Zapomenutí hrdinové - Collegium Bohemicum

fašistů z Československa. Za přispění
projektu bylo vydáno množství
publikací, natočeno několik
dokumentárních filmů, uspořádány
vědecké konference, přednášky
pro veřejnost a další akce.
Velký význam je přikládán tomu,
aby bylo téma německých antifašistů
z ČSR představeno vhodným
způsobem také školní mládeži,
což má za cíl realizovaný školní
program. V neposlední řadě je třeba zmínit webovou prezentaci
na stránkách www.zapomenutihrdinove.cz.
K nejdůležitějším výstupům projektu patří výstavní činnost.
Nejprve vznikla malá informační výstava, která si
kladla za cíl seznámit především zahraniční veřejnost
s prohlášením vlády ČR a oslovit pamětníky událostí. Na
podzim roku 2007 měla v Ústí nad Labem vernisáž velká
putovní výstava, která již zúročila dílčí výsledky probíhajícího
projektu. Od té doby navštívila několik měst v Česku
a Německu a s jejím putováním se počítá i v příštích letech.
Vyvrcholením výstavních aktivit je stálá expozice Zapomenutí
hrdinové, otevřená v Ústí nad Labem od září 2008.
Zpracovává výsledky vědeckého bádání a představuje je
široké veřejnosti. Vedle obecné části, která návštěvníky
seznamuje s problematikou německých antifašistů v českých
zemích od období první Československé republiky až
po poválečnou dobu, věnuje výstava velký prostor svědectvím
pamětníků. Jejich dramatické osudy jsou zde vylíčeny
prostřednictvím textů s fotografiemi, komiksu a zvukových
i obrazových nahrávek. Na výstavě jsou dále představeny
dobové filmové záběry, autentické předměty, plakáty,
obrazy a podobně.
U příležitosti otevření stálé výstavy vznikla i tato doprovodná
publikace. Obsahuje příspěvky čtyř historiků, které
sloužily jako podklad při tvorbě výstavních textů. V první
studii se Adrian von Arburg zabývá pojmem „německý antifašista“
a upozorňuje na potíže s přesným určením okruhu
osob, které do této kategorie v prostředí českých zemí patří.
V následující studii popisuje Thomas Oellermann klíčové
der Tschechischen Republik vertraut zu machen und Zeitzeugen
der Ereignisse anzusprechen. Im Herbst 2007 fand
in Aussig die Vernissage zu einer großen Wanderausstellung
statt, die bereits Teilergebnisse des laufenden Projektes
nutzen konnte. Ab dieser Zeit war die Ausstellung in
mehreren Städten Tschechiens und Deutschlands zu
sehen, und auch in den nächsten Jahren soll sie an weiteren
Orten gezeigt werden.
Den Höhepunkt der Ausstellungsaktivitäten bildet die
ständige Ausstellung Vergessene Helden, die seit September
2008 in Aussig zu sehen ist. Sie verarbeitet die Ergebnisse
der wissenschaftlichen Forschungen und stellt sie der
breiten Öffentlichkeit vor. Neben einem allgemeinen Teil,
der die Besucher in die Problematik der deutschen Antifaschisten
in den böhmischen Ländern von der Ersten tschechoslowakischen
Republik bis in die Nachkriegszeit einführt,
wird im Rahmen der Ausstellung auch Erinnerungen
von Zeitzeugen viel Platz eingeräumt. Ihre dramatischen
Schicksale werden hier mithilfe von Texten, Fotografien,
Comics sowie Audio- und Videoaufnahmen erzählt. Auf der
Ausstellung werden des Weiteren Filmdokumente, authentische
Gegenstände, Plakate, Bilder u. a. vorgestellt.
Anlässlich der Eröffnung der ständigen Ausstellung entstand
auch diese Begleitpublikation. Sie enthält Beiträge
von vier Historikern, die als Grundlage für die Ausstellungstexte
dienten. In der ersten Studie befasst sich Adrian
von Arburg mit dem Begriff „deutscher Antifaschist“ und
macht auf die Schwierigkeiten mit der genauen Bestimmung
des Personenkreises, der zu dieser Kategorie in den
böhmischen Ländern gehört, aufmerksam. In der folgenden
Studie beschreibt Thomas Oellermann den entscheidenden
Zeitraum 1933–1938, als das Lager der Sudetendeutschen
grundlegend in der Frage der Annahme oder
der Ablehnung des Nationalsozialismus im benachbarten
Deutschland und der Henlein-Bewegung in der Tschechoslowakei
gespalten war. Stanislav Kokoška analysiert im
weiteren Text die Kriegsjahre: die Verfolgung der sudetendeutschen
Antifaschisten durch die Nationalsozialisten,
den antifaschistischen Widerstand in den Sudeten und die
Tätigkeit der Sudetendeutschen im Exil. Im letzten Beitrag
7