Děkuji - Institut tvůrčí fotografie

73
vytvářel si v něm vazby, vztahy. Z fotografií je cítit, že se nemusel do tohoto
prostředí nijak uměle dočasně propracovávat a přesvědčovat sám sebe o jeho
smyslu. Cílem nebyla touha po fotografiích, ale po životě, ze kterého fotografie
vznikly.Takovému přístupu k Novákovým fotografiím odpovídá i jejich
charakteristika.
Karel Novák fotografuje od počátku nejraději černobíle, snímky si vždy
zpracovával sám. Sám hodnotí, že prý nebyl moc trpělivý a pečlivý.
Dvě nejjasnější linie Novákovy práce tvoři fotografie naturistická a fotografie
aktu, které se věnuje souběžně, ale pravděpodobně stejně intenzívně a to hlavně
pro komerční účely. Ve své práci se zabývám výhradně naturistickou částí
Novákovy tvorby. Naturistickou část práce vnímám více propojenou s jeho
životem, snímky mají v sobě ukryto více pocitů, nálad a nejrůznějších výpovědí a
příběhů.
V nejstarších obdobích před rokem 1989 čas od času některé záběry dubluje na
barevné diafilmy. Devadesát procent fotografií z tohoto období je ale černobílých.
Barevně začal fotografovat po roce 1996. Tato změna nebyla úplně jeho
dobrovolným rozhodnutím. Donutily jej k tomu okolnosti. Fotografie z velké části
dělal pro samotné naturisty a naturistické časopisy, které si barevnou fotografii
začaly žádat. Vždy když vzpomíná, posteskne si, že kdyby bylo na něm, tak by
pracoval pouze černobíle.
Barevné fotografie vzniklé po roce 1996, které jsem viděl, na mě udělaly
velmi slabý dojem oproti fotografiím starším, ať už černobílým nebo barevným.
Působily jednoduše, s nezajímavou kompozicí bez obsahu atmosféry, která by na
člověka více zapůsobila. Tyto fotografie mě nedokázaly chytit, nebavily mě.
Zatím jsem nezvládl určit příčinu takového velkého rozdílu v autorově rukopisu
mezi obdobím „na začátku“ a obdobím pozdějším. Jako by autor slevil ze svého
přístupu.
Proto jsem do svého výběru Novákových fotografií do bakalářské práce
zařadil výhradě starší černobílé fotografie od roku 1962 do roku 1996 a jen