bakalářské práci Kristýny Chábové

systematická odchylka ve prospěch určitých sociálních skupin. Podle STEMu se výsledky ztelefonického rozhovoru musí převážit, aby (tyto) skupiny (vyšší vrstvy, pravicověorientovaní) neovlivňovaly vzorek (Hartl, 2011).Dalším důvodem, proč se v České republice nevyužívá telefonický rozhovor pro předvolebníprůzkumy, může být to, že vzhledem ke krátké historii předvolebních průzkumů u nás(například v porovnání s Amerikou), nemají agentury tolik zkušeností s metodologií atelefonické průzkumy jim vycházejí s velkými odchylkami proto, že jim chybí know-how atechnologie, které mají právě zahraniční firmy. Jan Herzmann tvrdí, že v České republicenikdo neumí provádět telefonické průzkumy (Herzmann, 2011a). Také Jana Hamanová stímto důvodem souhlasí a dodává, že není vyloučené, že to zahraniční firmy mají mnohemlépe propočítané než české firmy (Hamanová, 2011). Jiří Vinopal zase uvedl důvod, ženedisponují potřebnou technologií (Vinopal, 2011). Dalším důvodem může být to, že vAmerice jsou lidé ochotnější odpovídat tazatelům v telefonických rozhovorech a také jemožné, že tam jsou lidé spíše nakloněni odpovídat pravdivě. V USA se zavolá přibližně tisíciaž dvěma tisícům domácností, což je v porovnání s celkovou populací opravdu malé číslo,takže se lidé mohou cítit důležitě, že byli vybráni a mohou být díky tomu ochotnějšíodpovídat pravdivě a zodpovědně 40 .České firmy tedy používají metodu osobního rozhovoru. V této metodě jsou velmi důležitítazatelé, tazatelské sítě a kvalita jejich práce. SIMAR i AAPOR zmiňují tento problém vesvých doporučeních, kde se zabývají především důležitostí školení tazatelů 41 . ESOMAR/WAPOR ve svých pravidlech také zdůrazňují nutnost minimalizovat počet rozhovorů najednoho tazatele. Podle nich existují empirické důkazy, že pokud udělá tazatel více než 20rozhovorů pro jeden průzkum, ovlivní svojí přítomností vzorek (2009, 4.2.3). Factum Inveniomá 850 školených tazatelů po celé České republice, SC&C jich má 500, STEM má 600,Median uvádí 1000 a CVVM má 700 tazatelů 42 . Počty tazatelů však nejsou nejdůležitější prodobře provedený průzkum, určitě zde nefunguje přímá úměra v kvalitě výzkumu a velikostitazatelské sítě. Jak uvádí Krejčí, mnohem důležitější jsou „aktivity agentury v oblastipravidelného výcviku tazatelů, testování jejich schopností, vhodného rozmístění, složení sítěpodle sociodemografických charakteristik, pravidel komunikace mezi agenturou a tazateli,40Na tento důvod mě upozornila Jana Hamanová v rozhovoru se mnou (Hamanová, 2011).41AAPOR (Best Practices, nedatovánoB) a SIMAR (Tazatelské sítě, 2008).42Data získána z webových stránek jednotlivých firem.36