Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obžalovaný od doručení předvolání
státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli alespoň lhůtu pěti pracovních dnů
k přípravě (viz § 198 tr. ř.)
9.8 Soud je třeba respektovat
Před soudem je třeba vystupovat soustředěně a ukázněně. Soud se také vůči všem stranám
chová stejně a šetří lidskou důstojnost obžalovaného.
Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo se k soudu, státnímu zástupci,
vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy
neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tr. řádu, může být
předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem, vyšetřovatelem nebo policejním
orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč (viz § 66 tr. ř.).
Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí
svobody, může se přenechat řediteli věznice nebo nápravně výchovného ústavu k uložení
pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání.
9.9 Jak bránit svá práva po vynesení rozsudku?
Vynesením rozsudku se chýlí ke konci doba, kdy jsme pachatele nazývali obviněný a
obžalovaný. Odsouzeným se však stává teprve poté, kdy rozsudek vydaný proti němu již
nabyl právní moci.
Obžalovaný se může proti rozsudku odvolat (viz § 248 tr. ř.). Odvolání se podává u soudu,
proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Odvolání musí
být odůvodněno tak, aby bylo patrno, v které části je rozsudek napadán a jaké vady jsou
vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Odvolání lze také opřít o nové
skutečnosti a důkazy. Soud opis odvolání doručí ostatním procesním stranám, aby se mohly
vyjádřit a potom předloží spisy odvolacímu soudu - z okresního soudu tedy postupuje věc ke
krajskému soudu a po dalším odvolání k vrchnímu soudu.
Čas plyne, doba mezi vyhlášením a nabytím právní moci rozsudku se prodlouží, pokud
odvolací soud vrátí věc k došetření soudu prvního stupně atd. Obžalovaný se v některých
případech může obrátit na ministra spravedlnosti, který má právo podat stížnost pro
porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Po nabytí právní moci rozsudku je také možné, že se
v případu nalezne nějaký prvek nebo skulina, na které dosavadní legislativa nepamatuje, pak
se odsouzený obrací na Ústavní soud.
Ani pak možnosti ještě nekončí. Ještě později, i po několika letech, lze zahájit obnovu
trestního řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem (viz § 278), vyjdou-li najevo
skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení
se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o
přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody, anebo vzhledem k nimž by původně
uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k
poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu.
Obnova řízení bývá jednou z nadějí odsouzených, kteří vykonávají trest odnětí
svobody, ale jsou stále přesvědčeni o své nevině nebo o nepřiměřeně těžkém
trestu.
9.10 Jdeme do vazby
Obviněný z méně závažných trestných činů může být podle rozhodnutí soudu stíhán na
svobodě, musí se však dostavovat k jednotlivým úkonům trestního řízení. V mnoha případech
se však obviněný stává vězněm.
Všechny výše uvedené starosti s procesem řeší pak v nepříliš vlídném prostředí své cely.
Psychologové hovoří o vazebním šoku a pobyt v cele považují za náročnou, zátěžovou