Jacques Rupnik,francouzský politolog a historik *Amerika tu působí jako nepřekonatelný vzordemokracie a společnosti bez silného státu,který je symbolizován svobo<strong>do</strong>u jednotlivce.Podívejme se tedy na šance Plzně z tohoto úhlu, zkusme na začátek poodhalit neuralgické body zpomalující jejítep, nebojme se jít <strong>do</strong> hlubších analýz a zalarmovat místní občany k zásadnímu zamyšlení nad tím, čím už dávnopatří <strong>do</strong> Evropy a čím se naopak od Evropy mohou inspirovat, jak se podstatně více zapojit na půdě nejen místní,národní, ale i celoevropské.Otevřít se více Evropě, světu, znamená na prvním místě otevřít se více sám v sobě. Odkrýt svoje pochyby a slabosti,překonat nedůvěru a začít si zvykat na rozdílnost názorů, pohledů i zájmů a přinejmenším ji umět respektovat.Otevřít se menšinovým názorům, minoritám jako takovým. Téměř každý svým způsobem <strong>do</strong> nějaké „minority“patří, soudě podle věku, zájmů, původu, postavení… Úcta jednoho k druhému je základem takové otevřenosti.Evropa otevírá nový prostor. Nikoli pro exploataci, ale právě pro onu inspiraci, díky výrazné zkušenosti a tradicisilných demokracií. Nejde jen o velké státy, které jako by pro řadu mimoevropských národů byly symbolem Evropy.Jde právě o ty menší, zdravě sebevě<strong>do</strong>mé a staletími rozvíjené demokracie. Míra zodpovědnosti každéhoobčana za úroveň žití v jeho zemi je zde nesmírně vysoká. To je druhá a neodmyslitelná tvář svobody, kterouneméně <strong>do</strong>bře <strong>do</strong>káže uctívat Severní Amerika. A kde jinde než v místech, která osvobodili právě Američané,lze hlouběji porozumět principu skutečné občanské společnosti? Přirozené transatlantické vazby jsou unikátníprávě a pouze v Plzni. • Jacques RupnikRok <strong>2015</strong> se v perspektivě tak hluboké vnitřní proměny zdá být prakticky za dveřmi. Vnímáme ho jako mezník,první zásadní zkoušku, zda proces, který jsme nastartovali, se ubírá správným směrem. Proces opírající se odsvého zrodu o širokou participaci občanů, v Čechách naprosto ojedinělou.Titul EHMK by zásadně pomohl soustředit pozornost na „plzeňský experiment“. Pozornost celonárodní i mezinárodní,pozornost intelektuálů, stejně jako nejprostších občanů Evropy, kterým by stálo za to <strong>do</strong> Plzně přijet nebos ní navázat díky novým technologiím alespoň virtuální spojení. Ať už by jejich motivací byla některá ze zásadníchdiskusí o evropských tématech nebo atraktivní výstava, festival, slavnost nebo jakýkoli konkrétní projekt v oboru,kterým se zabývají od oblasti kulturní přes sociální, ekologickou až po obchodní či politickou.Jaké cíle má město pro daný rok?Cílů navazujících na hlavní výzvu plzeňské kandidatury, otevřenost, má město pro rok <strong>2015</strong> bezpočet. Podaří-lise v příštích pěti letech získat pro koncept kreativního města všechny sféry veřejného života, zalarmovat místní,evropské i mimoevropské partnerské organizace, pak bude tento rok v případě získání titulu EHMK probíhat veznamení dialogu národů, kultur, etnik uprostřed města, které získá zcela novou tvář a stane se velkou inspirací.Nic menšího si v tuto chvíli nepřejeme. S plným vě<strong>do</strong>mím toho, že titul EHMK je velkou zkouškou, v níž jsme připraveniobstát. S maximálním nasazením veškeré naší energie, využitím potenciálu a silnou vírou v intuici.2 Vysvětlete koncepci programu, kterýby se realizoval v případě získání tituluEvropské hlavní město kultury?Nastolit programový koncept roku <strong>2015</strong> s pětiletým předstihem je tak trochu chiméra, ale zároveň také báječnávýzva pro všechny, kteří se nebojí myslet <strong>do</strong>předu a vytvářet skutečné a to v kontextu skutečné a hluboké dlouho<strong>do</strong>bévize daleko přesahující tento jediný rok.Evropa je postavena na jednotě v různoro<strong>do</strong>sti, a to je princip, jenž se v každé její lokalitě promítá zcela osobitě,originálně a nezaměnitelně. Jaký je genius loci Plzeňska? Jaký osobní příběh se skrývá za každým jednotlivýmnápadem, s nímž lidé přij<strong>do</strong>u? Odkrývat tajemství tohoto místa i řady „zakletých duší“, to je cesta, kterou se chceměsto Plzeň v příštích letech vydat. Není to vůbec cesta snadná ani tak poetická, jak by se na první pohled mohlozdát. Lidé se nechtějí hned tak otevřít. V lepším případě převládá nedůvěra, v horším absolutní zavržení čehokolinového, jiného. Dobrých zkušeností čeští lidé v posledních desetiletích nasbírali pomálu, ztráta tradičníchhodnot a leckdy i smyslu konání proto vyplouvá na povrch mnohem razantněji, než kdy předtím. To jsou bariéryv každém jedinci, to jsou i výzvy pro plzeňskou kandidaturu.„PILSEN, OPEN UP!“ je sloganem <strong>do</strong> češtiny prakticky nepřeložitelným. V českém jazyce ho <strong>do</strong>plňujeme řa<strong>do</strong>udrobných výzev, provokujících otázek i vysvětlujících témat. Otevřenost je skutečnou výzvou, nejen směrem k Evropě.Přednostně jde o otevírání se uvnitř sama sebe, překonávání uzavřenosti české společnosti, jež je logickýmvyústěním <strong>do</strong>savadních historických zkušeností, neblahým reziduem totality.Plzeň chce být Evropským hlavním městem kultury – potřebuje pro to slogan v češtině? Nebo si lidé začnouzvykat na častější používání angličtiny a cizích výrazů? Naučí se networkingu, nebo se jim líbí slovo „síťování“?Porozumí pojmům arts management, coaching, mentorship, rezidence, technologie, digitalizace, nebo bu<strong>do</strong>uza kaž<strong>do</strong>u cenu pro všechno hledat české ekvivalenty, které už ale pokulhávají za celoevropským a celosvětovýmvývojem? Možná je to jedna z prvních bariér, kterou se kandidátský tým snaží citlivě prolomit… S lehkou nadsázkouvyužívá mnohavrstevnou češtinu. Oblíbenou interpretací sloganu se v češtině stalo “Otevřete si Plzeň!“Plzeň a její čtyři řeky, to je jedinečná atmosféra, vyzývající k postupné proměně nábřeží i "ostrovů" mezi nimi,a k propojení míst, která nekompromisně odsekly víceproudé komunikace od míst přirozeně formovaných vodnímitoky. Toto se stalo inspirací čtyř programových proudů, které již byly načrtnuty v prvním kole kandidaturya které pojmou celou šíři idejí od ryze uměleckých až po sociální, ekologické, vědecké, vzdělávací, podnikatelskéi rodinné a hravé.*Pozn. 1) Jacques Rupnik – Příliš brzy unavená demokracie (rozhovor s Karlem Hvížďalou, Portál, 2009)**Pozn. 2) Česká vize, Hledání identity 21. století, (DIALOG Centrum, Brno 2009)Vlastní program roku <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u rámovat události „comme il faut“, gala opening i gala closing, počítající sezapojením umělců evropského přesahu a s pozváním státníků, kteří neopomínají roli kultury v dnešním světě. Ledeni prosinec jsou však natolik mrazivými měsíci, že právě tady bude Plzeň spoléhat na svět nových technologiíI. 16 17I.
a zprostředkuje zájemcům <strong>do</strong>ma i v zahraničí svou atmosféru pomocí přímých přenosů. Alespoň virtuálně se takod počátku propojí s celou Evropou.Vrcholné akce roku <strong>2015</strong> bu<strong>do</strong>u směřovat <strong>do</strong> ulic města, jejich ukázky se pro Plzeňany připravují už od roku2010. Jednak na Den Evropy 9. května, který přímo navazuje na tradiční plzeňské Slavnosti svobody, dále naúvod léta, protože měsíc červen kandidatura pojímá jako Měsíc Meliny Mercouri, který bude i v roce <strong>2015</strong> vrcholitDnem Meliny Mercouri, připomínajícím 30. výročí vyhlášení úspěšného projektu EHMK Ra<strong>do</strong>u ministrů.Letošní „Kandidát túra“ byla skvělou předzvěstí.Kaž<strong>do</strong>roční letní gejzír kulturních a společenských událostí symbolicky začíná udělením Ceny 1. června, mezijejíž vážené nositele patří Václav Havel, Jacques Rupnik, Petra Procházková a další osobnosti světového formátu.Měsíc Meliny Mercouri nabízí věhlasné kulturní akce, jakými jsou Mezinárodní folklórní festival, Tanec Plzeň, SkupovaPlzeň nebo Divadelní léto pod širým nebem. Léto roku <strong>2015</strong> by si neměl nik<strong>do</strong> nechat ujít, vyvrcholí totižtradičním Pilsner Festem v evropském hávu a Divadlem Plzeň s výrazným rozšířením o Divadlo Open Air. Městootevře řadu nových prostor, zahrad a nábřeží ve zcela kreativním pojetí.Jednotlivé programové proudy celého roku jsou volně provázané, otevřené všem uměleckým druhům a žánrům,stejně jako oblastem souvisejícím s širším pojetím kultury, jako jsou ekologie, historie, filosofie, věda, politika,sport, zábava, sociální sféra a ekonomika. Nahlédněme na tomto místě krátce <strong>do</strong> jejich filosofie a evropskýchpřesahů. Detaily programové nabídky jsou popsány v kapitole II/2 a bu<strong>do</strong>u výsledkem otevřené kontinuálnívýzvy až <strong>do</strong> roku 2013, kdy nejlepší nápady a projekty vyhodnotí a zařadí <strong>do</strong> programu mezinárodní uměleckárada.Umění a technologie je proud, který zástupci kandidatury postavili na přední místo dříve, než se k nim vůbec<strong>do</strong>stalo, že belgické město Mons si vybralo téma tak blízké: „Where technology meets culture“. Úvahy obou projektůmají mnoho společného, město Plzeň přímo vybízí k propojování těchto dvou světů. V posledních letechzde vyrostly zásadní projekty, jako jsou Techmania Science Centre nebo Ústav umění a designu při Zápa<strong>do</strong>českéuniverzitě. Kreativní průmysly se rozvíjejí v centru i na okrajových částech města, za všechny je třeba zmínitoskarový úspěch společnosti Technocrane. Potenciál Plzně se však skrývá daleko hlouběji v historii, počínajetřeba Grollovou unikátní „technologií výroby piva“, která ovlivnila na 70 % evropských značek tohoto nápoje, přeszávody Emila Škody, specializující se dnes už především na <strong>do</strong>pravní prostředky v současném designu, až např.po animaci, v níž na slavná jména Jiřího Trnky a Josefa Skupy navazují výtvarníci a ilustrátoři festivalu Animánie,interaktivního Muzea loutek, divadla Alfa a dalších počinů v příbuzných oborech. Design, architektura, urbanismus,veřejný prostor, to jsou výzvy pro novou generaci, která má své vzory v Plzni, například Ladislava Sutnara,jenž se proslavil i daleko za hranicemi.Jak rozvíjet tento potenciál? Vedle rozběhnutých projektů s Ústavem umění a designu, Umělecko-průmyslovýmmuzeem, reprezentanty živého umění na Plzeňsku a ústředními osobnostmi prezentovanými prioritně v této programovélinii (např. Trnka – Skupa) klade projekt Plzeň – EHMK <strong>2015</strong> důraz na posílení aspektu kreativního vzdělávání.Inspiroval se skvělými výsledky britských kolegů a jejich sítě ILAET (International Laboratory of AdvancedEducation Technologies). S pomocí US Business School se otevírají možnosti pilotního zavádění projektu Inovativníchvzdělávacích center právě v Plzni, záležet bude nejen na místních partnerech, ale i úspěchu v programechESF.Vztahy a city, to je téma pro každého člověka, to je téma identity z pohledu osobního, národního a celoevropskéhonejen pro ty, kteří <strong>do</strong>káží <strong>do</strong>hlédnout za demarkační čáru oddělující před lety Plzeň tak radikálním způsobem.To je téma jedinečné atmosféry města s lidskou dimenzí, kde sousedské vztahy a přehlednost a <strong>do</strong>stupnostspoluvytvářejí jeho genius loci.Jak se promítly dějiny 20. století v lidských duších? Dokáže česká společnost rozvinout své úvahy a debaty odlokálních témat až po ta zásadní, evropská? Umí se otevřít Evropě i po této stránce? Zajímá vůbec Evropu, čímsi prošla? Chce jí rozumět? Chce se česká společnost zapojit <strong>do</strong> evropských debat, přispět svými zkušenostmia hledat paralely? Umí si lidé v Česku navzájem naslouchat? Za pokus to kaž<strong>do</strong>pádně stojí. Zvláště podaří-li sezískat pozornost tak výrazných osobností z řad českých intelektuálů, jako jsou Václav Havel, Jacques Rupnik,Milan Kundera, Václav Bělohradský a další. Cílem není nic menšího, než rozvinout evropský dialog na plzeňsképůdě a přizvat mj. tyto osobnosti k účasti na projektu A Soul for Europe, jehož zástupci již projevili zájem o uspořádáníklíčové události v Plzni. A to v přímé souvislosti s plzeňskou satelitní diskusí prestižního Fóra 2000. K tétovrcholné události město hodlá <strong>do</strong>spět sérií dialogů, otevřených diskusních fór v nadcházejících letech, která sepokusí nejen přinést další vklad k vyrovnání se s minulostí, ale také otevřít obecná témata související s rolí kulturya umění v dnešní společnosti. Témata kreativity a „nové“ kreativní třídy, evropské mobility umělců, postaveníumělce v dnešní společnosti, kulturní politiky a politické kultury, socio-ekonomických efektů kultury stejně jakonepostradatelnosti duchovních hodnot, a tedy i umění v dnešním světě. Patří sem i témata rovných práv občanů,úlohy žen a jejich práv, kořenů korupce v dnešní společnosti, otázek etiky, kultury a umění ve vzdělávacích systémecha mnohá další.Uměleckým vrcholem tohoto programového proudu bude projekt oslovující reprezentanty všech uměleckýchoborů s názvem „Česká kultura pod tlakem dvou totalit“, ale i řada dalších událostí, které jsou přiblíženy v kapitoleII/<strong>2.</strong>Tranzit a minority je programovým proudem otevírajícím bolavé rány. Plzeň absorbovala velké množství cizinců(statistiky hovoří o cca 10 % obyvatel, což ale nezahrnuje ilegálně žijící cizince ve městě), především z oblastíVýchodu (bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Mongolsko…), <strong>do</strong>sud se však ne<strong>do</strong>kázala reálně vyrovnats jejich integrací. Řada cizinců žije na okraji společnosti, uzavřena <strong>do</strong> svých komunit. Vypomáhají si navzájema od české společnosti prakticky nic neočekávají. Lokality, kde žije sociálně vyloučené obyvatelstvo, jsou Achillovoupatou města. S nimi souvisí praktiky vykořisťování levné pracovní síly na Borských polích, včetně různýchsfér korupčního prostředí, <strong>do</strong> kterých samospráva města nemá šanci zasáhnout. Je to složitý proces, kla<strong>do</strong>ucínároky na obě strany. Přijmout cizince za své znamená více, než je asimilovat. Znamená to projevit zájem o jejichkulturu a zvyky, přestat je ignorovat. Je třeba je přirozeně začlenit <strong>do</strong> svého života. Naučí-li se naše společnostotevřenosti vůči různým barvám pleti, bude o to více respektovat další „menšiny“, ať už se definují věkem nebozvyky, ať jde o vegetariány, gaye a lesbičky, handicapované, seniory či děti. Otevřít se dialogu kultur znamenái otevřít se dialogu mezi všemi minoritními skupinami. Jak? Nápadů se už nyní sešla celá řada, proces pěti a vícelet dává městu velkou šanci.Inspirací mohou být města na hranici, jejichž neformální síť „Cities on borders“ začíná Plzeň vytvářet. Mons, Talin,Marseille, Košice, San Sebastian, Gdaňsk a další města mají osobitou zkušenost a projevila vstřícnost a ochotupodělit se o ni. Les Rencontres jsou platformou, kde už <strong>do</strong>šlo k prvním neformálním diskusím a setkáním. Podařílise Plzni získat prestižní titul EHMK, stane se aktivním článkem těchto sítí a přenese část debat i na své území, takaby ze zkušeností Evropanů mohli čerpat všichni.I. 18 19I.