Děkuji - Institut tvůrčí fotografie

4
V mnohých východních náboženstvích, jako např. v hinduismu či tantrických
rituálech, je lidská nahota neodmyslitelná.
Nahota a její významy
Nahaté lidské tělo může v dnešní době sloužit také jako forma protestů za
různá lidská i zvířecí práva. Společným znakem skupinky pobouřených nahatých
cyklistů v New Yorku a nahaté protestující jogínky v Brně je vnímání nahého těla
jako nepřirozenosti, něčeho co má upoutat pozornost.
Jiný význam nahoty vnímáme v oblasti umění. Odmyslíme-li si z dějin umění
vše, co zobrazuje nahého člověka, přišli bychom o značnou část lidské
sebereflexe. V umění je pro zobrazování a využívání nahého lidského těla
společná idea krásy, ta však může být z pohledu estetického vnímání zobrazována
protikladnými způsoby různě.
Odhalování těla v moderní době souvisí s důležitou změnou, která významným
způsobem ovlivnila rozvíjejíci se fenomén dovolených po celé 20. století. Touto
změnou byla vrůstající obliba opalování se jako fenoménu, který se do dvacátých
let 20. století rozšířil mezi středními a vyššími společenskými vrstvami v Evropě.
Člověk a slunce
Světlá, neopálená pokožka byla symbolem vyššího společenského postavení,
proto se lidé z těchto tříd snažili odhalené tělo slunečnímu záření nevystavovat.
Rozvoj přímořských letovisk v 19. století byl založený na předpokládaných
pozitivních účincích působení mořské vody na organismus člověka. Objevený
trend trávení dovolené u moře se společenským životem soustředěným na pláž
způsobil změnu v postoji vyšších vrstev k opálené pokožce. Hnědá pokožka se
začala spojovat se zdravím.
Socilolog Thorstein Veblen takto nově vzniklou společenskou třídu nazýva
leisure class – zahálčivá třída.