Zajímavé pojednání o vězeňství, které na internetu objevila - Příběhy ...

Korespondence je také jedním z mála způsobů,jak lze uspokojit důležitou lidskou potřebu -
vědět, co se venku děje, co dělá a o čem přemýšlí jeho rodina. Můžeme se na obviněného
zlobit, co nám to provedl, ale když mu vezmeme šanci ke kontaktu, necháváme ho propadat
hlouběji do světa zla. Může si pak najít místo svých blízkých svéráznou citovou náhradu v
nejbližším okolí nebo propadne depresi. Mnoho tragických událostí ve věznicích
způsobilo přetržení kontaktů s rodinou, manželkou, dětmi...
"Co mu pořád máme psát?" ptají se někteří lidé, se kterými jsem mluvil. Znám dobrovolníky,
kteří se dali na dopisování s vězni na základě různých humanitárních pohnutek,
nejčastěji křesťanských. Četl jsem i jejich korespondenci. Kdo ji nezná, myslí si, že je tam
samé nudné povídání o víře, nápravě, pokání, spáse. Ale ti lidé vědí, že neprožitými
opsanými citáty a formalitami se do věznice kus bytelné lásky a života nepřinese. Píší si
o všem možném, co je normální v normálním životě, ale ve věznici to prostě není. Vypravujte
osleplému o jaru na zahradě, o kterou se kdysi staral nebo kam chodil, bude vás poslouchat...
Vypravujte o svých starostech, které vás tíží, v odpověď vyslechnete rady a překvapivá slova
povzbuzení od toho, o kom jste si mysleli, že mu tím pomáháte a přinášíte mu oběť... I vězeň
je člověk, a i když čeká na svou spravedlnost, má dál přirozené právo být člověkem, ať
si o tom kdo chce co chce myslí. Má přirozené právo připravovat se na nesení svého
trestu. Ponese jej sám. Jak si zaslouží podle zákonů světa a lidí. Nikdo jiný za něho ten trest
nést nemůže. A ten trest nebude lehčí, když mu budeme psát, vést ho k pochopení smyslu
toho trestu, aniž bychom mu to třeba přímo řekli. Je-li trest cestou k realitě a k přijetí reality,
jen tehdy má smysl.
10.4.5 Návštěvy obviněných
Obviněný má nárok na přijetí návštěvy ve věznici jednou za 3 týdny. Návštěva trvá 30
minut. Přijít mohou celkem 4 osoby (víz § 14 ZV V, § 44 a 45 ŘV V). Do stanoveného
počtu se započítávají i nezletilé děti, které však nemohou přijít samy, pouze v doprovodu
osoby starší 18 let. (Tím pádem mohou přijít naráz maximálně 3 děti a jeden dospělý atd.).
Návštěvy se konají zpravidla v pracovních dnech, nejčastěji to bývá v době od 08.00 do
14.30 hodin. Ředitel věznice může u obviněných, kteří nejsou ve vazbě z koluzních důvodů
(viz § 67 písm. b tr. ř.) a chovají se ve výkonu vazby dobře, povolit návštěvu mimo přepážku
nebo prodloužení návštěvy.
Návštěvy se uskutečňují uvnitř věznice dvojím způsobem:
a) tzv. přepážková forma - návštěvník je oddělen od vězně průhlednou přepážkou, hovor
může být zajištěn telefonním zařízením,
b) tzv. restaurační forma návštěv se provádí v návštěvní místnosti, kde je řada stolů
podobně jako ve velké čekárně na nádraží.
Když jdete na návštěvu, raději se dvakrát přesvědčete, zda máte s sebou platné doklady:
Potvrzení o ztrátě občanského průkazu nestačí. Strážný u vchodu žádá vždy občanský průkaz,
pas nebo (u vojáků) vojenskou knížku.
Při příchodu do věznice ihned ohlaste svůj příchod strážnému na pěší bráně a předejte mu
doklady o povolení návštěvy. Je lépe přijít o něco dříve před stanovenou hodinou návštěvy,
protože se může přihodit nějaká komplikace při vyřizování formalit, která by zdržela zahájení
návštěvy. Jakmile se ohlásíte, vězeňský personál už o vašem příchodu ví, což znamená, že v
případě opoždění jiného návštěvníka přijdete dříve na řadu. Brzy vám toho vašeho chlapce
(nebo dívku) přivedou do návštěvní místnosti. V některých věznicích čekají návštěvníci na
vyzvání ve zvláštních čekárnách, kde je i toaleta, automat na kávu apod. Návštěvy pak čekání
ve věznici méně stresuje.
Při návštěvě prováděné tzv. restaurační formou můžete s obviněným hovořit a být v kontaktu
běžným společenským způsobem, tedy včetně podání ruky, případně polibku. U návštěvy
provádí dozor nebo je přímo přítomen pracovník VS, který může v odůvodněných případech