Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

Novely trestního zákona musí pružně reagovat na vznik nových skutkových podstat, nebo
trestných činů do té doby u nás neznámých.
Jak na vás působí ta paleta trestných činů a trestů?
B: Není špatné se na různé formy kriminality podívat z nadhledu. Myslím na výchovu dětí:
jim se věnovat, naučit je dodržovat pravidla, aniž by z toho měly mít pocit outsiderů, kteří si
poctivě nikdy nemůžou přijít na větší peníze, to je hlavní bod prevence pro XXI.
století.
Líbí se mi také, že trestní zákon opravdu chrání po všech stránkách svobodu jednotlivce,
nikdo nesmí beztrestně sáhnout na jeho život nebo majetek. A jednotlivce zákon také vede k
odpovědnosti za druhé. Je trestné například neposkytnutí pomoci. Jeden řidič srazí chodce a
ujede, druhý jede kolem, zastaví, ale odmítne raněnému pomoc, třeba jen proto, že si nechce
umazat potahy v autě od krve. Jsou takové případy... To není občan, ale egoista, který
parazituje na právech budovaných jinými poctivými lidmi. Takovému jsou cizí dobré úmysly
řádných občanů a zájmy obecného blaha, čili základy skutečné svobody jednotlivce v
právním státě.
A:Lupiči, kteří se pro peníze neštítí sáhnout jiným lidem na život, jsou horší než takoví
egoisté. Kvůli nim vaše matka musí nyní snášet psychickou zátěž, způsobenou zásahem
policie do jejího všedního dne. Může mít v první chvíli zlost na policii, ačkoli ta
jen koná svou povinnost. Ale v zájmu celku takovou újmu musí podstoupit. Bohužel
bezúhonný člověk se omluvy od policie často nedočká. Obvykle už nezbude čas. Vím, že vás
to moc neuspokojí, ale - pamatujte přitom na oběti. Bývají na tom hůř.
B: Dobře. Kvůli utrpení obětí kriminality a utrpení jejich rodin vám odpouštím, že jste ve
svém příběhu nechal vláčet mou matku na policii.
A:Děkuji za pochopení. Vraťme se teď k našemu příběhu. Jak to bylo, nebo mohlo být dál?
Představit si můžete tisíc pravděpodobných variant.
... Ještě než auto dojelo na policii, kriminalisté dostali zprávu o adrese podezřelé. Je
třeba prověřit, zda právě tam už není balík ukradených peněz. Dejme tomu, že důvodů k
obklíčení domu je málo. U dveří tedy slušně zazvoní dva pánové v civilu. Otec jim klidně
otevře. Pánové se představí a pak se prokáží služebními průkazy...
4.7 Prokazování příslušnosti k policii
B: Jak poznám, že je to průkaz policisty? Někdo přijde a zamává nějakým průkazem s
takovým gestem, jaké má televizní Colombo - může mi ukázat zrovna tak sítovou jízdenku
MHD nebo rybářský lístek.
30
A: Podle § 10 zákona o policii se
příslušnost k policii prokazuje služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem,
odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením "policie". Odznak ani průkaz vám do ruky dát
příslušník nemusí, na vaše přání vám jej však podrží před očima třeba ještě jednou, abyste si ho mohl dobře
prohlédnout. Je na něm fotografie a číslo shodné s kovovým identifikačním číslem, které se nosí na uniformě.
Z druhé strany je jméno, rodné číslo a hodnost policisty.
B: Volám na vás: "policie!". To je ústní prohlášení podle § 10, jak jste řekl. Ukažte mi
občanský průkaz!
A: Neukážu. Takhle volat byste mohl jen ve výjimečných případech a po zákroku byste mi
stejně musel ukázat průkaz a poučit mě o mých právech, ale to už bych měl od vás nasazená
pouta nebo bych byl svázaný na zemi jako srnec. Tak postupují v případech zákroků proti