PÅihláška PlznÄ do 2. kola - PlzeÅ 2015
PÅihláška PlznÄ do 2. kola - PlzeÅ 2015
PÅihláška PlznÄ do 2. kola - PlzeÅ 2015
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ISBN: 978-80-254-7576-84 5
6 7
ObsahTa PlzeňobsahI Základní principy1. Proč se město, které zastupujete, chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Co byv souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)? Jaké cíle má město prodaný rok?<strong>2.</strong> Vysvětlete koncepci programu, který by se realizoval v případě získání titulu Evropské hlavní městokultury?3. Dal by se tento program shrnout <strong>do</strong> hesla (sloganu)? (Odpověď na tuto otázku je v předvýběrovéfázi nepovinná).4. Kterou geografickou oblast hodlá město zapojit <strong>do</strong> akce „Evropské hlavní město kultury“. Vysvětletetuto volbu.5. Máte už podporu místních nebo regionálních politických orgánů? Nebo je hodláte požádato podporu později? Vysvětlete.6. Jak celá akce Evropského hlavního města kultury zapadá <strong>do</strong> dlouho<strong>do</strong>bého rozvoje města,případně i regionu?7. Do jaké míry hodláte upevňovat vazby s druhým městem, které bude také jmenováno hlavnímměstem kultury?8. Vysvětlete, jak akce může splňovat kritérium „evropské dimenze“a jak město posílí vazby s ostatníEvropou.9. Jak město hodlá zajistit, aby program Evropské hlavní město kultury vzbudil zájem obyvatel naceloevropské úrovni?10. Jak město plánuje začlenění <strong>do</strong> kulturních aktivit podporovaných evropskými institucemi, případnějak hodlá zajistit synergické působení s těmito aktivitami?11. Participace jako základní princip aneb vyplnění prázdného místa.1<strong>2.</strong> Jsou některé části programu zaměřeny na určité cílové skupiny (mládež, menšiny atd.)? Specifikujtepříslušné části programu plánovaného pro akci Evropské hlavní město kultury.13. Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědný za přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat s:——provozovateli kultury ve městě?——provozovateli kultury sídlícími mimo město?——provozovateli kultury sídlícími v zahraničí?Vyjmenujte některé provozovatele, u nichž předpokládáte, že s nimi budete spolupracovata specifikujte příslušné druhy výměn.14. V čem je navrhovaný projekt novátorský?15. 1. Bude-li městu udělen titul Hlavní město kultury, jaké středně<strong>do</strong>bé a dlouho<strong>do</strong>bé <strong>do</strong>pady budezískání titulu mít z hlediska sociálního, kulturního a urbanistického?<strong>2.</strong> Hodlají městské orgány veřejně vyhlásit svoje záměry na ob<strong>do</strong>bí po roce, k němuž se váže získanýtitul?16. Jak byla tato přihláška navržena a zpracována?381214172122252832364348506264677075788 9
II Struktura programu pro akci Evropské hlavní město kultury1. Jakou strukturu hodlá město dát programu na příslušný rok, bude-li město jmenováno Evropskýmhlavním městem kultury (směrná vodítka, celkové obecné téma akce)? Jak dlouho má program trvat?<strong>2.</strong> Jakými hlavními událostmi bude rok charakterizován?3. Jakým způsobem chce město vybírat projekty/události, které mají tvořit program příslušného roku?III Organizace a financování akce1. Organizační struktura1.1 Jaký typ struktury má mít organizace odpovídající za realizaci projektu? Jaký typ vztahu budemít s orgány města?1.2 Jestliže je <strong>do</strong> akce Evropského hlavního města kultury zapojena také oblast kolem města, jak sebude organizačně zajišťovat koordinace mezi příslušnými městskými a regionálními orgány?1.3. Podle jakých kritérií a podle jakých ujednání byl vybrán nebo se bude vybírat umělecký ředitelcelé akce? Jaký je nebo bude jeho profil? Kdy se ujme funkce? Čím se bude především zabývat?<strong>2.</strong> Financování akce:<strong>2.</strong>1 Jak bude organizován rozpočet akce? Jaká celková částka je určena na organizování roku„Evropského hlavního města kultury“? Jaké jsou zdroje financování a nakolik významný je každýz těchto zdrojů z hlediska jeho podílu na celkové částce?<strong>2.</strong>2 Už finanční orgány města hlasovaly o vyčlenění příslušných částek, nebo závazně přislíbily jejichposkytnutí? Ne-li, kdy tak učiní?<strong>2.</strong>3 Jaké celkové výdaje se plánují výhradně pro akci „Evropské hlavní město kultury“?<strong>2.</strong>4 Jak velké výdaje se plánují na infrastrukturu (infrastruktura kultury a cestovního ruchu, včetněrenovace existující infrastruktury)?<strong>2.</strong>5Jaký je plán pro zainteresování sponzorů na celé akci? V jaké výši se odhaduje finanční účastsponzorů?<strong>2.</strong>6 Podle jakého rozvrhu se tyto výdaje bu<strong>do</strong>u realizovat v případě, že město získá titul Evropskéhlavní město kultury?909298146152154164165166169171174177186VI Hodnocení a monitorování akce1. Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro <strong>do</strong>pad programu a pro jehovedlejší a nepřímé důsledky?<strong>2.</strong> Hodlá město zavést speciální systém monitorování a hodnocení pro finanční řízení?VII Další informace1. Jaké má přihláška vašeho města silné stránky a jaké má rozhodující parametry pro úspěšné získánítitulu Evropské hlavní město kultury? Jaké jsou na druhé straně její slabiny?<strong>2.</strong> Hodlá město pro nadcházející léta rozpracovat konkrétní kulturní projekty bez ohledu na výsledekpřihlášky <strong>do</strong> soutěže o titul Evropské hlavní město kultury? Laskavě připojte komentář.3. Dále laskavě uveďte další připomínky a komentáře, které na téma přihlášky považujete za nutné.225233236238241242IV Infrastruktura města1. Jakými infrastrukturními prostředky pro zajištění <strong>do</strong>stupnosti město disponuje (regionální,celostátní, mezinárodní <strong>do</strong>prava)?<strong>2.</strong> Jakou má město absorpční kapacitu z hlediska ubytování turistů?3. Jaké projekty (v oblasti městské a turistické infrastruktury, včetně obnovy stávající infrastruktury) semají realizovat v <strong>do</strong>bě ode dneška <strong>do</strong> roku, pro který se město hlásí o titul Evropské hlavní městokultury?188192199201V Komunikační strategie1. Jakou město chystá komunikační strategii pro akci Evropské hlavní město kultury?<strong>2.</strong> Jaký podíl rozpočtu je vyčleněn na komunikaci?3. Jaké jsou plány města na propagaci udělení ceny Melina Mercouri, jestliže město tuto cenu získá?(Informace o této ceně jsou v odstavci VI příručky Guide for cities applying for the title of EuropeanCapital of Culture (Pokyny pro města kandidující na titul Evropské město kultury).21421622322410 11
I. 12 13I.Základní principypohlaď měI.<strong>do</strong>tkni se mých rtů
Jacques Rupnik,francouzský politolog a historik*Všichni s těmi osmičkami nějak pracovalia <strong>do</strong>dnes pracují bez skutečné kritickéreflexe.České osmičky představují seismograf vývojeEvropy. Vždycky na nich lze v širším kontextuanalyzovat nějaký celoevropský problém. Rok1918 interpretuje T. G. Masaryk jako vítězstvízápadní demokracie a národní emancipacemalých národů stře<strong>do</strong>východní Evropy nadstarými autoritářskými říšemi: vzniká zároveňČeskoslovensko a nový evropský řád. Víme,jak dlouho tento triumfalismus vydržel.V roce 1938 jde v Mnichově o osud Československa,ale zároveň jde o selhání jehozápadních spojenců před rozpínavostí HitlerovaNěmecka a klade celé Evropě otázkukonfrontace demokracie a totalitarismu.Únorový převrat roku 1948 je poslední důkazo nemožnosti zachovat prostor pro demokraciia „třetí cestu“ v sovětské sféře vlivu, a tímoficiální odpískání startu studené války.Pražské jaro 1968 bylo nejen probuzenímobčanství a svobody slova české společnosti,ale i součástí celoevropského zpochybněnímocenských systémů v rozdělené Evropě,jak naznačila již tehdy debata mezi Kunderoua Havlem.Erazim Kohák, filosof a publicista**Evropa jako jediná <strong>do</strong>kázala pochopit svobodujedinců ne jako úchylku či odcizení, nýbržjako naplnění jejich lidství…Máme zkušenost se soužitím v různosti.V naší zemi pro ni vytvořil předpoklady jižkutnohorský náboženský smír roku 1485. Náškrál Jiří vyslal první podnět k evropské unii.Po staletí jsme žili v mnohonárodním Rakousku.Přihlásíme-li se k tomu, můžeme se státoporou Evropské unie i Spojených národů.Máme také hluboce zakořeněný smysl prospravedlnost. Jsme dědici osvobozenýchrolníků, řemeslníků a písmáků, kteří obrozeneckýmúsilím vytvořili z téměř ničehonovo<strong>do</strong>bý demokratický národ. Přihlásíme-lise k této tradici, můžeme se stát oporoudemokracie a spravedlnosti v Evropě. Snadještě základnější je zkušenost úsilí o svobodu.Náš novo<strong>do</strong>bý národ tvárnila obhajoba našísvébytnosti proti všem. Nověji jej ztvárnilzápas s rakouským feudalismem s pozdějšímnacistickým a komunistickým útlakem.Vyústěním spravedlnosti a solidarity je pronás svoboda.1 Proč se město, které zastupujete, chcezúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní městokultury? Co by v souvislosti s udělením tohototitulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)?Jaké cíle má město pro daný rok?Chceme-li odpovědět na otázku, proč se více než tři roky zabýváme konceptem kreativního města a proč právěPlzeň tak zásadně usiluje o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK), musíme se odpoutat od čistě lokálníchpocitů a zájmů a zapátrat hlouběji v tom, co formovalo český národ a jeho složitou mentalitu, protože bez pochopenía zároveň přijetí minulosti lze jen stěží vytvářet vizi bu<strong>do</strong>ucnosti. Vizi o to složitější, čím širší je diskuseo evropské vizi kultury a jejím přesahu <strong>do</strong> všech oblastí života jedince ve společnosti.Ekologie dušeaneb kořeny neutěšeného stavu duše dnešního člověkaMasarykovské „nebát se a nekrást“ <strong>do</strong>kázal totalitní režim změnit v myslích řady našich lidí k pravému opaku.Strach byl nástrojem moci komunistů, stejně jako před nimi fašistů. Pseu<strong>do</strong>rovnostářství vedlo mnohé lidi kekrédu zcela zvrácenému: „k<strong>do</strong> nekrade, okrádá rodinu“.Etický i intelektuální marasmus konce 80. let minulého století byl i důsledkem několikerých vln exilu během onohopůlstoletí totalit. Roky 1938, 1948 a 1968 zásadně poznamenaly osud českého národa. • Jacques RupnikZ tohoto úhlu pohledu je těžké pochopit, co zůstalo zachováno z české identity, jakkoli má zdravé kořeny, kterésahají daleko hlouběji <strong>do</strong> minulosti. • Erazim KohákNovo<strong>do</strong>bé dějiny neprošly <strong>do</strong>sud důkladnou revizí, hlubokou analýzou. Je to jeden ze zásadních úkolů dnešnívědecké obce.Přesto lze (byť velmi zjednodušeně) tvrdit, že nepochybně slibné základy demokracie položila Čechům „masarykovská“první republika. Jenomže dvě desetiletí jsou jako nic tváří v tvář následujícím padesáti letům totalit.Jacques Rupnik •Nemůžeme se proto tvářit, že země střední a východní Evropy jsou rovnocennými demokraciemi vůči tradičnímuZápadu. Není tomu tak a ani být nemůže. K<strong>do</strong> u nás „ustál“ padesátá léta a pookřál nad nadějí „pražského jara“,povětšinou ztratil veškerý zbytek iluzí v <strong>do</strong>bě tuhé normalizace 70. let. Tolik tnutí <strong>do</strong> jednoho srdce nese s sebougenerace dnešních seniorů, tolika manévry a převlékáním kabátů prošla nemalá část dnešní politické reprezentace,tolik stigmat, para<strong>do</strong>xů a nejistot nese s sebou každá česká rodina… a každá zcela po svém a v jinýchVáclav Havelsouvislostech. •Cokoli k tomuto tématu vyjádříme, bude zjednodušené, nic není černé ani bílé, dnešní česká realita je mnohemkomplikovanější a barvitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Tím větší výzvou je pokusit se vydat cestouzměny.Krize jako šance!? Snad už ani sami ekonomové 90. let nemohou věřit tehdejší euforii z „všemocné ruky“ trhu. Situacenení růžová. Síla a moc postkomunistických institucí, korupce, klientelismus a politikaření namísto skutečnépolitiky v zájmu veřejného blaha odsouvá po celých těch dvacet let základy probouzející se občanské společnostina druhou kolej. První signál změny snad vyslaly volby v červnu 2010. Nízká volební účast a stoupající nedůvěravoličů ve funkční demokratický systém jsou vizitkou této <strong>do</strong>by.Za dvacet let nově nabyté svobody však už <strong>do</strong>růstá jiná generace, jazykově vybavená, vzdělávaná v nové demokracii,s širším rozhledem a snad tedy i vnímáním své koexistence v rámci evropského společenství.Jan Sokol •Kde začít v zemi s tak složitými poměry, v zemi plné rozpolceností?Proč ne ve městě, které se samo nabízí jako otevřené nové cestě, experimentu, který může zásadně ovlivnitostatní obce a jejich občany, který může naznačit, kudy dál. Ve městě, které má optimální geografickou polohuk tomu, aby se stalo mostem mezi „starou“ a „novou“ Evropou.Proč se tedy Plzeň chce zúčastnit soutěže o titul Evropské hlavní město kultury?Plzeň není ani malá ani velká, netrpí nabubřelou sebechválou hlavního města ani mindráky maloměsta. Leží na<strong>do</strong>brém místě přímo na cestě na Západ, na bývalé demarkační čáře, ale také na tzv. „Via Carolina“, významnéobchodní stezce řady staletí. Navenek působí Plzeň poklidně až usazeně, ale uvnitř vře celá řada zásadních problémů,které se nevyplácí ignorovat. Je čas nastavit zrcadlo, analyzovat klady i zápory současného stavu a rychlezačít jednat. Nikoli cestou „shora“, nýbrž přičiněním jednoho každého, komu není bu<strong>do</strong>ucnost města, regionu,země lhostejná.Koncept otevřeného, kreativního města nabízí obrovskou změnu. Trvalou a udržitelnou proměnu provinčníhoměsta ve skutečnou evropskou kulturní metropoli. Taková proměna není otázkou jednoho, dvou let, <strong>do</strong>konceani pěti. Vnímáme ji jako dlouho<strong>do</strong>bý proces, pro který může být právě titul EHMK zásadním a nenahraditelnýmimpulsem.Plzeň chce otevřít svou náruč Evropě přirozeným, nenásilným a inovativním způsobem. Chce se trvale zapsatna kulturní mapu Evropy a kladně využít proslulosti svého jména, které dalo název nejslavnějšímu pivu na světě.Neskromným cílem plzeňské kandidatury je, aby slovo Pilsen v bu<strong>do</strong>ucnu vyvolávalo nadšení nejen příznivcůtohoto nápoje, ale i kulturních turistů a nejširší veřejnosti v Evropě i mimo náš kontinent.Co by v souvislosti s udělením tohoto titulu bylo hlavním úkolem (největší výzvou)?Titul EHMK je mimořádnou výzvou a šancí, která zalarmuje všechny síly, veškerý potenciál a posune tuto společnosto krok dál. Rozhodující v tomto procesu bude, jak <strong>do</strong>káží jednotliví občané převzít sami na sebe plnouosobní zodpovědnost.Tak, jako se stovka českých intelektuálů pokusila dvacet let po sametové revoluci nastínit „Českou vizi“ a s projektemplným otevřených diskusí brázdí nadále naši zemi, tak se nyní probouzí plzeňský potenciál. Od univerzitníchprofesorů, stejně jako studentů, přes silné podnikatelské vrstvy až po neziskový sektor, od seniorů po ty nejmladší,od starousedlíků po přistěhovalce… Vrtkavé politické milieu nevyjímaje, vždyť pro Program rozvoje kulturyPlzně na léta 2009–2019 zvedli ruce všichni zastupitelé napříč politickým spektrem!Jacques Rupnik,francouzský politolog a historik*Místo abychom formulovali věci pozitivně,zabydlela se v Čechách Evropa jakoobava. Lidé se ptají, jestli obstojí v konkurenci.To souvisí s jedním z hlavníchtémat českých dějin, kterým je problémelit, jež byly odsud soustavně minimálněod Bílé hory vyháněny či decimovány,a tím je tato společnost geneticky značněoslabená…. Teprve nové elity, novágenerace znalá Evropy a světa budenositelem sebevě<strong>do</strong>mí jiného druhu…Husák vyhnal v takhle malém národě půlmiliónu kvalifikovaných lidí z práce a vícnež sto tisíc za hranice. Tady díky tomuzanikly celé obory. Novinářství přestaloexistovat, univerzitní obory jako je historiografiea politické vědy zmizely nebobyly ochromeny…Václav Havel,bývalý prezident Československé, poté Českérepubliky, dramatik, esejista**Základním měřítkem identity člověka jeidentita lidských vztahů.Jan Sokol, filosof, sociolog**Pro tu (ještě) lepší Evropu budemeovšem muset něco udělat, a to hlavněsami se sebou. Nemusíme „dávat světu“žádné nobelisty, vynálezce či rekordmany,ale musíme se postarat, aby našipotomci nezapomněli česky a kvůli tomuse naučili aspoň dva další jazyky. Pak setotiž přestanou těch druhých bát, jako sejich nebáli naši předkové…Plzeň – most od totality ke kreativitěRokem 1989 se radikálně proměnilo společenské klima. Ale zásadní změna znamená proměnu zevnitř, z hloubiduše jednoho každého, konečně svobodného občana. Taková proměna představuje dlouho<strong>do</strong>bý a složitý proces,možná i přes více než dvě generace méně poznamenané minulostí, nezatížené předsudky a deformacemiI.a zároveň pokud možno o<strong>do</strong>lávající „módním vlnám“ dnešní <strong>do</strong>by, zvláště pak konzumu a komerci.14 15I.
Jacques Rupnik,francouzský politolog a historik *Amerika tu působí jako nepřekonatelný vzordemokracie a společnosti bez silného státu,který je symbolizován svobo<strong>do</strong>u jednotlivce.Podívejme se tedy na šance Plzně z tohoto úhlu, zkusme na začátek poodhalit neuralgické body zpomalující jejítep, nebojme se jít <strong>do</strong> hlubších analýz a zalarmovat místní občany k zásadnímu zamyšlení nad tím, čím už dávnopatří <strong>do</strong> Evropy a čím se naopak od Evropy mohou inspirovat, jak se podstatně více zapojit na půdě nejen místní,národní, ale i celoevropské.Otevřít se více Evropě, světu, znamená na prvním místě otevřít se více sám v sobě. Odkrýt svoje pochyby a slabosti,překonat nedůvěru a začít si zvykat na rozdílnost názorů, pohledů i zájmů a přinejmenším ji umět respektovat.Otevřít se menšinovým názorům, minoritám jako takovým. Téměř každý svým způsobem <strong>do</strong> nějaké „minority“patří, soudě podle věku, zájmů, původu, postavení… Úcta jednoho k druhému je základem takové otevřenosti.Evropa otevírá nový prostor. Nikoli pro exploataci, ale právě pro onu inspiraci, díky výrazné zkušenosti a tradicisilných demokracií. Nejde jen o velké státy, které jako by pro řadu mimoevropských národů byly symbolem Evropy.Jde právě o ty menší, zdravě sebevě<strong>do</strong>mé a staletími rozvíjené demokracie. Míra zodpovědnosti každéhoobčana za úroveň žití v jeho zemi je zde nesmírně vysoká. To je druhá a neodmyslitelná tvář svobody, kterouneméně <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>káže uctívat Severní Amerika. A kde jinde než v místech, která osvobodili právě Američané,lze hlouběji porozumět principu skutečné občanské společnosti? Přirozené transatlantické vazby jsou unikátníprávě a pouze v Plzni. • Jacques RupnikRok <strong>2015</strong> se v perspektivě tak hluboké vnitřní proměny zdá být prakticky za dveřmi. Vnímáme ho jako mezník,první zásadní zkoušku, zda proces, který jsme nastartovali, se ubírá správným směrem. Proces opírající se odsvého zrodu o širokou participaci občanů, v Čechách naprosto ojedinělou.Titul EHMK by zásadně pomohl soustředit pozornost na „plzeňský experiment“. Pozornost celonárodní i mezinárodní,pozornost intelektuálů, stejně jako nejprostších občanů Evropy, kterým by stálo za to <strong>do</strong> Plzně přijet nebos ní navázat díky novým technologiím alespoň virtuální spojení. Ať už by jejich motivací byla některá ze zásadníchdiskusí o evropských tématech nebo atraktivní výstava, festival, slavnost nebo jakýkoli konkrétní projekt v oboru,kterým se zabývají od oblasti kulturní přes sociální, ekologickou až po obchodní či politickou.Jaké cíle má město pro daný rok?Cílů navazujících na hlavní výzvu plzeňské kandidatury, otevřenost, má město pro rok <strong>2015</strong> bezpočet. Podaří-lise v příštích pěti letech získat pro koncept kreativního města všechny sféry veřejného života, zalarmovat místní,evropské i mimoevropské partnerské organizace, pak bude tento rok v případě získání titulu EHMK probíhat veznamení dialogu národů, kultur, etnik uprostřed města, které získá zcela novou tvář a stane se velkou inspirací.Nic menšího si v tuto chvíli nepřejeme. S plným vě<strong>do</strong>mím toho, že titul EHMK je velkou zkouškou, v níž jsme připraveniobstát. S maximálním nasazením veškeré naší energie, využitím potenciálu a silnou vírou v intuici.2 Vysvětlete koncepci programu, kterýby se realizoval v případě získání tituluEvropské hlavní město kultury?Nastolit programový koncept roku <strong>2015</strong> s pětiletým předstihem je tak trochu chiméra, ale zároveň také báječnávýzva pro všechny, kteří se nebojí myslet <strong>do</strong>předu a vytvářet skutečné a to v kontextu skutečné a hluboké dlouho<strong>do</strong>bévize daleko přesahující tento jediný rok.Evropa je postavena na jednotě v různoro<strong>do</strong>sti, a to je princip, jenž se v každé její lokalitě promítá zcela osobitě,originálně a nezaměnitelně. Jaký je genius loci Plzeňska? Jaký osobní příběh se skrývá za každým jednotlivýmnápadem, s nímž lidé přij<strong>do</strong>u? Odkrývat tajemství tohoto místa i řady „zakletých duší“, to je cesta, kterou se chceměsto Plzeň v příštích letech vydat. Není to vůbec cesta snadná ani tak poetická, jak by se na první pohled mohlozdát. Lidé se nechtějí hned tak otevřít. V lepším případě převládá nedůvěra, v horším absolutní zavržení čehokolinového, jiného. Dobrých zkušeností čeští lidé v posledních desetiletích nasbírali pomálu, ztráta tradičníchhodnot a leckdy i smyslu konání proto vyplouvá na povrch mnohem razantněji, než kdy předtím. To jsou bariéryv každém jedinci, to jsou i výzvy pro plzeňskou kandidaturu.„PILSEN, OPEN UP!“ je sloganem <strong>do</strong> češtiny prakticky nepřeložitelným. V českém jazyce ho <strong>do</strong>plňujeme řa<strong>do</strong>udrobných výzev, provokujících otázek i vysvětlujících témat. Otevřenost je skutečnou výzvou, nejen směrem k Evropě.Přednostně jde o otevírání se uvnitř sama sebe, překonávání uzavřenosti české společnosti, jež je logickýmvyústěním <strong>do</strong>savadních historických zkušeností, neblahým reziduem totality.Plzeň chce být Evropským hlavním městem kultury – potřebuje pro to slogan v češtině? Nebo si lidé začnouzvykat na častější používání angličtiny a cizích výrazů? Naučí se networkingu, nebo se jim líbí slovo „síťování“?Porozumí pojmům arts management, coaching, mentorship, rezidence, technologie, digitalizace, nebo bu<strong>do</strong>uza kaž<strong>do</strong>u cenu pro všechno hledat české ekvivalenty, které už ale pokulhávají za celoevropským a celosvětovýmvývojem? Možná je to jedna z prvních bariér, kterou se kandidátský tým snaží citlivě prolomit… S lehkou nadsázkouvyužívá mnohavrstevnou češtinu. Oblíbenou interpretací sloganu se v češtině stalo “Otevřete si Plzeň!“Plzeň a její čtyři řeky, to je jedinečná atmosféra, vyzývající k postupné proměně nábřeží i "ostrovů" mezi nimi,a k propojení míst, která nekompromisně odsekly víceproudé komunikace od míst přirozeně formovaných vodnímitoky. Toto se stalo inspirací čtyř programových proudů, které již byly načrtnuty v prvním kole kandidaturya které pojmou celou šíři idejí od ryze uměleckých až po sociální, ekologické, vědecké, vzdělávací, podnikatelskéi rodinné a hravé.*Pozn. 1) Jacques Rupnik – Příliš brzy unavená demokracie (rozhovor s Karlem Hvížďalou, Portál, 2009)**Pozn. 2) Česká vize, Hledání identity 21. století, (DIALOG Centrum, Brno 2009)Vlastní program roku <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u rámovat události „comme il faut“, gala opening i gala closing, počítající sezapojením umělců evropského přesahu a s pozváním státníků, kteří neopomínají roli kultury v dnešním světě. Ledeni prosinec jsou však natolik mrazivými měsíci, že právě tady bude Plzeň spoléhat na svět nových technologiíI. 16 17I.
a zprostředkuje zájemcům <strong>do</strong>ma i v zahraničí svou atmosféru pomocí přímých přenosů. Alespoň virtuálně se takod počátku propojí s celou Evropou.Vrcholné akce roku <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u směřovat <strong>do</strong> ulic města, jejich ukázky se pro Plzeňany připravují už od roku2010. Jednak na Den Evropy 9. května, který přímo navazuje na tradiční plzeňské Slavnosti svobody, dále naúvod léta, protože měsíc červen kandidatura pojímá jako Měsíc Meliny Mercouri, který bude i v roce <strong>2015</strong> vrcholitDnem Meliny Mercouri, připomínajícím 30. výročí vyhlášení úspěšného projektu EHMK Ra<strong>do</strong>u ministrů.Letošní „Kandidát túra“ byla skvělou předzvěstí.Kaž<strong>do</strong>roční letní gejzír kulturních a společenských událostí symbolicky začíná udělením Ceny 1. června, mezijejíž vážené nositele patří Václav Havel, Jacques Rupnik, Petra Procházková a další osobnosti světového formátu.Měsíc Meliny Mercouri nabízí věhlasné kulturní akce, jakými jsou Mezinárodní folklórní festival, Tanec Plzeň, SkupovaPlzeň nebo Divadelní léto pod širým nebem. Léto roku <strong>2015</strong> by si neměl nik<strong>do</strong> nechat ujít, vyvrcholí totižtradičním Pilsner Festem v evropském hávu a Divadlem Plzeň s výrazným rozšířením o Divadlo Open Air. Městootevře řadu nových prostor, zahrad a nábřeží ve zcela kreativním pojetí.Jednotlivé programové proudy celého roku jsou volně provázané, otevřené všem uměleckým druhům a žánrům,stejně jako oblastem souvisejícím s širším pojetím kultury, jako jsou ekologie, historie, filosofie, věda, politika,sport, zábava, sociální sféra a ekonomika. Nahlédněme na tomto místě krátce <strong>do</strong> jejich filosofie a evropskýchpřesahů. Detaily programové nabídky jsou popsány v kapitole II/2 a bu<strong>do</strong>u výsledkem otevřené kontinuálnívýzvy až <strong>do</strong> roku 2013, kdy nejlepší nápady a projekty vyhodnotí a zařadí <strong>do</strong> programu mezinárodní uměleckárada.Umění a technologie je proud, který zástupci kandidatury postavili na přední místo dříve, než se k nim vůbec<strong>do</strong>stalo, že belgické město Mons si vybralo téma tak blízké: „Where technology meets culture“. Úvahy obou projektůmají mnoho společného, město Plzeň přímo vybízí k propojování těchto dvou světů. V posledních letechzde vyrostly zásadní projekty, jako jsou Techmania Science Centre nebo Ústav umění a designu při Zápa<strong>do</strong>českéuniverzitě. Kreativní průmysly se rozvíjejí v centru i na okrajových částech města, za všechny je třeba zmínitoskarový úspěch společnosti Technocrane. Potenciál Plzně se však skrývá daleko hlouběji v historii, počínajetřeba Grollovou unikátní „technologií výroby piva“, která ovlivnila na 70 % evropských značek tohoto nápoje, přeszávody Emila Škody, specializující se dnes už především na <strong>do</strong>pravní prostředky v současném designu, až např.po animaci, v níž na slavná jména Jiřího Trnky a Josefa Skupy navazují výtvarníci a ilustrátoři festivalu Animánie,interaktivního Muzea loutek, divadla Alfa a dalších počinů v příbuzných oborech. Design, architektura, urbanismus,veřejný prostor, to jsou výzvy pro novou generaci, která má své vzory v Plzni, například Ladislava Sutnara,jenž se proslavil i daleko za hranicemi.Jak rozvíjet tento potenciál? Vedle rozběhnutých projektů s Ústavem umění a designu, Umělecko-průmyslovýmmuzeem, reprezentanty živého umění na Plzeňsku a ústředními osobnostmi prezentovanými prioritně v této programovélinii (např. Trnka – Skupa) klade projekt Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> důraz na posílení aspektu kreativního vzdělávání.Inspiroval se skvělými výsledky britských kolegů a jejich sítě ILAET (International Laboratory of AdvancedEducation Technologies). S pomocí US Business School se otevírají možnosti pilotního zavádění projektu Inovativníchvzdělávacích center právě v Plzni, záležet bude nejen na místních partnerech, ale i úspěchu v programechESF.Vztahy a city, to je téma pro každého člověka, to je téma identity z pohledu osobního, národního a celoevropskéhonejen pro ty, kteří <strong>do</strong>káží <strong>do</strong>hlédnout za demarkační čáru oddělující před lety Plzeň tak radikálním způsobem.To je téma jedinečné atmosféry města s lidskou dimenzí, kde sousedské vztahy a přehlednost a <strong>do</strong>stupnostspoluvytvářejí jeho genius loci.Jak se promítly dějiny 20. století v lidských duších? Dokáže česká společnost rozvinout své úvahy a debaty odlokálních témat až po ta zásadní, evropská? Umí se otevřít Evropě i po této stránce? Zajímá vůbec Evropu, čímsi prošla? Chce jí rozumět? Chce se česká společnost zapojit <strong>do</strong> evropských debat, přispět svými zkušenostmia hledat paralely? Umí si lidé v Česku navzájem naslouchat? Za pokus to kaž<strong>do</strong>pádně stojí. Zvláště podaří-li sezískat pozornost tak výrazných osobností z řad českých intelektuálů, jako jsou Václav Havel, Jacques Rupnik,Milan Kundera, Václav Bělohradský a další. Cílem není nic menšího, než rozvinout evropský dialog na plzeňsképůdě a přizvat mj. tyto osobnosti k účasti na projektu A Soul for Europe, jehož zástupci již projevili zájem o uspořádáníklíčové události v Plzni. A to v přímé souvislosti s plzeňskou satelitní diskusí prestižního Fóra 2000. K tétovrcholné události město hodlá <strong>do</strong>spět sérií dialogů, otevřených diskusních fór v nadcházejících letech, která sepokusí nejen přinést další vklad k vyrovnání se s minulostí, ale také otevřít obecná témata související s rolí kulturya umění v dnešní společnosti. Témata kreativity a „nové“ kreativní třídy, evropské mobility umělců, postaveníumělce v dnešní společnosti, kulturní politiky a politické kultury, socio-ekonomických efektů kultury stejně jakonepostradatelnosti duchovních hodnot, a tedy i umění v dnešním světě. Patří sem i témata rovných práv občanů,úlohy žen a jejich práv, kořenů korupce v dnešní společnosti, otázek etiky, kultury a umění ve vzdělávacích systémecha mnohá další.Uměleckým vrcholem tohoto programového proudu bude projekt oslovující reprezentanty všech uměleckýchoborů s názvem „Česká kultura pod tlakem dvou totalit“, ale i řada dalších událostí, které jsou přiblíženy v kapitoleII/<strong>2.</strong>Tranzit a minority je programovým proudem otevírajícím bolavé rány. Plzeň absorbovala velké množství cizinců(statistiky hovoří o cca 10 % obyvatel, což ale nezahrnuje ilegálně žijící cizince ve městě), především z oblastíVýchodu (bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko…), <strong>do</strong>sud se však ne<strong>do</strong>kázala reálně vyrovnats jejich integrací. Řada cizinců žije na okraji společnosti, uzavřena <strong>do</strong> svých komunit. Vypomáhají si navzájema od české společnosti prakticky nic neočekávají. Lokality, kde žije sociálně vyloučené obyvatelstvo, jsou Achillovoupatou města. S nimi souvisí praktiky vykořisťování levné pracovní síly na Borských polích, včetně různýchsfér korupčního prostředí, <strong>do</strong> kterých samospráva města nemá šanci zasáhnout. Je to složitý proces, kla<strong>do</strong>ucínároky na obě strany. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit zájem o jejichkulturu a zvyky, přestat je ignorovat. Je třeba je přirozeně začlenit <strong>do</strong> svého života. Naučí-li se naše společnostotevřenosti vůči různým barvám pleti, bude o to více respektovat další „menšiny“, ať už se definují věkem nebozvyky, ať jde o vegetariány, gaye a lesbičky, handicapované, seniory či děti. Otevřít se dialogu kultur znamenái otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami. Jak? Nápadů se už nyní sešla celá řada, proces pěti a vícelet dává městu velkou šanci.Inspirací mohou být města na hranici, jejichž neformální síť „Cities on borders“ začíná Plzeň vytvářet. Mons, Talin,Marseille, Košice, San Sebastian, Gdaňsk a další města mají osobitou zkušenost a projevila vstřícnost a ochotupodělit se o ni. Les Rencontres jsou platformou, kde už <strong>do</strong>šlo k prvním neformálním diskusím a setkáním. Podařílise Plzni získat prestižní titul EHMK, stane se aktivním článkem těchto sítí a přenese část debat i na své území, takaby ze zkušeností Evropanů mohli čerpat všichni.I. 18 19I.
I. 20 21I.Umělecky se tento programový proud nejvíce otevírá neziskovému sektoru, občanské společnosti. Je to pro nivelká výzva – <strong>do</strong>káže napomoci tam, kde si neví rady úřady ani instituce? V širokém pojetí programového proudujde o dialog tradičního a současného umění, respekt k náboženským tradicím a společnostem, rozvoj spoluprácena úrovni mezigenerační, mezioborové a multikulturní.3 Dal by se tento programshrnout <strong>do</strong> hesla (sloganu)?Příběhy a prameny směřují k pochopení kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. A nejde jen o tradičníorální historii, časosběrné <strong>do</strong>kumenty, publikace, reminiscence silných momentů svobody a osvobození atd.Jde především o bu<strong>do</strong>ucnost! „To beer or not to beer?!“ je otázkou neustále omílanou uvnitř týmu kandidaturyi v diskusích mimo něj. Proč ne? Existuje totiž skvělá inspirace na půdě evropských pivovarů. Projekt Plzeň <strong>2015</strong>inicioval síť revitalizovaných pivovarů, která zve partnery z různých koutů Evropy ke spolupráci dlouho<strong>do</strong>béhocharakteru. Spojují je prostory, kterým vdechli nový život. Různé formy revitalizace, reanimace, tedy hledání novýchzpůsobů využití pro staré objekty pivovarů (zpravidla celé komplexy bu<strong>do</strong>v), které už neslouží původnímuúčelu – to je téma, které partnery této sítě zajímá. Vydá-li se člověk kterýmkoli světovým směrem od Plzně, vždynajde takový prostor. Na západě jich je celá řada, jen v Belgii stačí připomenout Wiels v Bruselu, Lamot v Mechelenu(partnerském městě Monsu), ale i zajímavý objekt pivovaru St. Feuillien přímo v Monsu… Směrem navýchod je skvělou inspirací Stary Browar v Poznani. Na jihozápadě je inspirací Biblioteca Joaquim v samotnémcentru Madridu a na severu nedávno otevřený Dansenhus a další bu<strong>do</strong>vy v Kodani přímo v areálu ještě funkčníhopivovaru Carlsberg. První setkání naplánoval plzeňský tým už na Den Evropy (9. 5. 2010) tak, aby se včasotevřela diskuse o bu<strong>do</strong>ucím využití Světovaru, jednoho z pilotních investičních projektů plzeňské kandidatury.Rezidence umělců ze všech koutů Evropy, vzájemné výměny a v neposlední řadě předání zkušeností o provozua trvalé udržitelnosti takových prostor, to jsou cenné první výstupy, které bu<strong>do</strong>u dále rozvíjeny – nejen <strong>do</strong> otevřeníSvětovaru v r. 2013, ale i dlouho po něm. Nelze opomíjet, že opuštěné pivovary se na Plzeňsku nacházíleckde, kulturní využití si daly <strong>do</strong> vínku pro svůj pivovar Horažďovice a v neposlední řadě také Plasy, jako bu<strong>do</strong>ucíCentrum stavitelského dědictví.Tento programový proud sleduje ještě jeden významný aspekt – životní prostředí. Umělecké projekty s ekologickýmkontextem věnované veřejným prostranstvím i krajině a samotná „Pocta vodě“ zde proto mají své zásadnímísto.Čtyři programové proudy plzeňského projektu mají mnohem širší a dlouho<strong>do</strong>bější záběr, než bylo v této částipřihlášky možno naznačit. Vytvářejí prostředí pro kreativní nápady ve všech sférách, jsou prvotním impulsema uvedené příklady mezinárodních sítí, které s nimi přímo souvisejí, mají sloužit jako inspirace a povzbuzení provznik dalších, trvale udržitelných projektů na národní i mezinárodní úrovni.Ano. „Pilsen, open up!“Slogan „Pilsen, Open Up!“, který vzniknul již v prvním kole kandidatury na titul EHMK, byl v druhém kole v rámcikomunikační kampaně různými způsoby ověřován. V angličtině má „Pilsen, Open Up!“ hned několik významů,čeština také nabízí velký prostor pro představivost a nechává na každém jedinci, jak smysl tohoto motta vnímat.Tým plzeňské kandidatury na titul EHMK <strong>2015</strong> proto veřejnost vyzýval slovy:„Otevřeme se cizím jazykům a hrajme si s významy slov! Čeština je nesmírně bohatá, napadá vás více významů,sloganů či výzev česky? Neváhejte nám je napsat, ty nejlepší určitě zveřejníme!“——Otevřenost jako odvaha ke konfrontaci a veřejnému dialogu.——Otevřenost novým myšlenkám, inovaci a kreativitě.——Otevřenost vůči menšinovým žánrům, směrům i národnostem.——Otevřenost, transparentnost a kultivovanost v procesu celé plzeňské kandidatury a věcí veřejných.——Otevřenost vůči ostatním lidem, Evropě a celému světu.Veřejnost pozitivně reagovala nejčastěji na verzi: Pilsen, Open Up! – Otevřete si Plzeň!V případě získaní titulu EHMK <strong>2015</strong> má projekt v úmyslu pracovat se všemi zajímavými náměty, které ve veřejnédiskusi vznikají. Ústřední slogan v angličtině zůstane beze změny.Zásadním momentem pro rozvoj potenciálu města a jeho okolí by se nepochybně stalo získání prestižního tituluEHMK. Kontinuální otevřená výzva je vypsána tak, aby odstartovala novou vlnu nápadů a propojila stávajícíúspěšné osobnosti s méně zkušenými, které mohou přinést výraznou energii a dynamiku <strong>do</strong> všech oblastí, kteréEHMK zasahuje.V kapitole II uvádíme celou sérii projektů vzniklých z veřejných debat a na základě otevřené výzvy během posledníchdvou až tří let. Byly to debaty o snech a vizích aktérů na poli kultury Plzeňska, debaty přitahující stále většípočet zájemců, a to nejen ze sféry kulturní. Je to <strong>do</strong>brý signál, ale jsme pouze na začátku cesty. Podstatné je, ževelká část místních aktérů už se jí otevírá a začíná rozumět velikosti úkolu, který před ní stojí.
4 Kterou geografickou oblast hodlá městozapojit <strong>do</strong> akce Evropské hlavní městokultury? Vysvětlete tuto volbu.Kromě intenzivního zapojení celého plzeňského regionu (měst a obcí na jeho území) hodlá projekt Plzeň <strong>2015</strong>spolupracovat také s belgickými městy Mons a Lutych, Karlovarským krajem, Jihočeským krajem, městem KarlovyVary, městem Řezno, krajem Horního Falcka, francouzským regionem Franche-Comté i některými dalšímipartnerskými městy Plzně (Limoges, Takasaki) a Monsu (Charleroi, Mechelen).Plzeň se během své historie stala přirozeným regionálním centrem, nejvýznamnějším městem na poměrně rozsáhlémúzemí přesahujícím administrativní hranice Plzeňského kraje. V tomto případě není řeč pouze o velikostiměsta (téměř 170 tisíc obyvatel), ale také o jeho významu kulturním a společenském.Plzeňský kraj je území se specifickou urbanistickou strukturou, v níž převažují malé obce. Centry osídlení jsoukromě Plzně a Klatov zejména města <strong>do</strong> 20 000 obyvatel. Mimo Plzeňskou aglomeraci nemá území průmyslovýcharakter, typické jsou rozsáhlé přírodní a lesní oblasti. Celý kraj má 572 tisíc obyvatel.Plzeň bývala v nedávné minulosti krajským městem Zápa<strong>do</strong>českého kraje, který kromě dnešního kraje Plzeňskéhozahrnoval i území současného Karlovarského kraje. Karlovarský region je poměrně silně historicky propojens regionem plzeňským a také s Plzní; i přesto je tvář obou regionů v současné <strong>do</strong>bě odlišná. Město Karlovy Varyrovněž uvažovalo o kandidatuře na titul EHMK, nakonec se však rozhodlo pro podporu kandidatury města Plzně.Plzeň tak podává svůj projekt za podpory a spolupráce Karlových Varů, nejznámějších českých lázní, které seproslavily i díky Mezinárodnímu filmovému festivalu Karlovy Vary.Jihočeský kraj je <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong> zapojen také jako součást evropské statistické jednotky NUTS II Jihozápad,kterou tvoří společně s krajem Plzeňským. Nové vazby mezi těmito kraji jsou určovány zejména spolupracív oblasti přípravy a realizace Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Z tohoto programu bu<strong>do</strong>učerpány <strong>do</strong>tace na investiční projekty spojené s projektem Plzeň <strong>2015</strong>.Díky kandidatuře na titul EHMK <strong>2015</strong> zahájila Plzeň dialog s Jihočeským krajem a kulturními organizacemi v tomtoregionu o rozvoji společných kulturních aktivit obou krajů.Velký regionální přesah lze zaznamenat také západním směrem <strong>do</strong> Bavorska, k městu Řezno (Regensburg)a oblasti Horního Falcka. S těmito regiony rozvíjí město Plzeň aktivity v oblasti kultury či cestovního ruchu jižvíce než 15 let, a to především prostřednictvím partnerství s městem Řezno, působení Centra Bavaria Bohemiav Schönsee, projektu Kultur ohne Grenzen/Kultura bez hranic, práce plzeňského Koordinačního centra českoněmeckýchvýměn mládeže Tandem. V posledních dvou letech aktivně působí též přeshraniční pracovní skupinaKultura, tvořená zástupci institucí Plzeňského kraje a Horního Falcka. Velká část připravovaných kandidátskýchprojektů se týká i umělců a široké veřejnosti ze všech výše zmíněných regionů.Rozvoj spolupráce s Jihočeským krajem, Horním Falckem, Dolním Bavorskem a též s Horním Rakouskem, jehožI.centrem je Linec, Evropské hlavní město kultury roku 2009, se začíná intenzívně rozvíjet ve všech oblastech v sou-22 23I.vislosti s přípravou Euroregionu Dunaj-Vltava. Důvodem vzniku tohoto euroregionu je vytvoření protipólu silnýmmetropolitním regionům Prahy a Mnichova. Region založený na výrazných regionálních centrech Linec, ČeskéBudějovice, Řezno a Plzeň má potenciál se stát ekonomicky významnou oblastí Evropy s významným akcentemna vzdělávání, moderní technologie, ochranu přírody, turistiku a samozřejmě prioritně na kulturní rozvoj. Regionálníkonference Plzeňského kraje, Horního Falcka a Dolního Bavorska pořádaná v Plzni ve dnech 29.–30. 4. 2010jasně potvrdila, že mezi priority rozvoje regionální spolupráce v blížícím se novém programovém ob<strong>do</strong>bí EU patříprávě kultura. Zástupci samospráv uvedených regionů a ostatní účastníci konference podpořili kandidaturuměsta Plzně na Evropské hlavní město kultury jako významný aspekt kulturní spolupráce v rámci EuroregionuDunaj-Vltava.Projekt Plzeň <strong>2015</strong> se úzce <strong>do</strong>týká i nového partnerského regionu Plzeňského kraje – francouzského Franche-Comté. Představitelé Franche-Comté vyjádřili projektu Plzeň <strong>2015</strong> svou podporu i konkrétními projektovýmizáměry, zmíněnými v kapitole č. II této přihlášky.Z měst mimo sousední regiony máme v úmyslu zapojit <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong> další krajská města v České republice,a to formou zapojení kulturních aktérů z těchto měst <strong>do</strong> programových aktivit a prezentacemi EHMKv těchto městech. Podporu městu Plzni v kandidatuře na titul EHMK <strong>2015</strong> a zájem o spolupráci již oficiálně vyjádřilaměsta Jihlava, České Budějovice a Liberec, pokud jde o umělce, k projektu Plzeň <strong>2015</strong> se hlásí osobnostiz nejrůznějších regionů i evropských a mimoevropských zemí.V zahraničí je prioritou spolupráce s belgickým nositelem titulu EHMK <strong>2015</strong> – městem Mons. Úzká spoluprácebyla navázána již v průběhu kandidátského ob<strong>do</strong>bí a týká se i okolních měst Charleroi, Mechelenu a partnerskéhoměsta Lutychu (Liège). O spolupráci s městem Mons je uvedeno více v kapitole I/7.Vzhledem k dlouho<strong>do</strong>bé spolupráci mezi partnerskými městy Plzně – japonského Takasaki a francouzského Limoges– tým kandidatury plánuje zapojení obou měst, a to např. formou festivalu Bonjour Plzeň!, akce Dnyjaponské kultury v Plzni či ozvěn EHMK <strong>2015</strong> v obou partnerských městech.Projekt Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> se však nevymezuje úzce geograficky, je otevřen aktivní spolupráci s ostatními EHMKa se všemi zeměmi Evropy i dalších kontinentů, které o ni projeví vážný zájem.V souvislosti se zapojením obcí, měst a regionů byly provedeny následující oficiální akty politických orgánůa jiných subjektů:
DatumPodpora18. 1<strong>2.</strong> 2007 Rada Plzeňského kraje schválila záměr zapojení Plzeňského kraje <strong>do</strong> projektustatutárního města Plzně EHMK <strong>2015</strong>.10. 9. 2008 Podpis Prohlášení o spolupráci mezi Plzeňským krajem a Plzní při přípravěa následné realizaci projektu Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK<strong>2015</strong>.5 Máte už podporu místních nebo regionálníchpolitických orgánů? Nebo je hodláte požádato podporu později? Vysvětlete.6. 10. 2009 Podpis Deklarace o spolupráci a vzájemné podpoře projektu Plzeň – EHMK<strong>2015</strong>, uzavřené mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem, zemskými vládamiHorního Falcka a Dolního Bavorska a krajem Horního Falcka.21. 10. 2009 Podpis Memoranda o podpoře kandidatury statutárního města Plzeň na EHMKstatutárním městem Karlovy Vary.17. 1<strong>2.</strong> 2009 Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň –kandidát na EHMK <strong>2015</strong> Ra<strong>do</strong>u Plzeňského kraje.20. 4. 2010 Usnesení o plné podpoře statutárnímu městu Plzni na pokus o získání tituluEvropského hlavního města kultury <strong>2015</strong> přijaté správním výborem Sdruženíměst a obcí Plzeňského kraje.30. 4. 2010 Přijetí Závěrečné rezoluce Regionální konference Plzeňský kraj / Horní Falcko/ Dolní Bavorsko vyjadřující mj. maximální podporu projektu EuroregionuDunaj – Vltava a též podporu kandidatuře Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>.7. 5. 2010 Podpora statutárního města Jihlava snaze statutárního města Plzně o získánítitulu Evropské hlavní město kultury pro rok <strong>2015</strong>.17. 5. 2010 Podpis Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titulEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>, uzavřené mezi statutárním městem Plzeňa městem Plasy.<strong>2.</strong> 6. 2010 Podpora statutárního města České Budějovice snaze statutárního města Plzněo získání titulu Evropské hlavní město kultury pro rok <strong>2015</strong>.Vyjádření podpory kandidatuře města Plzně na titul EHMK a vůle ke spolupráci s Plzní ze strany dalších obcí čiměst popř. regionů lze očekávat v ob<strong>do</strong>bí červen – srpen 2010.Ano, máme podporu místních i regionálních politických orgánů.S ohledem na značnou nestabilitu politické situace bylo a je snahou přípravného týmu získat politickou podporuprojektu Plzeň <strong>2015</strong> napříč politickým spektrem na místní i krajské úrovni. Pro nadcházející léta chceme<strong>do</strong>sáhnout maximální apolitizace programové náplně. Politická podpora by měla být deklarována prioritněformou otevření se spolupráci na kultivaci veřejných prostor či na systémech kulturní a grantové politiky navšech stupních a v neposlední řadě také finanční podporou projektu ze všech <strong>do</strong>stupných zdrojů. Projekt Plzeň– EHMK <strong>2015</strong> maximální měrou dbá na princip vícezdrojového financování.V kandidátském ob<strong>do</strong>bí byla podpora kandidatuře vyjádřena následujícími usneseními politických orgánůměsta Plzně:Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení11. 1<strong>2.</strong> 2003 686 Zastupitelstvoměsta PlzněProgram rozvoje města Plzně jakožto základní strategický <strong>do</strong>kument města,předkládající vizi jeho dalšího rozvoje, která se stala jedním ze základůnaší kandidatury. Tento <strong>do</strong>kument kaž<strong>do</strong>ročně aktualizuje seznam projektůnaplňujících jeho cíle a opatření; již od Akčního plánu pro rok 2007 na seznamumezi klíčovými projekty figuruje i kandidatura na titul EHMK. (Akční plánpro rok 2007 byl schválen Zastupitelstvem města Plzně dne 14. 1<strong>2.</strong> 2006.)24. 8. 2006 909 Rada města Plzně Příprava, koordinace a řízení projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> svěřena Útvarukoordinace evropských projektů města Plzně.6. 9. 2007 359 Zastupitelstvoměsta PlzněZáměr města ucházet se o titul EHMK <strong>2015</strong> a s tím související finančnía organizační otázky.2<strong>2.</strong> 11. 2007 1398 Rada města Plzně Pověření Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně organizacíveřejné studentské soutěže o kandidátské logo projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>.28. <strong>2.</strong> 2008 48 Zastupitelstvoměsta Plzně10. 4. 2008 117 Zastupitelstvoměsta Plzně1. Příprava a následné podání žá<strong>do</strong>sti o <strong>do</strong>taci na projekt „Komunikačníkampaň ke kandidatuře města na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>“.<strong>2.</strong> Předfinancování projektu ve výši 10 000 000 Kč (tj. 100 % celkových nákladů)z rozpočtu města v letech 2008, 2009, 2010.3. Dofinancování projektu ve výši 750 000 Kč z rozpočtu města v letech 2008,2009, 2010.Zahájení zpracování Programu rozvoje kultury 2009–2019 tak, aby bylpřipraven jako podklad pro přihlášku města Plzně <strong>do</strong> soutěže o titul EHMK.3. 7. 2008 825 Rada města Plzně 1. Sjednocení marketingových aktivit Odboru prezentace a marketingus marketingem na podporu kandidatury na Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong>.<strong>2.</strong> Užívání loga kandidatury na EHMK jako loga města Plzně pro ob<strong>do</strong>bí2008–2010.I. 24 25I.
Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení21. 8. 2008 954 Rada města Plzně Rámec marketingové podpory kandidatury na titul EHMK <strong>2015</strong> dlekomunikačního plánu.4. 9. 2008 413 Zastupitelstvoměsta Plzně2<strong>2.</strong> 1. 2009 4 Zastupitelstvoměsta Plzně<strong>2.</strong> 4. 2009 121 Zastupitelstvoměsta Plzně14. 5. 2009 215 Zastupitelstvoměsta PlzněIntegrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> jako žá<strong>do</strong>st o financovánířídícímu orgánu Regionálního operačního programu NUTS IIJihozápad. Integrovaný plán rozvoje města tvoří investiční páteř kandidatury,u které se předpokládá spolufinancování ze zdrojů evropských strukturálníchfondů. Výše <strong>do</strong>tace Regionální rady 15 090 000 €.Uzavření smlouvy o realizaci Integrovaného plánu „Plzeň – Evropské hlavníměsto kultury <strong>2015</strong>“ mezi statutárním městem Plzeň a Regionální ra<strong>do</strong>usoudržnosti Jihozápad.Roční zpráva o postupu realizace Integrovaného plánu rozvoje města Plzeň– EHMK <strong>2015</strong>.Žá<strong>do</strong>st o podporu z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad,opatření 3.3. Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovníhoruchu na projekty:a) Plzeň – festivalová, EHMK <strong>2015</strong>;b) Plzeň – výtvarná, EHMK <strong>2015</strong>.Tyto projekty jsou součástí přípravných kroků v rámci kandidatury na titulEHMK. Realizace projektů v případě poskytnutí <strong>do</strong>tace, předfinancováníprojektů ve výši 100 %, kofinancování projektů Plzeň – festivalová až <strong>do</strong> výše3 500 000 Kč a Plzeň – výtvarná až <strong>do</strong> výše 2 550 000 Kč. Oba projekty bu<strong>do</strong>uv případě poskytnutí <strong>do</strong>tace kofinancovány v letech 2010, 2011, 201<strong>2.</strong>V průběhu přípravného ob<strong>do</strong>bí bylo Zastupitelstvo města Plzně informováno o stavu kandidatury prostřednictvímpravidelných informativních zpráv.V kandidátském ob<strong>do</strong>bí získal projekt na regionální úrovni následující podporu:Datum Číslo usnesení Schvalující orgán Předmět schválení18. 1<strong>2.</strong> 2007 3452/07 Rada Plzeňskéhokraje17. 1<strong>2.</strong> 2009 1498/09 Rada Plzeňskéhokraje18. 1. 2010 355/10 Rada PlzeňskéhokrajeZáměr zapojení Plzeňského kraje <strong>do</strong> projektu statutárního města PlzněEHMK <strong>2015</strong>.Vyhlášení grantového programu Plzeňského kraje pro oblast kultury na rok2010 včetně tematického okruhu podpory projektů zaměřených na Plzeň –kandidát na EHMK <strong>2015</strong>.Záměr na výstavbu nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie v Plzni a výsledkyveřejné architektonické soutěže na výstavbu této nové bu<strong>do</strong>vy.Výjimečně vysokou politickou podporu kandidatury Plzně na titul EHMK prokazuje skutečnost, že zastupitelstvoměsta schválilo 100 % hlasů <strong>do</strong>kument Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, který zahrnuje jak plánovanéinvestiční projekty, tak i významný podíl městského rozpočtu na neinvestiční náklady na kulturu ve výši 9 %.21. 5. 2009 698 Rada města Plzně 1. Záměr zapojení projektu Muzeum designu a životního stylu v Plzni <strong>do</strong>kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>;<strong>2.</strong> Záměr <strong>do</strong>plnit projekt Muzeum designu a životního stylu v Plzni <strong>do</strong> indikativníhoseznamu projektů v rámci Integrovaného plánu Plzeň – EHMK<strong>2015</strong>, opatření 1.1. Doplnění infrastruktury pro kulturu a volný čas regionálníhoa nadregionálního významu.3. 9. 2009 544 Zastupitelstvoměsta Plzně3. 9. 2009 546 Zastupitelstvoměsta Plzně15. 10. 2009 597 Zastupitelstvoměsta Plzně15. 10. 2009 586 Zastupitelstvoměsta Plzně28. 1. 2010 5 Zastupitelstvoměsta Plzně17. 6. 2010 Zastupitelstvoměsta PlzněUzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titulEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> mezi městy Plzeň a Karlovy Vary.Uzavření Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň kandidát na titulEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> mezi Plzní, Řeznem, Plzeňským krajem,zemskými vládami Horního Falcka a Dolního Bavorska a krajem HorníhoFalcka.Program rozvoje kultury 2009–2019 – základní koncepční <strong>do</strong>kument kulturnípolitiky města, který je úzce propojen s připravovanou kandidaturoua zároveň se hlásí ke koncepci trvale udržitelného rozvoje kultury i v případěneúspěchu kandidatury.Přihláška města Plzně <strong>do</strong> prvního <strong>kola</strong> soutěže o titul Evropské hlavní městokultury <strong>2015</strong>.1. Uzavření smlouvy mezi statutárním městem Plzeň a Regionální ra<strong>do</strong>usoudržnosti Jihozápad o poskytnutí <strong>do</strong>tace ve výši 55 997 354 Kč z ROPJihozápad na realizaci projektu „Sportovně-relaxační centrum Štruncovysady – pivovar – Roudná, I. etapa“.<strong>2.</strong> Předfinancování projektu ve výši 100 %, tj. 84 885 080 Kč, které bude krytéprostředky z rozpočtu města Plzně v letech 2010–2011.3. Dofinancování projektu ve výši 28 887 726 Kč, které bude kryté prostředkyz rozpočtu města Plzně v letech 2010–2011.Přihláška města Plzně <strong>do</strong> druhého <strong>kola</strong> soutěže o titul Evropské hlavní městokultury <strong>2015</strong>.I. 26 27I.
6 Jak celá akce Evropského hlavního městakultury zapadá <strong>do</strong> dlouho<strong>do</strong>bého rozvojeměsta, případně i regionu?Kandidatura města Plzně na získání titulu EHMK <strong>2015</strong> je významným momentem jeho dlouho<strong>do</strong>bých snah napoli kulturního i obecného rozvoje města i regionu.DLOUHODOBÝ ROZVOJ MĚSTAProgram rozvoje městaKandidatura na titul EHMK je jedním z nosných projektů Programu rozvoje města – rámcového strategického<strong>do</strong>kumentu plánujícího ekonomický a sociální rozvoj (schváleného již v roce 2003). Je důležité zmínit, že tento<strong>do</strong>kument vznikl za <strong>do</strong> té <strong>do</strong>by nebývalého zapojení aktérů ze všech sfér života v Plzni. Rozvojová vize, definovanána základě široké diskuse s veřejností, neziskovým i podnikatelským sektorem, je založena na třech pilířích,na nichž se Plzeň chce profilovat v letech 2003–2018. Jedná se o inovativní podnikání, cestovní ruch a zkvalitňováníprostředí města. Vize rozvoje města hovoří o bu<strong>do</strong>vání města jako uměleckého díla plného harmonie tvarůa barev a také o bu<strong>do</strong>vání obrazu města jako kulturní a společenské destinace nadregionálního a evropskéhovýznamu. Kaž<strong>do</strong>ročně aktualizovaný soubor strategických cílů, opatření a projektů pak od roku 2006 výslovnězmiňuje projekt Plzeň <strong>2015</strong> jako klíčovou rozvojovou aktivitu města pro příštích sedm až deset let.Kandidatura Plzně na titul EHMK zapadá <strong>do</strong> naplňování všech tří pilířů vize Programu rozvoje města a podtrhujejejich souvislost. Snaha o rozvoj inovativních forem podnikání je založena na aktivitách Zápa<strong>do</strong>české univerzitya na silné průmyslové tradici Plzně. Rozvoj tzv. znalostní ekonomiky na úkor oborů s nižší přidanou hodnotouznamená změnu ve struktuře profesí. Je zřejmé, že Plzeň potřebuje udržet studenty středních odborných š<strong>kola</strong> univerzit a nabídnout jim kromě pracovního místa i <strong>do</strong>brou adresu. Ta spočívá nejen v možnosti získat <strong>do</strong>brébydlení, ale i v atraktivnosti města jako celku a v různorodé nabídce volnočasových aktivit. Je jasné, že Plzeň máve snaze posunout se k hospodářské základně založené na znalostních oborech velkou konkurenci v dalšíchměstech v České republice a v Německu. Plzeň si je plně vě<strong>do</strong>ma faktu, že získání titulu EHMK by bylo významnoukonkurenční výho<strong>do</strong>u a impulsem kvalitativně nového vývoje celého města i regionu.Co se týče samotného strategického plánování kulturního rozvoje města Plzně, v letech 1999–2000 byl historickypoprvé v ČR zpracován komplexní strategický <strong>do</strong>kument, který podrobně mapoval tehdejší kulturní život veměstě a zároveň plánoval kroky k institucionálnímu, uměleckému a ekonomickému rozvoji této oblasti. Do jehozpracování byla zapojena nejširší kulturní obec. Na základě analýzy shrnuté ve Zprávě o stavu kultury ve městěPlzni byl následně zpracován a schválen Základní <strong>do</strong>kument kulturní politiky města Plzně.Program rozvoje kulturyV duchu tradice novátorského plánování a v souvislosti s přípravou na kandidaturu na titul EHMK bylo v létěProgram rozvoje Plzeňského kraje2008 zahájeno zpracování nového Programu rozvoje kultury na léta 2009–2019, který je vzhledem k obvyklémuTento <strong>do</strong>kument byl schválen v roce 2002 a aktualizován v roce 2008. Na základě analýz a diskusí byl formulovánkontextu strategického plánování v ČR stejně inovativní, jako byla ve své <strong>do</strong>bě Zpráva o stavu kultury. Základníglobální cíl (vize) rozvoje Plzeňského kraje „Zvýšit kvalitu života obyvatel Plzeňského kraje“. Jde o obecně formulovaný,předností je především velmi intenzivní zapojení místní komunity <strong>do</strong> zpracování samotného programu a důrazglobální cíl, jenž na první místo staví naplňování potřeb obyvatel, a to jak potřeb hmotných, tak i nehmot-I.na nezávislý přístup k hodnocení současného stavu kulturního života. Byl dán prostor k vyjádření i skupinám, ktených.To předpokládá v prvé řadě rozvoj občanské i technické vybavenosti z hlediska kvality a <strong>do</strong>stupnosti, tedy28 29I.ré současnou kulturní politiku města dlouho<strong>do</strong>bě sledují a kritizují. Bylo zorganizováno více než dvacet různýchworkshopů, veřejných jednání a konferencí, happeningů s názvem Jeden na jednoho, kdy ve stanovený čas nastanoveném místě byli v kavárnách, muzeích a galeriích připraveni reprezentanti politického a kulturního životak diskuzi s občany formou „tváří v tvář“. Celý proces byl důkladně mapován a zároveň se samotným <strong>do</strong>kumentembyl zveřejněn i cyklus video<strong>do</strong>kumentů z jeho přípravy. Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, jenž bylschválen Zastupitelstvem města Plzně 100 % hlasů dne 15. října 2009, je potvrzením dlouho<strong>do</strong>bě sle<strong>do</strong>vanéhosměru v řízení rozvoje města.Na uvedené obecné strategické <strong>do</strong>kumenty, které byly schváleny orgány města Plzně, navazují speciální koncepcea strategie, jež podrobněji řeší jejich části. Například Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>plánuje využití zdrojů strukturálních fondů EU pro bu<strong>do</strong>vání kulturní a komunitní infrastruktury. Další Integrovanýplán rozvoje města Plzeň – univerzitní město <strong>2015</strong> plánuje využití evropských strukturálních fondů pro rozvojinfrastruktury výzkumu, vývoje a vysokoškolského vzdělávání. Oba tyto dílčí strategické <strong>do</strong>kumenty přímo navazujína kandidaturu města na titul EHMK a byly zpracovány na základě celkové strategie stanovené Programemrozvoje města.Dalšími koncepčními a strategickými <strong>do</strong>kumenty zaměřenými na oborové otázky, v nichž lze najít některá opatření,která mají souvislost s tématy plzeňské kandidatury, jsou:——Potenciál cestovního ruchu ve městě Plzni <strong>do</strong> roku 2012 – <strong>do</strong>kument z roku 2007. Ve svých strategických cílechse zaměřuje na kongresovou a business turistiku. Zmiňuje kulturu jako pro Plzeň novou turistickou „značku“a <strong>do</strong>poručuje vytvářet podmínky pro rozvoj kulturní turistiky. Klade též důraz na cílený marketing města s využitímfenoménu kultury i samotné kandidatury na titul EHMK <strong>2015</strong>.——Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 2008–<strong>2015</strong> jako jeden ze svých strategických cílů hledá řešení pro integracicizinců a nástroje, které jsou k tomu potřeba, což je plně v souladu s jedním ze čtyř tematických proudůkandidatury. Tento plán byl zpracován na základě zapojení veřejnosti formou setkání a workshopů.——Generel zeleně města Plzně stanoví tzv. nezastavitelné zelené plochy ve městě a bude podkladem pro dalšíplánování rozvoje veřejných prostranství. Jde o jeden z územně plánovacích podkladů, tedy legislativně závaznoukoncepci, která musí být zohledněna při vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení.——Generel <strong>do</strong>pravy v klidu stanoví jako dlouho<strong>do</strong>bou strategii vytlačení automobilové <strong>do</strong>pravy z centra městaPlzně a určí základy systému parkování automobilů ve městě v návaznosti na linky veřejné <strong>do</strong>pravy.——Projekt Bezpečné město koordinuje jednotlivé složky zajišťující bezpečnost ve městě a vytváří nástroje protěsnější interakci mezi občany a úřady zabývajícími se bezpečností města.DLOUHODOBÝ ROZVOJ REGIONUKandidaturu města na titul EHMK nelze připravovat bez návaznosti na celý plzeňský region. Rozvoj Plzně mápřímou souvislost s rozvojem Plzeňského kraje a naopak. Tato návaznost se promítá i <strong>do</strong> výše uvedeného strategického<strong>do</strong>kumentu Program rozvoje kultury na léta 2009–2019 a dalších uvedených <strong>do</strong>kumentů, na kterých sepodíleli také zástupci Plzeňského kraje a jeho krajského úřadu. Z regionálních <strong>do</strong>kumentů, na něž má kandidaturaPlzně na titul EHMK <strong>2015</strong> vazbu, je nutné jmenovat následující:
především rozvoj služeb a <strong>do</strong>pravy. K tomu je nutno se soustředit na kvalitativní rozvoj ekonomiky. Zlepšováníživotního prostředí <strong>do</strong>tváří kvalitní životní podmínky obyvatel a zároveň je nezbytné pro trvalou udržitelnostrozvoje. Nelze přehlédnout, že uvedené principy přispívají také ke zvyšování atraktivity Plzeňského kraje proinvestory nebo návštěvníky.I když je Program rozvoje kraje postaven obecněji než program městský, i zde se dá vysle<strong>do</strong>vat příčinná souvislostmezi jeho cíli a projektem Plzeň <strong>2015</strong>. Zřejmý přínos kandidatury je v naplnění cílů opatření Cestovní ruchv problémovém okruhu Ekonomika. Prokazatelně se zvyšuje zájem o prožitkové formy cestovního ruchu zaměřenéna kulturní i sportovní aktivity. Projekt Plzeň <strong>2015</strong> vytváří předpoklad pro výrazně novou nabídku produktůpro event turistiku a kulturní turistiku.Opatření Kultura, volný čas v problémovém okruhu Lidské zdroje reflektuje význam Plzně jako kulturního centraregionu a definuje cíl směřující k odstranění ne<strong>do</strong>statků v kulturní infrastruktuře (specificky uvádí novou bu<strong>do</strong>vuZápa<strong>do</strong>české galerie jako investici Plzeňského kraje). Další cíle jsou zaměřeny na rozvoj kulturních aktivit navšech úrovních a zvyšování kulturní úrovně dětí, mládeže a skupin se speciálními potřebami.Program navržený pro realizaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> uvedený v kapitole II této přihlášky směřuje k naplňování cílůopatření Kultura a Cestovní ruch.turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně <strong>do</strong>provodné infrastrukturya značení, infrastrukturu sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti, rekonstrukce, modernizaci a rozvojubytovacích kapacit, opravu a rekonstrukci památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchua kultury ad. V souvislosti s kandidaturou města Plzně se předpokládá využití podpory z této prioritní osy pro dvaklíčové investiční projekty – nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie a revitalizace Štruncových sadů. Město rovněžvyužilo <strong>do</strong>taci z prioritní osy 3 na realizaci mediální kampaně kandidatury.Kandidatura města Plzně na titul EHMK má vazby na další oborové koncepční <strong>do</strong>kumenty Plzeňského kraje:——Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje, aktualizovaný k 31. 1<strong>2.</strong> 2007, slouží jako <strong>do</strong>plnění stávajícíchschválených a realizovaných <strong>do</strong>kumentů v předešlých letech o nové a další možnosti využití cestovníhoruchu Plzeňského kraje. V <strong>do</strong>kumentu jsou zahrnuty aktuální trendy <strong>do</strong>mácího i zahraničního cestovníhoruchu, kongresová a incentivní turistika, venkovská turistika a hipoturistika, kulturní cestovní ruch. Dále jsouv <strong>do</strong>kumentu uvedeny i stoupající nároky na služby (ubytování, servis atd.), poskytování informací (infocentra,mezinárodní informační centrum, webový portál, datová základna, rezervační systém, atd.) a celková SWOTanalýza cestovního ruchu Plzeňského kraje. Kandidatura na titul EHMK <strong>2015</strong> je v souladu s předpoklady rozvojekulturní turistiky, neboť program navržený pro projekt EHMK výrazně rozšiřuje a kvalitativně posouváRegionální operační program NUTS II Jihozápadnabídku kulturních atraktivit.Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP JZ) je specifickým nástrojem vymezujícím podporu projektů——Koncepce památkové péče je cílena na realizaci dvou strategických okruhů, a to zaměření památkové péče nasměřujících k naplňování politiky soudržnosti Evropského společenství, dané Lisabonskou strategií a Ná-obnovu a zachování památkového fondu a dále pak na zhodnocení a celkovou regeneraci památkového fon-rodním rozvojovým plánem. ROP JZ je určen pro region soudržnosti Jihozápad, sestávající z Jihočeského a Plzeňskéhodu, tj. prezentace památek, zhodnocení památkového fondu ve vztahu k cestovnímu ruchu a uchování kvalitkraje. Schválen byl Evropskou komisí dne 3. 1<strong>2.</strong> 2007.venkovského prostoru a kulturní krajiny. Materiál byl zpracován po předchozím provedení komplexní analýzyDokument se zaměřuje na zlepšení <strong>do</strong>pravní <strong>do</strong>stupnosti a propojení regionu (včetně modernizace prostředkůstavu památkové péče Plzeňského kraje.veřejné <strong>do</strong>pravy), podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelskýchploch a zlepšování životních podmínek ve městech, obcích a na venkově.ROP JZ obsahuje čtyři prioritní osy, rozdělující operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizoványprostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osypodpořeny.Předmětem podpory prioritní osy 1 Dostupnost center je např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II.a III. třídy či odstraňování bo<strong>do</strong>vých závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích – křižovatky, přejezdy,mosty, příprava koncepcí, programů a projektů na rozvoj <strong>do</strong>pravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišťpro přestup na veřejnou <strong>do</strong>pravu, podpora pořízení vozidel veřejné <strong>do</strong>pravy, podpora přeměny autobusů naekologický pohon, <strong>do</strong>pravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukcea modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod.Prioritní osa 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí je podstatná z hlediska vztahu ke kandidatuře na titul EHMK<strong>2015</strong>.Předmětem podpory je zde např. příprava rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizace centra města,památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavba a rekonstrukce místních komunikací, výstavba, rekonstrukcea vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, výstavba, rekonstrukcea modernizace objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péčeo děti, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií,výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory apod.Podpora z této prioritní oblasti umožňuje městům Plzeň a České Budějovice čerpat <strong>do</strong>tace na projekty uvedenév integrovaných plánech rozvoje měst. Plzeň připravila integrovaný plán zaměřený na rozvoj kulturní a komunitníinfrastruktury, který je přímo propojen s kandidaturou města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>.I.Další důležitou prioritní osou je osa 3 Rozvoj cestovního ruchu, zaměřená na projekty výstavby a rekonstrukce30 31I.
7 Do jaké míry hodláte upevňovat vazbys druhým městem, které bude také jmenovánoEvropským hlavním městem kultury?S belgickým kandidátem město Plzeň navázalo kontakt již v přípravném ob<strong>do</strong>bí kandidatury a tuto spolupráciplánujeme rozvíjet ve všech oblastech počínaje přípravou a realizací kulturních akcí přes propojení prezentaceprojektů obou EHMK <strong>2015</strong> až po evaluaci a monitoring.Program projektu Plzeň <strong>2015</strong> je připravován v úzké spolupráci s belgickým Evropským hlavním městem kulturypro rok <strong>2015</strong>. V průběhu tvorby první plzeňské kandidátské přihlášky ještě nebyl belgický nositel titulu EHMK<strong>2015</strong> znám, kandidátská města proto tehdy sdílela zkušenosti. Dnes je již rozhodnuto a jsme potěšeni, že Evropskýmhlavním městem kultury <strong>2015</strong> bude – společně s jedním českým městem – valonské město Mons. Vedlerozvíjení společných aktivit s Monsem Plzeň spolupracuje se svým dlouholetým partnerským městem Lutych(Liège), jež oficiálně podporuje město Mons.První schůzka na téma bu<strong>do</strong>ucí spolupráce se zástupci projektu Mons <strong>2015</strong> (ředitelem projektu Yvesem Vasseurema jeho zástupkyní Maire Noble) se uskutečnila v Plzni již 14. a 15. října 2008.Z této schůzky mj. vyplynulo, že obě města se bu<strong>do</strong>u vzájemně podporovat v rámci přípravy kandidatury na titulEHMK <strong>2015</strong> a že <strong>do</strong> této spolupráce bude úzce zapojeno i město Lutych.——představení mladých českých skladatelů prostřednictvím hudebního tělesa Ensemble Musiques Nouvelles(Mons);——vystoupení Divadla Alfa (Plzeň) v Monsu a série dalších recipročních výměn v rámci tzv. České sezóny v Monsu;——„To beer or not to beer“ – spolupráce s dalším partnerem Monsu – městem Mechelen – v rámci sítě revitalizovanýchpivovarů a přímé zapojení Monsu prostřednictvím Brasserie Saint Feuillien; k osobnímu setkání meziředitelkou tohoto pivovaru Dominique Friartovou a uměleckou ředitelkou Plzně <strong>2015</strong> Yvonou Kreuzmannovou<strong>do</strong>šlo 30. 5. 2010 a v současnosti jsou rozpracovávány detaily spolupráce a příštích osobních návštěv(Y. Kreuzmannové 8.7.2010 přímo v pivovaru Saint Feuillien a paní D.Friart v srpnu 2010 v Plzni). Pivovar SaintFeuillien projevil velký zájem o bu<strong>do</strong>ucí propojení aktivit pro získání většího zájmu turistů;——kaž<strong>do</strong>roční účast na programu festivalů Bonjour Plzeň! a Dny frankofonie – ve spolupráci s Alliance Françaisev Plzni a městem Lutych;——zapojení plzeňských základních škol <strong>do</strong> monského projektu „V roce <strong>2015</strong> mi bude 20 let“, a to na základěe-teachingu, vzájemné korespondence a výměnných pobytů;——přímá spolupráce mezi Transcultures Mons a Johan o.s. Plzeň v rámci projektu Parkinprogress;——spolupráce a výměna zkušeností na diskusních fórech k tématům kulturní politiky a vize po roce <strong>2015</strong> v souladus třetím dílem přihlášky města Mons „Dialogues & Atmospheres“ a řada dalších námětů.Během této návštěvy bylo dne 1<strong>2.</strong> listopadu 2009 také podepsáno Prohlášení o spolupráci mezi městy Plzeňa Mons, tehdy ještě kandidáty na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>.K naplňování výše uvedených bodů přispěla již v lednu 2010 Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, která projevilazájem o spolupráci s univerzitou v Monsu. Helena Marie Adjal ze Zápa<strong>do</strong>české univerzity kontaktovala zástupceMonsu <strong>2015</strong>.Základní informace o projektu Mons <strong>2015</strong> Plzeňanům poskytl Sébastien Sakkas, který se 26. ledna 2010 zúčastniljednoho z pravidelných diskusních večerů pořádaných týmem kandidatury v meeting pointu Plzeň <strong>2015</strong>. SébastienSakkas v minulosti absolvoval studijní stáž v Praze a dnes je členem týmu Mons <strong>2015</strong>. Projekt „V roce <strong>2015</strong> mibude 20 let“, jehož je Sébastien Sakkas koordinátorem, velmi zaujal žáky i vyučující plzeňských základních škol.K dalšímu významnému jednání <strong>do</strong>šlo v rámci konference k 25 letům projektu EHMK v březnu 2010 v Bruselu. Napracovním obědě se setkaly vůdčí osobnosti projektu Mons <strong>2015</strong> Yves Vasseur a Marie Noble s vedením týmu kandiaturyPlzně Yvonou Kreuzmannovou a Milanem Svobo<strong>do</strong>u. Tým Plzně získal tři publikace představující přihláškuMonsu ve druhém kole kandidatury a vyměnil si zkušenosti z práce s veřejností a náporem na členy týmu ve druhémkole kandidatury. Výrazně se rozšířily náměty na spolupráci v jednotlivých programových záměrech obou měst.Vedení projektu Mons <strong>2015</strong> při té příležitosti pozvalo Yvonu Kreuzmannovou k návštěvě Monsu u příležitostislavností Dou<strong>do</strong>u 30. 5. 2010. Během velmi nabitého programu této dvoudenní návštěvy byl opět potvrzen eminentnízájem obou stran na bu<strong>do</strong>ucí spolupráci.V listopadu 2009 navštívili zástupci týmu kandidatury města Plzně (umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannováa manažeři Petr Šimon a Mattijs Maussen) město Mons, intenzivně se tehdy připravující na druhé kolo soutěžeo titul EHMK <strong>2015</strong>. Členové týmu Plzeň <strong>2015</strong> představili plzeňskou kandidaturu Nicolasu Martinovi, náměstkoviprimátora pro ekonomiku, urbanismus a cestovní ruch. Navštívili jeden z klíčových projektů Mons <strong>2015</strong> – LeManège, jenž je mimo jiné také důležitou inspirací pro plzeňský projekt 4x4 Světovar Cultural Factory. S YvesemVasseurem a Marie Noble projednali konkrétní body spolupráce mezi oběma městy, které byly v dalších fázíchrozšířeny, např.:——vytvoření prostoru pro výměnné pobyty kulturních operátorů z Monsu, Lutychu a Plzně;——spolupráce mezi experimentálními centry Le Manège (Mons) a 4x4 Světovar Cultural Factory (Plzeň), a to jižve fázi rekonstrukce Světovaru (2011–2013), kdy lze využít cenných zkušeností monských architektů k řešeníflexibility prostoru, akustiky apod., a dále na bázi mezinárodních uměleckých projektů (rezidence umělců,workshopy, představení, diskuse atd.). Vedení Monsu <strong>2015</strong> již přislíbilo účast na České taneční platformě2011, aby navázalo přímé kontakty s tvůrci, kterých by se měly umělecké projekty týkat. Pan Daniel Cor<strong>do</strong>vapřislíbil během následné schůzky v květnu 2010 maximální součinnost již ve fázi rekonstrukce Světovaru a de-Konkrétně <strong>do</strong>šlo k osobním setkáním s realizátory belgické prezentace na EXPO 2010 v Shanghai (AnthonyHuerta, Patrick Van Hautem a Jeoffrey Migeot) a byly diskutovány možné cesty spolupráce při zahrnutí EHMKklaroval zájem o bu<strong>do</strong>ucí uměleckou spolupráci obou prostor;<strong>2015</strong> <strong>do</strong> prezentace obou zemí v rámci EXPO <strong>2015</strong> v Miláně.——možnosti partnerství a spolupráce mezi centry nových technologií Microsoft Innovation Center, Virtualisa Numediart (Mons) a Techmania Science Center (Plzeň);Yves Vasseur byl seznámen s novými směry a metodami zapojení veřejnosti plzeňské kandidatury a souhlasil——možnost stáží pro plzeňské studenty v Monsu a Lutychu;s členstvím v mezinárodní Umělecké radě projektu Plzeň <strong>2015</strong>, která by během let 2012–2013 měla vytvořit jasnouI.strukturu priorit v programu pro rok <strong>2015</strong>, a to i s ohledem na spolupráci Plzeň - Mons.——pořádání workshopů využívajících nové technologie (zvláště sound & light design);32 33I.
I. 34 35I.Oba leadeři projektů také deklarovali zájem na úzké spolupráci v oblasti komunikace, včetně nabídky Monsuk pořádání konkrétních aktivit v těsné blízkosti Bruselu na podporu a zviditelnění obou měst. Dále detailně diskutovaliinovativní propojení evaluace a monitoringu obou měst, která jsou si v mnohém po<strong>do</strong>bná a blízká. Monsbude rovněž dbát na nezávislost monitorovacího týmu a otevřenou výzvu adresuje i směrem k ČR. Není vyloučenoúzké propojení vedení monitoringu obou měst (pravděpo<strong>do</strong>bně poprvé v historii EHMK).Zásadní byla schůzka s paní Anne André, ředitelkou Maison Folie, jejíž zaměření na práci napříč žánry a uměleckýmikomunitami je extrémně po<strong>do</strong>bné záměrům 4x4 Světovar Cultural Factory. Anne André projevila eminentnízájem vstoupit <strong>do</strong> sítě s podtitulem „To beer or not to beer“ a přenést zkušenosti z provozu komplexu bu<strong>do</strong>va stejně tak začít úzkou uměleckou spolupráci počínaje rezidencemi umělců již v přípravném ob<strong>do</strong>bí.Návazné jednání s panem Pascalem Keiserem, ředitelem CECN (Centre des Ecritures Contemporaines et Numériques)přineslo řadu dalších možností pro výměnu zkušeností a realizaci společných projektů, např. v oblastisvětelného designu, využívání LED světel v divadelních technologiích, ale také interaktivních i-café a i-hotels jakonového prvku ekologicko-komunitních vazeb mezi zeměmi Evropy. TechnocITé by měla být významným partneremprojektů Plzeň <strong>2015</strong>.Velkou výho<strong>do</strong>u je snadná komunikace ve francouzštině, kterou zvládají hned čtyři členové přípravného týmuPlzně <strong>2015</strong> a kterou podporuje Alliance Francaise v Plzni. Tato organizace je důležitým partnerem města, spolupracujes ním již od roku 1990. Jejím prostřednictvím se <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong> zapojí i další partneři: městoLutych (Belgie), město Limoges (Francie), region Franche-Comté (Francie), jak vyplývá z programových záměrůpopsaných v kapitole II, otázka <strong>2.</strong>Z regionálních partnerů Monsu nutno připomenout minimálně dva další, kteří přímo konvenují zaměření plzeňskékandidatury. Jsou to Charleroi s renomovaným festivalem a Valonským choreografickým centrem Charleroi/ Danses (deklarujícím partnerství s Tancem Praha o.s.) a Mechelen, jehož revitalizovaný pivovar je cennou inspiracípro síť „To beer or not to beer“.Další možnosti spolupráce týkající se společné komunikační strategie jsou naznačeny i v kapitole V.
8 Vysvětlete, jak celá akce může splňovatnásledující kritéria. Svou odpověďzdůvodněte.Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:——posílit spolupráci ve všech oblastech kultury mezi provozovateli (organizátory) kultury, umělci a městyve vaší zemi a v ostatních členských státech.Projekt Plzeň <strong>2015</strong> vznikl přímo z potřeby místních kulturních organizátorů rozšířit všechny <strong>do</strong>stupné formy spoluprácena lokální, celonárodní a mezinárodní úrovni. Otevření se novým formám spolupráce, stejně jako novýmteritoriím znamená posílit dlouho<strong>do</strong>bě udržitelné vazby, zásadním způsobem rozšířit a diverzifikovat kulturnínabídku ve městě a celém kraji a vyměňovat si zkušenosti na všech uvedených úrovních.Cílem postupného rozšíření všech těchto vazeb je přiblížit se ideálu kultivované znalostní společnosti a využítkultury jako katalyzátoru kreativity a inovací. Projekt vnímá kulturu v širokém pojetí s přesahy <strong>do</strong> oblastí filosofie,vědy i podnikání a klade důraz na její socio-ekonomické efekty. Má proto zájem výrazně podpořit oblast tzv.„subkultury“ a otevřít prostor pro využití potenciálu umělců i organizátorů, kteří <strong>do</strong>sud byli více v pozadí. Procesurčité „demystifikace“ <strong>do</strong>sud jednoznačně převažující oficiální kultury neznamená v žádném případě její upozaděníči likvidaci, naopak jde o dlouho<strong>do</strong>bý proces ve<strong>do</strong>ucí ke sbližování a vzájemnému respektu. Pozn.1)Inspirací pro tým kandidatury jsou trendy v řadě zemí EU nebo např. INNOVA – Evropská inovační platforma.Tým si plně uvě<strong>do</strong>muje význam sítí (networkingu) a v projektu vytváří prostor pro jejich činnost, a to jak v měřítkuregionálním a celonárodním, tak stále více v měřítku evropském a celosvětovém.Velký význam pro posílení spolupráce mezi městy i regiony má vytváření partnerství. Plzeň <strong>2015</strong> s nadšenímuvítala aktivity MAS (Místních akčních skupin) v celém regionu a váží si jejich zájmu o úzkou spolupráci. Svůjzájem také deklarovali zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení na obnovu venkova, Asociace krajů ČR a dalšíchsdružení, která již mají <strong>do</strong>bře nastavené komunikační kanály, a usnadní tak šíření základních myšlenek a principůprojektu Plzeň <strong>2015</strong>.Jednota v rozmanitosti, jak lze snad nejstručněji charakterizovat evropský kontinent, je v projektu Plzeň <strong>2015</strong> vnímánajako samozřejmá a historicky daná součást definice kultury. V České republice nebyla celá šíře kulturníchprojevů Evropy vždy <strong>do</strong>stupná. Para<strong>do</strong>xně – a v kontextu dnešní <strong>do</strong>by zcela absurdně – i samotný Senát dlouhootálel s oficiálním přijetím Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO 2005). Ažv květnu 2010 bylo její přijetí odhlasováno a postoupeno k podpisu prezidentovi.Plzeň <strong>2015</strong> se k této úmluvě jednoznačně hlásí, považuje její přijetí a hlavně pochopení za klíčové a hodlá v tomtosměru podnikat další kroky. Zásady spravedlivého přístupu ke kultuře, stejně jako otevřenosti a vyváženostijsou v projektu Plzeň <strong>2015</strong> přímo zakotveny.Jedním z cílů plzeňské kandidatury je revize kulturních politik na úrovni města, kraje a později státu tak, aby respektovalytyto zásady. Zachování kulturní rozmanitosti a důraz na diverzifikaci nabídky úzce souvisí s podporoumobility umělců i organizátorů na všech úrovních. Projekt EHMK je jedinečnou příležitostí k posilování mezikulturníhodialogu na světové úrovni, tedy šíření evropské kulturní rozmanitosti po celém světě a zároveň přijímáníimpulsů z ostatních zemí.V souladu se sdílenými hodnotami evropského projektu hodlá i Plzeň <strong>2015</strong> pomáhat šířit obraz atraktivní a kreativníEvropy, která staví na svém bohatém dědictví a na své otevřenosti kulturám celého světa.Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:——uvést <strong>do</strong> popředí zájmu společné aspekty evropských kultur. Specifikujte prosím, jak by akce EHMKmohla pomoci posílit vazby vašeho města s ostatní Evropou.Jak je uvedeno výše, roli EHMK v šíření výrazného a dynamického obrazu Evropy jako atraktivního a kreativníhokontinentu s bohatým kulturním dědictvím i otevřeností vůči kulturám ostatních světadílů považuje tým kandidaturyza zásadní. Plzeň <strong>2015</strong> se v maximální míře otevírá spolupráci s umělci, organizátory i městy po celéEvropě a v neposlední řadě navazuje kontakty se zeměmi třetího světa. Využívá k tomu jak aktivního zapojení <strong>do</strong>mezinárodních sítí, tak přímých kontaktů, vznikajících při nejrůznějších příležitostech (mezinárodní konferencea festivaly, návštěvy zahraničních partnerů v ČR i českých expertů v cizině), a vlastních partnerských vztahů městaa kraje.Pro představu je uveden přehled významných mezinárodních sítí, v nichž je Plzeň již dnes aktivně zapojena,stejně jako příklady deklarací o bu<strong>do</strong>ucí spolupráci, které městu ve druhém kole kandidatury s velkým nadšenímposlalo nečekaně velké množství příznivců. Posílení vazeb s ostatní Evropou se tak stalo přirozenou součástíprocesu kandidatury již nyní.Tým kandidatury si je vě<strong>do</strong>m faktu, že místní a regionální rozvoj jsou klíčem k úspěchu celého projektu a můžouse stát skutečným odrazovým můstkem ke světovému úspěchu.Plzeňský networking na evropské úrovniKreativní města (www.creativecities.britishcouncil.org)Pokud jde o „evropskou dimenzi“, uveďte, jak město hodlá přispět k plnění následujícího cíle:Jde o mezinárodní projekt realizovaný organizací British Council. Jeho základem je sdílení zkušeností napříč——zdůraznit bohatou kulturní rozmanitost v Evropě.evropskými zeměmi v oblasti kreativity, inovací a podnikatelského ducha. Jeho cílem je celkové zlepšení životníúrovně ve městech.„Projekt Kreativní města probíhá <strong>do</strong> konce roku 2011 ve Velké Británii, Polsku, Česku, Maďarsku, Slovensku, Slovinsku,Ukrajině, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku, Estonku, Litvě, Lotyšsku a Rusku. Kreativní města hledají nové možnosti,I.Pozn. 1) v souladu s „Policy guidelines of the civil society platform on access to culture“ 2009jak zlepšit život ve městech prostřednictvím zapojení mladých a talentovaných profesionálů z různých oborů. Účast36 37I.
na projektu umožní těmto lidem podílet se na změnách v různých oblastech: veřejná prostranství, umění, sociálníaktivity, kulturní politika atp.“ (Nigel Bellingham, ředitel organizace British Council v České republice a mezinárodníhoprojektu Kreativní města)Projekt se skládá ze tří částí: Future City Game (Hra bu<strong>do</strong>ucí město), Urban Ideas Bakery (Pekárna nápadů) a výzkumnéaktivity.——Future City Game: Plzeň byla prvním městem v České republice, které se zapojilo <strong>do</strong> evropského projektuKreativní města mezinárodní organizace British Council, a to realizací hry Future City Game v rámci přípravkandidatury Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>. Od června roku 2008 <strong>do</strong> března 2010 se uskutečnilo šest her: v centruměsta, dále v městských obvodech Plzeň 2 – Slovany, Plzeň 1, Plzeň 3, Plzeň 4 a naposledy v areálu Světovarv souvislosti s jeho revitalizací.——Urban Ideas Bakery: Tato část je procesem nalézání skutečných řešení problémů ve městě, klade důraz naaktivní zapojení obyvatel města.Plzeňská „Pekárna nápadů“ začala třídenní dílnou (13.–15. 6. 2010), jež se zaměřila na oživení vybraných veřejnýchprostranství ve městě. Dílny se zúčastnili vybraní lidé z Plzně a experti z dalších evropských měst. Politevském Kaunasu a maďarské Pécsi byla Plzeň třetím městem, v němž se tato úspěšná dílna uskutečnila.„Cílem procesu, jehož je akce součástí, je zlepšení života ve vybraném městě. Účast na „Pekárně nápadů“, aletaké na celém projektu Kreativní města, nabízí spolupráci s mezinárodně uznávanými odborníky v oblasti rozvojeměst, se zástupci veřejné správy, univerzit, podnikatelského sektoru a s dalšími aktéry, kteří přímo či nepřímo životv moderních evropských městech ovlivňují. Účastníci tohoto workshopu bu<strong>do</strong>u automaticky zapojeni <strong>do</strong> mezinárodnísítě, kterou v rámci projektu vytvořila organizace British Council. Dnes tato síť skýtá více než 5000 odborníkůa mladých inovátorů, kteří mohou sdílet své názory a zkušenosti napříč Evropou prostřednictvím elektronických sítía mezinárodních workshopů.“ (Nigel Bellingham, ředitel organizace British Council v České republice a mezinárodníhoprojektu Kreativní města)Pépinières européennes pour jeunes artistesProstřednictvím spolupráce se sdružením Johan, o.s se Plzeň zapojila <strong>do</strong> projektu Parkinprogress. Jde o projektv pohybu propojující mladé umělce a mladé profesionály z oblasti tvorby a kultury. Bude realizován na šestirůzných místech v šesti různých zemích. V každé z etap tohoto putujícího projektu bu<strong>do</strong>u mít umělci k dispoziciveřejná prostranství – městské parky, které bu<strong>do</strong>u inspirací pro site-specific projekty, <strong>do</strong>tvářené za účasti širokéveřejnosti.Parkinprogress je první etapou rozsáhlého projektu, jenž si dal za úkol vytvoření nové sítě mladých umělců, kteřímají chuť spolupracovat na interdisciplinárních projektech evropského rozměru.Parkinprogress se uskuteční za spolupráce následujících partnerů:——Transcultures (Mons, Belgie)——the Arts Council England East-Midland (Nottingham, Velká Británie)——NOASS (Riga, Lotyšsko)——Johan, o. s. (Plzeň, Česká republika)——Mozgo Haz Alapitvany Florian Mühely (Budapešť, Maďarsko)——Pépinières européennes pour jeunes artistes (Saint-Cloud, Francie).Do roku 2013 bude projekt využívat spolufinancování ze strany EU z programu Culture.City Vision EuropeCílem tohoto projektu je vyvolat veřejnou diskusi o bu<strong>do</strong>ucnosti čtyř evropských měst: Bordeaux (Francie), Košic(Slovensko), Mechelen (Belgie) a Plzně (Česká republika). Všechna čtyři města spojuje kandidatura na titul EHMK,ať úspěšná, neúspěšná, nebo jen v roli partnera vybraného města. Ve světle současné tendence k zevšeobecňujícía globální architektuře měst se projekt City Vision Europe soustřeďuje na specifické otázky evropského města.Projekt je realizován ve spolupráci s Arc-en-Rêve Centre d‘Architecture v Bordeaux (Francie), The Flemish ArchitectureInstitute v Antverpách (Belgie), MMMechelen vzw v Mechelenu (Belgie) a s Centre for Central EuropeanArchitecture (Česká republika).EurocitiesOd roku 2008 je město Plzeň plnoprávným členem sítě evropských měst Eurocities. Zapojuje se <strong>do</strong> ní prostřednictvímOdboru kultury Magistrátu města Plzně. Zástupci města se letos zúčastnili jednání Eurocities v Boloni(březen 2010) a Vilniusu (červen 2010).Síť Eurocities existuje již od roku 1986 a propojuje sto čtyřicet členů z třiceti šesti evropských zemí. Jedním z nosnýchtémat je kultura a Plzeň má v úmyslu ji postupně <strong>do</strong>stat <strong>do</strong> středu zájmu tak, aby případné setkání této sítěv roce <strong>2015</strong> proběhlo právě na plzeňské půdě. Není náho<strong>do</strong>u, že cca třetina členských měst je spojena s titulemEHMK.Les RencontresSíť Les Rencontres po celé ob<strong>do</strong>bí příprav kandidatury zprostředkovává zajímavá a inspirativní setkání s minulými,současnými či bu<strong>do</strong>ucími Evropskými hlavními městy kultury či kandidáty na tento titul. Zástupci Plzně <strong>2015</strong>byli přítomni na těchto „Setkáních“:——La Rencontre de Zlín (červen 2009), náměstkyně primátora Marcela Krejsová prezentovala projekt Plzeň –EHMK <strong>2015</strong>;——La Rencontre d’Avignon (červenec 2009);——La Rencontre de Pécs (březen 2010), členka kreativního týmu Šárka Havlíčková vystoupila se svým příspěvkem„To beer or not to beer?!?“;——La Rencontre de Madrid (duben 2010);——La Rencontre de Rijeka (květen 2010), členka týmu Plzeň <strong>2015</strong> Jana Komišová vystoupila se svým příspěvkemna téma Strategie města v rozvoji kultury a cestovního ruchu z pohledu EHMK;——La Rencontre d’Istanbul (červen 2010), účast umělecké ředitelky.Umělecká ředitelka projektu Yvona Kreuzmannová měla představit vizi Plzně <strong>2015</strong> na konferenci Les Rencontresv partnerském Lutychu, která se měla konat 8. a 9. července 2010. Termín celé akce byl posunut na podzim 2010.Je logické, že v případě získání titulu EHMK se nově založená společnost Plzeň <strong>2015</strong> stane řádným členem tétosítě.European Route of Industrial Heritage (ERIH)Evropská stezka industriálního dědictví vede dvaceti devíti státy s celkem tři sta padesáti tematickými okruhy –jejich páteří jsou certifikovaná místa, která jsou rozdělena podle významu. Nejvýznamnější jsou kotevní body,jichž je prozatím šedesát pět. Menší památky regionálního významu jsou označeny jako tzv. klíčová místa a jejichpočet se blíží dvěma stům.I. 38 39I.
Jednotlivé okruhy jsou pro návštěvníky připraveny podle regionů, případně dle tematického zaměření. Mezi něpatří oděvnictví, hornictví, vodní stavby, průmyslové oblasti, energetika, obytné <strong>do</strong>my či architektura.Prvním certifikovaným kotevním bodem v rámci České republiky se v roce 2008 stal areál Plzeňského Prazdroje.Areál pivovaru Světovar bude v úzké spolupráci s Plzeňským Prazdrojem také usilovat o zapojení <strong>do</strong> této významnésítě.——UNIMA (Union Internationale de la Marionette)——AITA/IATA (International Amateur Theatre Association)——CIOFF (Conseil International des Organisations de Festivals de Folklore et d‘Arts Traditionnels)——ISME (International Society for Music Education)——ICOM (International Committee of Museums/UNESCO)——ICAAD (International Committee of Applied Arts and Design)A Soul for EuropeA Soul for Europe je iniciativou zkušených osobností, které v kultuře vidí „duši pro Evropu“, což je plně v souladus celou strategií plzeňské kandidatury. Za účasti vysoké politické reprezentace <strong>do</strong>kážou vzbudit zájem o témataCelá řada osobností, organizací a institucí už písemně vyjádřila podporu projektu Plzeň <strong>2015</strong>, některé <strong>do</strong>konceformou písemných deklarací. Uvedeny jsou následující příklady:kultury a umění a jejich role ve společnosti. Podporou občanské společnosti a procesů participativní demokracieprokázali již v řadě míst významné přínosy investic <strong>do</strong> kulturního a tvůrčího potenciálu a projevili maximálnízájem podílet se i na realizaci vizí Plzně <strong>2015</strong>. Pro rok <strong>2015</strong> chystá Plzeň propojení aktivit A Soul for Europe s plzeňskouodnoží prestižního diskusního fóra Fórum 2000.Deklarace o podpoře——Mons <strong>2015</strong> – Prohlášení o spolupráci mezi městy Plzeň a Mons, kandidáty na titul Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong>, podepsáno 1<strong>2.</strong> 11. 2009.——Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> meziInformal European Theatre Meeting (IETM)Informal European Theatre Meeting je nejrozsáhlejší sítí Evropy v oblasti performing arts. V posledních letechvýrazně rozšířila své aktivity i na další kontinenty. Umělecká ředitelka projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> je její členkoujiž od roku 1991 a v jednom funkčním ob<strong>do</strong>bí působila i v Radě IETM. Kromě hojných kontaktů v Evropě jiždelší <strong>do</strong>bu spolupracuje také s Kana<strong>do</strong>u, USA, Afrikou, Jižní a Střední Amerikou a Austrálií, v červnu 2010 bylajednou z oficiálních účastnic mise IETM v In<strong>do</strong>nésii. Akční a neformální model IETM plně konvenuje se zaměřenímplzeňské kandidatury a řada členů IETM již projevila Plzni podporu a velký zájem zapojit se <strong>do</strong> konkrétníchmezinárodních projektů.statutárním městem Plzeň, Plzeňským krajem, městem Řezno, vlá<strong>do</strong>u Dolního Bavorska, kraje Horního Falckaa vlá<strong>do</strong>u Horního Falcka, podepsáno 6. 10. 2009.——Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> mezistatutárním městem Plzeň a Občanským sdružením Slovo 21.——Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> mezistatutárním městem Plzeň a Alliance Française de Plzeň, podepsána 4. 5. 2010.——Deklarace o spolupráci a podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong> mezistatutárním městem Plzeň a Junákem – svazem skautů a skautek ČR, okres Plzeň-město.——Prohlášení Rotary klubu Plzeň o podpoře projektu Plzeň – kandidát na titul EHMK <strong>2015</strong>.Trans Europe HallesSíť Trans Europe Halles propojuje evropské lokality využívající netradičních, většinou industriálních bu<strong>do</strong>v prokulturní účely. Zcela logicky se proto jejím členem již před pár lety stal Johan o. s., provozující Moving Station naopuštěném nádraží Jižního předměstí.——Deklarace Ži<strong>do</strong>vské obce Plzeň o podpoře kandidatury města Plzně na titul „Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong>“, podepsáno 6. 5. 2010.——Prohlášení o podpoře kandidatury ze strany A Soul for Europe z 21. 4. 2010.——Deklarace Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem o podpoře projektu Plzeň – kandidátna titul EHMK <strong>2015</strong>, podepsáno 7. 5. 2010.AerowavesProjekt Aerowaves je evropskou platformou pro mladé choreografy, na níž se kaž<strong>do</strong>ročně sejde přes tři sta (někdyi čtyři sta) kratších děl „no name“ tvůrců, jež hodnotí experti z více než třiceti zemí. Spoluzakladatelkoua členkou této sítě je umělecká ředitelka Plzně <strong>2015</strong>, která pomáhá řediteli Johnu Ashfor<strong>do</strong>vi i v užším vedenísítě. Letos poprvé tato síť získala podporu EU z programu Culture, a podpoří proto prezentaci vybraných finalistův různých zemích Evropy. Plzeň je zařazena <strong>do</strong> dlouho<strong>do</strong>bého kalendáře těchto prezentací.——Deklarace informačního střediska EUROPE DIRECT PLZEŇ na podporu kandidatury města Plzně na titul Evropskéhlavní město kultury pro rok <strong>2015</strong>.——Prohlášení Českého centra fundraisingu a The Resource Alliance o podpoře kandidatury města Plzně na titulEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>.——Deklarace Association des Etats Généraux des Etudiants de l’Europe o podpoře kandidatury města Plzně natitul Evropské hlavní město kultury pro rok <strong>2015</strong> ze dne 3. 5. 2010.——Prohlášení o připravenosti ke spolupráci na projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> ze strany Dr. Waltera Putschögla,V programových záměrech Plzně <strong>2015</strong> najdeme řadu dalších mezinárodních sítí, které napomáhají organizátorůmjednotlivých kulturních aktivit zajistit co nejkvalitnější programy, vyměňovat si kladné i záporné zkušenostitýkající se především mobility umělců a výměny uměleckých děl, navazovat osobní vztahy, které jsou nesmírnědůležité pro pochopení různých kontextů a velmi odlišných podmínek, v nichž jsou akce realizovány v různýchkoutech Evropy. Patří sem např.:——ITI (International Theatre Institute/UNESCO)——OISTAT (International Organization of Scenographers, Theatre Architects and Technicians)——EFAH (European Forum for the Arts and Heritage)——IDEA (International Drama/Theatre and Education Association)ekonomického ředitele Linz 2009, ze dne 20. května 2010.——Prohlášení Shannon Sullivan (Performance Lab Berlin, Německo) o podpoře projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>.——Prohlášení Angnieszky Wojciechowské (Workshop of Culture, Lublin, Polsko) o podpoře projektu Plzeň –EHMK <strong>2015</strong>.——Prohlášení Evy Salaberiy (San Sebastián 2016) o podpoře projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>.——Prohlášení Laurenta Dréana, který řídil kandidaturu města Lille na titul EHMK 2004, o podpoře projektu Plzeň– EHMK <strong>2015</strong>.——podporu plzeňské kandidatuře i přímý zájem zapojit se <strong>do</strong> uměleckých projektů města v roce <strong>2015</strong> i v přípravnýchletech již projevila řada konkrétních umělců včetně významných osobností, jakými jsou Alain Platel, MarieI.——INSEA (International Society for Education through Art)Chouinard a další.40 41I.
9 Jak město hodlá zajistit, aby programEvropské hlavní město kultury vzbudil zájemobyvatel na celoevropské úrovni?Město Plzeň se může na první pohled zdát průměrným evropským regionálním městem, které na celoevropskéúrovni nenabízí nic mimořádně zvláštního. Ve srovnání s jinými po<strong>do</strong>bnými městy v Evropě je však právě uspořádanýkulturní život města problematickou a velmi silnou spojnicí. Místní obyvatelé ho <strong>do</strong>bře přijímají a jsouna něj zvyklí. O tomto fenoménu se jako o problému vůbec nemluví. Nevidíme jeho negativa a nepřiznáme siotevřeně, že nik<strong>do</strong> nechce nic měnit, protože „…způsob, jakým nám teď věci fungují, vznikal tak dlouho a <strong>do</strong>jít ažsem bylo tak náročné…“ Jenže problémem pak zůstává, jaké faktické možnosti takové stabilní a pevné prostředínabízí k inovacím, rozmanitosti a kreativitě? Jak se může naše společnost dále vyvíjet, být kreativní, objevná a inspirativní,když prostřednictvím veřejných struktur stále jen upevňujeme a potvrzujeme vybu<strong>do</strong>vaný řád, zvykya hodnoty? Dokonce mnoha zákony a vyhláškami ochraňujeme společnost i veřejný prostor před „nepředvídatelnýmia neočekávatelnými“ novými jevy. Evropou hýbou v současnosti myšlenky o inovacích, kulturní diverzitěa kreativitě jako základních principech, na kterých můžeme stavět udržitelný rozvoj evropské společnosti. Postkomunistickézemě prošly v uplynulých dvaceti letech procesem ekonomické transformace, ale příliš se nemluvío procesu transformace duševní. Jak vypadá ona neviditelná, avšak nosná část našich životů? Pod povrchembublá mnoho nekomunikovaných problémů, ze kterých roste silná touha po vnitřní proměně společnosti.Plzeň <strong>2015</strong> chce sdílet s Evropou společnou aspiraci na vnitřní proměnu společnosti, která je v počátečnímprocesu méně viditelná než urbánní architektonická gesta a projektové finanční investice. Věříme, že touha pospolečenské inovaci, která může prostřednictvím kultury a umění zrenovovat staré přístupy a nefunkční paradigmata,existuje a volá k akci nejen v neoddiskutovatelně potřebných zdevastovaných lokalitách, ale je zadnístranou mince současných politicko-ekonomicko-společenských systémů kdekoli v Evropě. Na konci 20. stoletía na přelomu milénia prošla díky <strong>2.</strong> průmyslové revoluci Evropou vlna revitalizací industriálního architektonickéhodědictví. Oživení těchto veřejných prostor novými funkcemi přineslo mnoho zkušeností a poměrně širokouzprávu o schopnostech evropské společnosti nacházet nové obsahy pro tato místa.Plzeň <strong>2015</strong> by se ráda stala „testovacím místem“ pro Evropu, zdrojovým místem pro vytváření nových obsahů.Chceme investovat více energie <strong>do</strong> revitalizace mentálního, duševního veřejného prostoru, chceme zkoumatcesty, jakými můžeme obnovovat schopnosti a inteligenci člověka tvořit a spravovat ušlechtilost a krásu světa.Globální ekonomická krize ukazuje, že hledání cest z krize závisí pouze na schopnostech a <strong>do</strong>vednostech pramenícíchv neviditelné duševní části člověka – v jeho imaginaci, myšlení a kreativitě.Plzeň <strong>2015</strong> chce evropským obyvatelům nabídnout program, kde se bu<strong>do</strong>u moci na základě vlastní zkušenostipřesvědčit, že díky tvořivosti a odvaze můžeme proměnit soumrak západní civilizace ve vzrušující společnougenezi nových hodnot. Plzeň <strong>2015</strong> chce být místem, kde se jen nezachraňuje zdevastovaná minulost, ale kdepředevším vzniká bu<strong>do</strong>ucnost. Kde bu<strong>do</strong>u lidé z celé Evropy trávit nejen chvíle odpočinku, zábavy a turistické relaxace,I. ale především sem bu<strong>do</strong>u jezdit pro impulsy k osobnímu rozvoji a sebepoznání, kvůli jedinečné nabídce42 43I.
vzdělávání a kreativních přístupů, kvůli načerpání síly a osobní odvahy k aktivní tvorbě designu vlastního života!Program Plzeň <strong>2015</strong> chce prostřednictvím programových projektů objevené universální principy sdílet, prověřovata zkoumat na celoevropské úrovni. Zájem o program, projekty i šíření inovativních myšlenek bude naevropské úrovni zajišťovat vysokou míru propojení programu Plzeň <strong>2015</strong> v různých typech mezinárodních sítí(networků). Výzvy k účasti na jednotlivých částech programu pro zahraniční umělce, osobnosti i instituce bu<strong>do</strong>uv souladu se strategií jednotlivých programových proudů probíhat na mezinárodní úrovni.——Creative cities;——City Vision Europe;——Eurocities;——Les Rencontres;——Platform 11+;——a dalších (o zapojení <strong>do</strong> mezinárodních sítí jsme podrobněji informovali v otázce I/8).Evropskou společnost rozhýbal v posledních letech princip kreativních měst, proto i projekt Plzeň <strong>2015</strong> vycházízapojení významných a respektovaných tvůrců ze zahraničí a ČRz jedinečného genia loci města Plzně, v němž se řeky z různých koutů plzeňského regionu propojují v nový silný——mezinárodní sympozia a konference;proud, stejně jako se v Plzni odnepaměti propojuje svět umění se světem technologií. Proto je projekt postaven——výroční zasedání mezinárodních organizací;na spolupráci kreativních oborů, a to interdisciplinárně, mimo úzce pojímané oblasti umění a kultury. Propojení——projekty v jednotlivých programových proudech se zahraniční účastí;občanské společnosti, průmyslových odvětví, technologií, architektury, urbanismu, informačních a komunikačních——zapojení <strong>do</strong> Pépinières européennes pour jeunes artistes, Aerowaves a ob<strong>do</strong>bných sítí pro mladé evropskétechnologií a uměleckých aktivit bude v centru zájmu programové náplně projektu. Základním krokemumělce;k vytvoření otevřeného prostoru pro spolupráci různých skupin bude Banka kreativního kapitálu a grantový——rezidenční umělecké programy.systém postavený na názorech expertů. Projekt Plzeň <strong>2015</strong> bude různými formami podporovat kulturní projektya aktivity s těmito aspekty:partnerství v kulturních projektech podporovaných mezinárodními fondy——Culture EU;synergie lokálních aktérů, promotérů i cílových skupin——Evropský sociální fond (ESF);——na základě tématu <strong>do</strong>jde k propojení různých disciplín, skupin aktérů i příjemců;——Evropský regionální rozvojový fond (ERDF);——koordinaci a spolupráci na těchto synergiích bude zajišťovat artistic coaching metoda vedení programových——Evropská územní spolupráce, Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko (2007–2013);proudů.——Mládež /YOUTH;——Mezinárodní visegrádský fond;mezinárodní a nadregionální charakter aktivit——Česko-německý fond bu<strong>do</strong>ucnosti;——akce pro Evropu obsahově i řešením atraktivní;——Evropská kulturní nadace;——akce s jedinečným charakterem v ČR.——Kulturní instituty jednotlivých zemí zastoupených v ČR a atašé příslušných velvyslanectví (viz otázka III/2);——a další.mezinárodní sítěPlzeňští tvůrci, promotéři a plzeňské kulturní organizace, instituce a školy jsou zapojeni v mezinárodních sítích:Připravovaný podpůrný grantový systém projektu Plzeň <strong>2015</strong> bude zaměřen i na oblasti v českém prostředí——ITI (International Theatre Institute/UNESCO);podceňované, jako jsou vzdělávání v kulturním managementu, vzdělávání pořadatelů, promotérů, ale také vytváření——OISTAT (International Organization of Scenographers, Theatre Architects and Technicians);modelů kulturního dialogu, komunitních projektů či podpory bu<strong>do</strong>vání sítí kulturních organizací, promotérů——A Soul for Europe;apod.——IETM (Informal European Theatre Meeting);——EFAH (European Forum for the Arts and Heritage);——IDEA (International Drama / Theatre and Education Association);Jak program podnítí účast umělců, zainteresovaných subjektů působících na kulturněspolečenské——INSEA (International Society for Education through Art);scéně, jakož i všech obyvatel města i okolního regionu?——UNIMA (Union Internationale de la Marionette);Záměrem projektu Plzeň <strong>2015</strong> je posílit spolupráci všech subjektů pracujících uvnitř nebo pro oblast kultury,——TEH (Trans Europe Halles);a to jak na městské, regionální, národní, tak i mezinárodní úrovni. Plzeňský soutok přináší nosné téma naší kandidatury——AITA/IATA (International Amateur Theatre Association);– setkávání často velmi odlišných přístupů k tvorbě, prezentaci uměleckých počinů a kulturně-sociálních——C.I.O.F.F. (Conseil International des Organisations de festivals de folklore et d‘arts traditionnels);projektů. Město Plzeň leží na dávné křižovatce transevropských cest, proto je mezinárodní spolupráce pro město——ISME (International Society for Music Education);a městské kulturní organizace důležitou součástí kaž<strong>do</strong>denní práce. Širokou evropskou spolupráci <strong>do</strong>kumentují——Pépinières européennes pour jeunes artistes;četné plzeňské festivaly (Smetanovské dny, Finále, Skupova Plzeň, Mezinárodní festival Divadlo, Mezinárodní——ICOM (International Committee of Museum / UNESCO);folklorní festival, Bienále kresby, Žebřík, Cigistock, Jazz bez hranic, PilsnerFest, Na ulici, plzeňské součásti celorepublikových——ICAAD (International Committee of Applied Arts and Design);festivalů Tanec Praha a Velká inventura). Plzeňští tvůrci jsou také partnery mezinárodních projektů,——ERIH (European Route of Industrial Heritage);hostují v řadě zemí (Divadlo Alfa, Plzeňská filharmonie, opera Divadla J. K. Tyla, projekty Galerie města Plzně čiI.——Aerowaves;Johan o.s., česko-bavorské výstavy Unie výtvarných umělců, autoři Zápa<strong>do</strong>českého střediska spisovatelů aj.).44 45I.
Od počátku je projekt plzeňské kandidatury stavěný jako projekt propojující město a plzeňský, karlovarský a jihočeskýregion s příhraničními oblastmi Bavorska, Horního Falcka i celou Evropou. Už během přípravné fáze se<strong>do</strong> projektu zapojují nejen plzeňské instituce a neziskové organizace, ale i instituce, promotéři a organizátořiPlzeňského kraje a také ty s celorepublikovou působností (Zápa<strong>do</strong>česká galerie v Plzni, galerie Klatovy-Klenová,Galerie Karlovy Vary, Umělecko-průmyslové muzeum, Národní památkový ústav s projektem revitalizace klášteraKladruby pro živé umění, nové využití národní kulturní památky – kláštera v Plasích apod.). Již při přípravěprojektu vznikly pracovní týmy propojující kulturní organizátory a tvůrce. Po<strong>do</strong>bné komunikační týmy hodlámetrvale iniciovat jako diskuzní prostor pro inovace, ale také evaluaci kulturních a sociálních projektů. Tato myšlenkaje navíc podpořena jednoduchým nástrojem, tzv. Otevřenou databází projektů, který umožňuje mezioborovépropojení a výměnu zkušeností. Tento projekt je jakýmsi předstupněm a zároveň pomůckou pro další fungováníotevřeného nezávislého grantového systému. Blíže je popsán v otázce II/3 této přihlášky jako nástroj pro získávánínových kulturních projektů, nových promotérů a umělců. Konkrétní kontakty jsou uvedeny v otázce I/13.Inovativními pilotními projekty bu<strong>do</strong>u v Plzni mezinárodní rezidenční programy pro umělce a tvůrčí skupiny,které v regionu vytvoří mapu reálné spolupráce a vygenerují tak konkrétní přínosy. Vynikne nová infrastruktura:ateliéry, zkušebny, studia, ubytovací a seminární kapacity; nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie, 4×4 Cultural FactorySvětovar a Moving Station – multifunkční prostory pro současné umění; nová divadelní bu<strong>do</strong>va s kvalitnímstudiem pro experimentální tvorbu i zázemím pro filharmonii a její koncertní činnost, která umožní rozvoj mezinárodnícha mezioborových aktivit. Nedílnou součástí projektu Plzeň <strong>2015</strong> je těsná spolupráce s univerzitnímprostředím. Studentské práce a díla, akce spojené s hostujícími profesory a učiteli s významným evropským renomébu<strong>do</strong>u začleněny <strong>do</strong> struktury programu. Vedle existujících aktivit, jako např. studentský festival Cigistockpočítáme s celou programovou sekcí Generace <strong>2015</strong>, u níž jako samozřejmost považujeme interkulturní složenía interdisciplinární zaměření. Významnou součástí propojování místních kulturních projektů bude spolupráce(společné projekty s institucemi, promotéry a umělci) s partnerskými městy Plzně (Řezno, Lutych, Winterthur,Limoges, Žilina) a také s městy, která kandi<strong>do</strong>vala nebo bu<strong>do</strong>u kandi<strong>do</strong>vat na titul EHMK.Program Plzeň <strong>2015</strong> je orientován na různorodé ztvárnění témat prostřednictvím mezinárodních sympozií, kongresůa uměleckých projektů. Příkladem je připravovaná světová konference spisovatelů a nakladatelů detektivníchrománů (Detektivka v Plzni – od Simenona po Maigreta), mezinárodní scenáristický workshop, tematickévýstavy. Tuto dimenzi posilují i festivaly, o jejichž tradici se projekt opírá. Významným příspěvkem k tématu rozmanitostibude Banka kreativního kapitálu, kam se začlení např. projekty z 1. <strong>kola</strong> plzeňské kandidatury, jako ZrcadlaEvropy, projekt plánovaný s podporou Mezinárodního visegrádského fondu. Jedná se o česko-maďarskoslovensko-polskýprojekt zaměřený na podporu otevřených tvůrčích příležitostí tvůrců v Bělorusku, na Ukrajiněa v Moldavsku. Jeho cílem je podpořit rozvoj evropských témat v postsovětských zemích a vytvářet příležitostipro společnou tvorbu umělců.Zapojí se např. <strong>do</strong> projektu Stopy Evropy, umělecky animujícího místa v regionu Plzeňska, který byl v minulosti<strong>do</strong>tčen zahraničními osobnostmi různých oborů a žánrů. Celoroční průběh projektu bude korunován gala-closingemtéhož názvu. Velký prostor <strong>do</strong>stanou evropští umělci také v rámci gala-openingu s pracovním titulem Brána<strong>do</strong> Evropy. Stejně tak bychom rádi prostřednictvím konkrétních projektů otevřeli prostor pro setkávání dětí,mládeže a také seniorů s významnými současnými tvůrci. Jednalo by se o společné projekty vedené významnýmiosobnostmi z jednotlivých uměleckých oborů, které by byly postaveny na přímé spolupráci s konkrétními obyvateliměsta a konkrétními místy (community arts projects). Příkladem může být projekt PLATFORM 11+, v němžje zapojeno spolu s dvanácti evropskými divadly plzeňské Divadlo Alfa. Do tohoto projektu se vedle divadelaktivně zapojují také žáci a studenti.Jak město zajistí, aby byl program trvalejšího rázu a stal se nedílnou součástí dlouho<strong>do</strong>béhokulturního a společenského rozvoje města.Projekt Kandidatury města Plzně je součástí Programu rozvoje kultury města Plzně na léta 2009–2019, který jeprvní schválenou kulturní politikou v ČR, jež vznikla na základě širokého participačního procesu, s aktivním zapojenímplzeňské občanské společnosti. Město Plzeň se tak stalo <strong>do</strong>slova regionálním průkopníkem participativnídemokracie, která je součástí tzv. Green Paper, nové evropské strategie pro „Uvolnění potenciálu kulturnícha tvůrčích odvětví“.Díky programu Plzeň <strong>2015</strong> vznikne zázemí pro trvalou spolupráci místních umělců a občanů s evropským kulturnímprostorem. Systém stipendií, rezidenčních pobytů, společných projektů a festivalů s <strong>do</strong>sahem v širším evropskémpově<strong>do</strong>mí. Vznik nových sítí a kontaktů spolu s otevřením nových prostor umožní hostování, společnoutvorbu a účast v mezinárodních projektech. Příprava a realizace programu Plzeň <strong>2015</strong> otevře cestu k pravidelnéspolupráci se zahraničními osobnostmi v rolích uměleckých ředitelů, leaderů, mentorů, kurátorů a promotérů.Plzeňští aktéři se naučí pohybovat kreativně a profesionálně v mezinárodní spolupráci, což uvolní cestu k mezinárodnímvýběrovým řízením na tvůrčí i umělecko-manažerské pozice na kulturní plzeňské scéně. Prostřednictvímprojektu Plzeň <strong>2015</strong> vytvoříme nabídku nových způsobů řízení kulturních projektů a kulturní animace (předevšíms mezioborovým charakterem, přesahujících tradiční druhy a funkce umění).Dalším příkladem může být podpora Evropou putující originální prezentace plzeňské kulturní expedice CreativeEuropean Culture Train, která bude s projektem seznamovat nejrůznější evropská města. Kolem něj se bu<strong>do</strong>ukonat různé aktivity, koncerty, výstavy a informační akce v úzké spolupráci se Správou českých center při Ministerstvuzahraničních věcí ČR.Evropská kulturní rozmanitost ožije v přímé interakci s obyvateli města a regionu díky přítomnosti špičkovýchevropských umělců a souborů ze všech oblastí živého umění v programu Plzeň <strong>2015</strong>. Podstatnou součástí jeoslovení evropských tvůrců pro dlouho<strong>do</strong>bou spolupráci nad konkrétními tématy s místními tvůrci a organizátory.I. Pohled zvenčí umožní otevřít témata z jiných hledisek a nacházet <strong>do</strong>sud málo obvyklé postupy a prostředky.46 47I.
10 Jak město plánuje začlenění <strong>do</strong> kulturníchaktivit podporovaných evropskýmiinstitucemi, případně jak hodlá zajistitsynergické působení s těmito aktivitami?Plzeň <strong>2015</strong> má v čele experty s bohatými zkušenostmi ze spolupráce s evropskými institucemi a v případě získánítitulu je připravena neprodleně kontaktovat veškeré potenciální partnery a aktivně se zapojit a reagovat na výzvyEvropské komise.Paralelním tématem naší komunikace je žena, v úvodu přihlášky ji podáváme velmi symbolicky a umělecky, alereálně se hodláme věnovat zlepšení postavení žen ve společnosti a respektu k nim nejen na evropském kontinentu.Aktivně se účastníme mj. příprav konferencí „Žena tvůrčí osobnost 21.století”, které jsou chystány v roce2011 <strong>do</strong> Afriky (Keňa) a 2013 <strong>do</strong> Jižní Ameriky a není vyloučeno, že rok <strong>2015</strong> bude zaměřen právě na Plzeň. Kulturajako vektor rozvoje zemí třetího světa je pro nás tématem úzce spojeným právě s touto problematikou.S ohledem na fakt, že většina konkrétních programů evropských institucí na rok <strong>2015</strong> je momentálně ve fázitvorby a veřejného připomínkování, máme ještě příležitost se v případě získání titulu EHMK aktivně zapojit <strong>do</strong>finálních fází a hledat optimální cesty k naplnění našich vizí.Vedle Bruselu a Štrasburku úzce a dlouho<strong>do</strong>bě spolupracujeme se zahraničními institucemi, které sídlí na územíČR a přímo se zajímají o rozvoj kulturní spolupráce (Goethe Institut, British Council, Pro Helvetia, Centre Wallonie,Francouzský institut a další), i reprezentací EU v Evropském <strong>do</strong>mě nebo prostřednictvím nevládních organizací,jako jsou „Ano pro Evropu” a jiné.Jedná se prioritně o spolupráci v rámci programu Culture – už letos je několik projektů v Plzni zapojeno <strong>do</strong> sítípodporovaných z programu Culture, např. Platform 11+, Parkinprogress, Aerowaves, Nová síť – DNA apod., neménědůležité jsou i další oblasti otevírající možnosti širšího zapojení všech skupin aktivních občanů.Na samotném poli kultury má Plzeň <strong>2015</strong> zájem vstoupit <strong>do</strong> diskuse o evropské vizi kultury, zapojit se <strong>do</strong> veřejnýchdebat o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví a, bu<strong>do</strong>u-li konstelace příznivé, pokusit se vytvořitna malém a přehledném území „modelový příklad” (case study) uplatnění těchto principů, konečně (a nejspíšpoprvé) i na území bývalého východního bloku.S kulturou úzce souvisí oblast vzdělávání stejně jako podpory mládeže, Plzeň <strong>2015</strong> počítá s rozšířeným zapojenímvšech druhů škol a organizací dětí a mládeže <strong>do</strong> programů Leonar<strong>do</strong>, Erasmus nebo Grundtvig. Mnozí jsoutaké již zapojeni <strong>do</strong> programu Youth for Europe. Cílem je především podpora vyšší mobility studentů a mladýchlidí s důrazem na umění a kulturu. Vedle nejmladší generace hodláme zásadně rozšířit porgramy celoživotníhovzdělávání (Live Long Learning) pro všechny generace tak, abychom zajistili maximální připravenost partnerů narealizaci náročných záměrů roku <strong>2015</strong>.Podstatné efekty přináší kulturní vize města v oblasti zaměstnanosti a v sociální sféře. Plzeň přímo iniciuje konkrétníprojekty zabývající se tématy gendrovými, ale i podporou evropského sociálního dialogu a zapojuje se tak<strong>do</strong> “Progress Programme”.Zásadní význam mají pro město výměny zkušeností a diskuse k <strong>do</strong>bré i špatné praxi v otázkách kulturní a sociálnípolitiky, a to včetně sle<strong>do</strong>vání vývoje v oblasti tvorby nových pracovních příležitostí v sektoru kultury a tvůrčíchodvětví. Jedná se o tzv. “Mutual Learning Programme”, kterého hodláme v dané oblasti využít.Velký zájem o hlubší spolupráci má Plzeň <strong>2015</strong> v rámci tzv. “Return Fund” – “Integration fund of Directorate Generalefor Justice Liberty and Security” se zaměřením na zkušenosti veřejné správy s migranty. Na stejné témanavazují inciativy Rady Evropy, <strong>do</strong> jejíchž sítí máme zájem se v souvislosti s EHMK zapojit aktivněji.Pro úspěch projektu EHMK je zcela nepostradatelná solidní komunikace na evropské i celosvětové bázi. Na tétopůdě počítáme s přímým napojením na Europe Direct nejen tradičními formami komunikace, ale i pořádánímworkshopů a seminářů pro novináře a různé experty, oficiálními návštěvami apod. Ve své strategii budeme sle<strong>do</strong>vattematické zaměření jednotlivých let vyhlašované Ra<strong>do</strong>u EU.I. 48 49I.
I. 50 51I.Věci veřejnéPojem „věci veřejné“ je politikum – a to v tomsmyslu, že jakákoliv činnost ve veřejné sféřev demokratickém systému je politickýmjednáním. Ovlivňuje totiž nějakým způsobemvšechny ostatní členy demokratické „polis“…jednou ze základních forem participace na„věcech veřejných“ je v moderních společnostechracionální diskuse „věcí veřejných“v onom prostoru, který se nazývá veřejnost.Jiří Pehe: Participace občanů na věcechveřejnýchParticipacePojem participace označuje v hlavnímslova smyslu podíl, účast nebo účastenství.V sociologii je vnímán jako svazek mezi lidmizaložený na citové afinitě, důležitý pro sjednocenív jedné komunitě. Politická participacepředstavuje aktivní zapojení jednotlivcůa skupin <strong>do</strong> procesů vládnutí.11 Participace jako základní princip anebvyplnění prázdného místa.Prázdné místoStalo se, že v systému otázek pro města ucházející se o titul EHMK <strong>2015</strong> se ztratila otázka č. 11. Plzeňský projektovýtým se rozhodl vyplnit toto prázdné místo závěry diskusí s místními a regionálními aktéry o ožehavémproblému – participačním procesu. Pojem participace se stal červenou linkou propojující veškeré aktivity týmukandidatury Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>. Domníváme se, že se nám zdařilo vytvořit kolem týmu okruh aktérů z oblastikultury, ale též z oblasti sociální i ekologické, kteří se s kandidaturou sžili a začali komunikovat nejen s nositelikandidatury, ale i navzájem.Projektový tým se tedy rozhodl provést v rámci prací na přihlášce <strong>do</strong> soutěže o titul Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong> „plzeňskou inventuru“, tj. shrnutí, jakým způsobem se obyvatelé podílejí na rozho<strong>do</strong>vání o městě a spoluvytvářejíjeho po<strong>do</strong>bu. Potřeba inventury nevznikla náhodně – participační proces je v Plzni dlouho<strong>do</strong>býa relativně (na poměry Česka) úspěšný.Cílem inventury bylo též odpovědět na otázku, co město kvalifikuje pro to ucházet se o titul a co by mohl samotnýprojekt EHMK, v případě že Plzeň uspěje, napomoci změnit.Mezi silné stránky města, které byly identifikovány dvěma pracovními skupinami, složenými ze zástupců neziskovéhoa veřejného sektoru, které se účastnily dvou kulatých stolů v rámci tvorby podkladů pro přihlášku, patřízejména:——Participační proces tvorby klíčových městských strategických <strong>do</strong>kumentů——Zapojování veřejnosti <strong>do</strong> věcí veřejných v oblasti plánování města——Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práci——Komunitní plánování sociální práce——Rozvinutý neziskový sektor ve městě——Participační proces v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>Participační proces tvorby klíčových městských strategických <strong>do</strong>kumentůPro tvorbu přihlášky na EHMK <strong>2015</strong> je klíčové, že základní strategické rozvojové <strong>do</strong>kumenty města, které rámujízáměry kandidatury, vznikly participačním způsobem, a jsou tudíž vyjádřením postojů, názorů a přání plzeňskéveřejnosti. Oba základní <strong>do</strong>kumenty, Program rozvoje města i Program rozvoje kultury přesahují navíc rok <strong>2015</strong>,takže zaručují pro projekty kandidatury dlouho<strong>do</strong>bý stabilní rámec.Program rozvoje města Plzně na léta 2003–2018 – Princip Partnerství jako hlavní principProgram rozvoje města Plzně vznikl na základě zapojení představitelů města, úřadů, zástupců významných institucí,podnikatelů, zástupců neziskových organizací a veřejnosti.Z právního hlediska je Program koordinačním a indikativním <strong>do</strong>kumentem, který nemá charakter obecně závaznéhopředpisu. Záměry zachycené v Programu a navržené postupy jejich realizace jsou závazné jen pro samotnéhopořizovatele Programu, kterým je město Plzeň. Pro ostatní fyzické a právnické osoby činné ve městě je závaznýjen v míře, s níž sami vysloví <strong>do</strong>brovolný souhlas. Program neobsahuje nástroj právní vynutitelnosti, představujevšak zvláštní „smlouvu“, kterou město Plzeň uzavírá se všemi společenskými aktéry, kteří ovlivňují či mohou v bu<strong>do</strong>ucnuovlivňovat jeho rozvoj. Program je tedy především produktem dialogu v rámci městské komunity a natom, jak široký bude tento dialog, závisí účinnost daného <strong>do</strong>kumentu. Princip partnerství se proto stal hlavnímprincipem tvorby a následně i realizace Programu.Na základě principu partnerství byly sestaveny specifické struktury pro tvorbu programu. Jednalo se zejménao řídící skupinu a posléze pracovní skupiny pro návrhovou část. Kromě politických představitelů města se <strong>do</strong>nich zapojili odborníci z plzeňských vysokých škol a jiných institucí, z podnikatelského sektoru i ze sektoru neziskového.Míra účasti veřejnosti na zpracování Programu byla v jednotlivých etapách prací diferencovaná. Zatímco situačníanalýza se jevila především jako práce odborná, v níž rozhodující roli musela sehrát městská správa (a zpětnouvazbu zprostředkovávaly průzkumy názorů veřejnosti), již v etapě vyhodnocování analýzy a formulace hlavníchproblémů města byla reflexe názorů veřejnosti (včetně její politické reprezentace) nevyhnutelná. Zcela <strong>do</strong>minantnímse pak princip partnerství stal při zpracování návrhové části Programu, v níž šlo o <strong>do</strong>sažení co nejširšíhokonsensu, pokud jde o Vize, Cíle, Opatření a Priority města.Vize rozvoje v rámci <strong>do</strong>kumentu představují dlouho<strong>do</strong>bé, relativně neměnné záměry rozvoje, které odrážejí podstatnézájmy většiny obyvatel města na cca 15 let. Cíle rozvoje konkretizují obsah vize pro jednotlivé oblasti životaměsta na cca 8 let a stávají se současně nástrojem kontroly realizace Programu. Opatření představují „zásobník“nástrojů a postupů, jejichž prostřednictvím by vytyčených cílů mohlo být <strong>do</strong>saženo. V jejich výběru se promítajíaktuální politické preference obyvatel města (výsledky jednotlivých komunálních voleb). Priority rozvoje definujírelativně konkrétní investiční i neinvestiční záměry na nejbližší 3–4 roky, naplňující vize a cíle rozvoje a mající jasnýobsah, smysl, garanta, spolupracující aktéry, náklady a termín realizace.Milníky v procesu zapojení veřejnosti v průběhu tvorby <strong>do</strong>kumentu jsou následující:V roce 2002 proběhla soutěž na výběr loga Programu rozvoje města Plzně, <strong>do</strong> níž byli zapojeni občané města.Prvním krokem analytické části byl průzkum názorů veřejnosti na základě náhodného výběru ze seznamu voličůMagistrátu města Plzně (osoby nad 18 let) v poměru 1:70, tj. na 70 obyvatel Plzně 1 oslovený občan. Jednalo seo cca 2 000 osob, které obdržely adresnou obálku s <strong>do</strong>tazníkem. Dalších 500 neadresných zalepených obálekbylo umístěno v informačním centru Magistrátu a na jednotlivých Obvodních úřadech městských částí městaPlzně. Tato šetření byla provedena na základě předpokladu, jemuž nasvědčovaly ohlasy obyvatel, že po mediálníprezentaci průzkumu a jeho zdůvodnění se rozšíří počet těch občanů, kteří se bu<strong>do</strong>u chtít k bu<strong>do</strong>ucnosti svéhoměsta vyjádřit.
V rámci zpracování analytické části <strong>do</strong>kumentu probíhala dále pracovní jednání – workshopy, za účasti veřejnostia neziskových organizací k upřesnění rozsahu a obsahu k 11 tématům situační analýzy. Na tuto etapu navázal dáleworkshop s významnými osobnostmi města, který zkoumal vztah Plzeňanů k Plzni. Na závěr proběhla konferencek přípravě podkladů pro projednání analytické části, jíž se účastnilo 134 osob v šesti odborných skupinách.Na analytickou část navázala v roce 2003 tvorba návrhové části <strong>do</strong>kumentu, v jejímž rámci <strong>do</strong>šlo k těmto participačnímkrokům:únorbřezenduben–květenčervenKonference k definici vize rozvoje města Plzně – cca 200 účastníkůAnketa v regionálním deníku k definici vize rozvoje města PlzněWorkshop s významnými osobnostmi města pořádaný Centrempro komunitní práci PlzeňExpertní studie Vize města Plzně optikou vybraných skupinobyvatel zajištěná Zápa<strong>do</strong>českou univerzitou v PlzniPracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhu cílů a opatřenípro řešení hlavních problémůPracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhům aktivitlistopad Anketa v Radničních listech k <strong>do</strong>plnění seznamu aktivit –42 příspěvků (odpověď e-mail, vyplněný formulář)Konference k definování prioritProces tvorby Programu rozvoje města s aktivní účastí veřejnosti se odrazil v jeho úspěšném politickém přijetí.Program je systematicky monitorován a aktualizován. V roce 2006 se stala jedním z jeho klíčových projektů kandidaturaměsta na titul EHMK <strong>2015</strong>.Program rozvoje kultury na léta 2009–2019Korespondence se strategickými rozvojovými materiályProgram je v souladu se základními strategickými <strong>do</strong>kumenty města, ke kterým přihlíží a <strong>do</strong>plňuje je, a to zejménak Programu rozvoje města (PRM) a Integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). IPRM nese přímo název „Plzeň– Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>“ a slouží k čerpání prostředků z Regionálního operačního programu narozvoj kulturní a volnočasové infrastruktury. Program se vztahuje i k druhému Integrovanému plánu města – „Plzeňuniverzitní“. Tyto <strong>do</strong>kumenty (PRM a IPRM) počítají s instrumentalizací kultury a umění a významně na ní stavídalší rozvoj města. Úkolem Programu rozvoje kultury je navrhnout, jak rozvíjet kulturu a umění tak, aby vytvářelyvýše zmíněné žá<strong>do</strong>ucí efekty.Program rozvoje kultury zejména konkretizuje to, jakým způsobem zajistit <strong>do</strong>sažení vize, kterou si město stanovujev „Integrovaném plánu rozvoje města – Plzeň město kultury <strong>2015</strong>“, a to, že:Plzeň se stane díky realizovaným investicím a úspěšně zvládnuté kandidatuře o titul Evropské hlavní město kulturyjednou z nejvyhledávanějších destinací pro návštěvníky v ČR po Praze, významným centrem kulturního a společenskéhoživota na celorepublikové úrovni, především díky nově vzniklým kulturním a vzdělávacím institucíma modelovým příkladům úspěšné realizace rozvojových projektů v oblasti kreativních průmyslů.škály vzdělávací soustavy, zástupci veřejných i soukromých médií, představitelé duchovní oblasti, politici). Způsobzpracování <strong>do</strong>kumentu je tak modelovým příkladem <strong>do</strong>bré praxe správy věcí veřejných.Zpracovatelský tým využil jak standardní metody participace, sloužící pro sběr „tvrdých dat“, tak inovativní postupy,které měly učinit proces přitažlivým a podpořit tvůrčí, otevřenou a neformální atmosféru. Standardní metodyparticipace jako veřejné setkání, pracovní skupiny ke klíčovým tématům, byly <strong>do</strong>plněny inovativními prvkya postupy. Jednalo se o vizuální identitu programu jako „kulturní kuchařky“, dále o neformální setkání typu „Oneto One Meeting“ s českým názvem Jeden na jednoho, která se odehrávala v kavárnách, restauracích a galeriíchve městě. Veřejnost měla možnost zaregistrovat si soukromý rozhovor s osobnostmi kulturního, uměleckéhoa duchovního života ve městě, stejně jako s představiteli vrcholné politické reprezentace. Mimo to vznikl i sběrný<strong>do</strong>kument, který zaznamenává celkový proces a jehož tvorba průběžně pozitivně stimulovala účastníky pracovníchskupin k intenzivnímu a přesnému formulování vlastních stanovisek a názorů.Předpoklady pro kandidaturu města na titul EHMK <strong>2015</strong>Město Plzeň v tvorbě tohoto <strong>do</strong>kumentu navázalo na poměrně dlouholetou tradici zapojování veřejnosti <strong>do</strong>tvorby strategických <strong>do</strong>kumentů, jíž se jednoznačně řadí mezi moderní demokratická evropská města 21. století.Zároveň tím výrazně naplňuje základní principy běžné v EU a požadavky na kandidátská města EHMK, totižtím, že „podněcuje účast umělců, zainteresovaných subjektů působících na kulturně-společenské scéně, jakoži všech obyvatel města i okolního regionu, podílejícího se na programu“. Tím splňuje jedno ze tří základních kritériíkoncepce EHMK „Město a občané“ které požaduje, aby plán souvisejících akcí s kandidaturou „podněcovalk účasti občany žijící v daném městě a jeho okolí a zvyšoval jejich zájem i zájem občanů z jiných zemí”. Zásadnímcílem je zde „vytvoření přitažlivého a participativního Evropského hlavního města kultury”.Zapojování veřejnosti <strong>do</strong> věcí veřejných v oblasti plánování městaMěstské plánovací a urbanistické pracoviště Útvar koncepce a rozvoje města Plzně využívá při komunikaci s veřejnostízejména formy jejího oslovení se zpětnou vazbou: veřejná projednání a prezentace, ankety, výstavy.Kromě základních komunikačních nástrojů (tiskové zprávy, pozvánky, plakáty, případně inzerce) informuje Útvarkoncepce a rozvoje města Plzně o důležitých událostech včetně projednání v Radničních listech (články nebosamostatné přílohy), na svých webových stránkách a v aktualitách na stránkách města. V prosinci 2000 byl napříkladpřílohou Radničních listů Územní plán města Plzně. V říjnu 2003 vyšla v Radničních listech čtyřstránkováanketa k <strong>do</strong>plnění projektů Programu rozvoje města Plzně.Veřejná projednáváníMimo projednávání Programu rozvoje města Plzně zmíněného v předchozí části této kapitoly byly v letech 2002–2010 s veřejností projednány tyto důležité projekty a investiční záměry:——studie parků Vinice a Na Chmelnicích;——rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky;——regenerace sídlišť Bolevec, Lochotín a Košutka;——revitalizace nábřeží plzeňských řek.Zapojení veřejnosti v průběhu tvorby <strong>do</strong>kumentuProgram byl vytvářen participačním způsobem. Jako takový představuje konsensus široce zastoupeného společenstvíobčanů – voličů. Do diskuse byla od počátku zapojena veřejnost, která je v současnosti aktivní na polikultury a umění v neziskovém i komerčním sektoru ve městě (umělci, manažeři, podnikatelé, pedagogové z celéI. 52 53I.
I. 54 55I.Anketní šetřeníV letech 1991–2007 proběhlo sedmnáct anketních šetření, která zjišťovala názory obyvatel na řešení <strong>do</strong>pravnísituace ve městě, na vybavení města obchodem a službami, na úpravy sídlišť, ale také na kulturní život v Plzninebo realizaci vítězného návrhu kašen na náměstí.Výzkumy veřejného míněníV letech 1995–2006 bylo uskutečněno 6 výzkumů veřejného mínění, zadávaného Útvarem, které se, mimo spokojenostise životem na plzeňských sídlištích, také věnovaly výzkumu problematiky kultury ve městě či problematiceměstského centra.Výstavy pro širokou veřejnost, týkající se dění v PlzniV letech 2002–2009 bylo uspořádáno 14 výstav, týkajících se výsledků architektonických soutěží nebo ideovýchzáměrů úprav ve městě.Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práciČinnost organizace v PlzniCentrum pro komunitní práci (CpKP) bylo jako občanské sdružení zaregistrováno v roce 1996. Jeho cílem bylapodpora účasti veřejnosti na rozvoji komunit. V rámci České republiky má sdružení své pobočky pouze v několikaměstech. Činnost CpKP spočívala zejména v realizaci modelových projektů na zapojování veřejnosti <strong>do</strong>rozvoje měst a obcí a <strong>do</strong> plánování a rozho<strong>do</strong>vání na místní a regionální úrovni.Realizované projekty spadaly <strong>do</strong> dvou hlavních programů:——zapojování veřejnosti <strong>do</strong> plánování a rozvoje obcí;——podpora místní a regionální spolupráce neziskových organizací.V roce 2000 zařadila organizace <strong>do</strong> své nabídky služby pro veřejnou správu. V současné <strong>do</strong>bě se organizacezaměřuje na účast veřejnosti a občanských organizací na rozvoji obcí, měst a krajů, regionální politiku EU a regionálnírozvoj v ČR, místní udržitelný rozvoj, vzdělávání, podporu a posilování nezávislých neziskových organizacía ekoprogram. Ve městech, kde sdružení působí, jeho projekty významně přispěly k rozvoji participativní demokraciena regionální a městské úrovni.Anketa – Zaslouží si Plzeň titul Evropskéhlavní město kultury? Proč?(Z odpovědí studentů a studentek Univerzity3. věku)Ano. Letní festival hudby a divadla „Naulici“, Festival Divadlo, zajímavé výstavy.Snad ano. Jsme pořád za Budějovicemi.A snad se opraví staré lázně na nábřeží.Nevím. Je to celé akce pár „nadšenců“.Veřejnost se s tím teprve seznamujea je jim to jedno. Soukromé objekty senevykoupí a ani se jim nepředepíše, cos nimi dělat.Ano. Obyvatelé podporují kulturu – koncerty,divadla, výstavy, projekt novéhodivadla, moderní architektura.Určitě zaslouží. Sleduji pravidelně kulturnídění v Plzni a zdá se mi, že za 20 let seaktivita v kultuře mnohokrát změnila.V Plzni je podíl činnosti sdružení na propojování veřejné správy a občanů mimořádně významný, a to v mnohaoblastech relevantních pro přihlášku <strong>do</strong> kandidatury na EHMK. Centrum pro komunitní práci Západní Čechyspolupracuje s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně a Magistrátemměsta Plzně.Mezi hlavní realizované projekty patří zapojování veřejnosti <strong>do</strong> přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačníchkoncepcí, dále <strong>do</strong> plánování a navrhování veřejných prostranství nebo <strong>do</strong> přípravy regeneracepanelových sídlišť. Organizace též zpracovávala spolu se zástupci Magistrátu města Plzně projekt komunitníhoplánování sociálních služeb.
Anketa – Proč Plzeň?(Z odpovědí žáků plzeňských základníchškol)Ve Ško<strong>do</strong>vce vyrábíme součástky – skoroumělecká díla.Vaříme tu výborné pivo.Chrám sv. Bartoloměje – nejvyšší kostelnívěž ve střední Evropě.Je tu Vodárenská věž. A byla postavenáv roce 1532!Je zde socha Plzeňské ma<strong>do</strong>ny z roku1390.Rotunda sv. Petra a Pavla z 10. století.Rozhledna na Chlumu.Protože máme krásnou radnici postavenouv roce 1554–1559.A je tu divadlo dětí Alfa.Protože má hodně starých památek,například Radyně, která byla postavenav roce 1358.Techmania – věda je hrou.Jsou zde gotická okna.Plzeňské podzemí – měří 17 km.Plzeňská synagoga postavená v roce1894.Koná se tu Divadelní léto.Všechna piva jsou <strong>do</strong>brá, ale plzeňskéje nejlepší.Máme tu Techmanii, abychom si v nímohli hrát a vynalézat.Máme tu veliký bazén!Nejvíc se mi na našem městě líbí, jak měvždy <strong>do</strong>káže okouzlit a překvapit.Do procesu kandidatury Plzně na EHMK <strong>2015</strong> se Centrum pro komunitní práci zapojilo v následujících oblastech:——<strong>do</strong>tazníková šetření a průzkumy ve spolupráci s Magistrátem města Plzně s cílem zjistit potřeby a přání obyvatelPlzně v oblasti kultury (2007, 2010);——pořádání Future City Game;——účast na veřejných setkáních.Veřejná prostranstvíJednou z hlavních oblastí činnosti Centra je zajišťování účasti veřejnosti na plánování a navrhování veřejnýchprostranství. Ve spolupráci se Správou veřejného statku města Plzně se CpKP podílelo na vzniku dvou parků napřání občanů již v letech 2001–2003. Příprava a realizace parků na přání s účastí veřejnosti byl jedním z hlavníchpočinů, za něž město Plzeň obdrželo cenu za nejlepší naplnění kriteria Zlepšování krajiny při své první účastiv mezinárodní soutěži obcí v oblasti udržitelného rozvoje Nations in Bloom v roce 2003.V posledních letech spolupracuje CpKP se Správou veřejného statku na těchto projektech ve městě:——Obnova Borského parku v Plzni. Postupná obnova největšího a velmi oblíbeného plzeňského parku byla zahájenav roce 2004 velkou veřejnou diskuzí a <strong>do</strong>tazníkovou akcí mezi návštěvníky parku, kteří sami určili priorityobnovy. Správa veřejného statku zpracovala na základě výsledků ankety Vizi obnovy, která se stala východiskempro zadání dílčích projektů, ve<strong>do</strong>ucích k postupné a citlivé obnově parku. Laická i odborná veřejnost bylaod počátku zapojena <strong>do</strong> procesu plánování (odborný workshop, anketa, fotografická soutěž spolu s výstavouvýsledků přímo v parku, veřejné projednávání).——Obnova Lochotínského parku v Plzni. Jedná se o obnovu někdejšího lázeňského parku z 1. poloviny 19. století.Obnova byla projednávána s ekologickými organizacemi i občany.——Rekonstrukce Mikulášského náměstí v Plzni. Připravovaná obnova parkového náměstí z roku 190<strong>2.</strong> Náměstí,kde sídlí dvě gymnázia, se má stát znovu reprezentativní plochou, důstojným rámcem pro památkově chráněnouarchitekturu. V rámci projektu zpracovaného též na základě diskusí s veřejností vznikne parková plochaurčená i k pořádání kulturních a společenských akcí a k využití pro projektové dny, pořádané š<strong>kola</strong>mi.——Obnova vnitrobloku Hrádecká. Pro úpravy vnitrobloku v prostředí panelové zástavby byly občanům předloženydvě varianty možného řešení, z nichž si občané vybrali jim nejvíce vyhovující.Komunitní plánování sociálních služebV uplynulých dvaceti letech <strong>do</strong>šlo v Plzni k velkému rozmachu občanského života, který přinesl řadu hmatatelnýchvýsledků. Jednou z nich je sociální oblast, kde <strong>do</strong>šlo k úspěšné spolupráci mezi veřejnou správou a neziskovýmiorganizacemi. Ve srovnání s jinými regionálními centry zde existuje Plán sociálních služeb vytvořený s využitímparticipace s neziskovými organizacemi poskytujícími sociální služby a dalšími aktéry. Plán je systematickymonitorován a aktualizován. Existuje veřejně <strong>do</strong>stupný registr sociálních služeb, v němž jsou začleněny neziskovéorganizace.Některá témata (např. senioři, kteří jsou početně silnou skupinou ve městě s nepříznivou demografickou křivkou)byla i součástí volebních programů. Realizace neziskových projektů je městem podporována. Město se věnujeprevenci v oblasti přípravy na aktivní stáří, nikoliv pouze péči o seniory. Podporuje i linii <strong>do</strong>brovolnictví (např.nezisková organizace Totem eviduje na 130 <strong>do</strong>brovolných společníků, zejména z řad studentů, které zprostředkovává33 organizacím).Rozvinutý neziskový sektor ve městěV roce 2010 působí v Plzni na 800 nestátních neziskových organizací (NNO), spolků a sdružení nejrůznějšíhozaměření – od sdružení zdravotně postižených občanů, kulturních spolků, divadel až např. po zahrádkáře či sportovníoddíly. V roce 1995 bylo založeno Centrum neziskových organizací Plzeň, které pracuje <strong>do</strong>posud. Svojičinnost zaměřuje především na informovanost a komunikaci uvnitř neziskového sektoru i na spolupráci a komunikacis veřejnou správou ve městě. Stav této komunikace <strong>do</strong>posud není na takové úrovni, která je běžná vestátech s vyspělou občanskou společností. Jedním z největších ne<strong>do</strong>statků je přetrvávající provizorium, v němžneziskové organizace vyvíjejí svou činnost. Jejich udržitelnost je závislá na kaž<strong>do</strong>ročním příspěvku na činnost,který <strong>do</strong>posud není garantován. Za těchto okolností je obtížné profesionalizovat neziskový sektor ve městěa začít vytvářet prostředí, v němž by neziskové organizace mohly kontinuálně působit jako jeho stabilní součást,garantující kvalitu poskytovaných služeb a jejich rozvoj. Na druhé straně samotný neziskový sektor je fragmentovaný.Jednotlivé oblasti neziskových aktivit nejsou propojeny <strong>do</strong> společných projektů a mezi organizacemiexistuje rivalita, částečně způsobená tím, že se ucházejí o stejné a velmi limitované finanční prostředky.Participativní proces v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>Participace v průběhu kandidatury je jen logickým pokračováním dlouho<strong>do</strong>bých snah o zapojení místních a regionálníchaktérů a veřejnosti <strong>do</strong> procesů ve městě. Participace využívá nejrůznějších forem zapojení občanůa různých subjektů <strong>do</strong> aktivit spojených s kandidaturou. Jednotlivé formy se odlišují jak cílovou skupinou, takintenzitou působení a zapojení aktérů <strong>do</strong> hry. S vě<strong>do</strong>mím určitého zjednodušení lze rozlišit:——informování veřejnosti či jejich částí o kandidatuře a jejím smyslu;——akce kandidatury pro veřejnost ;——zapojení veřejnosti a aktérů z různých oblastí života města.Informování veřejnostiPro informování veřejnosti byly využity nejrůznější kanály. Nejvíce viditelné byly out<strong>do</strong>orové kampaně využívajícíCity Light vitríny, billboardy, bannery, hypercube stojany, ozvučené informační tabule a navigační systém.Pravidelně o kandidatuře a jejích akcích informovaly rozhlasové stanice český rozhlas Plzeň, Rádio Kiss Protona rádia sítě MMS – FM Plus, rádio Blaník, Rock Rádio a Rádio Samson.V tisku byly realizovány série článků s informacemi zejména v Plzeňském deníku, deníku Mladá Fronta Dnes a deníkuPrávo. V kulturním měsíčníku Žurnál byly vždy dvě strany zpravodajství ke kandidatuře, velký prostor <strong>do</strong>stalakandidatura v plzeňském Comebacku, který město vydává cíleně pro turisticky hojně navštěvovaná místa dvakrátročně. Vlastní časopis projektového týmu byl vydáván od března 2009. V prvním kole kandidatury nesl název Dotoho!, v druhém kole v roce 2010 se jeho název změnil na Otevři si Plzeň.Významným médiem pro informování veřejnosti jsou webové stránky projektu Plzeň <strong>2015</strong>, které přinášejí aktualityo dění v rámci kandidatury a o akcích subjektů podporujících kandidaturu a umožňují i internetovou diskusi natéma kandidatury i na další témata. Pravidelně je od října 2009 jedenkrát za týden rozesílán elektronický týdeníkPlzeň <strong>2015</strong> informující o žhavých novinkách kandidatury a kulturního života v Plzni.Anketa – Jak bys vylepšil(a) plzeňskénáměstí Republiky?(Komentáře 1. ZŠ, 3. A k obrázkům nám.Republiky)Naše náměstí by mělo mít barevné <strong>do</strong>mya mělo by tam být fotbalové hřiště a bazéns kluzačkou. Kostel by měl mít hodněbarev. Kachny by měly být červené, modréa zelené. Tráva bude krásně zelená.My bychom si přáli, aby se město nezamořovalokouřem, smradem, aby tam byločisto. Aby tam byly rostliny, nejezdila auta,nekouřilo se z komínů, aby to bylo čistéměsto. Byly tam rybníčky a lesy. Aby tambyla tráva, aby lidé neodhazovali odpadky.Nám by se tam líbilo pódium na zpívání,socha sv. Bartoloměje, prales, zvířata, jakoje puma, opice a tak. Garáže pro trolejbusy,socha Emila Škody.Přáli bychom si, aby v Plzni bylo mořea strašně bazénů, park, hřiště, zoo s <strong>do</strong>mácímimazlíčky a koníky.Naše vysněné náměstí by mělo vypadattak, že by na něm bylo obrovské hřiště,veliký bazén a barevný kostel. Měl bytam být veliký stan na opékání buřtů,nejezdila by tam žádná auta. A v bazénuby se koupalo zadarmo, byly by barevné<strong>do</strong>my a všude okolo veselá a hezká tráva.Na naše vysněné náměstí by určitě chodilohodně lidí a dětí.My bychom chtěli, aby tam byl cirkus,stánky, třeba i fontána a hřiště a rybník,abychom na něm mohli pouštět lodičky.Tak bychom chtěli zlepšit Plzeň. Aby si tammohli hrát děti a aby si to užívaly.Cedule, na kterých je napsáno „Zákaz aut“.Protože lidi chtějí klid. Ale je tam i jednacedule, která ukazuje, kde je krámeka jmenuje se „Obchod u kostela“. Takybychom chtěli kolem kostela sv. Bartolomějetakovou zahrádku, protože je to mocpříjemné a oz<strong>do</strong>bné. Potom jsme udělalitakový „reprák“, protože bez hudby je tomoc smutný. A asi nejhezčí pro děti je bazén,aby se mohly koupat. A jedna značkaje ze všech nejlepší: „Neházejte odpadky.“Chtěl bych mít na náměstí pouť a bazén.Také výstavu tanků a zahrádku. A radar.Horská dráha kolem kostela, klikatá cestase záhonem, stromy a rybníček a autaa prolejzačky.Pro informování o kandidatuře, jejích souvislostech, vizi a programu sloužily i akce různých subjektů, kteří sepřihlásily k podpoře projektu a umožnily tak prezentaci kandidatury různými formami. Z těchto akcí lze jmenovatnapř. festival Na ulici v srpnu 2009, vyhlášení výsledků ankety Kulturní událost roku 2009 (únor 2010), finálesoutěže Žebřík 2010 a festival Jeden svět Plzeň (březen 2010), Play Off hokejové extraligy, kulturní festival DnyI.Frankofonie (březen–červen 2010), akci Duben měsíc kosmonautiky v interaktivním muzeu Techmania Science56 57I.
Centre, Festival Finále Plzeň, Běh pro Paraple, Apriliáda Majáles 2010 a Den tance (duben 2010), vyhlášení Stavbyroku Plzeňského kraje, kovářské sympozium 2010, Metalfest Plzeň, festivaly Mezi ploty a Bambiriáda 2010(květen 2010), Tesco běh pro život (červen 2010) a řada dalších.Akce kandidatury pro veřejnostZ vlastních akcí kandidatury, jež oslovily širší veřejnost je nutné jmenovat:——Happening 2 lidi na 1 židli v 5 hodin (2on1@5) konaný na náměstí Republiky 24. <strong>2.</strong> 2009.——Představení v prostoru U zvonu pořádané každý týden od července <strong>do</strong> listopadu 2009.——Open air výstava Plzeň v kontextu Evropských měst kultury konaná ve Smetanových sadech 24. 9.–17. 11.2009.——Představení v prostoru U Mráčku v roce 2010 navázala na aktivity U Zvonu z roku předchozího, před <strong>do</strong>končenímpřihlášky byla vyhlášena veřejná výzva na produkci akcí s následujícími tématy: měsíc studentské kultury(červen), měsíc kultury menšin a pro menšiny (červenec), měsíc mezigeneračního dialogu (srpen) a měsíc mezioborovékomunikace a spolupráce (září);——Fresh air pro Plzeň – veřejné besedy a problémové kluby konané v kavárně Inkognito, v Domě hudby a dalšíchmístech Plzně od září 2009 <strong>do</strong> června 2010, které umožnily veřejnosti vyjádřit se k různým tématům z oblastikultury, vzdělávání, sociální péče, architektury, ekologie aj.——Nenechávej si to pro sebe – akce, která v červnu–srpnu 2010 nahradila besedy a kluby. Jde o akci, při níž dvaspíkři rozehrávají debatu dle předem stanovených pravidel s tématem Plzeň a život v Plzni.——Den Evropy 9. 5. 2010 – netradičně pojatý open air koncert Plzeňské filharmonie s hosty (EWave a DJ Horyna)<strong>do</strong>plněný o diskusní fórum „To beer or not beer“.——Den Meliny Mercouri 1<strong>2.</strong> 6. 2010 s akcemi Kandidát túra, Hyde park, představení v šapitó a Street Party.Při všech zmíněných akcích bylo možné diskutovat se členy projektového týmu, vyjádřit se ke konkrétnímu kulturnímuprogramu či ke kandidatuře města na titul EHMK <strong>2015</strong> obecně.Zapojení veřejnosti a aktérů z různých oblastí života městaAktivní zapojení veřejnosti a aktérů z oblasti kulturní, sociální i ekologické <strong>do</strong> akcí kandidatury má mnoho hladinrozlišených dle způsobu, ale též intenzity zapojení.Významnou formou zapojení byly soutěže spojené s kandidaturou. Ve spolupráci projektového týmu a odboruživotního prostředí MMP byla v roce 2010 realizována výtvarná soutěž základních škol ke Dni Země, jíž se poprvézúčastnily školy z partnerských měst Plzně Řezno (D), Winterthur (CH) a Birmingham (USA). Na tuto soutěž navázalasoutěž pro studenty oborů s výtvarným zaměřením na výtvarné pojetí zastávek městské veřejné <strong>do</strong>pravy,která měla vedle výtvarného též ekologický podtext. Jedním z důvodů realizace soutěže je ochrana volně žijícíchptáků před nárazy <strong>do</strong> průhledných ploch zastávek, které byly zaplněny kolážemi.Další soutěže připravil ve spolupráci s projektovým týmem filmař Roman Forst. Jde o soutěže na filmový náměta filmovou hudbu pro povídkový film o Plzni.Významnými akcemi umožňujícími aktivní práci veřejnosti a aktérů byly hry Future City Game pořádané ve spoluprácis British Council v červnu 2008, lednu, březnu a květnu 2009 a v březnu 2010. Ob<strong>do</strong>bnou akcí byla inovativnísociální hra Urban Ideas Bakery, rovněž organizovaná s British Council. Plzeň hostila tuto akci jako třetíevropské město ve dnech 13.–15. června 2010. Předmětem Pekárny nápadů byl neuspokojivý stav veřejnýchprostranství v Plzni.Významnou mezinárodní akcí bylo diskusní fórum „To beer or not to beer“ konané ve dnech 9. a 10. května 2010na téma revitalizace pivovarů pro kulturní účely.Veřejná setkání s projektovým týmem umožňovala otevřenou diskusi k problematice kandidatury. První sérieworkshopů proběhla v září 2009. V roce 2010 se uskutečnila veřejná setkání 2<strong>2.</strong> února (Bar <strong>2015</strong>), 31. března(prezentace projektů kulturních organizátorů), 9. května a 1<strong>2.</strong> června.Nejintenzivnější formou zapojení byla spoluúčast aktérů na tvorbě programových záměrů kandidatury pro rok<strong>2015</strong>, více informací přináší otázky I/16 a II/2 této přihlášky.Kandidatura jako šance pro další rozvoj občanské společnostiZ kulatých stolů uspořádaných v rámci kandidatury vyplynuly následující skutečnosti:Participace občanů na věcech veřejnýchZ názorů zástupců veřejné správy a NNO vyplynulo, že obě strany si uvě<strong>do</strong>mují, že se spolu učí komunikovat,projednávat věci veřejného zájmu a vtahovat lidi <strong>do</strong> procesů rozho<strong>do</strong>vání. Veřejná správa má zájem na tom, abyobčané věděli, co se ve městě děje a aby od nich získala zpětnou vazbu. Občané mají zájem na tom, aby <strong>do</strong>stalikvalitní informace, a mají zájem se zapojit <strong>do</strong> projednávání záležitostí, které se jich bezprostředně týkají. Veřejnáspráva informuje občany na začátku procesu o možné míře, resp. celé škále možností, jejich zapojení <strong>do</strong> procesua v některých případech se řídí jejich přáními (vznik nových parků na zanedbaných územích). V případě strategickýchrozvojových plánů poskytuje veřejná správa občanům kaž<strong>do</strong>roční monitoring jejich plnění. Město ve vysokémíře využívá k informování občanů svůj webový portál. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně má zájem na tom,aby byla široká veřejnost informována o aktuálním dění a mohla se k němu vyjádřit. V souvislosti se zapojovánímveřejnosti <strong>do</strong> věcí veřejných má <strong>do</strong> bu<strong>do</strong>ucna zájem o vytvoření stálých expozičních prostor, kde by bylo možnérozvojové záměry města prezentovat a umožnit občanům o nich průběžně diskutovat.Činnost občanské společnosti ve městěZ názorů zástupců NNO vyplynula potřeba postupné profesionalizace neziskových organizací tak, aby mohlyBěhem studentských oslav Majáles byla zahájena fotografická soutěž pro veřejnost na téma Plzeň a EHMK, uspořádánav rámci Plzně a Plzeňského kraje poskytovat garantovanou veřejnou službu ve své oblasti působnosti. V kandida-ve spolupráci s portálem www.rajce.net, internetovým zpravodajským portálem iDNES a deníkem Mladátuře města na titul EHMK spatřují neziskové organizace příležitost k větší synchronizaci činnosti organizací a ze-Fronta Dnes.jména ke koordinaci jejich akcí. Je pociťována potřeba společného kalendáře aktivit. Dalším tématem je prácena tom, aby kultura byla politickou reprezentací města vnímána v souvislosti s kandidaturou města na EHMK jakoprioritní téma. Neziskové organizace vnímají kandidaturu a související činnost v dalších letech jako příležitost,jak dále rozvinout informovanost o své činnosti, vytvořit databázi činných organizací a podklady pro informačníportál a pracovat na registru všech poskytovaných služeb. K podmínkám činnosti, které by si neziskové organizaceI. přály zajistit od samosprávy a veřejné správy, patří to, aby si cenily jejich příspěvku ke zkvalitňování života58 59I.
I. 60 61I.ve městě a podporovaly ji prostřednictvím např. úlev na nájmech za prostory, víceletými granty na činnost,zastoupením zástupců NNO v komisích a pracovních skupinách města a propagací v rámci městskýchinformačních portálů.Inspirace od kulatých stolůS mírnou nadsázkou lze říci, že z práce obou skupin vyplynula jakási idea toho, kudy by se Plzeň mohlav příštích letech ubírat v horizontálním propojování veřejné správy a občanské společnosti, tato možnostvšak nebyla přítomnými zástupci kulatých stolů plně artikulována. Unikátnost bu<strong>do</strong>vání demokracie veměstě v uplynulých dvaceti letech spatřovali přítomní v pestrosti a šíři záběrů, jak se veřejnost v Plzni můžezapojit <strong>do</strong> věcí veřejných. Lze říci, že město pochopilo, že bez občanů nic neudělá a že by kandidaturamohla být prostředkem jednak k tomu, aby občané sami měnili svoje město, a jednak k tomu, aby díky získánítitulu byl nastartován proces, v němž se bude město moci nadále učit. Samotné město vnímali přítomníjako prostor, kde lidé žijí, a je tudíž zapotřebí, aby tento prostor začal fungovat jako veřejný – jako místosetkávání v mnohočetném smyslu slova. Z tohoto hlediska by z obou shrnujících setkání mohlo vzniknoutpro kandidaturu <strong>do</strong>poručení, např. další z podtitulů: Komunikující a učící se město.
12 Jsou některé části programu zaměřeny naurčité cílové skupiny (mládež, menšiny atd.)?Specifikujte příslušné části programuplánovaného pro akci Evropské hlavní městokultury.struktura zaměřená na aspekty lokální, městské, regionální, národní i evropské kultury teprve vzniká a formuje sepodle aktuální potřeby a situace. Již dnes je však jisté, že jedním z hlavních témat tohoto nového kulturního centra,určeného pro nejširší využití kulturních, uměleckých a komunitních NNO, bude otevřenost. Jen z mnohostiaktivit může vzniknout jedinečná programová mozaika, pro všechny majoritní i minoritní cílové skupiny.Pokud jde o mládež, zdaleka není výčet plánovaných aktivit města vyčerpávající. Významný prostor jí věnují i projektyTechmánia Science Center, zoologické zahrady, sportovně-relaxačních zón především podél řek a další.V těchto zónách však bu<strong>do</strong>u brány v potaz i specifiké potřeby seniorů a vytvoří prostor pro mezigenerační setkávání.Program se zaměřuje na specifické cílové skupiny prioritně v programovém proudu nazvaném Tranzit a minority.Programy pro další menšiny však můžeme vysle<strong>do</strong>vat napříč všemi proudy.Mezi prvními, na které se obrací naše pozornost, jsou národnostní menšiny, které přišly <strong>do</strong> Plzně jako levnápracovní síla především z východní Evropy, Asie, Afriky. Plzeň leží historicky na křižovatce mnoha cest, tradičnězde po staletí vedle sebe společně žily česká, německá a ži<strong>do</strong>vská kultura. Na současný imigrační proces všakspolečnost nebyla připravena a možný a důstojný způsob soužití teprve hledá. K tomu může velmi <strong>do</strong>bře přispětvýzkumný projekt V Plzni jako <strong>do</strong>ma. Výsledky pak mohou být vodítkem pro skutečně oboustranně přínosnoukulturní spolupráci. V souvislosti s již „tradičními etniky“ Plzně nelze vynechat romskou komunitu, které je věnovánprojekt MIRET známé zpěvačky Idy Kelarové. V programové skladbě najdeme také projekty cílené nasbližování kultur východní Asie a středu Evropy – TIBET MYSLI, Splněný Zen, Xin chào Plzeň – Ahoj Plzeň a Giacây / Falešný pes.Další specifickou skupinou je mládež, ve všech věkových kategoriích, od 11 let výše až po vysokoškolské studenty.Oslovit tuto skupinu je nanejvýš potřebné, protože v tomto věku se utvářejí důležité vazby a vztahy ke komunitě,městu a místu, kde žijeme. Pokud je <strong>do</strong>kážeme (a nejenom v roce <strong>2015</strong>) nadchnout a zapojit <strong>do</strong> aktivníhokulturního dění, může to zásadně ovlivnit fenomén „odlivu“ mladých lidí z města. Dostupná a atraktivní kulturnínabídka má u této skupiny rovněž důležitý vliv na prevenci společensky patologických jevů. Pro tuto skupinunajdeme v programu poměrně široké spektrum projektů např.: Divadelní platforma 11+ divadla Alfa, projektyaktivně zapojených stře<strong>do</strong>školských studentů: Filmová noc Masarykova gymnázia v Plzni, festival mladé kulturyCIGISTOCK, Informační centrum mládeže a jiné. Vysokoškolským studentům je věnována velká část projektůÚstavu umění a designu ZČU Plzeň. Mezinárodní projekt European City for the Young vede ke společenskéa občanské angažovanosti mladých.Svoje místo v programové struktuře mají i umělecké projekty pro další specifické cílové skupiny: zdravotněhandicapované, matky s dětmi atd. Spolupráci na dlouho<strong>do</strong>bém projektu s handicapovanými občany slíbil Plzninapř. proslulý britský soubor CANDOCO. Hledání ztracených příběhů (sběr orální historie) – projekty Sběrnývůz a Tradice a současnost, ke kterému se spojily Katedra historických a antropologických věd FF ZČU, Katedračeského jazyka a literatury FPE ZČU, Katedra informatiky FAV ZČU, počítá se zapojením pamětníků – seniorů. Proaktivní život seniorů je rovněž připraven projekt Aktivní prožití stáří.Výraznou měrou se <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong> má zájem zapojit Nadace sportující mládeže s projekty přímo zaměřenýmina děti a mládež, a to již od předškolního věku (Top junior sport, Olympiáda dětí a mládeže apod.).Na závěr je třeba zmínit projekt 4x4 Cultural Factory Světovar. Prozatím o něm hovoříme jako o investičním projektuI. v rámci revitalizace areálu bývalého pivovaru. Jeho provozní a produkční model, stejně jako programová62 63I.
13 Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědnýza přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat:– s provozovateli kultury ve městě?– s provozovateli kultury sídlícími mimo město?– s provozovateli kultury sídlícími v zahraničí?Vyjmenujte některé provozovatele, u nichžpředpokládáte, že s nimi budete spolupracovata specifikujte příslušné druhy výměn.areálu Světovar. Této hry se zúčastnili nejen zástupci plzeňských kulturních institucí, ale hlavně představitelé revitalizovanýchindustriálních prostor z celé České republiky i zahraničí (Stanica Žilina; Tabačka KulturFabrik Košice;Důl Mayrau Kladno; MeetFactory Praha). Zejména slovenští kolegové z košické Tabačky o plzeňský projekt projevilizájem (nepochybně motivováni tím, že Košice jsou nositeli titulu Evropské hlavní město kultury 2013), vyjádřilisvou podporu a zájem propojit aktivity Košic 2013 a Plzně <strong>2015</strong>, a to prostřednictvím vzájemné spoluprácemezi Tabačkou KulturFabrik, plzeňským sdružením Johan, o.s. (obě organizace jsou členy Trans Europe Halles)a později 4x4 Cultural Factory ve Světovaru a poskytnutím zkušeností v oblasti proměny industriálních prostor nakulturní centrum (zástupci košické Tabačky sehráli důležitou roli v přeměně areálu košických kasáren na Kasárne/Kulturpark – vlajkové lodi projektu Košice 2013).Již během předvýběrové etapy tým kandidatury připravil příznivé podmínky pro vytváření otevřeného prostorupro interdisciplinární a meziinstitucionální spolupráci. Tato platforma je reprezentována především tzv. otevřenoudatabází projektů (<strong>do</strong>stupná na www.plzen<strong>2015</strong>.cz), na jejímž základě je postavena kapitola č. II této přihlášky.Otevřenost všem zájemcům, deklarovaná sloganem kandidatury, tak byla naplňována v praxi a kontinuálnívýzva k podávání projektů zůstává na webu i po uzavření přihlášky <strong>do</strong> druhého <strong>kola</strong>.Zástupci klíčových kulturních institucí města i regionu jsou významně zapojeni <strong>do</strong> příprav kandidatury městaPlzně na titul EHMK <strong>2015</strong> již od počátečních kroků.Během předvýběrové fáze, tj. v letech 2008–2009, tvořili tito představitelé pracovní skupinu Kultura, a podíleli setak na tvorbě programové struktury plzeňské kandidátské přihlášky i strategického <strong>do</strong>kumentu Program rozvojekultury v letech 2009–2019. Jednalo se zejména o zástupce kulturních organizací zřizovaných městem Plzeňa Plzeňským krajem (Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Alfa, Plzeňská filharmonie, Knihovna města Plzně, Galerieměsta Plzně, Zápa<strong>do</strong>česká galerie, Zápa<strong>do</strong>české muzeum) či představitele dalších významných organizací(Techmania Science Center, Dominik Centrum, Ústav umění a designu Zápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni apod.).Kandidátská přihláška <strong>do</strong> předvýběrového <strong>kola</strong> i Program rozvoje kultury na léta 2009–2019 byly taktéž ovlivněnyspoluprací se zástupci kulturních institucí z Horního Falcka (Řezno, Schönsee, Amberg, Weiden aj.), českýchpoboček Alliance Française, British Council, partnerských měst (zejména Lutych a Řezno) a v neposlední řadětaké s představiteli minulých, současných, bu<strong>do</strong>ucích či kandidátských Evropských hlavních měst kultury (Mons,Linec, Štýrský Hradec, Essen, Gdaňsk, Prešov, Košice, Marseille aj.).Výslednou po<strong>do</strong>bu Programu rozvoje kultury v letech 2009–2019 ovlivnilo více než dvě stě odborníků, zástupcůkulturních organizací a sdružení z města i regionu. Jejich seznam byl uveden v první kandidátské přihlášce.Počátkem druhého <strong>kola</strong>, tj. v lednu 2010, učinila umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová dva zásadní krokytýkající se intenzivnějšího zapojení kulturních provozovatelů <strong>do</strong> příprav kandidatury na titul EHMK:——rozšíření tzv. kreativního týmu Plzně <strong>2015</strong> o nové členy, představitele plzeňské i celorepublikové kulturnía umělecké scény;——otevření původní pracovní skupiny Kultura i představitelům neziskových organizací, místních akčních skupin,nezávislým umělcům napříč žánry a její propojení s kreativním týmem v rámci tzv. širšího kreativního týmu.Součástí tohoto nástroje je též databáze <strong>do</strong>brovolníků a <strong>do</strong> bu<strong>do</strong>ucna také kulturních promotérů, produkčních,kurátorů a manažerů, sponzorů a grantových možností. Uvedený princip by měl pomoci vytvářet společenskéa pracovní kontakty mezi uměním, humanitními vědami, technickými obory a podnikatelskou sférou.Významní kulturní operátoři z Plzně, regionu, České republiky i zahraničí, s nimiž bude projekt spolupracovati nadále, jsou podrobně představeni v otázce II/2 této přihlášky. Vzájemná spolupráce a jejich zapojení <strong>do</strong> projektuPlzeň <strong>2015</strong> bude probíhat zejména prostřednictvím kulturních a uměleckých projektů. Kromě toho budeprohlubováno zapojení Plzně <strong>2015</strong> <strong>do</strong> mezinárodních sítí, více viz otázka I/8.Kromě kulturních organizací, tvořících páteř otázky II/2, bude tým kandidatury nepochybně spolupracovat i s dalšímipartnery Plzně, regionu i zahraničí, a to zejména vzájemnou podporou kulturně-sociálních a edukativníchaktivit směřujících k posílení občanské společnosti, vzájemné toleranci a spolupráci a evropské sounáležitosti.Jde o široké spektrum subjektů lokálních, národních i mezinárodních, které jsou považovány za neméně důležitépartnery a které patří k podporovatelům plzeňského projektu. Jsou to např. Český Západ, Centrum Dubrava Záhřeb(Chorvatsko), Člověk v tísni, Ocet (oblastní centrum environmentální tvorby), Cultura Africa, Slovensko-českýklub, Alliance Française, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee (Německo), Fair Life, Klub cestovatelů při Masarykověgymnáziu, Asociace nestátní neziskových organizací Plzeňského kraje, Jsme částí Země, Občanské sdruženíHumr, Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, Centrum španělské kultury a vzdělávání,Bezejmenná čajovna, Miret, Boheme Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e.V, ale i zastoupení zahraničníchkulturních center v ČR, např. Goethe Institut, British Council, Francouzský institut v Praze, Institut Cervantes,Pro Helvetia, Centre Wallonie a kulturní atašé či zastoupení velvyslanectví ostatních zemí v ČR.V neposlední řadě Plzeň kontinuálně pracuje s partnerskými městy, jejichž síť byla podrobně popsána v přihlášceTyto kroky vedly k obohacení kulturních akcí pořádaných na podporu kandidatury a hlavně pozitivním způsobemv prvním kole.ovlivnily aktivní zapojení nejrůznějších subjektů a osobností <strong>do</strong> programových záměrů projektu Plzeň <strong>2015</strong>,Detaily projektových záměrů jsou popsány v kapitole II/2 a aktivní zapojení Plzně <strong>2015</strong> <strong>do</strong> sítí a dalších mezinárodníchpředstavených v kapitole č. II této přihlášky.partnerství především v kapitole I/8.Kromě výše uvedeného město Plzeň i ve druhém kole pokračovalo v realizaci konceptu Kreativních měst:I.1<strong>2.</strong> března 2010 uspořádalo již šesté kolo Hry bu<strong>do</strong>ucí město (Future City Game), tentokrát na téma revitalizace64 65I.
14 V čem je navrhovanýprojekt novátorský?Projektem Plzeň <strong>2015</strong> jsme se vydali cestou, kterou lze z celé řady důvodů považovat za inovativní, novátorskou,v naší zeměpisné šířce ojedinělou, jakkoli její podstata je „stará jako lidstvo samo“.Vracíme se ke kořenům, k podstatě lidské bytosti a snažíme se vrátit postavení člověka – občana na místo, kterému náleží. Hovoříme o zodpovědnosti jedince za vše, co se kolem něho děje, čeho je součástí. Za nejbližší okolí,ve kterém žije, stejně jako za postoj k dění na nejvyšší úrovni státu a směřování Evropy jako takové.Vracíme se k základům skutečné občanské společnosti postavené na přirozené participativní demokracii, cožnení v Česku ničím samozřejmým. Tím se obracíme vstřícně k evropským zásadám demokracie, jak naznačujemeod úvodních pasáží. „Nesamozřejmost“ pouhé existence malých národů, jakým jsou Češi, v návaznosti na neblahézkušenosti dvou nedávných totalit, vyústila po dvaceti letech křehké demokracie v chaos v mnoha lidskýchduších. Doprovází ho etický marasmus, ztráta či narušení hodnotových systémů, upozadnění samotné role kultury,která po staletí formovala evropský kontinent a zásadně ho vždy odlišovala od ostatních.Rozhodli jsme se pro cestu „z<strong>do</strong>la“ (bottom up), oslovení co nejširšího okruhu občanů, kteří postupně projevujízájem věci měnit. Systém z<strong>do</strong>la otevírá společnosti nové příležitosti, odhaluje neuvěřitelně silný potenciál, kterýzatím ne<strong>do</strong>stal svůj prostor. Ukazuje, že kultura je oprav<strong>do</strong>vým motorem společnosti, vždyť právě kulturní a tvůrčíodvětví patří k těm z mála, která prakticky nezasáhla ekonomická krize. Důraz na socio-ekonomické efekty kultury,její přínosy pro všechny oblasti života a „šíření osvěty“ o tzv. multiplikačních efektech podpory kultury patřík úkolům, které si kandidátský tým vzal za své.Jde nám v tomto širokém pojetí kultury a jejích přesahů o maximální synergii, propojení, navázání kontaktů, dialog,spolupráci na všech úrovních :——občan – město – kraj – stát – EU – svět;——neziskový sektor – služby, obchod, průmysl – veřejná a státní správa;——kultura – sociální služby – ekologie – sport – děti a mládež – lidská práva – gendre – <strong>do</strong>brovolnictví…Jde o složitý a dlouho<strong>do</strong>bý proces daleko přesahující horizont roku <strong>2015</strong>. Nesoustředíme se proto pouze nakulturní program daného roku a zároveň jsme ponechali prostor všem, kteří mají zájem se zapojit. Na principuotevřené permanentní výzvy hodláme program pozvolna <strong>do</strong>tvářet na tomtéž základu – z<strong>do</strong>la.Nové postupy se postupně daří uplatňovat i v oblasti investic a urbanismu. Namísto zadávání architektonickýchstudií se např. pro revitalizaci areálu Světovaru podařilo prosadit vyhlášení otevřené urbanistické soutěže tak,aby revitalizace rozsáhlého objektu byla optimálně zakomponována <strong>do</strong> života celé městské čtvrti. Oslovenímvšech zájemců o bu<strong>do</strong>ucí využití <strong>do</strong>jde zároveň k revizi uživatelského záměru a diskusi o trvalé udržitelnosti provozu.Novinkou je vytvoření mezinárodní sítě – otevřením diskusního fóra s podtitulem „To beer or not to beer“ natéma revitalizace pivovarů pro kulturní účely – optimálně v synergii s developerskými zájmy. Využití zahraničníchI. 66 67I.
zkušeností je zde novým a významným prvkem, který pomáhá optimalizovat bu<strong>do</strong>ucí provozování multifunkčníchkulturních center takového rozsahu.Dobré výsledky přinesla otevřená architektonické soutěž na novou bu<strong>do</strong>vu Zápa<strong>do</strong>české galerie, při níž byl ze93 přihlášených návrhů ze šesti evropských zemí vybrán návrh skvěle kloubící charakter bu<strong>do</strong>vy ležící na samémokraji historického jádra s velmi inovativním řešením vnitřního prostoru a provozních vazeb. Ob<strong>do</strong>bně nová bu<strong>do</strong>vadivadla byla vybrána na základě paralelního zadání ve spolupráci českých a portugalských architektů (vizkapitola IV). Další výzvou bude kreativní pojetí veřejných prostor, ať už se jedná o nábřeží plzeňských řek, kterájsou postupně revitalizována, nebo prostory v centru města počínaje kašnami na náměstí Republiky a končenávrhy na „novou tvář“ náměstí Emila Škody a řešení designu a okolí „vstupních bran“ města – železničního a autobusovéhonádraží. To jsou nové výzvy plzeňské kandidatury, které již nyní jsou předmětem veřejných diskusí.Transparentnost, otevřenost a priorita progresivním řešením a postupům vévodí i v dalších oblastech, kam kandidaturavstupuje. V oblasti PR a marketingu proběhla už ve <strong>2.</strong> kole kandidatury soutěž na grafický design a v případězískání titulu EHMK bude vypsána další. Vítězka soutěže, mladá a velmi úspěšná grafička Věra Marešová,zásadně ovlivnila vizuální styl komunikační kampaně ve <strong>2.</strong> kole a pro samotnou přihlášku navrhla originální řešení.Návrh komunikační strategie <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> v případě získání titulu EHMK počítá s řa<strong>do</strong>u inovativních prvků,aktivním zapojením umělců i formami tzv. „guerilla marketingu“.Plzeň <strong>2015</strong> má navíc zájem iniciovat vznik sítě manažerů PR a marketingu EHMK tak, aby si předávali zkušenostiměst, kterým se daří úspěšně komunikovat projekty EHMK vůči veřejnosti a aby posilovali vzájemnou propagaci.Velkou výho<strong>do</strong>u Plzně v celosvětovém kontextu je zájem Plzeňského Prazdroje o co-branding, tedy přímé propojenímarketingu proslulé značky piva s šířením pově<strong>do</strong>mí o titulu EHMK, získá-li jej město, které dalo tomutopivu název.Inovativní přístup uplatňujeme i v oblasti evaluace a monitoringu, jak píšeme v kapitole VI. Jde nejen o meto<strong>do</strong>logii,ale především o úzkou, interaktivní spolupráci týmu Plzně <strong>2015</strong> se Zápa<strong>do</strong>českou univerzitou tak, aby průběžnévýstupy výzkumů sloužily přímo k ovlivňování obsahové náplně roku <strong>2015</strong>, nikoli pouze jako hodnocení„post festum“. Tato zpětná vazba je důležitá jak v přípravné fázi s důrazem na rok 2014, tak během samotnéhoroku <strong>2015</strong>, kdy základní ukazatele (návštěvnost a spokojenost publika, počty akcí atd.) bu<strong>do</strong>u veřejně přístupnéi na obrazovkách v centru města.Oblast nových technologií patří k prioritám města zcela přirozeně, což vyplývá ze silné historické tradice a existencepřevážně technicky zaměřené Zápa<strong>do</strong>české univerzity. Uplatnění mají nejen v samotné oblasti umění (taneca technologie, nové prvky světelného designu, zvukové experimenty atd.), ale také ve sféře komunikace.Výrazně napomáhají aktivizovat veřejnost, zlepšit informovanost a pro rok <strong>2015</strong> podpoří i sdílení zážitků napříčkontinentem stejně jako transparentní monitoring a zpětnou vazbu s návštěvníky akcí.cizineckých komunit nebo jak se zbavit nálepky „tranzitního města“ a motivovat návštěvníky k trávení více časuprávě na Plzeňsku.Využívání příkladů <strong>do</strong>bré praxe ze zahraničí se projeví ve všech programových proudech roku <strong>2015</strong>. Uveďmejeden z nich už nyní – spolupráci přislíbila paní Pia Areblad řídící velmi úspěšný projekt kreativních dílen profirmy – Tillt. Umělci zde hrají důležitou roli mediátorů pro zlepšení a kultivaci pracovního prostředí či hledánířešení konkrétních problémů, které zaměstnance dané firmy trápí. Podnikatelé jsou ve Švédsku nadšeni výsledkytakových experimentů, probíhajících za spolufinancování veřejnou správou.Technologie jsou hybnou silou progresivního uměleckého světa v této <strong>do</strong>bě. Zachytit dynamický vývoj a přispětvlastní invencí, to je nemalý úkol projektu Plzeň <strong>2015</strong>. Z pohledu rozvoje regionů může Plzeňsko sehrát zásadníroli v otevření se inovativním trendům současného umění a propojení práce českých expertů s evropskými. Prozahraniční partnery může být leckterý český experiment velmi objevný a inspirativní, zvláště v oblastech, kde Češidrží krok s Evropou, jako jsou hudba, vizuální umění a v neposlední řadě současný tanec a multidisciplinární projektypřekračující hranice žánrů. Stačí připomenout mezinárodní ohlasy DOT 504, Farmy v jeskyni, NANOHACH,420 people, TOW apod.Velký přínos očekáváme od dlouho<strong>do</strong>bých projektů fungujících na bázi rezidenčních pobytů špičkových zahraničníchosobností tvořících v plzeňském prostředí a přirozeně využívajících českých talentů ve své tvorbě.Prakticky vše, o co usilujeme plzeňskou kandidaturou, se nese v duchu inovace. Snažíme se o zásadní posunve vnímání role jedince ve společnosti, otevíráme cestu neziskovým organizacím a snažíme se tím vyrovnávatobrovské disproporce mezi tradičními institucemi a NNO s veškerou úctou k práci obou. Jde nejen o prestiža postupnou emancipaci neziskového sektoru, ale především o hlubokou vnitřní proměnu v rámci společnosti.S využitím intelektuálního potenciálu celé České republiky i řady zahraničních osobností.V návrhu programu pro EHMK <strong>2015</strong> reflektujeme myšlenky uplatněné již v Programu rozvoje města, který definovalrozvojovou vizi založenou na synergii znalostní ekonomiky, péče o prostředí města a rozvoje kultury a volnočasovýchaktivit.Pro mnohé přináší kandidatura i nový pohled na úlohu kultury ve společnosti. Komunitní práce umělců, působeníve sférách, které vnímáme jako „problémové“ a kde hledáme cesty k prolamování bariér, přináší nečekanévýsledky, ať už jde o integraci cizinců, práci s handicapovanými občany nebo např. působení ve věznicích, nemocnicíchapod. V rámci své kandidatury má Plzeň zájem komunikovat s „městy na hranici“ a využít zkušenostířady z nich jak inovativními způsoby napomoci lepší integraci cizinců právě s důrazem na kulturní potenciálI. 68 69I.
15.1 Bude-li městu udělen titul hlavní městokultury, jaké středně<strong>do</strong>bé a dlouho<strong>do</strong>bé<strong>do</strong>pady bude získání titulu mít z hlediskasociálního, kulturního a urbanistického?Středně<strong>do</strong>bé a dlouho<strong>do</strong>bé efekty jsou v následujících oddílech uvedeny podle konkrétních oblastí – sociální,kulturní, urbanistické.Kandidatura Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong> představuje ve své podstatě implementaci řady opatření, vycházejícíchz již realizovaných strategií města Plzně uvedených v kap. I/6.Samotná kandidatura se stala jednou z klíčových rozvojových strategií města a prostředkem dlouho<strong>do</strong>bé udržitelnostijeho ekonomického, společenského, kulturního a environmentálního rozvoje. Efekty, o něž usilujemeprostřednictvím kandidatury na EHMK, se dají shrnout <strong>do</strong> několika slov: atraktivita pro obyvatele, investory a návštěvníky.Dopady sociálníMinistři členských států Evropské unie, zodpovědní za městský rozvoj podepsali v květnu roku 2007 tzv. Lipskouchartu 1 o trvalé udržitelnosti evropských měst. Evropská města, jsou dle tohoto <strong>do</strong>kumentu hodnotné a nenahraditelnéekonomické, sociální a kulturní statky. Jejich trvalou udržitelnost má zajistit tzv. politika integrovanéhorozvoje měst. Sdílení financí a znalostí mezi jednotlivými sociálními sférami (hospodářstvím, veřejnou správou,občany či místními samosprávami) by mělo pomoci zefektivnit využití ne<strong>do</strong>statkových veřejných zdrojů.Sepsaná úmluva reaguje na dynamiku změn, kterou <strong>do</strong> evropských měst přináší fenomén globalizace. Nadnárodněorganizovaný ekonomický systém výrazně spoluurčuje životy obyvatel evropských měst. Vedle hospodářskéhorůstu vytváří také sociální nerovnosti. V řadě případů vede k sociálnímu vyloučení, jež mohou nabývatmateriální po<strong>do</strong>by ve formě zanedbaných veřejných prostranství či celých čtvrtí.Jakým způsobem lze v tomto kontextu rozumět situaci ve městě Plzni a jakým způsobem se tato situace můževyvíjet, pokud město získá titul Evropské hlavní město kultury?Fenomén globalizace a jeho sociálních <strong>do</strong>padů na život ve městě lze <strong>do</strong>bře ilustrovat pomocí následujícíchkonkrétních příkladů:Plzeň je historicky industriální město, které s průmyslovou produkcí spojuje svou existenci. S předpokládanýmpoklesem výroby ve strojírenských závodech Škoda se vedení města rozhodlo plně podpořit rozvoj průmyslovézóny na tzv. Borských polích – pozemcích vlastněných městem. Za pomoci investičních pobídek státu (daňovéprázdniny) či města (nižší cena pozemků, inženýrských sítí) zde během velmi krátké <strong>do</strong>by vznikla rozsáhlá průmyslovázóna s převážně zahraničními investory. Postupem času se hlavní pracovní silou v těchto provozech stalimigranti z okolních i vzdálenějších států. V ob<strong>do</strong>bí hospodářského poklesu se ukázalo, že město bude musetvytvářet a implantovat řadu nástrojů sociální pomoci zaměřených na pracující cizince, kteří se ocitli v nouzi.Stejně jako řada dalších českých měst se i Plzeň stala investičním cílem řady maloobchodních řetězců. Výstavbamnoha nových obchodních <strong>do</strong>mů na okraji, ale také v centru města, změnila strukturu obchodní sítě a přispělak plíživé suburbanizaci centrální části města. Obchodníci v centru si v důsledku dravé konkurence řetězců stěžujína vysoké nájmy a dále také na nepříjemnou drobnou kriminalitu v části města přiléhající k náměstí. Město budemuset hledat účinná řešení, jak ve vztahu k bezpečnosti, tak k upadajícímu maloobchodu v centru.Oba dva příklady popisují dramatický vývoj, který proběhl v některých segmentech života města. Městské orgányv součinnosti s velkými ekonomickými subjekty a také státní legislativou, pomáhaly měnit tvář postsocialistickémetropole. Během několika let hospodářského růstu se tato strategie jednostranné orientace na zájmy velkýchinvestorů jevila jako úspěšná a bezproblémová. V ob<strong>do</strong>bí ekonomického poklesu je však město nuceno převzítzodpovědnost za řadu negativních <strong>do</strong>padů, spojených s působením globálních ekonomických subjektů na jehoúzemí.Kandidatura města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury představuje nový a inovativní způsob, jakým lze<strong>do</strong> strategických úvah o rozvoji města zahrnout jiné než ryze ekonomické dimenze. Dává městu novou příležitoststát se výrazným spolutvůrcem sociální soudržnosti a trvale udržitelného rozvoje.Na přípravě přihlášky EHMK se podíleli lidé zastupující jak instituce, tak občanská sdružení a neziskový sektori jednotlivci, kterým není bu<strong>do</strong>ucnost města lhostejná. Příprava kandidatury vytvořila možnost, jak podpořit jejichvzájemnou spolupráci a poznání. Vytvořila potenciál sociální inovace, který by měl městu prospět ve středně<strong>do</strong>bémi dlouho<strong>do</strong>bém horizontu.Dopady středně<strong>do</strong>bé——Realizací konkrétních projektů kandidatury (výstavba divadla, galerie či revitalizace Světovaru, podpora cestovníhoruchu ve městě i celém regionu) vzniknou pracovní místa plně vázaná na lokální ekonomiku.——Zviditelnění cizinců skrze aktivity projektu EHMK může napomoci jejich začlenění <strong>do</strong> života města a předcházettak etnickému napětí, které se může zvyšovat s narůstajícími ekonomickými problémy.——Spolupráce s univerzitou a dalšími subjekty na sociálně-výzkumných projektech může přispět k hledání a nalézanířešení jednotlivých problémů na území města.——Zpracování analýz o nejzávažnějších sociálních problémech města bude základem koncepčních materiálů k jejichřešení.Dopady dlouho<strong>do</strong>bé——Zájem o veřejné prostory, podpora koncepčního, poučeného informování může vést k větší participaci veřejnostina rozho<strong>do</strong>vání o životě města vůbec.——Propojení sociální problematiky s ostatními agendami města (kultura, vzdělávání, bezpečnost, ekonomika, politikaaj.) napomůže koordinaci postupů těch, kteří se bu<strong>do</strong>u jednotlivými sociálními problémy zabývat.——Rozšíří se záběr koncepčního rozvoje na území plzeňského kraje, jehož obyvatelé jsou s životem metropolepevně spjati. (podpora obnovy památek a inovativních forem jejich využití, <strong>do</strong>pravní a vzdělávací infrastruktury).——Větší otevřenost v procesech definování či řešení sociálních problémů zvýší šance města na nastavení udržitelnétrajektorie jeho rozvoje.1 Lipská Charta, in: Urbanismus a územní rozvoj, 4/2007I. 70 71I.
Dopady kulturníZískání titulu EHMK by znamenalo zásadní impuls pro nastartování procesu změn ve vnímání role kultury v životěměsta a jeho okolí, v emancipaci kulturních a tvůrčích odvětví v rámci hodnotových systémů a zaběhaných stereotypů.Výrazná proměna kulturní nabídky města by byla přitažlivá pro jeho obyvatele stejně jako návštěvníky z blízkýchi velmi vzdálených oblastí, důraz na kulturní rozmanitost a tedy diverzifikaci této nabídky je jednou z priorit projektuEHMK.Proces kandidatury města již odkryl celou sérii problematických oblastí, které by získání titulu napomohlo postupněřešit, ať už jde o vyváženost kulturní nabídky, přístup k financování a neochotu otevřít modely vícezdrojovéhofinancování všem typům činností, uzavřenost či konzervativnost některých institucí nebo např. hlubocezakořeněné problémy v komunikaci napříč sektorem.Zjednodušeně lze naznačit <strong>do</strong>pady kulturní v případě získání titulu EHMK ve středně<strong>do</strong>bé i dlouho<strong>do</strong>bé vizinásle<strong>do</strong>vně:Dopady středně<strong>do</strong>bé——postupná emancipace neziskového sektoru a prokázání jeho nezastupitelné role v životě společnosti;——revize grantových systémů a způsobů financování jednotlivých kulturních činností na úrovni města i kraje, a vytvářenínových transparentních modelů financování;——vytvoření nové kulturní infrastruktury vytvářející podmínky i pro rozvoj v Plzni <strong>do</strong>sud nezastoupených progresivníchuměleckých směrů a žánrů;——nastavení nových forem spolupráce uvnitř sektoru.Dopady dlouho<strong>do</strong>bé——nastavení dlouho<strong>do</strong>bého a udržitelného rozvoje občanské společnosti s respektem k významu a novým rolímjak tradičních institucí, tak neziskového sektoru;——dlouho<strong>do</strong>bé vytváření partnerství mezi kulturním a ostatními sektory a rozvoj nových forem vícezdrojovéhofinancování od úrovně obcí po stát a EU;——dlouho<strong>do</strong>bý rozvoj všech uměleckých směrů a žánrů na území města a kraje díky stabilnímu zázemí v nověrekonstruovaných či vytvořených prostorách;——přirozené vazby mezi institucionální a nezávislou sférou a veřejnou správou napomáhající inovativnímu dlouho<strong>do</strong>bémukulturnímu dialogu na území města a regionu i daleko za jeho hranicemi.Dopady urbanistickéUrbanismus města je velmi komplexní termín, a tudíž pro hodnocení předpokládaných <strong>do</strong>padů projektu byloučiněno jisté zjednodušení a urbanistické <strong>do</strong>pady byl rozděleny na:——vlivy na urbanistickou strukturu města, což jsou typicky dlouho<strong>do</strong>bé <strong>do</strong>pady spojené s realizací výstavby;——vlivy na ekonomický a územní rozvoj města, které jsou pojaty jako vlivy na investiční a jiné aktivity a lze je charakterizovatjako středně<strong>do</strong>bé <strong>do</strong>pady.18. a 19. století v <strong>do</strong>bě rozvoje města a vzniku centrální části. Tuto umělou strukturu <strong>do</strong>plňuje upravený přírodníprvek soutoku řek Mže a Radbuzy.Řada zásahů <strong>do</strong> urbanistické struktury centra města, z nichž většina se odehrála v ob<strong>do</strong>bí počínajícím bombar<strong>do</strong>vánímPlzně spojeneckým letectvem v závěru druhé světové války a končícím revolucí v roce 1989, znamenalavelmi bolestné zásahy <strong>do</strong> urbanismu centrální oblasti. Díky vybombar<strong>do</strong>vání řady <strong>do</strong>mů a následné stejně fatálnílikvidaci částí nebo celých bloků původní zástavby vznikly <strong>do</strong>sud patrné jizvy v urbanistické struktuře centrálníoblasti. Mezi nejvíce poškozené oblasti patří náměstí Emila Škody, sady Pětatřicátníků, Jízdecká, území Fügnerova,Pallova a Americká.V roce 2002, po rozsáhlé povodni v Plzni, bylo nutné zdemolovat činžovní dům v prostoru U Zvonu, čímž vznikladalší trhlina v kompaktním obestavění historického jádra, v jehož těsném sousedství se dům nacházel.Přelom dvacátého a jednadvacátého století přinesl další urbanistický problém spojený s transformací ekonomickézákladny města. Vznikly nevyužívané či ne<strong>do</strong>statečně využívané plochy bývalých výrobních či vojenskýchareálů, tzv. brownfields. Největším brownfieldem je hlavní areál Škoda, kde probíhá revitalizace na výrobní plochy.V jedné z revitalizovaných výrobních bu<strong>do</strong>v je umístěno interaktivní technické muzeum Techmania ScienceCenter. Z hlediska kandidatury Plzně na titul EHMK je podstatný brownfield areálu Světovar.Vlivy na ekonomický a územní rozvoj města úzce souvisí s očekávanými ekonomickými efekty projektu EHMKzejména v oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb. Lze též očekávat další rozvoj inovativního podnikáníve vazbě na zvýšení atraktivity města pro mladé vzdělané lidi.Urbanistické <strong>do</strong>pady lze chrakterizovat násle<strong>do</strong>vně:Dopady středně<strong>do</strong>bé——Nárůst investiční činnosti v oblasti infrastruktury cestovního ruchu (nová výstavba, rekonstrukce), zlepšení jejichnabídky a vybavenosti.Zvýšený zájem investorů o investice <strong>do</strong> turistické vybavenosti města, eventuelně regionu bude vyvolán zejménazvýšeným zájmem turistů o město v souvislosti s atraktivním kulturním programem a novou atraktivníarchitekturou.——Nárůst investiční činnosti v oblasti znalostní ekonomiky.Zvýšený zájem o investice <strong>do</strong> moderních udržitelných forem podnikání v souvislosti se zvýšením atraktivityměsta pro vzdělané lidi, vyvolané zlepšením kulturní a volnočasové nabídky, zlepšení vzhledu města v rámciprojektu EHMK.——Rozvoj Zápa<strong>do</strong>české univerzityPotřeba rozvoje univerzity související se zájmem o nové obory v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, např.v návaznosti na projekty arts managamentu zahájené v rámci projektu EHMK.——Investice <strong>do</strong> areálu SvětovarInvestice <strong>do</strong> využití brownfieldu související s realizací investic 4x4 Světovar Cultural Factory a Muzeum designua životního stylu v zachovaných objektech bývalého pivovaru v rámci projektu EHMK.——Nárůst investic <strong>do</strong> veřejných prostranstvíVyvolání snahy o zlepšení stavu veřejných prostranství v návaznosti na investiční akce revitalizace Štruncovýchsadů, Greenways a využití veřejných prostranství pro kulturní účely v rámci projektu.Pro vyhodnocení <strong>do</strong>padů projektu na urbanistickou strukturu města je nutné učinit exkurzi <strong>do</strong> stávající situace.Základními kompozičnímu prvky urbanistické struktury města jsou historické jádro, jehož šachovnicové uspořádáníje nezměněno od konce třináctého století a dále okružní sady historického jádra a kříž původních městskýchI.tříd (Americká – Tylova a Klatovská – Sady Pětatřicátníků) z ob<strong>do</strong>bí po zboření městských hradeb na přelomu72 73I.
I. 74 75I.Dopady dlouho<strong>do</strong>bé——Pozitivní změny ve vzhledu městaDopad spojený s rekonstrukcí bu<strong>do</strong>v, <strong>do</strong>stavbou proluk a uplatněním atraktivní sou<strong>do</strong>bé architektury bu<strong>do</strong>vi veřejných prostor v souvislosti s investicemi <strong>do</strong> turistické infrastruktury, <strong>do</strong> inovativního podnikání a též s realizacíklíčových investic projektu EHMK.——Obnova památekDopad spojený s využitím památkově chráněných objektů v areálu Světovar pro kulturní účely při realizaci investic4x4 Světovar Cultural Factory a Muzeum designu a životního stylu, v rámci regionu inovativní revitalizacea reanimace národních kulturních památek pro kulturní využití (Kladruby, Plasy).——Využití rozvojových a přestavbových územíJedná se zejména o celkové využití areálu Světovar pro kulturní účely (investice v rámci projektu EHMK) v kombinacis komerčními aktivitami a též případné využití dalších přestavbových a rozvojových ploch pro investice<strong>do</strong> infrastruktury cestovního ruchu, znalostní ekonomiky i školství. Jako příklady lze uvést přestavbu areáluŠkoda a využití rozvojového území Zelený trojúhelník jih pro rozvoj Zápa<strong>do</strong>české univerzity.——Odstranění urbanistické závady v lokalitě u ZvonuDopad spojený s výstavbou nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie v rámci projektu EHMK. Výstavba galerie můžepozitivně ovlivnit celkovou <strong>do</strong>stavbu poškozeného území východně od historického jádra.——Odstranění urbanistické závady v lokalitě JízdeckáDopad spojený s výstavbou nové bu<strong>do</strong>vy divadla v rámci projektu EHMK. Rovněž v této lokalitě lze předpokládat,že stavba divadla bude iniciátorem procesu celkové <strong>do</strong>stavby, eventuelně přestavby urbanisticky problematickéhoúzemí Jízdecká – sady Pětatřicátníků.15.2 Hodlají městské orgány veřejněvyhlásit svoje záměry na ob<strong>do</strong>bí poroce, k němuž se váže získaný titul?Plzeň přes řadu problémů, kterými trpí, je dle názoru představitelů jiných měst v jedné věci vždy o krok napřed.Díky <strong>do</strong>bré konstelaci osobností v prvním demokraticky zvoleném vedení města po roce 1989 se naučila řešitsvůj rozvoj dle moderních evropských principů strategického plánování.Proto je možné jednoznačně prohlásit, že městské orgány své záměry pro ob<strong>do</strong>bí po roce <strong>2015</strong> již vyhlásily.Rozho<strong>do</strong>vání města se řídí řa<strong>do</strong>u vzájemně provázaných koncepčních <strong>do</strong>kumentů, jež zastřešuje základní městskástrategie Program rozvoje města Plzně. Pro oblast kultury je pak rozhodujícím strategickým <strong>do</strong>kumentemProgram rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019 (viz též kap. I/6).Není možné ani účelné vyjmenovat všechna opatření a konkrétní aktivity obsažené v obou uvedených programech.V relaci k tématům obsaženým v této přihlášce chceme zmínit jen TOP15 dlouho<strong>do</strong>bých záměrů městapřesahujících rok <strong>2015</strong>, které byly přijetím a zveřejněním obou Programů vyhlášeny a které potvrzují, že projektEHMK je pro Plzeň klíčovým pro naplnění vizí a cílů rozvoje:Vize rozvoje města / Program rozvojeměsta (2003–2018)PreambuleMěsto Plzeň, vě<strong>do</strong>mo si přelomového charakterusoučasného ob<strong>do</strong>bí, svého historického významui předpokladů pro další rozvoj, předkládá strategickouvizi, která vymezuje rozvojovou orientaciměsta.1. rozvojový pilířPlzeň chce být ekonomicky silným, moderníma v Evropě konkurenceschopným městem. Plzeňse zaměří na inovační průmysl a lokalizaci výrobs vysokou přidanou hodnotou v moderních průmyslovýchodvětvích.Rozvoj vzdělání a růst vzdělanostní úrovně chápejako klíčový faktor konkurenceschopnosti, zajištěnívysoké zaměstnanosti a nezbytný předpokladrozvoje ekonomické základny města. Bude směřovatk unikátní skladbě nabízeného vzdělávání.Prostřednictvím přímé i nepřímé podpory moderníchnástrojů jako jsou technologické parky,centra informačních technologií, inovační centra,konference a sympozia pomůže zlepšit přenosknow-how z univerzit a výzkumu <strong>do</strong> praxe.Zatraktivní nabídku bydlení s cílem udržet veměstě absolventy škol a přitáhnout vzdělanéa profesně zdatné lidi, pro které přestane mítPlzeň image „černého města“.<strong>2.</strong> rozvojový pilířMěsto Plzeň bude rozvíjet svůj význam kulturníhoa společenského centra, a to nejen v rámci regionu,ale i v širším rozsahu.Nabídku služeb a zařízení pro volný čas rozvine veprospěch obyvatel města i pro jeho návštěvníky.V rozvoji cestovního ruchu se zaměří na podporuvýznamných kulturních a sportovních akcí a kongresovéturistiky.Město nabídne lidem své centrum a vytvoříz náměstí přitažlivé místo pro trávení volných dnů,a tím i atraktivní podnikatelský prostor.Plzeň si nalezne partnery, návštěvníky a zákazníkyv Evropě a nabídne jim spolupráci a místo k podnikáníi k trávení volného času.
I. 76 77I.3. rozvojový pilířMěsto Plzeň bude cílevě<strong>do</strong>mě utvářet své vnitřníprostředí tak, aby bylo příjemným místem proživot. Tuto problematiku chápe jako základní podmínkupro to, aby se stalo městem evropskéhovýznamu a atraktivním ekonomickým, kulturníma společenským centrem.Město bude pokračovat v regeneraci svéhozastavěného prostoru a bude vytvářet vzájemnápropojení jednotlivých urbanistických celků i příměstskékrajiny a okolních obcí.Území města a jeho nejbližší okolí bude vnímánojako umělecké dílo, kdy se klade důraz navyvážení jednotlivých jeho složek, propojenícentra s jeho okolím, propojení urbanistickýchcelků, barvy a jejich vliv na jeho obyvatele, čistotua harmonii veřejných prostor, důsledné užívánítechnologií šetrných k životnímu prostředí a zachováváníprincipu trvale udržitelného rozvoje přidalší výstavbě a řízení rozvoje města.Vize – Programu rozvoje kultury ve městě Plznina léta 2009–2019Plzeň je otevřená a komunikující metropole s kvalitníkulturní a uměleckou scénou, vlídné městopečující o svůj vzhled, o své kulturní dědictví,o své obyvatele i návštěvníky.Je provokující, inspirující a lákající, město příjemnépro život, město, které musíte vidět, město,kde budete chtít žít.1. Pokračování v revitalizaci areálu Světovar – realizace městského archivu vč. stu<strong>do</strong>ven ve stávajícím zachovanémobjektu B4.<strong>2.</strong> Výstavba nové bu<strong>do</strong>vy Knihovny města Plzně (v sousedství nového divadla).3. Kulturně komunitní centra na území městských obvodů Plzeň 1–10.4. Další rozvoj Zoologické a botanické zahrady města Plzně.5. Komplexní revitalizace nábřeží řek.6. Rekonstrukce ulic v historickém jádru Plzně.7. Příprava lokalit pro znalostní ekonomiku (biotechnologie) u Fakultní nemocnice.8. Revitalizace Lochotínského parku.9. Nový park ve Slovanském ú<strong>do</strong>lí.10. Nový park u Ježíška.11. Program kontinuálního financování (víceletých grantů) v oblasti kultury na ob<strong>do</strong>bí 2016–2019.1<strong>2.</strong> Kaž<strong>do</strong>roční udělování umělecké Ceny města Plzně za významné kulturní počiny.13. Udělování mezinárodní Ceny Ladislava Sutnara za výjimečný počin v oblasti designu a průniku umění a technologie.14. Udělování ceny Hanuše Zápala za přínos sou<strong>do</strong>bé architektuře v Plzni.15. Kaž<strong>do</strong>roční konání kulturních projektů přibližujících Plzeňanům život menšin.
16 Jak byla tato přihláška navrženaa zpracována?——města Lutych a Mechelen, Belgie——město Pécs, Maďarsko;——města Linec a Štýrský Hradec, Rakousko;——město Lille, Francie;——město Sønderborg, Dánsko;——město Liverpool, Velká Británie;——město Maastricht a oblast Friesland, Nizozemí;——města Gdaňsk, Katowice, Lublin a Poznaň, Polsko;——město San Sebastian, Španělsko;——A Soul for Europe;Přihláška byla zpracována projektovým týmem s podporou a příspěvky partnerů z Plzně, regionu, Česka——Les Rencontres;i Evropy.——Eurocities;Přihlášku zpracoval projektový tým kandidatury města Plzně na titul EHMK s přispěním řady konzultantů——Trans Europe Halles;a spolupracovníků. Žádná část přihlášky nebyla zpracována externě jako sub<strong>do</strong>dávka.——Informal European Theatre Meeting (IETM);Základním principem, který prolíná celým procesem kandidatury Plzně na titul EHMK a uplatnil se i při tvorbě——kulturní centrum Wiels, Brusel, Belgie;přihlášky, je princip participace s aktéry na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Aktéry, kteří se na——Centrum Bavaria – Bohemia Shönsee, Německo;celém procesu přímo podíleli a ovlivnili průběh kandidatury i výslednou po<strong>do</strong>bu této přihlášky, byly zejména——Regionální knihovna v Madridu, Španělsko;organizace i osobnosti z kulturního života. Stejně inspirativní byla setkání, diskuse a spolupráce s lidmi z následujících——kulturní centrum Kulturbrauerei, Berlín, Německo;úřadů, škol, měst, regionů, kulturních sítí a institucí.——kulturní centrum Stary Browar, Poznaň, Polsko;——Tabačka Kultur – Fabrik, Košice, Slovensko;——Magistrát města Plzně;——Stanica, centrum současného umění a kulturně sociálních aktivit, Žilina, Slovensko;——Útvar koncepce a rozvoje města Plzně, Správa veřejného statku města Plzně, obě příspěvkové organizace——Centrum Doubrava, Záhřeb, Chorvatsko;města;——a další.——Plzeňský kraj;——Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;Neméně významné pro nás byly podněty od občanů města, kteří přicházeli se svými názory na proces kandidatury,——Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky;a to mnohdy i velmi kritickými. Tyto podněty byly předávány týmu EHMK jak osobně, a to zejména při——Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni;veřejných setkáních a pravidelných úterních diskusích v rámci projektu Fresh air pro Plzeň (2009–2010), tak i prostřednictvím——základní a střední školy Plzně i Plzeňského kraje;otevřené internetové diskuse na www.plzen<strong>2015</strong>.eu.——Hospodářské komory působící na území města a kraje;Participační proces v rámci kandidatury byl logickým pokračováním trendu aktivního zapojování veřejnosti a dalších——významné firmy;partnerů <strong>do</strong> přípravy programových a koncepčních <strong>do</strong>kumentů i <strong>do</strong> praktických aktivit ve městě, který je——neziskové organizace zaměřené na oblast ekologie a sociálních problémů;popsán v kapitole I/11.——Centrum neziskových organizací Plzeňska;——Nadace sportující mládeže;——České centrum fundraisingu;Autoři——The Resource Alliance;Na tvorbě přihlášky se podílel zejména projektový tým kandidatury <strong>2015</strong>, který byl počátkem roku 2010 rozšířen——British Council;na základě <strong>do</strong>poručení mezinárodní poroty po ukončení prvního <strong>kola</strong> soutěže.——Alliance française de Plzeň;V roce 2010 bylo složení týmu následující:——Fakulta architektury ČVUT v Praze;——město Ostrava;Vedení projektu——Meet Factory, mezinárodní centrum současného umění, Praha;——Marcela Krejsová, náměstkyně primátora města Plzně v oblasti kultury a cestovního ruchu;——Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna;——Milan Svoboda, ředitel projektu;——Kultura jinak – Hala C, Praha;——Yvona Kreuzmannová, umělecká ředitelka projektu;——organizace RUHR 2010, Německo;——Erich Beneš, ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně.——město Mons, EHMK <strong>2015</strong>, Belgie;I.——město Řezno, Německo;78 79I.
Realizační tým——Milan Svoboda, ředitel projektu (urbanista, krajinář, ekolog);——Petra Holcová, asistentka;——Petr Šimon, zástupce ředitele projektu, koordinátor komunikace v oblasti vzdělávacích institucí a zahraničníspolupráce (pedagog, místopředseda Alliance française de Plzeň);——Katka Chábová, PR a marketingová manažerka (specialistka marketingu);——Helena Dienstbierová Šimicová, koordinátorka komunikace s neziskovým sektorem, koordinátorka pro kreativnítým (výtvarnice, pedagožka, specialistka na komunitní práci);——Stanislava Brejchová, koordinátorka komunikace v oblasti veřejných služeb a kulturních organizací (kulturníhistorička, specialistka na oblast památkové péče);——Anna Podlesná, manažerka přípravy přihlášky, zahraniční konzultantka (manažerka, specialistka na komunikaci,Slovensko);——Petr Dvořák, koordinátor práce s podnikatelským sektorem a fundraisingu (fyzik, projektový manažer);——Mattijs Maussen, mezinárodní vztahy, zahraniční konzultant (manažer, Holandsko);——Jana Komišová, ve<strong>do</strong>ucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, PR a marketingové aktivity(pedagožka, specialistka na marketing);——Květa Sokolová, Odbor kultury Magistrátu města Plzně, koordinace vztahu s příspěvkovými organizacemi městaa společnostmi založenými městem v oblasti kultury.Kreativní tým——Yvona Kreuzmannová, umělecká ředitelka projektu Plzeň <strong>2015</strong> (předsedkyně Tance Praha o.s. – festival TANECPRAHA, divadlo Ponec, Česká taneční platforma, Tanec školám, členka Rady pro umění ministra kultury, Radyvlády pro NNO, české komise ITI / UNESCO, členka mezinárodních uměleckých sítí – Informal European TheatreMeeting, Aerowaves aj.);——Roman Černík, umělecký manažer (pedagog, předseda Johan o.s., Moving Station / Hemžící se zastávka, člensítí Trans Europe Halles, Pépinières européennes pour jeunes artistes);——Vilém Dubnička (herec, režisér, pořadatel Divadelního léta pod širým nebem a dalších akcí v Plzni);——Tomáš Froyda (ředitel divadla Alfa v Plzni, člen sítě Platform 11+);——Šárka Havlíčková (zakladatelka Nové sítě, ředitelka divadla Alfred ve dvoře, členka sítě DNA – Development ofNew Art);——Ida Kaiserová (socioložka);——Lenka Kavalová (ředitelka Plzeňské filharmonie);——Kateřina Melenová (kulturní manažerka, členka Rady pro umění);——Josef Mištera (ředitel Ústavu umění a designu v Plzni);——Ondřej Smeykal (hudebník, výtvarník, umělecký konzultant, Orbis Pictus——a další představitelé neziskového sektoru, kteří se zapojili <strong>do</strong> přípravy přihlášky vlastními nápady a projekty.Magistrát města Plzně——Alena Hynková, ve<strong>do</strong>ucí Odboru sociálních služeb;——Helena Knížová, ve<strong>do</strong>ucí Odboru kultury;——Hana Kuglerová, ředitelka Ekonomického úřadu;——Zdeňka Kubalová, Odbor prezentace a marketingu;——Petr Marovič, ve<strong>do</strong>ucí Odboru památkové péče;——Gabriela Větrovcová, Odbor investic.Útvar koordinace evropských projektů města Plzně——Eva Jindrová;——Martin Klír;——Jana Terčová.Útvar koncepce a rozvoje města Plzně——Irena Vostracká, ředitelka;——Irena Langová, urbanistka;——Pavlína Červená, ekoložka;——Petr Raška, <strong>do</strong>pravní specialista.Správa veřejného statku města Plzně——Milan Sterly ředitel;——Hana Hrdličková, krajinářská architektka;——Irena Tolarová, krajinářská architektka;——Klára Cílková, krajinářská architektka.Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky——Michal Kraus, generální ředitel;——Luboš Pašek, výrobně technický ředitel.Plzeňský kraj——Václav Koubík;——Martin Baxa.Krajský úřad Plzeňského kraje——Roman Sornas, Odbor investic a majetku;——Vladimír Líbal, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu.Spoluautoři a spolupracovníciCentrum pro komunitní práciKe kandidatuře přispěli a na přihlášce spolupracovali tito další lidé:——Jan Martínek, ředitel;——Tereza Teuschelová.Město Plzeň——Pavel Rödl, primátor;Další——Petr Náhlík, náměstek primátora.——Jiří Boudník, architekt;——Alexandra Brabcová, kulturní expertka;I.——Tomáš Engel, fundraiser v oblasti kultury;80 81I.
——Denisa Haubertová, PR & marketingová konzultantka;——Jana Lišková, České centrum fundraisingu;——Jana Ledvinová, The Resource Alliance;——Petr Pelcl, analytik;——Tomáš Popp, ekolog;——Walter Putschög, finanční ředitel Linz 2009;——Jan Romportl, Výzkumné centrum Nové technologie ZČU;——Helena Šlesingerová, ředitelka Knihovny města Plzně;——Lenka Švej<strong>do</strong>vá, Univerzita Karlova, fakulta sociálních věd;——Vařit se ve vlastní šťávě. Studie kulturního potenciálu cizineckých komunit v Plzni. Kaiserová, 2009;——Program rozvoje Plzeňského kraje. RRA PK, 2002;——Regionální operační program regionu NUTS II Jihozápad. 2007;——Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje aktualizovaný k 31.1<strong>2.</strong> 2007. Úhlava, o.p.s., 2007;——Koncepce památkové péče Plzeňského kraje. Horyna, Hájek, Bukačová, 2003;——Plzeň – Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>. Předběžná studie proveditelnosti. DHV CR, 2008;——Přihláška <strong>do</strong> prvního <strong>kola</strong> soutěže o titul EHMK <strong>2015</strong> ze září 2009;——Hodnotící zpráva z 1. <strong>kola</strong> soutěže o titul EHMK <strong>2015</strong> v ČR, 2010;——Zpráva k 25. výročí projektu Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>.——Jiří Vacek, Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, fakulta ekonomická;——Emil Vacík, Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, fakulta ekonomická.Pro zpracování kapitoly IV byly na základě žá<strong>do</strong>sti projektového týmu kandidatury zpracovány různými subjektyInvestiční listy pro investiční akce. Tyto listy byl zpracovány na základě studií a projektových <strong>do</strong>kumentací staveb.Pro psaní přihlášky jsme jako podklady použili řadu <strong>do</strong>kumentůPro zpracování této přihlášky jsme použili celou řadu podkla<strong>do</strong>vých <strong>do</strong>kumentů na nejrůznější úrovni. V následujícímpřehledu jsou uvedeny všechny hlavní <strong>do</strong>kumenty použité pro tvorbu přihlášky, bližší popis programovýcha koncepčních <strong>do</strong>kumentů je uveden v kapitole I/6.——Pokyny pro města kandidující na titul Evropské hlavní město kultury. Evropská komise, 2007;——European Cities and Capitals of Culture. Palmer/Rae Associates, 2004;——Internetové stránky generálního ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu: http://ec.europa.eu/culture/index_en.htm;——Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenstvína podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019 (Úřední věstník L 304,3.11.2006, s. 1);——Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce SpolečenstvíInspiraci a zdroj informací jsme získávali při setkáváních a diskusíchVelmi cenným podkla<strong>do</strong>vým materiálem byly diskuze s veřejností a kulturními aktéry během přípravy Programurozvoje kultury na léta 2009–2019 a v průběhu obou kol kandidatury.Proces přípravy přihlášky probíhal v dlouhých diskuzích o vizích a hlavních ideách projektu. Klíčovými tématytěchto diskuzí se staly otázky č. 1 a 2 první kapitoly této přihlášky, během nichž se přirozeně vycizelovaly a ujednotilynázory celého týmu na hlavní vizi projektu a z ní vyplývající hlavní proudy kandidatury. Další otázky bylyrozpracovány jednotlivými členy týmu s přispěním odborných konzultantů.Přestože lze bez nadsázky tvrdit, že všechny aktivity projektového týmu ovlivnily určitým způsobem výslednoupo<strong>do</strong>bu přihlášky, je v následujícím přehledu uveden pouze výběr nejdůležitějších událostí ovlivňujících viziEHMK a jeho programovou koncepci.na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2005 až 2019 (Úřední věstník L 166,1.7.1999, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 649/2005/ES (Úřední věstník L 117, 4.5.2005, s. 20);——ZELENÁ KNIHA. Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Návrh k diskusi. Evropská komise, 2010;——Přihlášky vybraných měst kandidujících na titul EHMK v letech 2000–2010;——Program rozvoje města Plzně. ÚKRMP, 12/2003;Rok 2006——Tehdejší ve<strong>do</strong>ucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně Roman Černík objevil informace o projektu Evropskéhlavní město kultury. Po prostu<strong>do</strong>vání s náměstkyní primátora pro kulturu Marcelou Krejsovou společně <strong>do</strong>spělik názoru, že Plzeň je tím pravým městem, které by si titul EHMK <strong>2015</strong> za Českou republiku zasloužilo.——Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009 –2019. Město Plzeň, Kvas, Agora, 2009;——Územní plán města Plzně. Aktuální verze. ÚKRMP, 2010;——Základní <strong>do</strong>kument kulturní politiky města Plzně schválený usnesením ZMP č. 585 / 8. 11. 2001;——Výzkum problematiky kultury ve městě Plzni. Katedra teorie kultury FF UK Praha, 2005;——Analýza a komparace Základního <strong>do</strong>kumentu kulturní politiky města Plzně s dalšími koncepčními a analytickými<strong>do</strong>kumenty zabývajícími se kulturou v Plzni. Katedra kulturologie FF UK v Praze, 2005;——Doplnění infrastruktury pro volný čas regionálního a nadregionálního významu ve městě Plzni. DHV CR,2006;——Koncepce sportu v Plzni. ÚKRMP, 2008;——Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu. DHV CR, 2007;——Program lokalizace strategických služeb v Plzni. ÚKRMP, 2006;Rok 2007——V rámci organizace Útvar koordinace evropských projektů města Plzně vznikl pracovní tým, který začal projektkandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong> připravovat.——V květnu začala pracovat pracovní skupina Kultura, která zahájila přípravu programového a investičního rámcekandidatury na titul EHMK.——V září byl schválen Zastupitelstvem města Plzně záměr města kandi<strong>do</strong>vat na titul EHMK <strong>2015</strong> spolu se základnímrámcem programových východisek.——V druhé polovině roku proběhla šetření veřejného mínění:a) kvalita kultury v Plzni – průzkum, strukturované rozhovory s kulturními osobnostmi;b) kvalita a využití veřejných prostranství.I.——Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>. ÚKEP MP, 2008;——Integrovaný plán rozvoje města Plzeň – univerzitní město <strong>2015</strong>. ÚKEPMP, 2009;——Generel <strong>do</strong>pravy v klidu města Plzně – aktualizace. ÚKRMP, 12/2006;——Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 2008–<strong>2015</strong>. CpKP, 2007;82 83I.
Rok 2008——V lednu–únoru se projektový tým setkal na zahraničních cestách se zástupci EHMK měst Štýrský Hradec, Lineca Pécs.——V březnu byla ustavena pracovní skupina Program <strong>2015</strong> – skupina spolupracovníků na národní úrovni – špičkysvého oboru, slouží jako „zrcadlo“ kandidátskému týmu.——V květnu byly zahájeny práce na Programu rozvoje kultury.——Od června městem jezdí tramvaj v barvách kandidatury s upoutávkou na webové stránky projektu a výzvouk zapojení veřejnosti.——V červnu proběhla první Future City Game (pilotní test metody v České republice) na téma Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>.Hra přinesla řadu inspirací pro vizi a programovou koncepci.——V září až prosinci 2008 byla uspořádána série workshopů, veřejných jednání, konferencí a happeningů spojenýchs přípravou Programu rozvoje kultury. Celkem 600 účastníků se podílelo na tvorbě tohoto <strong>do</strong>kumentua významně ovlivnilo i proces kandidatury.——V září byl otevřen meeting point plzeňské kandidatury v kavárně Inkognito, začaly pravidelné besedy na různátémata, jež přinesly řadu inspirací pro vizi a programovou koncepci.——V září byly realizovány workshopy pro veřejnost na téma jak se zapojit <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong>.——V říjnu Zastupitelstvo města Plzně schválilo strategický <strong>do</strong>kument Program rozvoje kultury ve městě Plzni naléta 2009–2019 definující vizi kulturní politiky města.——V říjnu Zastupitelstvo města Plzně schválilo též přihlášku města Plzně <strong>do</strong> soutěže o titul EHMK <strong>2015</strong> a přihláškabyla odevzdána na Ministerstvo kultury ČR.——V listopadu proběhla v Plzni mezinárodní konference Kreativní komunitní plánování zaměřená na řešení areáluSvětovar.——V listopadu zástupci týmu diskutovali aspekty kandidatury města Plzně a možnosti spolupráce v městech Mons(EHMK <strong>2015</strong>, Belgie) a Maastricht (kandidát na EHMK 2018, Nizozemsko).——8. prosince projektový tým prezentoval svou vizi Plzně <strong>2015</strong> a programovou koncepci mezinárodní porotě.Plzeň postoupila <strong>do</strong> druhého <strong>kola</strong> kandidatury.——V listopadu se zástupci projektového týmu zúčastnili konference EHMK v Liverpoolu.Rok 2010Rok 2009——V lednu projektový tým zahájil práce na textu přihlášky pro první kolo soutěže o titul EHMK <strong>2015</strong>.——V lednu byla dále organizována druhá Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK <strong>2015</strong> na územíměstského obvodu Plzeň <strong>2.</strong>——V únoru se zástupci projektového týmu zúčastnili informačního dne EHMK <strong>2015</strong> v sídle Ministerstva kulturyČR.——V březnu začalo vycházet hlavní periodikum kandidatury Do toho!, informační newsletter v nákladu 5 000 kusův tisku, newsletter je také zveřejněn na internetu. Kromě informací je obsahem newsletteru též výzva k zapojeníveřejnosti a kulturních aktérů.——V březnu bylo realizováno zapojení významných osobností nejen z Plzně a plzeňského regionu, tzv. ambasa<strong>do</strong>růz řad umělců, vědců, sportovců.——V tomto měsíci se konala třetí Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK <strong>2015</strong> v městskýchobvodech Plzeň 1 a Plzeň 3.——Projektový tým se vydal spolu se zástupci tisku na druhou studijní cestu <strong>do</strong> Lince, města kde právě byl realizovánprojekt EHMK.——V květnu se zástupci projektového týmu zúčastnili informačního dne EHMK v Bruselu.——V květnu se konala též již čtvrtá Future City Game na téma Plzeň – kandidát na titul EHMK <strong>2015</strong> v městskémobvodu Plzeň 4.——Od května <strong>do</strong> července se projektový tým setkával v bu<strong>do</strong>vě kláštera v Plasích na tzv. Pressure Cooker Room –intenzívní debaty nad tématem kandidatury Plzně na titul EHMK.——V červnu se projektový tým zapojil <strong>do</strong> pracovní skupiny Kultura – přeshraniční spolupráce společně s Plzeňskýmkrajem, Horním Falckem a Dolním Bavorskem.——Červen byl měsícem první účasti týmu v aktivitách Les Rencontres. Na konferenci ve Zlíně byla prezentovánakandidatura města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>.——V Plzni byla vyhlášena výzva a ustanoven <strong>do</strong>brovolnický program a program pro podporovatele kandidaturya dále byla spuštěna databáze projektů pro sběr projektových záměrů pro rok <strong>2015</strong>. Tyto webové aplikacepřináší řadu důležitých kontaktů.——V červenci se členové projektového týmu zúčastnili konference Les Rencontres v Avignonu a začali vytvářetkontakty se zástupci EHMK měst a mezinárodních kulturních sítí.——Projektový tým si na svém prvním zasedání v lednu 2010 definoval úkoly pro druhé kolo kandidatury.——V lednu diskutovala umělecká ředitelka týmu kandidatury města Plzně o možnostech spolupráce se zástupciměsta Lutych (partnerské město Plzně, Belgie) a osobně navštívila DG Culture v Bruselu ke konzultaci postupůve <strong>2.</strong>kole.——V lednu byla vytvořena nová komunikační strategie.——V lednu–únoru <strong>do</strong>chází k posílení projektového týmu.——V lednu–květnu se pravidelně schází a postupně rozšiřuje kreativní tým, <strong>do</strong> hloubky diskutuje motivaci Plzněke kandidatuře, její hlavní potřeby a problémové oblasti a sestavuje vizi, programovou koncepci a vlastní programpro přihlášku <strong>do</strong> druhého <strong>kola</strong> soutěže o titul EHMK <strong>2015</strong>. V poslední fázi své práce vyjíždí k diskusím<strong>do</strong> blízkého okolí Plzně (Nečtiny, Spálené Poříčí, Nepomuk) a reflektuje výsledky přímých diskusí se starostyokolních obcí.——Během ledna–června proběhla bilaterální jednání a prezentace kandidatury města Plzně na titul EHMK zaměřenéna nastavení spolupráce. Subjekty, s nimiž proběhla jednání, byly:• Magistrát města Plzně;• Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (spolupráce na projektech Světovar, veřejná prostranství a dalšíchinvestičních projektech uvedených v kapitole IV);• Správa veřejného statku města Plzně (spolupráce na projektu veřejných prostranství);• Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky (prezentace EHMK, investiční projekty uvedené v kap. IV);• Krajský úřad Plzeňského kraje;• Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;• Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni (široké spektrum spolupráce, zapojení <strong>do</strong> projektového týmu, provedení šetřeníveřejného mínění, zapojení <strong>do</strong> procesu hodnocení a monitoringu projektu EHMK – viz kapitola VI);• Ústav celoživotního vzdělávání – univerzita III. věku;• ředitelé základních škol;• Plzeňská diecéze;• Ži<strong>do</strong>vská obec;• Junák – svaz skautů a skautek;• Alliance Française de Plzeň;• Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem;I.• Centrum Bavaria Bohemia v Shönsee;84 85I.
——28. dubna se zástupce týmu zúčastnil konference „EUROPEAN CAPITALS OF CULTURES. IMPULSE FOR CHAN-GE“ v Katowicích. Vedle prezentace na konferenci zde zástupce týmu navázal kontakty s řa<strong>do</strong>u účastníků. Jakonejpřínosnější se ukázalo setkání s Brigitte Zierhut-Bösch (Head of Protocol, Linec 2009), které vyústilo v navázáníkonkrétní spolupráce mezi experty týmu projektu Plzeň <strong>2015</strong> a Linec 2009.——Další konference Les Rencontres zaměřená na kulturní turistiku se konala opět s aktivní účastí zástupce plzeňskéhotýmu ve dnech 6.–9. května v Rijece. Kromě prezentace zde zástupkyně týmu navázala kontakty s řa<strong>do</strong>uúčastníků. Mezi nejzajímavější patří Sara Terzic z univerzity v Barceloně, která patří mezi přední odborníky v oblastipamátkové péče, kulturního turismu, muzejnictví a kulturní spolupráce.——9.–10. května uspořádal tým kandidatury mezinárodní diskusní fórum ke Dni Evropy s podtitulem „To beer ornot to beer“. Diskuse se zahraničními hosty se věnovala mezinárodním uměleckým sítím a arts managementu.Pozornost se soustředila na příklady bývalých pivovarů revitalizovaných na kulturní centra.——9. května večer uspořádal tým kandidatury party s kulturními aktéry z Plzně a regionu k další diskusi k přípravěpřihlášky.——19. května zástupce týmu konzultoval s Dr. Walter Putschögem, finančním ředitelem Linz 2009 – KulturhauptstadtEuropas Organisations GmbH, praktické zkušenosti s oslovením jednotlivých skupin sponzorů projektuv Linci.——30.–31. května se zúčastnila umělecká ředitelka projektu slavností „Dou<strong>do</strong>u“ v Monsu a jednala detailně o možnostechspolupráce.——3.–6. června se umělecká ředitelka zúčastnila výročního zasedání sítě Les Rencontres v Istanbulu a posílilavazby se stávajícím EHMK.——1<strong>2.</strong> června uskutečnil projektový tým akci „Kandidát túra“ – mottem akce je, že kandidatura na titul EHMK <strong>2015</strong>představuje most mezi Plzní a Evropou, spojnici mezi průmyslovým městem a moderní kulturní metropolí.První část programu se zaměřila na specifické prvky evropských zemí, druhá byla pojata jako otevřený prostor(Hyde Park) pro kulturní aktivity. Vrcholem večera bylo představení umělců ze Starého pivovaru v Poznani v šapitóa street party.Koncepci programu pro rok <strong>2015</strong> jsme vytvořili NA principu participaceVlastní program uvedený v kapitole II byl sestaven na základě diskusí kulturních aktérů z Plzně a regionu a konzultacíse zahraničními mezinárodními kulturními aktéry převážně z Evropy.Na základě několika diskusí s představiteli kulturních institucí, neziskových organizací a dalších osob se utvořilaneformální síť partnerů, kteří sami navrhli většinu projektových záměrů uvedených v programu. Kreativní týmpři několika jednáních vybral z rozsáhlé nabídky projekty odpovídající kritériím soutěže o titul EHMK a sestavilzáklady programu tak, jak je uveden v kapitole II/<strong>2.</strong>Projekty <strong>do</strong> programu navrhli:Agentura AMArt RokycanyAlliance Française de PlzeňAsociace nestátních neziskových organizací Plzeňského krajeBezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích, Ivo HuclBienále kresby PlzeňBohème Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e.V.Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň, o.s.Centrum neziskových organizací PlzeňČeská obec sokolská, Župa Plzeňská• Infocentra Plzeňského kraje;• Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje;• Nová síť;• Regionální konference Plzeňský kraj, Horní Falcko, Dolní Bavorsko;• Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje;• Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje;• Okresní hospodářská komora Plzeňsko;• Rotary klub v Plzni;• Lions klub v Plzni;• Evropské informační středisko Europe Direct Plzeň;• České centrum fundraisingu a The Resource Alliance;• a další.Výsledkem jednání byly deklarace o podpoře kandidatury města Plzně a o spolupráci v případě realizaceprojektu EHMK <strong>2015</strong>.——2<strong>2.</strong> února proběhlo veřejné setkání bar <strong>2015</strong>, které nastavilo rámec spolupráce na kandidatuře v roce 2010.——Ve dne 3.–5. března se zástupci týmu zúčastnili konference Les Rencontres v Pécsi (EHMK 2010). Kromě prezentacemezinárodnímu fóru byly <strong>do</strong>hodnuty konkrétní kroky ve spolupráci s městy Záhřeb a Gdaňsk.——11. března se uskutečnila mezinárodní konference na téma Provozní a urbanistická řešení kulturních centerv Evropě a studie revitalizací tzv. brownfields v České republice.——1<strong>2.</strong> března se konala pátá Future City Game věnovaná konkrétnímu tématu, jak naplnit představu otevřenéhokulturního centra v Plzni.——Ve dnech 2<strong>2.</strong>–24. března proběhla z hlediska mezinárodních vztahů velmi důležitá cesta projektového týmuna konferenci k 25. výročí iniciativy Evropské hlavní město kultury v Bruselu. Při této cestě byla kromě účastina konferenci věnována velká pozornost bilaterálním jednáním a navazováním nových kontaktů pro konkrétníspolupráci dalších měst, zejména kandidátů na titul EHMK nebo měst, která se na EHMK připravují. Zájemo spolupráci na některém z programových témat Plzně projevila např. města Sødnerborg (DK), Maastricht (NL),oblast Friesland (NL), Poznaň (PL), Gdaňsk (PL) a San Sebastian (E).——24. března jednali zástupci týmu s představiteli kulturního centra Wiels v Bruselu. Jde o původní pivovar přestavěnýna centrum výtvarných umění. Byla <strong>do</strong>hodnuta spolupráce v síti revitalizovaných pivovarů iniciovanév rámci kandidatury Plzně.——25. března navštívili zástupci projektového týmu město Essen, EHMK 2010 a diskutovali s představiteli organizaceRUHR 2010 některé aspekty projektu EHMK.——31. března <strong>do</strong>poledne uspořádal tým diskusi s lidmi z různých oblastí života města na téma Proč Plzeň má býtEHMK <strong>2015</strong>.——31. března odpoledne proběhlo v prostorách Zápa<strong>do</strong>českého muzea veřejné setkání projektového týmu a kulturních(a nejen kulturních) aktérů z Plzně, Plzeňského kraje a Jihočeského kraje. Předmětem byla prezentacemožných projektů navrhovaných aktéry pro program EHMK <strong>2015</strong> a stabilizace neformální sítě těch, kteří majízájem o spolupráci.——Ve dnech 14.–18. dubna se zástupci týmu zúčastnili konference mezinárodní sítě Informal European TheatreMeeting (IETM) v Berlíně. Tým upevnil kontakty s ředitelem projektu EHMK Lille 2004, kandidátským městemLublin (PL), s mezinárodní sítí A Soul for Europe (art advocacy), festivalem Charleroi Danse a zástupci revitalizovanéhopivovaru Kulturbrauerei. Byly <strong>do</strong>hodnuty konkrétní formy spolupráce.——Zástupce týmu se v termínu 13.–16. dubna zúčastnil konference sítě Les Rencontres v Madridu. Kromě prezentacese zde uskutečnila jednání s představiteli Madridské knihovny, která je umístěna v bývalém pivovaru. BylaI.předběžně <strong>do</strong>hodnuta participace knihovny v síti kulturních center v bývalých pivovarech.86 87I.
Dominik Centrum, s.r.o.Divadlo AlfaDivadlo J. K. TylaExcelent Plzeň, o.s.Zápa<strong>do</strong>česká galerie v PlzniZápa<strong>do</strong>české muzeum v PlzniZlatý řez, nakladatelství a vydavatelství24, o.s. PlzeňFair Life, o.s.Farma v jeskyni, o.s.Goada, o.s.Humr, o.s.Ida KaiserováJana EismanováDalší náměty připojili členové kreativního týmu s využitím kapacit svých <strong>do</strong>savadních partnerů a ukončili tímprvní etapu práce na programovém záměru projektu Plzeň <strong>2015</strong>. Okamžitě však také informovali kulturní veřejnost,že otevřená výzva k podávání projektových záměrů se tímto neuzavírá a využité náměty bu<strong>do</strong>u zveřejněnyv přihlášce města <strong>do</strong> <strong>2.</strong><strong>kola</strong> kandidatury s cílem inspirovat a motivovat další aktéry k zapojení se. Kreativní týmvěnoval kontinuální otevřené výzvě detailní pozornost a popsal ji v kap. II/3.I.Jazz bez hranic, o.s.Jihočeský krajJan DienstbierJohan, o.s.Jsme částí Země, o.s.Katedra filozofická ZČUKatedra pedagogická ZČUKlášter Chotěšov, o.s.KultPro, o.s.Kvas, o.s.Lidé lidem, o. s.Město PlasyMiret, o.s.Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v RokycanechMuzeum loutek v PlzniNárodní technické muzeum – Centrum stavitelského dědictví v Plasíchobec Bedřichov u Horní StropniceOcet, o.p.s.Orbis Pictus, umělecké sdruženíPaNaMo, o.s.Plzeňská diecézePlzeňská filharmonie, o.p.s.Plzeňská folklórní scéna, o.s.Plzeňská krajská asociace Sport pro všechny, o.s.Plzeňská regionální pobočka společnosti Člověk v tísni, o. p. s.Plzeňští heligónkáři, o.s.Roman ForstSK ASK ČR Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu v PlzniSlovensko-český klub PlzeňSpráva hřbitovů a krematoria města PlzněTanec Praha, o.s.Teatrum Mundi, o.s.TranspArt, o.s.Unie výtvarných umělců Plzeňské oblastiÚstav umění a designu v Plzni88 89I.
Struktura programu pro akci Evropské hlavní město kulturypohlaď mě po vlasechII.zahřej mě svým <strong>do</strong>tykempřilož mi prst k ústůmII.90 91II.
II.1 Jakou strukturu hodlá město dát programuna příslušný rok, bude-li město jmenovánoEvropským hlavním městem kultury (směrnávodítka, celkové obecné téma akce)? Jakdlouho má program trvat?Struktura programu <strong>2015</strong>Jak jsme uvedli v úvodu první kapitoly, zdá se trochu předčasné vymýšlet detailní program pro rok <strong>2015</strong> ve fázidruhého <strong>kola</strong>, tzn. s pětiletým předstihem, ale zároveň je nesmírně zajímavé vyvolat diskusi napříč jednotlivýmisměry, žánry, uměleckými disciplínami stejně jako typy organizací i mezi konkrétními osobnostmi. Popustit uzdufantazii, nebát se zasnít a „zkusit si to aspoň představit“, jak vyzýval po celé jaro a léto 2010 tým kandidatury…Co všechno může zažít Plzeň a její okolí v roce <strong>2015</strong>?!Diskuse k programové náplni se odvíjí v několika etapách. Začala pochopitelně už v prvním kole a zásadním způsobemse postupně rozšířila na řadu subjektů aktivních nejen na poli kultury. V první fázi byli osloveni prioritněplzeňští, ve druhé celý region a postupně se počítá s otevřenou výzvou daleko přesahující hranice kraje i Českérepubliky.Už v prvním kole avizovala Plzeň záměr vytvořit čtyři programové proudy, které se navzájem <strong>do</strong>plňují, prolínajía vždy s sebou kromě uměleckých projektů nesou ještě paralelní téma, určitý <strong>do</strong>provodný aspekt propojujícíkulturní záměry města s ostatními oblastmi života v něm. Čtyři proudy charakterizují čtyři plzeňské řeky. Nejsouvšak limitujícími tematickými rovinami. Záměrem je <strong>do</strong>sáhnout co největší propojenosti, spolupráce napříč sektorya žánry, výrazného zapojení občanů a všech typů subjektů. A v neposlední řadě se otevřít světu, postupně sestále více zapojovat <strong>do</strong> evropských sítí a projektů. Zvláštní důraz je kladen na spolupráci s Monsem, jehož projektmá s Plzní celou řadu styčných bodů a společných témat.Celkovým a vévodícím tématem celé akce je otevřenost, jak rovněž vysvětlujeme hned v první kapitole. Otevřenostnení ničím samozřejmým, vnímáme ji jako výzvu, kterou v dlouho<strong>do</strong>bém procesu <strong>do</strong>káže stále více lidí přijímatza svou. Česká společnost je dnes velmi uzavřená, nejistá, tápající, plná obav z Evropy a ze všeho „nového“.Ale i tyto vnitřní bariéry <strong>do</strong>káže odstraňovat, zvláště <strong>do</strong>stane-li tak silný impuls, jakým by mohl být titul EHMK.Každý programový proud plyne v kontextu, synergii a symbióze s ostatními a inspiruje k novým nápadům všechny,kteří se <strong>do</strong>sud nezapojili. Uvádíme zde jen stručné charakteristiky a směřování svých úvah ve snaze osvětlitv těchto proudech dlouho<strong>do</strong>bé záměry, skutečnou vizi plzeňské kandidatury přesahující daleko i rok <strong>2015</strong>.Paralelními tématy, která zdaleka nevyčerpávají všechny aspekty jednotlivých programových proudů, ale pouzenaznačují směr našich úvah, jsou:Vzdělávání – s důrazem na kreativitu a inovace – konvenuje především s proudem „Umění a technologie“.Kulturní politika a politická kultura – s důrazem na transparentnost, otevřenost, zapojení expertů – konvenujes proudem „Vztahy a city“.Sociální služby – s hledáním nových přístupů ke všem typům menšin i všem generacím – konvenuje předevšíms proudem „Tranzit a menšiny“.Ekologie – s důrazem na krajinu a vodu, historický vývoj města, kraje, země – konvenuje především s proudem„Příběhy a prameny“.Program <strong>2015</strong> bude v každém případě zahrnovat celou, pestrou a tematicky rozmanitou šíři života města včetnědalších oblastí, jako jsou sport a relaxace, náboženské tradice a místní krajové zvyky, zapojení podnikatelskéhosektoru, kreativní projekty pro nemocnice, věznice apod.Propojení programových záměrů s investičnímiZásadní vliv na úspěšnou realizaci záměrů bude mít infrastruktura, která by v časovém horizontu příštích tří ažpěti let měla výrazně posílit šance Plzně. Infrastrukturu města a jeho okolí <strong>do</strong>plní investiční projekty, které konvenujísvými záměry se všemi programovými proudy. Samostatně se jednotlivým investičním záměrům věnujemev kapitole IV/3.Jedná se o jednotlivé etapy realizace projektu Greenways ve spojení s revitalizací Štruncových sadů, který změnítvář města uvnitř a kultivuje nábřeží řek, dále o revitalizaci areálu Světovar jako vlajkové lodi procesu, kterýmse město Plzeň otevírá novým směrům a trendům současného umění i podpoře spolkové a komunitní činnosti,nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie vytvářející <strong>do</strong>sud chybějící zázemí pro kvalitní výstavní aktivity a v neposlednířadě divadlo s moderní hlavní i studiovou scénou i potřebným zázemím pro filharmonii. Inovativní směr plzeňskékandidatury posílí i záměry na rozšíření Techmania Science Centre stejně jako oprava Moving station, funkčníhoa oblíbeného alternativního prostoru na Jižním předměstí. Výraznou proměnou procházejí i sportovní areály odtěch, které slouží profesionálům, až po veřejná sportoviště a bu<strong>do</strong>vy včetně So<strong>kola</strong>. Plzeňské arcibiskupství vespolupráci se Zápa<strong>do</strong>českým muzeem v Plzni chystají prezentaci tradic církevního umění po rekonstrukci Františkánskéhokláštera.Zásadním způsobem ovlivní Plzeňsko i pilotní projekty Integrovaného operačního programu, ať už půjde o klášterKladruby revitalizovaný pro živé umění, Plasy spolupracující s Národním technickým muzeem na vytvořeníCentra stavitelského dědictví nebo propojení Plzeňska se síťovým projektem Revitalizace ži<strong>do</strong>vských památek.Projekt knihovny bude realizován co nejdříve po roce <strong>2015</strong> v souladu s Plánem rozvoje kultury města Plzně naléta 2009–2019.Časová rozvahaProgram Plzeň <strong>2015</strong> se zdaleka nezaměřuje pouze na rok <strong>2015</strong>. Má-li město v evropském kontextu skutečně obstát,musí své záměry připravovat a začít realizovat postupně, již od letošního roku. Pak má šanci, že jeho občanéi aktéři na poli kultury a ostatních oblastí bu<strong>do</strong>u schopni realizovat náročné mezinárodní projekty, a to nejenv roce <strong>2015</strong>, ale i v následujících letech, pro něž by rok EHMK mohl nastartovat etapu zcela zásadního kulturního,ekonomického i sociálního rozvoje.Přípravná fáze má proto v celém projektu zásadní význam a její jednotlivé roky nesou rovněž svá témata.Po sérii analýz a diskusí jsme ve druhém kole rozpracovali a otevřeně přiznali problémy, které nás nejvíce pálí.Cílem přípravné fáze projektu je nejen aktivizace a profesionalizace co největšího počtu partnerů na poli kultury,ale i posílení spolupráce s ostatními sektory a oblastmi. Počínaje podnikateli a poskytovateli služeb, vzdělávacímiinstitucemi i samotnými úřady a konče neziskovými organizacemi působícími velmi efektivně a skromně v potřebnýchoblastech od sociální po ekologickou, od práce s mládeží po seniory, od sportu po zábavu a relaxaci, od humanitárnípomoci po lidská práva. Hlavními cíli jsou: synergie, propojení, spolupráce, partnerství, otevřenost…V přípravných letech 2010–2014 mohou mít vliv na implementaci projektu i několikery volby, konkrétně volby <strong>do</strong>městského zastupitelstva na podzim 2010 a pak 2014, dále krajské volby v roce 2012 a další volby parlamentnív roce 2014. S ohledem na značnou nestabilitu politické situace je snahou přípravného týmu získat politickou92 93II.
II.podporu projektu napříč spektrem a <strong>do</strong>sáhnout maximální apolitizace ve smyslu programové náplně pro nadcházejícíléta, jak uvádíme v kapitole I/5.Jednotlivé roky přípravné fáze bu<strong>do</strong>u provázet mezinárodní diskuse, které vždy pomáhají využít zkušeností zahraničníchpartnerů a porovnat jednotlivé úhly pohledu na danou problematiku. Symbolicky jsou hlavní diskusnífóra, která se každým rokem v Plzni odehrávají, cílena termínově ke Dni Evropy.2010 To beer or not to beerPrvní takové fórum proběhlo ve dnech 9.–10. 5. 2010 a neslo se v duchu mnohasmyslné otázky: „To beer or not tobeer?!“. Jádrem debaty bylo evropské industriální dědictví, revitalizace pivovarů pro kulturní účely, networkingv praxi. Diskuse se týkala i <strong>do</strong>sud podceňované oblasti arts managementu a návazně se <strong>do</strong>tkla kulturních politikměsta, kraje a státu. Výsledkem je nejen vznik akční sítě revitalizovaných pivovarů a její perspektivní zapojení <strong>do</strong>ERIH (European Route of Industrial Heritage), ale také návrh spolupráce s městem a krajem na revizi grantovéhosystému v souladu s evropskými praktickými zkušenostmi a <strong>do</strong>poručeními. V souladu s Programem rozvojekultury města Plzně na léta 2009–2019 tím byla odstartována první významná etapa revize kulturní politiky městas inovativním pohledem a využitím zahraničních zkušeností.Z celkového pohledu se rok 2010 odvíjí v duchu maximální aktivizace veřejnosti, zapojování co nejvyššího počtupodporovatelů a partnerů plzeňské kandidatury, analýzy potenciálu Plzeňska pro úspěšnou realizaci záměrů, vizía snů rozšiřujícího se přípravného týmu. Velkou zkouškou připravenosti a nadšení místních aktérů se stal 1<strong>2.</strong> červen2010 symbolicky vyhlášený jako Den Meliny Mercouri. Projekt nazvaný „Kandidát túra“ prokázal velkou chuťdesítek místních organizací i jednotlivců využít nabízený otevřený prostor a přispět vlastní kreativitou, nápadya <strong>do</strong>vednostmi k úspěchu kandidatury…Členové týmu navštívili v roce 2010 Essen, Pécs i Istanbul a navázali velmi úzkou spolupráci s městem Mons, kteréjiž bylo <strong>do</strong>poručeno mezinárodní komisí jako EHMK <strong>2015</strong>. Vedle inspirace tak <strong>do</strong>chází k přirozenému prolínánízáměrů a aktualizaci společných projektů obou měst. V širším evropském kontextu se Plzeň aktivně účastnila setkánídvou významných sítí: Eurocities a Les Rencontres. Výjimečnou zkušenost přinesla konference u příležitosti25 let EHMK pořádaná Evropskou komisí v Bruselu v březnu 2010.V rámci networkingu se poprvé oficiálně plzeňští zástupci zúčastnili IETM v Berlíně, druhým rokem působí sdruženíJohan, o.s. v Trans Europe Halles a úspěšně pokračuje zapojení divadla Alfy <strong>do</strong> Platform 11+, to vše vedleobvyklých mezinárodních festivalů, které již spolupracují v rámci Evropy a světa každým rokem. Na Future CityGame navázala Plzeň nově otevřenou spoluprací s Britskou ra<strong>do</strong>u na projektu Urban Ideas Bakery.Posílení znalostí z oblasti arts managementu umožnil letní seminář, pořádaný ve spolupráci se Zápa<strong>do</strong>českouuniverzitou v Plzni, za účasti <strong>do</strong>mácích i zahraničních expertů, čímž byla odstartována důležitá etapa celoživotníhovzdělávání plzeňských manažerů tak, aby byli schopni v roce <strong>2015</strong> profesionálně zvládat nápor četnýchmezinárodních aktivit. Záměrem týdenního kurzu strategického plánování bylo poskytnout účastníkům základnínástroje k ovlivňování bu<strong>do</strong>ucnosti vlastních profesionálních aktivit a formování jejich po<strong>do</strong>by. V rámci kurzu bylavěnována pozornost individuálním potřebám účastníků a specifické situaci jejich organizace. Kurz byl zařazenjako nabídka přípravného týmu v rámci kandidatury Plzně na EHMK <strong>2015</strong> plzeňské kulturní veřejnosti.Ve spolupráci s externími konzultanty byl rovněž <strong>do</strong>končen a předložen koncept studijního oboru Managementkultury a umění v rámci celoživotního vzdělávání na Zápa<strong>do</strong>české univerzitě v Plzni. V souvislosti s kandidaturouna titul Evropské hlavní město kultury v roce <strong>2015</strong> se v Plzeňském kraji zvedla nová vlna kulturních a uměleckýchaktivit. Navíc má řada neziskových organizací v oblasti kultury za sebou již mnohaletou praxi, která má solidnízáklad a potřebuje injekci v po<strong>do</strong>bě další fáze profesionalizace.V první etapě se bude jednat o studium ve formě celoživotního vzdělávání, které bude určené uchazečům v oblastineziskového sektoru Plzně a Plzeňského kraje, kteří již v oboru působí, ale schází jim kvalifikace. O dennímstudiu je uvažováno ve fázi druhé.2011 Cultura novaNastartovaný proces postupné proměny by měl poprvé v praxi vyzkoušet rok 2011 s mottem: Cultura nova. Kulturnístrategie města a kraje by měla být ještě více slaďována se záměry EHMK a za optimální se jeví spoluprácena přípravě, vyhodnocení a postupné implementaci permanentní otevřené výzvy (open call) k realizaci záměrůkandidatury. Zároveň bude rok 2011 rokem dalších architektonických soutěží nutných pro realizaci investičníchprojektů za předpokladu maximální otevřenosti a transparentnosti.V mezinárodní diskusi kulminující opět na Den Evropy se tento rok bude věnovat prioritně tématu „Města nahranici“ / „Cities on borders“ a cílem bude porovnat zkušenosti různých měst „na hranici“, která mají srovnatelnéproblémy s přílivem cizinců i tranzitním rázem města. Po<strong>do</strong>bně jako kolem tématu revitalizace pivovarů iniciovalaPlzeň neformální mezinárodní síť, tak i „města na hranici“ jeví zájem o vytvoření funkční sítě, která pomůže nejenpředávat si zkušenosti, ale i realizovat konkrétní projekty mezinárodní spolupráce a inspirovat se úspěšnými modelyintegrace menšin a multikulturní spolupráce.Inspiraci přinesou i města Turku a Talin, s nimiž je Plzeň již nyní v kontaktu. Talin může přinést zkušenosti k tématu„měst na hranici“, ve své programové linii „Stories of the living city“ se opírá o směsici národností žijících v tomtoměstě (Estonci, Rusové, Finové, Němci…) a zároveň otevírá veřejná prostranství uměleckým počinům velmipo<strong>do</strong>bně, jako to má v úmyslu Plzeň. Turku se výrazně zabývá kreativní ekonomikou ve vztahu k umění. V mezinárodníchsítích uvedených v předchozím roce bude Plzeň nadále aktivně působit a podpoří i zapojení dalšíchpartnerů <strong>do</strong> evropských projektů a sítí v různých oblastech činnosti.Studijní obor Management kultury a umění v rámci celoživotního vzdělávání poprvé vypíše přijímací řízení tak,aby od podzimu 2011 mohli být přijímáni první posluchači ke studiu. V další fázi se počítá se zřízením oboru artsmanagementu pro řádné studenty, který bude <strong>do</strong>plňovat studium v rámci celoživotního vzdělávání.2012 A Soul for Europe – Duše pro EvropuV roce 2012 se Plzeň prioritně zaměří na oblast estetické výchovy a kreativního vzdělávání, počínaje zájmovouuměleckou činností a konče uměleckým školstvím a vzděláváním pedagogů. Jedním z cílů je využít větší měroukreativity ve vzdělávacích systémech všech stupňů. Od rozšíření nabídky estetických oborů počínaje základnímškolstvím (tzv. <strong>do</strong>plňující vzdělávací obory, kam vedle dramatické výchovy může patřit i filmová výchova, tanečnía pohybová výchova, etika, estetika atd.), až po celoživotní vzdělávání v oblasti kulturního managementu nastartovanéjiž v roce 2010 aj.Na mezinárodní bázi se chystá uspořádat první diskusi v úzké spolupráci a s využitím zkušeností A Soul for Europe.Půjde o diskusi s přesahy <strong>do</strong> všech oblastí společenského i politického života města, kraje i státu. Zkušenostiz ob<strong>do</strong>bných měst v Evropě ukázaly, že <strong>do</strong>bře nastartovaný participační proces „z<strong>do</strong>la“ může už po pár letechpřinést zásadní proměnu společenského klimatu, která přesáhne hranice města či regionu.Kromě toho bude na základě první etapy permanentní otevřené výzvy probíhat monitorování příprav dlouho<strong>do</strong>býchprojektů a bu<strong>do</strong>u osloveni zahraniční experti pro práci v porotě garantující maximální nestrannost a důrazna kvalitu projektů, které bu<strong>do</strong>u profilovat události roku <strong>2015</strong>. Mezinárodní porota detailně propracuje kritériaprojektů, jejichž realizaci by mohla podpořit Cena Meliny Mercouri, podaří-li se ji městu v roce 2014 získat.Inspiraci přinesou i města Guimeraes a Maribor, aktivní členství plzeňských partnerů v řadě sítí a podpora konkrétníchprojektových záměrů formou coachingu zkušenými členy týmu. Účelem coachingu není pouze kvalitnípříprava akcí plzeňských nositelů projektů a jejich partnerů pro rok <strong>2015</strong>, ale také jejich zapojení <strong>do</strong> projektůEHMK, které tou <strong>do</strong>bou probíhají, získávání zkušeností přímo v zahraničí. Portugalský Guimeraes již v přípravnéfázi hostil meeting A Soul for Europe, který měl značný vliv na evaluaci projektů EHMK, Plzeň má zájem vydat sepo<strong>do</strong>bnou cestou.94 95II.
2013 Industrial heritage and contemporary artsRok 2013 bude probíhat ve znamení industriální kultury. Právě v tomto roce by měl být otevřen rekonstruovanýSvětovar a členové sítě založené již v květnu 2010 tak přije<strong>do</strong>u posoudit realizaci této zásadní investice a jednato dalším směřování mezinárodních výměn a společných projektů. Už v roce 2013 také bu<strong>do</strong>u vrcholit některéprojekty, v nichž se Plzeň zapojila <strong>do</strong> mezinárodních sítí, a obyvatelé si tak bu<strong>do</strong>u postupně zvykat na širší mezinárodnírozměr umělecké nabídky. Ať už jde o Parkinprogress v rámci Pépinières européennes pour jeunesartistes nebo evropskou platformu pro začínající choreografy Aerowaves.Pro vyhodnocení hlavního <strong>kola</strong> mezinárodní otevřené výzvy (open call) bude opět sezvána mezinárodní porotaa oznámí výsledky, které zásadním způsobem <strong>do</strong>plní a vyprofilují programovou náplň pro rok <strong>2015</strong>, tentokrát i vevztahu k úsilí města získat Cenu Meliny Mercouri.Inspiraci přinesou i města Marseille a Košice, s nimiž má Plzeň čilé kontakty. Obě se věnují tématu „Cities on borders“a přímou spolupráci už v roce 2010 slíbil Festival de Marseille i členové týmu EHMK (Julie Chénot, DominiqueVlasto) stejně jako prostor Tabačka Kulturfabrik, který má zájem o partnerství s bu<strong>do</strong>ucí 4x4 Cultural Factoryve Světovaru. Zástupci Tabačky Peter Radkoff a Lukáš Berberich už osobně Plzeň navštívili a jsou v kontaktu sesdružením Johan, o.s. i prostřednictvím sítě Trans Europe Halles.Počet koordinátorů programu odpovědných i za coaching se zvýší na čtyři osoby tak, aby oficiálně schválenéprojekty měly odbornou supervizi po celou <strong>do</strong>bu příprav.Neméně důležitá bude udržitelnost multikulturních projektů a komunitní práce umělců, jak v sociálně vyloučenýchlokalitách, tak v nejširším spektru cílových skupin. Impulsy předchozích let nezůstanou zapomenuty, alenaopak bu<strong>do</strong>u využity v další činnosti všech aktérů, kteří bu<strong>do</strong>u partnerství již brát za zcela přirozenou součástsvé kaž<strong>do</strong>denní práce.Rozvoj vztahů s partnerskými městy a v rámci evropských sítí bude nadále pokračovat v nové kvalitě a intenzitě,se zapojením nejrůznějších organizací z města a celého kraje.2014 Crossing generations and genresCrossing generations je mottem roku 2014, kdy by měli Plzeňané již <strong>do</strong>zrávat k tomu, aby se začali otevíratmezigeneračnímu dialogu. Nejde však jen o setkávání generací, ale i o sbližování historicky rozdělených světůkonzervativní a alternativní kultury, dialog tradičních, více konzervativních směrů s novými a inovativními. ProjektEHMK by měl být v takové fázi rozpracovanosti, že bude mít garantovánu nejen programovou náplň <strong>do</strong> veškerýchdetailů, ale i vícezdrojové financování a bude se ucházet o udělení Ceny Meliny Mercouri na podporuinovativních evropských projektů, které předtím vybrala mezinárodní porota.V tomto roce bude Plzeň iniciovat přípravný meeting A Soul for Europe s pořadateli Fóra 2000 tak, aby městomohlo být hostitelem zásadní události v návaznosti na Fórum 2000 v roce <strong>2015</strong>. Uvažuje se o podzimním meetinguIETM rovněž na plzeňské půdě tak, aby zde mohly být detailně diskutovány projekty, které výrazně bu<strong>do</strong>uprofilovat evropský rozměr programové náplně roku <strong>2015</strong>. S rostoucí členskou základnou této sítě je třeba počítat,že se tak <strong>do</strong> Plzně sjede už před rokem <strong>2015</strong> několik set expertů z oblasti performing arts.Inspiraci přinesou i města Umea a Riga, která by měla na konci roku předávat štafetu Monsu a vybranému EHMKza Českou republiku. Město Umea uspělo v soutěži o titul díky výjimečnému zapojení veřejnosti a může předávatvelmi cenné zkušenosti plzeňskému týmu.Po roce <strong>2015</strong>Jak jsme uvedli v úvodu, rokem <strong>2015</strong> proces dlouho<strong>do</strong>bé proměny města v žádném případě nekončí. Zásadníimpuls, který městu přinese titul EHMK, podaří-li se jej získat, otevře možnosti dalšího rozvoje nového kreativníhopotenciálu. Klíčové aktivity roku <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u dbát na trvalou udržitelnost a úzce souvisí s novou infrastrukturou.Je proto více než jisté, že v následujících letech <strong>do</strong>jde k stabilizovanému rozvoji nových forem spolupráce naevropské úrovni, které by právě titul EHMK <strong>do</strong> města přilákal.Ověřením efektů rezidenčních pobytů umělců z různých koutů světa a uplatňováním tvůrčích stipendií v letech2014–<strong>2015</strong> <strong>do</strong>jde k nastartování trvalého programu rezidencí a stipendií v Plzni i v celém regionu. Přítomnostzahraničních umělců se stane zcela přirozenou součástí života města a okolí.II.96 97II.
2 Jakými hlavními událostmi bude rokcharakterizován?1. Design meeting / festival vysokých uměleckých škol EvropyZáměrem projektu je uspořádání setkání škol aplikovaného umění a designu z různých částí Evropy. Jeho cílembude přivést <strong>do</strong> Plzně studenty umění z desítek evropských škol a prezentovat jejich tvorbu ve všech plzeňských výstavníchprostorách a galeriích. Vytvořit platformu pro jejich konfrontaci a umožnit i vzájemně podnětná setkání studentůa pedagogů škol nad vystavenými pracemi i v množství specializovaných workshopů a panelových diskusí.V rámci projektu se v termínu mezi červencem a srpnem <strong>2015</strong> uskuteční výstava cca 60 evropských akademií zabývajícíchse výtvarným uměním a designem v bu<strong>do</strong>vě Ústavu umění a designu na Borských polích a po celém městě.Již tradiční letní Art Camp <strong>2015</strong> bude rozšířen o desítky workshopů, ve kterých bu<strong>do</strong>u působit významné osobnostičeské a světové scény na poli výtvarného umění a designu. Doprovodným programem bude festival filmůJiřího Barty. Programová nabídka bude <strong>do</strong>plněna o další akce v Plzni a okolí (Nečtiny, Kladruby, Plasy).II.Ústav umění a designu je předstupeňumělecké fakulty Zápa<strong>do</strong>českéuniverzity v Plzni. Byl založený v roce2002 na úrovni katedry a v roce 2004na úrovni fakulty, která se orientuje navýuku užitého umění a designu. V roce2010 studuje design a užité umění ccapět set studentů ve dvaceti speciálníchateliérech bakalářských a magisterských:Design kovu a šperku, Fashion design,Grafický design, Ilustrace, Intermediálnítvorba, Keramický design, Knižnívazba, Multimediální design, Produktovýdesign, Průmyslový design, Prostorovátvorba, Sochařství. V Ústavu, který založila vede Josef Mištera, působí na postechpedagogů řada významných osobnostíčeského výtvarného umění: Jiří Barta, JiříBeránek, Boris Jirků, Barbara Šalamounová,Václav Šerák, Zdeněk Zieglera mnozí další. Posláním této školy je šířitvzájemné pochopení a toleranci napříčEvropou a prakticky vymazávat z myslílidí torza železné opony a skutečněintegrovat Evropu.Specifikum školy spočívá v mezioborovosti,prostupech oborů a jejichpřesazích uvnitř ÚUD, ale i vně, směremk ostatním fakultám. Výsledkem je úzkákooperace s technickými i humanitnězaměřenými fakultami Zápa<strong>do</strong>českéuniverzity v Plzni. Ateliérová výuka je zajišťovánapedagogy ÚUD, avšak zároveňje pro výuku oborů ÚUD využíváno špičkovéhopedagogického a technickéhozázemí dalších fakult. Ústav umění a designuje proto schopen pružně reagovatna mezery ve výčtu oborů nabízenýchstávajícím trhem.Ke každé z nich laskavě uveďte následující informace: popis akce / datum a místo konání / partneři účastnící seprojektu / financování.Umění a technologie Tváří v tvář novým technologiím životaZásadní význam v programové skladbě roku <strong>2015</strong> bude mít právě tento proud. Je v <strong>do</strong>konalém souladu s ústřednímtematickým zaměřením projektu Monsu <strong>2015</strong>: “Where technology meets culture.“Kreativita a inovace patří k nejčastěji užívaným slovům v evropské kulturní agendě posledních let, existuje řadavýkladů a spojitostí s veškerými oblastmi a sektory života společnosti. Série studií a závěrů Rady ministrů a dalšíchorgánů EU, jako např. „Kultura jako katalyzátor kreativity a inovací“ (květen 2009), „Dopady kultury na kreativitu“(červen 2009), „Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (duben 2010) apod.,napomáhají pochopení zásadního významu kultury a umění pro bu<strong>do</strong>ucnost naší společnosti. Už rokem 2007 sedatuje výzva k uznání přínosu kulturních a tvůrčích odvětví k <strong>do</strong>sažení lisabonských cílů.Tato programová linie je zcela otevřena všem inovativním směrům umění, ať už v procesu tvorby či jeho prezentace,na podporu kreativního vzdělávání a rozvoje technologií – optimálně na mezinárodní úrovni a s využitímčetných zahraničních zkušeností.Zásadním partnerem pro realizaci a coaching projektů v tomto programovém proudu je Ústav umění a designuv Plzni. Je iniciátorem celé řady projektových záměrů a má vynikající kapacity v řadách profesorů stejně jakopotenciál studentů. Otevírá se široké spolupráci s partnery ostatních oblastí, jak lze vyčíst i z níže popsanýchprojektových záměrů.Tento proud navazuje na silnou tradici a potenciál Plzně v oblasti nových technologií tak, jak je popsán v přihlášce1. <strong>kola</strong> i v kapitole I/<strong>2.</strong> Bytostně se týká profesionálního umění na nejvyšší kvalitativní úrovni a stejně takpropojení s technologiemi všeho druhu, což je v dnešním uměleckém světě naprosto obvyklé.Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty <strong>do</strong> poloviny května 2010:(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak jejejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektovýchzáměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivnívýběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury letech 2012–2013.)Nositel projektu: Ústav umění a designu v PlzniGarant: Josef MišteraPředpokládané náklady: 6 500 000 Kč / 250 000 €<strong>2.</strong> Tanec Plzeň <strong>2015</strong> – současný tanec a nové technologiePlzeň <strong>2015</strong> bude vytvářet v rámci regionu historicky poprvé podmínky pro prezentaci světové taneční tvorby nanejvyšší úrovni s využitím aktuálních trendů v oblasti nových technologií, ať už jde o samotné efekty jako laser,elektronická hudba apod. nebo např. dynamicky se rozvíjející světelný design. TANEC PLZEŇ <strong>2015</strong> by protomohl poprvé využít nové divadelní bu<strong>do</strong>vy stejně jako lákavého prostoru 4x4 Cultural Factory ve Světovarua v návaznosti na TANEC PRAHA uvést novinky takových hvězd, jakými jsou Marie Chouinard (Kanada) neboAlain Platel (Belgie).Oba umělci projevili podporu plzeňské kandidatuře a dali jasně najevo zájem o spolupráci a stali by se tak highlightsčervnové akce. Tu by měli <strong>do</strong>plnit umělci pracující na dlouho<strong>do</strong>bých projektech, které především propojíaktivity Charleroi Danse (Belgie) a českého partnera Tance Praha, o.s. Oba tyto mezinárodní festivaly kaž<strong>do</strong>ročněpracují s partnerskými městy ve svých zemích, tedy i Monsem a Plzní. Součástí akce bu<strong>do</strong>u i veřejné výstupyz rezidenčních pobytů belgických a dalších evropských umělců v Plzni a pro odbornou veřejnost diskuse, workshopy,master classes.Nedílnou součástí plzeňského festivalu jsou čeští umělci, tentokrát bude kladen na důraz na osobnosti experimentujícís novými technologiemi, což je na prvním místě plzeňská rodačka Petra Hauerová. Počítáme s propojenímtance s ostatními žánry ve veřejných prostorách tak, aby výsledný efekt mohlo vychutnat co nejširší publikum.Menší projekty vzniklé především z rezidencí na Plzeňsku poje<strong>do</strong>u na turné po celém regionu.Nositel projektu: TANEC PLZEŇ / Tanec Praha, o.s.Garant projektu: Yvona KreuzmannováPředpokládané náklady na víceletý projekt: 11 000 000 Kč / 423 080 €3. Jiří Trnka – z Plzně <strong>do</strong> světaJedná se o unikátní a ucelenou výstavu věnovanou dílu Jiřího Trnky, která reprezentativně zmapuje a záživnouformou představí všechny oblasti jeho tvorby v <strong>do</strong>sud nikdy neprezentované šíři a rozsahu. Výstava se uskutečnív rámci speciální edice festivalu Skupova Plzeň <strong>2015</strong> (Skupa International), festivalu zaměřeného na loutkovéa alternativní divadlo, který nese název Trnkova blízkého spolupracovníka a zakladatele prvního profesionálníholoutkového divadla v Československu Josefa Skupy (založeno v Plzni 1930). Divadlo Alfa bude při její realizacispolupracovat se Zápa<strong>do</strong>českým muzeem, v jehož prostorách bude také instalace umístěna. Kurátoři výstavy:Pavel Vašíček, Luboš Hlaváček, Daniel Bechný a další. Organizátoři počítají s rozsáhlou spoluprací s potomkyJiřího Trnky, se kterými jsou v kontaktu již od realizace Muzea loutek.98 99Tanec Praha, o.s. je občanským sdružením,které založila Yvona Kreuzmannovájiž roku 1991. Jeho posláním jeemancipovat současný tanec po čtyřicetiletech izolace Čechů od jeho světovéhovývoje, prezentovat to nejlepšíz evropské a světové taneční scény českéveřejnosti a podporovat všemi způsobyrozvoj tohoto umění na <strong>do</strong>mácí půdě.K tomu účelu sdružení pořádá festivalTANEC PRAHA ve spolupráci s 8–9 městyČR Českou taneční platformu, provozujedivadlo Ponec, první stálou scénu prosoučasný tanec v ČR, a věnuje seprojektům Tanec školám a Tanec dětemi dalším.Divadlo ALFA (příspěvková organizaceměsta) je divadlo pro mladé publikum.Vzniklo jako Divadlo dětí v roce 1966.Je organizátorem nejstaršího profesionálníhodivadelního festivalu v ČR –Skupovy Plzně (od roku 1967). Současnýtvůrčí tým upřednostňuje komediálnípojetí divadla a loutku stále považujeza <strong>do</strong>minantní nebo alespoň podstatnýprostředek v celkové jevištní syntéze,v níž mívá své výrazné místo i hudbaa zpěv, často provozované živě. Cílem ježánrová i stylová pestrost a oslovení conejširší divácké obce – od předškolníhověku po <strong>do</strong>spělé. Divadlo Alfa se podílíi na organizaci Mezinárodního festivaluDivadlo.II.
II.Plzeňská filharmonie, o. p. s.Hlavní činností Plzeňské filharmonieje pořádání symfonických koncertů veměstě Plzni, v četných místech plzeňskéhoregionu, reprezentace na českýcha zahraničních pódiích, na světových festivalecha nahrávací činnost přednostněpro Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas3, stanice Vltava.Cílem společnosti je zušlechťovánía tvarování osobností harmonickýmizvukovými podněty. Plzeňské veřejnostifilharmonie ve svých abonentních řadáchpředstavuje tuzemské a světové uměleckéšpičky. Během pětašedesátiletéhistorie měla filharmonie možnost spolupracovats významnými osobnostmi, cožpřispívá ke kultivaci orchestru jako celku.Podporuje mladé a talentované umělce,zejména laureáty prestižních soutěží. Pravidelněvystupuje na světových pódiícha mezinárodních festivalech. Její nedílnousoučástí je nahrávací činnost, kterouvznikají trvalé hodnoty. Natočila celouřadu kompaktních disků, které jsou distribuoványpo celém světě, a nesčetněrozhlasových nahrávek. Těžištěm činnostije interpretace klasické hudby. Virtuozitaa profesní úroveň hráčů ale umožňujevěnovat se i ostatním hudebním žánrům,mezi které patří například jazz, swing, filmováhudba nebo nové hudební proudy20. století.Výstava se otevře počátkem roku <strong>2015</strong> a potrvá pravděpo<strong>do</strong>bně 5 až 6 měsíců, během nichž bude realizovánařada souvisejících akcí, seminářů, sympozií, dílen apod. Vyvrcholení výstavy je směřováno ke speciální edicifestivalu Skupova Plzeň – Skupa International, která nabídne výrazně mezinárodní program. Vzhledem k náročnostikurátorské přípravy a očekávaným omezeným zápůjčkám se bude jednat o unikátní jednorázovou instalaci,u které nelze počítat s jejím brzkým opakováním. Výjimkou by mohl být pouze zájem města Mons, kde by sepřípadně mohla tato unikátní výstava reprízovat. Už proto, že Mons sám zařadil <strong>do</strong> programu <strong>2015</strong> ”Czech animation“Jiřího Trnku.Součástí výstavy bu<strong>do</strong>u i výtvarné dílny (grafika, kresba, loutky) a také hravé animační studio loutkového filmu(spolupráce s Animánií, Ústavem umění a designu).Jiří Trnka se narodil v Plzni a tady také zahájil svoji bohatou a úspěšnou uměleckou dráhu. Jako spolupracovníka chráněnec Josefa Skupy stál v Plzni u zrodu moderního českého loutkového divadla. Posléze se stal uznávanýma vpravdě světovým tvůrcem. Ucelená výstava jeho díla (pokud je organizátorům známo) <strong>do</strong>sud nebyla nikdyrealizována, jakkoli je znám význam Jiřího Trnky v rámci českého i světového výtvarného umění a animace.Nositel projektu: Divadlo ALFAGarant: Tomáš FroydaPředpokládané náklady: 4 500 000 Kč / 173 080 €4. Camera Machine – multimediální hudební představeníProjekt multimediálního hudebního představení CAMERA MACHINE propojí celou škálu uměleckých výrazovýchprostředků ve vzájemné komunikaci. Všechny složky využijí současné technické inovativní procesy uměleckétvorby s možností zapojení nových technologií. Představení bude koncipováno jako site specific projekt v některémz industriálních objektů, které procházejí procesem revitalizace. V úvahu přicházejí Světovar, TechmaniaScience Center nebo jiná po<strong>do</strong>bná místa.Tématem představení bude průmyslová a technická historie města Plzně a celého regionu v zobecněné po<strong>do</strong>bě,ve vztazích – člověk a stroj, člověk stroj, mechanika pohybu, pohyb zvuku, zvuky stroje a po<strong>do</strong>bně.Hudební složka využije kompoziční techniky 20. a 21. století jak v nástrojových partech, tak v práci s lidským hlasema recitací v po<strong>do</strong>bě prezentací fragmentů textů na dané téma.Dalším momentem bude účast Ateliéru výchovné dramatiky neslyšících Divadelní fakulty JAMU pod vedenímZoji Mikotové a Divadla Neslyším <strong>do</strong>plněné skupinou tanečníků a performerů, pohybujících se v rovině současnéhotance.Výtvarnou část pracující s předpřipravenou animací i s živě vytvářenými manipulacemi, snímanými kamerou, obstarajístudenti a pedagogové Ústavu umění a designu. Součástí výtvarné složky bude také scénografické řešenía návrhy a výroba kostýmů. Část účinkujících na postech sólistů a tanečníků bude zahraničních, pro choreografickoučást a interpretaci vyhlásí Art N v úzké spolupráci se sdružením Tanec Praha, o.s. mezinárodní výzvu.Nositelé projektu: Plzeňská filharmonie, o.p.s., a Ústav umění a designu v PlzniGaranti projektu: Lenka Kavalová, Roman Z. Novák – skladatel a dirigent,Jiří Barta a ateliér Animované tvorby UUD, Václav Špale a ateliér Aplikované malby UUDPartneři projektu: Ateliér výchovné dramatiky neslyšících Divadelní fakulty JAMU, Art NPředpokládané náklady: 1 900 000 Kč / 73 080 €5. Bienále kresby Plzeň – Retrospektivní výstava oceněných výtvarníků <strong>2015</strong>Projekt Bienále kresby Plzeň <strong>2015</strong> – Retrospektivní výstava oceněných výtvarníků bude vyvrcholením téměř dvacetiletéexistence projektu a bude věnována všem oceněným výtvarníkům ze všech ročníků, kteří se bu<strong>do</strong>u prezentovatna výstavě 1–2 kresbami. Celkem cca 60 výtvarníků se 120 kresbami z celého světa.K výstavě bude vydán souborný katalog s životopisem výtvarníka jeho fotografií a reprodukcí jeho kresby ve výstavě.Výstava bude zahájena na podzim společně s mezinárodní konferencí na téma: Kresba a kreativní průmysl(technologie), kde bude otevřené evropské téma postavení výtvarníka v sou<strong>do</strong>bé tren<strong>do</strong>vě zaměřené společnosti,<strong>do</strong> jaké míry je tvorba umělce svobodná a kde nastupuje manipulace trhu a poptávka průmyslu. Následněpo uskutečnění konference bu<strong>do</strong>u shromážděny všechny referáty a <strong>do</strong>plňující obrazové přílohy a výsledkybu<strong>do</strong>u zpracovány <strong>do</strong> tištěné brožury. Konference bude zároveň setkáním pro vystavující výtvarníky. Konferencebude navazovat na pravidelné konference při výstavách bienále a stejně tak retrospektivní výstava vznikne z tradičníakce pořádané v Plzni od roku 1996. Plzeňská veřejnost navštěvuje výstavu bienále pravidelně a také zahraničníturisté a výtvarníci zavítají při takové události i <strong>do</strong> Plzně. Projekt lze <strong>do</strong>plnit ještě drobnými <strong>do</strong>provodnýmiakcemi a důležitá bude obrazová reklamní kampaň – kresba v ulicích – bannery, reklamní stojany s reprodukcemikreseb.Nositel projektu: Bienále kresby PlzeňGarant: Gabriela DarebnáPartneři projektu: Ústav umění a designu, ZČU, Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti,UVU ČR, Maďarská asociace výtvarníků, Academy of Fine Art of Wroclaw, IAA—EUROPEPředpokládané náklady: 1 750 000 Kč / 67 310 €6. Divadelní léto pod plzeňským nebemPodstatou festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem je uvést hru světové dramatiky „ušitou na míru“ přímoněkterému z překrásných prostor historického centra města Plzně, vyvést herce z plzeňských divadel ven a dátjim možnost zahrát si po boku pražských kolegů. Po prvních dvou ročnících se stal festival pro Plzeň a její obyvatelesamozřejmostí. První dvě divadelní léta byla senzací. Molièrův Don Juan s Viktorem Limrem a Janem Přeučilemv Proluce v Křižíkových sadech a Gogolův Revizor s Janem Zadražilem a Martinem Zahálkou přímo předplzeňskou radnicí na náměstí Republiky ukázaly, co divadlo pod otevřeným nebem umí. Pro třetí ročník festivaluv roce 2010 byla vybrána komedie Carla Gozziho Král jelenem.Projekt bude gra<strong>do</strong>vat v roce <strong>2015</strong> takovým pojetím, které přiláká i mezinárodní publikum. Naším cílem je propojitprvky dvou blízkých oborů performing arts – divadla a tance – v kvalitní performanci postavenou na pohybovýcha vizuálních efektech.Nositel projektu: PaNaMo, o.s.Garant projektu: Vilém DubničkaPartner projektu: Tanec Praha, o.s.Předpokládané náklady na víceletý projekt: 16 800 000 Kč / 646 150 €100 101Bienále kresby PlzeňProjekt Bienále vznikl již v roce 1996jako projekt výtvarníků pro výtvarníkyzaložený pod Unií výtvarných umělcůplzeňské oblasti. Z nového projektu seběhem 10 let zkušeností stala tradičníakce, vyhledávaná výtvarníky, odbornoua laickou veřejností. V roce 2005 bylopotřeba osamostatnit projekt a vzniklotak zájmové sdružení právnických osob,jehož zakladateli jsou město Plzeň,Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, TheInternational Association of Artists ofEUROPE (IAA) a Unie výtvarných umělcůplzeňské oblasti. Soutěžní přehlídka Bienálekresby Plzeň je jedinečná v Evropěsvým zaměřením na jednobarevnoukresbu a také způsobem výběru kreseb<strong>do</strong> výstavy. Výběr provádí mezinárodníporota odborníků na kresbu, kteráudělí Grand Prix. Soutěž je otevřená provšechny výtvarníky z celého světa. Kekaždé výstavě je vydán katalog všechvybraných a vystavených výtvarníků.PaNaMo, o.s. sdružuje zájemce o kulturnídění. Zaměřuje se především naosobnostní rozvoj a rozvoj kulturníhopově<strong>do</strong>mí. Spolupracuje s organizátoryvýznamných kulturních akcí.V roce 2009 se PaNaMo stalo členemMAS (Místní akční skupina) sv. Jana z Nepomuka,spolupracovalo s Ocet, o.p.s.,na festivalu animovaných filmů Animánie2009. Vyvrcholením divadelní činnostise stal <strong>2.</strong> ročník festivalu Divadelní létopod plzeňským nebem, který proběhlv červnu a červenci 2009. Festivalu sezúčastnilo cca 6 000 diváků. InscenaceRevizor se stala Kulturní událostí 2009(hlasování čtenářů Sedmičky) a získalaOcenění kandidatury města Plzně nahlavní město Evropské kultury <strong>2015</strong> (provítěze internetového hlasování).V současné <strong>do</strong>bě se PaNaMo věnujenovým vzdělávacím projektům, určenýchdětem a mládeži, ale i profesionálnímdivadelním aktivitám.II.
II.7. Divadlo Open AirProjekt Divadlo Open Air bude součástí zavedeného Mezinárodního festivalu Divadlo (Divadlo Alfa je spolupořadatelem),který rozšíří o novou dimenzi, výtvarné divadlo a instalace pod širým nebem. Tento projekt obohacuje<strong>do</strong>savadní nabídku pořádaných pravidelných festivalů a festivalově zaměřených akcí v Plzni, přináší přitomale zcela nové pojetí v tom, že jeho záměrem je přilákání širokého počtu návštěvníků a turistů, nikoliv jen tvorbakultury samotné.Divadlo Open Air bude v Plzni pořádáno pravidelně každý rok. Plánovaný pravidelný termín je těsně po prázdninách,v první polovině září, kdy hlavní turistická sezona pomalu končí, avšak lidé jsou stále ochotni cestovat zapřitažlivými cíli.Inspirací tohoto projektu jsou zavedené velké divadelní festivaly v Edinburghu, Avignonu, které mají značný mezinárodnívěhlas a už po léta pravidelně přitahují mimořádné množství návštěvníků.Projekt chce nabízet velké vizuální pouliční produkce, které poskytují emotivní zážitky při spojení dramatickéhopohybu, světla, hudby, expresivních obrazů včetně humoru a interaktivní spoluúčasti na divadelním představení.Projekt cíleně navazuje na zkušenosti Divadla J. K. Tyla a Divadla Alfa při organizaci Mezinárodního festivaluDivadlo a Skupovy Plzně. Historie obou festivalů vykazuje trvale vzestupnou úroveň. Divadlo Open Air, je pojatojako samostatná akce, předcházející či souběžná s Mezinárodním festivalem Divadlo a odehrávající se v ulicícha parcích.Nositel projektu: Divadlo AlfaGarant: Tomáš FroydaPartner projektu: Divadlo <strong>2015</strong>Předpokládané náklady na víceletý projekt: 26 000 000 Kč / 1 000 000 €8. Průmysl a hudba – kompoziční soutěžMultimediální díla, zkoumající vztah industriálních prvků a hudby. Soutěž je vypsána pro skladatele všech národností<strong>do</strong> 30 let a probíhá ve třech kolech, z každého <strong>kola</strong> jsou vybráni mezinárodní porotou postupující <strong>do</strong>dalšího <strong>kola</strong>.Harmonogram:——červen 2011 – vypsání soutěže;——červen 2012 – popis projektu, synopse, technické nároky projektu, audio nebo video ukázky vlastní tvorbysouvisející s tématem „průmysl a hudba“;——červen 2013 – patnáctiminutový úsek díla – partitura, audio ukázka;——červen 2014 – kompletní dílo, materiál, případně klavírní výtah (je-li k nastu<strong>do</strong>vání potřebný).Soutěž je neanonymní, dílo musí být neprovedené, důraz je kladen na „dílo ve zrodu“, tzn. v sepjetí s tématem„průmysl a hudba“ a osobní účast autora při nastu<strong>do</strong>vání jeho díla. Tři vybraná díla po 3. kole bu<strong>do</strong>u provedenav průběhu roku <strong>2015</strong> na scénách Divadla J. K. Tyla (historická bu<strong>do</strong>va, nové divadlo, studiová scéna). Odměnupředpokládáme finanční a provedení díla. Při jeho nastu<strong>do</strong>vání bude zajištěn tříměsíční pobyt „artist in residence“pro skladatele a jeho tým.Dílo musí mít trvání 60–120 minut, výhradní licenci pro celý svět na 5 let drží Divadlo J. K. Tyla Plzeň. Díla bu<strong>do</strong>uprofesionálně natočena, Divadlo J. K. Tyla bude oprávněno s touto nahrávkou pracovat i komerčně.102 103Plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tylaje se svými čtyřmi uměleckými soubory,vystupujícími souběžně ve dvou divadelníchbu<strong>do</strong>vách, důstojným nositelemdlouhé divadelní tradice ve městě,kde stálé české profesionální divadlohraje již od roku 1865. Po<strong>do</strong>bu plzeňskéscény utvářely v každé historické etapěosobnosti velkých divadelníků na jednéstraně a kulturní potřeby zápa<strong>do</strong>českémetropole i širokého regionu na stranědruhé. Ty daly vzniknout konceptuvícesouborového divadla s produkcemivlastních představení všech žánrů nascéně Velkého a Komorního divadla a nastudiové scéně v Klubu.V současné <strong>do</strong>bě tvoří Divadlo J. K. Tylasoubor činohry, baletu, opery a souboroperety a muzikálu. Každá sezona přináší16–17 premiér, na repertoáru je běžně45–50 různých titulů. Na <strong>do</strong>mácíchscénách odehrají soubory zhruba 500představení za rok. Široké žánrové rozpětírepertoáru zaručuje zájem nejširšíchvrstev publika, a tudíž i početné diváckézázemí. Celkový počet návštěvníků divadlav posledních letech osciluje kolemhranice 200 000.Do kulturní mapy Evropy se zapsaloplzeňské divadlo jako pořadatel Mezinárodníhofestivalu Divadlo, který jepovažován za jednu z nejdůležitějšíchpravidelných akcí divadelní sezony vestřední Evropě. Festival probíhá kaž<strong>do</strong>ročněod r. 1993 a vedle pozoruhodnýchinscenací špičkových zahraničních scénprezentuje rovněž to nejlepší ze sou<strong>do</strong>béčeské divadelní tvorby.II.
II.Obor „Arts management“ zavedlapřed třemi roky Vysoká š<strong>kola</strong> ekonomickáv Praze. Podnět k jeho zřízení daloMinisterstvo kultury ČR a Ministerstvopro místní rozvoj ČR. O zájmu o jehozřízení svědčí to, že <strong>do</strong> prvního ročníkubylo přijato sto studentů, obor patří mezinejžádanější na škole. Tento obor je všakzaměřen především na správu kulturněhistorickéhodědictví. Podle Jiřího Siostrzonkase obor animace kultury, který jev portfoliu řady polských univerzit, načeských vysokých školách nevyučuje.V oblasti řádného studia i v oblasti celoživotníhovzdělávání tak citelně chybíprofesionální příprava kvalitních manažerůkultury. Tento ne<strong>do</strong>statek se snaží odroku 2006 zaplnit Středisko distančníhovzdělávání při Filozofické fakultěPalackého univerzity v Olomouci, kterév rámci Centra celoživotního vzděláváníakreditovalo studijní program „Mediacea řízení kulturního dědictví“, který má dvěprofilace: Animátor kulturního dědictvía Manažer kulturního dědictví. Katedryprodukce existují rovněž při divadelní,filmové a hudební fakultě Akademiemúzických umění v Praze.Již v 90. letech existoval na katedřevýtvarné kultury Pedagogické fakultyZápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni tříletý bakalářskýobor Manažer výtvarné kultury,který kaž<strong>do</strong>ročně stu<strong>do</strong>valo 20 studentů.Přestože zájem uchazečů z regionubyl značný, obor postupně zanikl pronemožnost kontinuálně zajistit <strong>do</strong>statekkvalifikovaných pedagogů. V současné<strong>do</strong>bě na plzeňské univerzitě neexistujeobor, který by systematicky připravovalprofesionální pracovníky v oblasti managementukultury. Smyslem návrhu zřízenístudijního oboru Management kulturya umění v rámci celoživotního vzdělávánína Zápa<strong>do</strong>české univerzitě v Plzni jeobnovit tuto nabídku, aktualizovat jejíobsah a rozšířit jej na širší oblast kulturya umění.Nositel projektu: Divadlo J. K. TylaGarant: Jan BurianPředpokládané náklady: 3 000 000 Kč / 115 380 €9. Operní soutěž a festival / Opera Competition and FestivalPlzeňské divadlo se počátkem r. 2010 stalo partnerem Opera Competition and Festival – velkorysého projektu,jehož se účastní soutěžící z celého světa a který je mj. zaměřen na podporu sou<strong>do</strong>bé operní tvorby.Cílem soutěže je vyhledávat mladé talentované pěvce s krásnými hlasy, kteří naplní předpoklad stát se nejlepšímiinterprety operních postav; zaměřuje se tudíž na komplexní scénický projev.Divadlo J. K. Tyla si vy<strong>do</strong>bylo čest být jedním z pěti operních <strong>do</strong>mů, které vyprodukují soutěžní inscenace s mezinárodnímpěveckým obsazením, a podílí se na všech stupních soutěže.1. kolo soutěže se odehrálo v dubnu 2010 v New Yorku, Paříži, Budapešti, Bergenu a Moskvě. V každém z nich mezinárodníporoty vybraly nejvhodnější představitele pro soutěžní role. DJKT bylo zastoupeno v porotě v Bergenu.<strong>2.</strong> kolo proběhlo v květnu 2010 v Budapešti. DJKT tu vybralo 3 představitele soutěžních rolí pro inscenaci operysoučasného italského skladatele Marca Tutina Sluha. Jsou to mladí pěvci z Ruska, USA a Francie.Operu Sluha uvede DJKT v Plzni v české premiéře v září 2010 ve Velkém divadle za účasti autora. Inscenacibude natáčet televizní i filmový štáb. S inscenací se pak DJKT zúčastní finále soutěže v maďarském Szegedu. Bezohledu na udělené ceny má inscenace prostřednictvím televizních stanic Mezzo, Arte a Duna zajištěnu světovoupublicitu.Ob<strong>do</strong>bný model spolupráce bude pokračovat i v příštích letech.Uskuteční-li se výstavba nové divadelní bu<strong>do</strong>vy s předpokládaným zahájením provozu v r. 2014, DJKT se zasadí,aby se v ní v klíčovém r. <strong>2015</strong> odehrálo finále Opera Competition and Festival, což je prestižní událost přenášenátelevizními stanicemi <strong>do</strong> řady zemí světa.Nositel projektu: Divadlo J. K. TylaGarant projektu: Jan BurianPartneři projektu: Produkční společnost Armel – Armel Productions (ve spolupráci se SzegedOpen Air Festival, Pannon Philharmonic a Televizí Mezzo)Partneři soutěže: Den Nye Opera v Bergenu, Opera Krakowska, Dicapo Opera Theatre v NewYorku a Csokonai Színhás v Debrecenu.Předpokládané náklady: 4 000 000 Kč / 153 850 €10. Arts management na Zápa<strong>do</strong>české univerzitě v PlzniV souvislosti s kandidaturou Plzně na titul Evropské hlavní město kultury v roce <strong>2015</strong> se v Plzeňském kraji zvedlanová vlna kulturních a uměleckých aktivit. Předběžné namátkové průzkumy v rámci akcí kandidatury ukazují, žev regionu je jak potenciální zájem o obor arts managementu, tak jeho velká společenská potřeba. Návrh zřízeníoboru Management kultury a umění vychází z vlnění v plzeňské kultuře v rámci kandidatury na EHMK. Vycházíz jejích nejlepších tradic participace občanů na věcech veřejných.V rámci projektu vznikne na Zápa<strong>do</strong>české univerzitě obor Management kultury a umění. V první fázi se bude jednato studium ve formě celoživotního vzdělávání, které bude určeno uchazečům v oblasti neziskového sektoruPlzně a Plzeňského kraje, kteří již v oboru působí a schází jim kvalifikace.Harmonogram projektu zahrnuje přípravnou fázi v letech 2010–2011. V další fázi se počítá se zřízením oboru artsmanagementu pro řádné studenty, který bude <strong>do</strong>plňovat studium v rámci celoživotního vzdělávání. Mezi ZČUa týmem EHMK zde panuje shoda v tom, že nejprve je třeba dát šanci lidem, kteří již prokázali, že srdce pro kulturumají a jsou schopni se jí i značně nezištně věnovat, a teprve poté jim začít „pěstovat konkurenci“.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>česká univerzitaGaranti projektu: Šárka Havlíčková, Alexandra BrabcováPředpokládané náklady na víceletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €11. Sochy pro Plzeň – město na soutoku čtyř řek (sochařská sympozia)Uspořádání tří sympozií v letech 2012–2014 s cílem vytvořit sochy pro veřejný prostor v Plzni, zejména pro nověbu<strong>do</strong>vané prostory kolem plzeňských řek (soutoků), popř. pro další veřejná prostranství (parky, sady, kruhovéobjezdy atd.):——sympozium ve dřevě (2012);——sympozium v kovu (2013);——sympozium v kameni (2014).Plzeň trpí ne<strong>do</strong>statkem kvalitních soch či objektů ve veřejném prostoru, Vzhledem k tomu, že zakázky, soutěženebo nakupování sochařských děl je záležitost velmi drahá, jeví se jako nejschůdnější cesta uspořádání sochařskýchsympozií, jejichž výsledky by zůstaly trvale v Plzni. Tato zkušenost se již osvědčila v jiných městech v Českui zahraničí (Hradec Králové, Rožnov, Pardubice a další). Výběr umělců pro sympozia by se měl řídit přísnýmipravidly a měli by být osloveni jen významní umělci z Česka i zahraničí, aby vznikla díla opravdu kvalitní. Tentovýběr je schopna garantovat Galerie města Plzně, která má dlouho<strong>do</strong>bé zkušenosti s vystavováním sochařskýchděl současných žijících umělců, byla by za tímto účelem i vytvořena odborná komise. V každém uvedeném roceby se sešla zhruba desítka vybraných umělců, kteří by v letních měsících pracovali na realizaci svých návrhů,byl by pro ně zajištěn materiál, zázemí, umělci by <strong>do</strong>stali i honorář za svoji práci. Do počátku roku <strong>2015</strong> by bylaumístěna díla ve veřejných prostorách ve spolupráci s architekty a příslušnými odbory magistrátu města Plzněpodle kvality a charakteru děl na jednotlivá místa. Výstupem by byla publikace s mapou umístění nových sochv Plzni, která by byla volně k dispozici v informačním centru města Plzně – vše pod hlavičkou Plzeň – Evropskéhlavní město kultury.Nositel projektu: Galerie města Plzně, o.p.s.Partneři: Ústav umění a designu v Plzni, Johan o.s., Unie výtvarných umělců plzeňské oblastiPředpokládané náklady na víceletý projekt: 6 000 000 Kč / 230 770 €1<strong>2.</strong> Animánie / festival animovaných filmůProjekt Animánie je akce, která spojuje aktivní tvůrčí činnost s možností seznámení se se širšími souvislostmimoderního a výjimečného druhu umění – animace, která přesahuje jednotlivé umělecké druhy a žánry (dramatický,hudební, výtvarný i filmový). Cílem projektu je vytvořit z města Plzně, kde má animace bohatou tradici díkyrodáku J. Trnkovi, místo setkávání a vzájemné inspirace pro tvůrce, propagátory i příznivce animované tvorbynejen v plzeňském regionu.Přehlídka animovaných filmů tvořených dětmi je celostátní. Projekt je určen dětem a mládeži a zároveň širokéveřejnosti.104 105Galerie města Plzně se nachází v centruPlzně na náměstí Republiky 40. Jesoučástí komplexu radničních bu<strong>do</strong>v.Disponuje reprezentativními výstavnímiprostory, kromě sálů s klenbami v podzemía prosvětlených místností s panelážív nadzemí má i rozlehlý mázhauz a dvorek.Po čtyřech letech existence se GmPřadí k nejvýznamnějším institucím typukunsthalle v České republice.Galerie města Plzně (GmP) funguje jakoobecně prospěšná společnost založenáměstem Plzní, které poskytuje základní<strong>do</strong>taci na provoz. Další finance získáváGmP z grantů, sponzorských darů nebood spolupořádajících institucí.Galerie města Plzně o.p.s. se zaměřujena výstavy moderního a současnéhočeského i zahraničního umění. Vydávákatalogy, pořádá <strong>do</strong>provodné kulturnía vzdělávací akce. Z mezinárodníchprojektů realizovala GmP např. výstavyitalské a rakouské poválečné avantgardyči evropské informelní grafiky. Cíleněse soustředí zejména na stře<strong>do</strong>evropskýprostor. Věnuje se i průřezovémumapování moderní výtvarné kulturyv plzeňském regionu. Ve své dramaturgiikoncepčně vychází z aktuálních potřebmapování nedávné historie i současnostinejrůznějších oblastí vizuálního umění.Kromě tradičních oblastí volného umění(malířství, sochařství, grafika atd.) jsou zařazoványvýstavy scénografie, videoartu,performance atd.Ocet, o.p.s.Oblastní centrum enviromentálnítvorby – obecně prospěšná společnostzaměřená na kulturní a vzdělávacíaktivity. V současné <strong>do</strong>bě spolupracujes Katedrou autorské tvorby a pedagogikyDAMU, Katedrou pedagogikya katedrou výtvarné kultury FPE ZČU,základními uměleckými š<strong>kola</strong>mi, ČeskouOrfeovo společností a dalšími subjekty.Aktivity OCET, o.p.s. jsou zaměřeny předevšímna práci s dětmi a mládeží, popř.pedagogickými pracovníky. Příkladynašich aktivit:Animánie, Letní hudební školy v duchuidejí Carla Orffa a Jana Amose Komenského,kreativní dílny zaměřené naestetické disciplíny a environmentálnívzdělávání v širším smyslu slova, Hraváekologie – víken<strong>do</strong>vé dílny zaměřené napropojení estetických disciplín s environmentálnímvzděláváním, ekologickévýtvarnictví a ekologii ducha, Vezmiknihu <strong>do</strong> přírody a další.II.
II.Mezinárodní festival Divadlo v Plznisi za uplynulých sedmnáct ročníků získalrenomé významného stře<strong>do</strong>evropskéhodivadelního festivalu a vytvořil platformupro pravidelné setkávání divadelníchkultur a umělců z evropských i mimoevropskýchzemí. O značném respektu,jemuž se těší též v mezinárodním měřítku,svědčí nejen stále rostoucí početzahraničních účastníků, ale napříkladtaké Visegrádská cena, kterou byl festivalDivadlo oceněn v roce 2008. V loňskémroce si plzeňský festival za místosvého setkání vybrala Světová asociacedivadelních kritiků (IATC) s níž jsmeuspořádali úspěšnou konferenci na TémaDvacet let poté – proměny divadla a jehoreflexe po roce 1989.Cílem festivalu je představit předevšímmimořádné a pozoruhodné inscenace zezahraničí a dále výběr českých inscenací,a to v široké škále tematické, stylovéi žánrové (činohra, hudební, taneční,loutkové i pouliční divadlo). Konfrontovattak českou profesionální divadelnítvorbu se špičkovými zahraničními tvůrcia v neposlední řadě též vytvořit prostorpro setkání divadelníků. Festival máširoké ohlasy v českém i zahraničnímtisku. Několikrát se stal místem setkánívýznamných osobností (zejména vespolupráci s PEN klubem uskutečněnábeseda za účasti Ronalda Harwooda,Václava Havla, Arthura Millera a TomaStopparda).Kaž<strong>do</strong>roční součástí festivalu je mnoho<strong>do</strong>provodných akci jako napříkladWorkshop divadelní fotografie (již po jedenácté)či mezinárodní Videoworkshop,kde se studenti pod vedením zkušenýchlektorů učí zachytit a dále jinou formoupředávat výjimečné divadelní zážitky.Všechna zahraniční představení jsoupřekládána či tlumočena <strong>do</strong> češtiny.Všechny české produkce jsou překládány<strong>do</strong> angličtiny.V bu<strong>do</strong>ucnu chceme rozšířit soutěžní přehlídku tvorby dětí a mládeže na mezinárodní, stejně tak workshopya animační soustředění pojmout mezinárodně.Projekt má ambice rozšířit se na evropský festival a úzce spolupracovat s městem Mons (Czech animation aj.); jižv současné <strong>do</strong>bě jsou výstupy z projektu zasílány na mezinárodní festivaly a soutěžní přehlídky v rámci Evropy.Projekt obohacuje kulturní dění v Plzni, navazuje na tradici animovaného filmu, rozšiřuje i oblast celoživotníhovzdělávání a nabízí nové, kvalitní volnočasové aktivity. Projekt využívá nové digitální technologie, propojuje kulturnía vzdělávací činnost.Nositel projektu : Ocet, o.p.s.Garant projektu: Soňa RychlíkováPartneři projektu: SMT (Junior TV) SVČM Pallova ul., ZUŠ Sokolovská, PF (katedra výtvarné kultury) ZČU Plzeň,plzeňské střední výtvarné školy, Zápa<strong>do</strong>české muzeum Plzeň, Anděl music bar, čajovna Seraf, Bezejmenná a dalšíPředpokládané náklady na víceletý projekt: 9 000 000 Kč / 346 150 €13. Mezinárodní festival Divadlo v Plzni <strong>2015</strong>: Režiséři – laureáti Evropské divadelní cenyV roce, kdy by Plzeň měla být městem evropské kultury, rozšíří festival Divadlo svůj program o projekt Režiséři –laureáti Evropské divadelní ceny. V rámci tohoto projektu chce představit přední osobnosti evropské divadelnírežie, které za svou tvorbu získaly nejvyšší prestižní ocenění – Evropskou divadelní cenu nebo cenu za hledánínových možností divadla – Evropskou divadelní cenu nové reality. Evropskou cenu udílí porota složená ze zástupcůmnoha mezinárodních organizací (mj. Mezinárodního svazu kritiků, Mezinárodního divadelního ústavu, Svazuevropských divadel aj.) Plzeňský festival již mnohé takto oceněné režiséry představil (Alexis Hermanis, OskarasKorsunovas, Rimini Protokoll, Krystian Lupa, Sasha Waltz aj.). Byli to ale převážně režiséři stře<strong>do</strong>evropského a výcho<strong>do</strong>evropskéhoprostoru, na který se festival Divadlo zaměřuje.Projekt Režiséři – laureáti Evropské divadelní ceny by zahrnoval 3–5 inscenací režisérů, kteří určujícím způsobemovlivnili tvář (nejen) evropského (a nejen) činoherního divadla a jejichž špičková díla jsme zatím neměli u násmožnost vidět. Jedná se o inscenace Ariane Mnouchkinové, Krzysztofa Warlikowskeho, Heinera Goebbelse, LucaRonconiho či Roberta Lepage.Velké inscenace těchto tvůrců většinou hostují převážně na největších evropských festivalech (Avignon, Birmingham,Wienerfestwochen, Madridský podzimní festival, moskevská Zlatá maska), nebo při výjimečných divadelníchudálostech či jubilejních ročnících menších festivalů. Plzeň by se jejich přehlídkou stala skutečným centremdivadelní Evropy a zároveň by Plzeň v roli města evropské kultury umožnila českým divákům a odborníkům to,k čemu mají příležitost zcela výjimečně – vidět díla režisérů, kteří v současné <strong>do</strong>bě určují po<strong>do</strong>bu a bu<strong>do</strong>ucí trendy„velkého“ činoherního (zápa<strong>do</strong>)evropského divadla.Česká část programu bude klást důraz na představení současného českého divadla v celé rozmanitosti žánrů,i když základem programu bu<strong>do</strong>u jako vždy inscenace činoherní. Bude to výběr toho nejlepšího z poslední divadelnísezony, zároveň bude ale podstatným kriteriem výběru i možnost jednotlivá představení českého programuprezentovat na zahraničních divadelních festivalech. Tato „showcase českých inscenací“ by tak představovalačeskou divadelní nabídku, kterou předkládá české „hlavní město kultury“ Evropě.Nositel projektu: Mezinárodní festival DIVADLO PlzeňGarant: Jan BurianPartneři projektu: Divadelní obec a Divadlo J. K. Tyla ve spolupráci s Divadlem AlfaPředpokládané náklady: 15 000 000 Kč / 576 920 €14. Okem ženyHlavním cílem projektu je rozvoj kreativity, společná práce na aktuálních tématech, mezigenerační a mezikulturníkomunikace o problémech a tématech, jako jsou etnika, minority, identita, gender, globalizace, kulturní integrita.Významné fotografky, které pove<strong>do</strong>u workshopy, bu<strong>do</strong>u spolu se studenty a zájemci z řad profesionálních fotografůvýše zmíněná témata zpracovávat. Záměrem je podpořit odbornou diskusi, setkávání se nad těmito tématy,konfrontaci různých pohledů v rámci odlišných generací, kultur, osobních reflexí.Projekt se skládá ze tří částí:——série workshopů vedená profesionálními fotografkami mezinárodního významu;——společný večer projekcí, besed a konfrontací;——putovní cyklus výstav, publikační činnost – vydání katalogu.Výuka je vedena profesionálními fotografy, kteří mají dlouholeté pedagogické zkušenosti na významných <strong>do</strong>mácíchi světových univerzitách i fotodílnách. Projekt osloví jak odbornou veřejnost formou práce na workshopech,tak i širokou veřejnost, které bude určen putovní cyklus výstav z tvorby, která v průběhu workshopů vznikne.Technické a prostorové zázemí workshopům, projekcím a besedám poskytne Ústav umění a designu. Jazykemworkshopů bude čeština a angličtina. Akce bude propagována vlastním webem, na kulturních portálech a prostřednictvímEHMK.Nositel projektu: Ústav umění a designu v PlzniGarant: Věra StuchelováPředpokládané náklady: 950 000 Kč / 36 540 €15. Plzeňské ozvěny Pražského Quadriennale <strong>2015</strong>Pražské Quadriennale – mezinárodní soutěžní přehlídka scénografie a divadelní architektury – je nejrozsáhlejšía nejvýznamnější akcí svého druhu na světě. Představuje jedinečnou platformu pro setkání divadelních kultura umělců z celého světa, jimž se nabízí neopakovatelná příležitost k výměně zkušeností, objevování nových divadelníchtrendů a technických možností či možnost vyzkoušení si nových pracovních postupů v rámci workshopů.Součástí Pražského Quadriennale jsou tradiční výstavní sekce scénografie, kostýmů, divadelní architektury a scénografickýchškol, které obohacuje živý program v po<strong>do</strong>bě představení, kritických seminářů, přednášek, diskusí,konferencí.Výběr z této celosvětové přehlídky bude prezentován v novém multifunkčním prostoru 4x4 Cultural Factory Světovar,který bude nově otevřen v roce 2013 a který umožní ve svých sálech o celkové ploše 1300 m 2 zajímavouexpozici. Nový prostor by měl být také sám o sobě příkladem revitalizace industriálního objektu i moderníhopojetí kulturního a divadelního prostoru.Výstava bude připravena v úzké spolupráci a pod vedením realizátora Pražského Quadriennale – Institutem umění– Divadelním ústavem.Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory SvětovarGarant: Institut umění – Divadelní ústavPředpokládané náklady: 1 600 000 Kč / 61 540 €106 107II.
16. INVENIO Projekt letního sympozia módy v Plzni – bienáleVýraz Invenio pochází z latiny – vynalézavost, představivost, nápaditost, schopnost tvořivého myšlení a nacházení,často jako kolektivní kreativní proces, nacházet, vynalézat…Hlavní myšlenkou celého programu je propojení a setkávání tvůrčích osobností a studentů všech stupňů vzdělánív oboru móda a fashion design.Záměrem nejsou pouze uzavřená profesionální setkání, ale setkávání mladých lidí a zejména studentů a absolventůz Plzeňského kraje, které by mělo možnost postupně přerůst v určitou tradici, jež by se dále rozvíjelaa přerůstala případně <strong>do</strong> dalších uměleckých oborů. Předpokládá se tedy hlavní účast středních škol s tímtozaměřením, nejen ze západních Čech, ale i ze středních a vyšších odborných škol, včetně škol vysokých, které sezabývají designem oděvu v ČR i v zahraničí.Součástí sympozia bu<strong>do</strong>u přednášky a setkání s odborníky.Základní snahou bude propojení tvůrčího procesu s experimentem a poznatky vědy, týkající se nových technologií,využitelných v oděvní tvorbě. To by mohlo být v bu<strong>do</strong>ucnu významným specifikem studia na UUD.Během dnů konání odborného sympozia by v ulicích a v různých kulturních prostorech probíhal paralelní kulturníprogram, jehož účelem by bylo přilákat pozornost k celé akci a také k vnímání umění módy.Nositel projektu: Jazz bez hranic, o.s.Garant: Ivan SlabýPředpokládané náklady na víceletý projekt: 9 000 000 Kč / 346 150 €18. Techart Fórum – náměstí Emila ŠkodyŠko<strong>do</strong>vy závody znamenaly a znamenají pro Plzeň a svět významný průmyslový podnik, který byl a je po létacentrem techniky, pokroku, inovací.Náměstí Emila Škody, které v tuto chvíli není přesvědčivě vyřešené vzhledem k dynamickým proměnám tétolokality, by mělo být vyčleněno pro tvorbu a prezentaci „inovace“ umělecké. Jako platforma, kde bu<strong>do</strong>u vznikatumělecká díla tvůrců, kteří se účastní sympozií pořádaných Ústavem umění a designu, Techmania Science Center,městem Plzeň atd.Plocha náměstí by měla být upravena tak, aby byla připravena se otevřít instalaci a realizaci artefaktů, které nějakýmzpůsobem využívají objevů vědy a techniky. Ideální by byl betonový povrch, na který je možné snadno exponátyuchytit a snadná je také jeho údržba. Na této platformě také proběhne část prezentace výstavy smARTart.Nositel projektu: Ústav umění a designu v PlzniGaranti projektu: Helena Krbcová (ateliér Fashion design), Miroslav Holeček(pracoviště Ústavu nových technologií)Předpokládané náklady na víceletý projekt: 1 500 000 / 57 690 €Nositel projektu: Ústav umění a designu v PlzniGarant: Josef MišteraPartner: Techmania Science CenterPředpokládané náklady: 500 000 Kč / 19 230 €Jazz bez hranic, o. s.Město Plzeň má již tradici v konáníjazzových festivalů. Agentura Triwoli,předchůdce současného občanskéhosdružení Jazz bez hranic, k tomu přispělanemalou měrou pořádáním osmi ročníkůMezinárodního bigban<strong>do</strong>vého festivalua sedmi koncertů seriálu Jazz na divadle.Samotný projekt Jazz bez hranic pakvznikl v roce 2004, kdy němečtí producenti,kteří byli pravidelnými návštěvníkyshora uvedených akcí, přišli s nápademčeského partnerství v již odstartovanémněmeckém projektu Jazz ohne Grenzen.Plzeňští jazzoví organizátoři tedy založilineziskovou organizaci Jazz bez hranic,o.s., která se pak stala partnerem evropskéhozrcadlového německo-českéhoprojektu Jazz bez hranic, který byl částečněfinancován dispozičním fondemEU ČR – Bavorsko Interreg II a Českoněmeckýmfondem bu<strong>do</strong>ucnosti.Od té<strong>do</strong>by se projekt mohutně rozrostl.17. Jazz bez hranicProjekt Jazz bez hranic má tři hlavní části:——Mezinárodní jazzový festival;——Program mezinárodní spolupráce mládeže „Jazz mládeži“;——Plzeňský jazzový klub.V průběhu projektu by se měly vytvořit podmínky pro založení stře<strong>do</strong>evropského jazzového festivalu. Od tétovize se odvíjí i obecný profil dramaturgie. Dle názoru expertů i veřejnosti se dramaturgie české části projektuJazz bez hranic osvědčila a není ji třeba podstatně měnit. I nadále tedy bude mít projekt dvě hlavní části, částfestivalovou a část věnovanou mladým muzikantům a bude spolupracovat se zahraničními partnery.Plzeň a okolí má velkou komunitu příznivců swingu, zvláště bigbandů. Tento zájem, především starší generace,pochází z <strong>do</strong>b osvobození Plzně americkou armá<strong>do</strong>u a nezapomenutelné kapely Miroslava Jirkovského. V tradiciswingových bigbandů a tradicionálů se pokračuje ve festivalové části, a to především galakoncerty ve Velkémdivadle v Plzni. Koncerty malých skupin jazzového mainstreamu, jazzrocku, latinsko-amerického jazzu, fúze či freejazzu, které spíše oslovují mladší generaci, se konají v jazzových klubech.Jazz mládeži rozvíjí spolupráci mezi studenty českých, německých a rakouských základních uměleckých š<strong>kola</strong> konzervatoří. Mezinárodní jazzové dílny se pořádají v rámci festivalů. Jako učitelé jsou zváni renomovaní češtíi zahraniční pedagogové.Poslední roky se daří přilákat <strong>do</strong> Plzně výrazné mezinárodní zastoupení, titul EHMK by byl pro dramaturgii akcedalší výzvou k rozšíření pestré nabídky programu.19. FILM <strong>2015</strong>Plzeň se dá pojmenovat mnoha přízvisky. Plzeň kulturní, Plzeň historická, Plzeň konzervativní, Plzeň průmyslová,Plzeň pivní, Plzeň umělecká, Plzeň evropská. Mnohá z nich jsou naplněná, jiná na svůj čas ještě čekají. ProjektemFilm <strong>2015</strong> bychom rádi dali světu vědět, že existuje i Plzeň filmařská.FILM <strong>2015</strong> je celovečerní povídkový film, jedná se o cca 8–10 krátkých samostatných filmů o délce kolem 10 minut.Jde o animované a hrané filmy natáčené v Plzni, plzeňskými nebo s Plzní spjatými neprofesionálními filmaři.Jednotlivé filmy vytvořené různými autory, případně se štáby mohou prolínat.Ve filmu hrají herci převážně z plzeňských divadelních a tanečních souborů.Vytvoříme speciální www stránky, kde se v první fázi setkají autoři námětů, scenáristi, kameramani, střihači, režiséřia skladatelé.Cílem je ukázat město Plzeň a její obyvatele z různých úhlů pohledu – tradičních i originálních, prezentovat filmnejen v Plzni, např. na festivalu Finále, ale i případně na MFF v Karlových Varech či jiných festivalech v ČR i zahraničía zapojit se tak <strong>do</strong> projektu Plzeň <strong>2015</strong>.Nositel projektu: Plzeňský filmGarant: Roman ForstPředpokládané náklady: 1 000 000 Kč / 38 460 €Roman ForstVystu<strong>do</strong>val Zápa<strong>do</strong>českou univerzituv Plzni.Pracuje jako nezávislý kameramana střihač.Je autorem amatérských filmů:——Strom (1999) – pseu<strong>do</strong>hraný snímeko tom, že i strom je jenom člověk.Oceněný na několika festivalech,včetně mezinárodního cenou za nejzajímavějšífilm.——School wars (2007) – jako lektor přitvorbě studentského filmu o vztahužáků k učení.——ANDARO, Legenda o Velkém Nic(2009) – animovaný hraný film o slonech,dešti, dalekohledu a vůbec…Oceněný na mezinárodním festivaluv Brně cenou za nejzajímavější film.——Plzeňský film (2010).Spolupracuje s mnoha autory na jejichfilmech – jako kameraman, střihač. V roce2010 byl členem poroty v soutěži animovanýchfilmů Plzeň očima dětí.II.108 109II.
II.DOMINIK CENTRUM, s.r.o. pořádádivadelní, filmová a jiná audiovizuálnípředstavení, koncerty, hudební a tanečnívystoupení, výstavy výtvarných dělužitého umění a prací li<strong>do</strong>vé výtvarnétvořivosti, festivaly a přehlídky v oblastikultury a umění. Společnost DOMINIKCENTRUM uspořádala od svého založenív roce 1994 stovky kulturních akcí proplzeňskou veřejnost (koncerty, divadla,atd.), které navštívilo v součtu několikstovek tisíc návštěvníků. Více než osm letprovozuje Informační centrum města Plzně,takže disponuje reálným pově<strong>do</strong>mímo prezentaci města z pohledu cestovníhoruchu. Od roku 1999 je producentemFestivalu českých filmů Finále, dále jeproducentem festivalu Smetanovskédny. Od roku 2009 provozuje Měšťanskoubesedu – nejreprezentativnějšíkulturní a společenský stánek v Plzni,kde ročně uspořádá stovky kulturníchprodukcí.Unie výtvarných umělců ročně pořádána 40 výstav. UVU je organizací sdružujícívýtvarníky regionu v celém rozsahu profesnívýtvarné činnosti – malíře, sochaře,designery, výtvarníky v oboru užitéhoumění a teoretiky. UVU organizuje mezinárodníBienále kresby Plzeň s velkýmohlasem po celé střední Evropě. Spolupracujes Design centrem České republikya provozuje Regionální informačnístředisko DC ČR v Plzni. Členové UVUvystavují samostatně v České republicei v zahraničí, účastní se mezinárodníchsympozií a výstav – mnoho jich obdrželoocenění – a podílí se tak na propagaciměsta Plzně.20. Fotofest – mezinárodní fotografický festival v PlzniCílem akce je vybu<strong>do</strong>vat v Plzni prestižní mezinárodní kulturní akci a zapojit ji <strong>do</strong> mezinárodní sítě ob<strong>do</strong>bnýchakcí (festivaloflight.org). Festival bude pořádán kaž<strong>do</strong>ročně, vždy od poloviny června <strong>do</strong> poloviny září. Festivalpředstaví jednoho plzeňského fotografa, jednoho významného žijícího českého fotografa, jednoho nežijícíhočeského fotografa, studenty fotografie, a to vše prostřednictvím minimálně čtyř zahraničních výstav, uspořádanýchve spolupráci se zahraničními instituty, nebo vlastními silami. Součástí festivalu bu<strong>do</strong>u též workshopy, dílny,výstavy na téma Plzeň. Vše se uskuteční v prostorách Měšťanské besedy (cca 6 výstav), případně dalších galerijníchprostorách ve městě a výstavním prostoru pod širým nebem v městském sa<strong>do</strong>vém okruhu.Nositel projektu: DOMINIK CENTRUM, s. r. o.Garant: Ivan JáchimPartneři projektu: město Plzeň, Plzeňský kraj, Ministerstvo kultury ČR,Zápa<strong>do</strong>česká galerie, Galerie města PlzněPředpokládané náklady na víceletý projekt: 18 690 000 Kč / 718 850 €Kromě uvedených projektových záměrů inspiroval tento programový proud řadu dalších aktérů, kteří předložilisvé návrhy, např.:——Ústav umění a designu v Plzni prostřednictvím dalších ateliérů navrhl „Revitalizaci knihtisku“ k vytvoření funkčnídílny s ruční vazbou a vlastní výrobou papíru, „Tramvajové zastávky jinak“, „SmARTart“ propojující výtvarnoutvorbu s aktuálními vědeckými objevy apod.——Bezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích projekt „Cesta ke svobodě tvarů“ prezentující sklářské a designérskéumění Bořka Šípka——Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti projekt „Socha ve městě“ zaměřeným na významné osobnosti Plzeňskanebo “Revitalizace Lochotínského parku” jako unikátní soubor plastik v historickém krajinném prostředí.Vztahy a city Otevřená komunikace jako základ pevných vztahůKvalitní individualita se utváří díky spletitému systému vztahů – jak lidí mezi sebou, tak ve vztahu člověk – příroda,člověk – město, člověk – historie, člověk – sny… Teprve v síti vztahů a zapojením <strong>do</strong> společnosti může vzniknoutkreativní jedinec. Je nutné si přiznat, že i ta nejvýraznější osobnost se nemůže formovat v izolaci. Kultura je postavenana vztazích, proto její bu<strong>do</strong>vání nebo rekonstrukce trvá léta a nedá se získat ani vytvořit okamžitě. A nato dnes při životním tempu „take away“ nejsme zvyklí.Emoce, které utvářejí náš vztah k životu, naše společnost téměř vyřadila z rejstříku společensky přijatelných kritériípro důležitá veřejná rozho<strong>do</strong>vání. Princip libosti a nelibosti je základním prostředkem poznání a vnímání světa.Naučit se vnímat emoce a uvěřit síle vztahů (zvláště po totalitní zkušenosti z jejich devastace) ovšem samozřejměvyžaduje veliký kus odvahy.„Největším brownfieldem je člověk“ zaznělo na jedné z veřejných debat. Ano, dějiny 20. století mnoho <strong>do</strong>bréhonepřinesly, umíme to zlepšit v novém mileniu?! Všude se objevují jiné úhly pohledu, nutnost změn je cítit ve vzduchu.„Čeká nás globální restart společnosti,“ vzkázal přes Atlantik Richard Florida na pražském Fóru pro kreativníEvropu v březnu 2009.Plzeň chce vyvolat širší diskusi, jejíž hlavní téma zní: „od totality ke kreativitě“, od roviny politické k osobní, od ténejbližší lokální úrovně až po nejvyšší evropskou. Pochopit kořeny neutěšeného stavu, napojit se na progresivnímyšlenkové proudy svobodné Evropy a zapojit se <strong>do</strong> diskusí o jejích perspektivách. Přispět tématy střední Evropymalých národů, inspirovat se v samotné oblasti kultury a využít tím zkušeností z funkčních modelů kulturníchpolitik všech stupňů, seznámit odbornou veřejnost a politickou reprezentaci s výsledky studií zásadního významu(Zelená kniha apod.).Pozvolný proces aktivizace veřejnosti dává naději na její postupné otevírání se. Od překonávání předsudkůa vnitřních bariér každého jednotlivce, od pochopení zásadní role a spoluzodpovědnosti, kterou ve společnostiobčan nese, až po systémové změny a změny politické kultury. Až po aktivní zapojení Plzně <strong>do</strong> evropských projektůa skutečné otevření se světu.Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty <strong>do</strong> poloviny května 2010:(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak jejejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektovýchzáměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivnívýběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)1. Česká kultura pod tlakem dvou totalit (1938–1953)Výstava Česká kultura pod tlakem dvou totalit (1938–1953) bude na osnově hlavních historických událostí 40. letsle<strong>do</strong>vat českou kulturu s důrazem na výtvarné umění. Dále bude reflektovat vliv obou totalitních režimů (včetněsamotné válečné situace) na životní osudy hlavních protagonistů české kultury i běžných lidí, a to zejména na jejichobčanské postoje od odboje po <strong>kola</strong>boraci, od ilegálních tiskovin a samizdatových aktivit po činnost českýchfašistických organizací a jejich časopisů.Jedním z akcentů výstavy bude osvobození českého území s důrazem na jeho průběh v Plzni. Na základě novýchpoznatků bude zhodnoceno poválečné pronikání komunistické ideologie <strong>do</strong> kultury, ob<strong>do</strong>bí komunistickéhopuče a situace po něm (mimo jiné nové formy odboje). Zvýšená pozornost bude věnována fenoménu vyhánění,resp. ztráty <strong>do</strong>mova Čechů po zabrání Sudet, emigrace v <strong>do</strong>bě nástupu fašismu, Němců po válce, emigracepo komunistickém převzetí moci 1948, včetně násilného vysídlení plzeňských rodin z města po povstání v roce1953. Výstava by se měla stát mnohovrstevným obrazem 40. let, s dílčím přesahem <strong>do</strong> roku 1953.110 111Zápa<strong>do</strong>česká galerie v Plznizahájila svoji činnost 1. ledna 1954.Dnešní název vešel v platnost v roce1960. Od roku 2001 je příspěvkovou organizacíPlzeňského kraje. Předchůdcemgalerie byla Městská obrazárna, založenáSpolkem přátel výtvarného umění v Plzni,který vznikl v roce 1910 z iniciativy plzeňskýchměšťanů a patriotů. Sbírka obrazárnypředstavovala „národní klasiku“a klasiky regionálního umění. Po nucenélikvidaci v roce 1950 přešla <strong>do</strong> sbíreknově založené Krajské galerie a <strong>do</strong>sudtvoří základní fundus sbírky dnešní Zápa<strong>do</strong>českégalerie v Plzni. ZČG sídlila <strong>do</strong>roku 1984 v prostorách Zápa<strong>do</strong>českéhomuzea, kde vystavovala zúžený průřezsbírek. Od té <strong>do</strong>by nejsou sbírky trvaleveřejně prezentovány. Od roku 1972využívá pro krátko<strong>do</strong>bé výstavy výstavnísíň Masné krámy, od roku 1997 i komornívýstavní síň „13“. Za vedení prvníhoředitele Oldřicha Kuby (1954–1985) sesbírkový fond rozšířil o významné celkymoderního českého umění (kubismus),po té měla spíše regionální význam.Profil instituce se výrazně změnil od r.2007, a to důrazem na kvalitní výstavníprogram s ambiciózní dramaturgií, odbornoupřípravu výstav <strong>do</strong>provázenýchšpičkově zpracovanými publikacemia spoluprací s nejvýznamnějšími odbornýmiinstitucemi v ČR (Ústav dějin uměníAV ČR v. v. i., Ústav pro dějiny umění FFUK, Národní galerie aj.). Moderní po<strong>do</strong>buzískal rovněž vizuální styl galerie.Průlomem v historii galerie je projekt najejí novou bu<strong>do</strong>vu podle návrhu architektůLadislava Kuby a Tomáše Pilaře,která má umožnit trvalou prezentacisbírek. Zápa<strong>do</strong>česká galerie v Plzni je odr. 2009 členem mezinárodní College ArtAssociation (CAA).II.
Tematická strukturaDějinný proces 40. let, jeho signální i drobné, zdánlivě nepodstatné příznaky, bu<strong>do</strong>u prezentovány prostřednictvím<strong>do</strong>bových reliktů z nejrůznějších oblastí:——umělecká díla včetně fotografie, a to jak udržující kontinuitu moderního umění, tak v podstatě vůči totalitnímrežimům loajální, hrající na bezpečnou strunu národního sentimentu (národní kýč) a také fašistické umění,u nás zejména např. karikatury ve fašistických tiskovinách;——katalogy, odkazující na tehdejší výstavní aktivity a různou míru jejich ideologizace;——atributy <strong>do</strong>by – např. rozhlasové přijímače jako prostředek oficiální i soukromé informace (s přelepkami zaokupace, s nahrávkami hlášení po heydrichiádě, <strong>do</strong>bovými šlágry, voláním o pomoc za Květnového povstání1945, znělkou Kupředu levá atd.) nebo plynové masky, případně trosky sestřeleného německého letadla a dalšívěcné symptomatické relikty;——životní styl (běžné rodinné fotografie, ukázky designu včetně módy);——klíčové archivní <strong>do</strong>kumenty;——literatura (citáty z poezie a beletrie, příp. z filozofické a odborné literatury bu<strong>do</strong>u provázet celou výstavu), odkazyna divadelní a hudební produkci, zastavení u osudů některých umělců a jiných významných osobností.Nositel projektu: TranspArt, s. r. o.Garant projektu: Vilém DubničkaPředpokládané náklady na víceletý projekt: 7 200 000 Kč / 276 920 €3. Svoboda projevu a moc totalityHudebně literární večer Plzeňské filharmonie ve spolupráci s Českým nonetem a vybranými literáty, ve kterémzazní díla napsaná v extrémních podmínkách Terezínského ghetta, pankrácké věznice nebo pod velkým tlakemtotalitní moci. V hudební části bu<strong>do</strong>u mimo jiné prezentována díla: Ru<strong>do</strong>lf Karel Nonet g moll, Tři písně HanseKrásy, Symfonie č.4 Dmitrije Šostakoviče. Zároveň bu<strong>do</strong>u ke spolupráci osloveni literáti s osobní zkušeností vlivutotality na vlastní tvorbu, jako jsou např. Ivan Klíma a Václav Havel, kteří bu<strong>do</strong>u v autorském čtení živě poukazovatna rozpor mezi svobodným uměleckým projevem a cenzurou totalitní moci.Nositel projektu: Plzeňská filharmonie o.p.s.Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €II.TranspArt, s. r. o.Produkční společnost TranspArt, s. r. o.vznikla v květnu roku 2009 primárně zaúčelem spoluzajištění festivalu Divadelníléto pod plzeňským nebem. Okruhspolupracovníků se s týmem Divadelníholéta více méně shoduje. Jejímzakladatelem je Vilém Dubnička, hereca režisér, který v roce založení po devítiletech odešel z Divadla J. K. Tyla na volnounohu, aby se mohl naplno věnovatdivadlu a jiným kulturním a uměleckýmaktivitám. Mimo práci na Divadelním létěse TranspArt věnuje organizaci a zajištěnírůzných kulturních akcí hlavně v Plzni (17.listopad – 20 let poté, část Oslav svobody2010), výrobě a provozu nezávislýchdivadelních inscenací (Akvabely, Obraz,Sirup), ale i jiným kulturním činnostem(vydávání knih atd.).Pozornost bude věnována účastníkům odboje proti nacismu. S nimi bude konfrontována loajalita sle<strong>do</strong>ványi u osobností kultury v <strong>do</strong>bě nástupu komunistické totality. Část věnovaná druhé polovině desetiletí tak naznačímj. úpadek tvůrčích nároků u umělců, kteří se na konci 40. let účelově ztotožnili s novou ideologií, resp. konjunkturálnínástup podprůměrných autorů meziválečného ob<strong>do</strong>bí, a naopak radikální pozice umělců, kteří trvali nasvobodě umělecké tvorby.Zvlášť důležitou roli v expozici, která se má stát co nejrozmanitější množinou informací a podnětů k aktuálnímuzamyšlení současného diváka, bu<strong>do</strong>u mít <strong>do</strong>kumentární fotografie a film. Promítány bu<strong>do</strong>u cca 4 tematizovanécelky, sestříhané z <strong>do</strong>kumentárních filmů, týdeníků, privátních filmů, vybraných pasáží z hraných filmů.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>česká galerie v PlzniGaranti projektu: Hana Rousová, Marie Klimešová, ve spolupráci se Zápa<strong>do</strong>českou galerií,historiky Muzea města Plzně a vybraným filmovým teoretikemPředpokládané náklady: 3 250 000 Kč / 125 000 €<strong>2.</strong> Open streets / Den Meliny MercouriPrestižní open air happening prezentující netradiční formou to nejlepší z regionální kulturní scény. V Den MelinyMercouri se na ulicích odehrávají neobvyklé věci. Akce má aktivizovat organizace a jednotlivce, kteří jsou běhemcelého roku uzavřeni ve svých zkušebnách, ateliérech, sálech nebo v organizacích, které neumožňují vlastní, neobvykléaktivity. Den Meliny Mercouri je příležitostí pro všechny, kteří chtějí prezentovat svou práci na kulturním polia spolu s ostatními nabýt sebevě<strong>do</strong>mí jako součásti široké a kvalitní kulturní entity. Celý projekt má motiv evropskédimenze – na akci jsou zastoupeny země EU, ale i nečlenské státy, hlavně ze zemí, jejichž obyvatelé v Plzni pracují.Svou pestrou škálou kulturních aktivit v otevřených ulicích projekt propojuje mnoho městských organizací, neziskovýsektor, komerční zařízení, ale i jednotlivé umělce s kulturu milující veřejností v interaktivní komunikaci. Cílemje propojit plzeňskou kulturu s tím, co přesahuje hranice země i Evropy samotné.4. Umělec proti totalitním praktikámTéma dvou totalit, které tak zásadně poznamenaly život v Čechách ve 20. století, zůstává i v dnešní <strong>do</strong>bě velmiživé a varovné. Totalitní praktiky zůstaly hluboko zakořeněny především v mysli starší a střední generace, ať užk nim tito lidé sami měli sklony, nebo naopak proti nim tvrdě bojovali. Po pádu komunismu pozvolna nastoupilaéra nové, skryté – a možná o to více nebezpečné „totality“. Je projevem nejvyšší arogance moci, potírání demokracie„z<strong>do</strong>la“ a důsledného upozadnění občanské společnosti a úlohy neziskového sektoru v ní.Komunistický režim nedával prakticky žádný prostor současným projevům umění, zvláště těm jeho druhům, kteréjsou postaveny na individualitě, poukazují na sílu jedince, osobnosti. I proto zde byly zpřetrhány kořeny současnéhotanečního a pohybového umění a progresivních projevů perfomerů překračujících hranice mezi tancema divadlem.Čtyřicet let izolace zanechalo hluboké stopy a nová politická garnitura nejeví zájem o nápravu. Nové směry performingarts počínaje odvážnými divadelními experimenty stejně jako současným tancem a konče pohybovýma fyzickým divadlem nebo multidisciplinárním uměním se stále nedaří prosadit jako přirozenou součást kulturnínabídky po celé zemi. Dokonce ani v hlavním městě nemají na růžích ustláno.Má-li být projekt Plzeň <strong>2015</strong> skutečně inovativní, musí se nutně otevřít experimentu, nebát se provokovat a začítpostupně vytvářet stabilní podmínky pro veškeré progresivní umělecké proudy. Ve své programové skladbě paknutně musí takové téma otevřít. Jednou z rezidencí, které hodláme realizovat v roce 2014, bude právě multidisciplinárníněkolikatýdenní mezinárodní dílna na dané téma rezistence, kde se promísí umělci se zkušeností z totalitouz východní části Evropy a umělci ze zavedených západních demokracií. Lze předpokládat, že minimálněčást z nich se ujme materiálu k vytvoření vlastní performance pro Plzeň <strong>2015</strong>.Nositel projektu: Farma v jeskyni, o.s.Garant projektu: Viliam DočolomanskýPředpokládané náklady na dvouletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €112 113Farma v jeskyniMezinárodní divadelní studio, zaměřenéna tvorbu, vývoj a výzkum lidského výrazu.Definuje se vztahy mezi já-ty, tělohlas,kultura-příroda, veřejnost-intimita,výzkum-tvorba. Hledá tělesnou artikulacitoho, co se slovem ani jiným médiemnedá vyjádřit.Inspiraci nachází v nepravidelných terénechhudby, torzech kulturních projevů,lidském <strong>do</strong>tyku, architektuře prostorua osobní výpovědi. Soubor se vyjadřujeke skutečnostem, které jsou pro jehočleny osobně a sociálně aktuální. Studiopracuje pod vedením svého zakladatele– režiséra Viliama Dočolomanského.Součástí práce Farmy v jeskyni nenípouze vytváření inscenací, ale také edukativníčinnost, základní výzkum uměníherce a vybraných kulturních minorit.Studio se začalo formovat v roce 2001při přípravách projektu Lorca v Praze.Název Farma v jeskyni je <strong>do</strong>slovným překlademarabského slova daimuz, kterýmbyl pojmenován Lorcův rodinný statek.II.
II.Občanské sdružení KVAS bylozaloženo v roce 2007, kdy členovémultimediálního studia Mouse Overa jeho další spolupracovníci zaštítili svérozšiřující se aktivity pod hlavičku novéhoobčanského sdružení. Propojili taksvoji zkušenost s kulturně-vzdělávacímia kulturně-sociálními projekty, projektyna pomezí kultury a ekologie, animacekultury a veřejného prostoru s knot howmultimediálního studia a rozšířili svoučinnost propojením praxe z neziskovéhoi komerčního sektoru. Právětoto propojení v souvislosti s novýmiperspektivami vzdělávání, na úrovni primárníhoa sekundárního školství, kterépodporují tvořivé zapojení multimédií<strong>do</strong> vzdělávání, jsme vyhodnotili jakobílé místo na mapě. Zároveň jsme chtělivytvořit vlastní vizi a směřování na poliobčanské společnosti a kultury a uměnív souvislostech. Přizvat ke společnémuuvažování další spolupracovníky z oblastitvořivé komunikace, veřejného vystupování,advokacie umění, kulturní politikya kreativního komunitního plánovánía integrovat tak svoje zkušenosti z praxei předešlých studií.V roce 2008–2009 bylo Kvas o.s. společněs Agorou CE o.p.s. zpracovatelemProgramu rozvoje kultury ve městě Plznina léta 2009–2019. Při tvorbě programubyly zapojeny tradiční i inovativnímetody zapojení veřejnosti, které byly nazákladě zahraničních inspirací vytvořenypřímo pro Plzeň.V roce 2010 Kvas o.s. participovalo navytvoření multimediálního materiálu provýstavu Opičí Král v Českém pavilonuExpa v Šanghaji.5. Divadelní Platforma11+ / Artistic Discoveries in European SchoolyardsJedná se o projekt nedávno vzniklé evropské sítě třinácti divadel z dvanácti zemí, který propojuje divadla s místnímikulturními organizacemi, univerzitami a š<strong>kola</strong>mi. Vedle práce čistě divadelní na téma Artistic Discoveries inEuropean Schoolyards zapojuje <strong>do</strong> spolupráce i divadelní pedagogy (educators), výtvarné umělce (včetně novýchmédií) a studenty. Středem zájmu projektu je mládež 11 až 15 let. Výchozím bodem všech uměleckých aktivitje školní dvůr (v českých podmínkách spíše školní chodba) jako ideální místo pro inspiraci a zkoumání. Školnídvůr, školní chodba jako centrum životních zkušeností určují identitu skupiny – zde se utváří postavení jedincev rámci této skupiny, jeho názory, hodnoty. V rozšířeném smyslu je skupina na školní chodbě i jakýmsi minimodelemširší společnosti a jejích konfliktů odrážejícím multikulturní a sociální mikrokosmos jednotlivých zemí.Členy sítě Platforma 11+ jsou tato evropská divadla:Norsko / Drammen – BrageteatretFinsko / Oulu – Oulun Kaupungin TeatteriMaďarsko / Budapešť – Kolibri TheatreVelká Británie / York – Pilot Theatre CompanyNizozemí / Groningen – Theater de CitadelČeská republika / Plzeň – Divadlo AlfaPortugalsko / Palmela – Teatro O Ban<strong>do</strong>Estonsko / Tallin – VAT TeaterVelká Británie / Lon<strong>do</strong>n – Emergency Exit ArtsSlovensko / Bratislava – Divadelní ústav BratislavaNěmecko / Dresden – Theater Junge GenerationItálie / Milano – Teatro ElsinorŠvýcarsko / Zürich – Junges Schauspielhaus / Jetzt&Co.www.brageteatret.nowww.ouka.fi/teatteriwww.szinhaz.huwww.pilottheatre.comwww.citadeltheater.nlwww.divadloalfa.czwww.oban<strong>do</strong>.ptwww.vatteater.eewww.eea.org.ukwww.theatre.skwww.tjg-dresden.dewww.elsinor.netwww.schauspielhaus.chVýsledkem práce Platformy 11+ bude po několika letech mnohovrstevnatý (auto)portrét mladé evropské generace,jejíž současnost na počátku 21. století zachytí více než 30 nových her, 50 interdisciplinárních koprodukcía divadelních akcí, 40 uměleckých děl a počinů nových médií a dále evropská databáze divadelních her pro tutocílovou skupinu. Divadlo Alfa má zájem v projektu pokračovat nejméně <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong>.Nositel projektu: Divadlo AlfaGarant: Tomáš FroydaPředpokládané náklady na víceletý projekt: 3 900 000 Kč / 150 000 €6. Vsaď na kulturu! / Count on culture!Cílem projektu je popularizovat strategický <strong>do</strong>kument Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019zejména mezi mla<strong>do</strong>u generací ve věku 12–22 let a zvýšit občanské kompetence mladé generace v oblasti ArtsAdvocacy. S vě<strong>do</strong>mím toho, že kultura a umění jsou na nejvyšší úrovni v Evropě považovány za strategický nástrojrozvoje lidské tvořivosti – kreativního a potažmo i ekonomického potenciálu společnosti.Jádrem projektu je multimediální vzdělávací materiál, který kreativním způsobem přiblíží mladé generaci strategicképlánování v oblasti kultury a umění. Hravým způsobem zprostředkuje orientaci a přiblíží možnosti využitístrategického <strong>do</strong>kumentu v reálném životě v různých rolích, ve kterých se na poli občanské společnosti v bu<strong>do</strong>ucnuocitnou či se kterými se setkají. A to tak, aby se zároveň zvýšila schopnost mladých lidí argumentovata hledat srozumitelné souvislosti mezi kulturou a uměním, udržitelným životem a kreativní ekonomikou.Arts advocacy je v Česku nový a zatím nerozšířený obor, který může být pro mladé lidi velmi přitažlivý. Vzhledemk tomu, že se jedná o novou oblast vzdělávání, bude třeba vyvinout a designovat zcela nové herně-vzdělávacíprostředí. Hra určitě spadá <strong>do</strong> oblasti kreativního průmyslu.Projekt naváže na kreativní postupy pro zapojení veřejnosti, které jsme využili při tvorbě Programu rozvoje kulturyve městě Plzni. Multimediální vzdělávací herní materiál vhodně a atraktivně <strong>do</strong>plní samotný <strong>do</strong>kument, jehož vydánía propagace mezi veřejností se chystá. Zároveň je materiál originálním vyústěním kreativního participačníhoprocesu tvorby <strong>do</strong>kumentu. Uživatelsky přívětivá po<strong>do</strong>ba finálního výstupu může proces zpětně potvrdit a zároveň<strong>do</strong>kument uvést v život i pro širší cílovou skupinu, než jakou je odborná veřejnost.Multimediální materiál v oblasti propagace a atraktivní popularizace strategického <strong>do</strong>kumentu v Čechách jenaprostou novinkou a <strong>do</strong>mníváme se, že právě oblast kultury a umění u příležitosti kandidatury města Plzně naEHMK může jít experimentálně příkladem.Nositel projektu: KVAS, o.s.Garant projektu: Olga Škochová BláhováPředpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €7. Na hrbu velbloudaVelkoplošná syntetická venkovní divadelní show spojující nejširší spektrum aktérů od profesionálů po neherces cílem aktivizovat a propojit profesní organizace. Produkce inscenace je profesionální, stejně jako režijní vedení,dramaturgie a odpovědní ve<strong>do</strong>ucí všech ostatních inscenačních složek. K tvorbě a realizaci jsou ovšem přizványv co nejširším zastoupení všechny organizace, které se v regionu divadlem zabývají. Projekt je navíc multižánrový,takže zapojuje složky nejen činoherní, ale i taneční, hudební a jiné.Obrací se <strong>do</strong> historie města a probouzí regionální sebevě<strong>do</strong>mí obyvatel. Svým tématem se projekt týká regionu.Bude dramaturgicky čerpat z místních pověstí, dějinných událostí, tradic a nabídne jejich prezentaci obyvatelůmregionu dramatickou formou. Projekt přímo propojuje město a občany. Nejenže téma inscenace se obrací k historiii současnosti města, ale jeho poloprofesionální charakter <strong>do</strong>konce umožňuje a přímo vybízí k aktivní účastipředstavitelů města, což otevřenost města nejen demonstruje, ale při společné práci i praktikuje.Aktivizuje sebevě<strong>do</strong>mí obyvatel města ve smyslu uvě<strong>do</strong>mění si sebe v kontextu pozitivních i negativních stránekcharakteru.Nositel projektu: otevřený projekt pro Banku kreativního kapitáluGarant projektu: Olga Škochová BláhováPředpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €8. Filmová noc Masarykova gymnázia v PlzniPřidej se k nám a natoč vlastní svět, v němž žiješ. Projekce studentských filmů z dílny studentů zatím jen Masarykovagymnázia v Plzni. Cílem filmové noci v roce <strong>2015</strong> bude rozšířit spolupráci a výměny se studenty z evropských zemí.Filmová noc Masarykova gymnázia má potenci spojovat filmové aktivity studentů středních škol, zapojovat studenty<strong>do</strong> sociálních a kulturních programů. Projekt bude spolupracovat s festivalem Cigistock a Ústavem umění a designuna Zápa<strong>do</strong>české univerzitě. Záměrem je vytvořit v Plzni platformu amatérského studentského filmu – <strong>do</strong>plněkk festivalu Finále („semifinále“) a podněcovat studenty v práci s moderními médii a formáty. Doposud se stále filmovéaktivity studentů gymnázia rozvíjí a jejich potenciál by bylo možno podpořit a rozvíjet i na ostatních školách.114 115Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziuv PlzniStudenti Masarykova gymnázia v Plzni začalipodnikat prázdninové expedice se svýmvyučujícím Antonínem Kolářem, vznikalyprvní filmy. Postupně se tvorba studentůprofesionalizovala, expedice se plánovalyse záměrem tyto akce zpracovat a seznamovats nimi nejen studentskou veřejnost. Natyto aktivity se postupně nabaloval zájemo film ze strany dalších studentů. Nyní sena Masarykově gymnáziu v Plzni, případněbývalými studenty, jejichž tvorba je neustálesle<strong>do</strong>vána, natočí několik filmů různéhozaměření ročně. V současné <strong>do</strong>bě se vznikemKlubu cestovatelů Plzeň při Masarykově gymnáziuje <strong>do</strong>jednávána spolupráce s Plzeňskouinternetovou televizí – projekty studentskýchfilmových spotů o Plzni, projekty filmových<strong>do</strong>kumentů s Člověk v tísni, v přípravě je projektOrigami – film o skládání symfonickéhoorchestru z papíru – a jiné.II.
II.Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň,o.s.Jako početnější a ucelenější těleso fungujeod roku 1998, v roce 2008 se vedení ujalasoučasná sbormistryně A. Šourová.Sbor má ve svém repertoáru skladby z <strong>do</strong>bstře<strong>do</strong>věku až po současnost včetně populárníhudby. Cílem Canticora je prezentovatsborovou hudbu novými způsoby a přiblížitji tak širší části veřejnosti. Koncertní činnost;prezentace a popularizace sborové hudby;rozvoj hudebního talentu svých členů. Snahaspojovat zdánlivě neslučitelné, tzn. sborovýzpěv s moderními hudebními žánry a způsobytvorby zvuku. Kromě vlastních vystoupení,je Canticorum od roku 2009 pořadatelemfestivalu sborového zpěvu Plzeňské Notování.Plzeňská diecéze římskokatolické církve jedruhou nejmladší diecézí v ČR, byla zřízenabulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993.Prvním a <strong>do</strong>savadním biskupem byl jmenovánMons. František Ra<strong>do</strong>vský. Patronemdiecéze je blahoslavený Hroznata, šlechticžijící na přelomu 1<strong>2.</strong> a 13. století v západníchČechách.Rozloha diecéze činí 9 236 km 2 , zahrnujekraj Karlovarský, kraj Plzeňský s výjimkouNepomucka a Sušicka a několik obcí okresůRakovník (kraj Stře<strong>do</strong>český) a Chomutov(Ústecký kraj).Jednou z největších stavebních akcí probíhajícíchv současné <strong>do</strong>bě v plzeňské diecézi, jerevitalizace objektu bývalého františkánskéhokláštera v Plzni, podpořená z Evropskéhofondu pro regionální rozvoj.Muzeum loutek v PlzniObjekt <strong>do</strong>mu č.23, kde sídlí Muzeum loutek,je ve vlastnictví města Plzně, které financovaloi rozsáhlou stavební rekonstrukci, ježzačala v roce 2007. Investorem expozičníčásti bylo Divadlo Alfa, které projekt expozicea jeho realizaci připravilo spolu se Zápa<strong>do</strong>českýmmuzeem v Plzni. Kurátory byli DanielBechný a Jana Studená (ZČM v Plzni) a TomášFroyda (Divadlo Alfa). Muzeum loutek takvzniklo díky úzké spolupráci a společnémuúsilí města Plzně a Plzeňského kraje. ProvozovatelemMuzea loutek je Zápa<strong>do</strong>českémuzeum v Plzni.Nositel projektu: Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziuv Plzni, Masarykovo gymnázium v PlzniPředpokládané náklady: 300 000 Kč / 11 540 €9. Plzeňské notování – festival sborového zpěvuPlzeňské notování je vícedenní festival, jehož účelem je setkání pěveckých sborů nejen z Plzeňského kraje.S ohledem na zkušenosti plánujeme přenést pově<strong>do</strong>mí o festivalu na mezinárodní úroveň. Festival se pomalurozrůstá i o soubory ze zahraničí.Festival bude hodnocenou přehlídkou zúčastněných sborů, která představí široké veřejnosti sborovou kultururůzných žánrů z různých koutů Evropy. Ze zkušeností z ročníku 2009 jsme vyvodili, že je nezbytné zahájit spoluprácis dalšími institucemi.Nositel projektu: Canticorum, smíšený pěvecký sbor, Plzeň, o.s.Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 000 000 Kč / 115 380 €10. Duše městaDlouho<strong>do</strong>bý, několikaletý program kulturních, duchovních a společenských událostí v návaznosti na evropskouspirituální tradici je zaměřen na vytvoření prostoru setkávání pro všechny, k<strong>do</strong> hledají kvalitní a smysluplné životnízacílení. Důležitými součástmi projektu jsou Noc kostelů, hudební festival PilsAlive a festival varhanní hudbyv katedrále sv. Bartoloměje, Křížová cesta centrem města uskutečňovaná před Velikonocemi, dále pouť k PanněMarii, Plzeňské Ma<strong>do</strong>ně s kulturním a společenským programem a také škála kulturního setkávání v čase adventua Vánoc. Významnou součástí projektu je celoroční provoz a zajišťování kvalitního programu v Památníku obětemzla – meditační zahradě. Ve spolupráci se Zápa<strong>do</strong>českým muzeem připravujeme otevření Muzea sakrálního uměnís unikátními artefakty v prostorách gotického kláštera františkánů.Jakkoli je katolická církev tradičním společenstvím, svým napojením na mladé lidi a různé zájmové, společenskéči etnické skupiny je projekt „Duše města“ otevřen současným podnětům i potřebám lidí bez ohledu na jejich sociálníi názorový profil. V české společnosti, proslulé svým sekulárním akcentem, přináší naše nabídka, zakotvenáv duchovní dimenzi, výrazný provokativní aspekt a věříme, že inspiruje k dialogu a diskusi.Rok <strong>2015</strong> vyzývá k porovnání tradic udržovaných v Čechách s evropskými.Nositel projektu: Plzeňská diecéze římskokatolické církvePředpokládané náklady na víceletý projekt: 3 600 000 Kč / 138 460 €11. Expedice na niti – father friendly programProjekt zážitkové turistiky pro širokou, ale opomíjenou cílovou skupinu. Projekt, podporující vnímání města Plznějako moderního a kulturního města v rámci kandidatury na EHMK. Plzeň nově také „father friendly“ destinací –zážitek, který podporuje rodinné vztahy a aktivní otcovství, významné sociologické téma dnešní <strong>do</strong>by. Projekt„oživující“ významnou kulturní investici – Muzeum loutek.Partnerem projektu je Liga otevřených mužů – česká odnož mezinárodní organizace Men Engage.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>české muzeum / Muzeum loutek v PlzniPartner projektu: Liga otevřených mužůPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 200 000 Kč / 46 150 €1<strong>2.</strong> Město v pohybu / mezinárodní sokolský slet v PlzniSokolské cvičení je koncipováno jako všeobecná průprava pro děti, kondiční cvičení pro <strong>do</strong>spělé a cvičení proseniory. Sokol mimo to pokračuje ve výchovném procesu i v kulturních činnostech. Sokol spolupracuje s celouřa<strong>do</strong>u organizací <strong>do</strong>ma i v zahraničí, odkud čerpá nové impulsy. Česká obec sokolská je členem významné mezinárodníorganizace ISCA (International Sport and Culture Association).V rámci projektu plánujeme uspořádání SokolGymu. Což je projekt České obce sokolské datující se od roku1996. Programově i ideově vychází ze 150leté národní tradice pořádání tělovýchovných a sportovních vystoupenína území České republiky, dále také ze zahraničních akcí, jako jsou Festivaly sportu pro všechny, Světovégymnaestrády a další akce tohoto charakteru. Právě myšlenka Kalokagathea (harmonie těla a ducha) vycházejícíz tradic So<strong>kola</strong> je ústředním mottem celého projektu. Akce má výrazný mezinárodní přesah.Nositel projektu: Česká obec sokolská, Župa PlzeňskáPředpokládané náklady: 850 000 Kč / 32 690 €13. Festival mladé kultury CIGISTOCKFestival mladé kultury CIGISTOCK vznikl v roce 2003 na půdě Církevního gymnázia v Plzni a rozrostl se z původníchprostor <strong>do</strong> ulic celého města a <strong>do</strong> více festivalových dní. Kaž<strong>do</strong>ročně se desítky mladých lidí učí týmové prácia odpovědnosti za svěřený projekt. Festival je určen třem skupinám. Za prvé mladým umělcům, kteří mohouv rámci festivalu zužitkovat svůj talent a píli. Za druhé divákům, které má akce motivovat k seberealizaci a tvůrčíčinnosti, neboť účinkující i pořadatelé jsou ve stejné věkové skupině jako oni. Třetí skupinou jsou <strong>do</strong>brovolníci(studenti SŠ) a organizační tým (studenti VŠ), kteří se při přípravě festivalu učí týmovým zkušenostem, komunikačním<strong>do</strong>vednostem a odpovědnosti při tvorbě určitého projektu, což pak bezpochyby využijí ve svém profesnímživotě.CIGISTOCK podporuje aktivní občanství mladých lidí, jejich seberealizaci a mladé umělce napříč žánry.Rok <strong>2015</strong> je výzvou pro rozšíření jeho realizace o evrospkou dimenzi.Nositel projektu: CIGISTOCK, o.s.Garant: Jan ZápotockýPartner projektu: Církevní gymnáziumPředpokládané náklady na víceletý projekt: 2 100 000 Kč / 80 770 €14. Aktivní prožití stáříCeloroční program aktivního prožívání stáří, s cílem ovlivnit zdravý životní styl seniorů, zlepšit psychický i zdravotnístav seniorů prostřednictvím nabídky optimálních pohybových aktivit, včetně netradičních sportovních činností.Inspirací může být v roce <strong>2015</strong> práce se stejnou cílovou skupinou v jiných evropských zemích, resp. ve městech,která v rámci projektů EHMK myslí i na seniory.116 117Sokolvznikl jako první tělocvičná organizace vestřední Evropě 16. <strong>2.</strong> 1862 z popudu MiroslavaTyrše a Jindřicha Fügnera. Program So<strong>kola</strong>byl již od jeho založení všestranný. Kroměpravidelného cvičení, veřejných vystoupení,šibřinek a akademií se pořádaly též kulturníbesedy, výlety, zájezdy <strong>do</strong> ciziny, tábory mládeže,hudební a pěvecké koncerty, přednášky,výstavy, divadelní a loutková představení.Krátce po založení So<strong>kola</strong> v Čechách začalyvznikat sokolské jednoty v zahraničí. V roce1863 měl Sokol jednoty ve Slovinsku, Srbsku,Chorvatsku, Bulharsku, Polsku, Lužici, Francii,v dnešním Rakousku, Švýcarsku a také v carskémRusku. V Americe, Kanadě a v Austráliizakládali jednoty naši krajané z řad exulantů.Pravidelná veřejná cvičení byla nazývánavšesokolskými slety, právě proto, že přijíždělyvýpravy z celého světa. V obou světovýchválkách se částečně zasloužili o naši svobodutaké sokolové v legiích či v jednotkách americkéarmády. V ob<strong>do</strong>bí totality pomáhali udržovatsokolskou myšlenku krajané v emigraci.Ústředí uspořádalo v letech 1962 až 1990sedm sletů v různých místech světa. Díkytomu Sokol nikdy nezanikl a jeho myšlenkazůstala uchována. V roce 1990 byla obnovenačinnost So<strong>kola</strong> v naší republice. V Plznibyla založena sokolská jednota 26. 10. 1863.Sokolové stáli u vzniku Obecního hasičskéhosboru (1869), Plzeňského filharmonickéhospolku (1865), vydavatelství Plzeňských novin(1870), Národní jednoty pošumavské biografElektra (1912) atd. Pravidelná sokolskáveřejná cvičení byla zážitkem pro cvičencei pro diváky. Největší proběhla v roce1929 zaúčasti členů vlády ČR a v roce 1932, kdy sev Plzni konal mezinárodní slet.Plzeňská krajská asociace Sport provšechnyVznikla v roce 2004 v rámci České asociaceSport pro všechny, o.s. Ta má ve svém programuzařazen rekreační sport, rekreační pohybovéaktivity, rekondiční aktivity, zdravotnítělesnou výchovu. Program je zaměřen navšechny věkové skupiny, cílem je soustavněa účinně přispívat ke zdravému vývoji conejvětšího počtu dětí a mládeže, k rozvojizdatnosti všech sociálních vrstev <strong>do</strong>spělé populace,k zachování kondice a soběstačnostiseniorů a tím i k jejich aktivnímu a spokojenémuprožití stáří.V současné <strong>do</strong>bě má Plzeňská krajská asociacepřes 5 000 členů.II.
II.GOADA, o.s.Na počátku byl Goliáš a David. To je festivaldeskových her. Sdružení GOADA o.s. bylozaloženo v červnu 2007. Vedle herně-osvětovýchakcí na školách začalo spolupracovats mnoha partnery. (Diakonií, kavárnoua čajovnou Kačaba, Stanicí mladých techniků,1. ZŠ Plzeň – Bolevec, Městskou knihovnouv Plzni a v Rokycanech, Českou deskoherníspolečností, Společností pro ranou péči,Tyfloservisem, Skauty, Městskou knihovnouv Horažďovicích, Klášterem Plasy).Jedním ze stěžejních milníků naší činnostibylo vydání deskové hry Spino pro Plzeňskýkraj a Magistrát města Plzně. Hra vyhrálav roce 2007 Kreativní soutěž.Občanské sdružení Lidé lidembylo založeno několika iniciátory 1<strong>2.</strong> <strong>2.</strong> 2003.Jeho náplní je péče o životní prostředí,záchrana hodnot, které tu zanechali našipředkové, a vše, co může město a občanskésdružení udělat pro občany a naopak občanépro město.Klášter Chotěšov, o. s.Dobrovolné neziskové občanské sdruženípomáhá obci se záchranou bývalého klášterapremonstrátek v Chotěšově, jenž je v majetkuobce. Bylo založeno v květnu 1998.Patnáct <strong>do</strong>brovolníků zdarma vykonáváv klášteře průvodcovskou službu, rozšiřujemuzeum, usiluje o kulturní využití objektua podílí se na realizaci méně náročných opravkonventu.KULTPRO, občanské sdruženíPosláním sdružení je propagace uměleckýchaktivit a českých kulturních památek v mezinárodnímměřítku. Organizování výstav,sympozií a dalších kulturních aktivit pro českévýtvarníky v zahraničí a zahraničních výtvarníkův Čechách.ANNOPKAsociace nestátních neziskových organizacíPlzeňského kraje. Smyslem existence je jednakadvokační činnost pro neziskový sektor,ale především tvorba partnerství, iniciovánínových projektů a realizace takových činnostía projektů, které jednotlivé organizace nebooborová uskupení dělat nemohou nebo naně nemají sílu. Základní a stálou činností jeporadenství pro neziskové organizace i veřejnostprávě k tématům neziskového sektoru,fungování NNO, legislativy, financování.Nositel projektu: Plzeňská krajská asociace Sport pro všechny o.s.Předpokládané náklady: 150 000 Kč / 5 770 €15. Brány <strong>do</strong> světa (deskových) her / Gates of the World of (Board) GamesVýstava s řa<strong>do</strong>u menších <strong>do</strong>provodných akcí umožňující lidem ukázat deskové a společenské hry nejen z pohledutrávení volného času a zábavy, ale i vzdělávání, tvůrčího vyžití či využití v sociální sféře. Projekt je z velké částizaměřen i na prezentaci organizací, které hry nějakým způsobem využívají, pomáhají jejich klientům, nebo jsouv rámci jejich činnosti realizovány, ačkoli tyto organizace mohou být mnoha lidem téměř neznámé.Doprovodné akce:——Prezentace organizací, jejichž zaměření nějakým způsobem souvisí s daným typem her,——festival deskových her Goliáš a David,——Workshopy a přednášky pro návštěvníky týkající se využití her v určitých oblastech.Nositel projektu: Goada, o. s.Garant projektu: Aleš MatasPartneři projektu: Zápa<strong>do</strong>české muzeum, Soukromá střední umělecká š<strong>kola</strong> Zámeček, Ústav umění a designu,Společnost pro ranou péči (Plzeň), Tyfloservis (Plzeň), Společnost pro rodinu (Praha), Člověk v tísni, Českádeskoherní společnost (Czech Board Games, Praha), Klub deskových her Bedna (Plzeň), Stanice mladýchtechniků Plzeň, Školní a studentská divadelní sdružení a hudební skupinyPředpokládané náklady: 730 000 Kč / 28 080 €Kromě uvedených projektových záměrů se k tomuto programovému proudu přihlásila řada dalších organizacíči osobností, jmenujme např.:——Ústav umění a designu v Plzni s projektem „To jsme my / nakresli svůj portrét“ zapojujícím veškeré generacei minority——Lidé lidem, o.s. s projektem „Řekněme to hudbou“ postaveném na mezigeneračním dialogu——Klášter Chotěšov připomínající po celý rok místní tradice a zvyky v projektu „Nejen město Plzeň, ale i jeho okolížije kulturou“——Galerie města Plzně mapující plzeňskou výtvarnou scénu za posledních padesát let v projektu „Plzeňskápěna“——KULTPRO, o.s. s projektem „Partnerská města Plzeň a Regensburg očima amatérských výtvarníků“——Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje zabývající se mimo jiné <strong>do</strong>brovolnictvím s projektem„Křesadlo – Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“——a další.Tranzit a menšiny Otevřený prostor pro nové impulsyPlzeň je tradiční evropskou křižovatkou. Od nepaměti se v Plzni na cestě z Čech <strong>do</strong> Evropy přes bavorská a saskáměsta setkávali lidé, propojovaly se zde jejich osudy a příběhy, které se dále otiskovaly <strong>do</strong> městských zdí, ulici okolní krajiny. Tradiční dělné a inspirující soužití české německé a ži<strong>do</strong>vské kultury, katolického i protestantskéhoči ži<strong>do</strong>vského vyznání patří k historickému, byť dvěma totalitami narušenému, vě<strong>do</strong>mí města a jeho obyvatel.Tradice žití v různosti je inspirující i pro dnešek, kdy se spolu učí žít místní obyvatelé s množstvím nových příchozíchnejen z Evropy, ale také Asie a Afriky. Příběh Plzně je příběhem stře<strong>do</strong>evropského města, ve kterém se odrážípestré a divoké dějiny mnohovrstevnaté Evropy. Tímto programovým proudem vě<strong>do</strong>mě a cíleně otevíráme starénezhojené jizvy (odchod plzeňských Židů, vyhnání plzeňských Němců) a nezavíráme oči před současnými bolestmi(život plzeňských Romů či příchod nových obyvatel Plzně z východní Evropy i Asie). Chceme bu<strong>do</strong>vat takovéprostředí, které umožní přirozené setkávání a vzájemné poznávání stylů života, tradic a zvyků.Minoritou ovšem není chápána jen minorita etnická, sociální, ale také menšinové a experimentující druhy a žánryumělecké tvorby, stejně jako tranzitem v oblasti kultury rozumíme interdisciplinární a mezidruhové projekty.Budeme-li číst Plzeň jako křižovatku, tržiště, okamžitě se před námi otevírá druhý fenomén, jímž je plzeňskýgenius loci – Plzeň je město na cestě. Od 14. století je součástí významné stře<strong>do</strong>věké obchodní stezky Via Carolina.Plzní procházely v čase bolestných válek mnohé armády, stejně tak jako v čase rozkvětu mnozí řemeslníci,obchodníci, vynálezci a vědci. A tak se <strong>do</strong> plzeňské dlažby otiskly stopy jak porýnských kameníků, španělskýchžoldnéřů, italských stavitelů železnic, amerických pěšáků, tak vietnamských stánkařů a ukrajinských nebo polskýchstavebních a průmyslových dělníků. Průmyslový rozvoj města v 19. a 20. století dal rozkvést mezinárodnímuvěhlasu města o výrazný export špičkových výrobků plzeňského průmyslu <strong>do</strong> celého světa, s ním také svět poznávalystovky plzeňských montérů, konstruktérů a obchodníků.Dnes leží na zásadním dálničním a železničním tahu mezi „starou“ a „novou“ Evropou. Být opět občerstvujícízastávkou na dlouhé cestě, posilujícím odpočinkem – místem, kde je ra<strong>do</strong>st pobýt během cest napříč Evropou,to je jedna z výzev naší kandidatury.Tranzit je v našem pojetí nejen průjezdem a putováním, ozvěnou nomádství, ale také setkáváním a vzájemnýmobohacováním. Odchody bývalých spoluobčanů a příchod menšin z odlišných kulturních prostředí dávají Plzni<strong>do</strong> vínku příležitosti zkoumat, ale také rozžívat momenty nečekaných setkávání nových překvapivých situací.V tomto programovém proudu bychom rádi využili potenciál, který umění a kulturní projekty mají v překonávánístereotypů a předsudků. Naučíme-li se otevřenosti vůči různým barvám pleti, budeme o to více respektovati další „menšiny“ – gaye, lesby, handicapované, seniory, děti. Umělecká tvorba vytváří ze své podstaty interkulturněkomunikující prostředí. Inspirace prostřednictvím výrazných mezinárodních projektů je příkladným obrazemmožných nových forem spolupobývání v jednom místě. Zároveň má umění schopnost sdílet zkušenosti a prezentovatje v mezinárodním měřítku.Projekty tohoto pilíře bu<strong>do</strong>u orientovány <strong>do</strong> tří základních rovin. První jsou projekty vycházející z potřeby integraceimigrantů a etnických menšin a projekty zaměřené na kulturu těchto menšin. Druhým polem jsou projektyorientované na putování a výměnu tvůrčích kolektivů (mezinárodního složení), především zaměřených na okrajovou,experimentující a provokující tvorbu. Třetí rovinu nabízejí kulturní festivaly a eventy, jež mohou být nejenplatformou pro prezentaci inspirujících zahraničních nebo menšinových projektů, ale také v sobě nesou potenciálnových zahraničních návštěvníků pro Plzeň.118 119II.
II.Vybrané projekty navržené jednotlivými subjekty <strong>do</strong> poloviny května 2010:(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady tak, jak jejejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektovýchzáměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivnívýběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)1. Zářící metropole umění. Fin de siècle – umění secese v MnichověPojem Muenchen leuchtete (Mnichov zářící) pochází z novely Thomase Manna Gladius Dei (Meč Boží) z roku190<strong>2.</strong> Později se toto označení používalo často k označení Mnichova na přelomu 19. a 20. století. Mnichov bylv „dlouhém 19. století“ přední evropskou kulturní metropolí. V Německu byl považován za „hlavní město umění“,a to především v <strong>2.</strong> polovině 19. století. V řadách sdružení Mnichovská secese byli zastoupeni jak renomovanéosobnosti Mnichovské školy, tak mladí umělci, kteří usilovali o radikální změnu statusu umění. Na konci století (finde siècle) byla mnichovská kulturní scéna skutečně pluralitní. Do všech oborů výtvarného umění byly invenčnětransformovány podněty mezinárodní secese, od tradičních až po avantgardistické koncepty, jejichž nositelemse stalo dnes světoznámé sdružení Der blaue Reiter. Někteří z protagonistů tohoto ob<strong>do</strong>bí, jako např. Vasilij Kandinskijnebo Paul Klee, jsou zastoupeni ve zlatém fondu nejvýznamnějších světových muzeí umění.V kandidatuře Plzně na EHMK <strong>2015</strong> má tento projekt své hluboké oprávnění. Umění <strong>do</strong>by fin de siècle je v Zápa<strong>do</strong>českégalerii v Plzni zastoupeno velmi obsáhlým a kvalitním souborem uměleckých děl. Dalším důvodem jegeografická i kulturní blízkost Plzně k bavorské metropoli. Projekt Umění secese v Mnichově má v rámci přihláškyjak regionální ukotvení, tak je zároveň nadregionálním projektem, který má širší evropský význam.Česká kulturní veřejnost se s uměním mnichovské secese <strong>do</strong>sud neměla příležitost seznámit. Někteří z autorůbyli zastoupeni svými díly pouze na výstavě Německá secese v Národní galerii v Praze v roce 1980. Ani v samotnémMnichově není tamní secese prezentována v souhrnu různých oborů výtvarného umění, neboť díla jsouzastoupena v různých sbírkách (malířství, architektura, užité umění). V poslední <strong>do</strong>bě o toto téma v českém prostředívzrůstá zájem (např. grantový projekt Ústavu dějin umění AV ČR ke kulturním vztahům Prahy a Mnichova).Přelom století v Plzni znamenal obrovský rozmach města. Na rozdíl od Mnichova byl zde vývoj města poznamenánvelkým přílivem obyvatel <strong>do</strong> města, kteří byli poměrně jednostranně orientováni na získání práce ve Ško<strong>do</strong>výchzávodech. Od 80. let 19. století se město orientuje spíše na techniku. Také blízkost Prahy odvádí z městakultivovanou vrstvu. Evropské paralely tohoto ob<strong>do</strong>bí lze nalézt v bu<strong>do</strong>vách Zápa<strong>do</strong>českého muzea a Divadla J.K. Tyla (1900–1910), inspirované vídeňským stylem. Doprovodné akce k výstavě se bu<strong>do</strong>u soustřeďovat na témarole umělce ve městě a význam přítomnosti umělců v kulturním vývoji města. Toto téma je v současnosti s rozvojemkonceptu kreativních měst velmi aktuální.Cílem výstavního projektu je souhrnná prezentace výtvarné kultury Mnichova v éře fin de siècle (1890–1914).Nejedná se pouze o představení uměleckého sdružení Mnichovská secese (založeného r. 1892), ale o přiblíženívýznamných uměleckých činů na poli architektury, grafického designu, uměleckého řemesla a průmyslu, malířství,sochařství, kresby a grafiky. Výstava a <strong>do</strong>provodná publikace bu<strong>do</strong>u tematicky strukturovány jednak podlesdružení, hnutí a tendencí a jednak podle <strong>do</strong>bově aktuálních témat. To umožní ukázat přesahy výtvarné kulturyke kulturní historii, literatuře, filosofii, či teologii. Přiblíženy bu<strong>do</strong>u i významné <strong>do</strong>bové kulturní časopisy Jugend,Simplicissimus, Die Kunst für Alle aj.Na výstavě bu<strong>do</strong>u představena díla významných umělců ze sdružení Münchner Sezession, Vereinigte Werkstättenfür Kunst und Handwerk, Der Deutsche Werkbund, Der blaue Reiter, krajinářské školy v Dachau u Mnichova,ale též umělců stojících mimo sdružení. Pořadatelé výstavy bu<strong>do</strong>u usilovat o reprezentativní zastoupení následujícíchumělců, mezi nimiž nebu<strong>do</strong>u scházet jména jako Franz von Lenbach, Franz von Stuck, Lovis Corinth, GabrielMax, Max Slevogt, Fritz von Uhde, Paul Klee nebo Vasilij Kandinskij.Součástí výstavy bude také prezentace tvorby českých umělců, kteří stu<strong>do</strong>vali a působili v Mnichově, k nimž patřínapř. E. K. Liška, Jakub Schikaneder, Lev Lerch, Josef Mandel, Emil Holárek a další.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>česká galerie v PlzniPředpokládané náklady: 5 100 000 Kč / 196 150 €<strong>2.</strong> Miret / Ida KelarováDalším projektem, který se v Plzni pro rok <strong>2015</strong> chystá, je romský festival Idy Kelarové. Cílem projektu v Plzni jeuspořádání mezinárodního romského koncertu s filharmonií Philharmonischer Verein der Sinti und Roma se světověuznávanými romskými sólisty (www.foerdervereinroma.de) a prezentace českých i zahraničních romskýchkapel. Je třeba lidem ukázat, že romská kultura stále žije. Tento program bu<strong>do</strong>u <strong>do</strong>provázet výstavy o historii,tradicích a kultuře romského obyvatelstva. V rámci projektu bu<strong>do</strong>u dále organizovány umělecké workshopy proděti i <strong>do</strong>spělé (pěvecké, taneční, hudební či např. jazykové), které pove<strong>do</strong>u výhradně romští spoluobčané.Všechny zmíněné akce bu<strong>do</strong>u otevřeny široké veřejnosti. Rozšíří se všeobecné pově<strong>do</strong>mí o romské kultuře, a Romovési tak zároveň uvě<strong>do</strong>mí, že mohou být na svou kulturu hrdí a povede je to k určité zodpovědnosti. Jestližese má na situaci Romů v Česku něco změnit, je třeba, aby převzali zodpovědnost za řešení svých problémů.A právě takové projekty tomu mohou napomoci.Nositel projektu: Miret, o.s.Garant projektu: Ida KelarováPartneři projektu: Filharmonie Philharmonischer Verein der Sinti und Roma se světově uznávanými rómskýmisólisty (www.foerdervereinroma.de), Agentur GlanzLichter, Rakousko, Divé maky, o.z. (Slovensko), RBB – FunkhausEuropa, World Music Charts Europe (Německo), Asphalt Tango Records GmbH (Německo), SpolečenstvíRomů na Moravě, Verband Deutscher Sinti und Roma, Škampa Quartet, Filharmonie Hradec Králové o.p.s.Předpokládané náklady: 1 500 000 Kč / 57 690 €3. Khamoro Plzeň <strong>2015</strong>Více než deset let existence festivalu romské kultury se již zarylo <strong>do</strong> pově<strong>do</strong>mí nejen Pražanů, přesto <strong>do</strong>sudfestival jako takový se za hranicemi hlavního města nevydal. Dohodli jsme se proto s panem Silajdžičem stojícímv čele celé akce na postupné spolupráci, která vyústí v plzeňskou část tohoto výjimečného mezinárodně velmi<strong>do</strong>bře obsazeného festivalu.Nejpozději v roce <strong>2015</strong> tak bude moci plzeňská veřejnost obdivovat hudbu, tanec, ale i zvyky a tradice romské kultury,zajímavé filmové pohledy na toto výjimečné etnikum, výtvarné <strong>do</strong>provodné akce, debaty, přednášky apod.Nositel projektu: občanské sdružení SLOVO 21Garant projektu: Džemil SilajdžičPředpokládané náklady: 1 800 000 Kč / 69 230 €4. Art dialogVýtvarné umění je univerzální jazyk, kterému rozumí lidé ze všech koutů světa, aniž by se jej museli učit, je jakoesperanto, s jehož znalostí se už narodíme. Prostřednictvím umění tak mohou mezi sebou komunikovat a poznávatse národy bez znalosti jazyka toho druhého.120 121MIRET, o.s. (Mezinárodní iniciativa pro rozvojetnické tvorby)Romské občanské sdružení MIRET je <strong>do</strong>brovolnýmsdružením občanů, založeným zaúčelem vytvoření podmínek pro humánněpedagogickou,kulturní a uměleckou činnost.Naše organizace se již několik let zabývápodporou tvůrčích a kulturních aktivit romskéminoritní skupiny.Romské sdružení MIRET bylo založeno v roce1998. Jedním z hlavních cílů naší organizaceje napomáhat romské minoritě v integraci<strong>do</strong> společenského života v ČR a naopakmajoritní skupině obyvatel ČR umožnita pomoci porozumět lépe Romům a otevřítse jim. Již několik let spolupracujeme s různýmiinstitucemi, organizacemi a nadacemi,například: UNESCO, Amnesty International,Ministerstvo kultury ČR, Klub Hurá kamarád,Nadace Divoké husy, Česká Inspirace, DROMa další. Již po několik let je naším patronemzpěvačka Ida Kelarová, která nám napomáháv umělecké náplni našich aktivit.Ida KelarováZaložila Mezinárodní školu pro lidský hlas.Organizuje mezinárodní workshopy, multietnicképrojekty, romský festival Gypsy CelebrationHartmanice a v různých zemích zakládápěvecké sbory s repertoárem romských písníApsora. V roce 1999 vytvořila spolu se svýmnynějším partnerem Desideriem Duždemskupinu Romano Rat („Romská krev“), sekterou koncertuje po celém světě.Za hudbu k filmu Zpráva o putování studentůPetra a Jakuba byla v roce 2001 nominovánana Českého lva. Specifické hlasové dílny „Zpívatmůže každý“ realizovala v těchto zemích:Slovensko, Velká Británie, Norsko, Dánsko,Švédsko, Nizozemí, Španělsko, Francie,Belgie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Izrael,Mongolsko, Itálie.SLOVO 21Občanské sdružení SLOVO 21 bylo založenov roce 1999 v Praze a v současné <strong>do</strong>bě realizujeprojekty vzdělávací, kulturní, mediální,projekty týkající se zvyšování veřejné informovanostiatd., především romské projektya projekty týkající se integrace cizinců žijícíchv České republice.Základními cíli sdružení jsou zejména bojproti rasismu a xenofobii, ochrana lidskýchpráv, bu<strong>do</strong>vání tolerance vůči minoritám,podpora vzdělávání a integrace menšin.Jsme organizace otevřená novým myšlenkáma iniciativám, spolupracujeme se státnímii nevládními organizacemi a institucemiz České republiky a zahraničí.II.
Umění a kultura zveřejňuje intimní výpovědi o našich životech, ra<strong>do</strong>stech a strastech, o našich nadějích a zklamáních,o našich citech. Umění pomáhá poznat se navzájem. Pomáhá přiblížit se k sobě a získat k sobě ztracenoudůvěru. Umění znovu otevírá komunikaci.Již od začátků přípravy plzeňské kandidatury se účastní studenti a pedagogové Ústavu umění a designu diskusevedené výtvarnými prostředky na témata, která tato kandidatura opět otevřela. Od roku 2008 se v každémsemestru a klauzurní práci a v řadě prací bakalářských a diplomových objevují témata související s podporoukandidatury, s městem Plzní a okolím, soužitím etnik, plzeňskými řekami, historií dávnou i nedávnou, pověstmiplzeňského kraje, využití nových technologií a nanotechnologií v umělecké tvorbě, historie západního pohraničí,evropská identita, odstraňování bariér v evropské komunikaci, ekologie atp.Tento dialog bude pokračovat <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> a postupně k němu bu<strong>do</strong>u zvány další školy a další studenti z českýcha evropských škol. UUD bude lídrem těchto „diskusí“ vedených výtvarnými prostředky, které otevřou a bu<strong>do</strong>uřešit řadu palčivých a aktuálních témat regionu a potažmo celé Evropy.V semestrech roku <strong>2015</strong> tyto aktivity vyvrcholí a bu<strong>do</strong>u prezentovány práce studentů UUD, kde se uvedená tématařešila už od počátku přípravných prací na kandidatuře v roce 2008.Bu<strong>do</strong>u vyhlášeny mezinárodní soutěže uměleckých škol:——komiksových příběhů na téma „Sousedé“;——plakátů na téma „Ecultura“;——grafik na téma „ Můj tvůj <strong>do</strong>mov“;——designových návrhů na téma „Teendesign“.Výstupy těchto mezinárodních soutěží bu<strong>do</strong>u po celý rok vystaveny v prostorách Zápa<strong>do</strong>české univerzity v Plznia dalších prostorách. Tiskem bu<strong>do</strong>u vydány vícejazyčné katalogy a sborníky jednotlivých témat.Nositel projektu: Ústav umění a designu v PlzniGarant: Josef MišteraPředpokládané náklady víceletého projektu: 1 750 000 Kč / 67 310 €5. Can<strong>do</strong>co v PlzniKomunitní práce umělců sice patří k běžným praktikám a trendům posledních let, přesto budeme těžce hledat taksystematickou a důslednou práci s handicapovanými občany, jakou již po léta <strong>do</strong>káže realizovat CANDOCO.Pokud bylo jejich vystoupení před více než desítkou let pro někoho šokující, dnes mají za sebou turné po celémsvětě a dále zkoumají možnosti, jak prolamovat mentální bariéry. Vytvářejí prostor pro dialog osobnosti zdravéa tělesně postižené i na scéně, dialog, který není pro každého zcela obvyklý.Pracují dnes se špičkovými choreografy a režiséry, přesto je pro ně zásadní pomáhat šířit tento kreativní modelvšude po světě. Plzeň se proto může těšit na rezidenční pobyt, který nabídne intenzivní dílny pro české umělcei tělesně postižené občany. Výsledky nepochybně mnohé překvapí…Nositel projektu: Tanec Praha, o.s.Předpokládané náklady na víceletý projekt: 2 800 000 Kč / 107 690 €II.6. Slam Poetry experimentalJde o koncept protkávající menšinovou kulturu a experiment s mezinárodním i menšinovým rysem – slam poetryje cesta k vokalizaci problémů a ran na duši města, jeho lidí i jeho skrytých i viditelných menšin.122 123II.
II.Občanské sdružení FlédaOd září 2004 provozuje v Brně Flédu,dle návštěvnosti a zájmu z celé republikyi zahraničí, v současnosti jedno ze stěžejníchmíst nezávislé kultury v ČR.Johan, o.s.Centrum Johan od roku 1998 soustavněrozvíjí v Plzni, Plzeňském i Karlovarskémkraji své aktivity ve třech základníchliniích: umělecké projekty (původníumělecká tvorba v oblasti performingarts a výtvarného umění, festivaly, divadelnía paradivadelní projekty, výstavníprojekty, produkční práce, konzultace),vzdělávací projekty (tvůrčí dílny, uměleckásympozia, projekty zaměřené napostupy vycházející z výchovy uměním,estetické výchovy, dramatické výchovya osobnostního a sociálního rozvoje)a komunitně orientované sociálnípráce (resocializační projekty pro mladénezaměstnané, projekty komunitníhodialogu a komunitního rozvoje a práces <strong>do</strong>brovolníky).Od roku 2000 realizuje projekt Otevřenéhokomunikačního prostoru MovingStation / Hemžící se zastávka. Jedná seo jedinečný projekt kulturní a sociálnírevitalizace historické bu<strong>do</strong>vy nádražíPlzeň – Jižní předměstí. Původněodbavovací nádražní bu<strong>do</strong>va z roku1904 ležící na křižovatce tratí Plzeň-Cheba Plzeň-Domažlice se stala prezentačníma rezidenčním prostorem pro nezávisléalternativní projekty předevšímz oblasti performing arts a výtvarnéhoumění. Díky projektu Moving Station sev listopadu 2009 stalo centrum JOHANčlenem prestižní evropské sítě kulturníchcenter pracujících v bývalých industriálníchbu<strong>do</strong>vách – Trans Europe Halles.Slam poetry je soutěž v přednesu poezie. Důraz se klade na poezii a především na její prezentaci. Autoři se zaměřujína to, co sdělují a jak to sdělují. Slam poetry založil na počátku 80. let v Chicagu Marc Smith a od té <strong>do</strong>bysi získala velkou popularitu, <strong>do</strong>sud především v západním světě. Slamy se tam pořádají v různých městech praktickykaždý týden. Slam poetry začalo v České republice pořádat tehdejší brněnské nakladatelství Petrov podvedením Martina Pluháčka v roce 2003. První dvě finálová <strong>kola</strong> se konala v rámci olomouckého festivalu poezie.Od roku 2005 přešlo finále <strong>do</strong> Brna a zabydlelo se v klubu Fléda. Plzeň se postupně stala vlajkovou lodí českéhoslamu, z Plzně postupně <strong>do</strong> světa vyrazili významní čeští slameři Bohdan Bláhovec, Buczech, Nejhodnější Michala první česká slamerka Masha. Bohdan Bláhovec a Masha uspěli i na evropském slamerkém poli.Slam poetry experimental je projekt velkého týdenního evropského festivalu a odborného sympozia spolu s tvůrčímsetkáním a evropskou soutěží. Počítáme s pravidelným pořádáním významné odborné konference o cestácha možnostech slamu jako angažované tvůrčí cesty horečně reagující na bolavé otázky <strong>do</strong>by.Cílem projektu je vytvořit platformu pro setkávání špičkových představitelů slamu v Evropě, platformu pro odbornoureflexi. Počítáme s širokospektrálním setkáním literátů, literárních vědců, performerů, hudebníků, kulturníchantropologů, muzikologů i filosofů.Počítáme s tím, že by se Slam poetry experimental po roce <strong>2015</strong> dále rozvíjel jako bienále v lichých letech. Jižv roce 2013 počítáme uspořádáním prvního, přípravného ročníku.Nositel projektu: Fléda, o.s.Garant projektu: Lenka ZogatováPartneři projektu: Podivy, o.s., Johan, o.sPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 700 000 Kč / 65 380 €7. Divoká klecProjekt propojující téma nádraží (příjezdy – čekání – odjezdy) s evropskými kulturními centry a tvůrčími skupinami,tvořícími na bývalých nádražích.Cílem projektu je umělecké animování fenoménu nádraží, cestování, <strong>do</strong>jíždění. Chceme zachytit proměnu fenoménuevropských železnic v kontextu s proměnami města a stylu života. Osou projektu je práce na společnémtématu na různých místech Evropy v mezinárodních skupinách vedených inspirujícími osobnostmi. Finále projektuse uskuteční v Plzni v prostoru MOVING STATION jako festival performing arts s tématem nádraží. Součástíprojektu bude také výstava <strong>do</strong>kumentačních fotografií a sympozium na téma město a železniceNositel projektu: Johan, o.s.Garant: Roman ČerníkPartneři projektu: Trans Europe Halles, Divadlo na Peróne Košice (SK), Teatro de laEstacion Zaragoza (E), Theater im Bahnhof Graz (A) , Stanica Žilina (SK)Předpokládané náklady: 2 500 000 Kč / 96 150 €8. Chaloupka strýčka TomaProjekt akčního kontaktního místa – mostu pro setkávání a poznávání. V současné <strong>do</strong>bě jsou Borská pole a po<strong>do</strong>bnéareály s velkým procentem zahraničních dělníků mimo běžný veřejný a komunikující prostor. To vedek řadě ne<strong>do</strong>rozumění a k vytváření bariér a předsudků mezi místními lidmi a nově příchozími.Cílem projektu je vytvořit a uvést v život koncept reálného nízkoprahového meeting pointu přímo v areáluBorských polí. Jde o vytvoření prostoru pro kontaktní služby, místa pro pozastavení i vyhledání informacía pomoci. Podle záměrů projektu by i vizuálně mělo jít o vstřícnou bu<strong>do</strong>vu (lehká vizuálně zajímavá stavba,jurta, nomádské přístřeší – počítáme se spoluprací se studenty umění na vizualitě místa). Vizualita místa musívytvářet výzvu k návštěvě i zprávu o účelu a smyslu takového bodu – místo musí nabízet kontrast s chlademindustriální zóny.Tento záchytný a bezpečný bod (pracovní název „Chaloupka strýčka Toma“) by mohl nabízet orientaci cizincům v českémsvětě, orientaci v jeho hodnotách, a zároveň by otevíral možnost pro vlastní aktivity příchozích (klubové místnosti,kulturní prostor pro koncerty, přednášky, slavnosti). Inspirací jsou nízkoprahová integrační centra v zahraničí (např.Nizozemsko). Neformálnost, <strong>do</strong>stupnost a otevřenost by byly klíčové faktory v přístupu k nabízeným situacím.Nositel projektu: Johan, o. s.Garant projektu: Ida KaiserováPartneři projektu: Člověk v tísni a ZČU (zapojené obory: kulturní a sociálníantropologie, sociologie, sociální práce a peadagogiky)Předpokládané náklady na víceletý projekt: 14 000 000 Kč / 538 460 €9. V Plzni jako <strong>do</strong>maVýzkumný projekt bude úzce provázán s činností nízkoprahového centra pro cizince a <strong>do</strong>plňovat jeho činnost výzkumnýmiaktivitami. Výzkumný zájem by se měl odehrávat na pomezí těchto tří dimenzí – město, práce, kultura.Fenomén prekarismu (od slova prekariát, jež vzniklo spojením proletariátu a prekérnosti) je ve světě běžně zkoumánv návaznosti na postavení migrantů – lidí, kteří mají oslabená sociální práva a bez jejichž levné práce sesoučasný systém produkce neumí obejít. Zvyšování sociálních nerovností vede k fragmentarizaci a exkluzivitě,která se projevuje také v teritorialitě města.V zahraniční odborné literatuře se uvádí, že přítomnost většího množství lidí v prekérním postavení způsobujeviditelné změny v prostoru. Čtvrti měst, kde žijí migranti, jsou charakterizovány procesem „urbánní desertizace“.Vzniká odcizené prostředí, jehož obyvatelé se necítí bezpečně. Z místa, kde žije jejich komunita, se stává indiferentníneosobní prostor sloužící toliko k přespávání.Město Plzeň se nachází ve velmi dynamické situaci, co se týče přítomnosti výrob, které zaměstnávají migrantyv prekérním postavení. Samo město se stalo iniciátorem vzniku celé nové tovární čtvrti, která lákala zahraničníinvestice a postupně též zahraniční dělníky. Poměr cizinecké a <strong>do</strong>mácí pracovní síly nejen v těchto provozech,ale i ve městě celkem, je jeden z „nejvyrovnanějších“ v České republice. Přítomnost velkého množství lidí, kteříjsou etnicky odlišní a sociálně znevýhodnění, může výrazně uspíšit celkový proces fragmentarizace urbánníhoprostoru, který v Plzni probíhá po celé poválečné ob<strong>do</strong>bí.Zároveň však může být přítomnost migrantů pro město šancí. Cizinec je v městském prostoru vždy nositeleminovace, často, stejně jako v Plzni, přispívá k ekonomickému růstu. Cílená podpora diverzity je součástí mnoharozvojových urbánních strategií.Velkou otázkou je, nakolik mohou k příznivému vývoji soužití cizinců a majority přispět kulturní aktivity cizincůa jejich sdružení.V tomto projektu by měla zaměřenost na trojí dimenzi pobývání cizinců na území města <strong>do</strong>pomoci k vypracováníevaluačních postupů pro úředníky města, terénní a sociální pracovníky. Mohly by podat obraz o tom, jaký je přínoskulturních aktivit cizinců pro komunitu. A přispět tak k plzeňské strategii urbánního, sociálně-udržitelného rozvoje.Garant: Ida KaiserováPředpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €124 125Ida Kaiserová, socioložka, v současnostipracuje v neziskové organizaci zabývajícíse zapojováním veřejnosti <strong>do</strong> procesůrozho<strong>do</strong>vání. V minulosti pracovala nadvou samostatných výzkumných projektechzaměřených na život cizinců veměstě Plzni. Autorka publikace „Vařit seve vlastní šťávě“.II.
II.Alliance française de Plzeň je občanskésdružení, jehož cílem je zprostředkovatfrankofonní kulturu všem jejímpříznivcům. Patří ke světové síti více než1100 kulturních zařízení ve 138 zemích.Alliance française de Plzeň byla založenav roce 1910, jejím prvním předse<strong>do</strong>u bylspisovatel Karel Klostermann. V současnostije předse<strong>do</strong>u pan JaroslavLobkowicz. Alliance française de Plzeňsídlí spolu s Anglickou, Německoua Rakouskou knihovnou na náměstíRepubliky 12 v tzv. Evropském <strong>do</strong>měpocházejícím z 15. století.„Myslíme si, že v současném světě sejako stále aktuálnější jeví akceptace jinakostia že každá tradice má schopnostobsáhnout jakoby všechny ostatní. Díkytomuto fenoménu můžeme i skrze takvzdálené kultury, jako jsou například japonskáči čínská, nahlédnout <strong>do</strong> kořenůtradice vlastní. Navíc jsme přesvědčeni,že setkání tohoto charakteru nám pomáhajísbírat odvahu k tomu, abychom bylischopni vést dialog s jakoukoli „jinou“kulturou při respektování vzájemnýchodlišností.“ / Bezejmenná čajovnaBezejmenná čajovna ve Šťáhlavicíchnedaleko Plzně byla otevřena v roce2000. Jejím jakýmsi „vedlejším“ efektemjsou projekty s tématy prolínání kultura rozličných kulturních světů. Tyto aktivitykontinuálně navazují na činnost Zápa<strong>do</strong>českéhoNezávislého kulturního sdruženíARS založeného v roce 1990.Především se jedná o projekty inspirovanékulturami Dálného východu –Japonska, Číny, Indie, Vietnamu, Tibetu,Mongolska… Je nutné předeslat, žev těchto projektech nejde v žádnémpřípadě o transplantaci hodnot Dálnéhovýchodu <strong>do</strong> našeho evropského prostředíani o nacházení nějakých shodnýchprvků s evropskou kulturní tradicí.V tomto případě jde o mapování a reflexiinspirativní kulturní synkreze mezi kulturamia myšlením Východu a Západu.Především ve výtvarném umění, hudbě,filosofii, estetice a literatuře…10. Duše kaváren a básníkůCílem tohoto projektu je umožnit publiku, aby objevilo veškerou bohatost a různoro<strong>do</strong>st evropských básníkůa jejich děl prostřednictvím nejkrásnějších literárních kaváren, tedy míst jako dělaných pro demokratické výměnynázorů, kde má každý, ať je jakéhokoli původu, co říct. Chtěli bychom znovu vytvořit onu atmosféru, znovu objevitduši evropských kaváren od kavárny Procope v Paříži po L’Hungaria v Budapešti. Zapomeňme kavárny stylu „vypij/ sněz a vypadni“, na stresující rytmus života, kvůli kterému zapomínáme na ra<strong>do</strong>st z toho být spolu, povídat sio kultuře, diskutovat u skleničky a s každým <strong>do</strong>uškem předělávat svět! Tyto důležité chvíle klidu, kvůli kterým stojíza to se oddat potěšení života, ponořit se <strong>do</strong> přemýšlení a <strong>do</strong> krásy.Plánované akce:——Výzkumné a experimentální dílny – umožní si uvě<strong>do</strong>mit souvislost mezi různými druhy poezie a vybranýmitématy – cesta, bloudění, cizina atd.——Tvůrčí pobyty – shromáždí na 14 dní všechny zúčastněné francouzské a další evropské umělce.——Literární setkání a další akce pro veřejnost s umělci – autorské čtení, debaty, dílny tvůrčího psaní.——Workshopy ve spolupráci se středními š<strong>kola</strong>mi, během školního roku je vyučována vybraná poezie.——Vytvoření CD informujícího o projektu, určeného pro širokou veřejnost, ke koupi na vybraných internetovýchstránkách.——Umělecké představení – multižánrová inscenace 12 evropských básní. Bu<strong>do</strong>u přednášeny v jazyce dané zeměa ve francouzštině. Diváci bu<strong>do</strong>u mít k dispozici příslušné básně v obou jazycích.Nositel projektu: Alliance française de PlzeňGarant projektu: Thibault HaiounPartneři projektu: Arteco, Divadlo Alfa, 3 Solyom (Maďarsko), AssociazioneCulturale D’Altrocanto (Itálie)Předpokládané náklady: 250 000 Kč / 9 620 €11. Tibet mysliÚspěšně realizovaná spolupráce na evropském turné mnichů japonské školy Tendai pod názvem Blízké hlasyzdáli, kteří si vzali za své zachování a oživení tradičního rituálního zpěvu šomjó, spolu s unikátním českým souboremSchola Gregoriana Pragensis pod patronací Tomáše Halíka byla cennou zkušeností pro navazující projekty,např. výstavu Hory a srdce v japonském městě Takasaki. Tyto zkušenosti jsou podstatné pro projekty čajovnyv tomto duchu <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> i po něm.Patří sem i projekt Tibet mysli, jehož první část proběhla již v loňském roce v pražské Novoměstské radnici podzáštitou pana Václava Havla, ve spolupráci s Nadačním fondem Potala, Národní galerií a Náprstkovým muzeemv Praze. Výstava <strong>do</strong>kládá přesvědčení, že po<strong>do</strong>bná mezikulturní setkávání mají v postmoderním světě dalekohlubší význam, než se může v tuto chvíli jevit. Pro většinu globalizované společnosti slábne vliv tradičních hodnot.Setkání s Tibetem, tibetskou kulturou, různými formami tibetského buddhismu (ale i s jinými vzdálenými kulturami)může inspirovat a přivést nás k novému hledání ztracené spirituality. Součástí Tibetu mysli je multikulturnívýtvarná a fotografická výstava, etnografické a rituální exponáty, filmový festival a bohatý <strong>do</strong>provodný program,to vše rozvíjeno v etapách až <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong>.Projekt přináší také unikátní turné tanečníků – mnichů z exilového kláštera Mänri v Indii. Mniši bönistické tradiceobvykle necestují. V tomto případě jde o první unikátní příležitost zúčastnit se autentických mnohahodinovýchrituálů v po<strong>do</strong>bě, v jaké jsou prováděny pouze pro tibetské publikum.Nositel projektu: Bezejmenná čajovna ve ŠtáhlavicíchGarant projektu: Ivo HuclPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 300 000 Kč / 50 000 €1<strong>2.</strong> Bienále Živé město (pocta Bohuslavu Blažkovi)Pravidelné bienále inspirativního tvůrčího setkávání odborníků i občanských aktivistů zabývajících se humanizacíživota ve městě, které iniciuje vytvoření a udělování ceny za projekty, které posilují lidskou dimenzi životav urbánním prostoru, sousedství a také setkávání a poznávání kvalit života venkova a města – Cenu BohuslavaBlažka.Cílem projektu je vytvořit platformu pro soustavnou reflexi komunitně rozvojových projektů v České republice.Záměr vychází z potřeby <strong>do</strong>kumentovat a inspirovat představitele samosprávy, občanských iniciativ, architektůa urbanistů i umělců v možnostech podpory projektů otevírajících prostor pro posilování humánní a komunitnídimenze života ve městě, v krajině. Klíčovou otázkou projektu je kultura života a vliv kultury na rozvoj kvality životapro obyvatele města a jeho okolí.Projekt je postaven na dvou základních liniích:——Pravidelném mezinárodním mezioborovém sympoziu o městě, městské krajině a její lidské dimenzi, o krajiněa lidských zásazích <strong>do</strong> ní, o rozvoji komunitně orientovaného života, rozvoji sousedství a občanské spolupráce.Speciální téma bude pravidelně věnováno kultuře, kulturním projektům posilujícím sounáležitost obyvatels místem.——Veřejná a reprezentativní soutěž pro městské samosprávy a neziskové organizace o cenu Bohuslava Blažka– cenu za přínos lidskému rozměru života ve městě, za prohloubení respektu k místu ke krajině. Oceňoványbu<strong>do</strong>u také kulturní a umělecké projekty posilující vazbu k místu, respektující krajinu a rozvíjející mezikulturníspolupráci na animaci veřejného prostoru.Nositel projektu: Živé město – neformální sdružení pořadatelůGaranti projektu: Roman Černík, Ida KaiserováPartneři projektu: Centrum pro komunitní práci Plzeň, Spolek pro obnovu venkova,Zapálení, Johan, o. s.Předpokládané náklady na víceletý projekty: 900 000 Kč / 34 620 €13. Plzeň, Fair městoCílem projektu je přispět k lepší informovanosti Plzeňanů o problémech rozvojových zemí a Fair Trade jako jednéz po<strong>do</strong>b boje proti chu<strong>do</strong>bě a dětské práci, získat plzeňskou veřejnost pro tuto myšlenku a vytvořit po vzoruLondýna a dalších kulturních měst zemí EU z Plzně první české Fair město. Konkrétní aktivity ve<strong>do</strong>ucí k naplněnítohoto cíle jsou:——plzeňské bio<strong>do</strong>žínky, jejichž součástí je vzdělávání o fair trade;——zábavně-vzdělávací aktivity s tematikou Fair Trade v Zoo Plzeň během letních prázdnin;——cyklus přednášek pro plzeňské školy;——happening ke Dni pro Fair Trade;——kampaň za využívání Fair Trade kávy, čaje a občerstvení v plzeňských institucích;——Fair Trade prezentace v rámci jiných akcí kampaně Plzeň <strong>2015</strong>.126 127Centrum pro komunitní práci Plzeň jenezisková organizace, která poskytujeslužby všem zájemcům o účast veřejnostia občanských organizací v rozvoji obcí,měst a krajů, místní udržitelný rozvoja regionální politiku Evropské unie.Prosazuje principy partnerství a transparentníhorozho<strong>do</strong>vání, zprostředkováváinformace ostatním NNO v Česku a připravujespolečná <strong>do</strong>poručení a postupy.Zkušenosti z ČR přenáší <strong>do</strong> ostatníchkandidátských a členských zemí EU.Spolek pro obnovu venkovaPosláním spolku je přispívat k rehabilitacivenkova, k obnově a prohloubeníspolečenského a duchovního života navenkově, k posílení hospodářské stabilitya prosperity venkova. Motivovat občanyžijící na venkově k <strong>do</strong>brovolné aktivitě,podněcovat je k odhodlání podílet se nazdárném vývoji obce, napomáhat vznikua činnosti místních a regionálních sdružení.Účastnit se evropské spoluprácepři obnově venkova. V neposlední řaděpak překonávat úzce resortní přístupyk řešení problémů obnovy vesnice a rozvojevenkova a podporovat a realizovatProgram obnovy venkova.Bohuslav Blažek (* 18. 10. 1942 † 20.11. 2004) je jedním ze zakladatelů sociálníekologie u nás. K jeho nejvýznamnějšímodborným publikacím patří Krásaa bolest: Umění, tvořivost a hra v životětrpících a postižených (1985, spolus Jiřinou Olmrovou) a Venkov / města /média (1998). V letech 1993–2001 bylpo tři volební ob<strong>do</strong>bí místopředse<strong>do</strong>uSpolku pro obnovu venkova.II.
Neziskovou organizaci Fair Life založilaasi po dvou letech neformální činnostiskupina příznivců Fair Trade, kteří se rozhodlipřejít od osobní podpory k veřejnýmaktivitám a šířit v regionu myšlenkuspravedlivého obchodu a partnerskéhovztahu k lidem z rozvojových zemí. Chtěliby, aby se Plzeň stala po vzoru jiných evropskýchměst Fair městem a Fair Tradejeho běžnou součástí.Ve spolupráci s rozvojovými odborníkyorganizujeme přednášky s rozvojovoutematikou pro školy (od ZŠ po univerzity)i širokou veřejnost, Fair Trade prezentacea ochutnávky na charitativních či kulturníchakcích, jako Pilsner Fest, festivaly Naulici, Jeden svět. V letech 2008 a 2009jsme seznamovali s Fair Trade návštěvníkyZoo Plzeň. V roce 2009 jsme sepodíleli na 1. plzeňských bio<strong>do</strong>žínkách.Obecně prospěšná společnost Člověkv tísni byla založena v únoru 1992 jakonevládní nezisková, humanitární organizaces cílem pomáhat v zahraničních krizovýchoblastech. V současné <strong>do</strong>bě realizujehumanitární pomoc, dlouho<strong>do</strong>bérozvojové projekty a podporuje snahuo demokratizaci a <strong>do</strong>držování lidskýchpráv v téměř čtyřech desítkách zemísvěta. Vedle krizové pomoci a rozvojovéspolupráce v „méně šťastných“ oblastechsvěta uskutečňuje Člověk v tísni rozsáhléprojekty také v České republice. Mezi něpatří například mezinárodní festival <strong>do</strong>kumentárníchfilmů o lidských právechJeden svět a také řada vzdělávacích aktivit,které směřují k podpoře multikulturnía vzájemně tolerantní společnosti. Odroku 1999 je součástí činnosti Člověkav tísni také nabídka sociálně integračníchslužeb, které jsou zaměřené na řešenísituace ve stále se zvětšujících českých„sociálních ghettech“.Myšlenka Fair Trade se zrodila v nevládním prostředí zemí západní Evropy. Podpora tohoto hnutí je dnes velmisilná ve všech složkách společnosti včetně veřejných institucí. Kampaň Fair Trade město, která vznikla ve VelkéBritánii a postupně se rozšířila <strong>do</strong> dalších zemí EU, je toho <strong>do</strong>kladem. Plzeň by se svou podporou Fair Trade připojilak tomuto evropskému proudu.Cílem projektu je vzdělat co nejširší plzeňskou veřejnost, aktivně se bude pracovat se školáky a studenty, rodinamis dětmi, ale i zástupci různých institucí.Nositel projektu: Fair Life, o.s.Garant projektu: Alena SmolkováPartneři projektu: Envic, o.s., Člověk v tísni, o.s., Česko proti chu<strong>do</strong>bě, Excellent Plzeň, s.r.o.,plzeňské střední školy, Zoo Plzeň, organizátoři kulturních akcí kampaně Plzeň <strong>2015</strong>Předpokládané náklady: 100 000 Kč / 3 850 €14. Mezinárodní festival <strong>do</strong>kumentárních filmů o lidských právech Jeden světFestival <strong>do</strong>kumentárních filmů o lidských právech Jeden svět se v současné <strong>do</strong>bě řadí mezi nejvýznamnější evropskéfestivaly svého druhu. V jeho programu jsou zahrnuty jak nejvýraznější lidskoprávní <strong>do</strong>kumenty uplynuléhoroku, tak investigativní a aktivistické filmy upozorňující na závažné celosvětové problémy. Hlavní soutěžfestivalu probíhá tradičně v Praze, ale <strong>do</strong>kumenty z Jednoho světa mohou diváci zhlédnout již několikátým rokemtaké v regionech. V Plzni se festival koná pravidelně každé jaro od roku 200<strong>2.</strong> V Plzeňském kraji jsou dalšímměstem, kde se festival koná druhým rokem, Klatovy. O projekce je stále větší zájem, a tak kaž<strong>do</strong>ročně zvyšujemepočet promítaných filmů. V roce 2010 navštívilo festival v Plzni přes čtyři tisíce diváků. Jeden svět ale neznamenápouze promítání filmů. Jeho součástí jsou debaty s autory uváděných <strong>do</strong>kumentů a dalšími hosty, kteří jsouodborníky na jednotlivá témata. Část představení je určena primárně studentům základních a středních škol.„Kromě projekcí pořádáme v rámci festivalu řadu <strong>do</strong>provodných akcí, jako jsou fotografické a výtvarné výstavynebo tvůrčí dílny a koncerty.Festival Jeden svět je členem Asociace lidskoprávních festivalů / Human rights film networkNositel projektu: Plzeňská regionální pobočka společnosti Člověk v tísni, o. p. s.Garant projektu: Monika HertlováPartneři: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie,Česká televize, Magistrát města Plzeň, Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, Divadlo podLampou, Český rozhlas Plzeň, Na Hromádce, o.s.Předpokládané náklady: 18 000 000 Kč / 692 310 €a její možné putování, veřejné diskuse, výstava může také putovat <strong>do</strong> <strong>do</strong>movských měst „nocležníků“.Tento projekt se může rozvíjet v celé přípravné fázi projektu Plzeň <strong>2015</strong> Evropské hlavní město kultury.Nositel a garant: Jiří BoudníkPartneři projektu: Člověk v tísni, Slovo 21, Cizinecká policie Plzeň, cizineckéorganizace, firmy na Borských políchPředpokládané náklady víceletého projektu: 1 900 000 Kč / 73 080 €16. Gia cây / Falešný pes (DOCU-DRAMA)Jedná se o solitérní projekt, celovečerní film v poněkud neobvyklém formátu, a to <strong>do</strong>cu-dramatu. Bude kombinovathrané a inscenované části. Pokud bych ho měl přirovnat k nějakému u nás promítanému dílu, vybralibychom asi film IN THE WORLD britského režiséra Michaela Winterbottoma.Film ve filmu. Celovečerní filmový příběh vietnamského studenta Zápa<strong>do</strong>české univerzity, který se má stát hlavnímhrdinou jednoho z projektů kandidatury města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>. Režie se máujmout světově proslulá bratrská dvojice Jean-Pierre a Luc Dardenneovi. Když se zdá, že žádný film nebude, nášhrdina vezme věci <strong>do</strong> svých rukou. Projekt je postaven na propojení s belgickým městem Lutych a potenciálnímúčinkováním slavné režisérské dvojice bratrů Dardenneových. Většina filmu se odehrává v Plzni, zobrazuje světetnických menšin a divák se bude moci zároveň seznámit s řa<strong>do</strong>u akcí, které jsou s Plzní spojeny: Slam Poetry,oslavy Lunárního roku, Finále aj. Jako první byl osloven plzeňský režisér Bohdan Bláhovec. Jedná se o netradičnípohled <strong>do</strong> světa vietnamské menšiny, neobvyklý žánr, hru s filmem ve filmu, sebeironii, nadsázku v kontextu sesamotnou kandidaturouNositel projektu: Jan StehlíkGarant projektu: Jan StehlíkPředpokládané náklady projektu: 14 500 000 Kč / 557 690 €17. „Splněný Zen“ – evropsko-japonský celovečerní filmPříběh je inspirován skutečnými kratičkými událostmi a situacemi vyplývajícími z konfrontace dvou odlišných kultur,odlišnými sémantickými vzorci lidí odlišných kultur, západními předsudky vůči východním filosofiím, a v neposlednířadě moderní technikou posledních let.Nositel projektu: 24, o.s. PlzeňRozpočet: 6 500 000 Kč / 250 000 €Jiří Boudník, architekt, se narodil v Plzni.V roce 1987 emigroval <strong>do</strong> USA, kde stu<strong>do</strong>valumění a architekturu na věhlasnéCooper Union. V New Yorku pracovaljako projekční inženýr a manažer v design/buildsektoru. Po 20 letech je zpětv Plzni a Praze, kde se věnuje architektuře.V současné <strong>do</strong>bě pracuje na několikauměleckých projektech, které vystavujena obou březích AtlantikuJan Stehlíkse narodil v roce 1963. V roce 1995absolvoval magisterským titulem nakatedře Scenáristiky a dramaturgie naFAMU. Trvale spolupracuje jako scenáristaa dramaturg společnosti VAC – VachlerArt Company, příležitostně pak sespolečností Frmol a televizními společnostmi.Od roku 2004 je také uměleckýmředitelem mezinárodního festivalustudentských filmů Fresh Film Fest.24, o. s. PlzeňHlavní náplní je pořádání kulturních akcí(festivaly, koncerty, benefice, preventivnídrogové přednášky, akce pro děti a nověi hraný celovečerní film. Snažíme se našeaktivity směřovat od dětí, přes studentyaž po přemýšlivé <strong>do</strong>spělé.II.15. Dej mi pokoj – Zimmer Frei / Give me a space-Free lodgingCílem projektu je přiblížit životy cizinců žijících v Plzni a rodilých Plzeňáků. Projekt nabízí možnost setkání / přenocováníEU i ne-EU cinzicům – Mongolům, Vietnamcům, Rumunům, Ukrajincům v rodinách a bytech plzeňskýchobyvatel. Nabídnout nocleh, střechu nad hlavou je altruistické gesto od <strong>do</strong>b pravěku a vytváří jistou důvěru mezihostitelem a nocležníkem.Projekt má tři fáze. V první fázi se odehraje vlastní přenocování – počítáme s intervalem 3 týdnů. Zaznamenámeprůběh návštěv, fotografie, audiozáznam postřehů z obou stran. Ve druhé fázi připravíme výstavní projekt: výstavabude v místnosti, ve které se bu<strong>do</strong>u střídavě promítat obličeje „nocležníků“ a jejich pokojů. Tyto vizuální podkladybu<strong>do</strong>u <strong>do</strong>provázeny korespondujícími audiozáznamy. Třetí fáze je samotná výstava ve veřejném prostoru128 129II.
CŠKV (Centrum španělské kulturya vzdělávání)Centrum je místem setkání (Hispánců žijícíchv kraji, obdivovatelů a milovníků světašpanělsky mluvících zemí, cestovatelů,studentů, odborné i laické veřejnosti),tvůrčí platformou (projekty přijímané zezahraničí, projekty vysílané <strong>do</strong> zahraničí,projekty vznikající na území ČR s národnía mezinárodní účastí – laické, poloprofesionálnía profesionální projekty) a cestourůstu a vzdělávání.TANDEMKoordinační centrum česko-německýchvýměn mládeže Tandem je institucíministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,která je začleněna <strong>do</strong> strukturyZápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni.Tandem byl založen za účelem rozšířenía zintenzivnění výměny mládeže meziČR a SRN.Kromě výše zmíněných projektových záměrů bude probíhat celá řada tradičních i nově startujících aktivit. K programovémuproudu Tranzit a menšiny se již přihlásili např.:——Alliance française de Plzeň s mezinárodním projektem frankofonních divadelních workshopů „Karavana 10slov“ nebo záměrem vytvoření nového smíšeného lesního porostu, ve třech po<strong>do</strong>bách francouzské, německéa české, pod názvem „Společný les“, dále se studentskou spoluprací partnerských měst Plzně Lutych, Limogesa Franche-Comté nazvanou „Sdílení znalostí a objevování nového – Leonar<strong>do</strong> a Erasmus“, s celoevropskoupoctou hudbě konanou tradičně 21.června „Svátek hudby“ a v neposlední řadě s česko – belgickým literárnímsympoziem „Detektivka v Plzni – od Simenona po Maigreta“——Slovensko-český klub Plzeň se záměrem pořádat „Česko-Slovenské dny v Plzni“——EXCELLENT PLZEŇ s.r.o. s plánem uspořádat „Ples Evropy <strong>2015</strong>“——Klub cestovatelů při Masarykově gymnáziu v Plzni s projektem česko – vietnamského kulturního dialogu „Xinchào Plzeň – Ahoj Plzeň“——Jana Eismanová se záměrem uspořádat „Festival Flamenco Chequia“——Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem s porjektem „Dobrovolníci <strong>2015</strong>“ – zřízení<strong>do</strong>brovolnických míst pro kulturu v rámci Evropské <strong>do</strong>brovolné služby——Boheme e.V. s divadelním putováním na území Zlaté stezky „Divadelní festival Zlatá cesta“ a s projektem „Evropskýparlament mládeže“ v Plzni.Příběhy a prameny Od kořenů ke světové značceV souvislosti se čtvrtým programovým proudem se objevuje mnoho klíčových témat, směřujících k pochopeníširšího kontextu, v němž se plzeňská kandidatura vyvíjí. Nejde o nic méně než o pochopení historie, o všeobecnounutnost revitalizace v mnoha směrech. Revitalizace principů udržujících živý vztah s minulostí a tradicí,revitalizace vztahů venkov a město, revitalizace vztahu ke krajině, revitalizace památek kulturních i industriálních.Jde o pohled zpět <strong>do</strong> minulosti s úmyslem hledat inspiraci pro správnou bu<strong>do</strong>ucí cestu, cestu ve<strong>do</strong>ucí k trvaleudržitelnému rozvoji, s pochopením, že o všem se rozhoduje teď a tady, v přítomnosti.Programový proud Příběhy a prameny sleduje významné aspekty, které se prolínají a spojují v jeden celek – oživenoua udržitelnou tradici, ztracené příběhy, sítě (networking), industriální dědictví a ekologii duše. V neposlednířadě je to programový proud, který se cíleně zaměřuje na region, který symbolicky vnímá jako kořenovýsystém města Plzně, snaží se o pochopení vlivů a vazeb mezi městem a venkovem. Primárním záměrem tohotoproudu je návrat ke kořenům, hledání dávno vyschlých pramenů. Vnímání života člověka jako cesty zpět <strong>do</strong> harmonies prostředím, navázání hlubšího vztahu s příro<strong>do</strong>u, krajinou a se sebou samým. Odnaučili jsme se vnímatsvou autentickou minulost, své autentické zakotvení v místě. Výsledkem je, i přes dvacet let prožitých v demokraciia svobodě, vzájemná nedůvěra, nedůvěra vůči sobě samému, nedůvěra ke své minulosti, nedůvěra ke světua zároveň i neochota přiznat si pravdivě svou / naši vlastní minulost. Je to dědictví, kterého se obtížně zbavujeme,protože je nejvnitřnější součástí každého z nás, zvláště starší a střední generace.II.Boheme Bayerisch-Böhmischer Kulturvereinin Amberg e. V.Organizace byla založena v červnu roku2006. Zaměřuje se na podporu uměnía kultury, zvláště pak na kulturní a sociálníinterakci mezi lidmi ze západníchČech a východního Bavorska. Jejímcílem je zlepšení životních podmínek naobou stranách česko-německé hranice.Toto téma je navíc znásobeno neuvěřitelně rychle se rozvíjejícími informačními technologiemi, které na jednustranu představují zásadní posun ve vzájemné lidské komunikaci ve smyslu jejich globálního propojování, nastraně druhé však vytváří bezbolestné virtuální světy, jež naše reálné životy zásadním způsobem znejisťují. I to jeprvek, který nás odvrací od naší minulosti, od našeho zakotvení ve světě.Informační technologie ovlivnily tradiční kulturní vzorce, oblast kultury přestává být vnímána jako vertikálně vymezenáve smyslu populární-elitní, lokální-globální, státní-soukromá, ale propojuje se horizontálně.S tímto vě<strong>do</strong>mím otevírá kandidatura prostor pro vytváření horizontální kulturní regionální sítě a jejím pozvolnýmmezinárodním přesahům. Evropa regionů nemá jedno centrum. Důraz se naopak přesouvá k vytváření originálnícha osobitých lokalit, reflektujících své tradice a schopných bu<strong>do</strong>ucích transferů lidských zdrojů, zboží,služeb a kreativního a tvůrčího potenciálu.Další z vizí je obraz kreativní, kooperující společnosti, založené na spolupráci v horizontálních strukturách – sítích.„To beer or not to beer?!“ je otázka přímo se nabízející ve vztahu k Plzni. Kromě regionální kulturní sítě bude Plzeňiniciátorem sítě revitalizovaných pivovarů, která zve ke spolupráci dlouho<strong>do</strong>bého charakteru partnery z různýchkoutů Evropy. Spojuje je prostor, kterému vdechli nový život. Partneři z Belgie, Polska, Dánska, Španělska,Chorvatska, Švýcarska již projevili zájem o výměnu zkušeností a perspektivní společné projekty. Mnohé modelovépříklady z těchto zemí jsou inspirací pro očekávanou rekonstrukci areálu Světovar, pro který Plzeň vyhlásilaurbanistickou soutěž v květnu 2010. Synergie kulturního využití areálu s developerskými záměry pro celou čtvrťje jednou ze zásadních podmínek bu<strong>do</strong>ucího <strong>do</strong>brého fungování.Posledním tématem této kapitoly je „ekologie duše“, upozorňující na ohrožení nejen vnějšího, ale předevšímvnitřního prostředí člověka. Není čas posunout hranice ekologie? Není třeba chránit také člověka samotného?Není neutěšený stav vnějšího světa zrcadlem vnitřního stavu? Obrazem lidské duše? Na cestě od totalitní kekreativní společnosti bude nutné navrátit duši <strong>do</strong> žebříčku hodnot, najít příčiny zranění, vyléčit rány a naučit seznovu péči o ni. Duši je třeba chránit a vytvořit jí místo v novém chápání světa. Právě v tomto procesu má uměnínezastupitelnou úlohu.130 131„Síť je alternativní forma organizace,je otevřený systém, který je neustálev pohybu. Není v ní vykonávána žádnámoc nad lidmi a středem spolupráce jevzájemná pomoc. V takových organizacíchuž nemůže být vedení autoritářskéa hierarchické. Ve<strong>do</strong>ucí je chápán jakoněk<strong>do</strong>, k<strong>do</strong> zprostředkovává náhled,udržuje energii v proudu a pečujeo harmonii v síti. Motivace vzniku sítí jsouhodnoty, které označujeme jako postmaterialistické.Jsou to hodnoty materiálněnasycené společnosti, která vytváříprostor pro životní postoj, v němž sestanou klíčovými otázky po smysluplnosti,vnitřním vývoji a autonomii, důstojnépráci a kvalitě života…“ Harrie Salman:Evropa v novém světle„Duše se sytí krásou. Čím je potrava protělo, tím jsou živé, složité a půvabnéobrazy pro duši. Můžeme <strong>do</strong>konce říci,že budeme-li v našem životě postrádatkrásu a umění, budeme pravděpo<strong>do</strong>bnětrpět známými zmatky v duši – depresí,paranoiou, ztrátou smyslu a toxikomanií…“Thomas Moore: Kniha o dušiII.
II.„Všechno, po čem Srdce touží, lze vždypřevést na po<strong>do</strong>by vody.“Paul Claudel„Prodlévej, jak nejblíž můžeš u řečiště,v němž tvůj život plyne.“Henry David ThoreauVybrané projekty navržené jednotlivými subjekty <strong>do</strong> poloviny května 2010:(Otevřená výzva pokračuje a zde uvádíme pouze příklady projektových záměrů s celkovými náklady, tak jak jejejich nositelé odhadují, leckde s ohledem na víceleté přípravy. K posouzení kvality jednotlivých projektovýchzáměrů a míry naplnění kritérií EHMK bude pozvána Umělecká rada, jestliže Plzeň získá titul EHMK. Definitivnívýběr nejzajímavějších projektů bude pak svěřen mezinárodní jury v letech 2012–2013.)1. Voda a imaginaceAmbicí tohoto projektu je poukázat ve strukturovaném příběhu výstav na dva spolu vzájemně související aspektyvody: na to, jak toto proměnlivé přírodní medium hluboce ovlivňuje naši imaginaci a tvořivost (umění, poezii),naše sny a náš vnitřní život (psychologie, spiritualita) a jak na tomto životodárném elementu zásadním způsobemzávisí náš vlastní život i život země, jejich zdraví, vitalita a prosperita (ekologie). Toto spojení „vnitřního“ a „vnějšího“naznačuje titul a podtitul výstavy i motto z Paula Claudela.Zároveň chce vyzvednout vodu jako dnes velmi aktuální, civilizační metaforu „proměny“, „kreativity“ a „integrace“života, která vyjadřuje schopnost tvořivé flexibility a metamorfózy, přirozeného, nenásilného plynutí a organickéhovzniku nových forem života a také propojování rozmanitých a zdánlivě protikladných věcí, lidí a dimenzí <strong>do</strong>jednoho integrálního celku.Voda a životVoda je v pravém slova smyslu zázračný element, s nímž bezprostředně souvisí vznik a vývoj života na zemi. Teprveprostřednictvím vody se na ní vytváří to, co němčina tak pěkně vyjadřuje slovem „Umwelt“ – okolní svět, kterýnás obklopuje, ono společenství všech živých, dýchajících bytostí: rostlin, stromů, zvířat. Až s příchodem vodyse země a její krajiny začínají skutečně probouzet; teprve se zvuky bublajícího pramene a zurčícího potoka sepostupně začíná rozeznívat jejich mnohohlasá řeč a rozvíjet mnohotvárné formy, projevy a příběhy života.Tato magická moc vody je krásně vyjádřena v pohádkách, v příbězích o zázračné „živé vodě“ nebo v motivustudánky či pramene jako duše krajiny. Zásadní význam vody pro život <strong>do</strong>kládá její rozšíření: dvě třetiny povrchunaší planety sestávají z vody a také naše tělo je složeno ze dvou třetin z tohoto tekutého elementu. Schopnostvody probouzet a tvořit život souvisí s její úžasnou vnímavostí; jak ukazují poslední vědecké výzkumy, voda je médiumschopné přijímat, nést a indukovat <strong>do</strong> světa informace a kódy života. Je nositelkou onoho procesuálního,sjednocujícího, ekologického aspektu života.Voda a imaginacePo<strong>do</strong>bně jako má voda zásadní význam pro život, pro jeho ekologii, podněcuje a živí také naše básnické snění,naši imaginaci. V jejich různých po<strong>do</strong>bách a projevech se specificky zrcadlí archetypální řeč symbolů lidské duše.V tomto smyslu bývá imaginace často charakterizována také jako „vodní svět“, jako tajemná říše snění, jako světproměny – zárodečného vznikání a utváření nových forem a po<strong>do</strong>b či na druhé straně jejich rozpouštění. Navrhovanávýstava by se chtěla pokusit představit onen „vodní svět“ naší imaginace, ale také ukázat, jak se přítomnostvody promítá v celkovém výtvarném (formálním) pojetí některých uměleckých děl i naznačit, jak probouzející se„vě<strong>do</strong>mí vody“ dnes nově utváří náš ekologický a spirituální vztah k životu.Měla by připomenout také zvukovou, respektive jazykovou stránku vody – přiblížit specifickou řeč jejích potoků,řek či oceánu. A také naznačit, jak se voda, která, jak píše Gaston Bachelard, je „nejvěrnějším zrcadlem hlasů“,obráží v našem vlastním jazyku, v naší vlastní vokální promluvě. To by se mělo projevit v některých instalacíchi v <strong>do</strong>provodném programu k výstavě (čtená poezie). Výstava by ve svém celku měla vyznít jako pocta vodě.Součástí výstavy bude bohatý <strong>do</strong>provodný program akcí, který vedle rozhovorů s umělci a přednášek (případněceloevropské konference) – jež se bude zabývat tématem vody v rozpětí od imaginace po psychologii, ekologiii spiritualitu –, zahrne rovněž promítání filmů, čtení poezie, hudební koncerty, eko-umělecké workshopy, happeningy,výlety a putování, spojená s poznáváním řek a významu vody v regionu.Eko-umělecké projekty, slavnosti a rituály, vztahující se k řekám, k jejich čistotě a ozdravění jejich okolíZa inspiraci zde mohou sloužit projekty manželů Newtona a Helen Mayer Harisonových (The Harisons), kteří jsoupovažováni za vůdčí světové osobnosti hnutí eko-artu; téměř 40 let spolupracují s biology, ekology, architekty,urbanisty a dalšími umělci na projektech, které jsou založeny na mezioborovém dialogu při hledání nápadů a řešení,napomáhajících zachování biodiverzity krajiny a rozvoji lidského společenství. Jednu z významných aktivitHarisonových představuje projekt vyčistění řeky Sávy, který byl přijat na úrovni chorvatského národního vo<strong>do</strong>hospodářství.Ve spolupráci s ekologem Martinem Schnaiderem-Jacoby z Euronatur se jim v letech 1988–1990podařilo vytvořit tisícikilometrový kori<strong>do</strong>r pro sesterskou řeku Sávy Drávu a vyčistit jej, takže obě řeky, které vtékají<strong>do</strong> Dunaje, mají nyní z 50 % podíl na jeho čistých vodách, které se vlévají <strong>do</strong> Černého moře.Související plzeňský investiční projekt – revitalizace nábřeží plzeňských řekPlzeň je od roku 2007 zapojena <strong>do</strong> mezinárodního projektu REURIS (Revitalization of Urban River Spaces) sezáměrem zpřístupnit řeky a zapojit je <strong>do</strong> života občanů. Jsou zpracovány studie revitalizace nábřeží řeky Úslavya Mže. Je třeba v této souvislosti prozkoumat bu<strong>do</strong>ucí záměry tohoto projektu a jeho použitelnost, předevšímto, zda opravdu vychází z realistických názorů a přání veřejnosti. A zjistit, jak skutečné jsou rozvojové možnostiotevření nábřeží plzeňských řek lidem? V této spojitosti by bylo možné uvažovat o zapojení některých umělců,kteří se zabývají ekologií, <strong>do</strong> tohoto projektu, který by tím <strong>do</strong>stal novou dimenzi.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>česká galerie v PlzniGarant projektu: Jiří ZemánekPředpokládané náklady: 5 000 000 Kč / 192 310 €<strong>2.</strong> 19. Mezinárodní folklorní festival CIOFF „PLZEŇ <strong>2015</strong>“Pětidenní mezinárodní festival folkloru s důrazem na li<strong>do</strong>vé umění (zpěv, tanec, hudba, kroje) evropských zemí.Mezinárodní folklorní festival vznikl v Plzni v roce 1997 z iniciativy členů Souboru písní a tanců Jiskra. Soubor Jiskrabyl hlavním organizátorem festivalu až <strong>do</strong> roku 2006, kdy bylo pro pořádání festivalu založené nové, samostatné občanskésdružení Plzeňská folklorní scéna, o. s. MFF Plzeň je pravidelně kaž<strong>do</strong>ročně (v červnu) pořádán od roku 1997.Počínaje rokem 2006 je jeho hlavním organizátorem Plzeňská folklorní scéna, o. s. Původně spíše menší, třídenní setkáníněkolika folklorních souborů se rozrostlo v pětidenní velký festival folkloru s mezinárodní účastí. V rámci festivaluproběhlo rovněž několik výstav (např. Dětská výtvarná soutěž „Z českých li<strong>do</strong>vých tradic“ apod.). 19. Mezinárodnífolklorní festival CIOFF „PLZEŇ <strong>2015</strong>“ (10.–14. 6. <strong>2015</strong>) by měl být velkou přehlídkou folklorních souborů (dětskýchi <strong>do</strong>spělých) s důrazem na zastoupení souborů z evropských zemí. Evropské li<strong>do</strong>vé umění (tanec, hudba, zpěv, kroje)bude představeno na několik scénách v Plzni i v jejím okolí, prezentováno bude i v Českém rozhlasu Plzeň.Od roku 2008 je festival řádným členem prestižní celosvětové organizace CIOFF působící pod UNESCO.Nositel projektu: Plzeňská folklorní scéna, o. s.Garant projektu: Michaela VondráčkováPartneři projektu: město Plzeň, Nadace 700 let města Plzně, Plzeňský kraj,Ministerstvo kultury ČR, Folklorní sdružení ČR, Český rozhlas Plzeň a dalšíPředpokládané náklady na víceletý projekt: 9 600 000 Kč / 369 230 €132 133II.
II.3. Creative European Culture TrainV roce <strong>2015</strong> z Plzně vyjede celý soubor vlakových vozů, zaměřených na interaktivitu - Creative European CultureTrain. Tento vlak objede celou Evropu. V každé zemi bude mít připravený program zastávek, spojených s kulturníaktivitou daného místa a města a země. Souprava bude obsahovat více vagonů, různě žánrově zaměřených,z dílny zemí EU. Kreativní evropský vlak bude na své pouti Evropou sdružovat hudbu, divadlo, výtvarné umění,performanci, interaktivní umění s výtvarnými instalacemi umělců skupiny Orbis pictus, souprava bude mít vlastníinternetové rádio, kinosál apod.. jedním z jeho cílů bude i integrace lokálních příběhů <strong>do</strong> mozaiky běhu evropskéhistorie, kalei<strong>do</strong>skop osudů Evropanů. Při vzniku produkce vybídne i ostatní členské země, aby se připojilya vytvořily pro soupravu vlaku svůj vagón. Vlak se stane symbolem multilaterárního kulturního rozhovoru, poslema symbolem tvůrčího rozvoje evropské osobnosti.Projekt musí nabýt mezinárodního rozsahu a stát se výzvou ke vzniku celého kreativního festivalu, symbolizujícíhospojení evropských kultur ve své pestrosti a přemístitelnosti. V <strong>do</strong>bě pokračující integrace Evropy a propojováníekonomických a společenských struktur, v <strong>do</strong>bě rušení hranic a závratného vývoje informačních komunikačníchsystémů či virtuálních světů, ale i v <strong>do</strong>bě hledání společného funkčního modelu pro Evropu bu<strong>do</strong>ucí, navrhujememodel komunikativních setkání, jenž může snadno překračovat hranice i vzdálenosti, který však přitom zdůrazňujepřímý kontakt a autentický zážitek účastníků. Projekt se může stát díky své ideové náplni jakousi symbolickoukaž<strong>do</strong>roční atrakcí Evropy, může představovat kulturní „EXPO“ na železnici.Kreativní vlak se tak může stát celoevropskou výzvou i tradicí, podporující Evropu ekologickou, kulturně propojenou,autentickou.Nositel projektu: Orbis Pictus / umělecké sdruženíGaranti projektu: Petr Nikl, Ondřej SmeykalPředpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €4. Regionální kulturní síťMyšlenka regionální kulturní sítě zajišťuje spojení veškerých „subkulturních” aktivit, působících na území regionu.Má tyto funkce:——tvoří platformu pro synergická spojení a spolupráci jednotlivých aktivit;——mapuje kulturní potenciál Plzeňského kraje;——propaguje jednotlivé regionální aktivity, akce, umělce, prostory, pořadatele;——zajišťuje mobilitu umělců v rámci kraje a za jeho hranice;——distribuuje po kraji významné kulturní projekty, které se <strong>do</strong> malých míst ne<strong>do</strong>stávají.Pod pojmem „subkultura” rozumíme lokální kulturu, vznikající plošně procesem „z<strong>do</strong>la”, bez intervence úřadůa samospráv, bez počáteční podpory finanční či materiální. Kulturu, která je projevem občanské společnosti,tvoří „druhou stranu mince“ české kultury – prozatím málo pojmenovanou a nezmapovanou, ale stejně důležitou,jako je kultura „oficiální”, zřizovaná, institucionální. Subkultura není řízená, vzniká organicky. Rozvíjí se jako reakcena ne<strong>do</strong>stupnost kultury v regionech, reaguje na nerovný přístup ke kultuře v ČR. Většinou je prostým osobnímpřínosem občanů tam, kam systém nemůže nikdy <strong>do</strong>sáhnout i tam, kam <strong>do</strong>sahuje, ale ne <strong>do</strong>statečně. Můžeme jipovažovat za jeden ze základních kamenů tvůrčí společnosti. Generuje velký umělecký potenciál, který se můžedále rozvíjet. Je zdrojem udržení zpřetrhaných kulturních tradic, udržuje kulturní paměť míst a krajiny. Subkulturuje třeba „účinně, jemně a soustavně“ podporovat s důrazem na možnosti profesionalizace NNO, pojmenovatveřejně a slyšitelně její význam, poskytnout argumenty pro její podporu místním samosprávám. Také tomu budesloužit síť, která vznikne v rámci projektu Plzeň <strong>2015</strong>.134 135Orbis Pictus / umělecké sdruženíProjekt Orbis pictus aneb… je mezinárodníprojekt putovních výstav a <strong>do</strong>provodnýchakcí.Základem projektu, který měl svou premiéruv roce 2006 v Paříži, jsou interaktivní expoziceBrána <strong>do</strong> světa tvořivé lidské fantazie, Labyrintsvětla a Leporelohra inspirované dílemhumanistického myslitele J. A. KomenskéhoLabyrint světa a ráj srdce. Výstavy jsoupřipravovány dle umělecké koncepce PetraNikla ve spolupráci s českými a zahraničnímiumělci. Jejich scénář vychází ze zkušenostínabytých při interaktivních výstavách Hnízdaher – Galerie Ru<strong>do</strong>lfinum 2000 a Zahradafantazie a hudby – česká expozice na EXPO2005 v japonském Aichi.Jednotlivé expozice se snaží rozvíjet imaginacia fantazii prostřednictvím interaktivních nástrojovýchobjektů. Jednotlivé instrumentálnísoubory se zaměřují zejména na fenoménhry – na kreativní poznávání světa i sebe samaskrze vlastní smysly. Hlavním tématem je vytvořitkomunikační kanál j<strong>do</strong>ucí napříč národnostnímipříslušnostmi, sociálními vrstvamiči náboženskými vyznáními. Projekt nejenomzrcadlí sílu tvořivé touhy po poznání, ale<strong>do</strong>kazuje, že fenomén hry <strong>do</strong>káže fungovatjako univerzální komunikační prostředek bezohledu na národnost, náboženství či věk,a tím zhmotňuje a rozvíjí nadčasové myšlenkyJ. A. Komenského.Význam projektu Orbis pictus aneb… ztvrdilevropský komisař Ján Figeľ prohlášením,ve kterém navrhl rok 2009 za Evropský rokkreativity a inovací: „Komenského myšlenímě inspirovalo k tomu, abych navrhl rok2009 za Evropský rok tvořivosti a inovací.Expozice „Orbis Pictus aneb…“ je ukázkovýmpříkladem poslání tohoto Evropského roku.“.Projekt také získal statut oficiální <strong>do</strong>provodnéakce v rámci předsednictví České republikyv Radě Evropské unie v prvním pololetí roku2009.Projekt European Culture Train čerpá zezkušeností, nabytých z těchto kolektivníchinteraktivních expozic: Hnízda her GalerieRu<strong>do</strong>lfinum – Praha, Zahrada fantazie a hudbyexpozice pro pavilon České republiky naEXPO – japonské Aichi, Orbis pictus anebBrána <strong>do</strong> světa tvořivé lidské fantazie – dlouho<strong>do</strong>býputovní projekt: Paříž, Praha, Brno,Kroměříž, Opava, Florencie, Ostrava, ČeskéBudějovice, Vancouver, Brusel, Sofie. Orbispictus aneb Labyrint světla Praha. LeporelohraLiberec.II.
II.„Stesk po světle nám dává za pravdu,vypráví nám o jakémsi jiném světě, našípravé <strong>do</strong>movině, což má pro některéz nás stále jistý smysl.“ (Albert Camus)Cesta za světlem, cesta ve světle jecestou k jednoduchosti,cestou z destrukce a přeintelektualizovanéa přeinformované současnosti.K svrchovaně tvůrčímu a lidskému potenciálu.Teatrum mundi o.s. je společnost, kteráse věnuje kultuře v regionech, pořádásvé vlastní akce a programy, nabízíporadenství v oblasti art managementua animace kultury.Jejím srdcem bude projekt 4x4 Cultural Factory Světovar, jednotliví „mapující” terénní operátoři mohou využívatjiž existující sítě Místních Akčních Skupin, ale i místních muzeí, knihoven, atd. Předpokládáme zapojení jednohohlavního koordinátora a kouče, tří terénních pracovníků, kteří bu<strong>do</strong>u v přímém kontaktu s kulturními aktivitamia zároveň bu<strong>do</strong>u spravovat interaktivní webové stránky a zajišťovat všechny funkce sítě. Projekt je důležitý pronaplnění regionálních přesahů projektu 4x4 Cultural Factory Světovar.Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory SvětovarGarant: Kateřina MelenováPředpokládané náklady na víceletý projekt: 3 600 000 Kč / 138 460 €5. Vnitřní světloPlzeňské veřejnosti je téměř neznámé, že Plzeň byla v husitských <strong>do</strong>bách nazývána městem Slunce. Projekt výstav,koncertů, přednášek, tanečních a multimediálních performancí „Vnitřní světlo” by chtěl připomenout, žetento „královský“ titul není pro Plzeň jen stínem historie. Světlo ve svých různých proměnách a po<strong>do</strong>bách bylojiž v historii několikrát úspěšně uchopeno různými uměleckými projekty, výstavami či filosofickým tázáním. Mnohéproblémy tohoto tématu však zůstávají i nadále nepovšimnuty. Celý projekt bychom rádi uvedli jako poctuvynálezci obloukové lampy a rodáku z pošumavské Plánice působícímu mnoho let v Plzni, Františku Křižíkovi.Fenoménem světla je formováno a inspirováno veškeré světové umění. Od neolitických jeskynních kreseb,přes stře<strong>do</strong>věké barevné vitráže, Rembrandta, Schikanedera, futurismus, Bauhaus, či umělecké skupiny Zero čiGruppo T. Od dvacátých let minulého století se rozvíjí nejvýznamnější světelná média – fotografie a film. Novýmfenoménem se stávají světelněkinetické umění, světelná grafika, reklama, různé hry s přírodními jevy (ohněmnebo sluncem), či světelné graffiti a projekce na bu<strong>do</strong>vy. Dramaturgicky by celý projekt mohl být strukturovánv souvislosti s významnými přírodními cykly jako je západ nebo východ Slunce, úplněk, rovnodennost, slunovrat.Mnohé z těchto jevů by mohly být zakomponovány přímo <strong>do</strong> konkrétních performancí. Mnohá představení by sekonala samozřejmě především v noci. Mnohé z projektů by mohly probíhat v málo navštěvovaných či zdevastovanýchlokalitách města a tím by přispěly k jejich alespoň psychologickému zakomponování <strong>do</strong> urbanistickéhocelku města. Jsme toho názoru, že přijetí těchto stínových zón by pro Plzeň mělo také jistý individuační význam.Objekty v exteriérech města: Po definitivním kurátorském výběru výtvarníků a umělců by pro jednotlivá dílabyla speciálně vybrána lokalita, objekt či prostor. Počítáme s osobnostmi jako jsou: Miloslav Fekar – Světlo veveřejném prostoru, Pavel Opočenský – Adam a Eva, Tree iluminations – Projekce pro stromy a dalšími, katedrálaby měla být pojata jako Světelná fontána (pocta Františku Křižíkovi). Cyklus přednášek předních českých filosofů:Světlo, Oheň, Logos – Apollón, Hérakleitos, Platón (Zdeněk Kratochvíl), Hledání vlastního světla – Od gnósek stře<strong>do</strong>věké mystice (Zdeněk Neubauer), Světlo a počátek – od knihy Genese k prologu Janova evangelia (ZdeněkKratochvíl), Poznámky k barvám J. L. Witgensteina (Miroslav Petříček), Světlo jako barva – Kandinskyj, Vasarelly,Malevič, Bauhaus (Jiří Zemánek), Slunce a strach z noci (Václav Cílek), Světlo v psychologii (Cyril Höschl),Albert Einstein a tajemství světla a další. Koncerty: Charlemagne Palestino a Yvette Matteru (laser show USA),Agon a Václav Matuszek (Praha), Jaroslav Kořán a Orloj snivců, projekce Zdeněk Durdil (Praha), Fred Frith (GB)Middle of the Moment, Frank Lorentzen (D), Křišťálové mísy a mnozí další.Avantgardní film: John Cage, Woody Vasulka, Oskar Fischinger, Viking Eggeling, Alexander Hackenschmied.Taneční a multimediální performance:Tato představení, která by v ideální případě měla vznikat v interakci s konkrétním prostředím, plánujeme realizovatvždy po setmění na vybraných místech (většinou zapomenutých) města či v zajímavých přírodních scenériích.Ruyzo Fukuhara – Into the Layers /tanec butó/, Nanohach, VerTeDance – tanečně experimentální představení,Tree illuminations – multimediální světelné představení Frank van de Ven – Hranice světla, hranice stínu /tanečníperformance/ a další.Nositel projektu: Bezejmenná čajovna ve ŠtáhlavicíchGarant projektu: Ivo HuclPartner projektu: Ústav umění a designu v PlzniPředpokládané náklady na dvouletý projekt: 1 780 000 Kč / 68 460 €6. Land art / umění v krajiněProjekt LAND ART / umění v krajině chce uměleckou formou upozornit na možnosti krajiny, jako místa, kde lzetvořit, které lze uměním <strong>do</strong>tvářet a kde lze prezentovat umění. V první řadě však chce také pojmenovat nutnostkrajinu chránit a prostřednictvím umění, hry a fantazie hledat cestu k jejímu pochopení a obnově.Projekt je zaměřen na prezentaci programů, debat, výstav a workshopů v přírodních lokalitách ve volné krajiněvenkova zápa<strong>do</strong>českého a jihočeského regionu, bude protiváhou městských uměleckých projektů programuPlzeň <strong>2015</strong>. Cílem je obsáhnout co největší území obou regionů a <strong>do</strong>stat tento nový impuls <strong>do</strong> pově<strong>do</strong>mí lidí, <strong>do</strong>školních výtvarných vzdělávacích programů. Do roku <strong>2015</strong> předpokládáme možnost vytvoření sítě míst a partnerů,které budeme hledat jak mezi umělci a kulturními NNO, tak mezi ochránci přírody, š<strong>kola</strong>mi, místními akčnímiskupinami atd. Projekt může zasáhnout poměrně širokou skupinu lidí. Možnosti LAND ARTu jsou velmi široké.Může vytvářet monumentální přírodní výtvarná díla, stejně jako může být zaměřen na práci s předškolními i školnímidětmi, může oslovit mládež neobvyklými zážitky v přírodě, <strong>do</strong>spělé jako návštěvníky a obyvatele oživenékrajiny. Domácí a zahraniční turisté přije<strong>do</strong>u jako zájemci o monumentální krajinná díla vytvořená renomovanýmiumělci. Partneři: NNO z Plzeňského kraje, <strong>do</strong>mácími i zahraničními umělci, spolupráce s Ústavem umění a designuPlzeň i studenty dalších vysokých uměleckých škol Projekt klade velký důraz na participaci občanů, zapojeníškol, mladých lidí, <strong>do</strong>brovolníků.Nositel projektu: Teatrum mundi, o. s.Garant projektu: Kateřina MelenováPartneři projektu: Ústav umění a designu v Plzni – ateliér sochařství Jiřího BeránkaPředpokládané náklady na víceletý projekt: 2 880 000 Kč / 110 770 €7. Být hnací silouProjekt přináší realizaci unikátní původní historické technologie a jimi vyrobená důmyslná zařízení společněs tanečníky a performery bu<strong>do</strong>u hnací silou nových možností řeči lidského těla. Veřejná výroba stře<strong>do</strong>věkýchdřevěných historických strojů (vratidla, vahadla, jeřáby) původní technologií ručního tesání. Původní postupyzpracování dřeva i důmyslná manipulace s těžkými předměty jsou zároveň vhodnými <strong>do</strong>vednostmi pro výukubu<strong>do</strong>ucích sochařů a designérů. Řemeslná výroba má své estetické hodnoty – rytmizovaný pohyb, zvuky tesáníapod., a proto mohou být tyto prvky využity k pohybovým a hudebním kreacím již v průběhu prací. Hotové strojebu<strong>do</strong>u následně oživeny tanečním, nebo divadelním představením. Vahadla a jeřáby poháněné lidskou siloujsou schopny přenášet účinkující na velké vzdálenosti, umožňují levitaci a jsou vhodnými objekty k mnohostrannéumělecké animaci. Práce bu<strong>do</strong>u součástí mezinárodní dílny s výukou historických technik zpracování dřeva.Taneční uskupení a performeři: Vladimír Javorský a Fyzické divadlo, Tanec a fyzika – Bára Látalová a kol. a další.136 137Centrum stavitelského dědictví v Plasích– Národní technické muzeum.Cílem projektu je vytvoření národní institucezaměřené na poznávání a uchovávánívě<strong>do</strong>mostí o historickém stavitelství,a to zejména aktivací dvou ne<strong>do</strong>statečněvyužitých význačných celků kulturníhodědictví – autentických předmětůhistorického stavitelství a památkovýchobjektů v areálu NKP Plasy. Oba tyto prvkybu<strong>do</strong>u vznikem Centra zpřístupněnyveřejnosti a aktivně využívány předevšímpro oblast výzkumu a primárníhoi dalšího vzdělávání odborníků. Realizaceprojektu přinese záchranu značnězdevastovanému románsko-baroknímuhospodářskému dvoru. Projekt je na indikativnímseznamu priorit MK ČR v rámciIOP (Integrovaný operační program).II.
Nositelé projektu: Ústav umění a designu v Plzni, Centrum stavitelského dědictví v Plasích – NTMGaranti: Martin Ebel, Pavel Kodera, Josef Mištera, Sdružení ARS TIGNARIA Petra Růžičky, studentioboru sochařství a Ateliéru aplikované malby Václava Špaleho UUD ZČUPředpokládané náklady: 1 000 000 Kč / 38 460 €hlediska stále nepříliš využívaný a spojení orchestru a elektronické hudby generované pomocí tohoto programubude zajímavé nejen z posluchačského, ale i technologického hlediska.Ve druhé části koncertu bude sou<strong>do</strong>bá hudba <strong>do</strong>plněna vizualizací na úrovni současné techniky. Použita budeanimace promítaná na hladinu řeky, laserová hra a další světelné efekty.II.8. Sběrný vůz / černá skřínka regionuSběrný vůz je projekt, jehož úkolem by bylo mapování a sbírání zapomenutých a mizejících příběhů obyvatelregionu, sbírka předmětů, anek<strong>do</strong>t, lokálních písní atd. Upravený vlakový vůz je vlastně pojízdné studio, které jei přenosovým rozhlasovým vozem, rozhlas živě vysílá pořady z každé lokality, kde bude sběrný vůz mít stanoviště.Interview s pamětníky, osobnostmi dané lokality. V místě stání pak Sběrný vůz funguje jako galerie.Současně by ve Sběrném voze mohla probíhat i vystoupení lokálních hudebních spolků – fungoval by tedy ještějako pojízdný koncertní sál. Vůz bude přepracován na prostorné studio tak, aby vyhovoval potřebám galerie, rozhlasu,koncertního prostoru. Montáž pracovních stolů, závěsného systému pro obrazový materiál, instalace DVDprojektoru a projekčního plátna, ozvučovací systém pro koncerty, polohovací podium. Interiér nabídne malouútulnou pracovnu, v níž bude možné zanechat otisk, nezveřejněný příběh, střípek minulosti <strong>do</strong> mozaiky podvě<strong>do</strong>míregionu. Tematické okruhy: „Křivdy“, „Záhady“, „Trofeje a zapomenuté zásluhy“, „Ikony regionu“ atd. Sběrnývůz jako červená nit propojí regiony, příběhy regionu bu<strong>do</strong>u archivovány. Materiál, který bude nasbírán, budezpracován jako DVD pro školy, veřejné knihovny, muzea. Důležitým aspektem projektu je práce s příhraničnímioblastmi, kde stále dlí představa o provinčnosti, lokální kulturní aktivity nejsou přijímány pozitivním přístupem,kultura je vnímána hierarchicky z centralizovaných hlavních a důležitých měst. Sběrný vůz bude v roce <strong>2015</strong> součástíprojektu Creative European Culture Train.Nositel projektu a garant: Ondřej SmeykalPředpokládané náklady: 900 000 Kč / 34 620 €9. Vodní hudba – koncert na řece s výtvarnými a scénickými prvkyV první části projektu zazní slavná kompozice z dílny barokního skladatele G. F. Händela Vodní hudba. Toto provedeníse přiblíží atmosféře a prostředí, pro které vzniklo. Händel komponoval dílo pro oblíbenou kratochvílikrálovského dvora, kterou byla několikadenní plavba na lodích po Temži. Pro lid bylo velkou událostí spatřit byťjen královskou standardu, dle <strong>do</strong>bových pramenů se na březích Temže shlukovaly davy lidí. Orchestr usazenýv <strong>do</strong>provodných lodích tak vyhrával nejen královskému dvoru, ale i širokému okolí.Ideální lokace projektu je řeka v centru města. Orchestr bude usazen buď v lodích, na vojenském pontonu nebona pódiu při říčním břehu. Publikum může podívanou sle<strong>do</strong>vat z mostů, či jiných vyvýšených břehů. Ideální <strong>do</strong>boupro zahájení produkce je šerý večer, kdy se ještě může využít <strong>do</strong>bového osvětlení.První část koncertu bude vizuálně <strong>do</strong>provázena náznakovou rekonstrukcí efektních barokních scénických prvků,které tradičně <strong>do</strong>plňovaly veřejné hudební produkce, věnované nejširší veřejnosti.Druhá část projektu Vodní hudba Petra Wajsara si klade za cíl vyvolat u diváků <strong>do</strong>jem abstraktního prostoru, kterýje tvořen <strong>do</strong> sebe přesně zapadajícími součástkami a v němž funguje časové vnímání odlišné od běžného stavuvě<strong>do</strong>mí. Charakter hudby striktně minimalistický, s použitím motivů a obrazů vyvolávajících stavy blízké hypnóze.Skladba a obraz by měly být v symbióze se synchronní povahou. K <strong>do</strong>sažení tohoto efektu bude použit hudebnísoftware „Ableton live“, určený pro živou produkci na bázi samplů. Tento program je kromě hudebních elementůschopen ovládat i elementy světelné pomocí tzv. MIDI signálu. V regionálním i širším měřítku je program z tohotoNositel projektu: Plzeňská filharmonie, o.p.s. a Ústav umění a designu v PlzniGarant projektu: Lenka KavalováPředpokládané náklady: 1 060 000 Kč / 40 770 €10. The Grand CanalProjekt nesoucí název The Grand Canal má zájem veřejně uvést dílo čínského skladatele – Zhou Tian. Symfonickásuita The Grand Canal je oslavou tisícileté historie velkého kanálu v čínském městě Hangzhou a poctou všemjeho tvůrcům. Programní dílo je <strong>do</strong>plněno uměleckou videoprojekcí, sledující tep života v Číně na velkém kanálu,který je nejenom vodní cestou, ale také <strong>do</strong>movem, pracovním prostorem a smyslem života mnoha lidí žijícíchs tímto kanálem v <strong>do</strong>konalé symbióze.Hudební autorova řeč vychází z tradice čínské folklórní hudby, která je umně spojována s evropskou hudební tradicí.Autor v instrumentaci používá tradiční čínské nástroje, jako např. Er-hu (čínská ob<strong>do</strong>ba houslí). Děj skladbyje posouván vypravěčem ob<strong>do</strong>bně jako v evropském Oratoriu. Na tradiční čínské nástroje přije<strong>do</strong>u zahrát sólistéz čínského Hangzhou.Ideálním prostorem pro tento projekt je zamýšlená stavba nového divadla, jehož velký sál bude splňovat akusticképarametry koncertního sálu.Součástí koncertu bude videoprojekce.Nositel projektu: Plzeňská filharmonie, o. p. s.Garant projektu: Lenka KavalováPředpokládané náklady: 465 000 Kč / 17 880 €11. Příběh SvětovaruPříběh Světovaru je projekt s kulturně-sociálním a edukativním rozměrem. Jeho cílem je zmapovat paměť a geniusloci areálu Světovar za aktivní účasti místní komunity. Výstupem projektu bude interaktivní prohlídková trasaareálem Světovar. V projektu je kladen důraz na proces sběru podkladů a zapojení místních pamětníků i paměťovýcha vzdělávacích institucí. Záznamy rozhovorů s pamětníky bu<strong>do</strong>u kombinovány se studiem <strong>do</strong>stupnýchhistorických <strong>do</strong>kumentů a archiválií. Výstupem tohoto mapování a sběru materiálu, který bude mít jak datovoutak obrazovou (videozáznamy, foto<strong>do</strong>kumentace) formu bu<strong>do</strong>u podklady pro tvorbu prohlídkové trasy areálu,dlouho<strong>do</strong>bě instalované výstavy a edukačního programu pro návštěvníky.Průvodci areálem se stanou lokální pamětníci. Prohlídková trasa celým areálem bude otevřena na objednáníškolám a pravidelně pro širokou veřejnost. Trasa bude ve spolupráci s dalšími organizacemi zatraktivněna <strong>do</strong>provodnýmživým programem: workshopy, představeními, sociálními projekty.138 139II.
II.Zlatý řez je nakladatelství a vydavatelstvízaměřené na architekturu 20. a 21. století.Garanti projektu: Jan Dienstbier, Helena Šimicová DienstbierováPartneři projektu: Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni, Ústav celoživotního vzdělávání ZČU Plzeň (Univerzita třetíhověku), Filosofická fakulta, katedra antropologických a historických věd, Ústav umění a designu, Pedagogickáfakulta, Centrum pro komunitní práci západní Čechy, Johan, o.s., Kluby důchodců v Plzni, Národní památkovýústav, Archiv města PlzněPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 480 000 Kč / 56 920 €1<strong>2.</strong> Světovary – To beer or not to beer?!Projekt realizuje pravidelná diskusní fóra s podtitulem „To beer or not to beer“ v rámci sítě kulturních center v bývalýchpivovarech a vydání reprezentativní publikace o proměně pivovarů v kulturní centra.Projekt sestává ze dvou částí: kaž<strong>do</strong>roční diskusní fóra s provozovateli kulturních center umístěných předevšímv bývalých pivovarech zaměřené na otázky koncepce, architektury, financování provozu, vazeb na další strukturyap. Účastníky bu<strong>do</strong>u i provozovatelé jiných netradičních bu<strong>do</strong>v s kulturním využitím, např. Maison Folie Mons.Z každého diskusního fóra bude vydán sborník příspěvků. Projekt naplňuje výrazně Evropský rozměr EHMK a jev souladu s přípravou mezinárodní sítě kulturních center ve starých pivovarech, <strong>do</strong> níž se připojí pivovar v Madridu,v Zurichu (Löwenbrau), v Záhřebu, Poznani, Bruselu, Mechelenu, Kodani, ale též v dalších českých městech.Diskusní fóra bu<strong>do</strong>u pokračovat i po roce <strong>2015</strong>. Projekt bude mít i významný <strong>do</strong>pad na osoby a subjekty zabývajícíse provozem kulturních zařízení a též urbanistickým navrhováním a architekturou obecně – příklady <strong>do</strong>brépraxe. Stejně tak výměna zkušeností v diskusních fórech bude přínosná pro vzdělávání (arts management, produkce,architektura).Nositel projektu: nakladatelství Zlatý řezGarant: Milan SvobodaPartneři: Česká komora architektů, Fakulta architektury ČVUT Praha, Zápa<strong>do</strong>česká univerzitav Plzni, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Benjamina Fragnera, Národní památkovýústav, Kulturní centra v bývalých pivovarech v Evropě (popř. v dalších zemích světa)Předpokládané náklady na víceletý projekt: 3 700 000 Kč / 142 310 €13. Mezinárodní konference Resistence a <strong>do</strong>provodný festivalTéma rezistence a udržitelnosti kulturních aktivit je dnes závažné a lze očekávat, že vzhledem ke stále se zvyšujícímumasmediálnímu a konzumnímu tlaku na alternativní kulturní činnosti jeho závažnost poroste.Mezinárodní konference RESISTENCE položí důležité otázky: Jak zůstat v současné společnosti resistentní, jakvydržet rostoucí tlaky, působící proti všem minoritním nezávislým iniciativám, jak nepodlehnout masmediálnímanipulaci, která vytváří klamný pocit vše<strong>do</strong>stačující nabídky, jak přežít v globálním světě a nepodlehnout unifikacia mnohé další.Smyslem je poukázání na účinné postupy, které se napříč oblastmi mohou ukázat inspirativní a přenositelné.Plzeň by se stala místem tohoto celosvětového setkávání.Jednou ze světových osobností, které bu<strong>do</strong>u na konferenci pozvány, je hudebník Peter Gabriel, který se aktivněpodílí na projektu WOMAD (kaž<strong>do</strong>roční veletrh hudebních projektů, které tak <strong>do</strong>stávájí šanci celosvětově uspět).Součástí konference bu<strong>do</strong>u workshopy, setkání s osobnostmi, tedy individuální předávání zkušeností. Další aktivitoukonference bu<strong>do</strong>u hudební vystoupení souborů a osobností, v jejichž uměleckém krédu je téma „rezistence“nebo mají s tímto tématem letité zkušenosti.Nositel projektu: 4x4 Cultural Factory SvětovarGarant projektu: Ondřej SmeykalPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 900 000 Kč / 73 080 €14. InfobusProjekt je opřen o vlastnictví provozuschopného autobusu Karosa, dříve ve vlastnictví města Plzně, kde byl určenk provozování městské knihovny. Nový provoz je směrován na cílovou skupinu mládeže, neziskových organizací,zároveň se nechce specializovat jen čistě na tyto skupiny a chce poskytovat informace široké veřejnosti o občanskýchaktivitách v Plzni a Plzeňském kraji. Zároveň pak prezentovat město a kraj při výjezdech po celé ČRi směrem <strong>do</strong> Bavorska. K dispozici má být jak technika, tak podklady a materiály, bude možné zajistit produkcehudební, taneční a další právě se zázemím Infobusu.Nositel projektu: Centrum neziskových organizacíPředpokládané náklady na víceletý projekt: 1 500 000 Kč / 57 690 €15. Pohledy <strong>do</strong> minulosti Plzeňského krajeInteraktivní expozice historie Plzně a Plzeňského kraje od počátků osídlení <strong>do</strong> poloviny 19. století. Město a regionbez minulosti známé obyvatelům nemá přirozenou přítomnost, ani bu<strong>do</strong>ucnost. Vše ostatní je nepřirozené,umělé a plánované skupinou manažerů, kteří tento vztah také nemají. Město Plzeň i celý Plzeňský kraj se zaposledních 60 let rozrostlo. Přibylo obyvatelstva, které nemá v našem regionu historické kořeny. Je nutno jimpředstavit, že je na co navazovat, že náš region má slavnou minulost. Jednou z cest, jak je (především mla<strong>do</strong>ugeneraci) s touto minulostí příjemně seznámit představují moderní, interaktivní expozice. Náš projekt plně vystihujeúvodní věta programového proudu PŘÍBĚHY & ZDROJE – Od kořenů ke světové značce.Nositel projektu: Zápa<strong>do</strong>české muzeum v PlzniGarant projektu: František FrýdaPředpokládané náklady všech expozic <strong>do</strong> r. <strong>2015</strong>: 38 000 000 Kč / 1 461 000 €16. Název projektu: Den bubnu… Drum <strong>2015</strong>Buben je symbolem li<strong>do</strong>vé, taneční, magické-léčivé hudby. Po celém světě vznikají bubenické projekty, kteréjsou veřejností velmi pozitivně přijímány. Záměrem festivalu je vytvořit komplexní událost, jejímž jmenovatelemje rytmus a bicí nástroje. Festival si klade za úkol vytvořit multigenerační a kros-sociální platformu. Bubnováníje snad nejpřirozeněji uskutečnitelnou formou zapojení všech sfér obecenstva <strong>do</strong> společné participace. Dotekbubnu a společné sdílení tak <strong>do</strong>stává aktuální význam v mozaice současné vzrůstající tendence lidské izolacea mediálně zprostředkované reality. Neposledním aspektem bubnu je i hudební terapie, v níž použití bicíchnástrojů zaujímá podstatnou pozici.Vize festivalu Den bubnu Plzeň <strong>2015</strong>:——Koncerty: Kuba, Jižní Amerika, Arábie, Afrika, Japonsko, Čína, Havaj, Evropa aj. Prezentace hudebních rytmickýchprojektů, jazz, rock, street art, například soubor Tambooures du Bronx (Belgie), zároveň prezentace rytmickýchskladeb vážnohudebních – tympány, prezentace škol – li<strong>do</strong>vých, soukromých, akademií.140 141CNOP Centrum neziskových organizacíPlzeň vzniklo v polovině devadesátýchlet díky iniciativě NDI (NationalDemocratic Institute for InternationalAffairs), který v Plzni působil v letech1991–1996 a který přinesl myšlenkudemokratické spolupráce a síťování nevládníchneziskových organizací. CNOPse výrazně podílel na přípravě a vznikukrajské Asociace nestátních neziskovýchorganizací Plzeňského kraje. Z aktivitCNOP vznikla Občanská poradna Plzeň,regionální pobočka Fondu ohroženýchdětí, a spousta dalších. V posledních letechse činnost vyvíjela především k podpořemalých a vznikajících organizací.Jednou z hlavních aktivit je pak provozbazaru a skladu věcí potřebných k provozua činnosti spolků a sdružení. Jdeo sběr darovaných věcí různého typu, nábytek,techniku atd., jejich třídění, opravya repase a následné darování organizacím,v regionu i dále mimo region, dlepotřeb i zájmu. Zároveň se CNOP podílíi na hlavních akcích pořádaných AN-NOPK, současně však se snaží realizovati své vlastní projekty. Jedním z nich bylapříprava a provoz portálu s informacemio neprofesionální a alternativní kultuřewww.vplzni.cz.Zápa<strong>do</strong>české muzeum v Plzni bylo založeno7. listopadu 1878 Zastupitelstvemměsta Plzně jako Historické muzeum proPlzeň a západní Čechy. Nyní spadá <strong>do</strong>gesce Plzeňského kraje. Zápa<strong>do</strong>českémuzeum svými součástmi se koncepčnězabývá <strong>do</strong>kumentací přírody a historienejen Plzně, ale celého území západníchČech již více jak 130 let. V současné<strong>do</strong>bě je muzeum zařazeno mezi výzkumnéorganizace a jeho nedílnou součástíje základní i aplikovaný výzkum v oblastihistorických i přírodních věd. Muzeum jeumístěno v 11 objektech v Plzni a širšímokolí. Pobočky muzea jsou MuzeumDr. Šimona Adlera v Hartmanicích –Dobré Vodě a nově Muzeum loutekv Plzni. V realizační přípravě je Muzeumcírkevního umění plzeňské diecéze vefrantiškánském klášteře v Plzni.II.
II.Jsme částí Země, o. s.Příběh projektu se zrodil v roce 2004v mysli a srdci autorů, plzeňskýchfotografů a cestovatelů, Romana Strejčkaa Zdeňka Vacka. Zahrnuje výstavyo přírodních krásách planety Země, cestopisnépřednášky, „world music“ a další<strong>do</strong>provodné akce.——Workshopy: Návštěvníci bu<strong>do</strong>u moci hrát, učit se různé tradiční rytmy a tance, výho<strong>do</strong>u oproti jiným nástrojům je,že workshopy mohou být vedeny pro široké publikum. Společné bubnování je intenzivní společenská zkušenostpro malé i velké diváky. Multigenerační akce. Workshopy výroby bubnu, promítání filmů věnovaných rytmu.——Akce pro nejmenší: Rytmické nástroje jsou jedny z prvních, které malé děti nejenže oslovují, ale i lákají k rozezvučení.Součástí festivalu bu<strong>do</strong>u rytmické projekty věnované dětem od 3 let.Mezinárodní festival a veletrh bicích nástrojů:Součástí festivalu Den bubnu bude veletrh zaměřený na bicí nástroje všeho druhu. Etnické, klasické, novinky zesvěta technologií, prezentace školních pomůcek. Světoví výrobci i <strong>do</strong>vozci etnických nástrojů bu<strong>do</strong>u prezentovatsvé kolekce. Obchodní zástupci jednotlivých výrobců přivezou své firemní hráče, častokrát významné hudebníky,na hráčské exhibice. Těmito exhibicemi by se mohl prolínat festival s veletrhem.Garant projektu: Ondřej SmeykalPředpokládané náklady na víceletý projekt: 2 800 000 Kč / 107 690 €17. „Jsme částí země“Tematický projekt „Jsme částí Země“ zahrnuje výtvarné akce v regionu, kam patří např. „Přírodní krásy Plzeňska“a „Přírodní krásy Evropy“.Je to fotografická soutěž pro plzeňské amatérské i profesionální fotografy. Pro získání těch nejlepších materiálůse uskuteční tři základní ročníky fotosoutěže v ob<strong>do</strong>bí 2012–2014. Finální výstava v roce <strong>2015</strong> bude zobrazovatkaž<strong>do</strong>u zemi Evropy. Fotosoutěž vyvrcholí velkou reprezentativní výstavou v roce <strong>2015</strong>, součástí výstupu budevydání publikace k této výstavě. Dalším z projektů je Bienále grafiky Rokycany. Jde o prezentaci současné grafickétvorby, otevřenou soutěžní přehlídku prací vytvořených klasickými grafickými technikami. Koná se v sudýchletech a roku <strong>2015</strong> by vrcholila výstavou nejúspěšnějších prací.Nositel projektu: Jsme částí Země, o. s.Partneři projektu: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a Agentura AMArt RokycanyPředpokládané náklady na víceletý projekt: 610 000 Kč / 23 470 €Kromě uvedených projektových záměrů bude v rámci tohoto programového proudu probíhat celá řada tradičníchi nově startujících aktivit. Již nyní se k vizi Plzně <strong>2015</strong> přihlásili např.:——Centrum neziskových organizací – projekt Informačního portálu pro nevládní organizace——Plzeňští heligonkáři – Festival „Plzeňská heligonka“——Město Plasy s řa<strong>do</strong>u kulturních aktivit——Zápa<strong>do</strong>česká univerzita s výzkumným projektem týmu pedagogů mapujícím lokální historii Plzně a Plzeňska„Tradice a současnost“——Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti s projektem oživení plzeňských nábřeží “Voda věčně živá”——Boheme e.V. s putovní výstavou „Zlatá cesta“ – česko/bavorská spoluráce na prezentaci regionu Zlaté cesty –Via Carolina——Občanské sdružení Humr s projektem “Spolužáci” – osudy ži<strong>do</strong>vských studentů gymnázia na Mikulášskémnáměstí v Plzni——a dalšíV této části jsme uvedli přehled projektových záměrů, z nichž velká část má kontinuální charakter a proto je zdejmenujeme jako celoroční aktivity. Navržené akce, které lze přesněji umístit <strong>do</strong> harmonogramu roku <strong>2015</strong> jsmenaopak zařadili <strong>do</strong> přehledné tabulky na další straně.Celoroční aktivity:Průmysl a hudba – kompoziční soutěžArts management na ZČUSochy pro PlzeňRevitalizace knihtiskuTramvajové zastávky jinakTechart FórumSocha ve městěRevitalizace Lochotínského parkuDivadelní platforma 11+Vsaď na kulturu!Duše městaExpedice na nitiNejen město Plzeň, ale i jeho okolí žije kulturouPlzeňská pěnaPartnerská města PLZEŇ A REGENSBURGočima amatérských výtvarníkůAktivní prožití stáříMiret/Ida KelarováArt dialogChaloupka strýčka TomaV Plzni jako <strong>do</strong>maDuše kaváren a básníkůTibet mysliPlzeň, FAIR městoDej mi pokoj - Zimmer freiKaravana 10 slovSdílení znalostí a objevování nového– Leonar<strong>do</strong> a ErasmusXin Chao Plzeň – Ahoj PlzeňDobrovolníciSpolečný lesEvropský parlament mládežeFuturuvůzRegionální kulturní síťVnitřní světloLAND ARTBýt hnací silouSběrný vůz / černá skříňka regionuPříběh SvětovaruInfobusInformační portál pro nevládní organizacePohledy <strong>do</strong> minulosti Plzeňského krajeMěsto PlasyTištěný průvodce po čestných hrobechTradice a současnostZlatá cesta – výstava v pohybuSpolužáci142 143II.
Časový harmonogram roku <strong>2015</strong> (předpoklad)ledenúnorbřezendubenkvětenčervenčervenecsrpenzáříříjenlistopadprosinecGala opening(Brána <strong>do</strong> Evropy)Slam poetryexperimentalSmetanovské dnyUmělec proti totalitním praktikámŽebříkPles EvropyFINÁLEMajálesFILM <strong>2015</strong>KHAMORO PlzeňSlavnosti svobodyTANEC PLZEŇDivadelní léto podplzeňským nebemDivadelní léto podplzeňským nebemInvenioPilsner FestDIVADLODesign meetingDivadlo Open AirDny vědy a technikyNa uliciDivoká klecPlzeňské notováníBienále kresbyJazz bez hranicFinále Open CompetitionAnimaniaGala closing – StopyEvropyTO JSME MY / Nakresli svůj portrétThe Grand CanalOkem ženyFilmová nocMassarykovagymnáziaOkem ženy v regionechOkem ženy v regionechPremiéraGia cay / Falešný pesJeden světFORUM 2000Svátek hudbyPlzeňské ozvěny PQŘekněme to hudbouČesko-slovenské dnyv PlzniPřírodní krásy Plzeňska a Přírodní krásy EvropySvoboda projevua moc totalityCamera machineFestival FlamencoChequiaPlzeňská heligonkaSvětovaryTo beer or not to beer?!KřesadloFotofest – mezinárodnífotografický festival v PlzniCIGISTOCKSkupa InternationalMezinárodní folklórnífestivalOpen streets – DenM. MercouriFotofest – mezinárodní fotografický festival v PlzniMěsto v pohybu / SokolVodní hudbaDen bubnu – Drum <strong>2015</strong>Na hrbu velbloudaBienále Živé městoRESISTENCECan<strong>do</strong>co v PlzniPremiéra Splněný ZenDetektivka v PlzniČeská kultura pod tlakem dvou totalitVoda a imaginaceVoda a imaginaceFin de siècleTrnka z Plzně <strong>do</strong> světa Brány <strong>do</strong> světa (deskových) her Bořek Šípek – Cesta ke svobodě tvarůII.144 145II.
3 Jakým způsobem chce město vybíratprojekty/události, které mají tvořit programpříslušného roku?——Plzeň <strong>2015</strong> chce vytvořit vysoce diverzifikovaný kulturní program postavený na aktivním zapojení městskýcha regionálních nestátních neziskových organizací a všech dalších typů kulturních, vzdělávacích, politických,ekologických a sociálních institucí s cílem posílit a propojit <strong>do</strong>mácí kulturní tvorbu s evropskou kulturní scénou.——Na principu kontinuální otevřené výzvy / open call bude fungovat systém výběru a podpory kulturních projektůa jejich integrace <strong>do</strong> programu Plzeň <strong>2015</strong>. Hlavním kritériem výběru bude evropský rozměr projektu(k tomu obsah a vazba na programové proudy, kvalita a realizační kapacita nositele, přínos pro mezinárodnípublikum atd.).——Naprosto zásadním kritériem pro výběr projektů bude především živá spolupráce evropských tvůrců a zahraničníchinstitucí s plzeňskými osobnostmi a organizacemi. Druhým základním kritériem bude aktivní zapojenía participace občanů města Plzně a plzeňského regionu na projektu.PŘIPRAVOVANÝ SYSTÉM VÝBĚRU PROJEKTŮ PRO EHMK <strong>2015</strong>Otevřená výzva, participace, artistic coachingPLZEŇ <strong>2015</strong> bude pracovat s projekty, které jsou vybírány na principu kontinuální otevřené výzvy inspirovanénapř. zkušenostmi z výběrového procesu v rakouském Linzi. Vybrané projekty bu<strong>do</strong>u členěny a zapojovány <strong>do</strong>4 základních programových proudů:——Umění a technologie——Vztahy a city——Tranzit a menšiny——Příběhy a pramenyKaždý ze čtyř programových proudů bude mít svého uměleckého kouče, jehož úkolem bude koordinovat, propojovata tvořit synergické efekty jak v dramaturgii programového proudu, tak i ve spolupráci subjektů navrhujícícha realizujících jednotlivé projektové záměry daného programového směru. Jde nám o to zajistit maximálníucelenost programu a s ním spojených myšlenkových proudů. Umělečtí koučové programu bu<strong>do</strong>u pracovatna principech kulturní animace, tedy metodami komplexního přístupu, který vnímá kulturní prostředí jako živýsystém vztahů a hodnot, ve kterém kultura hraje roli zážehového hybného momentu a stává se tak prostředkemproměny společenského klimatu. Čtyři osobnosti v rolích uměleckých koučů programu bu<strong>do</strong>u tvořit společněpod supervizí umělecké ředitelky projektu základní pětičlenný výkonný programový tým. Poradním orgánemvýkonného programového týmu bude umělecká rada projektu Plzeň <strong>2015</strong>.Koordinace a podpora projektů z kontinuální otevřené výzvyVýkonný kreativní tým bude průběžně sle<strong>do</strong>vat reakci na kontinuální otevřenou výzvu na projekty <strong>do</strong> jednotlivýchprogramových proudů. Otevřená výzva bude určena všem typům kulturních projektů, které jsou koncipoványs vě<strong>do</strong>mím evropského kontextu a chtějí interaktivně zapojovat občany <strong>do</strong> připravovaných aktivit. Projektymohou předkládat tvůrci, organizátoři a instituce bez rozdílu státní příslušnosti, kteří ve svých projektových záměrechbu<strong>do</strong>u sle<strong>do</strong>vat programová témata projektu Plzeň <strong>2015</strong>. Základním komunikačním nástrojem otevřenévýzvy bu<strong>do</strong>u webové stránky ve více jazycích (česká, anglická, německá, možná i francouzská verze) a aktivnídirect mailing prostřednictvím národních i mezinárodních kulturních organizací a informačních portálů.Prostředkem podpory vybraných projektů bu<strong>do</strong>u grantové systémy, jejich rozšíření a proměna směrem k potřebámEHMK <strong>2015</strong>. Snahou je využívat a z<strong>do</strong>konalovat v Plzni, Plzeňském kraji i na úrovni státu již fungující grantovésystémy. Jejich <strong>do</strong>plňkem bude nezávislý fond pro podporu projektů EHMK <strong>2015</strong>.Mezinárodní porota složená z významných osobností evropského kulturního života bude vybírat z přihlášenýchzáměrů zásadní projekty vhodné pro podporu z prostředků Ceny Meliny Mercouri. Kritériem pro výběr projektůbude vysoká kvalita obsahu i zpracování a prioritně živá spolupráce se zahraničními partnery s účastí zahraničníchtvůrců na kulturní události a aktivitách realizovaných v Plzni a okolí nebo reprezentujících projekt Plzeň <strong>2015</strong>v zahraničí.KLASIFIKACE PROJEKTŮ PRO EHMK <strong>2015</strong>Tři základní typy kulturních projektůV každém ze čtyř programových proudů (Umění a technologie, Vztahy a city, Tranzit a menšiny, Příběhy a prameny)bude otevřená výzva rozdělena na tři typy projektů na základě různého procesu realizace ideového záměru:1) Hlavní projekty / Flagship ProjectsPřímá realizace schváleného projektu jeho nositelem na základě předložené projektové fiše a kvalifikovanéhofinančního odhadu. Nositelé projektu předkládají v otevřené výzvě projektové záměry v dané formální struktuřes požadavkem na začlenění <strong>do</strong> určitého programového proudu projektu PLZEŇ <strong>2015</strong>. Projekty jsou přijímánya vybírány uměleckými kouči programových proudů a schvalovány uměleckou ra<strong>do</strong>u PLZEŇ <strong>2015</strong>. Ta <strong>do</strong>poručujekonkrétní formy podpory projektu včetně možnosti ucházet se o podíl na Ceně Meliny Mercouri.2) Projekty s uměleckým coachingem / Artistic Coaching ProjectsCoaching realizace předloženého projektového záměru. V otevřené výzvě se bu<strong>do</strong>u hlásit kandidáti/nositelék realizaci projektového záměru, který vznikl na základě veřejných diskusí a práce pracovních skupin v rámci přípravykandidatury města Plzně na titul EHMK. Projektový záměr bude zveřejněn na webových stránkách projektuPlzeň <strong>2015</strong> a bude mít uměleckou ra<strong>do</strong>u vybraného a schváleného uměleckého kouče. Tato osobnost bude aktivněparticipovat na realizaci projektu. Motivací pro kandidáty/nositele má být právě i spolupráce s uměleckýmkoučem, který může nabídnout profesionální a umělecké zkušenosti, které kandidát/nositel z různých důvodůneměl příležitost ve své předchozí činnosti získat. Uměleckými kouči projektů se stanou osobnosti z evropskéi české kulturní scény. Coaching přípravy a realizace projektu zajistí jeho vysokou úroveň a zároveň zlepší schopnostivítězných nositelů iniciovat a samostatně realizovat ob<strong>do</strong>bné aktivity v bu<strong>do</strong>ucnu.II.146 147II.
3) Banka kreativního kapitálu / Bank of Creative CapitalWebový portál pro kulturně-společenské designéry a animátory určený pro výměnu, sdílení a distribuci nápadůpod licencí Creative Commons (CC). Banka kreativního kapitálu bude místem pro hromadění tvůrčích myšleneka nápadů inspirovaných jednotlivými programovými proudy projektu Plzeň <strong>2015</strong>. Budeme ukládat kapitálmyšlenek zaměřených na zlepšení kvality života ve městě i krajině, na novou filosofii a aktivní tvorbu evropskéhoživotního stylu ve 21. století. Banka kreativního kapitálu bude bankou zvláštních kulturních vizí a snů, skicářemživého designu proměňujícího se organismu měst a obcí, think-tankem pro nové kulturně-komunitní a sociálníinovace. Vše, co jste si kdy <strong>do</strong>kázali představit, ale báli jste se to udělat!Na principu otevřené výzvy bu<strong>do</strong>u nápady členěny <strong>do</strong> základních programových proudů. Smyslem Banky kreativníhokapitálu je vytvořit inspirační zdroj, zásobárnu odvahy k pozitivním proměnám života společnosti, a takstimulovat veřejnou diskusi a motivovat kreativní jednání občanů i institucí. Každý člověk může svobodně vložitnebo si vypůjčit nápad z Banky kreativního kapitálu, avšak pod konkrétními podmínkami jeho užití. Bu<strong>do</strong>u vytvořenapravidla a politika sdílení myšlenek a jejich prezentace. Mezi principy bude zahrnuto např. uvádět odkaz napůvodní zdroj (Banku kreativního kapitálu), bude povoleno jejich nekomerční užití pro diskuse, vzdělávání nebopro realizaci záměru nestátní neziskovou organizací.2012KvětenZáří— Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoruspojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.— Uzavření druhého roku kontinuální veřejné výzvy na víceleté projekty i na jednoleté a velké výjimečnéprojekty – rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty s uměleckým coachingem. Výběrprojektů s coachingem bude spojen s oslovením/hlasováním veřejnosti a s diskusemi v cílových skupináchprojektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participaci na vybrané aktivitě. Hlasování budemimo jiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnou materiál pro další směrováníkulturní animace jednotlivých programových proudů.— Vyhlášení výsledků druhého roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání víceletých i jednoletýcha velkých výjimečných projektů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtua specifikace zdrojů financování, cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti,participace, evropské dimenze a programových témat EHMK. Jmenování mezinárodní poroty proupřesnění kritérií k výběru projektů usilujících o podíl z Ceny Meliny Mercouri a jejich následný výběrv dalším roce.II.Nabídka projektů z banky kreativního kapitálu pro PPP (public-privat partnership)Vždy v květnu v letech 2012, 2013 a 2014 se bude v garanci umělecké rady projektu Plzeň <strong>2015</strong> konat aukceprojektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce spolupráce a podpory z privátních zdrojů. Autoři nápadů v Bancekreativního kapitálu bu<strong>do</strong>u mít prostor pro prezentaci svých záměrů (v návrhu je využití Pecha Kucha principů),nicméně se předpokládá, že zástupci soukromého sektoru bu<strong>do</strong>u se záměry seznámeni předem prostřednictvímwebového portálu. Jako nakupující <strong>do</strong>nátoři bu<strong>do</strong>u na aukci zvány významné firmy a fondy. Princip aukčního draženíkreativního kapitálu zajistí výborné předpoklady pro zveřejnění a spolupráci s mediálními partnery EHMK<strong>2015</strong>. Celý aukční proces bude probíhat veřejně a bude zajištěna i možnost účasti na aukci prostřednictvíminternetu.VÝBĚR PROJEKTŮ PRO EHMK <strong>2015</strong>Časový harmonogram2011KvětenZáří— Uzavření prvního roku kontinuální veřejné výzvy pro víceleté projekty <strong>do</strong> všech programových proudů– prioritou bu<strong>do</strong>u kontinuální projekty s potřebou dlouho<strong>do</strong>bé přípravy (minimálně tři roky). Zároveňbu<strong>do</strong>u detailně <strong>do</strong>pracována pravidla a harmonogram pro kontinuální veřejnou výzvu <strong>do</strong> roku2014, způsob výběru a podrobná kritéria hodnocení projektů.— Spuštění webového portálu Banky kreativního kapitálu a podpůrná veřejná výzva ke sdílení vizionářskýcha inovativních myšlenek a nápadů v rámci všech programových proudů. Výzva pro Banku kreativníhokapitálu bude spojena s veřejnými diskusemi a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektův Bance pod licencí Creative Commons.— Vyhlášení výsledků prvního roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání víceletých projektovýchzáměrů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtu a specifikace zdrojů financování,cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti, participace, vztahuk tématům EHMK a evropské dimenze.148 149Říjen2013KvětenLétoZáříŘíjen— Veřejná výzva Banky kreativního kapitálu spojená s medializací procesu spolupráce se soukromýmisubjekty, které si v první aukci Banky kreativního kapitálu (05/2012) vybraly k podpoře projektový záměr.Výzva pro Banku kreativního kapitálu bude opět spojena s veřejnými diskusemi o programovýchproudech a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů v Bance pod licencí Creative Commons.— Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoruspojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.— Uzavření třetího roku kontinuální veřejné výzvy na jednoleté a menší komunitně orientované projekty– rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projekty s uměleckým coachingem. Výběr projektůs coachingem bude spojen s oslovením/hlasováním veřejnosti a s diskusemi v cílových skupináchprojektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participaci na vybrané aktivitě. Hlasování bude mimojiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnou materiál pro další směrování kulturníanimace jednotlivých programových proudů.— Práce mezinárodní poroty na vyhodnocení projektů splňujících kritéria pro podíl na Ceně MelinyMercouri, předložení konkrétního konceptu k využití této Ceny Evropské komisi.— Vyhlášení výsledků třetího roku kontinuální veřejné výzvy na předkládání jednoletých a menších komunitněorientovaných projektů: popis projektu, synopse, technické nároky projektu, detaily rozpočtua specifikace zdrojů financování, cílové skupiny, partneři, účastníci, záruky naplnění kritérií inovativnosti,participace, evropské dimenze a programových témat EHMK.— Veřejná výzva Banky kreativního kapitálu spojená s medializací procesu spolupráce se soukromýmisubjekty, které si v druhé aukci Banky kreativního kapitálu (05/2013) vybraly k podpoře projektový záměr.Výzva pro Banku kreativního kapitálu bude opět spojena s veřejnými diskusemi o programovýchproudech a motivační kampaní k ukládání a sdílení projektů v Bance pod licencí Creative Commons.II.
2014KvětenLétoZáří— Veřejná aukce projektů z Banky kreativního kapitálu k nabídce přímé podpory ze soukromého sektoruspojená s medializací a zveřejněním přínosných nápadů z Banky.— Uzavření čtvrtého roku kontinuální veřejné výzvy – rozčlenění na hlavní projekty s nositelem a na projektys uměleckým coachingem. Výběr projektů s coachingem bude spojen s oslovením/hlasovánímveřejnosti a s diskusemi v cílových skupinách projektu se záměrem motivovat tyto skupiny k participacina vybrané aktivitě. Hlasování bude mimo jiné probíhat i přes sociální sítě na internetu. Diskuse poskytnoumateriál pro další směrování kulturní animace jednotlivých programových proudů.— Zveřejnění kompletního výběru všech projektů z kontinuální otevřené výzvy oficiálně zařazených <strong>do</strong>programu EHMK <strong>2015</strong>.— Proces tvorby a výběru hlavního programu EHMK <strong>2015</strong> uzavřen.II.150 151II.
Organizace a financování akceIII.unesu toho <strong>do</strong>stkdyž mě pohladíš, zčervenám :)III.152 153III.
1.1 Jaký typ struktury má mít organizaceodpovídající za realizaci projektu? Jaký typvztahu bude mít s orgány města?TYP SPOLEČNOSTI A JEJÍ ÚKOLYOrganizace s názvem Plzeň <strong>2015</strong> (dále též „společnost“) bude založena na počátku roku 2011. Bude se jednato obecně prospěšnou společnost dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech v aktuálnímznění.Společnost bude mít jednoho zakladatele, a to statutární město Plzeň, IČO 00075370.K realizaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> byla jako forma právního subjektu zvolena obecně prospěšná společnost z důvodu,že město Plzeň tento projekt nepovažuje za ziskový. Jeho přínosy spatřuje v obecně prospěšném kulturníma společenském rozvoji. Realizace programové náplně samozřejmě může přinést rozvoj turistického ruchu, zvýšenínávštěvnosti města a zvýšení zájmu obyvatel o některé služby. S tím související ekonomické přínosy podnikatelskýchsubjektů tato forma právního subjektu nevylučuje.Společnost bude založena na <strong>do</strong>bu určitou, <strong>do</strong> konce roku 2016. Její organizační struktura bude v základníchrysech navazovat na strukturu týmu připravujícího kandidaturu, který vznikl již v roce 2007.Správní rada:Správní rada bude mít šest členů. Její členové bu<strong>do</strong>u jmenováni zakladatelem. Tři z nich bu<strong>do</strong>u nominovánipřímo statutárním městem Plzeň (jeden by měl být zároveň členem umělecké rady), jeden člen bude jmenovánna základě návrhu Plzeňského kraje, dalšího navrhne Zápa<strong>do</strong>česká univerzita a poslední bude vybrán na základěnávrhu generálního sponzora. Správní rada se bude skládat zejména z odborníků z oblasti kultury, řízení kulturníchorganizací a projektů a PR a marketingu kulturních aktivit.Ředitel společnosti:Ředitel společnosti bude jmenován správní ra<strong>do</strong>u, která jej může také odvolat. Ředitelem společnosti bude současnýředitel projektu Plzeň <strong>2015</strong>, tedy ve<strong>do</strong>ucí týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK.Dozorčí rada:Dozorčí rada bude mít pět členů. Bu<strong>do</strong>u ji tvořit dva zástupci zakladatele, z nichž jeden bude zodpovědný zaekonomické otázky města, druhý za kulturní aktivity. Jedním členem bude zastoupen Plzeňký kraj a dalšími dvěmačleny bu<strong>do</strong>u zástupce Ministerstva kultury ČR a zástupce Zápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni.Dozorčí rada bude mít kromě obvyklých pravomocí, daných zákonem č. 248/1995 Sb., i poradní roli při schvalováníprojektu a při jmenování ředitele a uměleckého ředitele. Podkladem pro činnost <strong>do</strong>zorčí rady bu<strong>do</strong>u mj.výstupy nezávislého evaluačního a monitorovacího týmu a výstupy účetních a finančních auditů.Status společnostiZákladní principy statutu společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. jsou souhrnně popsané v této kapitole. Plná verze statutuje k dispozici na priloženém CD.Společnost Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s bude organizovat a řídit přípravu, realizaci a propagaci aktivit spojených s titulemEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>. Bude pracovat zejména v následujících oblastech:——kulturní program a akce projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——finanční zabezpečení projektu, fundraising, <strong>do</strong>tace;——PR a marketing celého projektu a s ním souvisejících akcí.Společnost bude dále koordinovat přípravu investičních projektů souvisejících s EHMK ve spolupráci s příslušnýmiútvary a odbory Magistrátu města Plzně a Krajského úřadu Plzeňského kraje. Rovněž bude vytvářet podmínkypro rozvoj kulturního zázemí v Plzni a celém regionu. Bude zprostředkovávat školení a výuku v oblasti artsmanagementu či fondů EU, vytvářet mezinárodní sítě apod. Společnost tak naváže na aktivity, které již zahájil týmkandidatury.V oblasti evaluace a monitoringu bude společnost provádět část kontroly finančního řízení, a to vnitřní kontroloufinančních operací a zabezpečením účetních auditů. Evaluace a monitoring přímých a nepřímých <strong>do</strong>padů programubu<strong>do</strong>u svěřeny samostatnému nezávislému subjektu, který je podrobně popsán v kapitole 6.III.ORGÁNY SPOLEČNOSTIOrgány společnosti bu<strong>do</strong>u tvořit:——správní rada;——ředitel;——<strong>do</strong>zorčí rada.154 155III.
Umělecká rada (2011)STRUKTURA SPOLEČNOSTI A JEJÍ PERSONÁLNÍ OBSAZENÍUmělecký ředitel (2011)Zakladatelstatutární město PlzeňSprávní rada6 členů (2011)Ředitel společnosti(2011)Nezávislý subjekt pro evaluacia monitoringDozorčí rada5 členů (2011)Asistentka ředitele(2011)1. Ředitel společnosti:——řídí chod společnosti;——zastupuje společnost v obchodních a organizačních záležitostech a uzavírá obchodnía jiné vztahy společnosti;——zodpovídá za zajištění jednání správní rady a <strong>do</strong>zorčí rady;——zodpovídá za koordinaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> mezi orgány města a Plzeňského krajei města a zapojených obcí;——rozhoduje ve věcech personálních;——rozhoduje ve věcech ekonomických;——zodpovídá za vnitřní finanční kontrolu.Manažer PR a marketingu(2011)Koordinátor programu 1Zástupce umělecké ředitelky(2011)Manažer mezinárodních vztahů(2011)Hlavní účetníZástupce finančního ředitele(2011)Finanční ředitelZástupce ředitele společnosti(2011)Manažer fundraisingua grantů (2011)V zájmu města je, aby <strong>do</strong> pozice ředitele společnosti nastoupil Milan Svoboda, současný výkonný šéf týmu kandidaturyměsta Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>.<strong>2.</strong> Zástupce ředitele společnosti:——zastupuje ředitele v <strong>do</strong>bě jeho nepřítomnosti v rozsahu stanoveném delegováním pravomocí;——pozice zástupce ředitele je spojena s pozicí finančního ředitele.Koordinátor PRa marketingu 1 (2011)Koordinátor PRa marketingu 2 (2014)Koordinátor komunikace 1(2011)Ve<strong>do</strong>ucí návštěvnickéhocentra (2014)Pracovník návštěvnickéhocentra 1 (2014)Pracovník návštěvnickéhocentra 2 (2014)Koordinátor programu 2(2013)Koordinátor programu 3(2013)Koordinátor programu 4(2013)Produkční manažer 1(2011)Produkční manažer 2(2014)Koordinátor mezinárodníchaktivit (2013)Účetní a provozní (2011)Koordinátor fundraisingua grantů (2013)Stabilita přístupu města Plzně ke kandidatuře je patrná již z toho, že město se stávajícími členy týmu kandidaturyhodlá po vzniku nové společnosti dále spolupracovat a mnohé z nich <strong>do</strong>sadí <strong>do</strong> zaměstnaneckých pozic, kteréve společnosti vzniknou.3. Umělecký ředitel:——zastupuje společnost v oblasti umělecké;——za pomoci umělecké rady rozvíjí programovou náplň projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——řídí realizaci programové a umělecké části projektu;——řídí koordinaci programových aktivit s městem Mons, s mezinárodními kulturními sítěmia řídí další mezinárodní aktivity;——rozhoduje ve věcech programové náplně a spolupráce s dalšími subjekty a partnery v oblasti programu;——řídí prezentaci a marketing projektu.Umělecký ředitel bude „tváří“ projektu Plzeň <strong>2015</strong> i garantem celého uměleckého programu. Bude zastupovatprojekt na veřejnosti a bude mít rozhodující slovo v otázkách programu a spolupráce s dalšími subjekty a partnery.Umělecký ředitel bude spolupracovat s uměleckou ra<strong>do</strong>u a se zástupci veřejné správy, zejména s Odborem kulturyMagistrátu města Plzně, s Odborem prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně, Útvarem koncepcea rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně, s Komisí kultury Rady města Plzně, s Odboremkultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje a s Ministerstvem kultury Českérepubliky.Město Plzeň uměleckou ředitelku vybralo již v roce 2009. Je jí Yvona Kreuzmannová, významná umělecká osobnostse zkušenostmi v řízení kulturních organizací a s přípravou a realizací velkých kulturních událostí. Kvalifikačnípředpoklady pro místo umělecké ředitelky projektu Plzeň <strong>2015</strong> má Yvona Kreuzmannová také na základě svýchzkušeností z veřejné správy a především díky mnoha zahraničním kontaktům a zapojení <strong>do</strong> mezinárodních sítía iniciativ.III.156 157III.
4. Umělecká rada:Umělecká rada nebude součástí struktury společnosti. Bude se jednat o externí tým kreativních lidí z prostředí plzeňských,regionálních, celostátních i mezinárodních kulturních a kulturně společenských institucí a organizací.Ze stávajícího kreativního týmu bu<strong>do</strong>u <strong>do</strong> umělecké rady přizváni všichni aktivní členové: Roman Černík (Zápa<strong>do</strong>českáuniverzita, Johan o. s.), Vilém Dubnička (TranspART), Tomáš Froyda (Divadlo Alfa, Platforma 11), ŠárkaHavlíčková (Nová síť), Ida Kaiserová (Centrum pro komunitní práci), Lenka Kavalová (Plzeňská filharmonie), KateřinaMelenová (Teatrum mundi), Josef Mištera (Zápa<strong>do</strong>česká univerzita, Ústav umění a designu) a Ondřej Smeykal(Orbis Pictus). Členství v umělecké radě přislíbil rovněž Yves Vasseur, ředitel projektu Mons <strong>2015</strong>, v případě žePlzeň titul EHMK získá.5. Koordinátoři programu:——zajišťují koordinaci a realizaci programové a umělecké části projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——koordinují aktivity externích umělců a kulturních promotérů;——připravují podklady pro jednání umělecké rady.Pro zabezpečení programu jsou navrženi čtyři koordinátoři, z nichž každý bude zodpovídat za jeden programovýproud. Způsob jejich práce je popsán v kapitole 2, v odpovědi na otázku 3. Plný počet koordinátorů programubude <strong>do</strong> projektu zapojen od poloviny roku 2013, v letech 2011–2013 bu<strong>do</strong>u ve funkci koordinátorů programuvypomáhat členové umělecké rady. Jeden z nich bude zároveň zástupcem uměleckého ředitele. Tato pozicebude obsazena Kateřinou Melenovou, členkou kreativního týmu.Další tři místa bu<strong>do</strong>u obsazena na základě výběrového řízení v roce 2013.6. Produkční manažeři——zajišťují produkci jednotlivých aktivit a koordinaci umělecké rady.Dva samostatní produkční manažeři bu<strong>do</strong>u <strong>do</strong> týmu začleněni postupně. Jednou produkční koordinující práciumělecké rady bude od roku 2011 Helena Šimicová. Druhý produkční manažer bude vybrán na základě výběrovéhořízení v roce 2014.7. Manažer PR a marketingu——řídí práci koordinátorů PR a marketingu a koordinátora komunikace;——zodpovídá za prezentaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> v médiích a komunikaci s veřejností na lokální,národní i mezinárodní úrovni;——zodpovídá za realizaci komunikační strategie projektu Plzeň <strong>2015</strong> a sle<strong>do</strong>vání jejích <strong>do</strong>padů;——plní funkci tiskového mluvčího týmu.Místo manažera PR a marketingu bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.8. Koordinátoři PR a marketingu——zajišťují realizaci PR a marketingových aktivit.Jeden z koordinátorů se <strong>do</strong> projektu zapojí v roce 2011, druhý v roce 2014. Na post koordinátora PR a marketinguod roku 2011 nastoupí členka projektového týmu Kateřina Chábová. Druhé místo bude obsazeno v roce2014 na základě výběrového řízení.9. Koordinátor komunikace:——zajišťuje komunikaci s veřejností a s partnery projektu mimo uměleckou oblast.Na toto místo nastoupí v roce 2011 Stanislava Brejchová.10. Návštěvnické centrumNávštěvnické centrum bude vytvořeno v roce 2014. Bude poskytovat informace, informační a prezentační tiskovinya předměty, zajišťovat pobyty významných návštěvníků, zabezpečovat rezervace a prodej vstupenek a rezervaceletenek, jízdenek, hotelů a taxi.Bude mít tři zaměstnance, kteří bu<strong>do</strong>u vybráni na základě výběrového řízení.11. Manažer mezinárodních vztahů——zodpovídá za komunikaci projektu vůči orgánům EU;——zodpovídá za vztahy s ostatními městy, které se účastní projektu EHMK (kandidáti, města v přípravné fázi);——spolupracuje s uměleckým ředitelem na zajištění vztahů s městem Mons a zapojení <strong>do</strong> mezinárodních sítí.Na toto místo nastoupí v roce 2011 Petr Šimon.1<strong>2.</strong> Koordinátor mezinárodních aktivit——zajišťuje mezinárodní aktivity projektu.Místo koordinátora mezinárodních aktivit bude obsazeno v roce 2013 na základě výběrového řízení.13. Finanční ředitel——řídí práci účetních a oddělení fundraisingu a grantů;——zodpovídá za provozní rozpočet a hospodaření společnosti;——komunikuje se zakladatelem ve věci provozního rozpočtu a materiálového vybavení;——zodpovídá za finanční zajištění programu a PR a marketingových aktivit;——zodpovídá za věcný a finanční reporting a controlling;——zodpovídá za vytváření příjmů organizace.Místo finančního ředitele bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.14. Hlavní účetní——zodpovídá za vedení účetnictví, zajišťuje účetní uzávěrku a audit společnosti;——zajišťuje přípravu smluv a objednávek;——zajišťuje inventarizaci majetku společnosti.Místo hlavního účetního bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.15. Účetní a provozní——provádí účetní operace dle pokynů hlavního účetního;——zajišťuje vybavení kanceláří společnosti a autoprovoz;——zajišťuje přípravu a evidenci smluv a objednávek.Místo účetního a provozního bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.III.158 159III.
16. Manažer fundraisingu a grantů——zodpovídá za spolupráci se sponzory programové náplně projektu;——zabezpečuje aktivity Klubu <strong>2015</strong>;——zajišťuje přípravu žá<strong>do</strong>stí o <strong>do</strong>tace z evropských strukturálních fondů a dalších zdrojů.Místo manažera fundraisingu a grantů bude obsazeno v roce 2011 na základě výběrového řízení.17. Koordinátor fundraisingu a grantů——zajišťuje otevřené výzvy na realizaci programových akcí projektu;——spolupracuje na přípravě žá<strong>do</strong>stí o <strong>do</strong>tace.Místo koordinátora fundraisingu a grantů bude obsazeno v roce 2013 na základě výběrového řízení.18. Asistentka ředitele——zajišťuje běžnou agendu společnosti (pošta, sjednávání schůzek);——organizačně zajišťuje jednání správní rady a <strong>do</strong>zorčí rady.Na toto místo nastoupí v roce 2011 Petra Holcová, současná asistentka ředitele projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong>.V letech 2011–2013 bude společnost čítat třináct zaměstnanců, některé pozice bu<strong>do</strong>u sloučeny. Stejně jakov ob<strong>do</strong>bí kandidatury se počítá s externími spolupracovníky a se spoluprací s partnery z oblasti nestátních neziskovýchorganizací (NNO), škol apod.V roce 2013 bude společnost rozšířena o tři zaměstnance, jejich počet se tedy zvýší na šestnáct.V roce 2014 bude společnost dále rozšířena na plný počet dvaceti tří zaměstnanců, tak aby v roce <strong>2015</strong> bylapřipravena na zajištění všech aktivit. V průběhu roku <strong>2015</strong> se také počítá s maximálním zapojením externíchspolupracovníků, partnerů a <strong>do</strong>brovolníků.Některé služby bude společnost trvale zajišťovat externími <strong>do</strong>dávkami (např. právní služby, analýzy návštěvnostiapod.). Předpokládaný vývoj počtu a výběru zaměstnanců ukazuje tabulka na následující straně.FINANČNÍ A MATERIÁLOVÉ ZAJIŠTĚNÍ společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.sZakladatel bude <strong>do</strong>tovat provoz společnosti ze svého rozpočtu. Rozpočet společnosti na provoz, který zahrnujenáklady na mzdy zaměstnanců a honoráře externích spolupracovníků, zdravotní a sociální pojištění zaměstnanců,chod společnosti (energie, základní vybavení kanceláří, autoprovoz), a služby , náklady na komunikaci, nákladyna evaluaci a monitoring a další náklady je po<strong>do</strong>rbně uveden v kap. III/<strong>2.</strong>3. Celkem na léta 2011–2016 činí246 milionů Kč / 9,5 milionu €.Bude zřízen fond rezerv, jejž bu<strong>do</strong>u tvořit hospodářské výsledky společnosti za jednotlivé roky. Dále bude zřízenfond na podporu projektu jak uvádíme v kap. II/3 a III/<strong>2.</strong>3.Společnost nebude vlastnit žádné nemovitosti, bude sídlit v nájmu v objektu, který vlastní zakladatel.Vybavení společnosti výpočetní technikou a chod počítačové sítě bu<strong>do</strong>u zajištěny organizací Správa informačníchtechnologií města Plzně. Společnost bude vybavena nejméně třemi automobily na leasing.PoziceObsazení v letech2010 2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016Ředitel společnostiAsistentka řediteleUmělecká ředitelkaKoordinátor programu 1Koordinátor programu 2Koordinátor programu 3Koordinátor programu 4Produkční manažer 1Produkční manažer 2Manažer PR a marketinguKoordinátor PR a marketingu 1Koordinátor PR a marketingu 2Koordinátor komunikaceVe<strong>do</strong>ucí návštěvnického centraPracovník návštěvnického centra 1Pracovník návštěvnického centra 2Manažer mezinárodních vztahůKoordinátor mezinárodních aktivitFinanční ředitelHlavní účetníÚčetní a provozníManažer fundraisingu a grantůKoordinátor fundraisingu a grantůCelkem 13 13 17 23 23 12Do volných pozic bu<strong>do</strong>u zaměstnanci <strong>do</strong>sazováni na základě výběrového řízení s následujícími kritérii:——vzdělání a praxe v oboru odpovídajícím příslušné pozici;——schopnost orientace v oblasti kulturních projektů (netýká se pozic hlavní účetní a účetní a provozní);——schopnost komunikace v angličtině, popř. ve francouzštině;——schopnost týmové spolupráce;——schopnost komunikace s veřejností, partnery i politickými orgány města a regionu;——loajalita;——flexibilita.Práce pro týmkandidaturyZapojení <strong>do</strong> společnostina základě výběrovéhořízeníPráce prospolečnostIII.160 161III.
KDO JE YVONA KREUZMANNOVÁYvona Kreuzmannová se narodila roku 1963 v Praze. Po střední škole nastoupila ke studiu cestovního ruchu naVysoké škole ekonomické v Praze. Studium přerušila podáním přihlášky na taneční katedru Akademie múzickýchumění v Praze. Tanec byl vždy její vášní. Na AMU ji přijali, a tak se Yvona Kreuzmannová <strong>do</strong>stala <strong>do</strong> českého uměleckéhoprostředí.Během studií absolvovala stipendijní pobyt v Paříži, následně v USA. V té <strong>do</strong>bě také chystala první nezávislý festivalTanec Praha. Jejím snem bylo vrátit po letech totality <strong>do</strong> Česka současný tanec. Nebylo to vůbec jednoduché,stálo ji to mnoho energie a ústupků v osobním životě. Přesto se jí podařilo založit rodinu, má dvanáctiletou dceruBarboru a jedenáctiletého syna Martina. Festival Tanec Praha si postupně vy<strong>do</strong>byl mezinárodní a poté i <strong>do</strong>mácíuznání. Založila také divadlo Ponec, první taneční scénu v České republice.V letech 2006–2008 Yvona Kreuzmannová působila jako externí poradkyně náměstka ministra kultury, pak i ministrakultury. V lednu roku 2009 připravila oficiální zahájení českého předsednictví v Radě EU v Bruselu, jehožcílem bylo ukázat rozmanitost současné české umělecké scény. Akce s názvem Český ples se setkala s obrovskýmúspěchem.Po celá léta byli Yvoně Kreuzmannové oporou zahraniční partneři. V roce 1991 se stala členkou organizace IETM(Informal European Theatre Meeting), po tři roky <strong>do</strong>konce působila v její Radě. Je také spoluzakladatelkou sítěTrans Danse Europe či projektu Aerowaves, který pomáhá mladým talentům z celé Evropy <strong>do</strong>stat se na evropskoutaneční scénu. V roce 2004 jí byl udělen rytířský řád Francie za mimořádný přínos pro rozvoj evropskékulturní spolupráce.Už dlouho je v kontaktu s organizátory projektu A Soul for Europe, jehož hlavním cílem je otevřít prostor diskusímpraktických odborníků s filosofy a politiky na téma role kultury a umění v dnešní společnosti. Toto téma zapadái <strong>do</strong> projektové náplně Plzně – EHMK <strong>2015</strong>. Od 90. let Yvona Kreuzmannová aktivně pracuje na propojení neziskovýchorganizací v oblasti kultury a jejich začlenění <strong>do</strong> celostátních sítí, již podruhé je členkou Rady vlády proNNO.Jedním z hlavních důvodů, proč v létě 2009 přijala nabídku města Plzně k uměleckému vedení kandidatury natitul EHMK, je její víra v to, že v naší zemi existuje reálná naděje na rozvoj občanské společnosti. Model Plzně mádíky vizi EHMK jedinečnou šanci prokázat, že ve společnosti přetrvávají nezaměnitelné duchovní hodnoty, kteréjí mohou pomoci najít cestu z krize.KDO JE MILAN SVOBODAMilan Svoboda se narodil v roce 1962 v Podbořanech v severních Čechách. Do konce studia na vysoké škole žilpoblíž Loun v krásné přírodě Českého stře<strong>do</strong>hoří a ú<strong>do</strong>lí řeky Ohře, možná i proto se rozhodl stu<strong>do</strong>vat ochranupřírodního prostředí na Příro<strong>do</strong>vědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončil v roce 1986 a se svouprvní ženou a dvěma dětmi – synem Jakubem (nar. 1989) a dcerou Šárkou (nar. 1993) – se přestěhoval <strong>do</strong> Plzně.Se svou nynější ženou a synem Matějem (nar. 2007) žije poblíž Plzně na úpatí Brd.Protože v <strong>do</strong>bě, kdy <strong>do</strong>končoval studium, byl o profesi ekologa malý zájem, začal pracovat jako architekt – krajinář,čemuž se okrajově věnuje <strong>do</strong>dnes.Nejdelší úsek své profesní dráhy strávil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně (1991–2007), kde pracovalnejprve jako krajinář, poté jako ve<strong>do</strong>ucí projektu nového územního plánu, dále nastoupil na pozici náměstkaředitele a nakonec po <strong>do</strong>bu šesti let působil ve funkci ředitele.Nejzajímavějším projektem, který v té <strong>do</strong>bě realizoval, je Program rozvoje města Plzně (2001–2003). Tento základnístrategický <strong>do</strong>kument města, vytvořený za velké účasti veřejnosti, vznikal v <strong>do</strong>bě, kdy bylo prakticky <strong>do</strong>končenoprvní kolo ekonomické transformace města, spojené především s úspěšným projektem v industriálnízóně Borská pole. Protože již nebylo možné opakovat postupy z devadesátých let, hledaly se nové vize. Hlavnípilíře, o něž se má opírat rozvoj města <strong>do</strong> roku 2018, představují inovativní podnikání, cestovní ruch a zlepšenívnitřního prostředí města.Milan Svoboda je držitelem autorizací „architekt – krajinář“ a „územní plánování“ a je aktivním členem Českékomory architektů. Zabývá se architektonickými soutěžemi. Organizoval řadu soutěží v Plzni a je členem pracovnískupiny pro soutěže České komory architektů. Je též členem mezinárodní organizace IFPRA (International Federationfor Parks and Recreation Administration).Projekt Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> byl výzvou, která Milana Svobodu po dvou a půl letech práce mimo Plzeň přivedlazpět. Vidí v něm šanci pro naplnění vizí, jež spoluvytvářel počátkem tisíciletí.Pro práci na projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> jsou u Milana Svobody předpokladem zkušenosti s městkou správou,zkušenosti s řízením organizace se čtyřiceti zaměstnanci a též s vedením významných městských projektů včetněprojektů zahraničních.III.162 163III.
1.2 Jestliže je <strong>do</strong> akce Evropského hlavního městakultury zapojena také oblast kolem města, jakse bude organizačně zajišťovat koordinace mezipříslušnými městskými a regionálními orgány?1.3 Podle jakých kritérií a podle jakých ujednáníbyl vybrán nebo se bude vybírat umělecký ředitelcelé akce? Jaký je nebo bude jeho profil? Kdy seujme funkce? Čím se bude především zabývat?Koordinace mezi příslušnými městskými a krajskými orgány bude zajištěna zejména prostřednictvím:——jednání správní rady (zástupce kraje ve správní radě);——jednání <strong>do</strong>zorčí rady (zástupce kraje v <strong>do</strong>zorčí radě);——jednání umělecké rady a uměleckého ředitele;——jednání ředitele společnosti, uměleckého ředitele a finančního ředitele s příslušnými orgány městaa Plzeňského kraje;——zapojení krajských institucí, obcí a mikroregionů <strong>do</strong> programu Plzeň <strong>2015</strong>;——bilaterální či multilaterální jednání ředitele společnosti a uměleckého ředitele s představitelizapojených obcí a jejich svazků (mikroregiony).Za koordinaci mezi těmito orgány a partnery bude zodpovídat ředitel společnosti.FAKTAYvona Kreuzmannová se stala členkou projektového týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong> v květnu2009. Byla vybrána jako osobnost, za níž stojí výsledky dvacetileté aktivní práce v oblasti performing arts na policelorepublikovém i mezinárodním, ale také cílená aktivita v oblasti kulturní politiky na všech úrovních, tj. komunální,krajské i státní s přesahy <strong>do</strong> evropské kulturní agendy.Yvona Kreuzmannová se již v tomto roce stala tváří kandidatury a významným způsobem ovlivnila přípravu přihlášky<strong>do</strong> prvního, pro Plzeň úspěšného, <strong>kola</strong> soutěže o titul EHMK a též <strong>do</strong>končení Programu rozvoje kultury veměstě Plzni na roky 2009–2019.ZAMYŠLENÍPřemýšlím, jak by asi zněl inzerát nebo zadání pro výběr na pozici uměleckého ředitele projektu tak náročného,tak netradičního a tak „nadčeského“, jakým je projekt EHMK.„Hledám osobu, která má v sobě entuziasmus, sílu a energii, velkou znalost kulturního prostředí a multidisciplinárnírozhled. Osobu, jež má také mnoho zkušeností v oblastech, jako jsou performing arts, arts managementa dramaturgie. Člověka s odvahou a praxí v neziskovém sektoru i státní správě. Člověka, který má rád Česko,bude loajální k Plzni, zároveň má však mezinárodní nadhled a je zapojen v mezinárodních sítích a projektech.“Zjistili jsme, že v roce 2004 YvonaKreuzmannová získala od francouzskéhoprezidenta rytířský řád za mimořádnýpřínos pro rozvoj evropské kulturní spolupráce.Jednoznačně jsme ji chtěli proplzeňskou kandidaturu získat.Marcela KrejsováŘada lidí by mi asi řekla, že takového člověka nemohu nikdy najít. A přitom Yvona Kreuzmannová, která je od roku2009 uměleckou ředitelkou týmu kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>, všechna tato kriteria splňuje.Pokud se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury <strong>2015</strong>, má všechny předpoklady, že díky Yvoně Kreuzmannovézvládne přípravu a realizaci uměleckého programu, popsaného na jiných stránkách této přihlášky.Zvládne také účinnou prezentaci a marketing programových aktivit, rozvine vztahy s mezinárodními sítěmi a iniciativamii dalšími městy z rodiny EHMK a změní se v otevřené, živé a evropské město.Těším se.Milan SvobodaIII.164 165III.
<strong>2.</strong>1 Jak bude organizován rozpočet akce? Jaká celkováčástka je určena na organizování roku „Evropskéhohlavního města kultury“? Jaké jsou zdroje financovánía nakolik významný je každý z těchto zdrojů z hlediskajeho podílu na celkové částce?V rozpočtu jsou sle<strong>do</strong>vány tyto dílčí části:1. Náklady neinvestiční na realizaci programových aktivit.<strong>2.</strong> Náklady neinvestiční spojené se společností Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. zabezpečující organizaci projektu (viz kap.III/1.1.):——mz<strong>do</strong>vé náklady;——náklady na základní služby (energie, vytápění, úklid) a materiál (kancelářské potřeby, nábytek), autoprovoz,cestovní náklady;——náklady na expertní služby (audit, právnické služby, honoráře pro odborníky pro výběr projektů ap.);——náklady na externí spolupracovníky (pro oblast produkce, zajištění bezpečnosti akcí ap.);——náklady na hodnocení a monitoring (honorář pro externího hodnotitele, sběr dat);——náklady na služby v oblasti komunikace, PR a marketingu.3. Náklady na investice.• Ostatní rezorty dle příslušných programů (Ministerstvo obrany, zemědělství, zahraničních věcí aj.);——Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni (spolufinancování procesu evaluace a monitoringu a výuky arts managementu);——strukturální fondy EU:• Regionální operační program NUTS II Jihozápad;• další operační programy, jimiž je zprostředkováno financování ze strukturálních fondů EU v programovacímob<strong>do</strong>bí <strong>do</strong> roku 2013, zejména Cíl 3 – Přeshraniční spolupráce, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost,Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Životní prostředí, Integrovanýoperační program;• operační programy, jimiž bude zprostředkováno financování ze strukturálních fondů EU v programovacímob<strong>do</strong>bí po roce 2013;——Evropská komise – Cena Meliny Mercouri (bude-li udělena);——marketingové příjmy (prodej vstupenek, franchising, co-branding, merchandising);——sponzoři;——ostatní, např.• kulturní instituty zemí zastoupených v ČR: Goethe institut, British Council, Francouzský institut, Institut Cervantes,Italský institut, Rakouské kulturní fórum, Maďarský, Polský, Rumunský institut a další;• Norský finanční mechanismus;• Švýcarský finanční mechanismus;• obce Plzeňského kraje spolupracující na programové náplni;• ostatní kraje a města;• regiony EU;• partneři (nositelé projektů).III.Celková výše rozpočtu na organizaci roku Evropského hlavního města kultury činí:2 596 700 000 Kč / 99 873 076 € (přepočet 26 Kč = 1 €)Podíly jednotlivých částí rozpočtu na celkové částce jsou uvedeny v tabulce na konci této části kapitoly.Zde je nutné uvést, že rozpočet byl zpracován jako konzervativní, ale zároveň realistický v <strong>do</strong>bě ekonomickéhopoklesu, který ovlivnil významně jak privátní, tak i veřejnou sféru. Pokud se <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> podaří obrátit vývojekonomiky v České republice a v Evropské unii a zlepšit příjmovou stránku veřejných rozpočtů, lze z tohotodůvodu očekávat úměrné navýšení rozpočtu projektu EHMK <strong>2015</strong>.Zdroje na financování nákladů jsou následující:——rozpočet města Plzně (formou příspěvků společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s, vlastní podporou kulturních akcí z grantůměsta a výdaji na investice);——rozpočet Plzeňského kraje (formou příspěvků společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s, vlastní podporou kulturních akcíz grantů kraje a výdaji na investice);——národní zdroje rozpočtu České republiky poskytované prostřednictvím:• Ministerstva kultury České republiky (investiční rozpočet, granty);• Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (granty zejména v oblasti cestovního ruchu);• Ministerstva životního prostředí České republiky a Státního fondu životního prostředí (<strong>do</strong>tace na energetickouúspornost staveb);• Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (granty na vzdělávání, práci s mládeží a sport);• Ministerstva práce a sociálních věcí (granty na zaměstnanost, vzdělávání);• Ministerstvo průmyslu a obchodu (podpora marketingu a zahraniční prezentace);V přípravné fázi po rozhodnutí poroty o nositeli titulu EHMK <strong>2015</strong> v České republice je město Plzeň připravenozačít jednat o možnosti využití financí z dalších programů a zdrojů z EU fondů řízených přímo z Evropské komisea dalších možných finančních podpor (viz též kap. I/10) s odpovědnými osobami v Bruselu. Jedná se např.:——komunitární programy EU v oblasti školství, vzdělání a mládeže:• Life-long learning Programme (prostřednictvím Národního ústavu odborného vzdělání);• Leonar<strong>do</strong>, Erasmus a Grundtvig;• Culture Programme;• Youth for Europe;• Europe for Citizens;——komunitární programy EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí:• Progress Programme (genderová problematika);• Mutual Learning Programme;——ostatní komunitární programy:• The Return Fund, Integration Fund (problematika migrantů);——program Urbact;——Europe Direct (komunikace vůči EU);——DG Communication.Využití těchto zdrojů bude upřesněno v případě vítězství Plzně po jednáních s orgány EU v roce 2011.166 167III.
Podíl jednotlivých oblastí zdrojů na krytí nákladů:Podíl se liší pro jednotlivé části rozpočtu tak, jak ukazuje následující tabulka.Podíl zdrojů na krytíNáklady na program Provozní náklady Investiční náklady Celkem nákladyjednotlivých částítis. Kč tis. € % tis. Kč tis.€ % tis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € %rozpočtu (v částkácha v %)Město Plzeň 189000,00 7269,23 30,0 228700,00 8796,15 93,1 360000,00 13846,15 20,9 777700,00 29911,54 29,95Plzeňský kraj 88200,00 3392,31 14,0 0,00 0,00 0,0 254000,00 9769,23 14,8 342200,00 13161,54 13,18Zápa<strong>do</strong>česká univerzita 0,00 0,00 0,0 5000,00 192,31 2,0 0,00 0,00 0,0 5000,00 192,31 0,19Česká republika 75600,00 2907,69 12,0 10000,00 384,62 4,1 394000,00 15153,85 22,9 479600,00 18446,15 18,47SF EU* 88200,00 3392,31 14,0 0,00 0,00 0,0 710000,00 27307,69 41,3 798200,00 30700,00 30,74Cena Meliny Mercouri 39000,00 1500,00 6,2 0,00 0,00 0,0 0,00 0,00 0,0 39000,00 1500,00 1,50Sponzoři 41800,00 1607,69 6,6 0,00 0,00 0,0 3000,00 115,38 0,2 44800,00 1723,08 1,73Vlastní příjmy 27090,00 1041,92 4,3 0,00 0,00 0,0 0,00 0,00 0,0 27090,00 1041,92 1,04Ostatní 81110,00 3119,62 12,9 2000,00 76,92 0,8 0,00 0,00 0,0 83110,00 3196,54 3,20Celkem 630000,00 24230,77 100,00 245700,00 9450,00 100,00 1721000,00 66192,31 100,00 2596700,00 99873,08 100,00* Náklady ZČU bu<strong>do</strong>u pravděpo<strong>do</strong>bně výrazně vyšší, ale nelze je nyní stanovit přesně, protože se jedná o zapojenívědeckých kapacit univerzity a účast na projektech Věda a výzkum s podporou fondů EU.Z tabulky je patrné, že největší část rozpočtu ponese město Plzeň a Plzeňský kraj a strukturální fondy EU (zejménainvestice). Za zmínku stojí, že celková částka, již bude hradit město Plzeň na 6 rozpočtovaných let, jejímž zdrojemfinancí je město Plzeň, činí 777 700 000 Kč / 29 911 540 €, což je ročně průměrně 129 616 667 Kč / 4 985 256 €.Tato částka činí 2,5 % ročního rozpočtu města.Pro krytí nákladů z městských, regionálních a národních zdrojů byly či bu<strong>do</strong>u v případě získání titulu pro Plzeňměsta nastaveny tyto mechanismy:1. Vyčlenění 9 % z celkového rozpočtu města ročně pro potřeby kultury (tedy nejen EHMK).<strong>2.</strong> Inovace grantové politiky města Plzně znamenající vytvoření grantového podprogramu na podporu projektůEHMK.3. Vytvoření specifických programů či podprogramů na podporu EHMK v grantových systémech Plzeňského kraje,Ministerstva kultury ČR a dalších ministerstev.4. Vytvoření zvláštního fondu spravovaného společností Plzeň <strong>2015</strong>, který bude vytvářen financemi z jednotlivýchveřejných rozpočtů, fondů EU, Ceny Meliny Mercouri, sponzoringu, eventuelně darů, vlastních příjmů a budepoužit na krytí nákladů kulturních projektů prostřednictvím otevřené výzvy (viz kap. II/3).5. Vytvoření mechanismu přímého sponzoringu vybraných akcí prostřednictvím nabídky akcí z Banky kreativníhokapitálu (viz kap. II/3) k nabídce spolupráce a podpory soukromého sektoru.<strong>2.</strong>2 Už finanční orgány města hlasovalyo vyčlenění příslušných částek, nebo závazněpřislíbily jejich poskytnutí? Ne-li, kdy takučiní?Zastupitelstvo města Plzně, což je volený politický orgán města zodpovědný dle zákona o obcích za nakládánís majetkem města a za přípravu a realizaci rozpočtu města, přijalo řadu usnesení, v nichž vyjádřilo vůli k financováníprojektu Plzeň <strong>2015</strong> v případě úspěchu Plzně v soutěži o titul. Zastupitelstvo rovněž přijalo již některápředběžná rozhodnutí k financování části nákladů EHMK, zejména investičních akcí, jejichž realizace není závislána získání titulu EHMK.Rozhodující jsou tato usnesení města:1. Město Plzeň se usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 359 ze dne 6. 9. 2007 rozhodlo kandi<strong>do</strong>vat na titulEHMK <strong>2015</strong>. Tímto dalo Zastupitelstvo města jednoznačně najevo vůli financovat celou akci v případě úspěchuměsta.<strong>2.</strong> Usnesením Zastupitelstva města Plzně č. 413 ze dne 4. 9. 2008 byl schválen „Integrovaný plán rozvoje městaPlzeň – Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>“. Tímto usnesením město přijalo závazek podílet se na financováníinvestičních akcí, u nichž je investorem. Usnesení o schválení Integrovaného plánu rozvoje města bylo přijatojednohlasně.3. Usnesením č. 597 ze dne 15. 10. 2009 byl schválen Program rozvoje kultury ve městě Plzni na léta 2009–2019definující tato specifická opatření pro financování projektu EHMK a kultury obecně:a) vytvoření fondu pro poskytování příspěvků na projekty EHMK;b) evaluace grantového systému města;c) vymezení jasného podílu na financování kultury ve výši 9 % ročního rozpočtu města.Město přijalo již k datu prvního <strong>kola</strong> přihlášky <strong>do</strong> soutěže o EHMK <strong>2015</strong> následující finanční opatření:——byl zřízen samostatný účelový fond na kofinancování evropských projektů města, ve kterém <strong>do</strong>sud město kumulovalotéměř 450 milionů % (cca 17,3 milionů €);——byl schválen záměr vytvořit zvláštní účelovou rezervu ve Fondu rezerv a rozvoje města Plzně, která bude zajišťovatfinancování neinvestičních výdajů projektu EHMK a bude kaž<strong>do</strong>ročně plněna současně se schvalovánímrozpočtu na daný kalendářní rok dle možností města a potřeb kandidatury;——byl schválen závazek města finančně zajistit činnosti kulturní společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. z rozpočtu města pocelou <strong>do</strong>bu existence společnosti v letech 2011–2016;——byla uzavřena smlouva s Evropskou investiční bankou na financování rozvojových projektů města, v níž jsourámcově vymezeny peníze na projekt EHMK <strong>2015</strong>.III.Financování činností spojených s projektem EHMK bude od roku 2010 pravidelně schvalováno jako součást <strong>do</strong>kumentu„Zásady sestavení rozpočtu pro následující kalendářní rok a pro stanovení rozpočtového výhledu prodalší tři roky“ tyto zásady jsou závazným podkladem schvalovaným Zastupitelstvem města Plzně pro tvorbu roz-168 169III.
počtu na daný kalendářní rok. Konkrétní výdaje městského rozpočtu bu<strong>do</strong>u schvalovány jakou součást rozpočtuna další rok zpravidla v prosinci roku předcházejícího.Považujeme za nutné zmínit též, že Plzeňský kraj již schválil postup přípravy a financování svého zásadního projektuv oblasti kultury – stavby nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie. Zahájena byla též jednání o finanční účastikraje v dalších částech projektu Plzeň <strong>2015</strong> v případě vítězství Plzně.Vláda České republiky má připravený způsob, kterým bude spolufinancovat projekt EHMK. Tento způsob budeschvalovat nová vláda vzešlá z voleb v květnu 2010 v <strong>do</strong>bě po rozhodnutí mezinárodní poroty o výběr˝města,jemuž má být přidělen titul EHMK.<strong>2.</strong>3 Jaké celkové výdaje se plánují výhradněpro akci Evropské hlavní město kultury?Za výdaje spojené výhradně s akcí EHMK jsou považovány:——výdaje na umělecké projekty a programovou náplň v letech 2011–2016;——neinvestiční výdaje spojené s provozem společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. v letech 2011–2016.Náklady na programovou náplňNáklady na programovou náplň činí 630 000 000,- Kč / 24 230 770 €.III.Programová náplň projektu Plzeň <strong>2015</strong> se utváří postupně a jejím základem a prioritou je kontinuální otevřenávýzva nejrůznějším subjektům z Plzně, regionu, z České republiky i z Evropy. Databáze projektů se během druhého<strong>kola</strong> zaplnila více než stovkou velmi zajímavých projektových záměrů od různých typů organizací. Přestopovažujeme datum uzavření přihlášky pouze za ukončení první etapy oslovení programových partnerů a v rozpočtutedy počítáme s dalšími etapami výzvy a s financováním vlastních kandidátských akcí, kam patří předevšímgala-opening, gala-closing. Společnost Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. bude též spolupořádat diskusní fóra ke Dni Evropya kulturní akce v rámci Měsíce Meliny Mercouri, což jsou aktivity pořádané prvně již roku 2010, které se bu<strong>do</strong>uv případě úspěchu Plzně pravidelně konat až <strong>do</strong> roku 2016, a věříme, že i po něm.Část aktivit, které ovlivní program, má trvalý ráz a bude opakována každým rokem přípravy s gradující tendencí,některé akce jsou v cyklu bienále, proto rozpočet dělíme i podle let přípravného procesu a nejen pro samotnýrok <strong>2015</strong>. Rozvržení nákladů podle jednotlivých proudů a aktivit <strong>do</strong> let 2011–2016 uvádí tabulka č. III.<strong>2.</strong>Veškeré projekty bu<strong>do</strong>u realizovány na principu vícezdrojového financování tak, aby se akce s potenciálem kontinuitymohly začlenit <strong>do</strong> běžných grantových systémů město – kraj – stát – EU <strong>do</strong>plněných o soukromé zdroje(sponzoring, reklamní smlouvy, in-kind apod.) a příjmy z prodeje vstupenek či produktů.Schopnost zajistit si různé zdroje financování bude jedním z kritérií při posuzování předkládaných projektů. Zároveňbude Plzeň <strong>2015</strong> sama vytvářet atraktivní nabídku zájemcům o podporu jednotlivých konkrétních projektů.Interaktivní přístup společnosti Plzeň <strong>2015</strong> jí ponechá především roli zprostředkovatele, mediátora, facilitátora.Program <strong>2015</strong> bude spolufinancován ze všech uvedených zdrojů. V této kapitole uvádíme přehlednou tabulkuzahrnující jak předpokládané náklady akcí, které se nám podařilo podchytit před uzávěrkou přihlášky (kap. II/2),tak rezervy otevírající prostor pro další projekty. Předpokládáme, že v případě získání titulu bude výzva na předloženíprojektů rozšířena mezinárodně.Hlavní nápor na rozpočet bude v roce <strong>2015</strong>, ale některé projekty startují již letos a jiné čekají na otevření novýchinvestic (divadlo, 4x4 Světovar Cultural Factory) <strong>do</strong> roku 2013. Rok předcházející EHMK <strong>2015</strong> bude již plný důležitýchaktivit, které bude Plzeň <strong>2015</strong> spolufinancovat.Finance na programovou náplň bu<strong>do</strong>u operovány společností Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s., která soustředí ve speciálnězaloženém fondu příspěvky z veřejných rozpočtů, <strong>do</strong>tace z grantů a fondů, dary a případné vlastní výdělky. Tentofond bude použit pro poskytování financí v rámci otevřené výzvy. Rozpočet dále počítá s tím, že nositelé projektůse bu<strong>do</strong>u sami ucházet o <strong>do</strong>tace a příspěvky z veřejných rozpočtů a dalších zdrojů.170 171III.
Financování nákladů na programovou náplň je uvedeno v následujících tabulkách dle let a dle zdrojů krytí. Z důvodupřehlednosti není rozpočet uveden podle jednotlivých projektů, neboť předpokládané náklady na projektyjsou uvedeny v kap. II/<strong>2.</strong>Náklady na program2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemv letechtis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €Umění a technologie 31100,00 1196,15 33000,00 1269,23 33100,00 1273,08 45000,00 1730,77 79000,00 3038,46 39800,00 1530,77 261000,00 10038,46Vztahy a city 9200,00 353,85 8900,00 342,31 8900,00 342,31 15000,00 576,92 38000,00 1461,54 6000,00 230,77 86000,00 3307,69Tranzit a menšiny 13000,00 500,00 14500,00 557,69 17000,00 653,85 21000,00 807,69 73500,00 2826,92 11000,00 423,08 150000,00 5769,23Příběhy a parmeny 7500,00 288,46 7500,00 288,46 10000,00 384,62 14500,00 557,69 76500,00 2942,31 7000,00 269,23 123000,00 4730,77Zahajovací ceremonie 0,00 0,00 0,00 0,00 5000,00 192,31 0,00 5000,00 192,31Závěrečná ceremonie 0,00 0,00 0,00 0,00 5000,00 192,31 0,00 5000,00 192,31Program celkem 60800,00 2338,46 63900,00 2457,69 69000,00 2653,85 95500,00 3673,08 277000,00 10653,85 63800,00 2453,85 630000,00 24230,77Náklady na programpodle zdrojůMěsto Plzeň Plzeňský kraj ČR EU Cena MM Sponzoři Prodej vstupeneka merchandisingtis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €Umění a technologie 75000,00 2884,62 35000,00 1346,15 30000,00 1153,85 35000,00 1346,15 15476,00 595,23 16587,00 637,96 10750,00 413,46 32187,00 1237,96 250000,00 9615,38Vztahy a city 27000,00 1038,46 12600,00 484,62 10800,00 415,38 12600,00 484,62 5571,00 214,27 5972,00 229,69 3870,00 148,85 11587,00 445,65 90000,00 3461,54Tranzit a menšiny 45000,00 1730,77 21000,00 807,69 18000,00 692,31 21000,00 807,69 9285,00 357,12 9952,00 382,77 6450,00 248,08 19313,00 742,81 150000,00 5769,23Příběhy a parmeny 39000,00 1500,00 18200,00 700,00 15600,00 600,00 18200,00 700,00 8048,00 309,54 8625,00 331,73 5590,00 215,00 16737,00 643,73 130000,00 5000,00Zahajovací ceremonie 1500,00 57,69 700,00 26,92 600,00 23,08 700,00 26,92 310,00 11,92 332,00 12,77 215,00 8,27 643,00 24,73 5000,00 192,31Závěrečná ceremonie 1500,00 57,69 700,00 26,92 600,00 23,08 700,00 26,92 310,00 11,92 332,00 12,77 215,00 8,27 643,00 24,73 5000,00 192,31Program celkem 189000,00 7269,23 88200,00 3392,31 75600,00 2907,69 88200,00 3392,31 39000,00 1500,00 41800,00 1607,69 27090,00 1041,92 81110,00 3119,62 630000,00 24230,77OstatníCelkemProvozní a produkční náklady společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o. p.s. v letech 2011–2016Náklady na provoz společnosti činí 245 700 000 Kč / 9 450 000 €Provozní a produkční náklady společnosti, která bude zajišťovat organizaci projektu EHMK <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u hrazenypřevážně z rozpočtu města Plzně. Předpokládá se získání <strong>do</strong>tací z komunitárních programů EU, popř. jiných zdrojů.Provozní náklady zahrnují:——mz<strong>do</strong>vé náklady;——náklady na základní služby (energie, vytápění, úklid) a materiál (kancelářské potřeby, nábytek), autoprovoz,cestovní náklady;——náklady na expertní služby (audit, právnické služby, honoráře pro odborníky pro výběr projektů, fundraiseři ap.);——náklady na externí spolupracovníky (pro oblast produkce, coachingu uměleckých projektů, zajištění bezpečnostiakcí ap.);——náklady na hodnocení a monitoring (honorář pro externího hodnotitele, sběr dat);——náklady na služby v oblasti komunikace, PR a marketingu.Výdaje jsou uvedeny v následující tabulce:Provozní a produkční2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemnáklady společnosti Plzeň tis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €<strong>2015</strong>, o.p.s v letechMzdy a pojištění 7000,00 269,23 7000,00 269,23 8600,00 330,77 12400,00 476,92 12400,00 476,92 6400,00 246,15 53 800,00 2069,23Základní služby, energie, 2100,00 80,77 2100,00 80,77 2600,00 100,00 3700,00 142,31 3700,00 142,31 2000,00 76,92 16 200,00 623,08materiál, autoprovoz,cestovní náhradyExpertní služby (účetní 2500,00 96,15 2500,00 96,15 4500,00 173,08 2500,00 96,15 3000,00 115,38 2000,00 76,92 17 000,00 653,85audit, právníci, umělečtíporadci, fundraiseři)Speciální služby500,00 19,23 1000,00 38,46 2000,00 76,92 3000,00 115,38 6000,00 230,77 500,00 19,23 13 000,00 500,00(bezpečnostní agentury,<strong>do</strong>prava, zasilatelství,pořadatelské služby ap.)Hodnocení a monitoring 1800,00 69,23 3800,00 146,15 3800,00 146,15 3800,00 146,15 4500,00 173,08 2000,00 76,92 19 700,00 757,69Služby a <strong>do</strong>dávky – 12160,00 467,69 12 780,00 491,54 13 800,00 530,77 19 100,00 734,62 55 400,00 2130,77 12 760,00 490,77 126 000,00 4846,15komunikace a marketingProvozní náklady celkem 26060,00 1002,31 29180,00 1122,31 35300,00 1357,69 44500,00 1711,54 85000,00 3269,23 25660,00 986,92 245700,00 9450,00III.Co se týče krytí nákladů, předpokládá se využití zejména městského rozpočtu, České republiky a dalších (programyEU).Část nákladů na evaluaci a monitoring bude hradit Zápa<strong>do</strong>česká univerzita (eventuálně její sponzoři a <strong>do</strong>nořia podpora z programů Výzkumu a vývoje), neboť práce pedagogů a studentů na evaluaci a hodnocení budehrazena ze strany školy jako vědecké úkoly. Do podílu univerzity jsou též zahrnuty náklady na zajištění výuky artsmanagementu.Po <strong>do</strong>bu realizace projektu počítáme se synergiemi s komunikačními aktivitami města Plzně a Plzeňského kraje,jejichž roční rozpočet na tyto aktivity společně činí cca 55 000 000 Kč / 2 115 385 €.Vzhledem k národnímu významu projektu Plzeň <strong>2015</strong> předpokládáme také posílení rozpočtu na komunikaciv rámci finančních prostředků agentury Czech Tourism, Českých center a ambasád České republiky, eventuálnědalších subjektů. Provozní výdaje na komunikaci posílíme o cobrandingové aktivity s Plzeňským Prazdrojem, a.s.a dalšími partnery. S médii zaměřenými na různé cílové skupiny bu<strong>do</strong>u vytvářena mediální partnerství.172 173III.
<strong>2.</strong>4 Jak velké výdaje se plánují nainfrastrukturu (infrastruktura kulturya cestovního ruchu, včetně renovace existujícíinfrastruktury)?Náklady na investice spojené s projektem EHMK <strong>2015</strong> činí 1 721 000 000 Kč / 66 192 310 €.Kapitola IV uvádí přehled investic, které bu<strong>do</strong>u realizovány v ob<strong>do</strong>bí 2011–<strong>2015</strong>. Žádná z těchto investic (novostavebči rekonstrukcí) nebyla fyzicky zahájena, všechny jsou ve stádiu předprojektové či projektové přípravy.Většinu investic obsažených v kapitole IV chtějí město a další investoři realizovat bez ohledu na to, zda městouspěje v soutěži o titul EHMK. Lze tedy konstatovat, že tyto investice bu<strong>do</strong>u působit podpůrně, napomohou tedy,pokud Plzeň uspěje, úspěšné realizaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> v Plzni a v regionu.Samostatnou kapitolu tvoří klíčové investice <strong>do</strong> kulturní a volnočasové infrastruktury, které jsou s projektemEHMK velmi úzce propojeny. Úzká vazba klíčových investic a projektu Plzeň <strong>2015</strong> spočívá ve faktu, že tyto investicejsou propojeny s programovou koncepcí projektu.Zásadní investicí spojenou s projektem Plzeň <strong>2015</strong> je revitalizace areálu Světovar. Hlavní stavbou je 4x4 SvětovarCultural Factory. Myšlenka na její vznik a na její umístění v areálu Světovar byla rozvinuta při přípravě kandidaturyPlzně na titul EHMK <strong>2015</strong>. Druhý projekt lokalizovaný <strong>do</strong> památkově chráněných bu<strong>do</strong>v bývalého pivovaruSvětovar – Muzeum designu a životního stylu – se rovněž zrodil v rámci kandidatury. Obě tyto investice jsou silněspojené s přidělením titulu EHMK a jejich realizace je bez získání titulu EHMK <strong>2015</strong> méně jistá. Třetí investicí,která není popsána v detailech v kapitole IV, ale <strong>do</strong>stala se v červnu na jednání orgánů města i kraje, je TechmaniaScience Center. Jde o zásadní rozšíření interaktivních expozic, navíc s dlouho<strong>do</strong>bým záměrem vybu<strong>do</strong>váníHvězdárny a Planetária. Investice by tak mohly <strong>do</strong>sáhnout až 600 milionů Kč / 23,1 milionů € (v případě spolufinancováníze strukturálních fondů). Tato částka ještě není zahrnuta v předpokládaném rozpočtu.K projektu Muzea designu a životního stylu je nutno uvést, že pan Václav Riedlbauch, t.č. ministr kultury, sdělil <strong>do</strong>pisemz 23. března 2010, že záměr Muzea designu a životního stylu má jeho podporu. Projekt je proto v jednánís příslušným věcným odborem MK ČR a je připravován podklad pro rozpočtovou rozvahu po roce 201<strong>2.</strong>I v případě klíčových investic platí, že tyto by měly být zrealizovány i za situace, kdy Plzeň titul neobdrží. Zárukoupro toto tvrzení je fakt, že většina klíčových investic je zařazena <strong>do</strong> Integrovaného plánu rozvoje města. Nositelemdrtivé většiny investic je město Plzeň, které bude také vlastníkem a provozovatelem vybu<strong>do</strong>vané kulturnía společenské infrastruktury. Soubor investic zahrnutých v Integrovaném plánu rozvoje města je výsledkemdlouho<strong>do</strong>bé strategické diskuze o dalším rozvoji města s tím, že Integrovaný plán rozvoje města byl městskýmzastupitelstvem schválen jako soubor připravovaný pro financování z Regionálního operačního programu NUTSII Jihozápad a dalších navazujících operačních programů strukturálních fondů EU.V přehledu investičních nákladů jsou uvedeny jen klíčové investice uvedené v kap. IV:1. Vytvoření kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar:a) 4x4 Cultural Factory;b) Muzeum designu a životního stylu.<strong>2.</strong> Nová divadelní bu<strong>do</strong>va.3. Nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie v Plzni.4. Revitalizace území Štruncových sadů:a) Sportovně relaxační centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná, I. etapa;b) Zvýšení pobytové a výtvarné kvality veřejných prostranství ve Štruncových sadech.5. Sportovně rekreační trasy v ú<strong>do</strong>lí řek.6. Využití veřejných prostranství pro kulturní účely.Investiční rozpočet bude operován příslušnými institucemi města Plzně a Plzeňského kraje a nebude součástírozpočtu společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s.Jednotlivé zmíněné investice jsou zahrnuty <strong>do</strong> dlouho<strong>do</strong>bých plánů investic Plzně a Plzeňského kraje. Proto seneobáváme žádných změn v zájmu o realizaci těchto investic spojených s volbami či jinými politickými vlivy.V následujících tabulkách jsou uvedeny investiční náklady rozdělené <strong>do</strong> let a dále dle zdrojů.Investiční nákladyv letech4x4 Světovar CulturalFactoryMuzeum designua životního stylu Světovar2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemtis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €15000,00 576,92 60000,00 2307,69 25000,00 961,54 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100000,00 3846,150,00 0,00 15000,00 576,92 65000,00 2500,00 24000,00 923,08 0,00 0,00 0,00 0,00 104000,00 4000,00Nová divadelní bu<strong>do</strong>va 65000,00 2500,00 310000,00 11923,08 310000,00 11923,08 35000,00 1346,15 0,00 0,00 0,00 0,00 720000,00 27692,31Nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české 220000,00 8461,54 300000,00 11538,46 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 520000,00 20000,00galerieSportovně relaxačnícentrum Štruncovy sady –pivovar – Roudná I. etapaZvýšení pobytovéa výtvarné kvality veřejnýchprostranství ve ŠtruncovýchsadechSportovně rekreační trasyv ú<strong>do</strong>lích řekVyužití veřejnýchprostranství pro kulturníúčely48000,00 1846,15 37000,00 1423,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 85000,00 3269,2320000,00 769,23 20000,00 769,23 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 40000,00 1538,4652000,00 2000,00 50000,00 1923,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 102000,00 3923,085000,00 192,31 20000,00 769,23 25000,00 961,54 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 50000,00 1923,08Investiční náklady celkem 425000,00 16346,15 812000,00 31230,77 425000,00 16346,15 59000,00 2269,23 0,00 0,00 0,00 0,00 1721000,00 66192,31III.174 175III.
Investiční náklady dlezdrojů4x4 Světovar CulturalFactoryMuzeum designua životního stylu SvětovarMěsto Plzeň Plzeňský kraj Česká republika SF EU Sponzoring Ostatní Celkemtis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €20000,00 769,23 0,00 0,00 0,00 0,00 80000,00 3076,92 0,00 0,00 0,00 0,00 100000,00 3846,1510000,00 384,62 0,00 0,00 94000,00 3615,38 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 104000,00 4000,00Nová divadelní bu<strong>do</strong>va 270000,00 10384,62 150000,00 5769,23 300000,00 11538,46 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 720000,00 27692,31Nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české 0,00 0,00 104000,00 4000,00 0,00 0,00 416000,00 16000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 520000,00 20000,00galerieSportovně relaxační29000,00 1115,38 0,00 0,00 0,00 0,00 56000,00 2153,85 0,00 0,00 0,00 0,00 85000,00 3269,23centrum Štruncovy sady –pivovar – Roudná I. etapaZvýšení pobytové4000,00 153,85 0,00 0,00 0,00 0,00 36000,00 1384,62 0,00 0,00 0,00 0,00 40000,00 1538,46a výtvarné kvality veřejnýchprostranství ve ŠtruncovýchsadechSportovně rekreační trasy 20000,00 769,23 0,00 0,00 0,00 0,00 82000,00 3153,85 0,00 0,00 0,00 0,00 102000,00 3923,08v ú<strong>do</strong>lích řekVyužití veřejných7000,00 269,23 0,00 0,00 0,00 0,00 40000,00 1538,46 3000,00 115,38 0,00 0,00 50000,00 1923,08prostranství pro kulturníúčelyInvestiční náklady celkem 360000,00 13846,15 254000,00 9769,23 394000,00 15153,85 710000,00 27307,69 3000,00 115,38 0,00 0,00 1721000,00 66192,31<strong>2.</strong>5 Jaký je plán pro zainteresování sponzorůna celé akci? V jaké výši se odhaduje finančníúčast sponzorů?Získávání sponzorských darů a dalších příjmů mimo veřejné rozpočty a strukturální fondy věnujeme velkou pozornost.V průběhu kandidatury na titul EHMK <strong>2015</strong> jsme se zaměřili především na získávání základního knowhow. Podařilo se vybu<strong>do</strong>vat kontakty s klíčovými subjekty, které v této oblasti profesionálně a dlouho<strong>do</strong>bě působía v neposlední řadě komunikujeme s významnými ekonomickými subjekty na národní i regionální úrovni.V České republice většina firem strategii firemního dárcovství nemá. Podle výzkumu firemní filantropie ji majív ČR vypracovány především velké mezinárodní firmy, kdy velká část těchto firem spíše využívá svých globálníchstrategií. Proto součástí aktivit týmu Plzeň <strong>2015</strong> v této oblasti bude také kampaň zaměřená především na navázánídlouho<strong>do</strong>bé spolupráce s regionálními podnikatelskými subjekty. Cílem je tyto dlouho<strong>do</strong>bě přesvědčit o tom,že společensky odpovědný přístup firmy přináší užitek nejen veřejnosti a regionu, ale také firmě samotné a jejímzaměstnancům. Jak?Zapojením firmy <strong>do</strong> podpory EHMK pomáhá vzniku i upevnění <strong>do</strong>brých vzájemných regionálních vztahů:——firma posiluje svou roli v regionu a pozitivní image;——upevňuje vazby s místními leadery (veřejné autority, decision a opinion makers);——podílí se na bu<strong>do</strong>vání ekonomicky silnějších vazeb ( „networking“) mezi subjekty, které <strong>do</strong>sud nespolupracovaly.Mobilizace těchto aktivit a vytvoření schopnosti týmu Plzeň <strong>2015</strong> úspěšně pracovat se sponzory a získávat tak<strong>do</strong>datečné finanční zdroje je významným dlouho<strong>do</strong>bým přínosem projektu pro rozvoj města a regionu.III.K<strong>do</strong> se bude věnovat fundraisingu?V případě, že Plzeň získá titul EHMK <strong>2015</strong>, bu<strong>do</strong>u na základě výběrového řízení obsazeny dvě pozice: Manažerfundraisingu a grantů (primární zodpovědnost za top sponzory, oficiální sponzory a komunikaci s hospodářskýmikomorami v regionu) a Koordinátor fundraisingu a grantů (primární zodpovědnost za fundraising směrem kestředním a malým firmám, k živnostníkům a fyzickým osobám).Za významný přínos pro vypracování úspěšné koncepce strategie na top sponzory považujeme <strong>do</strong>hodnuté konzultaces panem Tomášem Engelem, jedním z nejúspěšnějších fundraiserů v oblasti kultury v ČR. S tímto expertemjsou předjednány konzultace strategie fundraisingu směřující ke korporacím celostátního významu jako jsoubankovní <strong>do</strong>my, energetické firmy, telefonní operátoři apod. v minimálním rozsahu spolupráce 50 h ročně. TomášEngel se dlouho<strong>do</strong>bě věnoval sponzoringu Národního divadla. Za jeho působení tato instituce pravidelně získávalaod sponzorů dvojnásobek v Evropě obvyklého objemu financí v porovnání se srovnatelnými institucemi.Do přípravy konceptu fundraisingových aktivit v regionu a následného monitoringu se intenzivně zapojí také dvěkonzultantky, a to ředitelka společnosti České centrum fundraisingu (Czech Fundraising Center) paní Jana Liškováa konzultantka a lektorka britské společnosti The Ressource Alliance, paní Jana Ledvinová. Deklarací je stvrzenapřipravenost podporovat projekt Plzeň <strong>2015</strong> po celou <strong>do</strong>bu přípravy a realizace projektu v následujícím rozsahu:176 177III.
V prvním pololetí roku 2011 to bude příprava koncepce a plánu fundraisingu a sestavení týmu expertů. V druhémpololetí roku 2011 detailní příprava jednotlivých fundraisingových kampaní. V roce 2012 se zaměří na facilitacipráce fudnraisingových expertů a realizaci fundraisingových kampaní. V následujících letech supervize /coaching práce fundraisingových expertů.Dalším významným partnerem projektu Plzeň <strong>2015</strong> je Dr. Walter Putschög, od října 2005 až <strong>do</strong>sud finanční ředitelspolečnosti Linz 2009 – Kulturhauptstadt Europas Organisations GmbH. V této pozici je zodpovědný zaekonomiku, zabezpečení provozního chodu společnosti a v neposlední řadě také za získávání sponzorů a merchandising.Spolupráce s Lincem je pro Plzeň mimořádně přínosná, zejména proto, že Plzeň i město Linec jsou co<strong>do</strong> velikosti města srovnatelná, mají po<strong>do</strong>bné historické kořeny a mentalita občanů je v lecčems po<strong>do</strong>bná. Protolze důvodně očekávat, že přenos nejlepších praktických zkušeností z projektu Linec 2009 bude mít pro tým Plzeň<strong>2015</strong> mimořádný přínos.Cílem spolupráce se všemi výše uvedenými experty je postupný transfer know-how fundraisingových metoda osvědčených postupů <strong>do</strong> týmu Plzeň <strong>2015</strong>. Očekáváme, že v průběhu let 2011–2013 <strong>do</strong>jde k úplnému transferupotřebného know-how a postupnému vybu<strong>do</strong>vání vlastní efektivní a účinné schopnosti fundraisingu, která setak stane trvalým vlastnictvím projektového týmu a významným přínosem projektu pro rozvoj kulturního životaměsta Plzně, kraje i státu.Kolik financí <strong>do</strong> fundraisingu vložíme a kolik peněz získáme v po<strong>do</strong>bě sponzorskýchdarů?Finanční částky spojené s fundraisingem ukazuje následující tabulka. V roce 2011 mohou náklady spojené s fundraisingembýt i vyšší než příjmy od sponzorů. V následujících letech projektu očekáváme, že příjmy od sponzorůvýrazně převýší náklady na fundraising. Jedná se o předpoklad, který v tuto chvíli nelze podložit žádnou solidníprognózou ekonomického vývoje. Snahou týmu bude maximálně využít příkladů <strong>do</strong>bré praxe ve strategii fundraisingua zároveň vyhledávat nové, atraktivní přístupy. Cílem je nejen navýšit prostředky pro projekt Plzeň <strong>2015</strong>,ale také <strong>do</strong>stávat <strong>do</strong> pově<strong>do</strong>mí společnosti význam kultury a nutnost i užitečnost investic <strong>do</strong> kulturních odvětví.Předpokládané nákladya výnosy (tis. Kč / tis. €)OsobnínákladyNáklady nakonzultantyProvozní náklady„Klub Plzeň <strong>2015</strong>“NákladycelkemPříjmy od spoznorůcelkemČistý příspěvek naprojekty *)2016 1 200 / 46,2 0 200 / 7,7 1 400 / 53,8 6 200 / 238,5 4 800 / 184,6<strong>2015</strong> 1 400 / 53,8 200 / 7,7 800 / 30,8 2 400 / 92,3 18 600 / 715,4 16 200 / 623,12014 1 400 / 53,8 200 / 7,7 400 / 15,4 2 000 / 76,9 7 700 / 296,2 5 700 / 219,22013 1 300 / 50,0 200 / 7,7 200 / 7,7 1 700 / 65,4 4 850 / 186,5 3 150 / 121,22012 1 200 / 46,2 300 / 11,5 200 / 7,7 1 700/ 65,4 4 850 / 186,5 3 150 / 121,22011 1 200 / 46,2 700 / 26,9 200 / 7,7 2 100 / 80,8 1 500 / 57,7 -600 / -23,1Celkem 7 700 / 296,2 1 600 / 61,5 2 000 / 77 11 300 / 434,6 43 700 / 1 680,8 32 400 / 1 246,2Kolik financí chceme získat pomocí fundrasingu?Podíly jednotlivýchsegmentů nacelkovém objemusponzoringu(tis. Kč / tis. €)TOP národníspolečnostiTOP regionStřední a malépodnikyregionŽivnostníciregionIndividuálnídárciKlíčové předpoklady pro naplnění těchto cílů: stabilní ekonomický rozvoj regionu, úspěšná mediální podporaprojektu na národní a regionální úrovni ze strany PR, manažer fundraisingu je členem nejužšího týmu vedeníprojektu s odpovídajícími pravomocemi, pozice fundraiserů obsazeny od zahájení práce týmu, úspěšný transferknow how <strong>do</strong> týmu Plzeň <strong>2015</strong> a systematická práce týmu fundraiserů.S jakými kategoriemi sponzorů budeme pracovat?1. Top národní a nadnárodní společnosti:——Plzeňský Prazdroj a.s., (www.prazdroj.cz);——ŠKODA INVESTMENT a.s., (www.skoda.cz);——ČEZ, (www.cez.cz) a další.Tučně uvedeny společnosti, které již poskytly písemnou deklaraci o podpoře projektu.ProdejpropagačníchpředmětůCelkem za rok(tis. Kč/ tis. €)2016 3 000 / 115,4 2 000 / 76,9 300 /11,5 400/15,4 200/7,7 300/11,5 6 200/238,5<strong>2015</strong> 8 500 / 326,9 7 200/ 276,9 1 100/42,3 800/30,8 300/11,5 700/26,9 18 600/715,42014 3 000 / 115,4 3 000/115,4 600/23,1 500/19,2 200/7,7 400/15,4 7 700/296,22013 2 000 / 76,9 2 000/ 76,9 200/7,7 300/11,5 150/5,8 200/7,7 4 850/186,52012 2 000 / 76,9 2 000/ 76,9 200/7,7 300/11,5 150/5,8 200/7,7 4 850/186,52011 0 1 000 / 38,5 150/5,8 150/5,8 100/3,8 100/3,8 1 500/57,7Celkem za segment 18 500 / 711,5 17 200 / 661,5 2 550/98,1 2 450/94,2 1 100/42,3 1 900/73,1 43 700/ 1680,8% z celku 42 39 6 6 3 4 100Pro tuto skupinu navrhujeme využít sponzorské balíčky (2 mil. Kč a 1,5 mil. Kč rok) Cekový přehled výnosů uvádínásledující tabulka.Pro rok <strong>2015</strong> předpokládáme následující strukturu výnosů z balíčků.——2x 2 mil. Kč / 0,08 mil. € 4 mil. Kč / 0,1 mil.€——3x 1,5 mil. Kč / 0,06 mil. € 4,5 mil. Kč / 0,2 mil €Výnosy z balíčků v letech2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkem2011–2016tis. Kč/ tis. € 0 200 / 7,7 200 / 7,7 300 / 11,5 8500 / 326,9 300 / 11,5 18 500 / 711,5Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění různé formy inkind,prostor pro umístění reklamy, včetně prostoru v médiích apod.III.*) U firemních klientů předpokládáme finanční plnění v objemu 60 % sponzorského příspěvku, zbývající část očekáváme sponzoringformou nefinančního plnění.<strong>2.</strong> Významné firmy regionu:——ŠKODA POWER a.s. (www.skoda.cz/power);——ŠKODA TRANSPORTATION a.s. (www.skoda.cz/transportation);——ŠKODA MACHINE TOOL a.s. (www.cz-smt.cz);——LASSELSBERGER, s.r.o. ( www.rako.cz);——Bohemia Sekt a.s. (www.bohemiasekt.cz);——Stock Plzeň-Božkov (www.stock.cz);178 179III.
——BERGER Česká republika (www.bergerholding.eu);——Czech Coal Group (www.czechcoal.cz);——MOSER, a.s. (www.moser-glass.com);——Thun 1794 a.s. ( www.thun.cz );——Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. (www.pavccz.panasonic.cz);——TECHNOCRANE s.r.o. (www.supertechno.com);——Daikin Industries Czech Republic s.r.o. (www.daikinczech.cz);——Veolia (www.veoliavoda.cz);——Plzeňská teplárenská, a.s. (www.plzenskateplarenska.cz);——a další…(Zvýrazněny jsou společnosti, kde existuje písemná popř. ústní deklarace o podpoře projektu a spolupráci v případě,že Plzeň získá titul EHMK. S dalšími společnostmi zahájíme jednání bezprostředně po získání titulu EHMK.)Pro tuto skupinu navrhujeme využít sponzorské balíčky (1 mil. Kč, 800/ 600/ 400 nebo 200 tis. Kč rok). Výnosy znich uvádí následující tabulka.Pro rok <strong>2015</strong> předpokládáme následující minimální strukturu výnosů:——2x 1 mil. Kč / 0,04 mil. € 2 000 tis. Kč/ 76,9 tis. €——1x 800 tis. Kč / 30,8 tis. € 800 tis. Kč / 30,7 tis. €——3x 600 tis. Kč / 23,1 tis. € 1 800 tis. Kč / 69,2 tis. €——4x 400 tis. Kč / 15,4 tis. € 1 600 tis. Kč / 61,5 tis. €——5x 200 tis. Kč / 7,7 tis. € 1 000 tis. Kč / 38,5 tis. €Výnosy z balíčků2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemv letech 2011–2016tis. Kč/ tis. € 100 / 3,8 200 / 7,7 200 / 7,7 300 / 11,5 7 200 / 276,9 200 / 7,7 17 200 / 661,5Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.3. Střední a malé firmy v regionu (cíl získat k aktivní spolupráci 10–15 firem)S tímto segmentem budeme komunikovat primárně prostřednictvím hospodářských komor působících v tomtoregionu:——Krajská hospodářská komora Plzeňského kraje (www.khkpk.cz);——Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje (www.rhkpk.cz);——Okresní hospodářská komora Plzeňsko (www.ohkplzensko.cz).Máme uzavřené „Dohody o vzájemné spolupráci a podpoře v souvislosti s kandidaturou města Plzně na titulEvropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>“ se všemi výše uvedenými hospodářskými komorami.Kromě komunikace prostřednictvím hospodářských komor, vyzveme firmy této velikosti ke spolupráci na základěpřímého oslovení a také prostřednictvím regionálních médií.Pro rok <strong>2015</strong> předpokládáme následující strukturu výnosů z balíčků:——2x 200 tis. Kč / 7,7 tis. € 400 tis. Kč / 15,4 tis. €——4x 100 tis. Kč / 3,8 tis. € 400 tis. Kč / 15,4 tis. €——6x 50 tis. Kč / 1,9 tis. € 300 tis. Kč / 11,5 tis. €Výnosy z balíčků2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemv letech 2011–2016tis. Kč/ tis. € 150 / 5,8 200 / 7,7 200 / 7,7 600 / 23,1 1 100 / 42,3 300 / 11,5 2 550 / 98,1Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.4. Podnikatelé, živnostníci (cíl získat k aktivní spolupráci 50 firem)Spolupráci s tímto segmentem hodláme rozvinout na základě přímého oslovení vybraných živnostníků i přesregionální média.Sponzorské balíčky (50 tis. Kč, 20 tis. Kč, 10 tis. Kč rok) pro tuto skupinu přinesou výnosy uvedené v následujícítabulce.——cause relating marketing, pro návštěvníky na vstupenkách slevové kupóny sponzorů;——hlavní sponzor jednotlivých akcí týmu;——marketingová podpora „Visačky“ prezentující nabídku produktů a služeb podporovatelů na stojáncích projektuPlzeň <strong>2015</strong> v hotelích a veřejných místech;——podpora prostřednictvím samolepy „Podporujeme“ v rámci balíčku pro každého obchodníka, a živnostníka.Pro rok <strong>2015</strong> předpokládáme následující strukturu výnosů:——5x 50 tis. Kč / 1,9 tis. € 250 tis. Kč / 9,5 tis. €——10x 20 tis. Kč / 0,8 tis. € 200 tis. Kč / 7,7 tis. €——30x 10 tis. Kč / 0,4 tis. € 300 tis. Kč / 11,5 tis. €Výnosy z balíčků2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemv letech 2011–2016tis. Kč/ tis. € 150 / 5,8 300 / 11,5 300 / 11,5 500 / 19,2 750 / 28,8 400 / 15,4 2 400 / 92,3Předpokládáme, že 40 % z uvedeného rozpočtu bude realizováno formou nefinančního plnění.5. Individuální dárci, fyzické osobyZákladní myšlenkou veřejné sbírky „Hodina pro Plzeň <strong>2015</strong>“ je sjednotit obyvatele regionu, kteří mají zájem finančněči nefinančně podpořit projekt Plzeň <strong>2015</strong>, a přesvědčit je, aby věnovali každý rok projektu svou posledníhodinovou mzdu v daném roce na podporu projektu (nebo libovolnou část své mzdy).Kdyby 5 % zaměstnanců (cca 3,5 tisíce občanů Plzně) darovalo 85 Kč / 3,3 €, je možné vybrat 297 500 Kč / 11 442 €.Vytvoříme celoroční a snadno <strong>do</strong>stupné formy přispívání pro každého.III.Sponzorské balíčky (200 tis., 100 tis., 50 tis. Kč rok) jsou navrhovaným nástrojem pro tuto skupinu a zahrnují:——cause relating marketing, pro návštěvníky na vstupenkách slevové kupóny sponzorů;——sponzoring jednotlivých akcí týmu;——marketingová podpora „Visačky“ prezentující nabídku produktů a služeb podporovatelů na stojáncích projektuPlzeň <strong>2015</strong> v hotelích a veřejných místech;——podpora prostřednictvím samolepy „Podporujeme“ v rámci balíčku pro každého obchodníka, a živnostníka.Sbírky v ulicích města a regionuTyto sbírky lze uskutečnit kaž<strong>do</strong>ročně u příležitosti vybraných významných akcí projektu Plzeň <strong>2015</strong> s charitativnímaspektem. Dobrovolníci bu<strong>do</strong>u oslovovat obyvatele, aby přispěli <strong>do</strong> pokladničky libovolným příspěvkem, zakterý bu<strong>do</strong>u odměněni odznakem projektu.180 181III.
Sbírka přes mz<strong>do</strong>vé účtárnyZaměstnanci firem v regionu, věnují každý rok svou poslední hodinovou mzdu v roce (nebo libovolnou část svémzdy) na projekt Plzeň <strong>2015</strong> přes mz<strong>do</strong>vou účtárnu.DMS, internet, spontánní sbírkySpontánní sbírky bu<strong>do</strong>u probíhat průběžně. Jejich realizace bude záviset na <strong>do</strong>brovolné aktivitě podporovatelůprojektu Plzeň <strong>2015</strong> z řad <strong>do</strong>brovolníků v jejich komunitě, ať už v rámci kulturního programu projektu Plzeň <strong>2015</strong>,nebo jinou formou.Příjmy ze sbírek2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemv letech 2011–2016tis. Kč/ tis. € 100 / 3,8 150 / 5,8 150 / 5,8 200 / 7,7 300 / 11,5 200 / 7,7 1 100 / 42,3Organizace ani její zaměstnanec nemůže přijmout dar od fyzické či právnické osoby, má-li věrohodné informace,že její činnost je v hrubém rozporu s posláním projektu Plzeň <strong>2015</strong>, základními etickými zásadami, uznávanýmiběžnou společností, nebo je její činnost v rozporu s právními zásadami ČR.Sponzory bude sjednocovat „Klub Plzeň <strong>2015</strong>“Klub Plzeň <strong>2015</strong> je připravované sdružení sponzorů, kteří cítí odpovědnost za bu<strong>do</strong>ucnost Plzeňského regionua města Plzně. Členy Klubu Plzeň <strong>2015</strong> pojí společný zájem, kterým je zaručit městu Plzni, regionu a jeho lidemdlouho<strong>do</strong>bou perspektivu rozvoje. Cílem je přeměnit toto město v srdci Evropy na úspěšné inovační centrumprůmyslu, obchodu, výzkumu, služeb a kreativních a tvůrčích odvětví v porovnání s mezinárodní konkurencí. Klub<strong>2015</strong> bude aktivně prosazovat investice a realizovat projekty na podporu rozvoje vědy a kultury města a region,a tím vlastně zprostředkovaně rozvoj místních firem a průmyslu.III.6. Další příjmy (merchandising)Prodej bude probíhat v prostorách infocentra města Plzně v centru města a na dalších <strong>do</strong>hodnutých místech pocelé ČR:——pamětní medaile;——publikace (výstupy projektu Plzeň <strong>2015</strong>);——speciální půllitr Pilsner Urquell <strong>2015</strong>;——trička, čepice, ručníky, osušky, deštníky, hrnky, samolepky a netradiční předměty navržené studenty a umělcina základě veřejné soutěže.Příjmy z prodeje2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkempropagačních předmětůtis. Kč/ tis. € 100 / 3,8 200 / 7,7 200 / 7,7 400 / 15,4 700 / 26,9 300 / 11,5 1 900 / 73Základní pravidla pro nakládání se sponzorskými příspěvky a dary——Společnost Plzeň <strong>2015</strong> požádá magistrát města Plzně o povolení veřejných sbírek.——O přijetí sponzorského daru rozhodne v návaznosti na výši daru buď ředitel společnosti Plzeň <strong>2015</strong> nebosprávní rada dle příslušné legislativy.——Přijaté dary bu<strong>do</strong>u zařazeny ke zdrojům organizace, bu<strong>do</strong>u se podílet na rozpočtu organizace a bu<strong>do</strong>u spravoványpodle ekonomických pravidel společnosti. Přijaté dary bu<strong>do</strong>u evi<strong>do</strong>vány v příslušné ekonomické, finančnía majetkové evidenci.——Na dary s vyšší hodnotou než 5 000 Kč/192,3 € vedení organizace vyhotoví darovací smlouvu (nižší částky přijímáspolečnost obvykle na základě <strong>do</strong>kladu o převzetí daru).——Dary bu<strong>do</strong>u použity pro financování programové náplně, jiné využití musí schválit správní rada.——Za efektivní a hospodárné využití získaných prostředků zodpovídá vedení společnosti Plzeň <strong>2015</strong>——Společnost Plzeň <strong>2015</strong> systematicky podporuje <strong>do</strong>bré jméno poskytovatele, tedy tzv.goodwill.——Ředitel společnosti předkládá minimálně 1x ročně správní radě společnosti Plzeň <strong>2015</strong> informaci o všech přijatýchsponzorských darech a jejich použití.——Se sponzory lze též <strong>do</strong>hodnout formu přímého sponzoringu konkrétním projektům, kdy příjemcem bude nositelprojektu.——Společnost bud hrát i roli facilitátora, zvláště u projektů Banky kreativního kapitáluOčekávané výnosy z Klubu <strong>2015</strong>Odhad počtu subjektůPředpokládaný příspěvekTop Klub Plzeň <strong>2015</strong> 5 1 000 tisíc Kč / 38,5 tisíc € a víceOficiální partner Plzeň <strong>2015</strong> 10 200 tisíc Kč / 7,7 tisíc € až 999 tisíc Kč / 38,4 tisíc €Partner Plzeň <strong>2015</strong> 20 50 tisíc Kč / 1,9 tisíc € až 199 tisíc Kč / 7,6 tisíc €Člen Plzeň <strong>2015</strong> (fyzické osoby, živnostníci) 3 500 až 49 tisíc Kč / 1,9 tisíc €Základní principy fungování Klubu Plzeň <strong>2015</strong>:1. Společensky odpovědná firma si uvě<strong>do</strong>muje svou širší roli ve společnosti a chce se chovat zodpovědně kesvým zaměstnancům, klientům, společnosti a občanům města, ve kterém působí.<strong>2.</strong> Firma, která se chová filantropicky, podporuje veřejně prospěšné aktivity projektu Plzeň <strong>2015</strong> systematicky,dlouho<strong>do</strong>bě a transparentně. Při své podpoře vychází z cílů potřeb společnosti a věnuje se potřebným oblastem.Odpovědná firma je připravená a ochotná podpořit i netradiční inovativní kulturní projekty.3. Společensky odpovědná firma využívá široké spektrum možností podpory veřejně prospěšných aktivit, a to jakfinančních, tak nefinančních4. Partner spolupracuje na naplnění myšlenky EHMK <strong>2015</strong>, a to jak marketingově, tak finančně. Podporuje projektyvznikající v rámci Plzně <strong>2015</strong>. Partner projektu patří <strong>do</strong> prestižního Klubu Plzeň <strong>2015</strong>, který mu může přinésti možnost setkávání se zajímavými lidmi, prioritní přístup k informacím a řadu dalších výhod.Co přinese členství v Klubu Plzeň <strong>2015</strong> sponzorům?Top Klub Plzeň <strong>2015</strong>:——členství v TOP klubu Plzeň <strong>2015</strong>;——možnost užívat ochrannou známku „Top partner Plzeň <strong>2015</strong>;——možnost užívat specificky upravené logo projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——uvedení na všech oficiálních <strong>do</strong>kumentech projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——prezentace na konkrétních zvolených strategických akcích projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——banner na web stránkách projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——VIP vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——exkluzivní partnerství na vybrané části projektu s příslušnými právy na prezentaci;182 183III.
——uvedení jména sponzora v rozhovorech poskytovaných médiím, televizní spot, rozhlasový spot (je-li umožněnomédiem);——poskytnutí tiskové strany pro prezentaci sponzora v image book projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——logo sponzora v měsíčním Newsletteru (v české i anglické verzi) distribuovaném:• v síti kulturních míst v Plzni (kavárny, hotely, knihovny, muzea, galerie);• elektronickou poštou na odborné, mediální databáze a podporovatele projektu;• přímo v sídle projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——logo sponzora na vstupenkách dle možností;——logo sponzora na letácích projektu Plzeň <strong>2015</strong> a dalších tiskovinách umístěných v <strong>do</strong>pravních prostředcích,které provozují Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky, a.s a na dalších místech.Oficiální partner Plzeň <strong>2015</strong>:——členství v klubu „Oficiální partner Plzeň <strong>2015</strong>“;——možnost užívat ochrannou známku „oficiální partner Plzeň <strong>2015</strong>“;——prezentace na konkrétních zvolených strategických akcích projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——banner na webových stránkách projektu Plzeň <strong>2015</strong> (www.plzen<strong>2015</strong>.eu);——VIP vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——partnerství na vybrané části projektu s příslušnými právy na prezentaci;——logo sponzora na vstupenkách dle možností;——logo sponzora na letácích projektu Plzeň <strong>2015</strong> a dalších tiskovinách umístěných v <strong>do</strong>pravních prostředcích,které provozují Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky, a.s. a na dalších místech.Partner Plzeň <strong>2015</strong>:——členství v klubu „Partner Plzeň <strong>2015</strong>“;——možnost užívat ochrannou známku „Partner Plzeň <strong>2015</strong>“;——prezentace na konkrétních akcích projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——umístění loga a odkazu na webových stránkách projektu Plzeň <strong>2015</strong> (www.plzen<strong>2015</strong>.eu);——vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——partnerství na vybrané aktivitě projektu s příslušnými právy na prezentaci.Člen Klubu Plzeň <strong>2015</strong>:——členství v klubu Plzeň <strong>2015</strong>;——možnost užívat ochrannou známku „Člen klubu Plzeň <strong>2015</strong>“;——vstupenky na vybrané kulturní akce projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——partnerství na vybrané aktivitě projektu s příslušnými právy na prezentaci.III.184 185III.
<strong>2.</strong>6 Podle jakého rozvrhu se tyto výdaje bu<strong>do</strong>urealizovat v případě, že město získá titulEvropské hlavní město kultury?Čerpání financí na krytí nákladů na jednotlivé části rozpočtu jsou uvedeny v následující tabulce.Čerpání rozpočtu v letechpodle jednotlivýchpoložek2011 2012 2013 2014<strong>2015</strong> 2016 Celkemtis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € %Programová náplň 60800,00 2338,46 9,65 63900,00 2457,69 10,14 69000,00 2653,85 10,95 95500,00 3673,08 15,16Provozní a produkčnínáklady společnosti Plzeň<strong>2015</strong>, o.p.s.26060,00 1002,31 10,61 29180,00 1122,31 11,88 35300,00 1357,69 14,37 44500,00 1711,54 18,12Investiční náklady 425000,00 16346,15 24,69 812000,00 31230,77 47,18 425000,00 16346,15 24,69 59000,00 2269,23 3,43Celkem 511860,00 19686,92 19,71 905080,00 34810,77 34,86 529300,00 20357,69 20,38 199000,00 7653,85 7,66tis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € % tis. Kč tis. € %277000,00 10653,85 43,97 63800,00 2453,85 10,13 261000,00 10038,46 15,1685000,00 3269,23 34,61 25560,00 983,08 10,41 86000,00 3307,69 18,120,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 150000,00 5769,23 3,43362000,00 13923,08 13,94 89360,00 3436,92 3,44 630000,00 24230,77 7,66III.186 187III.
Infrastruktura městaIV.odhal mou představuchci se stát tvou realitouIV.188 189IV.
<strong>do</strong>tkni se mé myšlenky, odhalím ti ji…chci mít rodinuIV.190 191IV.
1 Jakými infrastrukturními prostředky prozajištění <strong>do</strong>stupnosti město disponuje(regionální, celostátní, mezinárodní <strong>do</strong>prava)?Souběžně s touto tratí je plánována jedna z větví evropské vysokorychlostní trati (Norimberk – Plzeň – Praha –Brno – Ostrava – Katovice). Tato trať však bude zprovozněna nejdříve v roce 2020. V některých částech <strong>do</strong>sud neníupřesněno ani její trasování, které je komplikováno hustým osídlením České republiky. Pro Plzeň bude mít tatotrať význam, pokud bude ve městě vytvořena zastávka rychlovlaků, s čímž se zatím počítá.Vedle trati č. 170 mají pro regionální a nadregionální <strong>do</strong>pravu velký význam také trati č. 160 (Plzeň – Žatec), č. 180(Plzeň – Domažlice – Folmava), č. 183 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda) a č. 190 (Plzeň – České Budějovice).IV.HISTORIE: PLZEŇ NA KŘIŽOVATCE OBCHODNÍCH CESTMěsto Plzeň bylo založeno ve třináctém století pod názvem Nová Plzeň za účelem posílení královské moci a ekonomickéhorozvoje západní části českých zemí. Lokalizace Nové Plzně byla velmi <strong>do</strong>bře promyšlená – městoleželo ve středu plzeňské kotliny v místě křížení obchodních cest, které spojovaly střední a západní Evropu.Přes Plzeň se vracel z Německa <strong>do</strong> Prahy svatý Vojtěch, první Čech s širokým evropským rozhledem, tudy takévedly nejvýznamnější stře<strong>do</strong>věké cesty – Řezenská a Norimberská, zvaná též Zlatá stezka či Via Carolina. NázevVia Carolina, který je dnes pravděpo<strong>do</strong>bně nejznámější, je odvozen od jména významného českého vladařeevropského rozměru – krále českého, lombardského a arelatského, hraběte lucemburského a císaře římskéhoKarla IV.SOUČASNOST: PLZEŇ – KŘIŽOVATKA STŘEDNÍ EVROPYPlzeň má vynikající napojení na silniční síť, neboť leží na křižovatce několika silnic evropské silniční sítě. Nejvýznamnějšíz nich je mezinárodní silnice E50, ve<strong>do</strong>ucí po trase Francie – Německo – Rozva<strong>do</strong>v – Plzeň – Praha– Slovensko – Ukrajina – Rusko. Mezi Prahou a německými hranicemi vede po dálnici D5.Další dvě důležité evropské trasy, které Plzní procházejí, jsou:E49: Německo – Vojtanov – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Rakousko (silnice I/20).E53: Plzeň – Železná Ruda – Německo (silnice I/27).Regionální <strong>do</strong>stupnost Plzně zajišťují dálnice D5 a silnice I. a II. třídy, které koncentricky směřují <strong>do</strong> Plzně. DálniceD5 zajišťuje obsluhu území východně a západně od Plzně (Rokycansko, Stříbrsko, Tachovsko). Ze silnic I. třídy jezapotřebí zmínit silnici I/20, jež umožňuje napojení území na České Budějovice a Karlovy Vary, silnici I/27, obsluhujícíúzemí jižně a severně od Plzně, silnici I/26, ve<strong>do</strong>ucí <strong>do</strong> Domažlic a dále <strong>do</strong> Německa, a silnici I/19, kterávede jihovýchodním směrem a s Plzní spojuje území Brd.Co se týče silnic II. třídy, velký význam má silnice II/180, nazývaná též aglomerační okruh. Tato silnice sloužík okružnímu propojení sídel okolo Plzně. K <strong>do</strong>sažení její plné funkčnosti však bude třeba dalších investic.Město Plzeň je v <strong>do</strong>bré <strong>do</strong>pravní <strong>do</strong>sažitelnosti z Prahy (88 km), Šumavy (70 km) i atraktivních lázeňských městKarlových Varů (79 km) a Mariánských Lázní (74 km). Západní hranice země je vzdálena jen 75 km.Význam města jako <strong>do</strong>pravní křižovatky také zdůrazňuje fakt, že se v Plzni kříží několik celostátních železničníchtratí. Paralelou dálnice D5 je trať č. 170 (Praha – Plzeň – Cheb), která je v současnosti rekonstruována, aby <strong>do</strong>sáhlaparametrů odpovídajících evropským požadavkům.Vynikající <strong>do</strong>pravní poloha města v evropské silniční síti, zejména její vazba na trasu E50, byla velkým přínosempro ekonomickou transformaci Plzně v devadesátých letech. Dokončení jižního obchvatu Plzně na dálnici D5však přineslo odvedení tranzitní <strong>do</strong>pravy v nejvýznamnějším výcho<strong>do</strong>-západním směru mimo město. Plzeň seproto nyní potýká s problémem snížení zájmu o město, jež je v současnosti naprostou většinou projíždějícíchpouze objížděno, a není tak cílem jejich návštěvy. Tomuto nepříznivému vývoji musí Plzeň čelit zlepšením marketingucíleného na projíždějící a obecně zvýšením své atraktivity a nabídky pro turisty a návštěvníky. Získánítitulu EHMK <strong>2015</strong> je z tohoto hlediska pro město obrovskou příležitostí.JAK Z EVROPY DO PLZNĚ, Z PLZNĚ DO EVROPYLetecká <strong>do</strong>pravaPlzni nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Praze-Ruzyni. Letiště Praha zajišťuje pravidelné spoje <strong>do</strong> všechdalších českých měst s veřejnými letišti, <strong>do</strong> všech významných destinací v Evropě a také <strong>do</strong> některých důležitýchdestinací v Severní Americe, Asii, severní Africe a na Středním východě.Ruzyňské letiště je z Plzně <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>stupné automobilovou <strong>do</strong>pravou, od města je vzdáleno pouhých 85 kma cesta z centra Plzně až na Ruzyni trvá necelou hodinu.Komplikovaná je však <strong>do</strong>prava z Plzně na letiště veřejnou <strong>do</strong>pravou. Neexistuje žádný přímý autobusový spojPlzeň – Ruzyně, na železniční <strong>do</strong>pravu není letiště napojeno vůbec. Zástupci města proto jednají s konkrétními<strong>do</strong>pravci o zřízení přímé autobusové linky, jež by měla být zprovozněna <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong>.V sousedství Plzně leží záložní vojenské letiště Plzeň-Líně, které 1. 7. 2001 získalo statut „mezinárodního neveřejnéholetiště pro lety VFR“, tedy pro lety uskutečněné ve dne za podmínek viditelnosti. Provozovatelem letiště jefirma Plane Station Pilsen s. r. o. Letiště je využíváno pro příležitostné přílety zejména soukromých letadel.Autobusová <strong>do</strong>pravaCentrální autobusové nádraží, ležící v centru města, umožňuje využití pravidelných linek <strong>do</strong> zázemí Plzně, <strong>do</strong> regionálníchcenter, jako jsou Rokycany, Klatovy, Tachov či Domažlice, dále <strong>do</strong> Prahy, Brna, Karlových Varů a dalšíchvelkých měst České republiky.Díky poloze města na trase Praha – Německo mají v Plzni zastávku mezinárodní linky <strong>do</strong> Anglie, Německa, Francie,Belgie, Holandska, Ukrajiny, Španělska, Švýcarska a Lucemburska.Z Plzně se tedy lze přímou autobusovou <strong>do</strong>pravou <strong>do</strong>stat <strong>do</strong> mnoha evropských měst, jako jsou Paříž, Londýn,Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart, Mnichov, Amsterdam, Brusel, Madrid, Lucemburk, Bern, Curych,Barcelona, Ženeva, Bonn a další.192 193IV.
Železniční <strong>do</strong>pravaPlzeň tvoří významný železniční uzel, v němž se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, ČeskýchBudějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Plzeň je tak díky své poloze v železniční síti propojena s mnoha významnýmicentry České republiky: s Ostravou, Bohumínem, Brnem, Českými Budějovicemi, Chebem, Jihlavou,Mostem, Olomoucí, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, s hlavním městem Prahou a též s lázeňskými a turistickýmicentry Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Železná Ruda. Z Hlavního nádraží je denněvybaveno přibližně 230 vlaků, směřujících <strong>do</strong> různých míst v plzeňském regionu, <strong>do</strong> velkých českých měst i <strong>do</strong>zahraničí. V Plzni staví mezinárodní rychlíky, které umožňují přímé spojení s Frankfurtem nad Mohanem, Mnichovem,Norimberkem a Stuttgartem. Dva přímé páry mezinárodních rychlíků spojují Plzeň se slovenskými městyŽilinou, Popradem a Košicemi.Vyšší kvalitu, rychlost, a tedy i atraktivitu železničních spojení přinese ukončení právě probíhající rekonstrukcetrati Praha – Plzeň – Cheb, která umožní zvýšení přepravní rychlosti na cca 160 km/hod a zajistí, aby vlakové spojeníPraha – Plzeň trvalo méně než jednu hodinu.Automobilová <strong>do</strong>pravaPlzeň je velmi <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>stupná ze střední i západní Evropy, zejména díky dálnici D5. Na bývalém hraničním přechoduRozva<strong>do</strong>v-Waidhaus navazuje na německou dálnici A6 s nejbližším velkým městem Norimberkem.V opačném směru je možné z Plzně přes Prahu pokračovat po různých dálnicích <strong>do</strong> několika směrů. Dálnice D1vede <strong>do</strong> Brna a dále pak <strong>do</strong> Kroměříže (v bu<strong>do</strong>ucnu <strong>do</strong> Ostravy), dálnice D2 se od D1 odděluje v Brně směremna Slovensko <strong>do</strong> Bratislavy. Severní Čechy a Sasko jsou z Prahy <strong>do</strong>stupné po dálnici D8, ve<strong>do</strong>ucí <strong>do</strong> Lovosic(v bu<strong>do</strong>ucnu <strong>do</strong> Ústí nad Labem), která pokračuje <strong>do</strong> Německa <strong>do</strong> Drážďan. Další dálnice D11 propojuje Prahua Hradec Králové a bude pokračovat <strong>do</strong> Polska.Propojení města s dálnicí D5 zajišťují čtyři dálniční přivaděče, z nichž poslední je v současnosti <strong>do</strong>končován. Doroku <strong>2015</strong> by měly být <strong>do</strong>stavěny některé úseky silnic navazující na přivaděče směrem <strong>do</strong> města.Snadná <strong>do</strong>stupnost města a jeho centra má ovšem i svou negativní stránku. Město je <strong>do</strong>pravou značně zatěžováno,což má nepříznivé důsledky na životní prostředí. V minulosti navíc proběhla výstavba kapacitních komunikacína okraji historického jádra města, a <strong>do</strong>šlo tak k výraznému poškození urbanistické struktury Plzně. Bylazničena část městských okružních sadů a byly omezeny přirozené vazby v území centra Plzně.Na kolePlzní ve<strong>do</strong>u dvě mezinárodní cyklotrasy sítě Eurovelo: Panevropská cyklotrasa Paříž – Praha (č. 37) a mezinárodnícyklotrasa č. 3 (Mnichov – Řezno – Plzeň – Praha).nádraží. Veřejnou diskusi na téma zkvalitnění vstupních bran <strong>do</strong> města jsme zahájili v roce 2010 ve spoluprácis organizací British Council v rámci projektu Urban Ideas Bakery.Autobusové nádražíCentrální autobusové nádraží se rovněž nachází v blízkosti centra města. Jeho pozici však není možno hodnotitjako příznivou. Je sice <strong>do</strong>bře napojeno na trolejbusové a autobusové linky městské <strong>do</strong>pravy, nachází se ale naopačné straně centra města než vlakové nádraží. Autobusy zastavující na tomto nádraží musí projíždět centremměsta, což způsobuje zdržení a přispívá k zahušťování <strong>do</strong>pravy na silnicích ve městě. Pro některé spoje jsou sicezřízeny nácestní zastávky, ideálním řešením by však bylo vybu<strong>do</strong>vání více autobusových terminálů v okolí centra,které by byly <strong>do</strong>bře napojeny na městskou veřejnou <strong>do</strong>pravu. Investice <strong>do</strong> nových autobusových terminálů však<strong>do</strong>sud nejsou připravovány.Bu<strong>do</strong>va autobusového nádraží svým vzhledem, vybavením a zázemím nesplňuje požadavky na moderní zařízeníveřejné <strong>do</strong>pravy. V bu<strong>do</strong>ucnu je nezbytné zlepšit prostředí a vybavení nádraží a zlepšit také stav náměstíEmila Škody, v jehož bezprostřední blízkosti se nádraží nachází. I tato prostranství jsou momentálně předmětemzmíněné veřejné diskuse v rámci projektu Urban Ideas Bakery.Doprava v kliduDlouho<strong>do</strong>bým problémem Plzně je ne<strong>do</strong>statečná vybavenost pro parkování a garážování vozidel v centru městai v obytných územích. Většina odstavných stání je umístěna na povrchu. Parkovací a garážovací <strong>do</strong>my a podzemníparkoviště se postupně zavádějí převážně v obytných částech města (zejména na Severním Předměstí)a u nových staveb. Zcela ne<strong>do</strong>statečná, stejně jako v řadě jiných českých měst, je kapacita parkování v návaznostina centrum.V centru Plzně je většina vozů návštěvníků i rezidentů odstavována na ulici, což podstatně snižuje atraktivitu městapro jeho občany i pro turisty. Tento fakt je též limitující pro pořádání kulturních, společenských a sportovníchakcí v centru města. Průjezd centra a parkování na náměstí značně ovlivňuje pohodu pobytu v tomto prostorua patří mezi jedny z hlavních omezujících faktorů atraktivity území.Na okraji historického centra se nachází tři záchytná parkoviště s celkovou kapacitou 317 stání – u Pekla, v sadechPětatřicátníků (obě zpoplatněna) a Na Rychtářce s místy vymezenými i pro zájez<strong>do</strong>vé autobusy (bez poplatku).Kapacita těchto parkovišť je vyčerpána. Další možnost parkování je v podzemních halových garážích s kapacitou250 stání v ulici U Trati. Těmto garážím však chybí rychlé a pohodlné pěší propojení s vlastním centrem Plzně,a jsou tudíž málo využívány. Investice <strong>do</strong> podchodu, který by přímé propojení garáží s centrem umožnil, bylapřipravena, ale bohužel odložena.IV.KDYŽ DO PLZNĚ PŘIJEDETEHlavní nádražíPlzeňské hlavní nádraží se nachází téměř ve středu města, má tedy velmi výhodnou polohu. Dlouho<strong>do</strong>bě bohuželnení <strong>do</strong>řešeno přímé propojení nádraží s městskou veřejnou <strong>do</strong>pravou. Významu nádraží a požadavku nazvýšení podílu železniční <strong>do</strong>pravy v <strong>do</strong>pravní obsluze města Plzně neodpovídá úroveň a kvalita jeho prostředí.I přes jistá zlepšení v minulých letech nádraží ani přednádražní prostor netvoří důstojnou „bránu“ <strong>do</strong> města a kazíprvní <strong>do</strong>jem, který si návštěvníci Plzně utvoří. Pro město a společnost Plzeň <strong>2015</strong>, o. p. s. (získá-li město titulEHMK) je tedy důležitým úkolem se společností České dráhy, a. s. a dalšími subjekty <strong>do</strong>hodnout zlepšení stavuV koncepčních <strong>do</strong>kumentech města se uvažuje o zřízení dvou systémů záchytných parkovišť – „Park and Ride“v okrajových částech města v návaznosti na městskou hromadnou <strong>do</strong>pravu a „Park and Go“ na okraji centra.Využití parkovišť „Park and Ride“ nemůže být úspěšné bez poskytnutí určitých výhod jeho uživatelům (např. zlevněnájízdenka MHD, slevy na vstupné apod.). Tyto výhody však v Plzni ještě nebyly <strong>do</strong>řešeny.Zkušenosti ze zahraničních měst ukazují, že reálnou možností řešení problému neúměrné zátěže městskýchcenter automobilovou <strong>do</strong>pravou a ne<strong>do</strong>statku parkování je kombinace restrikce <strong>do</strong>pravy v centru s nabídkouodstavných stání v kapacitních objektech „Park and Go“ v zázemí centra. Potřebná kapacita stání pro centrum194 195IV.
Plzně je cca 2500 míst. V tomto směru jsou připravovány projekty kapacitních parkovacích objektů v sadech Pětatřicátníků,Na Rychtářce, na Anglickém nábřeží a na Denisově nábřeží. Jak ukázaly výsledky jedné z veřejných diskusípořádaných v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>, realizace takového parkovacího systémumusí být postupná. Navíc je třeba ji propojit s účinnou informační kampaní, neboť bude velmi obtížné překonatpohodlnost řidičů, kteří dnes mohou (byť s obtížemi) zaparkovat v samém srdci Plzně.S ne<strong>do</strong>statkem parkování se potýkají i další turistické cíle mimo centrum města, jako jsou zoologická a botanickázahrada, Bolevecké rybníky apod.Dalším problémem Plzně je ne<strong>do</strong>řešené parkování zájez<strong>do</strong>vých autobusů. Několik stání pro autobusy je vyznačenona parkovišti Na Rychtářce, pro návštěvníky pivovaru jsou vymezena stání pro autobusy v samotném areálu pivovaru.Vzhledem k ne<strong>do</strong>statku prostoru v centru Plzně je reálným řešením této situace vybu<strong>do</strong>vání terminálu provýstup a nástup v centru Plzně s tím, že autobusy bu<strong>do</strong>u poté zaparkovány na vhodné ploše mimo centrum. Tentoterminál i ostatní příjez<strong>do</strong>vé body musí být vybaven alespoň mapou a dalšími navigačními prvky i v angličtině.Po městě taxíkemTaxislužba ve městě je provozována výhradně soukromými subjekty. Město vůči nim vystupuje jako orgán udělujícílicence v souladu s platnými právními normami. V rámci školení řidičů město také provádí zkoušky ze znalostímístopisu.Kvalita služeb taxi je různorodá, závisí na jednotlivých provozovatelích. Město se v rámci projektu Plzeň <strong>2015</strong>bude věnovat školení řidičů v oblasti znalostí kontextu projektu, kulturní infrastruktury a zaměří se též na výukucizích jazyků.Po městě veřejnou <strong>do</strong>pravou a Integrovanou <strong>do</strong>pravou PlzeňskaMěstská veřejná <strong>do</strong>prava (MVD) v Plzni zabezpečuje významný podíl přepravy lidí ve městě. Plzeňské městské<strong>do</strong>pravní podniky, a. s. (PMDP) provozují tři tramvajové, šest trolejbusových a třicet autobusových linek (z toho třiměstské noční, sedm příměstských, dvě pro tělesně postižené a dvě zákaznické).Obnovu vozového parku PMDP provádějí nákupem nových vozů a též rekonstrukcí zejména tramvají. Postupněa průběžně probíhá optimalizace vedení a frekvence linek podle zájmu o jednotlivé spoje.Pro přepravu v MVD lze použít i klasickou papírovou jízdenku. Nevýho<strong>do</strong>u je, že ji nelze zakoupit přímo ve vozidle,je nutné si ji pořídit předem v označených prodejnách.MVD obsluhuje v Plzni téměř všechna území s atraktivní nabídkou pro volný čas a cestovní ruch. Ideální napojenímá centrum města, kde se setkávají všechny tři linky tramvají (terminál sady Pětatřicátníků) i všechny trolejbusovétrati (terminál Americká). Jsou zde také zajištěny přestupy na autobusy a napojení na Centrální autobusovénádraží a Hlavní nádraží ČD. Z hlediska cestovního ruchu jsou významné i nově vznikající vlakové zastávky v okrajovýchčástech města (Skvrňany, Bolevec), které mají též vazbu na spojení MVD.Plzeňská městská <strong>do</strong>prava je součástí systému Integrované <strong>do</strong>pravy Plzeňska, řízeného a rozvíjeného Plzeňskýmkrajem. Integrovaná <strong>do</strong>prava Plzeňska (IDP) zajišťuje <strong>do</strong>pravní obslužnost v Plzni a jejím okolí od roku 200<strong>2.</strong> Dosystému jsou zapojeny Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky, a. s., ČSAD autobusy Plzeň, a. s., České dráhy, a. s.,PROBO BUS, a. s. a Autobusová <strong>do</strong>prava – Miroslav Hrouda, s. r. o.V IDP je v současné <strong>do</strong>bě možné cestovat na předplatné na Plzeňské kartě. Jednorázové jízdné zatím není zavedeno,je věcí jednotlivých <strong>do</strong>pravců, a není s ním tedy možné mezi <strong>do</strong>pravci přestupovat. Řešení připravuje Plzeňskýkraj. Pro občasné uživatele a pro turisty je určena Plzeňská jízdenka, kterou však zatím lze platit jízdné přímove vozech pouze u třech <strong>do</strong>pravců. U ostatních <strong>do</strong>pravců se platba elektronickou peněženkou připravuje.Po městě na kolePlzeň není typickým představitelem „cyklistického“ města. Zvlněný reliéf plzeňské krajiny s dlouhými táhlýmistoupáními je příčinou pomalejšího rozvoje cyklistické <strong>do</strong>pravy, než jaký zaznamenávají jiná česká města. V Plzniexistuje celkem 18,6 km smíšených stezek pro chodce a cyklisty a 28,9 km samostatných cyklistických stezek. Generelcyklistických tras města Plzně navrhuje základní síť tras o celkové délce 330 km. Dvě třetiny z nich pove<strong>do</strong>upo již existujících komunikacích, zbývající třetina bude realizována v rámci samostatných staveb či v souvislostis jinými investicemi.Ne<strong>do</strong>statečné je zázemí pro cyklisty, jako jsou stojany na <strong>kola</strong>, možnost uschovat <strong>kola</strong> v ubytovacích zařízeníchapod. Záměrem města je v souvislosti s projektem Plzeň <strong>2015</strong> <strong>do</strong>bu<strong>do</strong>vat příslušná zařízení a sladit jejich po<strong>do</strong>bus řešením veřejných prostranství.IV.Dříve užívaný systém předplatného byl nahrazen novým jízdním <strong>do</strong>kladem Plzeňskou kartou, uvedeným <strong>do</strong> provozuv roce 2004. Cestující s Plzeňskou kartou může využít jak předplatné, jež díky unikátnímu volnému tarifu1–123 dní nabízí možnost plánování nákupu až 100 dní předem podle možností a potřeb, tak výhodné přestupníjízdné, které je možné zakoupit prostřednictvím platby z elektronické peněženky Plzeňské karty v samoobslužnýchterminálech Cardman přímo ve vozech MVD. Karta zároveň slouží jako karta čtenáře v Knihovně města Plzněa Univerzitní knihovně Zápa<strong>do</strong>české univerzity a umožňuje využívat výhod Bonusového programu. Pro studentya učitele je připravena varianta Plzeňské karty spojená s průkazem ISTC. Novým produktem je tzv. firemní karta,umožňující využití karty více zaměstnanci jedné společnosti, jež je jejím držitelem.Pro obyvatele, kteří běžně MVD nevyužívají, a zejména pro turisty je určena Plzeňská jízdenka, jež je ob<strong>do</strong>bouPlzeňské karty. Plzeňská jízdenka je přenosná a umožňuje nákup přestupní jízdenky přímo ve vozidle. Výho<strong>do</strong>utéto modifikace Plzeňské karty je, že bude k <strong>do</strong>stání u smluvních prodejců <strong>do</strong>pravních podniků. Jde o stávajícíprodejní partnery PMDP, u nichž jsou cestující již zvyklí nakupovat papírové nepřestupní jízdenky. Tato distribučnísíť bude navíc rozšířena o vybrané hotely, nádraží, čerpací stanice a informační centra, a to nejen v Plzni.Po městě pěškyTrasy pro pěší tvoří přirozenou součást téměř všech typů území a ploch. Svůj význam mají zejména v centruměsta a v těžištích obytných souborů. V Plzni postupně <strong>do</strong>chází ke zlepšování technických podmínek pro tentodruh <strong>do</strong>pravy. Jedná se hlavně o bezbariérové úpravy (přechody), <strong>do</strong>plňování bezpečnostních prvků (ochrannéostrůvky, zklidňovací prvky pro snížení rychlosti) a zvyšování komfortnosti (úpravy komunikací formou obytnýchzón). Velmi důležitým bu<strong>do</strong>ucím projektem je připravované vytvoření systému sportovně rekreačních tras, ve<strong>do</strong>ucíchzejména podél řek.Výho<strong>do</strong>u Plzně, stejně jako ostatních míst v České republice, je výborné značení turistických tras, prováděnéKlubem českých turistů. Toto značení je právem označováno jako jedno z nejlepších na světě.196 197IV.
Sportovně rekreační trasyVelkým projektem města v oblasti cyklistické a pěší <strong>do</strong>pravy, resp. turistiky, je projekt Greenways – sportovněrekreační trasy podél řek. Jedná se o projekt spojený s kandidaturou města na titul EHMK. V centru města nasoutoku řek Mže a Radbuzy vzniká relaxační park, centrum trávení volného času, určené pro všechny skupinyobyvatel. K němu směřuje síť sportovně rekreačních tras, zpřístupňující toto místo ze všech čtvrtí města, a topěšky, na in-line bruslích nebo na kole.2 Jakou má město absorpční kapacituz hlediska ubytování turistů?Síť tras prochází ú<strong>do</strong>lími řek, která se díky ní přemění ze zapomenutých míst na živé prostory, řešené s ohledemna potřebu ochrany a tvorby životního prostředí, včetně revitalizačních úprav vodních toků a návrhu opatření nazmírnění vlivu velkých vod.Na síti tras se nachází další významné volnočasové areály jako zoologická zahrada, Bolevecké rybníky, sportovněrelaxační areály (Malostranská, Borská přehrada, Božkovský ostrov), menší či větší sportovní hřiště a areály, odpočinkovámísta atd. Síť tras vytváří příjemné možnosti kaž<strong>do</strong>denní relaxace obyvatel. Na hranicích města přecházísíť tras <strong>do</strong> krajinného zázemí města, a propojuje tak Plzeň s obcemi v jeho zázemí. Prodloužení sítě za hraniceměsta vytváří pro obyvatele Plzně vhodné podmínky pro rekreaci v krajinném zázemí města, pro obyvatele okolníchobcí pak bezpečné trasy <strong>do</strong> spá<strong>do</strong>vého města.Sportovně rekreační trasy zprostředkují vedení mezinárodních cyklistických tras Praha – Plzeň – Regensburg a Paříž– Praha.Navigační systémV Plzni je vytvořen specifický navigační systém pro pěší návštěvníky. Jeho základem je Městský informační a orientačnísystém (MIOS), bu<strong>do</strong>vaný od roku 1999 a tvořený:——mapovými nosiči s městskými mapami, turistickými mapami (na okraji města v návaznosti na turisticky značenétrasy) a orientačními mapami;——sloupky se směrovkami.MIOS <strong>do</strong>plňují v centrální oblasti ještě zvukové informační panely. Dva z nich jsou umístěny v okolí historickéhojádra, a to v prostorách křižovatky Jungmanova – Kopeckého sady a v sadech Pětatřicátníků (u hlavní pošty). Jsouprůběžně aktualizovány. Při poslední aktualizaci v dubnu 2010 <strong>do</strong> nich byly přidány informace o plánovanýchinvesticích <strong>do</strong> kulturní a turistické infrastruktury spojených s kandidaturou města na titul EHMK <strong>2015</strong>. Další částínavigačního systému je navigace na turistické cíle a hotely.Do bu<strong>do</strong>ucna je nutno sjednotit navigační systém v Plzni a v jejím zázemí, <strong>do</strong>plnit směrovky na nové objektykulturní a turistické infrastruktury, vytvořit anglické verze informací a <strong>do</strong>plnit také značení ulic. Na hlavních třídáchby měly být nainstalovány směrovky na jednotlivé vedlejší ulice.Ubytovací kapacity v Plzni a regionuPo dlouhé <strong>do</strong>bě nepříznivého stavu zažívá Plzeň v několika posledních letech dynamický rozvoj ubytovacíchkapacit. Impulzem k němu byl Program rozvoje města z roku 2003, který definoval rozvoj cestovního ruchu jakojednu ze tří priorit města. Jednoznačná vůle města podporovat cestovní ruch byla signálem pro investory, kteříreagovali na zvýšenou poptávku po ubytovacích kapacitách. Během několika let, od roku 2005 <strong>do</strong> roku 2009,město Plzeň zdvojnásobilo svou <strong>do</strong>savadní lůžkovou kapacitu v hotelích a penzionech.V současné <strong>do</strong>bě Plzeň disponuje 7871 lůžky, z toho 3430 ve *** a **** hotelech a 4 441 lůžky v privátech, kempecha ubytovnách. V Plzni působí čtyři mezinárodní hotelové řetězce – Marriott, Angelo (Vienna International),Ibis (Accor) a Best Western. Díky jejich aktivitám získává Plzeň novou mezinárodní klientelu.Z levnějších typů ubytovacích zařízení lze jmenovat dva plzeňské kempy. Autocamp Ina v oblasti Borské přehradynabízí 28 míst v chatkách a místa pro karavany a pro stany. Autocamp Ostende u Velkého rybníka má kapacitu155 lůžek v chatkách, plochu pro karavany a místa pro stany.Formu hostelu mají ubytovna Středního odborného učiliště elektrotechnického (20 lůžek) ve Vejprnické ulicia koleje Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Bolevecké ulici (760 lůžek). V Plzni je řada dalších ubytoven, kterévšak většinou využívají zaměstnanci výrobních závodů v Plzni.Vzhledem k tomu, že Plzeň nemůže vystupovat v oblasti cestovního ruchu izolovaně, je třeba sle<strong>do</strong>vat i ubytovacíkapacity v turistickém regionu Plzeňsko a v celém Plzeňském kraji. Podle statistických údajů bylo v roce 2009v regionu Plzeňsko 1 555 ubytovacích zařízení s 4 365 pokoji a 11 468 lůžky.V Plzeňském kraji bylo v roce 2009 celkem 488 ubytovacích zařízení s kapacitou 9 675 pokojů a 26 664 lůžek.Počet míst pro stany a karavany činil v regionu Plzeňsko 1 159 a v Plzeňském kraji 3 490.V bližším okolí Plzně jsou kempy umístěny zejména v okolí Hracholuské přehrady, na severním Plzeňsku (Plasy,Kralovice, Kožlany), ve Zbiroze, ve Šťáhlavech a ve Volduchách u Rokycan.IV.Návštěvnost ubytovacích zařízení v Plzni a regionuPočet ubytovaných turistů v Plzni vzrůstal <strong>do</strong> roku 2008, kdy činil počet realizovaných přenocování v Plzni 933 358(rok 2005 – 683 110; 2006 – 772 214; 2007 – 846 163). V souvislosti s ekonomickým poklesem <strong>do</strong>šlo v roce 2009i v Plzni k výraznému snížení přenocování na stav po<strong>do</strong>bný roku 2005. V loňském roce zde přenocovalo jen689 705 turistů.198 199IV.
V Plzeňském kraji se pokles počtu přenocování projevil již v roce 2008, kdy zde bylo uskutečněno 1 448 988přenocování. V roce 2009 to bylo 1 428 491 přenocování.Projekt Plzeň <strong>2015</strong> může být zásadním stimulem k obrácení nepříznivého trendu, způsobeného ekonomickýmpoklesem.Vývoj počtu přenocování v Plzni a v Plzeňském krajiRok Plzeň Plzeňský kraj2009 689 705 1 428 4912008 933 358 1 448 9882007 846 163 1 572 6492006 772 214 1 560 5262005 683 110 1 514 196Plzeň – nová česká kongresová destinaceS nárůstem počtu nových kvalitních hotelů se výrazně navýšil i počet konferenčních sálů ve městě. Hotelovékonferenční kapacity jsou v nových hotelech Angelo (420 míst), Parkhotel (1 000 míst), A-Story (110 míst), Courtyardby Marriott (280 míst), Gon<strong>do</strong>la (100 míst) a PRIMAVERA Hotel & Congress centre (414 míst) a dále v prostoráchZápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni (934 míst) a Zápa<strong>do</strong>českého muzea (108 míst).Atraktivní a stylové prostory vhodné pro semináře a konference jsou v objektech secesní Měšťanské besedy, DivadlaJ. K. Tyla a pivovaru Plzeňský Prazdroj. Ke společenským akcím a výstavám slouží též Dům kultury INWESTv centru města.V zázemí Plzně lze využít kongresová zařízení v Darovanském dvoře, Zámeckém statku Býkov, areálu Zápa<strong>do</strong>českéuniverzity v Nečtinech a v Areálu Hájek u Šťáhlav.Dokladem o připravenosti Plzně hostit velké a prestižní mezinárodní akce je např. finále celosvětové soutěže TheInternational Awards for Liveable Communities (LivCom), které se uskutečnilo v Plzni v dnech 8.–1<strong>2.</strong> 10. 2009. Plzeňse po předešlých významných úspěších v soutěži LivCom stala prvním českým pořadatelským městem tétoakce. Mezi další města, kde se již tato soutěž uskutečnila, patří například Madrid, Al Ain, Hamamacu, Washington,Šen-čen, Stuttgart, Apel<strong>do</strong>orn, Niagara Falls, La Coruňa, Chang-čou, Londýn a Dongguan.Plzeňského finále soutěže zaměřené na udržitelný rozvoj měst se zúčastnili zástupci 35 měst z Kanady, VelkéBritánie, Rakouska, Německa, Dánska, Maďarska, Polska, České republiky, Austrálie, USA, Číny, Japonska, JižníKorey, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.3 Jaké projekty (v oblasti městské a turistickéinfrastruktury, včetně obnovy stávajícíinfrastruktury) se mají realizovat v <strong>do</strong>bě odedneška <strong>do</strong> roku, pro který se město hlásí o titulEvropské hlavní město kultury?DOPRAVAAutomobilová <strong>do</strong>pravaZmíněny jsou jen nejvýznamnější investice, směřující k lepšímu propojení města s dálnicí D5 a k <strong>do</strong>končení městskéhookruhu.Vazbu města na dálnici D5 zajišťují čtyři dálniční přivaděče, z nichž tři jsou již <strong>do</strong>končené, a pokračuje se ve stavběnavazujících úseků.Městský okruh je bu<strong>do</strong>ván s ohledem na charakter města. Přednostně je řešena jeho západní část, propojujícísever města s vysokou koncentrací obyvatel, a jižní část, poskytující pracovní příležitosti.Přivaděč na silnici I/26Přivaděč na silnici I/26 bude <strong>do</strong>končen v červnu 2011. Jde o společnou investici státu a města Plzně o objemu635 milionů Kč / 24,4 milionů €. Město z této částky hradí 66 milionů Kč / 2,54 milionu €.Silnice I/27Další investice se týká prodloužení silnice I/27, navazující na jeden z dálničních přivaděčů, k městskému okruhu<strong>do</strong> kruhové křižovatky v Sukově ulici. Tato silnice je rovněž investována společně městem a státem. Z celkových831 milionů Kč / 32 milionů € hradí město Plzeň 90 milionů Kč / 3,5 milionu €. Stavba bude <strong>do</strong>končena v prosinci2011.Silnice I/20Na silnici I/20, ve<strong>do</strong>ucí od Českých Budějovic, se rekonstruuje úsek navazující na dálniční přivaděč směrem <strong>do</strong>města. Tato stavba bude <strong>do</strong>končena v prosinci 2010. Náklady na rekonstrukci činí 326 milionů Kč / 12,5 milionu€. Z rozpočtu Plzně bude uhrazeno 60 milionů Kč / 2,3 milionu €, zbytek je financován z rozpočtu státu.Západní městský okruhStavba západního městského okruhu je největší městkou <strong>do</strong>pravní investicí, připravovanou s cílem odlehčit centrálníčásti města od <strong>do</strong>pravní a ekologické zátěže. Jde o velmi nákladnou stavbu, která přechází přes dva vodnítoky a široké ú<strong>do</strong>lí řeky Mže. Celkové náklady činí 971 milionů Kč / 37,4 milionu €. Město samo bude investovat184 miliony Kč / 7,1 milionu €, zbytek získá z <strong>do</strong>tací. Stavba by měla být zahájena v dubnu 2011 a <strong>do</strong>končenav květnu 2013.IV.Železniční <strong>do</strong>pravaV oblasti železniční <strong>do</strong>pravy je stavbou celostátního významu přestavba tratí III. tranzitního kori<strong>do</strong>ru, který od západuk východu protíná Českou republiku a propojuje navazující úseky v Německu a Polsku. Mezi Prahou a Plznípřestavba umožní vedení vysokorychlostní trati.200 201IV.
V oblasti Plzně již byla přestavěna trať mezi Plzní a Stříbrem, v roce 2010 by měl být <strong>do</strong>končen úsek Rokycany –Praha.V roce 2010 by měla být zahájena výstavba úseku v Plzni s celkovými náklady 2,9 miliardy Kč / 111,5 milionu €.V tomto úseku bude město na základě <strong>do</strong>hody se státem realizovat dva podchody pro pěší a cyklisty. Úsek byměl být <strong>do</strong>končen v roce 2014.Poslední úsek Rokycany – Plzeň je finančně nejnáročnější, protože jeho značná část bude vedena tunelem. O financovánícelkových nákladů 11,9 miliardy korun Kč / 457,7 milionu €. se podělí stát a Evropská unie, která byměla přispět <strong>do</strong>tací ve výši 77 % ceny. Tento úsek by měl být postaven v letech 2011–<strong>2015</strong>.Cyklistická a pěší <strong>do</strong>pravaMěsto postupně uskutečňuje stavbu jednotlivých tras v rámci sítě cyklistických stezek. Cyklistické stezky jsoubuď realizovány jako součást jiných staveb, zejména <strong>do</strong>pravních, nebo jako stavby samostatné. Nejvýznamnějšíinvesticí jsou tzv. Greenways – sportovně rekreační trasy v ú<strong>do</strong>lích řek, které jsou dále popsány v rámci této kapitolyv části věnované investiční akcím spojeným s projektem Plzeň <strong>2015</strong>.Doprava v kliduV letech 2010–2011 bude postaven první parkovací dům v zázemí historického jádra Plzně, v lokalitě Rychtářka.Jde o první projekt realizovaný formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP projekt) v Plzni. Nákladyna výstavbu parkovacího <strong>do</strong>mu o kapacitě 430 míst činí 230 milionů Kč / 8,8 milionu €. Stavbu uskutečnísoukromý investor, město bude platit poplatek za <strong>do</strong>stupnost 22,2 milionu Kč / 0,9 milionu € <strong>do</strong> roku 2031.48 milionů Kč / 1,8 milionu €. Projekt je plánován na ob<strong>do</strong>bí 2011–2014, kdy by mělo být vyhotoveno a umístěnona zastávkách 110 ks informačních panelů a hlásičů.Využití NFC technologie a inteligentních NFC TAGů v městském informačním systémuJedná se o vysoce inovativní projekt využívající speciálně upravenou bezkontaktní čipovou kartu, která fungujejako elektronický nosič dat. Informace z výše uvedeného NFC TAGu bude možno zobrazit prostřednictvím mobilníhotelefonu podporujícího uvedenou NFC technologii. Mobilní telefon stačí k NFC TAGu pouze přiložit.Projekt byl již úspěšně odzkoušen v pilotní fázi, kdy padesát testerů vyzkoušelo vlastnosti mobilního telefonus NFC technologií jako média s plnohodnotnou sa<strong>do</strong>u funkcí Plzeňské jízdenky při nakupování přestupního jízdnéhoz terminálů Cardman přímo v provozu městské veřejné <strong>do</strong>pravy. V rozvoji použití technologie ve veřejné<strong>do</strong>pravě bude společnost Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky, a. s. pokračovat.Potenciál NFC technologie v souvislosti s tzv. NFC inteligentními TAGy je velmi široký. Lze ji uplatnit na místech,kde je třeba podrobných informací, jež se v čase mění (jízdní řády, provozní <strong>do</strong>by, ceníky, …), nebo v případě, žez prostorových či estetických důvodů není možné použít technologii jinou. Konkrétní uplatnění je možno nalézti v projektu Plzeň <strong>2015</strong>, tímto způsobem mohou být totiž také zpřístupněny i informace o kulturních akcích,turistických cílech apod.Projekt financuje město Plzeň. Celkové náklady činí 1,5 milionu Kč / 0,06 milionu €. Instalace systému pro využitíve veřejné <strong>do</strong>pravě by měla být realizována již v roce 2010, v dalších letech bude probíhat kontinuální <strong>do</strong>plňovánía aktualizace systému.IV.Městská veřejná <strong>do</strong>pravaSpolečnost Plzeňské městské <strong>do</strong>pravní podniky, a. s. realizuje nebo připravuje řadu investic zaměřených na zvýšeníkomfortu <strong>do</strong>pravy a služeb cestujícím.Obnova vozového parkuObnova vozového parku je dlouho<strong>do</strong>bý projekt, spočívající v náhradě starých, již nepoužitelných vozidel moderními,nízkopodlažními vozy. Obnova probíhá nákupem nových vozů, u tramvají se ale též rekonstruují staršímodely. Cílem je <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> zajišťovat veřejnou <strong>do</strong>pravu s minimálně 60 % nízkopodlažních tramvají a 100 %nízkopodlažních autobusů a trolejbusů. Náklady na tuto investici ročně činí 1,35 miliardy Kč / 51,9 milionu €. Provozovatelpočítá s <strong>do</strong>tací z Regionálního operačního programu Jihozápad ve výši 120 milionů Kč / 4,6 milionu €na roky 2010–201<strong>2.</strong>Inteligentní zastávkyProjekt spočívá ve vybavení nejdůležitějších zastávek a přestupních uzlů elektronickými informačními panely,které výrazně zvýší informovanost cestujících před začátkem jejich cesty veřejnou <strong>do</strong>pravou. Na displeji se cestujícíbu<strong>do</strong>u moci <strong>do</strong>číst, za kolik minut přije<strong>do</strong>u nejbližší spoje, bu<strong>do</strong>u zde také informace o výlukách, problémechv <strong>do</strong>pravě způsobených nehodami či o zpoždění spojů. Projekt zefektivní řízení veřejné <strong>do</strong>pravy v Plznia zvýší spokojenost cestujících. Díky hlásiči, který <strong>do</strong>káže přečíst odjezdy spojů nebo přehrát hlášení dispečera,pomohou inteligentní zastávky i slabozrakým a nevi<strong>do</strong>mým. Zahraničním návštěvníkům Plzně panely usnadníorientaci ve městě přehledným zobrazením odjezdů nejbližších spojů a popisem jejich tras. Informační textybu<strong>do</strong>u k dispozici i v cizojazyčných verzích. Tým kandidatury města Plzně na titul EHMK již předběžně jednalo možnosti informování cestujících o spojení na místa kulturních událostí konaných v rámci projektu. Investoremprojektu je statutární město Plzeň s <strong>do</strong>tací z Regionálního operačního programu Jihozápad. Celkové náklady činíZELEŇ A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍZvýšení kvality veřejných prostranství a jejich využitelnost pro kulturní a komunitní aktivity jsou jedním z významnýchtémat plzeňského programu pro EHMK <strong>2015</strong>.Důležitou aktivitou Plzně je v posledních letech zapojování veřejnosti <strong>do</strong> plánování úprav veřejných prostranství.Městská správa má připravenu řadu projektů obnovy stávající zeleně či projektů nových parků vzniklých za účastiveřejnosti. Jejich realizace čeká na vyřešení majetkoprávních vztahů či zdrojů financování.V souvislosti s kandidaturou města Plzně na titul EHMK město zahájilo přípravu analýz a obecných návrhů řešeníveřejných prostranství. V roce 2010 bude zpracována studie na téma výtvarné umění ve veřejných prostranstvích,která určí směřování investičních akcí v ob<strong>do</strong>bí 2011–<strong>2015</strong>. Jedním z myšlenkových podkladů pro tuto studii bylaaktivita Urban Ideas Bakery, pořádaná týmem kandidatury města na titul EHMK <strong>2015</strong> ve spolupráci s organizacíBritish Council v červnu 2010.V plánu investic na ob<strong>do</strong>bí 2010–<strong>2015</strong> jsou dále uvedené investiční akce v oblasti zeleně.Park na Mikulášském náměstíProjekt obnovy parkového náměstí z roku 1902 vznikal v několika fázích. První návrh byl veřejností zamítnut, protoveřejná správa přistoupila k novému řešení, jež bylo v průběhu zpracování konzultováno s obyvateli města a sestudenty dvou gymnázií sídlících na Mikulášském náměstí.Parkové náměstí se znovu stane reprezentativní plochou, důstojným rámcem pro hodnotnou architekturu obougymnázií. Bu<strong>do</strong>u obnoveny zpevněné povrchy, vegetační prvky, nově bu<strong>do</strong>u vytvořeny vodní prvky, veřejnéosvětlení a veškerý mobiliář.Pro realizaci projektu získalo město <strong>do</strong>taci z fondů EU, z „Operačního programu Životního prostředí“. Celkovénáklady činí 40 milionů Kč / 1,5 milionu €. Realizace projektu proběhne v letech 2010–2013.202 203IV.
Postupná obnova Borského parku v PlzniPostupná obnova největšího a velmi oblíbeného plzeňského parku začala v roce 2004 velkou veřejnou diskusía <strong>do</strong>tazníkovou akcí mezi návštěvníky parku. Sami uživatelé parku určili priority obnovy. Správce městské zelenězpracoval na základě výsledků ankety „Vizi obnovy Borského parku“, jež se stala podkladem pro zadání dílčíchprojektů, ve<strong>do</strong>ucích k postupné a citlivé obnově parku. Dosud byla provedena obnova centrálního trávníkua části parkových cest, bylo vybu<strong>do</strong>váno nové dětské hřiště a byla vyměněna část mobiliáře.V současnosti se provádí obnova další části parkových cest a výsadba trvalkových záhonů, připravuje se instalacepítka (zdroj pitné vody si přála většina respondentů ankety) a nového mobiliáře.V letech 2010–2013 se bu<strong>do</strong>u realizovat pěstební opatření na porostech a další postupné úpravy. Celkové nákladyna toto ob<strong>do</strong>bí činí 21,9 milionu Kč / 0,8 milionu €, z toho 12 milionů Kč / 0,5 milionu € bude financovánoz fondů EU.Lesopark OstendeProjekt se týká rekreační oblasti Boleveckých rybníků v severní části města. Konkrétně jde o úpravu severníhobřehu Velkého Boleveckého rybníka, oblast hojně využívanou obyvateli Plzně k rekreaci. Projekt zahrnuje pěstebníopatření, nutné úpravy břehů, cestní sít a rekreační vybavení. Cílem je zlepšit podmínky pro krátko<strong>do</strong>bý pobytobyvatel Plzně, popř. návštěvníků ubytovaných v kempu Ostende.V současné <strong>do</strong>bě je pro Lesopark Ostende vydáno územní rozhodnutí a jsou zpracovány dílčí prováděcí projekty(promenádní cesta, úpravy břehů). Celkové náklady na úpravu činí 20,5 milionu Kč / 0,8 milionu €. První etapaproběhne v letech 2010–2011 a bude stát 10 milionů Kč / 0,4 milionu €. Investorem projektu je město Plzeň.REVITALIZACE HISTORICKÝCH PAMÁTEKV oblasti historických památek probíhá celá řada různě velkých akcí v Plzni i v celém Plzeňském kraji. Vybrányjsou jen čtyři projekty, které souvisí s aktivitami projektu Plzeň <strong>2015</strong>.Projekty v regionuZ regionu jsou zmíněny dva projekty týkající se kláštera v Plasích, městě vzdáleném 25 km od Plzně. Jde o výjimečnoukulturní památku nadregionálního významu, jejíž součástí je i pivovar rekonstruovaný na muzeum.Město Plasy projevilo zájem spolupracovat s Plzní na realizaci projektu Plzeň <strong>2015</strong>.Druhou unikátní stavbou v Plzeňském kraji, která bezesporu bude souviset s projektem Plzeň <strong>2015</strong>, je klášterv Kladrubech u Stříbra. Pro tuto stavbu s třetím největším kostelem v Česku je navržen projekt revitalizace nacentrum živého umění. Revitalizace kláštera byla již zařazena na indikativní seznam prioritních akcí Ministerstvakultury ČR v rámci Integrovaného operačního programu. Do <strong>do</strong>by podání přihlášky však tato stavba nemělavyjasněné financování.Studijní depozitář mobiliárních fondů a veřejnosti přístupný depozitář v klášteře PlasyStudijní depozitář je zaměřen na vytvoření odpovídajícího prostředí pro uložení mobiliárního fondu hradů a zámkůPlzeňského kraje a také na jeho zpřístupnění. V červnu 2010 byl depozitář zpřístupněn odborné veřejnostia studentům, <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> se počítá se zpřístupněním mobiliárního fondu veřejnosti.Kromě zpřístupnění depozitáře se plánuje také vytvoření metodického centra preventivní péče a konzervacea vytvoření netradiční formy prezentace movitých památkových hodnot a oboru památkové péče. Speciální interaktivníexpozice bude zaměřená na práci s dětmi a se studenty.IV.204 205IV.
Projekt má evropský rozměr a již nyní čerpá zkušenosti ze zahraničí. Do bu<strong>do</strong>ucna bude spolupracovat s organizacemipamátkové péče z Anglie, Francie, Polska a Slovenska, a to především formou výměnných pobytůodborných pracovníků a různých mezinárodních setkání.Náklady na ob<strong>do</strong>bí 2010–<strong>2015</strong> činí 125 milionů Kč / 4,8 milionu €.Chod kulturního centra bude zajišťován provozní společností, jež bude organizovat jednotlivé akce.Investorem projektu je privátní vlastník, náklady na stavbu činí 94 miliony Kč / 3,6 milionu €. Investor požádalo <strong>do</strong>taci z Regionálního operačního programu Jihozápad ve výši 70 milionů Kč / 2,7 milionu €. Stavba se uskutečnív letech 2011–201<strong>2.</strong>IV.Centrum stavitelského dědictví v PlasíchRealizace obnovy bývalého mlýna, pivovaru a rozlehlého komplexu hospodářského dvora v areálu kláštera v Plasíchsměřuje k využití těchto objektů pro poskytování odborných veřejných služeb v oblasti péče o nemovitékulturní dědictví. Cílem je vytvořit vzorové prezentace autentických předmětů historického stavitelství v rámcistudijního depozitáře a vytvoření podmínek pro řadu aktivit v oblasti prezentace tradičních stavebních technologiía popularizace stavitelského dědictví. Působnost centra bude zacílena jak na potřeby tuzemské i zahraničníakademické obce, tak i na veřejnost. Tím bude položen základ pro chybějící středisko výuky a celoživotníhovzdělávání v jednotlivých dílčích oborech týkajících se především péče o nemovité památky.V ob<strong>do</strong>bí 2010–2014 proběhne památková obnova historických objektů a bude připravována programová náplň.V roce <strong>2015</strong> bude slavnostně zahájen stálý provoz Centra stavitelského dědictví.Celkové náklady na tuto investici, kterou realizuje Národní technické muzeum v Praze, činí 393 milionů Kč /15,1 milionu €. Investor získal <strong>do</strong>taci z Integrovaného operačního programu. Partnery projektu jsou město Plasy,Národní památkový ústav, vysoké školy, muzea a další instituce.Projekty v PlzniObnova vnějšího pláště sokolovnyPředmětem projektu je záchrana památkového objektu, který se nachází ve Štruncových sadech v sousedstvíhistorického jádra Plzně. Jde o objekt sloužící ke sportovním a kulturním účelům. Plánovaná obnova povedek technické a architektonické revitalizaci více než sto let staré stavby. Podstata obnovy vnějšího pláště spočíváv obnově krovu a střechy, fasády, oken a dveří a <strong>do</strong>plnění restaurátorských prvků. Přestavba zachová původnívzhled celého objektu.Investorem je TJ Sokol Plzeň I ve spolupráci s městem Plzeň. Náklady stavby činí 32,7 milionu Kč / 1,4 milionu €.Stavba bude realizována v letech 2010–201<strong>2.</strong>Revitalizace bývalého františkánského kláštera v Plzni pro vznik Muzea církevního umění plzeňské diecézePředmětem projektu je záchrana mimořádně významné a hodnotné gotické památky, bývalého františkánskéhokláštera v Plzni. Bu<strong>do</strong>u vytvořeny podmínky pro provoz Muzea církevního umění plzeňské diecéze, a <strong>do</strong>jde takk významnému <strong>do</strong>plnění nabídky cestovního ruchu a nabídky pro organizaci kulturně společenských aktivit. Muzeumse zařadí mezi místa realizace projektu Plzeň <strong>2015</strong>.V rámci projektu bu<strong>do</strong>u realizovány restaurátorské práce na vybraných objektech, mezi něž patří zejména cennáfrantiškánská knihovna. Provoz muzea církevního umění bude zajišťovat Zápa<strong>do</strong>české muzeum v Plzni.Investorem stavby je Biskupství plzeňské. Stavba probíhá již od roku 2008 a bude <strong>do</strong>končena v roce 201<strong>2.</strong> Nákladyna <strong>do</strong>končení projektu činí 40,3 milionu Kč / 1,6 milionu €.Revitalizace bu<strong>do</strong>vy nádraží Plzeň – Jižní předměstí pro účely kulturního centraPamátkově chráněná secesní bu<strong>do</strong>va nádraží Jižní předměstí v Plzni je již několik let využívána Johan, o.s. jakocentrum alternativní nezávislé kultury. Bu<strong>do</strong>va však není ve zcela <strong>do</strong>brém stavebně technickém stavu, její soukromývlastník Klotz, a.s. proto připravuje přestavbu a rekonstrukci celého objektu. Předmětem investice je vytvořenídivadelního sálu s kapacitou 100 diváků (v sále bude také možnost promítání), výstavních prostor a tvůrčích dílena atelierů.Revitalizace ži<strong>do</strong>vských památek – Stará synagoga a <strong>do</strong>mek šámeseV rámci velkého projektu Federace ži<strong>do</strong>vských obcí cíleného na vytvoření koordinované, odborně a metodickyřízené prezentace ži<strong>do</strong>vské kultury vznikne v sedmi krajích České republiky deset center ži<strong>do</strong>vské kultury. Součástítohoto projektu je i Stará synagoga a <strong>do</strong>mek šámese v Plzni, nacházející se ve vnitrobloku ve Smetanovýchsadech. V synagoze vznikne expozice na téma ži<strong>do</strong>vských tradic a zvyků, rekonstrukce synagogy a historie ži<strong>do</strong>vskéobce v Plzni a v západních Čechách. Prostor bude využit k výstavám, přednáškám, koncertům, divadelnímpředstavením atd. V <strong>do</strong>mku šámese vznikne návštěvnické centrum a zázemí synagogy.Rozpočtové náklady na stavbu činí 29,6 milionu Kč / 1,1 milionu € a bu<strong>do</strong>u financovány především z <strong>do</strong>tace z Integrovanéhooperačního programu. Termín <strong>do</strong>končení stavby je září 2013.SPORTRekonstrukce městského fotbalového stadionu ve Štruncových sadechProjekt je zaměřen na rekonstrukci Stadionu města Plzně, který se nachází na území Štruncových sadů v sousedstvícentra města. Cílem rekonstrukce je splnit požadavky Českomoravského fotbalového svazu na ligovéstadiony a zvýšit komfort stadionu pro diváky i sportovce.V rámci rekonstrukce fotbalového stadionu bude upravena hrací plocha a bu<strong>do</strong>u <strong>do</strong>plněny kryté tribuny na severní,jižní a východní straně. S tím souvisí přemístění stávajícího atletického oválu a dalších atletických zařízení <strong>do</strong>nového lehkoatletického areálu v objektu Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni-Skvrňanech.Při realizaci projektu bude zmenšena plocha využívaná pro stadion, a bude tak zlepšena provázanost s projektemSportovně-relaxačního centra Štruncovy sady – pivovar – Roudná, který je popsán dále.V současné <strong>do</strong>bě se projekt připravuje, realizační fáze by měla probíhat v ob<strong>do</strong>bí 2012–2014. Celkové nákladyčiní 370 milionů Kč / 14,2 milionu €.Související investice <strong>do</strong> vybu<strong>do</strong>vání nového centra pro vrcholovou atletiku musí být uskutečněna před zahájenímrekonstrukce stadionu a její náklady činí 80 milionů Kč / 3,1 milionu €.Investorem obou staveb je město Plzeň.KLÍČOVÉ INVESTICE DO KULTURNÍ A VOLNOČASOVÉ INFRASTRUKTURY SPOJENÉS PROJEKTEM PLZEŇ – EHMK <strong>2015</strong>Kandidatura města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong> je spojena s těmito zásadními <strong>do</strong>sud nezahájenými investicemi <strong>do</strong>kulturní a volnočasové infrastruktury:1. Vytvoření nového multidisciplinárního kulturního centra v areálu bývalého pivovaru Světovar.<strong>2.</strong> Stavba nové divadelní bu<strong>do</strong>vy.3. Stavba nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie v Plzni.4. Revitalizace území Štruncových sadů.5. Vytvoření sportovně rekreačních tras v ú<strong>do</strong>lí řek.6. Využití veřejných prostranství pro kulturní účely.206 207IV.
IV.Kulturní centrum v areálu bývalého pivovaru SvětovarAreál bývalého pivovaru Světovar se nachází v jihovýchodní části města Plzně v městské části Slovany. Jedná seúzemí o rozloze cca 5 ha. Výstavba pivovaru zde byla zahájena před sto lety, výroba piva ve Světovaru ovšemskončila již v roce 1933. Poté byl areál užíván převážně pro vojenské účely.Od roku 2004 probíhají jednání o převodu areálu <strong>do</strong> majetku města. Převod byl již zčásti realizován a východnípolovina areálu v současné <strong>do</strong>bě patří městu.Paralelně s řešením majetkových záležitostí městská správa připravuje podmínky využití areálu pro civilní účely.Již od počátku těchto prací se počítá se zachováním historických pivovarských bu<strong>do</strong>v, které jsou výjimečným<strong>do</strong>kladem industriální architektury počátku minulého století. Od roku 2008 jsou památkově chráněny.V souvislosti s kandidaturou města na titul EHMK <strong>2015</strong> byly zahájeny práce na přípravě dvou zásadních investic– multižánrového kulturního centra 4x4 Světovar Cultural Factory a Muzea designu a životního stylu, které bu<strong>do</strong>uumístěny <strong>do</strong> tří ze čtyř památkově chráněných bu<strong>do</strong>v. Další městskou, prozatím pouze plánovanou, investicí jeměstský archiv.V souvislosti s těmito investicemi bylo nutné <strong>do</strong>řešit využití zbylých ploch areálu. Město od počátku uvažovaloo využití památkově chráněných bu<strong>do</strong>v pro veřejnou infrastrukturu (kultura, vzdělávání, věda a výzkum) a u zbylýchploch počítalo se vstupem soukromého kapitálu. Bylo navrženo využití poměrné rozsáhlého území pro účelybydlení. Návrhy na využití areálu pro multižánrové kulturní centrum a muzeum však ukázaly nutnost původnínávrh přehodnotit. V roce 2010 byla proto vyhlášena veřejná architektonická a urbanistická soutěž, jejímž cílemje navrhnout optimální využití celého areálu a <strong>do</strong>ladit vztahy jednotlivých činností, aby v bu<strong>do</strong>ucnu ne<strong>do</strong>cházelok nežá<strong>do</strong>ucím střetům a optimalizovat synergii s životem této městské části v kontextu urbanistického vývojeměsta.Areál Světovar má potenciál stát se výjimečnou kombinací kulturních aktivit s dalšími investicemi, ob<strong>do</strong>bně jakoje tomu u pivovaru Löwenbrau v Curychu.4x4 Světovar Cultural FactoryProjekt 4x4 Světovar Cultural Factory je nosným investičním projektem, který se zrodil v souvislosti s kandidaturouměsta Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>.Projekt využívá dvou památkově chráněných bu<strong>do</strong>v pro kulturní centrum, sloužící jako zázemí i místo prezentaceumělců nezávislé plzeňské scény i oblasti celého plzeňského regionu a také jako místo tvorby a prezentace renomovanýchčeských i zahraničních umělců. Tak jak je v ob<strong>do</strong>bných centrech v zahraničí obvyklé, objekt bude téžmístem uměleckých rezidencí, tvůrčích dílen a kurzů. Díky programu volnočasových kreativních ateliérů, kurzůa studií bude centrum otevřeno nejširší veřejnosti.V prostoru přízemní části bu<strong>do</strong>vy B4, bývalé požahovny, sklepů a stáčírny (druhá, vícepodlažní část bude využitapro městský archiv), bu<strong>do</strong>u umístěny čtyři propojitelné sály pro kulturní produkce (koncerty, divadelní představení,taneční představení, výstavy, nová media) a pro společenská setkání, konference, workshopy apod. Celkovákapacita diváků je až 2 000. Kromě sálů bude v této bu<strong>do</strong>vě umístěna kavárna nebo bar s kapacitou 100 místa vstupní foyer s recepcí, pokladnou a informačním centrem.Druhým objektem pro realizaci kulturního centra 4x4 Světovar Cultural Factory je bývalá administrativní bu<strong>do</strong>vaB1. V tomto objektu bu<strong>do</strong>u umístěny zkušebny, studia, ateliéry, ubytování a recepce.Součástí projektu je volná plocha parteru mezi oběma zmíněnými bu<strong>do</strong>vami. Jde o prostranství trojúhelníkovéhopů<strong>do</strong>rysu pro exteriérové aktivity umělců. Tato plocha se hodí pro činnosti v letní sezóně, kdy publikum preferujea vyhledává venkovní akce. Řešení venkovního prostoru vzejde ze zmíněné urbanistické a architektonickésoutěže.V objektu B4 se počítá s prezentačním režimem – prostory se tedy bu<strong>do</strong>u využívat především pro veřejné produkcea finalizaci tvorby v profesionálních podmínkách. V objektu B1 bu<strong>do</strong>u mít umělci zázemí, sklady, dílnya možnost zkoušení. I zde je však nutno počítat s pohybem veřejnosti, neboť některá studia bu<strong>do</strong>u využívána provolnočasové a vzdělávací umělecké aktivity.Pro stavbu je zpracována ověřovací studie. Po ukončení architektonické soutěže na řešení celého areálu Světovarbu<strong>do</strong>u zpracovány studie trvalé udržitelnosti provozu a příslušné projektové <strong>do</strong>kumentace.Investorem stavby je statutární město Plzeň. Celkové náklady jsou vyčísleny na 100 milionů Kč / 3,9 milionu €.Město má na tuto investici blokované finance ve výši 80 milionů Kč / 3,1 milionu € v Regionálním operačnímprogramu prostřednictvím tzv. Integrovaného plánu rozvoje města Plzně „Plzeň – Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong>“, schváleném Regionální ra<strong>do</strong>u regionu soudržnosti Jihozápad. Zahájení investice se předpokládá v roce2011, její ukončení v roce 2013.Areál Světovaru, resp. jeho část, která je v majetku města, je již po několik let využívána ke kulturním akcím, jako jeGrafiti Street Jam 2010, Mezinárodní festival Divadlo (2006, 2009 a 2010) a animační projekt Světovaření 2010.Projekt je inovativní v několika aspektech. Prvním z nich je využití moderních technologií ve<strong>do</strong>ucí k maximálníenergetické soběstačnosti (fotovoltaické články, rekuperace, pasivní vzduchotechnika apod.). Dalším aspektemje způsob použití stávajících prostorů zamýšlených k rekonverzi na 4x4 Světovar Cultural Factory, který nabízíunikátní možnost vzniku čtyř samostatných, ale zároveň zcela propojitelných sálů. Dále je zajímavé použití moderníchscénických technologií s cílem <strong>do</strong>sáhnout co nejširší multifunkčnosti a flexibility.Projekt je netradiční i v přesahu <strong>do</strong> dalších oborů, jako jsou např. kreativní vzdělávání, environmentální výchovači sociální a komunitní práce a prevence sociálně patologických jevů.Model provozování centra je založen na maximální kooperaci sítě uživatelů, provozní i produkční zodpovědnostia programové a prostorové otevřenosti. Provozní režim centra je připravován ve spolupráci s lokálními umělcia zástupci NNO, kteří mají zájem o spolupráci. Této otázce byla věnována i mezinárodní konference „Provoznía urbanistické řešení kulturních center v Evropě a situace revitalizací tzv. brownfields v ČR“ s navazující FutureCity Game na téma „Jak naplnit přestavbu otevřeného kulturního tvůrčího centra v Plzni“, jež se konaly ve dnech11. a 1<strong>2.</strong> března 2010. Akcí se zúčastnili kulturní aktéři zajišťující provoz kulturních center v bývalých průmyslovýchobjektech v Košicích, Žilině, Praze a v Kladně.V souvislosti s projektem 4x4 Světovar Cultural Factory tým kandidatury inicioval vznik neformální sítě, kdebu<strong>do</strong>u zapojeny pivovary jež jsou konvertovány na kulturní centra. Využití pivovarů pro kulturní účely a možnývznik mezinárodní sítě byly předmětem mezinárodního diskusního fóra „To beer or not to beer“, konanéhou příležitosti Dne Evropy ve dnech 9.–10. 5. 2010 v Plzeňském Prazdroji. Zástupci Plzeňského Prazdroje, jehož bylSvětovar kdysi součástí, zde potvrdili zájem o bu<strong>do</strong>ucí spolupráci a perspektivní propojení s Evropskou stezkouindustriálního dědictví (European Route of Industrial Heritage – ERIH), které jsou sami významným bodem.Muzeum designu a životního styluDruhým významným projektem, který je plánován v areálu Světovar, je Muzeum designu a životního stylu. Muzeumbude umístěno v bu<strong>do</strong>vě B3, jež původně sloužila jako varna a kotelna.Úkolem muzea je <strong>do</strong>kumentovat vývoj designu a přibližovat jej nejširší veřejnosti prostřednictvím výstav, přednášek,besed či workshopů. Muzeum nabízí možnost celoživotního vzdělávání, <strong>do</strong>brovolnických akcí ve vyhledáváníexponátů a předávání generačních zkušeností, čímž může velmi <strong>do</strong>bře navázat na silnou intelektuální a pokrokovoutradici města Plzně. Institucionálně je celý záměr koncipován jako pobočka Uměleckoprůmyslovéhomuzea v Praze, úzce spolupracující s Ústavem umění a designu ZČU v Plzni.208 209IV.
IV.Byla zpracována architektonická studie, která prověřila vhodnost bu<strong>do</strong>vy B3 pro účel muzea. Předpokládanénáklady stavby ve výši 104 miliony Kč / 4 miliony € by měly být hrazeny ze státního rozpočtu. Realizace proběhnev letech 2012–2014.Nová divadelní bu<strong>do</strong>vaNová bu<strong>do</strong>va divadla bude postavena v Jízdecké ulici, v sousedství historického jádra. Prvotním impulsem proanalýzy a návrhy nového divadla byl fakt, že současná bu<strong>do</strong>va Komorního divadla v Prokopově ulici neodpovídánárokům na moderní divadelní provoz a má vážné ne<strong>do</strong>statky z hlediska bezpečnosti.Stavba sestává ze dvou objektů. Vlastní divadelní bu<strong>do</strong>va zahrnuje velký sál s hledištěm pro 500 diváků, menšístudiovou scénu pro 150 diváků, hlavní divácké prostory, zkušebny pro soubory činohry, opery, muzikálu a baletui zázemí orchestru a sboru.Provozní pětipodlažní bu<strong>do</strong>va je s vlastní divadelní bu<strong>do</strong>vou propojena v podzemí společným suterénem a můstkyv nadzemních podlažích. V provozní bu<strong>do</strong>vě se mimo zázemí divadla nachází také dvojpodlažní divadelníklub, ve společném suterénu je umístěno skla<strong>do</strong>vé zázemí obou scén.Nové divadlo poskytne zázemí i pro Plzeňskou filharmonii, která <strong>do</strong>sud vlastní prostory nemá. Doplňkově jsouv objektech umístěny provozy gastronomie.Projekt je nyní ve fázi zpracování projektové <strong>do</strong>kumentace pro územní rozhodnutí. Architektonickou soutěž vyhrálportugalský ateliér, který nyní úzce spolupracuje s českými kolegy. Realizační fáze bude zahájena v druhépolovině roku 2011 a ukončena v roce 2014. Náklady na stavbu činí 720 milionů Kč / 27,7 milionu €. Investoremje město Plzeň.Nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie v PlzniProjekt nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie v Plzni představuje bezesporu po dlouhé <strong>do</strong>bě nejvýznamnější počinv oblasti galerií, nebo spíše muzeí umění v České republice.Navržená bu<strong>do</strong>va je díky kvalitní moderní architektuře schopna stát se turistickým cílem již sama o sobě. Po realizacise nepochybně stane sou<strong>do</strong>bou, neokázalou, ale výraznou <strong>do</strong>minantou města Plzně a Plzeňského kraje.Základní charakteristikou nové bu<strong>do</strong>vy galerie je vstřícnost k veřejnosti, neboť jde o veřejnou, bezbariérovoukulturní bu<strong>do</strong>vu dvacátého prvního století, jejíž parter slouží veřejnosti jako neplacený prostor pro vytváření komunitya je vlastně součástí veřejného prostoru. Unikátní je rozmístění jednotlivých prostor galerie (depozitáře,výstavních prostor, administrativy) <strong>do</strong> tzv. levitujících hranolů, což jsou vlastně samostatné stavby uvnitř bu<strong>do</strong>vy,propojené schodištěm a výtahem.Nově pojaty jsou i stálé expozice v nové bu<strong>do</strong>vě Zápa<strong>do</strong>české galerie. Jde o současné pojetí umění jako přirozenésoučásti života. Expozice bu<strong>do</strong>u v historické posloupnosti odrážet mezníky vývoje lidské společnosti jakotakové. Umělec je zde chápán jako člověk, jehož vnímavost a citlivost umožňuje, aby vystihl atmosféru a procesy,kterými prochází společnost, a vizuálně je vyjádřil. Záměrem expozice bude poukázat na silné impulsy např.v politice nebo vědě, na něž umění reagovalo.Představené sbírkové celky Zápa<strong>do</strong>české galerie v Plzni se bu<strong>do</strong>u týkat tří významných okruhů: expozice staréhoumění, expozice českého výtvarného umění devatenáctého století a expozice umění přelomu devatenáctéhoa dvacátého století.Produkty galerie pro jednotlivé cílové skupiny (expozice, výstavy, programy a informační materiály) bu<strong>do</strong>u vycházetz přístupu orientovaného na návštěvníka. Jeho principem je vytvoření takové nabídky, která proporčněpokrývá všechny cílové skupiny i s jejich vnitřní rozmanitostí a která vybízí k opakované návštěvě muzea. Prioritnímiskupinami návštěvníků jsou rodiny s dětmi, žáci a studenti, senioři a turisté přijíždějící v rámci kulturního,kongresového a lázeňského programu (<strong>do</strong>mácí i zahraniční).Výběr architekta nové bu<strong>do</strong>vy byl proveden nejtransparentnější možnou formou – anonymní, otevřenou, veřejnouarchitektonickou soutěží. Investor stavby, kterým je Plzeňský kraj, tak reagoval na poměrně silnou tradiciPlzně v pořádání veřejných soutěží. Do soutěže, jež proběhla v listopadu a prosinci 2009, se se svými návrhy přihlásilodevadesát tři architektů a týmů z České republiky, Slovenska, Dánska, Francie, Německa a Velké Británie.Nakonec porota vybrala vítězný návrh architektonického týmu Ladislav Kuba – Tomáš Pilař z Brna.V současné <strong>do</strong>bě probíhá projektová příprava. Realizace by měla být zahájena v roce 2011 a <strong>do</strong>končena <strong>do</strong> roku2014. Celkové náklady stavby činí 520 milionů Kč / 20 milionů €. Investor (Plzeňský kraj) usiluje o získání <strong>do</strong>tacez Regionálního operačního programu Jihozápad.Revitalizace území Štruncových sadůÚzemí Štruncových sadů je velmi významným prostorem, určeným pro relaxaci, volný čas a sport. Jeho výhodatkví v těsném sousedství s historickým jádrem města, od něhož je však bohužel velmi nešťastně odříznut čtyřprou<strong>do</strong>vousilnicí. Význam místa je zdůrazněn i tím, že leží na soutoku největších plzeňských řek Mže a Radbuzy.V minulosti byla na území Štruncových sadů umístěna řada sportovišť, z nichž byly již výše zmíněny městskýfotbalový stadion s atletickým oválem a zázemím a bu<strong>do</strong>va sokolovny.V souvislosti s kandidaturou města na titul EHMK <strong>2015</strong> byla navržena revitalizace tohoto území, sledující zvýšeníjeho pobytové hodnoty, zlepšení nabídky relaxačních sportů a vytvoření podmínek pro kulturní aktivity. V rámcitohoto území jsou řešeny dva dílčí projekty.Sportovně relaxační centrum Štruncovy sady – pivovar – Roudná, I. etapaProjekt sportovně relaxačního centra řeší proměnu areálu Štruncových sadů z dnes převážně monofunkčníhoúzemí pro vrcholový sport na živé relaxační centrum, nabízející obyvatelům města, popř. i jeho návštěvníkům,moderní pohybové aktivity. Nejvíce z nich je soustředěno v centru moderních sportovních aktivit. Zahrnuje skatecentrum, lanové centrum či horolezeckou stěnu.Významným úkolem projektu je také vytvoření průsečíku cyklistických a pěších tras na soutoku řek Mže a Radbuzy.Hlavním cílem řešení soutoku je vytvoření klidného místa pro setkávání lidí. Logický rozcestník různých směrůvytváří malé náměstí, okolo něhož jsou rozmístěny další aktivity. Prostor vytváří vhodné podmínky pro realizacikulturních open air aktivit.Projekt je součástí širšího záměru, který zahrnuje též úpravu stadionů v Luční ulici a vytvoření nového parku s inlinedráhou (tzv. pivovarské louky) na odlehlém břehu Mže.Projekt má vydané stavební povolení a realizován by měl být <strong>do</strong> roku 2011. Celkové náklady činí 85 milionů Kč/ 3,3 milionu €. Investorem je město Plzeň, které na projekt získalo <strong>do</strong>taci z Regionálního operačního programuJihozápad.Zvýšení pobytové a výtvarné kvality veřejných prostranství ve Štruncových sadechDruhý projekt v oblasti Štruncových sadů řeší po<strong>do</strong>bu parkových ploch ve Štruncových sadech v předprostorutribuny fotbalového stadionu a objektu sokolovny. Součástí projektu je řešení podchodů <strong>do</strong> Štruncových sadů,popř. lávky ve<strong>do</strong>ucí <strong>do</strong> pivovaru.Hlavním cílem je zvýšení atraktivity prostředí města pro jeho návštěvníky a obyvatele prostřednictvím zvýšenípobytové a výtvarné kvality.210 211IV.
Projekt má vydané stavební povolení a jeho realizace proběhne v letech 2011–201<strong>2.</strong> Náklady činí 40 milionů Kč /1,5 milionu €. Investorem je město Plzeň, které bude pro tento projekt žádat o <strong>do</strong>taci z Regionálního operačníhoprogramu Jihozápad.Sportovně rekreační trasy v ú<strong>do</strong>lí řekSmyslem a účelem projektu zvaného Greenways je vybu<strong>do</strong>vání a rozšíření sportovně rekreační infrastruktury proobčany a návštěvníky města Plzně. Charakter dílčích staveb v projektu reaguje na současnou změnu životníhostylu, který dnes spočívá v trávení volného času aktivním způsobem (rekreační sporty, cyklistika a další moderníformy sportu). Stejně tak je respektována poptávka veřejnosti po kli<strong>do</strong>vých a odpočinkových zónách.Zelené stezky vedené v ú<strong>do</strong>lích řek jsou spojnicemi mezi částmi města a vyhledávanými aktivitami a atraktivitamipro obyvatele i návštěvníky Plzně. Trasy paprskovitě protínají celé město, tvoří tedy spojnici centrum – předměstí– okrajové části. Přínosem projektu je vedení zelených stezek podél vodních toků, které umožní navázat na plochyzeleně a příměstskou krajinu.V rámci projektu Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> se připravuje výstavba 7,5 km stezek.V současnosti je <strong>do</strong>končena projektová <strong>do</strong>kumentace pro stavební povolení. V letech 2011 a 2012 by mělaproběhnout samotná realizace. Celkové náklady činí 102 miliony Kč / 3,9 milionu €. Investorem je město Plzeňa bude žádat o <strong>do</strong>taci z Regionálního operačního programu Jihozápad.V přímé souvislosti s tímto projektem je městskou správou v Plzni zatím na úrovni strategické a plánovací řešenprojekt Revitalizace nábřeží plzeňských řek, jehož náplní je zpracování studií, které stanoví hlavní principy prorevitalizaci vodních toků v zastavěných městských územích i ve volné krajině. Tento projekt je vytvářen v rámci evropskéhoprojektu REURIS (REvitalisation of Urban RIver Spaces), na němž Plzeň spolupracuje s partnery z Polska,Německa a z České republiky. Realizační fáze zatím není upřesněna.Využití veřejných prostranství pro kulturní účelyDalším stěžejním projektem spojeným s kandidaturou města na titul EHMK je projekt týkající se veřejných prostranstvía jejich využití pro kulturní aktivity.V současné <strong>do</strong>bě je připravována studie potenciálu veřejných prostor z hlediska výtvarného a pobytového. Natuto studii naváže výběr prostor (např. náměstí, park či proluka) pro rozpracování projektu a jeho realizaci. Výběrbude proveden na základě posouzení intenzity pohybu občanů města i turistů a též na základě přání občanů.Projekt se tak stane příkladem participativního rozho<strong>do</strong>vání, které má v Plzni v oblasti řešení veřejných prostranství,zejména zeleně, velkou tradici.V rámci přípravy tohoto projektu uspořádal v červnu 2010 tým kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong> vespolupráci s organizací British Council mezinárodní workshop Urban Ideas Bakery, jehož se zúčastnili místní,celorepublikoví a zahraniční odborníci. Workshop byl zaměřen na řešení vytipovaných prostranství.Projekt je ve stádiu analýzy a studií. Na základě výsledků studií bu<strong>do</strong>u řešeny jednotlivé dílčí projekty, v rámcikterých bude opět využíván postup architektonické nebo výtvarné soutěže. Realizační fáze začne v roce 2011.Předpokládané náklady činí 50 milionů Kč / 1,9 milionu €. Město má na tuto investici blokované finance v Regionálnímoperačním programu prostřednictvím Integrovaného plánu rozvoje města Plzně „Plzeň – Evropské hlavníměsto kultury <strong>2015</strong>“. Tento záměr přímo navazuje na sérii uměleckých projektů různých výtvarných sdružení,které uvádíme v kapitole II/<strong>2.</strong>IV.212 213IV.
V. 214 215V.Komunikační strategiemám <strong>do</strong>statek nápadůV.potřebuji být s tebou v kontaktu<strong>do</strong>týkej se mězůstaň tu se mnou ještě chvilku
1 Jakou město chystá komunikačnístrategii pro akci Evropské hlavníměsto kultury?CÍLE KOMUNIKAČNÍ STRATEGIEJiž v prvním kole přihlášky bylo nastíněno, jak se bude v rámci komunikační strategie postupovat, a byly naznačenykomunikační nástroje, jejichž primárním cílem bylo vybu<strong>do</strong>vat všeobecné pově<strong>do</strong>mí o projektu Plzeň <strong>2015</strong>.Ve druhém kole je rozvíjena komunikační strategie s novými inovativními prvky s cílem podpořit programovéčásti projektu v souladu se sloganem „Pilsen, Open Up!“ a s tématem „Plzeň je žena!“. Mezi cílové skupiny patříjak laická, tak odborná veřejnost nejen v ČR, ale i v ostatních členských zemích EU a ve světě.I když dnes Evropa vystupuje jako jednotný celek, minulost jednotlivých národů stále ovlivňuje způsob jednánía rozho<strong>do</strong>vání jedinců. Vizí projektu Plzeň <strong>2015</strong> je propojení dvou evropských duševních světů – od minulostik bu<strong>do</strong>ucnosti, od totality ke kreativitě. Po roce <strong>2015</strong> chce Plzeň v Evropě zanechat stopu otevřenosti ve všechoblastech lidského života, zvláštní důraz klade na otevřenost vůči různoro<strong>do</strong>sti a jinakosti ve společnosti.Mezi základní principy komunikace bude patřit:——maximální informační otevřenost;——proaktivní komunikace vůči cílovým skupinám;——<strong>do</strong>stupnost a koncentrace informací a kontaktů;——konzistentnost informací;——flexibilita a efektivita poskytování informací;——relevantnost informací;——dialog a ochota naslouchat, využití zpětné vazby.veřejnost, druhou tvoří odborná veřejnost a média, zejména v roli zprostředkovatelů informací a poskytovatelůzpětné vazby. Odborná veřejnost a média bu<strong>do</strong>u totiž <strong>do</strong> značné míry spoluvytvářet obraz stavu příprav a realizaceprojektu Plzeň <strong>2015</strong> v očích české i zahraniční laické veřejnosti a bu<strong>do</strong>u mít vliv na celkové hodnocenívýznamu projektu.Laická veřejnostDo této skupiny patří obyvatelé Plzně a přilehlých regionů, občané ČR a EU obecně, tedy nejširší veřejnost,čítající i děti, mládež, studenty, turisty, zájemce o kulturní dění, občany v důcho<strong>do</strong>vém věku, příslušníky menšina pod. Cílem je zvýšit pově<strong>do</strong>mí laické veřejnosti o přípravách projektu, nalákat ji na jednotlivé akce a nastínit jídlouho<strong>do</strong>bý pozitivní vliv, který by získání titulu EHMK mělo na město, region i celou Českou republiku. Pozornostv oblasti cestovního ruchu bude zaměřena zejména na kulturní turisty.Odborná veřejnost a médiaTermínem odborná veřejnost jsou míněni všichni lidé, jejichž náplní práce je zprostředkování informací ve společnosti.Je samozřejmé, že každá profesní či zájmová skupina bude vyža<strong>do</strong>vat specifické nástroje komunikace.S ohledem na programové proudy jsou zvoleny následující skupiny: umělci, učitelé, zástupci tuzemských, evropskýchi zahraničních médií se zaměřením na redaktory kulturních rubrik, zástupci akademické sféry, nestátníchneziskových organizací (například se zaměřením na sociální záležitosti, občanskou společnost, ekologii a kulturu),politická reprezentace, občanští aktivisté, zástupci regionální samosprávy, podnikatelský sektor, poskytovateléslužeb v cestovním ruchu či pracovníci institucí EU. Jelikož jsou zmíněné cílové supiny značně široké, budevhodné se soustředit zejména na jednotlivé profesní svazy, komory a jiné zastřešující organizace. Cílem je získatobecnou podporu při realizaci projektu Plzeň <strong>2015</strong> a rozšířit rozhled odborné kulturní kritiky.Logo a jednotný vizuální stylPlzeňské logo kandidatury používané ve druhém kole soutěže bude v případě získání titulu EHMK <strong>2015</strong> přizpůsobenosituaci a stane se logem projektu. Logo bude <strong>do</strong>plněno o jednotný vizuální styl Plzeň <strong>2015</strong>, který budevybrán, po<strong>do</strong>bně jako ve druhém kole kandidatury, na základě veřejné soutěže, jež se však tentokrát uskutečnína mezinárodní úrovni. Soutěž bude usilovat o kreativní rozpracování loga i motta a vytvoření kreativního konceptuvizuální stránky kampaně pro rok <strong>2015</strong>. Součástí zadání soutěže bude i návrh zapojení regionu <strong>do</strong> vizuálníhokonceptu projektu, originální pojetí tématu „Plzeň je žena!“ a v neposlední řadě právě kreativní rozpracovánísloganu „Pilsen, Open Up!“Kulturní turismus tvoří 40 % celkovéhoobjemu cestovního ruchu Plzně. Příjmyz cestovního ruchu hodlá město využítpro financování kultury i dále po roce<strong>2015</strong>.Kvalitní marketing města v oblasti cestovníhoruchu a podmínky pro výstavbunových ubytovacích zařízení umožnilyv Plzni od roku 2005 ztrojnásobeníubytovací kapacity (viz kapitola IV).Město přilákalo mezinárodní hotelovéřetězce, jako je Marriot, Vienna hotelsči Accor hotels. Tyto hotely s Plzní úzcespolupracují a již v kandidátském ob<strong>do</strong>bípodporují prezentaci kandidatury městana titul EHMK <strong>2015</strong>.V souvislosti s nárůstem ubytovacíchkapacit se významně zlepšily i podmínkypro konferenční turistiku. Czech ConventionBureau, sdružení pro MICE Tourismna úrovni České republiky, vyzvalo Plzeňk založení Pilsen Convention Bureaua přislíbilo jí přímou finanční marketingovoupodporu ve výši 1 000 000 Kč namediální a marketingové aktivity.Komunikační strategie v souladu se sloganem „Pilsen, Open Up!“ (Otevřete si Plzeň!, Plzeň otevřená… otevírajícíse… otevřenost procesů, systémů… každého jedince…) má dvě úrovně:NÁSTROJE KOMUNIKACEHlavní komunikační kanály pro kulturníturisty:——zaměřuje se na vzbuzení zájmu České republiky, Evropy a světa o originální „plzeňskou recepturu“ na EHMKStandardní komunikační nástrojeKulturní a informační turistická centrav ČR, partnerských městech aj.;<strong>2015</strong>;——Tiskoviny – newslettery, letáky, publikace kulturních institucí a různých kulturních sítí, palubní časopisy a dalšíCzech Tourism;——posiluje vzájemné bu<strong>do</strong>vání důvěry, pochopení a přijetí kultury v širším slova smyslu na úrovni jednotlivce.tiskoviny.Česká centra;——On-line komunikace – www.plzen<strong>2015</strong>.eu, www.pilsen<strong>2015</strong>.eu v českém a anglickém jazyce, blogy, kulturníČeské <strong>do</strong>my;Součástí komunikační strategie projektu je i speciální zaměření se na „kulturního“ turistu, jelikož kulturní turismusportály, komunitní a sociální sítě, portály Evropské unie, české i mezinárodní zpravodajské portály, portály cestovníhoPortály cestovního ruchu;Student Agency;tvoří 40 % světové turistiky.ruchu a webové stránky významných kulturních událostí.Eurolines;České dráhy;——Out<strong>do</strong>or a in<strong>do</strong>or reklama – citylighty, billboardy, mobilní objekty, hypercuby, letištní sítě, branding partnerských<strong>do</strong>pravců (např. Student agency, Eurolines, České dráhy), netradiční po<strong>do</strong>ba reklamy formou originálněVozový park Pilsner Urquell a Gambrinus;Spediční firmy;CÍLOVÉ SKUPINYpojímaných prvků na veřejných prostranstvích i ve veřejných bu<strong>do</strong>vách.atd.Komunikační aktivity v přípravné i realizační fázi musí zajišťovat poskytování informací co nejširšímu spektru veřejnosti,——Informační kanály pro cestovní ruch – městská informační centra, agentura CzechTourism, Česká centra v za-V. jež je pro lepší orientaci dále rozděleno na dvě základní cílové skupiny. První cílovou skupinou je laickáhraničí, mezinárodní i české portály cestovního ruchu atd.216 217V.
V plánování marketingové strategie prorok <strong>2015</strong> jsme se inspirovali výsledkyprůzkumu monitorujícího kandidátskouetapu projektu. Průzkum zpracovalaZápa<strong>do</strong>česká univerzita, katedra sociologie,FF ZČU, 2010. Průzkum mimo jinéprokázal, že celkové pově<strong>do</strong>mí o probíhajícíkampani je uspokojivé a přibližujese téměř k 80 %. Velice vysoká je důvěrav úspěch kandidatury. Přibližně 90 %respondentů věří, že město Plzeň titulzíská. V ob<strong>do</strong>bně vysokých číslechse pohybuje i podpora městu a jehokandidatuře na titul ze strany obyvatel.Podpora <strong>do</strong>sahuje téměř 98 %.PR aktivity v oblasti cestovního ruchuse zaměří na celou Evropu se zvláštnímdůrazem na propagaci akcí v zemíchsousedících s Českou republikou, odkudpředpokládáme nejvyšší počet „kulturních“turistů. Předpokládáme vytvořenísítě PR pracovníků v okolních zemích,kteří bu<strong>do</strong>u propagovat projekt Plzeň<strong>2015</strong>. Bude snahou <strong>do</strong> týmu externíchPR pracovníků zapojit i zpravodaje a fotografyevropských tiskových agentur,kteří by v rámci své práce pro agenturupracovali i pro tým Plzeň <strong>2015</strong>.——„Give away items“ – reklamní předměty na podporu turistického ruchu, upomínkové předměty k projektu Plzeň<strong>2015</strong>. Originální reklamní a upomínkové předměty bu<strong>do</strong>u pořizovány na základě veřejných soutěží prodesignéry na národní i mezinárodní úrovni, jejich zadání bude respektovat motto „Pilsen, Open Up!“ a motiv„Plzeň je žena“.——Propagační kulturní akce – akce „na míru“, které bu<strong>do</strong>u sloužit jako nástroje pro osobní a interaktivní komunikacis cílovými skupinami. Patří mezi ně kulturní aktivity, besedy, konference, workshopy a jiné diskuse s veřejnostípořádané nebo zastřešené Plzní <strong>2015</strong>.——Webový portál – webový portál bude mapovat kulturní aktivity související s Plzní <strong>2015</strong> napříč Evropou a zajišťovatposkytování informací a služeb k pobytu a kulturním událostem (po skončení roku <strong>2015</strong> může být přesměrovánnapř. na culturaltourism.eu).——TV kanál ARTE – francouzsko-německá kulturní satelitní TV.——Média (komerční i veřejnoprávní, podrobnější informace následují v samostatné části MÉDIA) – komunikačníaktivity bu<strong>do</strong>u zaměřeny na média tištěná i elektronická (včetně audiovizuálních) a na média tuzemská, regionálnía celostátní, stejně jako na média evropská a celosvětová, deníky, týdeníky, měsíčníky, speciální kulturnímédia, rádia a televize. Hlavním principem bude informační otevřenost a proaktivní poskytování informací.MediátořiVýznamnou úlohu sehrají v komunikaci nositelé informací z města nebo jeho okolí, takzvaní mediátoři. Spolupráceje postupně navazována formou mobilizace občanů a jejich spolků, svazů, sdružení, organizací na půdě městai regionu, aktivní spolupráce bude uzavřena (resp. v řadě případů již započala a bude pokračovat – viz kapitolaI/9 a I/13 zejména s těmito partnery:——neziskové organizace všech zaměření z celého regionu;——školy všech stupňů vzdělávání – pedagogové i studenti;——MAS (místní akční skupiny), starostové obcí a jejich místní média;——Asociace krajů ČR;——Svaz měst a obcí ČR;——Spolek pro obnovu venkova;——církevní a náboženské organizace;——krajský úřad a státní správa;——nemocnice, dětské <strong>do</strong>movy, <strong>do</strong>movy seniorů;——hospodářské komory, sdružení podnikatelů;——skauti a mládežnické organizace;——sportovní organizace a relaxační centra;——komunitní centra;——spolky a umělecká sdružení;——místní knihovny;——Rotary kluby a řada dalších.Komunikační aktivity bu<strong>do</strong>u průběžně reagovat na vznik nových médií a marketingových nástrojů, jež bu<strong>do</strong>us ohledem na cílové skupiny <strong>do</strong> komunikace zapojovány.Nestandardní komunikační nástrojeVzhledem ke specifickým potřebám jednotlivých cílových skupin a v souladu s progresivním zaměřením programuPlzně <strong>2015</strong> budeme hledat i osobnější komunikační nástroje:Informační a propagační místa a <strong>do</strong>pravní prostředkyPojízdné kreativně-informační centrumSpeciálně upravené pojízdné kreativně-informační centrum bude nečekanými happeningy oživovat prostor nejenPlzeňského regionu. Po<strong>do</strong>bně jako „Visitors centre“ v Plzni bude plnit i běžné, níže uvedené funkce.Visitors centre (Informační centrum)V roce 2014 bude v Plzni vytvořeno kreativní informační centrum pro návštěvníky projektu Plzeň <strong>2015</strong>, tzv. Visitorscentre, které bude v provozu nejen <strong>do</strong> konce roku <strong>2015</strong>. Jeho cílem bude uvést návštěvníka <strong>do</strong> atmosférycelého projektu a jednotlivých plánovaných akcí, a to překvapivým, neočekávaným způsobem. Zároveň všakbude plnit i běžné funkce, jako například prodej lístků včetně zajištění on-line prodeje, distribuci informačníchletáků či poskytování komplexních turistických informací.Creative European Culture TrainSpeciálně upravený vlak, resp. jeho vagóny, by měl představovat programový koncept měst Plzeň a Mons prorok <strong>2015</strong>. Vlak by měl projíždět evropskými státy a měl by být <strong>do</strong>provázen kulturními akcemi pro širokou veřejnosts cílem pozvat obyvatele na návštěvu obou měst.Co-branding významných místních značekTo beer or not to beer?!To je otázka! Napojením na světovou značku piva se otevře nejen Plzeň, ale i Česká republika jako nová, jedinečnáa inspirativní evropská destinace.Díky spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, a.s., pivovarem v síti SABMiller, se propojí proslulá značka Pilsner Urquells projektem Plzeň <strong>2015</strong>, a to jak na národní úrovni, tak v rámci jeho exportu. Pilsner Urquell deklaruje co-brandingobou značek na lahvích svého piva v omezené sérii pro rok <strong>2015</strong>. Pilsner Urquell, jedno z nejznámějších pivsvěta, se tak stane nositelem informací o projektu města Plzně a pozvánkou na události EHMK. Komunikační sílasdělení „Otevřete si Plzeň!“ se stane hlavní linkou společné komunikace projektu s jedním z jeho nejvýznamnějšíchpartnerů. V roce <strong>2015</strong> také proběhne společná akce pro širokou veřejnost – Pilsner Fest, rozšířená o kulturuz celé Evropy. Projekt Plzeň <strong>2015</strong> si váží výhod, které mu přináší symbióza města s pivem a podpora, již muznačka Pilsner Urquell poskytuje. Město Plzeň je v současnosti vyhledáváno turisty především díky svému pivu,pivovaru a jeho prohlídkové trase i muzeu, začleněnému <strong>do</strong> sítě ERIH (European Route of Industrial Heritage).Šumivá komunikaceBohemia Sekt, a. s., výrobce klidných i šumivých vín se sídlem ve Starém Plzenci, je nejvýznamnější společnostív tomto oboru v České republice. Vzhledem k důležitosti prezentace značky na belgickém trhu <strong>do</strong>jde k propojenímarketingových aktivit projektu Plzeň <strong>2015</strong> a společnosti Bohemia Sekt, a. s. Možnost spolupráce bude nabídnutatéž městu Mons. Bohemia Sekt, a. s. deklaruje marketingovou spolupráci s projektem Plzeň <strong>2015</strong> v oblastico-brandingu značek v roce <strong>2015</strong> na českém, slovenském, německém a belgickém trhu.O možnostech po<strong>do</strong>bné spolupráce (co-brandingu) se jedná i s dalšími úspěšnými firmami Plzeňska, např. ŠkodaInvestment, a. s. či Veolia Voda, a. s.V. 218 219V.
Virální marketing a „šeptanda“Projekt Plzeň <strong>2015</strong> hodlá využít potenciálu samovolného šíření zábavných informací mezi lidmi. Chce podpořitnástroje mezilidské komunikace a pracovat se sděleními ve formě vtipných videí, vtipů, mailů a pod., kterésamy o sobě bu<strong>do</strong>u tak atraktivní, že je lidé a komunity začnou sami spontánně šířit. Cílem projektu je vytvořitinformační „nákazu“ o kultuře a projektu Plzeň <strong>2015</strong> v České republice a šířit ji napříč Evropou prostřednictvímkomunitních serverů, sociálních sítí a dalšího internetového a digitálního prostředí.Ambasa<strong>do</strong>ři projektuJak jsme uvedli již v prvním kole, Plzeň využívá řady významných osobností, které jsou „ikonami“ města anebosamy projevily zájem veřejně podpořit jeho kandidaturu. Okruh těchto osobností významně narůstá.Internetová EHMK televizeInternetová televize (www.ecoc.tv) poslouží nejen jako prostředí pro informace a reportáže k programové nabídceroku <strong>2015</strong> v obou Evropských hlavních městech kultury, ale též jako prostředí, kam diváci i aktéři bu<strong>do</strong>u mocivkládat svá videa. Vznikne nový interaktivní server pro fanoušky EHMK, který pomůže dalším městům v realizaciprojektu EHMK a bude propagovat myšlenku EHMK v celé Evropě.EHMK kampaně jako uměníProjekt Plzeň <strong>2015</strong> reklamu vnímá jako součást širšího pojetí kulturních a tvůrčích odvětví. Kampaně na jednotlivéakce bu<strong>do</strong>u pojaty jako umělecká zadání pro kreativce a umělce z celé Evropy. Finance určené pro marketingprojektu Plzeň <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u podporovat tvorbu netradičních, nenákladných, kreativních kampaní, jež bu<strong>do</strong>u mítsamy o sobě potenciál stát se uměleckými díly s uměleckým poselstvím, využitelným pro komunikaci. Dojde takk dalšímu rozvoji kreativního potenciálu a bude vytvořen prostor pro inspiraci dalších kandidujících měst.Prezentace kreativních konceptů dílčích kampaní použitých v rámci projektu Plzeň <strong>2015</strong> bude základem výstavy,na které bu<strong>do</strong>u představeny i úspěšné kampaně předcházejících Evropských hlavních měst kultury.Guerilla marketingProjekt dále využije nestandardních metod tzv. guerilla marketingu jako nekonvenční, nenákladné formy kreativnípropagace s rozsáhlým <strong>do</strong>padem na cílové skupiny. Lze využít například skrytého marketingu, wild postinguna průmyslových zónách, ambient marketingu, tedy umisťování netradičních médií (např. lidské tělo), presencemarketingu, založeného na principu „být všude, kde bu<strong>do</strong>u naše cílové skupiny“, a dalších forem netradičníhoa nenákladného marketingu s velkým <strong>do</strong>padem.Evropská a světová médiaÚzká spolupráce bude navázána se zástupci médií v Bruselu s cílem <strong>do</strong>sáhnout co největšího multiplikačníhoefektu. Zahraniční novinářská komunita akreditovaná v Bruselu se skládá z několika navzájem se ovlivňujících skupin,klíčová skupina zahrnuje média jako např. Reuters, AFP, The Financial Times, The Economist, The Wall StreetJournal Europe, The International Herald Tribune nebo CNN. Jinými vlivnými zahraničními médii zastoupenýmiv Bruselu jsou např. Frankfurter Allgemeine Zeitung (Německo), Il Sole 24 Ore (Itálie), The Washington Post a TheNew York Times (USA). Další skupinu tvoří specializovaný evropský tisk, mezi nějž patří The European Voice či EnvironmentWatch: Western Europe. Informace bu<strong>do</strong>u poskytovány mezinárodním tiskovým agenturám, z nichžněkteré jsou zmíněny výše, k dalším patří třeba AP-Dow Jones, a internetovým portálům, jako například CNN.com, BBC News on-line nebo WSJ.com. Tato média zástupci projektu Plzeň <strong>2015</strong> považují za nejvlivnější šiřiteleinformací. Jejich výstupy často ovlivňují či <strong>do</strong>plňují informování na národní úrovni. Využita bude též komuniakcevůči EU porstřednictvím evropské komunikační sítě Europa Direct, s jejímž zastoupením v Plzni již tým kanidaturynavázal spolupráci. Využita bude též komuniakce vůči EU porstřednictvím evropské komunikační sítě EuropaDirect, s jejímž zastoupením v Plzni již tým kanidatury navázal spolupráci.Nástroje komunikace s médii:——neformální pravidelná setkávání členů přípravného týmu se zástupci médií;——formální setkávání se zástupci médií formou tiskových konferencí – postupně i v anglickém jazyce a s on-linepřenosem prostřednictvím www.plzen<strong>2015</strong>.eu;——press centrum – servis pro média, centrum vybavené počítači s internetovým připojením, přístup <strong>do</strong> databázefotografií, filmových sestřihů atd.;——individuální zajišťování rozhovorů;——tiskové zprávy;——nabídka podkla<strong>do</strong>vých materiálů a článků médiím;——press tripy;——oficiální webová stránka – kompletní informace a servis;——využití kontaktů kulturních a tiskových atašé na českých ambasádách (nejen) v zemích EU a využití sítě Českýchcenter.Mediální partnerstvíVeřejnoprávní média v České republice nemohou uzavírat mediální partnerství dříve, než bude znám výsledeksoutěže o titul EHMK a než bude zřízen samostatný právní subjekt (obecně prospěšná společnost), který můžepartnerství uzavřít. Z tohoto důvodu je možné začít jednat o podmínkách spolupráce až na podzim roku 2010.Všechna veřejnoprávní média si uvě<strong>do</strong>mují význam tohoto projektu pro Českou republiku, ale o konkrétní forměmediálního pokrytí akcí jsou pochopitelně ochotna jednat až s vítězným městem.MédiaMédia v ČRKomunikace bude zacílena na média působící v rámci ČR, a to česká i zahraniční. Oslovena bu<strong>do</strong>u jak klíčováČeská komerční média jsou připravena spolupracovat s městem Plzeň. Konkrétním příkladem spolupráce, ježmédia s vysokou sle<strong>do</strong>vaností a četností – audiovizuální (například Česká televize, TV Nova, TV Prima), tištěnábyla navázána už v přípravném ob<strong>do</strong>bí kandidatury, je společný projekt s jednou z nejvýznamnějších českých(periodika s denní, týdenní či měsíční periodicitou) a elektronická (internetové zpravodajské servery, napříkladvydavatelských společností Mafra, a. s. a portály www.rajce.net a IDNES.cz (nejnavštěvovanější fotoalbum on-lineihned.cz, aktuálně.cz, idnes.cz, a servery se zaměřením na kulturu), tak i alternativní televizní a rádiové stanicev ČR a nejnavštěvovanější zpravodajský server v ČR) – fotografická soutěž pro širokou veřejnost s názvem Plzeňa internetové servery (například Radio 1, Rádio Wave, TV Óčko, nekultura.cz, scena.cz). Výraznou roli bu<strong>do</strong>u hrátvašima očima (viz www.rajce.net/plzen<strong>2015</strong>). Další oboustranně zajímavé spolupráce jsme navázali s regionálnímimístní média, především regionální tisk a rádia. Komunikace bude dále pokrývat i klíčová zahraniční média v ČRrádii sítě MMS (s Rádiem Blaník, Hitrádiem FM Plus, Rádiem KissProton), s regionální televizí ZAK, TV Public,(např. AP, DPA, Reuters, BBC, Bloomberg). Také bude vytvořena kontaktní síť novinářů, kteří se orientují přímo nadeníky Mladá Fronta a Plzeňský deník a řa<strong>do</strong>u dalších (plošný <strong>do</strong>pad cca 900 000 obyvatel České republiky)).kulturu a problematiku EU. Novinářům bu<strong>do</strong>u pravidelně poskytovány aktuální a relevantní podklady a v průběhuV. projektu jim bu<strong>do</strong>u zajištěny optimální pracovní podmínky ve vytvořeném press centru.220 221V.
V. 222 223V.V případě získání titulu:——bu<strong>do</strong>u na webových stránkách projektu již od roku 2011 výzvy k mediálnímu partnerství;——bu<strong>do</strong>u s nabídkou mediální spolupráce osloveny následující subjekty:• národní, veřejnoprávní a komerční média, která se věnují kultuře ve významných evropských městech, a tojak prostřednictvím ambasád České republiky, tak i přímým kontaktováním;• média agentury CzechTourism v různých zemích;• mezinárodní on-line média z oblasti cestovního ruchu a kultury;• členové European Broadcasting Union (již byla oslovena reprezentantka ČR v radě EBU, uvažuje se nad realizacíspolečného projektu v roce <strong>2015</strong>);• pořadatelé velkých kulturních událostí v České republice i v zahraničí.Mediální partneři bu<strong>do</strong>u vyhledáváni i pro jednotlivé cílové skupiny.2 Jaký podíl rozpočtu je vyčleněn nakomunikaci?Náklady na PRa marketing v letechPersonální nákladyPlzeň <strong>2015</strong>2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 Celkemtis. Kč tis. € tis. Kč tis.€ tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. € tis. Kč tis. €2 100 80,77 2 100 80,77 2100 80,77 4 900 188,46 4 900 188,46 2 100 80,77 18 200 700,00Lokální komunikace 2 050 78,85 2 260 86,92 4200 161,54 5900 226,92 16 134 620,54 2720 104,62 33 264 1 279,38Celostátní4 055 155,96 4 260 163,85 3600 138,46 6200 238,46 17 133 658,96 3720 143,08 38 968 1 498,77komunikaceMezinárodní6 055 232,88 6 260 240,77 6000 230,77 7000 269,23 22 133 851,27 6320 243,08 53 768 2 068,00komunikaceCelkem 14 260 548,46 14 880 572,31 15 900 611,54 24 000 923,08 60 300 2 319,23 14 860 571,54 144 200 5 546,15Celkem bezpersonálních nákladů12 160 467,69 12 780 491,54 13 800 530,77 19 100 734,62 55 400 2 130,77 12 760 490,77 126 000 4 846,15Celkové náklady na komunikaci (bez nákladů na mzdy, pojištění a základní služby přepočtených na osoby působícív oblasti komunikace) se v letech 2011–2016 pohybují v rozmezí 15–20 % neinvestičních nákladů a jsouve výši 126 000 000 Kč / 4 846 150 €. Největší částka je určena pro komunikaci eventů roku <strong>2015</strong>. Pro jednotlivéeventy budeme komunikaci financovat nad rámec základního rozpočtu i alternativními formami. Komunikaci projektujako celku posílíme o co-brandingové aktivity s Plzeňským Prazdrojem, a.s. a dalšími partnery. Zhodnocenífinančních prostředků na komunikaci v médiích bude posilováno mediálními partnerstvími uzavřenými s médiizaměřenými na různé cílové skupiny.Po <strong>do</strong>bu realizace projektu počítáme se synergiemi s komunikačními aktivitami města Plzně a Plzeňského kraje,jejichž roční rozpočet na tyto aktivity tvoří společně cca 55 000 000 Kč / 2 155 385 €.Vzhledem k národnímu a nadnárodnímu významu projektu předpokládáme také posílení rozpočtu na komunikaciaktivit s <strong>do</strong>pady pro cestovní ruch v rámci finančních prostředků agentury Czech Tourism, Českých centera ambasád České republiky.
3 Jaké jsou plány města na propagaci uděleníceny Meliny Mercouri, jestliže město tuto cenuzíská?Udělení Ceny Meliny Mercouri by bylo pro Plzeň <strong>2015</strong> velkou ctí a pomocí, tým kandidatury proto začal s propagacímyšlenek této výjimečné osobnosti již v roce 2010. Průběžně pak plánuje propagovat udělení ceny prostřednictvímnásledujících komunikačních nástrojů:——Vytvoření internetové stránky v úzkém napojení na webový portál Plzně <strong>2015</strong> o životě a odkazu řecké ministryněkultury, herečky a zpěvačky Meliny Mercouri, o Ceně Meliny Mercouri a souvisejících akcích, které sev rámci projektu Plzeň <strong>2015</strong> uskuteční. V roce 2010 kandidátský tým vytvořil internetové stránky www.mesicmelinymercouri.cza připravil stránky www.mercouri.eu a www.mercouri.cz s odkazem a prolinkem na www.plzen<strong>2015</strong>.eu.——Vydání speciálního čísla informačního newsletteru – zpracování historie a <strong>do</strong>padu projektu EHMK na vítěznáměsta, přiblížení osobních reflexí života řecké ministryně Meliny Mercouri a jejích evropských vizí.——Komunikace s médii – zorganizování mezinárodní tiskové konference při příležitosti udělení ceny.——Uvádění informace o získání ceny na všech tištěných materiálech, v rámci všech tištěných a elektronickýchinzercí a <strong>do</strong>kumentů.Projekt Plzeň <strong>2015</strong> má zájem Cenu Meliny Mercouri využít k maximální aktivizaci místního potenciálu a jehozapojení <strong>do</strong> mezinárodních projektů. K posouzení kvality jednotlivých projektů bude pozvána mezinárodní uměleckárada, která předem stanoví kritéria pro výběr projektů (v roce 2012) a v roce 2013 následně vyhodnotíkontinuální otevřenou výzvu (open call).Oslovení co nejširší veřejnosti v rámci šíření myšlenek Meliny Mercouri je cílem projektu Plzeň <strong>2015</strong> od saméhozačátku přípravných fází kandidatury a zvláště pak v průběhu druhého <strong>kola</strong> kandidatury. Červen 2010 město vyhlásilojako Měsíc Meliny Mercouri, 1<strong>2.</strong> červen pak velkoryse pojalo jako velký kulturní happening s podtitulem„Den Meliny Mercouri“, a to u příležitosti 25. výročí schválení projektu EHMK Ra<strong>do</strong>u ministrů Evropské komise.Oslavy tohoto dne proběhly za mimořádného zájmu veřejnosti. Podařilo se zapojit stovky umělců (profesionálůi amatérů) a <strong>do</strong>brovolníků, kteří byli nejrůznějšími způsoby vyzváni k podpoře plzeňské kandidatury (od directmailingu po out<strong>do</strong>orové kampaně a silné zapojení médií). Akce s názvem „Kandidát túra“, konaná v ulicích města1<strong>2.</strong> 6. 2010, vyslala významný signál a v následujících letech je zájem iniciovat nové originální formy propagacemyšlenek Meliny Mercouri tak, aby v roce <strong>2015</strong>, kdy uplyne 30 let od zahájení projektu EHMK, byly v pově<strong>do</strong>mínejširší veřejnosti nejen na Plzeňsku, ale i co nejdále za hranicemi regionu.V.Inspirace významnou uměleckou osobností, která neváhala vstoupit <strong>do</strong> politiky, velmi konvenuje se zaměřenímplzeňské kandidatury. Atraktivita způsobů propagace bude <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> gra<strong>do</strong>vat, bu<strong>do</strong>u využívány nové metodyguerilla marketingu a jiných interaktivních přístupů. Cílem je kreativním pojetím oslovit všechny generacena co nejširším území. Pro druhou polovinu roku 2014, kdy lze nejdříve očekávat vlastní udělení Ceny MelinyMercouri, tak bude již <strong>do</strong>konale „připravená půda“.224
1 Hodlá město zavést speciální systémmonitorování a hodnocení pro <strong>do</strong>padprogramu a pro jeho vedlejší a nepřímédůsledky?Ano, základ meto<strong>do</strong>logie monitorování a hodnocení <strong>do</strong>padů projektu a souvisejících „knock-on” efektů tvořímetoda Impacts 08 1) . Novými prvky jsou meto<strong>do</strong>logie Common Assesment Framework (CAF) 2) a analýza nákladůa přínosů s vyváženým poměrem kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Meto<strong>do</strong>logie kombinuje mezinárodnía místní aspekty a zkoumaná témata řeší nástroji projektového managementu.Příklad obrazovky vycházející z CAF meto<strong>do</strong>logie, která bude reflektovat probíhající „reálnou” evaluaci:VAŠE Plzeň <strong>2015</strong>V SOUČASNÝCH ČÍSLECH——Počet návštěvníků: 145 387——Index spokojenosti návštěvníků: 8,5——Počet akcí v rámci EHMK: 169——Z toho počet poprvé organizovanýchprojektů v Plzeňském regionu: 45Dnes je 1<strong>2.</strong> dubna <strong>2015</strong>.Inovativní prvky evaluacea monitoringu jsou:nově použitá metoda ve formě synergie mezimeto<strong>do</strong>u Impacts 08 a běžnou meto<strong>do</strong>logiíEvropské unie Common AssesmentFramework (CAF)obrazovky na plzeňském náměstí a několikadalších hojně navštěvovaných místech,ukazující vývoj projektu v číslech a zajišťujícítransparentnost a aktuální údaje pro veřejnostvýzkumný program připravený univerzitou,reflektující aktuální výzkumy ostatníchEvropských hlavních měst kultury a dalšídůležitá výzkumná témata EUzaměření se na témata evaluace specifická prostřední Evropu, jako jsou důvěra ve společnosta otevřenost vůči změnámSystém monitoringu a evaluace <strong>do</strong>padů projektu je v případě, že Plzeň získá titul Evropského hlavního města kultury,důležitou součástí celého projektu. Monitoring by měl sle<strong>do</strong>vat naplňování programových záměrů projektua <strong>do</strong>sažení určených cílů. Průběžné vyhodnocování napomáhá flexibilně reagovat na vývoj poptávky, v rámcimožností interaktivně vstupovat <strong>do</strong> struktury programu (např. prodloužením termínu trvání akcí, o které je mimořádnýzájem) a zároveň provádět jak analýzy celkového <strong>do</strong>padu a rozvoje potenciálu města během danéhoroku, tak i analýzy udržitelnosti dalšího rozvoje. Dále uvádíme navrženou meto<strong>do</strong>logii plánovaných výzkumnýchprogramů spojených s monitorovacím a evaluačním procesem a popis tohoto procesu v praxi včetně řídící strukturya časového harmonogramu s hlavními aktivitami a poža<strong>do</strong>vanými výstupy.interaktivní propojení monitorovacího týmu přiZápa<strong>do</strong>české univerzitě s kreativním týmemPlzně <strong>2015</strong> – efektivní využití výsledků výzkumuv průběhu příprav a realizace projektu1) meto<strong>do</strong>logie, která byla vyvinuta a implementována v Liverpoolu – EHMK 2008, viz http://www.liv.ac.uk/impacts08/2) CAF – rámec pro společné posouzení výkonu veřejného sektoru uvnitř EU225 VI.
Meto<strong>do</strong>logieKlíčovými požadavky navrhované meto<strong>do</strong>logie jsou udržitelnost a transparentnost procesu. Cílem je rozšířithodnocení přínosů projektu pro cílovou skupinu o perspektivu bu<strong>do</strong>ucnosti, resp. zmapování přínosů, které poprojektu zůstanou. Jinými slovy, nejdůležitější jsou změny, které se trvale projeví po ukončení projektu.Při navrhování meto<strong>do</strong>logie pro projekt Plzeň <strong>2015</strong> byly vzaty v úvahu zkušenosti, chyby a rady dřívějších Evropskýchhlavních měst kultury, které ve své studii shrnul mimo jiné Robert Palmer (2004). V souvislosti s evaluačnímimeto<strong>do</strong>logiemi byla za jednu z největších chyb označena nejasně vymezená a nekonzistentní evaluační kritéria.Proto jsme evaluační kritéria a prostředky nastavili tak, aby je bylo možno aplikovat nejen v roce <strong>2015</strong>, ale i poněm. Kromě toho je nutné od začátku nastavit jasnou a přesnou meto<strong>do</strong>logii, aby monitorovací a evaluační procesyzůstaly transparentní.Z tohoto důvodu bude při monitorování pokroku projektu Plzeň <strong>2015</strong> použita meto<strong>do</strong>logie Impacts 15. Tatometo<strong>do</strong>logie je inspirována meto<strong>do</strong>logií Impacts 08 a aplikována na plzeňské prostředí. Nové je použití systémuCAF, jenž bude využit k nastavení monitorování. Další částí evaluace bude metoda CBA 3) , která zachytí měkkéfaktory a zohlední sociální změny a návrat sociální investice. Meto<strong>do</strong>logie Impacts 15 obsahuje:——identifikaci a stanovení priorit zainteresovaných nositelů a partnerů projektu;——specifikaci výkonových indikátorů vyplývajících z dlouho<strong>do</strong>bých a krátko<strong>do</strong>bých cílů;——analýzu druhotných dat shromážděných přidruženými institucemi a taktéž dat z externích regionálních zdrojů;——vytvoření speciálních výzkumných projektů na sběr a evaluaci základních dat a vytvoření partnerství na regionální,sektorové a také evropské úrovni;——využití fondů z místních, regionálních, sektorových, národních, evropských a mezivládních zdrojů;——různé komunikační strategie;——využití prostředků cyklického řízení jako běžného nástroje EU;——blízká spolupráce s evaluačními experty z Mons – kdykoliv to bude možné.Cíle a odvozené výkonové indikátoryMimořádné příležitosti vyplývající ze získání titulu EHMK mohou iniciovat zásadní kroky ve<strong>do</strong>ucí k rozvoji plzeňskéhopotenciálu – větší otevřenost, lepší místní a mezinárodní profil, vyšší stupeň inovace, rozvoj kulturní infrastrukturya přitažlivé akademické příležitosti. Plzeňské dlouho<strong>do</strong>bé cíle proto jsou:——rozvoj současných a navazování nových mezinárodních kontaktů;——zlepšení mezinárodního profilu města a přilehlých regionů;——vyšší atraktivita pro návštěvníky z celé České republiky a dalších zemí;——podpora inovativních a kreativních průmyslů a tvůrčích odvětví;——rozšíření kulturní nabídky v souladu s požadavkem kulturní různoro<strong>do</strong>sti dle Programu rozvoje kultury;——rozšíření a zintenzivnění partnerství s místními, regionálními a evropskými organizacemi;——růst a rozšíření místního kulturního publika;——rozvoj infrastruktury a organizací, které podporují vyšší životní úroveň (v oblasti kultury, sportu, volného času,vědy, inovací), a poskytování příležitostí pro město (region) a jejich návštěvníky;——otevřenost vůči minoritám všeho druhu a alternativní kultuře;——záruka dlouho<strong>do</strong>bého kulturního rozvoje města a regionu;——vytvoření nových akademických příležitostí a větší zainteresování univerzitních (postgraduálních) studentů;——rozšíření partnerství se zahraničními univerzitami a získání zájmu většího počtu zahraničních studentů;——podpora inovace, nových technologií, stejně jako progresivních a originálních postupů.Výkonové indikátory jsou odvozeny z těchto cílů. Indikátory bu<strong>do</strong>u monitorovány a průběžně hodnoceny za účelemzjištění, zdali jsou definované cíle plněny a jaké úpravy nebo korekce je třeba udělat.Klíčové indikátory vycházející ze záměrů výzkumných programů jsou popsány níže:Přístup ke kultuřea návštěvnostPočet akcí a návštěvnostProcento jaknávštěvníků, taki občanů, již se zúčastnilialespoň jedné akce,která zde byla poprvéPrůměrný početnávštěvníků na akciÚroveň <strong>do</strong>padu naplzeňskou kreativituEkonomika a turismusPočet návštěvníkůpřilákaných <strong>do</strong> městaPočet návštěvníků,kteří zůstali ve městě/regionu přes nocPrůměrná úroveň denníútraty návštěvníkůměsta/regionuPočet cestujícíchveřejnou <strong>do</strong>pravouKulturní živosta udržitelnostRůznoro<strong>do</strong>st kulturnínabídky, kreativitaměstaUdržitelnost zájmuo kulturní akce běhemdalších 3 letPočet přilákanýchzahraničních studentůa představitelůakademické obceÚroveň investičníchtoků <strong>do</strong> projektůvyužívajících inovativnímeto<strong>do</strong>logie/technologieImage a vnímáníprojektu Plzeň <strong>2015</strong>Spokojenost publikaVnímání minorit žijcíchve městěKladné versus zápornéčlánky/reportážev médiíchPočet článků/reportážív národních a mezinárodníchmédiíchŘízení a implementaceVýkonnost evaluačníkomisePočet zainteresovanýchuniverzitnícha postgraduálníchstudentůPočet novýchpartnerství/grantů namístní i mezinárodníúrovniKvalita manažerů prořízení kultury – růstkapacitPotenciál výzkumuKe zlepšení evaluačního procesu bude vytvořen základní výzkumný program, který vyplní mezery v druhotnýchdatech. Zmíněný program bude dále přispívat k mezinárodním studiím <strong>do</strong>padu a rozvoje příslušných kulturníchpolitik. Tento rozvoj bude podporován na místní, národní, a potenciálně i evropské úrovni. Plzni tak bude umožněnaeventuální spolupráce s evropskými i místními institucemi a <strong>do</strong>jde k rozvoji kulturního potenciálu. Důrazbude zvláště kladen na:——SMART design programů 4) ;——sladění výzkumu s tématy evropských výzkumů a harmonizaci statistických dat;——rozvoj přístupů a eventuálních nových přenosných struktur;——úsilí o získání jak místních zdrojů financování výzkumu, tak zdrojů z EU;——rozvoj partnerství s univerzitami.Důvěra v pořadateleSpokojenosts organizačnímikapacitamiPosílení/selhání důvěryKladné versus zápornéaspekty nákladůPočet změn v týmu<strong>do</strong>davatelů/zainteresovanýchkulturních operátorůVI.3) CBA (cost-benefit analysis) – analýzy návratnosti nákladů4) SMART (Simple Measurable Achievable Realistic Time) – jednoduše měřitelné a v reálném čase <strong>do</strong>sažitelné226 227VI.
Výzkumné programy bu<strong>do</strong>u definovány podle následujících kritérií:——cíle výzkumu;——strategie;——potenciální indikátory;——potenciální financování.Výzkumné programy bu<strong>do</strong>u realizovány Zápa<strong>do</strong>českou univerzitou.Monitorování a evaluace v praxiNásledující tabulka popisuje specifické části monitorovacího a evaluačního procesu, které obsahují inovativníaspekty:OpatřeníZaměření na středně<strong>do</strong>bouevaluaciNástroje transparentnostiÚloha hodnotitelePorovnáníPřístupZ evropské praxe je známo, že středně<strong>do</strong>bá evaluace má přímý <strong>do</strong>pad na rozho<strong>do</strong>vací proces, protouž evaluace v roce 2014 bude hlavně zaměřena na reportování a <strong>do</strong>pad procesu řízení.„Balanced scorecard” – ukazatele (veřejně přístupné na obrazovkách) bu<strong>do</strong>u zobrazovat informacejak pro občany města, manažery a vedení projektu, Evropskou komisi či českou vládu, tak pro širokouveřejnost na hlavním plzeňském náměstí, klíčových příjez<strong>do</strong>vých cestách a na webových stránkách.Informace bu<strong>do</strong>u aktualizovány každé dva týdny. Obrazovky bu<strong>do</strong>u umístěny od 1. ledna <strong>2015</strong>a bu<strong>do</strong>u ukazovat alespoň počet návštěvníků, index spokojenosti a počet akcí projektu Plzeň <strong>2015</strong>s důrazem na zcela nové aktivity. Doplňujícími údaji mohou být počet noclehů návštěvníků, poznámkači stížnost týdne, kterou může návštěvník zaslat pomocí SMS na centrální číslo, apod.Role evaluace není v týmu Plzně <strong>2015</strong> podceněna, naopak je vnímána jako podstatná součástprocesu. Proto bude zástupce hodnotitelského týmu zván na schůzky managementu a kreativníhotýmu zabývající se vývojem projektu a jeho perspektivou. Hodnotitelský tým vychází z dlouho<strong>do</strong>býchzkušeností, je zapojen v evropských sítích a je si plně vě<strong>do</strong>m toho, že evaluace a monitorování jsoupřidanou hodnotou v rozho<strong>do</strong>vacím procesu. Hodnotitelé bu<strong>do</strong>u mít k dispozici tým výzkumníků,studentů a <strong>do</strong>brovolníků, kteří bu<strong>do</strong>u školeni k provádění rozhovorů a terénního výzkumu.Za účelem získání poža<strong>do</strong>vaných dat bude navázán kontakt s Českým statistickým úřadem (zejménaRegionální pracoviště v Plzni), obcemi, odbornými institucemi a různými asociacemi. ČSÚ, Krajskýúřad Plzeňského kraje a Magistrát města Plzně bu<strong>do</strong>u poskytovat data ohledně turistiky, HDP, výnosůze služeb a subjektů poskytujících ubytování. Místní instituce (např. Regionální rozvojová agentura,Hospodářská komora, Úřad práce, Finanční úřad apod.) bu<strong>do</strong>u poskytovat data týkající se tvorbypracovních míst, aktivit malých a středních podniků, toků investic či počtu nově zapracovaných lidí.V rámci výzkumu bude navázán aktivní kontakt s DG Regio, oddělením Urban Auditu a EUROSTATu zaúčelem využití a sladění indikátorů i na této úrovni. Počítáme s úzkou spoluprací s evaluačním týmemv Monsu.2014 Výstupy z předběžné fáze bu<strong>do</strong>u publikovány na konci roku 2014. Lze předpokládat zajímavévýsledky, např. zda je město Plzeň svými občany nejčastěji považováno za univerzitní město a městoumění a kultury.Struktura a reportingZápa<strong>do</strong>česká univerzita vytvoří hodnotitelský tým z řad svých zaměstnanců, především akademických pracovníkůEkonomické fakulty, v jejichž čele bude stát expert vybraný na základě mezinárodního konkurzu. Vedle Ekonomickéfakulty Zápa<strong>do</strong>české univerzity bu<strong>do</strong>u zapojeny i další fakulty, například Fakulta filozofická, Fakulta aplikovanýchvěd a Fakulta pedagogická. Zkušení pedagogové a vědečtí pracovníci těchto fakult bu<strong>do</strong>u řídit jednotlivévýzkumy a šetření, pro které využijí dalších kapacit univerzity, studentů, <strong>do</strong>brovolníků a partnerských organizací.Struktura hodnotitelského týmu je navržena násle<strong>do</strong>vně:Organizační struktura monitoringového a evaluačního týmu Plzeň <strong>2015</strong>Projektový managementProfesionální vedení výzkumného programuČlenové: Programový manažer (vybrán na základě mezinárodní soutěže), 6 pedagogů ZČUPlzeň <strong>2015</strong> nebo ZČU(rozhodne se později)sběr datAkademická komiseAkademická <strong>do</strong>zorčí radaVýzkumný program: Zdroje a bariéry kultury v postkomunistickém regionuv rámci celé Evropy, Mezifakultní výzkumný program s pěti pilíři za využití financováníz národních a evropských zdrojůPřístup ke kultuřea návštěvnostVýzkumnéprojektyEkonomikaa turismusVýzkumnéprojektyKulturní živosta udržitelnostVýzkumnéprojektyImage a vnímáníprojektu EHMKVýzkumnéprojektyŘízenía implementaceVýzkumnéprojektyDůvěrav pořadateleVýzkumnéprojektyVedení hodnotitelského týmu——bude přímo reportovat <strong>do</strong>zorčí a správní radě společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s.;——bude ve spolupráci se společností Plzeň <strong>2015</strong>, o. p. s. navrhovat úpravy strategických cílů a opatření programových<strong>do</strong>kumentů města, zejména Programu rozvoje města a Programu rozvoje kultury.Zárukou udržitelného a transparentního výzkumu a hodnocení by měl být manažer výzkumného projektu, vybranýv mezinárodním výběrovém řízení, který reportuje přímo správní a <strong>do</strong>zorčí radě společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o. p. s.Využití financováníz evropských fondůNa financování evaluace a monitoringu akce Plzeň <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u vedle prostředků z městského,krajského a státního rozpočtu rovněž použity specializované granty z Evropské komise (např.z DG Zaměstnanost) a určitá část projektů bude spolufinancována EU z prostředků alokovanýchna monitorování a hodnocení. Na ty části výzkumného programu, které mají <strong>do</strong>pad na rozvojakademického výzkumu na evropské úrovni, lze využít prostředky na studie v oblasti kulturya podnikání z 8. a 9. výzkumného rámce (the 8th Framework Programme and the 9th FrameworkProgramme).VI.228 229VI.
Klíčové milníkyFáze a obsah 2010 2011 2012 2013 2014 <strong>2015</strong> 2016 2017 < 2017 Klíčové výstupyPředběžná fáze:implementace podmínek EHMKz přihlášky.xPrůzkum názorů občanů navnímání jejich města.Přípravná fáze:nastavení indikátorů a výzkum <strong>do</strong>tazů,žá<strong>do</strong>st EU o spolufinancování.Fáze „Co, k<strong>do</strong> a jak“:plánování, definování rizik, skenováníob<strong>do</strong>bných programů, kontrolamožných <strong>do</strong>padů, úprava indikátorů.Implementační fáze:hodnocení udržitelnosti a rozvoje,instalace obrazovek, důraz nadůležitost <strong>do</strong>padu této zprávy,otevřenost pro zpětnou vazbu.Post-implementační fáze:závěrečné hodnocení.x x Seznam indikátorů odsouhlasenýchpředstavenstvem,zahájení činnosti hodnotitelskéhotýmu.x x První zpráva o Impacts 15,akademická konference natéma <strong>do</strong>pady a odkaz.x x Druhá zpráva o <strong>do</strong>padecha odkazu (tato zpráva jepovažována za zprávu snejdůležitějším <strong>do</strong>padem, vizmonitorování v praxi výše).x x Srovnávací průzkum poukončení projektu. Závěrečnéhodnocení <strong>do</strong>padů projektuPlzeň <strong>2015</strong>. Závěrečnáprezentace.Fáze „Za horizontem“:nové projekty podle <strong>do</strong>saženéhostavu a vycházející z analýzy rozvoje.xTrvale udržitelné kontaktyuniverzity s hodnotiteli dalšíchEHMK.Monitorovací zprávy bu<strong>do</strong>u průběžně obsahovat hodnocení, zda jsou definované cíle <strong>do</strong>sahovány či nikoli a jakýdruh korekcí je třeba provést. Tento proces bude zahrnovat dvě fáze kontroly: kontrolu průběžnou a kontrolu následnou(srovnávající sadu cílů s <strong>do</strong>saženou realitou).VI.Zásadní partneři hodnotícího týmu:——správní rada a <strong>do</strong>zorčí rada společnosti Plzeň <strong>2015</strong> o. p. s.;——tým společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o. p. s.;——Zápa<strong>do</strong>česká univerzita v Plzni (zapojující příslušné fakulty);——síť odborníků a univerzit z jiných Evropských hlavních měst kultury;——vnitřní okruh akademiků, kteří se postupně zapojili <strong>do</strong> hodnocení projektu Plzeň <strong>2015</strong>;——Český statistický úřad, zejména Regionální pracoviště v Plzni;——Hospodářská komora;——Úřad práce v Plzni;——Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje;——Magistrát města Plzně a úřady městských obvodů;——Krajský úřad Plzeňského kraje;——obecní a městské úřady obcí v regionu a v České republice (viz kap. I/4);——příslušné regionální a místní úřady v zapojených oblastech a městech v zahraničí (viz kap. I/4);——agentura CzechTourism;230 231VI.
——agentura CzechTrade;——Institut umění – Divadelní ústav, Hudební informační středisko a další odborné instituce;——mezinárodní umělecké sítě.Měřitelnost efektů projektu v celé šířiMonitoring a evaluace popsané v této kapitole se ve větší míře zabývají „měřitelnými” ukazateli. Mnohem složitějšíje zhodnotit zcela zásadní a nezastupitelný přínos investic <strong>do</strong> kultury k rozvoji duchovních hodnot, kekultivaci společnosti a v případě plzeňského projektu také k rozvoji reálné občanské společnosti, postavené nazákladech participativní demokracie.Impacts 15 proto nejsou jen obvyklé indikátory, ale též otevření diskuse na evropské úrovni, která se věnujeoněm „neměřitelným”, exaktně nevyčíslitelným hodnotám a hledání cest ke zviditelnění a hlubšímu pochopenítěchto efektů, nejvyšší přidané hodnoty evropské civilizace. Jedině respekt k duchovním hodnotám společnostivrátí Evropě místo, které jí v celosvětovém kontextu náleží.2 Hodlá město zavést speciálnísystém monitorování a hodnocenípro finanční řízení?Hodnocení a monitorování finančního managementu bude provedeno na třech úrovních:a) interní kontrola a monitorování finančních operací;b) externí kontrola a monitorování finančních operací zakladatelem a poskytovatelem prostředků a darů;c) nezávislý audit.Interní kontrola a monitorování finančních operacíInterní kontrola a monitorování finančních toků bu<strong>do</strong>u probíhat podle interních pravidel, která bu<strong>do</strong>u vydánaředitelem společnosti Plzeň <strong>2015</strong>, o.p.s. Účelem interní kontroly a monitorování bude monitorování:——rozpočtu;——úrovně nákladů a výnosů;——efektivního využití prostředků kulturní společnosti.Interní kontrola bude zaměřena na:——kontrolu rozpočtu a kontrolu nákladů a výdajů (provádí ředitel společnosti, finanční ředitel a dalších osoby)jednou měsíčně;——předběžnou, průběžnou a zpětnou kontrolu finančních operací nad 100 000 Kč / 3 846,15 € (dle pravidel společnostipři každé operaci);——inventuru prostředků společnosti dvakrát ročně;——kontrolu finančních výdajů (provádí <strong>do</strong>zorčí a správní rada) minimálně jednou ročně;——odsouhlasení rozpočtu a odsouhlasení eventuálních změn v rozpočtu správní a <strong>do</strong>zorčí ra<strong>do</strong>u;——odsouhlasení ročních finančních uzávěrek a odsouhlasení výročních zpráv společnosti.Externí kontrola a monitorování finančních operacíKontrola a monitorování finančního managementu bu<strong>do</strong>u prováděny zakladatelem společnosti a dalšími poskytovateliprostředků a darů z veřejných rozpočtů. Bude vyplývat ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontroleveřejných služeb a jejich změn.Externí kontrola využití prostředků z EU bude provedena na základě příslušné platné legislativy a meto<strong>do</strong>logieČeské republiky, či legislativy EU.Externí kontrola darů a grantů z neveřejných zdrojů bude podléhat podmínkám stanoveným dárcem.VI.Nezávislý auditFinanční uzávěrka (audit) bude provedena jednou ročně na základě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákonač. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a jejich změnách. Audit bude proveden autorizovanýmnezávislým auditorem.232 233VI.
VI.234 235VI.
Další informaceVII.můžeš si se mnou povídat<strong>do</strong>tkni se, něco tu pro tebe mámVII.236 237VII.
VII.1 Jaké má přihláška vašeho města silnéstránky a jaké má rozhodující parametry proúspěšné získání titulu Evropské hlavní městokultury? Jaké jsou na druhé straně její slabiny?Posoudit silné a slabé stránky přihlášky je pro ty, kteří ji psali, dali <strong>do</strong> ní své srdce a obětovali jí mnoho bezesnýchnocí, velice těžké.Zároveň to nelze ani bez posouzení silných a slabých stránek prostoru a <strong>do</strong>by, v nichž přihláška vznikla.SILNÉ STRÁNKY PŘIHLÁŠKY A VNĚJŠÍ PŘEPODKLADY PRO ÚSPĚŠNOU REALIZACI PROGRAMU——Posun (či návrat ke kořenům) v tématu EHMK – od revitalizace prostoru k revitalizaci člověka.——Jasně definovaná vize projektu spočívající v propojení dvou evropských duševních světů – od minulosti k bu<strong>do</strong>ucnosti,od totality ke kreativitě – směřující k radikální změně v myšlení a chování jedinců i města jako celku,bez níž nelze uvažovat o oprav<strong>do</strong>vém vstupu <strong>do</strong> Evropy.——Dostatečně dlouhý proces tvorby přihlášky (tři roky).——Využití principu participace při tvorbě přihlášky a přiblížení se k běžným evropským demokratickým metodámrozho<strong>do</strong>vání a řízení.——Slogan Otevřete si Plzeň! – Pilsen, Open Up!——Široce pojatý návrh programu strukturovaný <strong>do</strong> čtyř proudů, které charakterizují plzeňskou situaci – Uměnía technologie, Vtahy a city, Tranzit a menšiny a Příběhy a prameny.——Jednoznačně definovaný postup při výběru a řízení jednotlivých projektů.——Síť partnerů pro realizaci projektu na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni.——Soulad programu s dlouho<strong>do</strong>bými programovými vizemi a cíli města i regionu.——Nastavení spolupráce s městem Mons.——Nastartování mezinárodní sítě kulturních center v bývalých pivovarech.——Jasně definovaný způsob organizace projektu formou obecně prospěšné společnosti, jejíž založení již byloschváleno politickými orgány města.——Přehledný návrh financování akce s jasně vymezeným podílem příspěvků od města a <strong>do</strong>tací z fondů EU.——Fundraisingová strategie vytvářející předpoklady pro získání sponzorských příspěvků.——Strukturovaný soubor investic na zlepšení situace v <strong>do</strong>pravní obsluze města a v oblasti životního prostředí.——Návrh v Česku unikátní konverze památkově chráněné bu<strong>do</strong>vy bývalého pivovaru Světovar na multižánrovékulturní centrum.——Nová bu<strong>do</strong>va Zápa<strong>do</strong>české galerie splňující mezinárodní požadavky na moderní muzea umění.——Klíčové investice <strong>do</strong> kulturní a volnočasové infrastruktury, jež mají město, region a další subjekty zájem realizovati bez získání titulu EHMK.——Komunikační strategie zaručující maximální otevřenost a <strong>do</strong>statečnou propagaci projektu i ceny Meliny Mercouri.——Sofistikovaný systém hodnocení a monitoringu zajišťovaný odborníky ze Zápa<strong>do</strong>české univerzity a nezávislýna společnosti Plzeň <strong>2015</strong>.——Vnější předpoklady pro naplnění programové vize a pro realizaci projektu:• rozumně velké město se 170 000 obyvateli;• silné centrum regionu;• město na hranici – Plzeň dlouho<strong>do</strong>bě ležící na rozhraní dvou světů;• <strong>do</strong>stupné město – <strong>do</strong>brá <strong>do</strong>stupnost města, blízkost hlavnímu městu Praze a německé hranici;• město s dlouho<strong>do</strong>bou strategií rozvoje zaměřenou na inovativní podnikání v synergii s rozvojem kulturya péčí o prostředí;• průmyslová tradice města;• postupný rozvoj znalostní ekonomiky;• zázemí pro technické, humanitní i kulturní vzdělávání na střední i univerzitní úrovni;• účinné nástroje dlouho<strong>do</strong>bé a koordinované podpory kulturních akcí;• Program rozvoje kultury na léta 2009–2019, vypracovaný participativním procesem;• identifikace obyvatel s městem;• světový věhlas plzeňského piva Pilsner Urquell;• předpoklad podpory měkkých projektů v novém programovém ob<strong>do</strong>bí EU od roku 2013;• prosazování nové kulturní vize EU vyjádřené v <strong>do</strong>kumentu Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturnícha tvůrčích odvětví.PARAMETRY PRO ÚSPĚŠNÉ ZÍSKÁNÍ TITULU EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURYInovativnost – programová vize si dala za cíl změnu myšlení a společenského chování, proměnu Plzně v otevřené,komunikující, přátelské a učící se město s evropským významem.Reálnost – koncepce programu i klíčové investiční akce jsou navrženy tak, aby byly z hlediska finančního i organizačníhozvládnutelné a přinesly žá<strong>do</strong>ucí společenské a ekonomické efekty. Jinými slovy nejde o bombastickýprojekt rozsáhlých investic a kulturních akcí, ale o projekt ambiciózní svou dlouho<strong>do</strong>bou vizí.Otevřenost – projekt předpokládá maximální zapojení partnerů. Projekt je otevřený změnám a <strong>do</strong>plňkům navrženýmv souladu se základními principy v letech 2011–2014.Transparentnost – organizace projektu, systém hodnocení a monitoringu programu a kontrolní mechanismyfinančního řízení zaručují maximální transparentnost procesu realizace projektu.Stabilita – město i region již vyjádřili vůli projekt realizovat. Město má důvěru ve stávající tým kandidatury a chcejej dále rozvíjet. Maximální zapojení partnerů zaručuje celospolečenskou stabilitu projektu.Udržitelnost – udržitelnost koncepce programu i navržených investic je zajištěna na ob<strong>do</strong>bí <strong>do</strong> roku 2016 a dále.Projekt EHMK zapadá <strong>do</strong> dlouho<strong>do</strong>bých koncepcí města i kraje, jejichž <strong>do</strong>ba realizace přesahuje rok <strong>2015</strong>.238 239VII.
SLABÉ STRÁNKY PŘIHLÁŠKY A OHROŽENÍ REALIZACE PROJEKTU——Nepřesvědčivé návrhy projektů některých důležitých partnerů, spočívající v jejich neochotě měnit osvědčenépřístupy a otevřít se Evropě.——Potíže v komunikaci s některými regionálními partnery z důvodu „žárlivosti“ na Plzeň.——Dosud ne<strong>do</strong>řešené obsazení důležitých pozic v týmu (PR manažer a finanční ředitel).——Nezaručené financování ze strany České republiky.——Závislost realizace některých investic <strong>do</strong> infrastruktury na <strong>do</strong>tacích ze strukturálních fondů EU.——Vnější rizika, jež má projekt snahu odstranit:• provinční charakter města;• konzervatismus provázený nízkou tolerancí;• neschopnost vyrovnat se s kulturními a sociálními potřebami národnostních menšin;• nedůvěra v novinky a výjimečnosti;• málo progresivní a málo sebevě<strong>do</strong>má současná kulturní produkce;• malá účast kulturních provozovatelů a aktérů na poli kultury v evropských sítích;• nízká míra místní spolupráce a vytváření kontaktů mezi kulturními institucemi, podnikateli, š<strong>kola</strong>mi a jednotlivci;• chybějící kulturní infrastruktura;• chybějící vzdělávání v umění – např. dramatické umění, tanec, kulturní management a animace kultury (sekundárnía terciární vzdělávání).——Vnější hrozby, jež projekt nemůže ovlivnit:• krach nebo odsunutí firem s výrobami s nízkou přidanou hodnotou s důsledkem vysoké nezaměstnanosti;• přetrvávající politická nestabilita v ČR;• zpolitizování projektu, korupční jednání;• nepříznivý postoj nového vedení města po volbách 2010;• přetrvávání nebo prohloubení ekonomického poklesu, ve<strong>do</strong>ucí k dalšímu omezení veřejných rozpočtů.2 Hodlá město pro nadcházející létarozpracovat konkrétní kulturní projekty bezohledu na výsledky přihlášky <strong>do</strong> soutěžeo titul Evropské hlavní město kultury? Připojteprosím komentář.Město Plzeň projevuje dlouho<strong>do</strong>bou a cílenou snahu o rozvoj kultury a jejích konkrétních projevů již od 90. let,což se promítlo i <strong>do</strong> Programu rozvoje kultury na léta 2009–2019.Jeho zájem o titul EHMK je logickým vyústěním dlouho<strong>do</strong>bé vize a získání prestižního titulu by mohlo zásadnímzpůsobem napomoci realizaci smělých cílů a záměrů města a okolí.V případě, že by město titul nezískalo, lze předpokládat značný opad zájmu, který nyní narůstá zvláště v širocerozvětveném neziskovém sektoru. Snahou přípravného týmu by přesto bylo v započatém procesu „bottom-up“pokračovat a realizovat záměry diskusních fór, sloužících k cenné výměně zkušeností včetně aktivit napojenýchna síť A Soul for Europe. Stejně tak by město nadále pokračovalo ve studii optimalizace podmínek bu<strong>do</strong>ucíhoprovozu areálu Světovar s využitím <strong>do</strong>bře nastartované sítě nesoucí podtitul „To beer or not to beer?!“.Realizace investičních záměrů je zakotvena v uvedeném Programu rozvoje kultury, a tak lze předpokládat, ževytvoření nových prostor pro současné umění by vedlo k jeho dalšímu rozvoji a související diverzifikaci kulturnínabídky. Konkrétní projektové záměry však bude složitější realizovat bez důležité finanční podpory, kterou byzískání titulu mohlo generovat.Kulturní nabídka města <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong> by s největší pravděpo<strong>do</strong>bností nenarostla <strong>do</strong> tak velkých rozměrů, jakje popsáno v přihlášce. Snahou by však bylo podpořit vícezdrojové financování a jeho transparentní nastavenína úrovni města a kraje, a to především pro široké pole neziskových organizací, a umožnit tím realizaci menšíchprojektů nejen na lokální úrovni, ale i s přesahy mezinárodními.Kandidátský tým v každém případě počítá se zavedením arts managementu na Zápa<strong>do</strong>českou univerzitu, a protoby nadále podporoval proces zvyšování kompetencí místních organizátorů a jejich zapojování <strong>do</strong> evropskýchprojektů včetně spolufinancování z EU.Proces kandidatury kaž<strong>do</strong>pádně vyvolal zajímavou a problematickou diskusi o postavení jednotlivých aktérůna poli kultury a možnostech jejich dalšího směřování. Pravidelně se opakující akce by měly tak jako tak <strong>do</strong>spětk výraznému kvalitativnímu posunu a většímu evropskému záběru a zároveň přivykat konkurenci nových impulsů,které vznikají z bytostné potřeby místních občanů.VII.240 241VII.
3 Dále prosím uveďte další připomínkya komentáře, které na téma přihláškypovažujete za nutné.Druhé kolo plzeňské kandidatury připomínalo sprint neustále se rozšiřujícího přípravného týmu v komunikacis co nejširším okruhem zájemců ze všech oblastí života ve městě i regionu. Výsledkem je neuvěřitelně dynamickýproces aktivizace veřejnosti „z<strong>do</strong>la“, který odkrývá řadu skrytých problémů, a zároveň otevírá nové příležitostipro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví v celé lokalitě.Přípravný tým si velmi váží velkého zájmu místních občanů a organizací a rád by touto cestou poděkoval za veškeroukonkrétní pomoc, podporu a uznání. Děkuje i za všechny <strong>do</strong>bře míněné kritické postřehy a připomínky,které jsou nesmírně důležitou zpětnou vazbou.Závěrem jen několik postřehů z procesu oslovování veřejnosti:„Bruselský jazyk“ je na míle vzdálen realitě, v níž lidé žijí. Působí akademicky, sofistikovaně, nezáživně a hlavněnesrozumitelně. Je to velká škoda, protože směr, jímž se evropská kulturní agenda ubírá v posledních letech, jeatraktivní a je v souladu s pocity velké většiny odborníků a běžných občanů i v České republice.Vysvětlování a přeformulování bruselské terminologie stálo tým kandidatury mnoho energie. Při samotném procesupsaní přihlášky se tým snažil o záživnější, osobnější přístup reflektující reakce konkrétních aktérů z Plzeňska.Získá-li město titul EHMK, máme v úmyslu v této cestě pokračovat a věnovat se srozumitelnému výkladu „bruselskýchvizí“ různými inovativními formami se zapojením umělecké obce. Inspirací může být i svérázný českýpřístup k úřednickému či politickému „ptydepe“, odrážející se ve slavných divadelních kusech.Výsledek chystaných brainstormingů a studií by mohl být velmi zajímavým podnětem a inspirací i pro Evropskoukomisi samotnou.VII.242 243VII.
Poznámky244 245
Vizualizace nové bu<strong>do</strong>vy divadla je použita se svolením autorů Vladimírka Kružíka a Jindřicha Smetany, Helika, a.s.Vizualizace nové bu<strong>do</strong>vy Zápa<strong>do</strong>české galerie je použita se svolením autorů Ladislava Kubya Tomáše Pilaře, Kuba & Pilař ArchitektiProvozní schéma Muzea designu a životního stylu je použito se svolením autorů Tomáše Prouzya Jaroslavy Zimy, ateliér D3A, spol. s r.o.Vizualizace úprav Štruncových sadů a rekonstrukce Stadionu města Plzně jsou použity se svolenímautora Daniela Němečka, ADP NěmečekPlzeň <strong>2015</strong>Přihláška města Plzně <strong>do</strong> soutěže o titul Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>Vydalo Statutární město Plzeň, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 PlzeňAutorský tým: Šárka Havlíčková, Ida Kaiserová, Jana Komišová, Yvona Kreuzmannová, Mattijs Maussen,Kateřina Melenová, Anna Podlesná, Milan Svoboda, Petr Šimon a členové kreativního týmua další spolupracovníci uvedení v kapitole I/16Koordinátor přihlášky: Anna PodlesnáJazyková úprava: Kateřina Horváthová, Soňa Poláčková, Petr ŠimonAnglický překlad: Aleš Dvořák, Ric Giner, Skyland Kobylák, Barbora Pavelková, Senta Shan<strong>do</strong>vá, Marie TeskováJazyková úprava anglické verze: Filip MillerGrafická úprava a DTP: Věra Marešová, Ondřej ZámišFotografie: Jan Dienstbier, Václav Hynčík, Miroslav Chaloupka, Dana Kyndrová, Martin Pecuch, VeronikaPešková, Studio Petrohrad (Petr Polák a Lucie Pištorová), archiv Odboru prezentace a marketingu MMPTisk: TRICO spol. s r. o., PrahaNáklad: 150 ksPočet stran: 248ISBN: 978-80-254-7575-1Plzeň 2010www.plzen<strong>2015</strong>.eu246
Change language