pohlednic, z nichž se mu vrátilo 2.3 milionu, což je pouze 23% návratnost - pro dobřeprovedený průzkum musí být návratnost vyšší.Avšak v témže roce Gallup, časopis Fortune (Roperův průzkum) a noviny Hearst (Crossleyhoprůzkum) použily poprvé vědečtější metodu, která se ukázala jako správná, a zároveňpředpověděli to, že se Literary Digest zmýlí. Ku příkladu Gallup se dotázal pouze 5 000 lidí,ale snažil se, aby ve vzorku byly zachovány ekonomické třídy, regiony a velikosti obcí(Donsbach & Traugott, 2008, str. 572), tento princip se dodnes využívá ve kvótním výběru.Díky tomuto postupu, kdy znaky výběru byly podobné jako znaky populace, předpovědělsprávně vítězství Roosevelta. Od té doby předvolební průzkumy dělané Gallupem apodobnými firmami vycházely většinou správně (byla zde jedna výjimka v roce 1948). Odroku 1952 má Gallup průměrnou chybu v předvolebních průzkumech menší než 2 %(Genovese & Streb, 2004, str. 6).V roce 1941 vzniká odborná instituce na univerzitě v Chicagu, která se zabývá výzkumyveřejného mínění a funguje do dnes. Od roku 1950 začaly být průzkumy využívány politiky vjejich kampaních v USA. První americký prezident, který používal průzkumy pro výzkumpreferencí na pravidelné bázi, byl R. Nixon. Po něm již tak činili všichni později zvoleníkandidáti (Genovese & Streb, 2004, str. 55).V Evropě (pouze v demokratických zemích té doby) začaly být předvolební průzkumuprováděny později než v USA, první se objevily před druhou světovou válkou a masivně serozvinuly po ní. Ve Velké Británii byl Gallupův institut ustanoven v roce 1938 (Donsbach &Traugott, 2008, str. 572). Z Ameriky se předvolební průzkumy dostaly s armádou i doJaponska, po druhé světové válce se objevily i v Mexiku a v Latinské Americe (Donsbach &Traugott, 2008, str. 572).1.2. Historie předvolebních průzkumů v ČecháchV Čechách nemá provádění předvolebních průzkumů tak dlouhou tradici jako ve Spojenýchstátech, a také se jim dodnes nemůže rovnat ve zkušenostech s různými metodologickýmipostupy, tento stav je dán z velké části naší minulostí. Svobodné průzkumy byly po většinuobdobí komunistického režimu zakázané nebo omezené, takže čeští výzkumníci nebyli vkontaktu se západními myšlenkovými směry a školami v době, kdy se ve Spojených státechamerických a následně v Evropě začaly předvolební průzkumy rozvíjet. V Československu8
yl v roce 1945 založen Československý ústav pro výzkum veřejného mínění, který vznikljako motivace pro obnovení demokracie u nás (Krejčí, 2008, str. 114). Tento institut bylzaložen B. Pospíšilem a Č. Adamcem, tito sociologové byli do průzkumu veřejného míněnívelice nadšeni, Adamec dokonce přeložil Gallupovu knihu Průvodce po výzkumu veřejnéhomínění (Gallup, 1948). V roce 1950 byla činnost ústavu zakázána a obnovení činnostisociologických průzkumů bylo možné až v polovině 60. let dvacátého století, kdy byl u nászaložen Ústav pro výzkum veřejného mínění, který byl v roce 1972 převeden pod Federálnístatistický úřad. Činnost tohoto institutu však až do roku 1989 kontroloval ÚV KSČ, takževýzkum zde nebyl nezávislý jako v západních demokratických zemích. V roce 1990 bylinstitut přejmenován na Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM) a později na dnešníCentrum pro výzkum veřejného mínění. Historie předvolebních průzkumů u nás je tedymnohem kratší, předvolební průzkumy soukromých agentur se začaly objevovat až po roce1989, což je obrovský rozdíl nejen oproti USA, ale i západní Evropě.Dnes jsou předvolební průzkumy v České republice velice rozšířené, jsou publikovány vmédiích před volbami a také některé politické strany si najímají agentury pro průzkumyvolebních preferencí. Je například známo, že agentura STEM provádí průzkumy pro ČSSD aagentura Ipsos Tambor pro ODS (Herzmann, 2011a). Problémem je, že provádění průzkumůpro politické strany nemá u nás tradici, která by osvědčila jejich objektivitu, a agentury, kterétyto průzkumy provádějí, jsou označovány za podplacené (Hartl, 2011). V USA má každýkandidát svého konzultanta, který mu podle preferencí radí, jak postupovat v kampani adokonce také o jakém tématu mluvit v diskuzi s protivníky. Podle Jana Hartla konzultantičeských politických stran neumí provádět průzkumy a interpretovat výsledky, proto sinajímají nezávislé agentury, jako například STEM (Hartl, 2011). Na druhou stranu, pokudagentura provádí zároveň nezávislý průzkum a zároveň průzkum pro politickou stranu, musísi počínat velice obezřetně, průhledně a důvěryhodně, aby toto nebylo napadnutelné a abyvýsledky nebyly prohlášeny za zmanipulované.1.3. Argumenty pro a proti předvolebním průzkumůmPředvolební průzkumy jsou velice oblíbeným typem průzkumů veřejného mínění. Většinamédií je před volbami zařazuje do svého programu, předpokládá se, že voliči většinou sledujíto, jak si jejich oblíbená strana nebo kandidát a jejich oponenti vedou. Předvolební průzkumy9
- Page 1 and 2: Univerzita Karlova v PrazeFilozofic
- Page 3 and 4: Prohlašuji, že jsem bakalářskou
- Page 5 and 6: Obsah1. Úvod .....................
- Page 7: metodickými postupy a jak tyto pos
- Page 11 and 12: ohledem na statistickou odchylku 4
- Page 13 and 14: 2. Metody předvolebních průzkum
- Page 15 and 16: výběrové metody používané v p
- Page 17 and 18: agentury měly používat spíše v
- Page 19 and 20: stejných průzkumů, v 95 případ
- Page 21 and 22: Graf 2 - Procento dospělých a dě
- Page 23 and 24: průzkumu provedeného po celém sv
- Page 25 and 26: pro malé strany, které jsou čast
- Page 27 and 28: 3. Metody předvolebních průzkum
- Page 29 and 30: následujícího. Časovou řadu p
- Page 31 and 32: STEM, která není členem žádné
- Page 33 and 34: pravděpodobnostního výběru, jso
- Page 35 and 36: Jak bylo uvedeno výše, velikost v
- Page 37 and 38: způsobu odměňování, kontroly a
- Page 39 and 40: Dotazník Factum Invenio:1) „Pře
- Page 41 and 42: Tabulka 4 - Jednotlivé ukazatele p
- Page 43 and 44: údajů, které by měly agentury u
- Page 45 and 46: preference nepublikuje agentura Fac
- Page 47 and 48: Vzhledem k tomu, že nemám k dispo
- Page 49 and 50: základě srovnání pouze těchto
- Page 51 and 52: Všechny agentury, až na agenturu
- Page 53 and 54: 5. Použité zdrojeAAPOR. (nedatov
- Page 55 and 56: Hartl, J. (13. leden 2011). (K. Ch
- Page 57 and 58: Weiss, M. (23. únor 2008). Někter
- Page 59 and 60:
6. Přílohy6.1. Rámcové otázky
- Page 61 and 62:
6.4. Grafy předvolebních průzkum
- Page 63 and 64:
6.5.2. Poslední předvolební prů