Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

Raději jsme se chvíli dívali na část turnaje odsouzených v nohejbalu na hřišti "P" a na malé
zemědělské hospodářství, záhony a skleníky v objektu "R". Odsouzení sem rádi chodí na
pracovní terapii.
V intendančních skladech "O" nám ukázali závěsné pytle, ve kterých visí šaty odsouzených
a čekají na den jejich propuštění. Kdo byl zatčen v létě a má být propuštěn v zimě, řeší dva
měsíce před propuštěním za pomoci sociální pracovnice opatření zimníku, svetru, zimních
bot a čepice.
Vnitřní branou rozdělující ubytovací a provozně technickou zónu od výrobní zóny "S" jsme
prošli do prostoru s několika halami a dílnami. Odsouzení zde pod dohledem civilních
mistrů a dozorců pracovali při odpolední směně.
To všechno se vejde do prostoru za betonovou zdí a koridorem "X", což je zatravněný pruh
mezi zdí a vnitřním plotem, za který se nesmí, protože tudy probíhá hranice mezi svobodným
světem a světem vězeňským.
8. Úloha personálu a stížnosti vězňů
Sebe samy nejdříve napravovat vynasnaží se ovšem v první řadě ti, kteří stojí
jiným v čele a mají rovnati jiné (hospodáři a hospodyně, učitelé,
představení obcí atd.). Jednak proto, že láska dobře zřízená začíná u sebe,
jednak proto, že nic nemůže rovnati, leč co je samo rovné...
J. A. Komenský Všenáprava
8.1 Co vidí sto očí?
Co platí z Komenského slov pro učitele a veřejné činitele, to platí i na vězeňský personál,
jenž každý den předstupuje před lidi, kteří sami mají velmi kritický zrak vůči chování všech
nadřízených.
Stejně jako děti učitele, tak i vězni pozorně sledují vězeňský personál. Japonci hovoří o
metodě "sto očí", které vidí vnitřní ale i vnější hnutí hodnoceného člověka. Kdo předstoupí
před vězně, předstoupil před rentgen, jenž předčí ty nejhlubší freudovské psychoanalýzy. I po
několika letech si živý, mnohohlavý organismus vězňů pamatuje, jak se ten či onen vězeňský
pracovník tvářil při svém nástupu ve vypjaté situaci, při stížnosti, při rozhovoru u návštěvy
rodiny vězně, ve chvíli, když měl hájit svého svěřence před nadřízeným atd. Je dobré, když
zkušenější kolegové řeknou nováčkům hned první den: "Ty uděláš chybu, ale brzo na to
zapomeneš, protože po službě si hlavu plníš starostmi o rodinu a jinými věcmi za branou.
Vězeň to nezapomene. Bude se o tom radit s ostatními, protože nic jiného kromě
života v kriminále přímo před očima nemá. Má také více času. Dokonce s využitím
kolektivního rozumu může uvažovat, co s tebou. Je to šachová partie, ve které se vyplatí vždy
jednat podle pravidel."
Stále, a při chybách nejvíce, se osvědčuje zásada, že křik nebo násilí není obvyklou, účinnou,
ani osvědčenou metodou výchovy. Vklad zralé osobnosti a hlavně osobní příklad je nutný,
aby vězni při zacházení cítili při zacházení "člověčinu", a nejenom zbytečné obavy zaštítěné
striktně dodržovanými předpisy a strojově chladným odstupem. Zvládne to personál?
Kvantitativně i kvalitativně je charakterizován v příloze č. 15.
8.2 Kdo je pro vězně důležitý ve struktuře VS?
Sociální prostředí vězně tvoří kromě spoluvězňů vězeňští pracovníci, na jeho obzoru
seřazení nikoli podle subordinací a organizační struktury, ale podle četnosti styků a možností
vstupovat do vzájemného kontaktu. Na "první linii" (na vychovatelích, dozorcích a
strážných) tedy záleží hodnocení celé organizace až po generálního ředitele
Vězeňské služby ČR, který je osobou sice nejvyšší, ale v denní praxi nejvzdálenější.
8.2.1 Cíl organizace