Pracovní příležitosti ve strojírenství 20. - Hadyna

Zasedání EWF v Santiagu de Compostela
Španělsko 24. 6.–28. 6. 2006
Ing. Karel Kaleta, Ph.D., předseda České svářečské společnosti
Ve dnech 24. 6.–28. 6. 2006 jsem se zúčastnil
zasedání EWF (Europian Welding Federation
– Evropská svářečská federace) v Santiagu de
Compostela, Španělsko. Vedle společenského
významu těchto setkání evropských představitelů
společností sdružujícich svářečské subjekty
jsou vždy na programu tři zasedání:
Board of directors – správní rada
Technical committee – technická komise
General Assembly – valná hromada
TECHNICKÁ KOMISE
Za Českou svářečskou společnost nejsem
členem správní rady EWF, tedy jsem se tohoto
zasedání 25. 6. 2006 od 16:00 nezúčastnil. Dne
26. 6. 2006 jsem již byl přítomen zasedání technické
komise EWF v hotelu TRYP, kde se konala
všechna jednání. Těžiště tohoto jednacího dne
bylo v prezentaci a projednávání zpráv z pracovních
skupin (WG – working groups). Tyto zprávy
podávají předsedové – koordinátoři těchto pracovních
skupin. Dle programu byly zařazeny:
Ochrana povrchů, svařování plastů, adhezivní
spojování, EWF pas (svářeče), Kvalita, prostředí,
Zdraví, Bezpečnost a řízení ve svářečské výrobě,
Tepelné zpracování svarových spojů, Makroskopické
a mikroskopické hodnocení svarů, Systém
průběžného vzdělávání a školení pro EWF certifi -
kovaný personál, Pokračování EN 729, Laserové
procesy. Dále následovaly EWF certifi kační plán
fi rem, Záležitosti technické komise vyplývající
z IAB skupiny A a B.
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO VÝUKU, ZKOUŠENÍ
A CERTIFIKACI PERSONÁLU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ
SVARŮ
Podívejme se podrobněji na přístup pracovních
skupin k problematice vytváření směrnic
a jejich projednávání v technické komisi EWF.
Pro příklad uvedu princip rozpracování směrnice
„Minimální požadavky pro výuku, zkoušení a certifi
kaci personálu tepelného zpracování svarů“,
kterou prezentoval pan Michal Kubica z Instytutu
Spawalnictva z Polska.
V rámci harmonizace problematiky svařování
v Evropě vzniká potřeba tvorby takových směrnic,
které se zabývají výukou, zkoušením a certifi
kací osob v oblastech svařování či příbuzných
procesech a praxe by tento personál harmonizovaný
na evropské úrovni mohla využívat.
Princip výstavby takové směrnice mi v mnohém
připomíná normu EN 473 (Personál pro
nedestruktivní zkoušení). Personál je dělen do tří
úrovní (jedničkář–nejnižší, dvojkař–střední, trojkař–nejvyšší);
v úvodu směrnice je pak vysvětlen
rozsah úkolů a odpovědností, kterými lze personál
v rámci získané kvalifi kace v praxi pověřit.
Dále se směrnice zabývá specifi kací oblastí, zde
konkrétně problematiky tepelného zpracování,
které by se v rámci kursu měly vyučovat. Je
také stanoveno, která úroveň by jak měla být
dotována výukovými hodinami. Dokument pak
specifi kuje průběh závěrečné zkoušky a certifi -
kace a konečně periodu platnosti a podmínky
udržování certifi kátu.
Tento přístup je do jisté míry univerzální, neboť
obdobně byly nastíněny směrnice pro Makroskopické
a mikroskopické hodnocení svarů a další.
Na obrázku je další přednášející Mauro Scasso
z Itálie s přednáškou Pokračování EN 729.
EWF PAS A PRŮBĚŽNÉ VZDĚLÁVÁNÍ SVÁŘEČSKÉHO
PERSONÁLU
Příspěvkem volného pohybu kvalifi kovaného
personálu po Evropě, především tedy svářečů,
má být EWF jejich pas – doklad o kvalifi kaci
svářeče. Principiálně jde především o myšlenku
efektivní orientace v rozsahu oprávnění svářečů
a možnost jeho ověření v rámci evropského
prostředí. Tato problematika je již dnes řešitelná
díky síti internet s globálními databázemi, které
v mnohém mohou ulehčit uzavření smluvního
pracovního vztahu svářeč – výrobce a zvýšit hodnotu
takového svářeče na evropském trhu práce.
V rámci jedné přednášky byl také prezentován
software WeldEye (SvarOko), který je komplexní
agendou svářečských procesů a který ve své
podstatě také řeší problematiku efektivního
využívání personálních kapacit a jejich optimalizaci
v rámci zakázek.
Obdobně jako svářeč musí prokazovat
v průběhu praxe svou dovednost periodickým
přezkušováním objevuje se systematický přístup
také u vyššího svářečského personálu (svářečský
inženýr, technolog…), se objevují tendence zavést
systém v průběžném vzdělávání. V různých
státech Evropy je přístup k udržování kontaktu
s novinkami oboru různý, většinou se jedná
o navštěvování různých odborných akcí, seminářů
apod. přičemž požadavky na periodicitu
nejsou nijak specifi kovány. Aby toto bylo možné
systematicky hodnotit do budoucna se budou
zřejmě zřizovat tzv. Continuing learnig body (analogie
k ATB – Athorized training body) tj. jakási
střediska následného vzdělávání koordinována
v rámci systému ANB. Zde bude možnost získávat
nové odborné poznatky z oboru svařování.
Získaný doklad o absolvování pak bude jedním
z podkladů certifi kačního procesu personálu.
VALNÁ HROMADA EWF
Následujícího dne 26. 6. 2006 od 9:00 proběhlo
zasedání valné hromady EWF. Sekretariát
EWF předložil své zprávy a výroční zprávu, před-
partnerské stránky
sedající Germán Hernández Riesco (předseda
EWF) Luisa Coutinho (chief of executives).
V rámci tohoto zasedání dochází k hodnocení
výkonnosti a efektivity zaváděných systémů
v rámci národních ANB orgánů. Tato efektivita
je hodnocena počtem vydaných diplomů, certifi
kátů, je sledován zájem o jednotlivé kvalifi kace
z meziročního pohledu (nárůst, pokles v %
u jednotlivých položek v roce 2005, statistické
vyhodnocení), jsou hodnoceny jednotlivé státy,
ale i celkově celý systém. Byla komentována
fi nanční situace EWF, prostředky získané
z členských příspěvků, prodaných a udělených
diplomů, projektů apod.
VÝSLEDEK EWF SPOLUPRÁCE V OBLASTI STANDARDŮ
Dále bylo předáno České svářečské společnosti
CD s výsledky koordinace evropských
standardů v prostředí svařovaných výrobků.
Obsahuje kapitoly:
1. Řízení kvality a svářečská výroba
2. Požadavky normy EN ISO 3834-2
3. Srovnání požadavků ISO 3834
4. Evropské standardy pro výrobu netopených
tlakových nádob (EN 13445)
5. Evropský standard pro výrobu kovových průmyslových
potrubí (EN 13480)
6. Evropský standard pro výrobu jednoduchých
netopených tlakových nádob pro vzduch
a dusík (EN 286)
7. Evropský standard pro ocelová potrubí a rozvody
pro systémy dodávky plynů (EN 12732)
8. Evropské standardy pro výrobu ocelových
a hliníkových konstrukcí (EN 1090)
9. Projekt evropských standardů pro výrobu kolejových
vozidel a komponent (prEN 15085)
Za každý stát se zasedání obvykle účastní
zástupci národního člena EWF a národní ANB.
V České republice je to Česká svářečská společnost
jako člen EWF a CWS ANB jako národní
ANB.
SVĚT SVARU / 7