13 Jaké kontakty město (nebo orgán odpovědnýza přípravu akce) navázalo nebo hodlá navázat:– s provozovateli kultury ve městě?– s provozovateli kultury sídlícími mimo město?– s provozovateli kultury sídlícími v zahraničí?Vyjmenujte některé provozovatele, u nichžpředpokládáte, že s nimi budete spolupracovata specifikujte příslušné druhy výměn.areálu Světovar. Této hry se zúčastnili nejen zástupci plzeňských kulturních institucí, ale hlavně představitelé revitalizovanýchindustriálních prostor z celé České republiky i zahraničí (Stanica Žilina; Tabačka KulturFabrik Košice;Důl Mayrau Kladno; MeetFactory Praha). Zejména slovenští kolegové z košické Tabačky o plzeňský projekt projevilizájem (nepochybně motivováni tím, že Košice jsou nositeli titulu Evropské hlavní město kultury 2013), vyjádřilisvou podporu a zájem propojit aktivity Košic 2013 a Plzně <strong>2015</strong>, a to prostřednictvím vzájemné spoluprácemezi Tabačkou KulturFabrik, plzeňským sdružením Johan, o.s. (obě organizace jsou členy Trans Europe Halles)a později 4x4 Cultural Factory ve Světovaru a poskytnutím zkušeností v oblasti proměny industriálních prostor nakulturní centrum (zástupci košické Tabačky sehráli důležitou roli v přeměně areálu košických kasáren na Kasárne/Kulturpark – vlajkové lodi projektu Košice 2013).Již během předvýběrové etapy tým kandidatury připravil příznivé podmínky pro vytváření otevřeného prostorupro interdisciplinární a meziinstitucionální spolupráci. Tato platforma je reprezentována především tzv. otevřenoudatabází projektů (<strong>do</strong>stupná na www.plzen<strong>2015</strong>.cz), na jejímž základě je postavena kapitola č. II této přihlášky.Otevřenost všem zájemcům, deklarovaná sloganem kandidatury, tak byla naplňována v praxi a kontinuálnívýzva k podávání projektů zůstává na webu i po uzavření přihlášky <strong>do</strong> druhého <strong>kola</strong>.Zástupci klíčových kulturních institucí města i regionu jsou významně zapojeni <strong>do</strong> příprav kandidatury městaPlzně na titul EHMK <strong>2015</strong> již od počátečních kroků.Během předvýběrové fáze, tj. v letech 2008–2009, tvořili tito představitelé pracovní skupinu Kultura, a podíleli setak na tvorbě programové struktury plzeňské kandidátské přihlášky i strategického <strong>do</strong>kumentu Program rozvojekultury v letech 2009–2019. Jednalo se zejména o zástupce kulturních organizací zřizovaných městem Plzeňa Plzeňským krajem (Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Alfa, Plzeňská filharmonie, Knihovna města Plzně, Galerieměsta Plzně, Zápa<strong>do</strong>česká galerie, Zápa<strong>do</strong>české muzeum) či představitele dalších významných organizací(Techmania Science Center, Dominik Centrum, Ústav umění a designu Zápa<strong>do</strong>české univerzity v Plzni apod.).Kandidátská přihláška <strong>do</strong> předvýběrového <strong>kola</strong> i Program rozvoje kultury na léta 2009–2019 byly taktéž ovlivněnyspoluprací se zástupci kulturních institucí z Horního Falcka (Řezno, Schönsee, Amberg, Weiden aj.), českýchpoboček Alliance Française, British Council, partnerských měst (zejména Lutych a Řezno) a v neposlední řadětaké s představiteli minulých, současných, bu<strong>do</strong>ucích či kandidátských Evropských hlavních měst kultury (Mons,Linec, Štýrský Hradec, Essen, Gdaňsk, Prešov, Košice, Marseille aj.).Výslednou po<strong>do</strong>bu Programu rozvoje kultury v letech 2009–2019 ovlivnilo více než dvě stě odborníků, zástupcůkulturních organizací a sdružení z města i regionu. Jejich seznam byl uveden v první kandidátské přihlášce.Počátkem druhého <strong>kola</strong>, tj. v lednu 2010, učinila umělecká ředitelka Yvona Kreuzmannová dva zásadní krokytýkající se intenzivnějšího zapojení kulturních provozovatelů <strong>do</strong> příprav kandidatury na titul EHMK:——rozšíření tzv. kreativního týmu Plzně <strong>2015</strong> o nové členy, představitele plzeňské i celorepublikové kulturnía umělecké scény;——otevření původní pracovní skupiny Kultura i představitelům neziskových organizací, místních akčních skupin,nezávislým umělcům napříč žánry a její propojení s kreativním týmem v rámci tzv. širšího kreativního týmu.Součástí tohoto nástroje je též databáze <strong>do</strong>brovolníků a <strong>do</strong> bu<strong>do</strong>ucna také kulturních promotérů, produkčních,kurátorů a manažerů, sponzorů a grantových možností. Uvedený princip by měl pomoci vytvářet společenskéa pracovní kontakty mezi uměním, humanitními vědami, technickými obory a podnikatelskou sférou.Významní kulturní operátoři z Plzně, regionu, České republiky i zahraničí, s nimiž bude projekt spolupracovati nadále, jsou podrobně představeni v otázce II/2 této přihlášky. Vzájemná spolupráce a jejich zapojení <strong>do</strong> projektuPlzeň <strong>2015</strong> bude probíhat zejména prostřednictvím kulturních a uměleckých projektů. Kromě toho budeprohlubováno zapojení Plzně <strong>2015</strong> <strong>do</strong> mezinárodních sítí, více viz otázka I/8.Kromě kulturních organizací, tvořících páteř otázky II/2, bude tým kandidatury nepochybně spolupracovat i s dalšímipartnery Plzně, regionu i zahraničí, a to zejména vzájemnou podporou kulturně-sociálních a edukativníchaktivit směřujících k posílení občanské společnosti, vzájemné toleranci a spolupráci a evropské sounáležitosti.Jde o široké spektrum subjektů lokálních, národních i mezinárodních, které jsou považovány za neméně důležitépartnery a které patří k podporovatelům plzeňského projektu. Jsou to např. Český Západ, Centrum Dubrava Záhřeb(Chorvatsko), Člověk v tísni, Ocet (oblastní centrum environmentální tvorby), Cultura Africa, Slovensko-českýklub, Alliance Française, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee (Německo), Fair Life, Klub cestovatelů při Masarykověgymnáziu, Asociace nestátní neziskových organizací Plzeňského kraje, Jsme částí Země, Občanské sdruženíHumr, Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, Centrum španělské kultury a vzdělávání,Bezejmenná čajovna, Miret, Boheme Bayerisch-Böhmischer Kulturverein in Amberg e.V, ale i zastoupení zahraničníchkulturních center v ČR, např. Goethe Institut, British Council, Francouzský institut v Praze, Institut Cervantes,Pro Helvetia, Centre Wallonie a kulturní atašé či zastoupení velvyslanectví ostatních zemí v ČR.V neposlední řadě Plzeň kontinuálně pracuje s partnerskými městy, jejichž síť byla podrobně popsána v přihlášceTyto kroky vedly k obohacení kulturních akcí pořádaných na podporu kandidatury a hlavně pozitivním způsobemv prvním kole.ovlivnily aktivní zapojení nejrůznějších subjektů a osobností <strong>do</strong> programových záměrů projektu Plzeň <strong>2015</strong>,Detaily projektových záměrů jsou popsány v kapitole II/2 a aktivní zapojení Plzně <strong>2015</strong> <strong>do</strong> sítí a dalších mezinárodníchpředstavených v kapitole č. II této přihlášky.partnerství především v kapitole I/8.Kromě výše uvedeného město Plzeň i ve druhém kole pokračovalo v realizaci konceptu Kreativních měst:I.1<strong>2.</strong> března 2010 uspořádalo již šesté kolo Hry bu<strong>do</strong>ucí město (Future City Game), tentokrát na téma revitalizace64 65I.
14 V čem je navrhovanýprojekt novátorský?Projektem Plzeň <strong>2015</strong> jsme se vydali cestou, kterou lze z celé řady důvodů považovat za inovativní, novátorskou,v naší zeměpisné šířce ojedinělou, jakkoli její podstata je „stará jako lidstvo samo“.Vracíme se ke kořenům, k podstatě lidské bytosti a snažíme se vrátit postavení člověka – občana na místo, kterému náleží. Hovoříme o zodpovědnosti jedince za vše, co se kolem něho děje, čeho je součástí. Za nejbližší okolí,ve kterém žije, stejně jako za postoj k dění na nejvyšší úrovni státu a směřování Evropy jako takové.Vracíme se k základům skutečné občanské společnosti postavené na přirozené participativní demokracii, cožnení v Česku ničím samozřejmým. Tím se obracíme vstřícně k evropským zásadám demokracie, jak naznačujemeod úvodních pasáží. „Nesamozřejmost“ pouhé existence malých národů, jakým jsou Češi, v návaznosti na neblahézkušenosti dvou nedávných totalit, vyústila po dvaceti letech křehké demokracie v chaos v mnoha lidskýchduších. Doprovází ho etický marasmus, ztráta či narušení hodnotových systémů, upozadnění samotné role kultury,která po staletí formovala evropský kontinent a zásadně ho vždy odlišovala od ostatních.Rozhodli jsme se pro cestu „z<strong>do</strong>la“ (bottom up), oslovení co nejširšího okruhu občanů, kteří postupně projevujízájem věci měnit. Systém z<strong>do</strong>la otevírá společnosti nové příležitosti, odhaluje neuvěřitelně silný potenciál, kterýzatím ne<strong>do</strong>stal svůj prostor. Ukazuje, že kultura je oprav<strong>do</strong>vým motorem společnosti, vždyť právě kulturní a tvůrčíodvětví patří k těm z mála, která prakticky nezasáhla ekonomická krize. Důraz na socio-ekonomické efekty kultury,její přínosy pro všechny oblasti života a „šíření osvěty“ o tzv. multiplikačních efektech podpory kultury patřík úkolům, které si kandidátský tým vzal za své.Jde nám v tomto širokém pojetí kultury a jejích přesahů o maximální synergii, propojení, navázání kontaktů, dialog,spolupráci na všech úrovních :——občan – město – kraj – stát – EU – svět;——neziskový sektor – služby, obchod, průmysl – veřejná a státní správa;——kultura – sociální služby – ekologie – sport – děti a mládež – lidská práva – gendre – <strong>do</strong>brovolnictví…Jde o složitý a dlouho<strong>do</strong>bý proces daleko přesahující horizont roku <strong>2015</strong>. Nesoustředíme se proto pouze nakulturní program daného roku a zároveň jsme ponechali prostor všem, kteří mají zájem se zapojit. Na principuotevřené permanentní výzvy hodláme program pozvolna <strong>do</strong>tvářet na tomtéž základu – z<strong>do</strong>la.Nové postupy se postupně daří uplatňovat i v oblasti investic a urbanismu. Namísto zadávání architektonickýchstudií se např. pro revitalizaci areálu Světovaru podařilo prosadit vyhlášení otevřené urbanistické soutěže tak,aby revitalizace rozsáhlého objektu byla optimálně zakomponována <strong>do</strong> života celé městské čtvrti. Oslovenímvšech zájemců o bu<strong>do</strong>ucí využití <strong>do</strong>jde zároveň k revizi uživatelského záměru a diskusi o trvalé udržitelnosti provozu.Novinkou je vytvoření mezinárodní sítě – otevřením diskusního fóra s podtitulem „To beer or not to beer“ natéma revitalizace pivovarů pro kulturní účely – optimálně v synergii s developerskými zájmy. Využití zahraničníchI. 66 67I.