Vojenské lesy 3/2018

More documents

Recommendations

Info

OD SPOLOČNÝCH KOREŇOV VOJENSKÉ LESY A STATKY ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY POD VEDENÍM GENERÁLMAJORA ING. VÁCLAVA RŮŽIČKY Vybrané skutečnosti z minulého období o úrovni řízení a postavení VLS ČSR v rámci celé republiky Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dlouho jsem váhal, zda si vůbec mohu dovolit napsat článek na toto téma. A protože je zřejmé, že jsem tu odvahu našel, žádám o shovívavost vás všech, kteří tuto část časopisu budou číst. Necítím se být ani povolaným „historikem“, provádějícím objektivní hodnocení firmy, nejsem ani jejím kronikářem. Prostě jenom dávám na papír to, co jsem zažíval já u firmy, s jakými reakcemi jsem se setkával mimo okruh hospodářského obvodu firmy, dokonce i některé zkušenosti ze služebního i osobního styku s čelními představiteli firmy. Ing. et. Ing. Ladislav Tomeš Důrazně odmítám, že bych psal nějakou ódu na VLS jako celek, nebo jeho organizační jednotky. Nemám pro to žádný důvod a dnes už ani žádné funkční vazby na bývalého zaměstnavatele. Snad pro pořádek a hned na úvod uvádím historické uspořádání firmy, tak jako bylo postupně využíváno - trust podniků - GŘ VLS, národní podniky, koncernové podniky, později odštěpné závody a nakonec divize. V tomto článku nerozlišuji název firmy ve vztahu k popisovaným událostem, nejsem schopen stanovit časovou osu změn názvů. TEHDY A DNES Pro vzájemnou důvěru připomínám váženým čtenářům a čtenářkám, že stále popisuji skutečnosti u firem VLS, resp. VLM, které existují, až na nepodstatné výjimky, dodnes. Dnes i v minulosti měla celá firma za povinnosti zcela jednoznačně dbát o optimální využití území vojenských újezdů, byla v mnohém službou pro armády a při tom všem měla prioritně hospodářský výsledek. Chtěl bych vám, čtenářům a čtenářkám, připomenout, že v minulém období byly hospodářské obvody, zejména částí lesních pozemků, mnohdy vzdáleny více jak 100 km od ředitelství příslušné divize. Mnohdy dokonce některé lesní správy měli odloučená celá polesí, nebo celé lesní správy byly zcela mimo území příslušného VVP. Jen pro ilustraci, VLS Horní Planá měla v řízení lesní správu Dražice, která obhospodařovala pozemky Velitelství západního vojenského okruhu Tábor. VLS Plumlov byly uživateli lesních pozemků v katastru obce Slavkov u Brna, Borohrádek v Čechách, atd. Co se týká zemědělského půdního fondu, pod řízení VLS Lipník nad Bečvou spadala zemědělská správa Výmyslov (okolí vojenského letiště Přerov), zemědělská správa Nová Horka obhospodařovala pozemky okolo vojenského prvosledového letiště Mošnov u Ostravy. Dnes je rozdíl oproti popisovanému stavu především v tom, že některé zemědělské správy a části lesních správ přešly pod civilní správu, a drobný rozdíl je i v tom, že dnes jsou ve vrcholovém managementu jiní lidé, než byli v tehdejší době. ZÁŽITKY „TRMÁCNÍKA“ Co se týká mojí osoby, nastoupil jsem u firmy v roce 1970 na systemizované místo v zemědělské části podniku, které lze přirovnat povinnostmi a pravomocemi k funkci lesníka na lesní správě. Ovšem s tím rozdílem, že hajný měl svůj obvod činnosti, my zaměstnanci zemědělské části jsme byli, podle Ing. Hlobila, takový „trmácníci“, co se trmáceli po všech divizích VLS v celé republice, kde byla vyžadována naše práce. A ačkoliv se to bude mnohdy zdát z mého článku nemožné, všechny úkoly a zážitky, co popisuji, jsem vždy měl v rámci postavení u firmy, nebo v rámci delegovaných pravomocí pro jednotlivé případy. To proto, aby můj článek na čtenáře nepůsobil jako systém nepravd, „pohádek“, nebo ve smyslu mnohdy nostalgického tvrzení starších lidí „jó, to za mých mladých let, to bývalo všechno úplně jiné a lepší“. Jak jsem uvedl v předchozím, mnoho podrobností jsem získal sám, ovšem hodně poznatků mám z období, kdy jsem byl brán náměstkem ředitele ÚHÚ –VLS Ing. Doleželem na jednání, případně jsem jej později už na některých jednáních zastupoval. Překvapivě dost dále uvedených skutečností jsem získal při neformálních a přátelských setkáních s předními představiteli firmy. Důvodem, proč jsem se rozhodl respektovat názor mých tehdejších kolegů a napsal jsem tento článek, je seznámit stávající zaměstnance, kdo ve vrcholových funkcích přivedl podnik do postavením špičkové firmy v nedávno minulém období. Snad jsem také chtěl, a doufám se mi to podařilo, jenom namátkou popsat, co vše se u firmy dělo a v jakých všech činnostech byla na špičkové úrovni. 18 VOJENSKÉ LESY 3/<strong>2018</strong>
KLÍČOVÉ JE VEDENÍ Jednoznačně je asi pravdivé tvrzení, že úroveň firmy je z velké části zásluhou vedení firmy a to nejen vrcholového, ale i vedení na jednotlivých řídících stupních. Snad mi vážení čtenáři dovolí citovat pravidlo, které je univerzální v každé době a zní: „Dobrý ředitel cirkusu se nevyznačuje tím, že umí dělat veletoč na hrazdě, dělá dobře hadí ženu, cvičí lvy a koně, prostě ovládá většinu cirkusových profesí. Dobrý ředitel je ten, který si najde lidi, co tyto profese umějí a vytvoří jim takové podmínky pro jejich činnost, že nejenom svoji profesi perfektně ovládají, ale i dále svoje umění rozvíjejí.“ Prosím, neznevažuji tímto citátem ani tehdejší vedení VLS, ani význam firmy (v dalším pro to přinesu snad dostatek důkazů), ani event. ředitele cirkusu. Nechci psát rozsáhlé dílo na toto téma, proto mi dovolte, abych se zabýval pouze a jen vedením vrcholovým. Jmenovitě osobou generálmajora Ing. Václava Růžičky, jako generálního ředitele Vojenských lesů a statků Československé republiky a tehdejšího postavení VLS v rámci celého národního hospodářství. Generálmajor Ing. VÁCLAV RŮŽIČKA Narodil se 25. 7. 1923, zemřel 29. 4. 2010. Nevím, kdy a jakým způsobem nastoupil do této funkce, v každém případě, když nastupoval do funkce, byl vysokoškolsky vzdělaným lesníkem, což bylo patrné ve všech akceptech a okolnostech během jeho řídící funkce. Samozřejmostí bylo i to, že na všechna jemu přímo podřízená funkční místa ustanovil lidi s příslušným vzděláním. Pochopitelně z toho těžila firma i my zaměstnanci. O gen. Růžičkovi, zejména v době, kdy nebyl ještě zaneprázdněn dalšími funkcemi, které vyplývaly zejména z toho, že vedl velice úspěšnou firmu, se tradovalo, že znal osobně všechny THP na všech divizích, které pravidelně navštěvoval. Znal i řadu zaměstnanců z kategorie dělníků a dokázal s nimi rozebrat problémy na pracovišti, ale i jejich osobní problémy. Z funkce odcházel k 1. 1. 1986, kdy funkci generálního ředitele přebral plk. Ing. Stanislav Bizoň. Pokud je mi známo, legenda praví, že genmjr. Ing. Růžička byl služebně nejdéle sloužící generální ředitel ze všech firem v Československu. Mimo toho byl v průběhu svého funkčního období zvolen do České národní rady, kde pracoval od 7. 6. 1981 do 22. 5. 1986, převážně ve funkci předsedy zemědělského výboru. Vím pouze zprostředkovaně, že určitou dobu byl pan generál viceprezidentem Světové mezinárodní kynologické organizace FCI, dokonce krátkou dobu, po úmrtí prezidenta organizace, jej zastupoval jako úřadující prezident. Byl i v mnoha dalších organizacích a funkcích, ale to není předmětem informací v tomto mém článku. V každém případě jeho osoba a věhlas zasahovaly do mnoha oborů činností v tehdejší republice a byl ve velmi přátelských vazbách i s nejvyššími funkcionáři Ministerstva obrany i vládními funkcionáři. VRCHOLOVÉ VEDENÍ VLS V době, kdy jsem nastupoval do zaměstnaneckého poměru u jedné z organizačních jednotek VLS, bylo na GŘ VLS v Praze v následujícím složení vrcholového managementu: generální ředitel VLS genmjr. Ing. Růžička ekonomický náměstek GŘ Ing. Perník výrobní náměstek GŘ plk. Oravec technický náměstek GŘ plk. Ing. Žáček právník GŘ plk. JUDr. Merta plánovač GŘ Ing. Julák. Ke každému výše uvedenému funkcionáři se vážou mnohé vzpomínky, v převážné většině pozitivní, které dokladují, jaké byly vztahy mezi řadovými zaměstnanci a vrcholovým vedením. NADSTANDARDNÍ VZTAHY Jak fungovaly vztahy v praxi mezi vrcholovým vedením, vedením podřízených jednotek a námi, řadovými zaměstnanci, chci ukázat na několika následujících příkladech. Jedná se o případy, o kterých jsem osobně věděl, nebo o takové, které znám z důvěryhodných zdrojů. Jako jeden z dokladů o tom, jak se k nám choval generál, byl případ ředitele u divize Velichov. V rámci konsolidace poměrů ve vedení, zejména divizí VLS, po roce 1968, byl rozhodnutím generála přesunut i s rodinou jeden z vedení divize Sušice na místo ředitele na VLS Velichov. Sám jsem měl možnost se s tímto ředitelem poznat osobně za podmínek otevřené diskuse, kdy mi během rozhovoru řekl, že je vzděláním lesák a chce po mě poradit v konkrétních věcech kolem zemědělství. Pro mne to byla nevídaná pocta, přece jenom OD SPOLOČNÝCH KOREŇOV byl to člověk v jiném postavení a o generaci starší. Během velmi krátké doby po jeho nástupu do funkce se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že byla nutná hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde na následky rozvinuté zhoubné choroby mozku zemřel. A teď, proč uvádím tento příběh hned na prvním místě. Po zemřelém řediteli zůstala vdova se třemi, školou povinnými dětmi, v místě, které bylo tehdy možné charakterizovat jako typická obec v bývalých sudetách (v pohraničí). Tehdy se naplno projevilo, jaký formát byl generál. Povolal mého nadřízeného a požádal jej o řešení situace paní inženýrky s tím, že pochází z Olomouckého regionu a že ji nemůže samotnou nechat v prostředí Velichova s malými dětmi. Takže přichází v úvahu VLS Lipník nad Bečvou, nebo Ústav pro hospodářskou úpravu VLS Olomouc. Výsledkem bylo to, že paní inženýrka byla zaměstnána v Olomouci, Ing. Doležel ji zajistil vojenský byt a ona byla dlouhou dobu nám zaměstnancům vzorem v pracovní morálce, slušnosti a byla dokonce pro nás takovým mentorem, pokud jsme se zrovna nechovali v intencích, ve kterých ona byla vychována. • VOJENSKÉ LESY 3/<strong>2018</strong> 19
Page 1 and 2: Vojenské lesy Časopis zamestnanco
Page 3 and 4: OBSAH LESNÍCTVO OD SPOLOČNÝCH KO
Page 5 and 6: LESNÍCTVO miestach je drevná hmot
Page 7 and 8: LESNÍCTVO BUDOVANIE LESNÝCH CIEST
Page 9 and 10: LESNÍCTVO Prehľad podielu náhodi
Page 11 and 12: LESNÍCTVO MEDZINÁRODNÉ STRETNUTI
Page 13 and 14: AKTUALITY TUZVO POZÝVA Národní v
Page 15 and 16: POĽOVNÍCTVO A RYBÁRSTVO JELENIA
Page 17: POĽOVNÍCTVO A RYBÁRSTVO JELENE V
Page 21 and 22: HISTÓRIA Na Sklenom sme pracovali
Page 23 and 24: STRELECTVO Výroba v Brne som už p
Page 25 and 26: SPOLOČENSKÁ RUBRIKA Ukážky z v
Page 27 and 28: Jubilantka ANNA HRIŇÁKOVÁ Preši
Page 29 and 30: LESNÁ PEDAGOGIKA PRAMEŇ ŽIVOTA S
Page 31: ZDRAVÁ POCHÚŤKA Z PRÍRODY K dob

Vojenské lesy 3/2018

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?