bakalářské práci Kristýny Chábové

3.3. Porovnání metodologie jednotlivých agenturV následující tabulce jsou uvedeny základní metodické postupy jednotlivých agentur. Jakoinformačné zdroj pro tuto kapitolu jsem používala tiskové zprávy agentur, jejich webovéstránky, záznamy z rozhovorů se zástupci agentur a emailovou korespondenci.Tabulka 3 - metodologie jednotlivých agenturCVVM Factum Invenio Median STEMvýběr kvótní kvótní vícestupňový kvótnístratifikovanýadresní náhodnývýběrvelikost výběru Cca 1000 Cca 960-980 Cca 900-1000 Cca 1200metoda sběru dat face-to-face face-to-face face-to-face face-to-facetyp otázky v otevřená uzavřená otevřená otevřenádotazníkuukazateleprůzkumustranicképreference,volební modelvolební model,mandátystranicképreference,volební modelstranicképreference,mandátyčastost 1x měsíčně každé dva týdny 1x měsíčně 1x měsíčněprůzkumuZdroj: webové stránky agentur, rozhovory s jejich zástupci3.3.1. Metoda výběruV České republice se pro předvolební průzkumy používá převážně kvótní výběr. Důvodem jevelká finanční a časová náročnost pravděpodobnostního výběru a také nedostatečná opora projeho provedení. Podle Krejčího bylo až do roku 1993 možné používat databázi Centrálníhoregistru obyvatel, tato databáze však není dnes přístupná, stejně jako databáze z Českéhostatistického úřadu. Krejčí uvádí ve své knize Kvalita výzkumů volebních preferencí náhradnímožnosti pro získání opory 36 , avšak i při užití těchto opor je velmi náročné zorganizovatnáhodný výběr, jak Krejčí uvádí: „Řada českých výzkumů, které deklarují aplikaci36Krejčí uvádí čtyři možnosti získání opory v ČR, první je databáze SIPO (databáze domácností, až 98%pokrytí), další je databáze Ministerstva práce a sociálních věcí (Územně identifikační registr adres), za třetí to jeorganizace vlastní opory a poslední je náhodná procházka. Podle Krejčího žádná z těchto možností není vkontextu České republiky ideální a dostačující (2004, 75-76).32