V rámci zpracování analytické části <strong>do</strong>kumentu probíhala dále pracovní jednání – workshopy, za účasti veřejnostia neziskových organizací k upřesnění rozsahu a obsahu k 11 tématům situační analýzy. Na tuto etapu navázal dáleworkshop s významnými osobnostmi města, který zkoumal vztah Plzeňanů k Plzni. Na závěr proběhla konferencek přípravě podkladů pro projednání analytické části, jíž se účastnilo 134 osob v šesti odborných skupinách.Na analytickou část navázala v roce 2003 tvorba návrhové části <strong>do</strong>kumentu, v jejímž rámci <strong>do</strong>šlo k těmto participačnímkrokům:únorbřezenduben–květenčervenKonference k definici vize rozvoje města Plzně – cca 200 účastníkůAnketa v regionálním deníku k definici vize rozvoje města PlzněWorkshop s významnými osobnostmi města pořádaný Centrempro komunitní práci PlzeňExpertní studie Vize města Plzně optikou vybraných skupinobyvatel zajištěná Zápa<strong>do</strong>českou univerzitou v PlzniPracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhu cílů a opatřenípro řešení hlavních problémůPracovní jednání – workshopy – diskuse k návrhům aktivitlistopad Anketa v Radničních listech k <strong>do</strong>plnění seznamu aktivit –42 příspěvků (odpověď e-mail, vyplněný formulář)Konference k definování prioritProces tvorby Programu rozvoje města s aktivní účastí veřejnosti se odrazil v jeho úspěšném politickém přijetí.Program je systematicky monitorován a aktualizován. V roce 2006 se stala jedním z jeho klíčových projektů kandidaturaměsta na titul EHMK <strong>2015</strong>.Program rozvoje kultury na léta 2009–2019Korespondence se strategickými rozvojovými materiályProgram je v souladu se základními strategickými <strong>do</strong>kumenty města, ke kterým přihlíží a <strong>do</strong>plňuje je, a to zejménak Programu rozvoje města (PRM) a Integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). IPRM nese přímo název „Plzeň– Evropské hlavní město kultury <strong>2015</strong>“ a slouží k čerpání prostředků z Regionálního operačního programu narozvoj kulturní a volnočasové infrastruktury. Program se vztahuje i k druhému Integrovanému plánu města – „Plzeňuniverzitní“. Tyto <strong>do</strong>kumenty (PRM a IPRM) počítají s instrumentalizací kultury a umění a významně na ní stavídalší rozvoj města. Úkolem Programu rozvoje kultury je navrhnout, jak rozvíjet kulturu a umění tak, aby vytvářelyvýše zmíněné žá<strong>do</strong>ucí efekty.Program rozvoje kultury zejména konkretizuje to, jakým způsobem zajistit <strong>do</strong>sažení vize, kterou si město stanovujev „Integrovaném plánu rozvoje města – Plzeň město kultury <strong>2015</strong>“, a to, že:Plzeň se stane díky realizovaným investicím a úspěšně zvládnuté kandidatuře o titul Evropské hlavní město kulturyjednou z nejvyhledávanějších destinací pro návštěvníky v ČR po Praze, významným centrem kulturního a společenskéhoživota na celorepublikové úrovni, především díky nově vzniklým kulturním a vzdělávacím institucíma modelovým příkladům úspěšné realizace rozvojových projektů v oblasti kreativních průmyslů.škály vzdělávací soustavy, zástupci veřejných i soukromých médií, představitelé duchovní oblasti, politici). Způsobzpracování <strong>do</strong>kumentu je tak modelovým příkladem <strong>do</strong>bré praxe správy věcí veřejných.Zpracovatelský tým využil jak standardní metody participace, sloužící pro sběr „tvrdých dat“, tak inovativní postupy,které měly učinit proces přitažlivým a podpořit tvůrčí, otevřenou a neformální atmosféru. Standardní metodyparticipace jako veřejné setkání, pracovní skupiny ke klíčovým tématům, byly <strong>do</strong>plněny inovativními prvkya postupy. Jednalo se o vizuální identitu programu jako „kulturní kuchařky“, dále o neformální setkání typu „Oneto One Meeting“ s českým názvem Jeden na jednoho, která se odehrávala v kavárnách, restauracích a galeriíchve městě. Veřejnost měla možnost zaregistrovat si soukromý rozhovor s osobnostmi kulturního, uměleckéhoa duchovního života ve městě, stejně jako s představiteli vrcholné politické reprezentace. Mimo to vznikl i sběrný<strong>do</strong>kument, který zaznamenává celkový proces a jehož tvorba průběžně pozitivně stimulovala účastníky pracovníchskupin k intenzivnímu a přesnému formulování vlastních stanovisek a názorů.Předpoklady pro kandidaturu města na titul EHMK <strong>2015</strong>Město Plzeň v tvorbě tohoto <strong>do</strong>kumentu navázalo na poměrně dlouholetou tradici zapojování veřejnosti <strong>do</strong>tvorby strategických <strong>do</strong>kumentů, jíž se jednoznačně řadí mezi moderní demokratická evropská města 21. století.Zároveň tím výrazně naplňuje základní principy běžné v EU a požadavky na kandidátská města EHMK, totižtím, že „podněcuje účast umělců, zainteresovaných subjektů působících na kulturně-společenské scéně, jakoži všech obyvatel města i okolního regionu, podílejícího se na programu“. Tím splňuje jedno ze tří základních kritériíkoncepce EHMK „Město a občané“ které požaduje, aby plán souvisejících akcí s kandidaturou „podněcovalk účasti občany žijící v daném městě a jeho okolí a zvyšoval jejich zájem i zájem občanů z jiných zemí”. Zásadnímcílem je zde „vytvoření přitažlivého a participativního Evropského hlavního města kultury”.Zapojování veřejnosti <strong>do</strong> věcí veřejných v oblasti plánování městaMěstské plánovací a urbanistické pracoviště Útvar koncepce a rozvoje města Plzně využívá při komunikaci s veřejnostízejména formy jejího oslovení se zpětnou vazbou: veřejná projednání a prezentace, ankety, výstavy.Kromě základních komunikačních nástrojů (tiskové zprávy, pozvánky, plakáty, případně inzerce) informuje Útvarkoncepce a rozvoje města Plzně o důležitých událostech včetně projednání v Radničních listech (články nebosamostatné přílohy), na svých webových stránkách a v aktualitách na stránkách města. V prosinci 2000 byl napříkladpřílohou Radničních listů Územní plán města Plzně. V říjnu 2003 vyšla v Radničních listech čtyřstránkováanketa k <strong>do</strong>plnění projektů Programu rozvoje města Plzně.Veřejná projednáváníMimo projednávání Programu rozvoje města Plzně zmíněného v předchozí části této kapitoly byly v letech 2002–2010 s veřejností projednány tyto důležité projekty a investiční záměry:——studie parků Vinice a Na Chmelnicích;——rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky;——regenerace sídlišť Bolevec, Lochotín a Košutka;——revitalizace nábřeží plzeňských řek.Zapojení veřejnosti v průběhu tvorby <strong>do</strong>kumentuProgram byl vytvářen participačním způsobem. Jako takový představuje konsensus široce zastoupeného společenstvíobčanů – voličů. Do diskuse byla od počátku zapojena veřejnost, která je v současnosti aktivní na polikultury a umění v neziskovém i komerčním sektoru ve městě (umělci, manažeři, podnikatelé, pedagogové z celéI. 52 53I.
I. 54 55I.Anketní šetřeníV letech 1991–2007 proběhlo sedmnáct anketních šetření, která zjišťovala názory obyvatel na řešení <strong>do</strong>pravnísituace ve městě, na vybavení města obchodem a službami, na úpravy sídlišť, ale také na kulturní život v Plzninebo realizaci vítězného návrhu kašen na náměstí.Výzkumy veřejného míněníV letech 1995–2006 bylo uskutečněno 6 výzkumů veřejného mínění, zadávaného Útvarem, které se, mimo spokojenostise životem na plzeňských sídlištích, také věnovaly výzkumu problematiky kultury ve městě či problematiceměstského centra.Výstavy pro širokou veřejnost, týkající se dění v PlzniV letech 2002–2009 bylo uspořádáno 14 výstav, týkajících se výsledků architektonických soutěží nebo ideovýchzáměrů úprav ve městě.Činnost neziskové organizace Centrum pro komunitní práciČinnost organizace v PlzniCentrum pro komunitní práci (CpKP) bylo jako občanské sdružení zaregistrováno v roce 1996. Jeho cílem bylapodpora účasti veřejnosti na rozvoji komunit. V rámci České republiky má sdružení své pobočky pouze v několikaměstech. Činnost CpKP spočívala zejména v realizaci modelových projektů na zapojování veřejnosti <strong>do</strong>rozvoje měst a obcí a <strong>do</strong> plánování a rozho<strong>do</strong>vání na místní a regionální úrovni.Realizované projekty spadaly <strong>do</strong> dvou hlavních programů:——zapojování veřejnosti <strong>do</strong> plánování a rozvoje obcí;——podpora místní a regionální spolupráce neziskových organizací.V roce 2000 zařadila organizace <strong>do</strong> své nabídky služby pro veřejnou správu. V současné <strong>do</strong>bě se organizacezaměřuje na účast veřejnosti a občanských organizací na rozvoji obcí, měst a krajů, regionální politiku EU a regionálnírozvoj v ČR, místní udržitelný rozvoj, vzdělávání, podporu a posilování nezávislých neziskových organizacía ekoprogram. Ve městech, kde sdružení působí, jeho projekty významně přispěly k rozvoji participativní demokraciena regionální a městské úrovni.Anketa – Zaslouží si Plzeň titul Evropskéhlavní město kultury? Proč?(Z odpovědí studentů a studentek Univerzity3. věku)Ano. Letní festival hudby a divadla „Naulici“, Festival Divadlo, zajímavé výstavy.Snad ano. Jsme pořád za Budějovicemi.A snad se opraví staré lázně na nábřeží.Nevím. Je to celé akce pár „nadšenců“.Veřejnost se s tím teprve seznamujea je jim to jedno. Soukromé objekty senevykoupí a ani se jim nepředepíše, cos nimi dělat.Ano. Obyvatelé podporují kulturu – koncerty,divadla, výstavy, projekt novéhodivadla, moderní architektura.Určitě zaslouží. Sleduji pravidelně kulturnídění v Plzni a zdá se mi, že za 20 let seaktivita v kultuře mnohokrát změnila.V Plzni je podíl činnosti sdružení na propojování veřejné správy a občanů mimořádně významný, a to v mnohaoblastech relevantních pro přihlášku <strong>do</strong> kandidatury na EHMK. Centrum pro komunitní práci Západní Čechyspolupracuje s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně, Správou veřejného statku města Plzně a Magistrátemměsta Plzně.Mezi hlavní realizované projekty patří zapojování veřejnosti <strong>do</strong> přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačníchkoncepcí, dále <strong>do</strong> plánování a navrhování veřejných prostranství nebo <strong>do</strong> přípravy regeneracepanelových sídlišť. Organizace též zpracovávala spolu se zástupci Magistrátu města Plzně projekt komunitníhoplánování sociálních služeb.
Change language