Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

dodatečné protokoly byly jménem ČSFR podepsány v roce 1991 v Madridu, v
platnost pak vstoupily dnem 18. března 1992.
K zajištění závazků, které na sebe jednotlivé země Rady Evropy přijaly podpisem Úmluvy,
byly zřízeny dva orgány: Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská
práva.
3.5 Pravidla pro zacházení s vězni
Mezinárodními konvencemi chráněná práva musí při zacházení s vězni respektovat nejenom
vězeňský personál, ale i další orgány. Již v roce 1929 dospěli odborníci sdružení v
International Penal and Penitentiary Commision k formulování minimálních pravidel pro
zacházení s vězni. Tato pravidla roku 1934 schválila Společnost národů jako doporučení pro
budování vězeňských systémů členských států. Rada OSN v roce 1957 schválila rozšířený
text minimálních pravidel pod názvem Standardní minimální pravidla pro zacházení s
vězni.
Evropské státy měly zájem o nastavení kvalitativně mnohem vyšší "laťky" při ochraně
lidských práv. Jejich kritéria byla vtělena do Evropských vězeňských pravidel, vyhlášených
poprvé Rezolucí Rady Evropy č. 5 v roce 1973. Zdokonalování textu EVP s
ohledem na neustálé zkvalitňování úrovně evropských věznic a zpřísňování
kritérií kladených na zacházení s vězni vyústil zavedením přepracované verze Evropských
vězeňských pravidel formou Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy v rezoluci č. 3
vydané roku 1987.
Česká republika přijala na sebe přijetím do Rady Evropy roku 1993 také závazek rozvíjet
vězeňský systém v duchu doporučení EVP. Je třeba podtrhnout, že EVP mají
charakter doporučení. Jejich neplnění není postihováno žádnými sankcemi. Je to
pochopitelné, protože ne všechny evropské státy jsou na stejné výši po stránce
ekonomického rozvoje. Česká republika po stránce legislativní již dávno dostihla úroveň
požadovanou EVP, nicméně v praxi se potýká s problémy dostatečných kapacit a technického
vybavení věznic, což samozřejmě souvisí se současnými finančními poměry v resortu.
Takovou situaci Rada Evropy předpokládala, proto sleduje poměry v našich věznicích realisticky
a s pochopením, že mnohá technická řešení si vyžádají ještě mnoho času.
Nemůžeme zde podrobněji rozebírat jednotlivé články EVP. V článku 6.1. a 6.2. EVP jsou
vysloveny požadavky, že se s textem EVP musí seznámit personál věznic a má být dostupný
také vězňům. V roce 1996 byly oba požadavky naplněny. Ve zvýšeném nákladu vyšel český
text EVP jako příloha rezortního časopisu České vězeňství č. 3/1996. Do všech vězeňských
knihoven bezplatně věnovala Nadace Klíč celkem 3000 výtisků EVP. Text EVP je přístupný
na internetu spolu s dalšími informacemi Vězeňské služby ČR.
Evropská vězeňská pravidla tvoří doporučení pro technická a režimová opatření ve věznicích.
Ocitujeme alespoň hlavní cíle EVP uvedené v Preambuli. Podle nich cílem EVP je
a) stanovit rozsah minimálních zásad pro všechny oblasti vězeňské správy, které jsou nutné
pro zabezpečení lidsky důstojných podmínek věznění a pro pozitivní zacházení v
moderních a progresivních vězeňských
systémech;
b) podněcovat vězeňské správy, aby rozvíjely politiku, styl řízení a praxi založenou
současně na dvou zásadách, a to na zásadě plnění účelu výkonu vazby nebo trestu a
na zásadě spravedlnosti;
c) vést vězeňský personál k přijetí postojů odpovídajících deontologii profese a společenské
funkci, kterou mají zastávat, a podporovat postoje, které odrážejí důležité sociální a
morální stránky jejich práce a vytvářejí podmínky, při nichž mohou