10 Jak město plánuje začlenění <strong>do</strong> kulturníchaktivit podporovaných evropskýmiinstitucemi, případně jak hodlá zajistitsynergické působení s těmito aktivitami?Plzeň <strong>2015</strong> má v čele experty s bohatými zkušenostmi ze spolupráce s evropskými institucemi a v případě získánítitulu je připravena neprodleně kontaktovat veškeré potenciální partnery a aktivně se zapojit a reagovat na výzvyEvropské komise.Paralelním tématem naší komunikace je žena, v úvodu přihlášky ji podáváme velmi symbolicky a umělecky, alereálně se hodláme věnovat zlepšení postavení žen ve společnosti a respektu k nim nejen na evropském kontinentu.Aktivně se účastníme mj. příprav konferencí „Žena tvůrčí osobnost 21.století”, které jsou chystány v roce2011 <strong>do</strong> Afriky (Keňa) a 2013 <strong>do</strong> Jižní Ameriky a není vyloučeno, že rok <strong>2015</strong> bude zaměřen právě na Plzeň. Kulturajako vektor rozvoje zemí třetího světa je pro nás tématem úzce spojeným právě s touto problematikou.S ohledem na fakt, že většina konkrétních programů evropských institucí na rok <strong>2015</strong> je momentálně ve fázitvorby a veřejného připomínkování, máme ještě příležitost se v případě získání titulu EHMK aktivně zapojit <strong>do</strong>finálních fází a hledat optimální cesty k naplnění našich vizí.Vedle Bruselu a Štrasburku úzce a dlouho<strong>do</strong>bě spolupracujeme se zahraničními institucemi, které sídlí na územíČR a přímo se zajímají o rozvoj kulturní spolupráce (Goethe Institut, British Council, Pro Helvetia, Centre Wallonie,Francouzský institut a další), i reprezentací EU v Evropském <strong>do</strong>mě nebo prostřednictvím nevládních organizací,jako jsou „Ano pro Evropu” a jiné.Jedná se prioritně o spolupráci v rámci programu Culture – už letos je několik projektů v Plzni zapojeno <strong>do</strong> sítípodporovaných z programu Culture, např. Platform 11+, Parkinprogress, Aerowaves, Nová síť – DNA apod., neménědůležité jsou i další oblasti otevírající možnosti širšího zapojení všech skupin aktivních občanů.Na samotném poli kultury má Plzeň <strong>2015</strong> zájem vstoupit <strong>do</strong> diskuse o evropské vizi kultury, zapojit se <strong>do</strong> veřejnýchdebat o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví a, bu<strong>do</strong>u-li konstelace příznivé, pokusit se vytvořitna malém a přehledném území „modelový příklad” (case study) uplatnění těchto principů, konečně (a nejspíšpoprvé) i na území bývalého východního bloku.S kulturou úzce souvisí oblast vzdělávání stejně jako podpory mládeže, Plzeň <strong>2015</strong> počítá s rozšířeným zapojenímvšech druhů škol a organizací dětí a mládeže <strong>do</strong> programů Leonar<strong>do</strong>, Erasmus nebo Grundtvig. Mnozí jsoutaké již zapojeni <strong>do</strong> programu Youth for Europe. Cílem je především podpora vyšší mobility studentů a mladýchlidí s důrazem na umění a kulturu. Vedle nejmladší generace hodláme zásadně rozšířit porgramy celoživotníhovzdělávání (Live Long Learning) pro všechny generace tak, abychom zajistili maximální připravenost partnerů narealizaci náročných záměrů roku <strong>2015</strong>.Podstatné efekty přináší kulturní vize města v oblasti zaměstnanosti a v sociální sféře. Plzeň přímo iniciuje konkrétníprojekty zabývající se tématy gendrovými, ale i podporou evropského sociálního dialogu a zapojuje se tak<strong>do</strong> “Progress Programme”.Zásadní význam mají pro město výměny zkušeností a diskuse k <strong>do</strong>bré i špatné praxi v otázkách kulturní a sociálnípolitiky, a to včetně sle<strong>do</strong>vání vývoje v oblasti tvorby nových pracovních příležitostí v sektoru kultury a tvůrčíchodvětví. Jedná se o tzv. “Mutual Learning Programme”, kterého hodláme v dané oblasti využít.Velký zájem o hlubší spolupráci má Plzeň <strong>2015</strong> v rámci tzv. “Return Fund” – “Integration fund of Directorate Generalefor Justice Liberty and Security” se zaměřením na zkušenosti veřejné správy s migranty. Na stejné témanavazují inciativy Rady Evropy, <strong>do</strong> jejíchž sítí máme zájem se v souvislosti s EHMK zapojit aktivněji.Pro úspěch projektu EHMK je zcela nepostradatelná solidní komunikace na evropské i celosvětové bázi. Na tétopůdě počítáme s přímým napojením na Europe Direct nejen tradičními formami komunikace, ale i pořádánímworkshopů a seminářů pro novináře a různé experty, oficiálními návštěvami apod. Ve své strategii budeme sle<strong>do</strong>vattematické zaměření jednotlivých let vyhlašované Ra<strong>do</strong>u EU.I. 48 49I.
I. 50 51I.Věci veřejnéPojem „věci veřejné“ je politikum – a to v tomsmyslu, že jakákoliv činnost ve veřejné sféřev demokratickém systému je politickýmjednáním. Ovlivňuje totiž nějakým způsobemvšechny ostatní členy demokratické „polis“…jednou ze základních forem participace na„věcech veřejných“ je v moderních společnostechracionální diskuse „věcí veřejných“v onom prostoru, který se nazývá veřejnost.Jiří Pehe: Participace občanů na věcechveřejnýchParticipacePojem participace označuje v hlavnímslova smyslu podíl, účast nebo účastenství.V sociologii je vnímán jako svazek mezi lidmizaložený na citové afinitě, důležitý pro sjednocenív jedné komunitě. Politická participacepředstavuje aktivní zapojení jednotlivcůa skupin <strong>do</strong> procesů vládnutí.11 Participace jako základní princip anebvyplnění prázdného místa.Prázdné místoStalo se, že v systému otázek pro města ucházející se o titul EHMK <strong>2015</strong> se ztratila otázka č. 11. Plzeňský projektovýtým se rozhodl vyplnit toto prázdné místo závěry diskusí s místními a regionálními aktéry o ožehavémproblému – participačním procesu. Pojem participace se stal červenou linkou propojující veškeré aktivity týmukandidatury Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>. Domníváme se, že se nám zdařilo vytvořit kolem týmu okruh aktérů z oblastikultury, ale též z oblasti sociální i ekologické, kteří se s kandidaturou sžili a začali komunikovat nejen s nositelikandidatury, ale i navzájem.Projektový tým se tedy rozhodl provést v rámci prací na přihlášce <strong>do</strong> soutěže o titul Evropské hlavní město kultury<strong>2015</strong> „plzeňskou inventuru“, tj. shrnutí, jakým způsobem se obyvatelé podílejí na rozho<strong>do</strong>vání o městě a spoluvytvářejíjeho po<strong>do</strong>bu. Potřeba inventury nevznikla náhodně – participační proces je v Plzni dlouho<strong>do</strong>býa relativně (na poměry Česka) úspěšný.Cílem inventury bylo též odpovědět na otázku, co město kvalifikuje pro to ucházet se o titul a co by mohl samotnýprojekt EHMK, v případě že Plzeň uspěje, napomoci změnit.Mezi silné stránky města, které byly identifikovány dvěma pracovními skupinami, složenými ze zástupců neziskovéhoa veřejného sektoru, které se účastnily dvou kulatých stolů v rámci tvorby podkladů pro přihlášku, patřízejména:——Participační proces tvorby klíčových městských strategických <strong>do</strong>kumentů——Zapojování veřejnosti <strong>do</strong> věcí veřejných v oblasti plánování města——Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práci——Komunitní plánování sociální práce——Rozvinutý neziskový sektor ve městě——Participační proces v rámci kandidatury města Plzně na titul EHMK <strong>2015</strong>Participační proces tvorby klíčových městských strategických <strong>do</strong>kumentůPro tvorbu přihlášky na EHMK <strong>2015</strong> je klíčové, že základní strategické rozvojové <strong>do</strong>kumenty města, které rámujízáměry kandidatury, vznikly participačním způsobem, a jsou tudíž vyjádřením postojů, názorů a přání plzeňskéveřejnosti. Oba základní <strong>do</strong>kumenty, Program rozvoje města i Program rozvoje kultury přesahují navíc rok <strong>2015</strong>,takže zaručují pro projekty kandidatury dlouho<strong>do</strong>bý stabilní rámec.Program rozvoje města Plzně na léta 2003–2018 – Princip Partnerství jako hlavní principProgram rozvoje města Plzně vznikl na základě zapojení představitelů města, úřadů, zástupců významných institucí,podnikatelů, zástupců neziskových organizací a veřejnosti.Z právního hlediska je Program koordinačním a indikativním <strong>do</strong>kumentem, který nemá charakter obecně závaznéhopředpisu. Záměry zachycené v Programu a navržené postupy jejich realizace jsou závazné jen pro samotnéhopořizovatele Programu, kterým je město Plzeň. Pro ostatní fyzické a právnické osoby činné ve městě je závaznýjen v míře, s níž sami vysloví <strong>do</strong>brovolný souhlas. Program neobsahuje nástroj právní vynutitelnosti, představujevšak zvláštní „smlouvu“, kterou město Plzeň uzavírá se všemi společenskými aktéry, kteří ovlivňují či mohou v bu<strong>do</strong>ucnuovlivňovat jeho rozvoj. Program je tedy především produktem dialogu v rámci městské komunity a natom, jak široký bude tento dialog, závisí účinnost daného <strong>do</strong>kumentu. Princip partnerství se proto stal hlavnímprincipem tvorby a následně i realizace Programu.Na základě principu partnerství byly sestaveny specifické struktury pro tvorbu programu. Jednalo se zejménao řídící skupinu a posléze pracovní skupiny pro návrhovou část. Kromě politických představitelů města se <strong>do</strong>nich zapojili odborníci z plzeňských vysokých škol a jiných institucí, z podnikatelského sektoru i ze sektoru neziskového.Míra účasti veřejnosti na zpracování Programu byla v jednotlivých etapách prací diferencovaná. Zatímco situačníanalýza se jevila především jako práce odborná, v níž rozhodující roli musela sehrát městská správa (a zpětnouvazbu zprostředkovávaly průzkumy názorů veřejnosti), již v etapě vyhodnocování analýzy a formulace hlavníchproblémů města byla reflexe názorů veřejnosti (včetně její politické reprezentace) nevyhnutelná. Zcela <strong>do</strong>minantnímse pak princip partnerství stal při zpracování návrhové části Programu, v níž šlo o <strong>do</strong>sažení co nejširšíhokonsensu, pokud jde o Vize, Cíle, Opatření a Priority města.Vize rozvoje v rámci <strong>do</strong>kumentu představují dlouho<strong>do</strong>bé, relativně neměnné záměry rozvoje, které odrážejí podstatnézájmy většiny obyvatel města na cca 15 let. Cíle rozvoje konkretizují obsah vize pro jednotlivé oblasti životaměsta na cca 8 let a stávají se současně nástrojem kontroly realizace Programu. Opatření představují „zásobník“nástrojů a postupů, jejichž prostřednictvím by vytyčených cílů mohlo být <strong>do</strong>saženo. V jejich výběru se promítajíaktuální politické preference obyvatel města (výsledky jednotlivých komunálních voleb). Priority rozvoje definujírelativně konkrétní investiční i neinvestiční záměry na nejbližší 3–4 roky, naplňující vize a cíle rozvoje a mající jasnýobsah, smysl, garanta, spolupracující aktéry, náklady a termín realizace.Milníky v procesu zapojení veřejnosti v průběhu tvorby <strong>do</strong>kumentu jsou následující:V roce 2002 proběhla soutěž na výběr loga Programu rozvoje města Plzně, <strong>do</strong> níž byli zapojeni občané města.Prvním krokem analytické části byl průzkum názorů veřejnosti na základě náhodného výběru ze seznamu voličůMagistrátu města Plzně (osoby nad 18 let) v poměru 1:70, tj. na 70 obyvatel Plzně 1 oslovený občan. Jednalo seo cca 2 000 osob, které obdržely adresnou obálku s <strong>do</strong>tazníkem. Dalších 500 neadresných zalepených obálekbylo umístěno v informačním centru Magistrátu a na jednotlivých Obvodních úřadech městských částí městaPlzně. Tato šetření byla provedena na základě předpokladu, jemuž nasvědčovaly ohlasy obyvatel, že po mediálníprezentaci průzkumu a jeho zdůvodnění se rozšíří počet těch občanů, kteří se bu<strong>do</strong>u chtít k bu<strong>do</strong>ucnosti svéhoměsta vyjádřit.
Change language