Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

problému v článcích naivně nebezpečných zpravodajů). Stížnosti jsou totiž formou
komunikace. Neumlknou proto nikdy.
Tato kniha si klade za cíl pomoci při komunikaci mezi vězeňským personálem, vězni a
dalšími za-interesovanými osobami. Dopředu však počítáme s tím, že v některých případech
ani vyšší informovanost nepomáhá. Bohužel.
8.4 Na co, na koho a jak si stěžovat
V prvé řadě by měl vězeň svou námitku uplatnit vůči těm, kdo podle jeho názoru pochybili.
Možnost domluvy vždy existuje. Při nezdaru se může obracet podle služebního postupu na
další nadřízené osoby, jimž může psát nebo se k nim objednat k rozhovoru. K tomu ale
potřebuje znát alespoň v hrubých obrysech strukturu nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých
pracovníků a oddělení neboli Organizační řád věznice, kde se nachází. Schéma
organizačního řádu se v hrubých rysech podobá příloze č. 11. Ředitelé věznic vydávají
vlastní organizační řády podle místních podmínek, které na základě ustanovení článku 20,
odst. 2, Nařízení ministryně spravedlnosti č. 2/1997, jímž se vydává organizační řád
Vězeňské služby České republiky, schvaluje svým podpisem generální ředitel VS ČR.
Stížnost lze vznášet různým tónem. Také je možné se zeptat, požádat.
Stížnosti ve vazbě:
a) obvinění nejčastěji přicházejí do styku se strážnými (při eskortách) nebo dozorci z
oddělení vězeňské stráže. Ti se jim obvykle nepředstavují, ale mají na uniformě identifikační
číslo, které odpovídá číslu jejich služebního průkazu. Je to paradox, ale v případě stížnosti se
vyplatí tato čísla si poznamenat. Ve vazební cele má obviněný málo možností kontaktu se
světem za plechovým katrem. Příslušníci VS ho někdy odbydou, že nemají čas. Někdy to
bývá pravda, vysvětlovat složité věci opravdu nemohou. Více může pro vězně udělat vrchní
dozorce nebo dozorce I. třídy, který je nadřízen všem dozorcům a dozorcům strážní služby ve
směně věznice nebo vazební věznice.
b) další stížnostní instanci si podle okolností obviněný může volit sám, přichází v úvahu
vedoucí oddělení vězeňské stráže nebo vedoucí oddělení výkonu vazby (v některých
věznicích je spojené oddělení výkonu vazby a trestu, přičemž jsou dva zástupci vedoucího,
jeden pro vazbu a jeden pro výkon trestu).
c) nevyhoví-li vedoucí oddělení, zbývá obrátit se na ředitele, který obvykle mívá stanovené
pravidelné hodiny, kdy hovoří s vězni.
Stížnosti ve výkonu trestu:
a) nejčastěji by se měl odsouzený se svými záležitostmi obracet na vychovatele. Ten je plně
kompetentní, může odsouzenému předložit k nahlédnutí i příslušné předpisy, pokud je
odsouzený nemá běžně k dispozici na své ubytovně (např. Ustavní řád) nebo ve vězeňské
knihovně.
b) dále se může objednat k vedoucímu oddělení výkonu trestu, nebo
c) k řediteli věznice.
Pro dosažení úspěchu je dobré napsat stížnost stručnou a jasnou. Zřetelně popsat, v čem a
komu se stala křivda, co je třeba napravit. Pokud se vězni podaří vysvětlit, co chce a
vězeňský pracovník ho pochopí, může mu ihned říci, zda navrhované řešení je nebo není
možné a proč. Ve vazebních věznicích přijímá ve všech pracovních dnech stížnosti
obviněných dozorce. Ve věznicích se pro podávání stížností odsouzených umisťuje
na přístupných místech potřebný počet výrazně označených schránek. Schránky se vybírají
pravidelně v pracovních dnech. Při nebezpečí z prodlení (týrání, šikanování apod.) může
stížnost podat vězeň každému zaměstnanci.
Podle § 7 Nařízení generálního ředitele VS ČR č. 7/1995, o vyřizování stížností a
oznámení ve Vězeňské službě ČR, se o stížnosti, která byla přednesena ústně a nelze ji