1 Jakými infrastrukturními prostředky prozajištění <strong>do</strong>stupnosti město disponuje(regionální, celostátní, mezinárodní <strong>do</strong>prava)?Souběžně s touto tratí je plánována jedna z větví evropské vysokorychlostní trati (Norimberk – Plzeň – Praha –Brno – Ostrava – Katovice). Tato trať však bude zprovozněna nejdříve v roce 2020. V některých částech <strong>do</strong>sud neníupřesněno ani její trasování, které je komplikováno hustým osídlením České republiky. Pro Plzeň bude mít tatotrať význam, pokud bude ve městě vytvořena zastávka rychlovlaků, s čímž se zatím počítá.Vedle trati č. 170 mají pro regionální a nadregionální <strong>do</strong>pravu velký význam také trati č. 160 (Plzeň – Žatec), č. 180(Plzeň – Domažlice – Folmava), č. 183 (Plzeň – Klatovy – Železná Ruda) a č. 190 (Plzeň – České Budějovice).IV.HISTORIE: PLZEŇ NA KŘIŽOVATCE OBCHODNÍCH CESTMěsto Plzeň bylo založeno ve třináctém století pod názvem Nová Plzeň za účelem posílení královské moci a ekonomickéhorozvoje západní části českých zemí. Lokalizace Nové Plzně byla velmi <strong>do</strong>bře promyšlená – městoleželo ve středu plzeňské kotliny v místě křížení obchodních cest, které spojovaly střední a západní Evropu.Přes Plzeň se vracel z Německa <strong>do</strong> Prahy svatý Vojtěch, první Čech s širokým evropským rozhledem, tudy takévedly nejvýznamnější stře<strong>do</strong>věké cesty – Řezenská a Norimberská, zvaná též Zlatá stezka či Via Carolina. NázevVia Carolina, který je dnes pravděpo<strong>do</strong>bně nejznámější, je odvozen od jména významného českého vladařeevropského rozměru – krále českého, lombardského a arelatského, hraběte lucemburského a císaře římskéhoKarla IV.SOUČASNOST: PLZEŇ – KŘIŽOVATKA STŘEDNÍ EVROPYPlzeň má vynikající napojení na silniční síť, neboť leží na křižovatce několika silnic evropské silniční sítě. Nejvýznamnějšíz nich je mezinárodní silnice E50, ve<strong>do</strong>ucí po trase Francie – Německo – Rozva<strong>do</strong>v – Plzeň – Praha– Slovensko – Ukrajina – Rusko. Mezi Prahou a německými hranicemi vede po dálnici D5.Další dvě důležité evropské trasy, které Plzní procházejí, jsou:E49: Německo – Vojtanov – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice – Rakousko (silnice I/20).E53: Plzeň – Železná Ruda – Německo (silnice I/27).Regionální <strong>do</strong>stupnost Plzně zajišťují dálnice D5 a silnice I. a II. třídy, které koncentricky směřují <strong>do</strong> Plzně. DálniceD5 zajišťuje obsluhu území východně a západně od Plzně (Rokycansko, Stříbrsko, Tachovsko). Ze silnic I. třídy jezapotřebí zmínit silnici I/20, jež umožňuje napojení území na České Budějovice a Karlovy Vary, silnici I/27, obsluhujícíúzemí jižně a severně od Plzně, silnici I/26, ve<strong>do</strong>ucí <strong>do</strong> Domažlic a dále <strong>do</strong> Německa, a silnici I/19, kterávede jihovýchodním směrem a s Plzní spojuje území Brd.Co se týče silnic II. třídy, velký význam má silnice II/180, nazývaná též aglomerační okruh. Tato silnice sloužík okružnímu propojení sídel okolo Plzně. K <strong>do</strong>sažení její plné funkčnosti však bude třeba dalších investic.Město Plzeň je v <strong>do</strong>bré <strong>do</strong>pravní <strong>do</strong>sažitelnosti z Prahy (88 km), Šumavy (70 km) i atraktivních lázeňských městKarlových Varů (79 km) a Mariánských Lázní (74 km). Západní hranice země je vzdálena jen 75 km.Význam města jako <strong>do</strong>pravní křižovatky také zdůrazňuje fakt, že se v Plzni kříží několik celostátních železničníchtratí. Paralelou dálnice D5 je trať č. 170 (Praha – Plzeň – Cheb), která je v současnosti rekonstruována, aby <strong>do</strong>sáhlaparametrů odpovídajících evropským požadavkům.Vynikající <strong>do</strong>pravní poloha města v evropské silniční síti, zejména její vazba na trasu E50, byla velkým přínosempro ekonomickou transformaci Plzně v devadesátých letech. Dokončení jižního obchvatu Plzně na dálnici D5však přineslo odvedení tranzitní <strong>do</strong>pravy v nejvýznamnějším výcho<strong>do</strong>-západním směru mimo město. Plzeň seproto nyní potýká s problémem snížení zájmu o město, jež je v současnosti naprostou většinou projíždějícíchpouze objížděno, a není tak cílem jejich návštěvy. Tomuto nepříznivému vývoji musí Plzeň čelit zlepšením marketingucíleného na projíždějící a obecně zvýšením své atraktivity a nabídky pro turisty a návštěvníky. Získánítitulu EHMK <strong>2015</strong> je z tohoto hlediska pro město obrovskou příležitostí.JAK Z EVROPY DO PLZNĚ, Z PLZNĚ DO EVROPYLetecká <strong>do</strong>pravaPlzni nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Praze-Ruzyni. Letiště Praha zajišťuje pravidelné spoje <strong>do</strong> všechdalších českých měst s veřejnými letišti, <strong>do</strong> všech významných destinací v Evropě a také <strong>do</strong> některých důležitýchdestinací v Severní Americe, Asii, severní Africe a na Středním východě.Ruzyňské letiště je z Plzně <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>stupné automobilovou <strong>do</strong>pravou, od města je vzdáleno pouhých 85 kma cesta z centra Plzně až na Ruzyni trvá necelou hodinu.Komplikovaná je však <strong>do</strong>prava z Plzně na letiště veřejnou <strong>do</strong>pravou. Neexistuje žádný přímý autobusový spojPlzeň – Ruzyně, na železniční <strong>do</strong>pravu není letiště napojeno vůbec. Zástupci města proto jednají s konkrétními<strong>do</strong>pravci o zřízení přímé autobusové linky, jež by měla být zprovozněna <strong>do</strong> roku <strong>2015</strong>.V sousedství Plzně leží záložní vojenské letiště Plzeň-Líně, které 1. 7. 2001 získalo statut „mezinárodního neveřejnéholetiště pro lety VFR“, tedy pro lety uskutečněné ve dne za podmínek viditelnosti. Provozovatelem letiště jefirma Plane Station Pilsen s. r. o. Letiště je využíváno pro příležitostné přílety zejména soukromých letadel.Autobusová <strong>do</strong>pravaCentrální autobusové nádraží, ležící v centru města, umožňuje využití pravidelných linek <strong>do</strong> zázemí Plzně, <strong>do</strong> regionálníchcenter, jako jsou Rokycany, Klatovy, Tachov či Domažlice, dále <strong>do</strong> Prahy, Brna, Karlových Varů a dalšíchvelkých měst České republiky.Díky poloze města na trase Praha – Německo mají v Plzni zastávku mezinárodní linky <strong>do</strong> Anglie, Německa, Francie,Belgie, Holandska, Ukrajiny, Španělska, Švýcarska a Lucemburska.Z Plzně se tedy lze přímou autobusovou <strong>do</strong>pravou <strong>do</strong>stat <strong>do</strong> mnoha evropských měst, jako jsou Paříž, Londýn,Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart, Mnichov, Amsterdam, Brusel, Madrid, Lucemburk, Bern, Curych,Barcelona, Ženeva, Bonn a další.192 193IV.
Železniční <strong>do</strong>pravaPlzeň tvoří významný železniční uzel, v němž se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, ČeskýchBudějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Plzeň je tak díky své poloze v železniční síti propojena s mnoha významnýmicentry České republiky: s Ostravou, Bohumínem, Brnem, Českými Budějovicemi, Chebem, Jihlavou,Mostem, Olomoucí, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, s hlavním městem Prahou a též s lázeňskými a turistickýmicentry Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Železná Ruda. Z Hlavního nádraží je denněvybaveno přibližně 230 vlaků, směřujících <strong>do</strong> různých míst v plzeňském regionu, <strong>do</strong> velkých českých měst i <strong>do</strong>zahraničí. V Plzni staví mezinárodní rychlíky, které umožňují přímé spojení s Frankfurtem nad Mohanem, Mnichovem,Norimberkem a Stuttgartem. Dva přímé páry mezinárodních rychlíků spojují Plzeň se slovenskými městyŽilinou, Popradem a Košicemi.Vyšší kvalitu, rychlost, a tedy i atraktivitu železničních spojení přinese ukončení právě probíhající rekonstrukcetrati Praha – Plzeň – Cheb, která umožní zvýšení přepravní rychlosti na cca 160 km/hod a zajistí, aby vlakové spojeníPraha – Plzeň trvalo méně než jednu hodinu.Automobilová <strong>do</strong>pravaPlzeň je velmi <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>stupná ze střední i západní Evropy, zejména díky dálnici D5. Na bývalém hraničním přechoduRozva<strong>do</strong>v-Waidhaus navazuje na německou dálnici A6 s nejbližším velkým městem Norimberkem.V opačném směru je možné z Plzně přes Prahu pokračovat po různých dálnicích <strong>do</strong> několika směrů. Dálnice D1vede <strong>do</strong> Brna a dále pak <strong>do</strong> Kroměříže (v bu<strong>do</strong>ucnu <strong>do</strong> Ostravy), dálnice D2 se od D1 odděluje v Brně směremna Slovensko <strong>do</strong> Bratislavy. Severní Čechy a Sasko jsou z Prahy <strong>do</strong>stupné po dálnici D8, ve<strong>do</strong>ucí <strong>do</strong> Lovosic(v bu<strong>do</strong>ucnu <strong>do</strong> Ústí nad Labem), která pokračuje <strong>do</strong> Německa <strong>do</strong> Drážďan. Další dálnice D11 propojuje Prahua Hradec Králové a bude pokračovat <strong>do</strong> Polska.Propojení města s dálnicí D5 zajišťují čtyři dálniční přivaděče, z nichž poslední je v současnosti <strong>do</strong>končován. Doroku <strong>2015</strong> by měly být <strong>do</strong>stavěny některé úseky silnic navazující na přivaděče směrem <strong>do</strong> města.Snadná <strong>do</strong>stupnost města a jeho centra má ovšem i svou negativní stránku. Město je <strong>do</strong>pravou značně zatěžováno,což má nepříznivé důsledky na životní prostředí. V minulosti navíc proběhla výstavba kapacitních komunikacína okraji historického jádra města, a <strong>do</strong>šlo tak k výraznému poškození urbanistické struktury Plzně. Bylazničena část městských okružních sadů a byly omezeny přirozené vazby v území centra Plzně.Na kolePlzní ve<strong>do</strong>u dvě mezinárodní cyklotrasy sítě Eurovelo: Panevropská cyklotrasa Paříž – Praha (č. 37) a mezinárodnícyklotrasa č. 3 (Mnichov – Řezno – Plzeň – Praha).nádraží. Veřejnou diskusi na téma zkvalitnění vstupních bran <strong>do</strong> města jsme zahájili v roce 2010 ve spoluprácis organizací British Council v rámci projektu Urban Ideas Bakery.Autobusové nádražíCentrální autobusové nádraží se rovněž nachází v blízkosti centra města. Jeho pozici však není možno hodnotitjako příznivou. Je sice <strong>do</strong>bře napojeno na trolejbusové a autobusové linky městské <strong>do</strong>pravy, nachází se ale naopačné straně centra města než vlakové nádraží. Autobusy zastavující na tomto nádraží musí projíždět centremměsta, což způsobuje zdržení a přispívá k zahušťování <strong>do</strong>pravy na silnicích ve městě. Pro některé spoje jsou sicezřízeny nácestní zastávky, ideálním řešením by však bylo vybu<strong>do</strong>vání více autobusových terminálů v okolí centra,které by byly <strong>do</strong>bře napojeny na městskou veřejnou <strong>do</strong>pravu. Investice <strong>do</strong> nových autobusových terminálů však<strong>do</strong>sud nejsou připravovány.Bu<strong>do</strong>va autobusového nádraží svým vzhledem, vybavením a zázemím nesplňuje požadavky na moderní zařízeníveřejné <strong>do</strong>pravy. V bu<strong>do</strong>ucnu je nezbytné zlepšit prostředí a vybavení nádraží a zlepšit také stav náměstíEmila Škody, v jehož bezprostřední blízkosti se nádraží nachází. I tato prostranství jsou momentálně předmětemzmíněné veřejné diskuse v rámci projektu Urban Ideas Bakery.Doprava v kliduDlouho<strong>do</strong>bým problémem Plzně je ne<strong>do</strong>statečná vybavenost pro parkování a garážování vozidel v centru městai v obytných územích. Většina odstavných stání je umístěna na povrchu. Parkovací a garážovací <strong>do</strong>my a podzemníparkoviště se postupně zavádějí převážně v obytných částech města (zejména na Severním Předměstí)a u nových staveb. Zcela ne<strong>do</strong>statečná, stejně jako v řadě jiných českých měst, je kapacita parkování v návaznostina centrum.V centru Plzně je většina vozů návštěvníků i rezidentů odstavována na ulici, což podstatně snižuje atraktivitu městapro jeho občany i pro turisty. Tento fakt je též limitující pro pořádání kulturních, společenských a sportovníchakcí v centru města. Průjezd centra a parkování na náměstí značně ovlivňuje pohodu pobytu v tomto prostorua patří mezi jedny z hlavních omezujících faktorů atraktivity území.Na okraji historického centra se nachází tři záchytná parkoviště s celkovou kapacitou 317 stání – u Pekla, v sadechPětatřicátníků (obě zpoplatněna) a Na Rychtářce s místy vymezenými i pro zájez<strong>do</strong>vé autobusy (bez poplatku).Kapacita těchto parkovišť je vyčerpána. Další možnost parkování je v podzemních halových garážích s kapacitou250 stání v ulici U Trati. Těmto garážím však chybí rychlé a pohodlné pěší propojení s vlastním centrem Plzně,a jsou tudíž málo využívány. Investice <strong>do</strong> podchodu, který by přímé propojení garáží s centrem umožnil, bylapřipravena, ale bohužel odložena.IV.KDYŽ DO PLZNĚ PŘIJEDETEHlavní nádražíPlzeňské hlavní nádraží se nachází téměř ve středu města, má tedy velmi výhodnou polohu. Dlouho<strong>do</strong>bě bohuželnení <strong>do</strong>řešeno přímé propojení nádraží s městskou veřejnou <strong>do</strong>pravou. Významu nádraží a požadavku nazvýšení podílu železniční <strong>do</strong>pravy v <strong>do</strong>pravní obsluze města Plzně neodpovídá úroveň a kvalita jeho prostředí.I přes jistá zlepšení v minulých letech nádraží ani přednádražní prostor netvoří důstojnou „bránu“ <strong>do</strong> města a kazíprvní <strong>do</strong>jem, který si návštěvníci Plzně utvoří. Pro město a společnost Plzeň <strong>2015</strong>, o. p. s. (získá-li město titulEHMK) je tedy důležitým úkolem se společností České dráhy, a. s. a dalšími subjekty <strong>do</strong>hodnout zlepšení stavuV koncepčních <strong>do</strong>kumentech města se uvažuje o zřízení dvou systémů záchytných parkovišť – „Park and Ride“v okrajových částech města v návaznosti na městskou hromadnou <strong>do</strong>pravu a „Park and Go“ na okraji centra.Využití parkovišť „Park and Ride“ nemůže být úspěšné bez poskytnutí určitých výhod jeho uživatelům (např. zlevněnájízdenka MHD, slevy na vstupné apod.). Tyto výhody však v Plzni ještě nebyly <strong>do</strong>řešeny.Zkušenosti ze zahraničních měst ukazují, že reálnou možností řešení problému neúměrné zátěže městskýchcenter automobilovou <strong>do</strong>pravou a ne<strong>do</strong>statku parkování je kombinace restrikce <strong>do</strong>pravy v centru s nabídkouodstavných stání v kapacitních objektech „Park and Go“ v zázemí centra. Potřebná kapacita stání pro centrum194 195IV.