You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Mise Audit Německo 2013<br />
V roce 1965 Norské královské námořnictvo<br />
ponorku prodalo za symbolickou cenu 1<br />
západoněmecké marky tehdejší Bundesmarine.<br />
Loď byla předána spolku Deutscher<br />
Marinebund e. V. se sídlem v Kielu. Byla<br />
znovu přejmenována na U 995 a celkově<br />
zrestaurována do stavu roku 1945.<br />
Dne 13. března 1972 byla slavnostně otevřena<br />
pro veřejnost. Jedním z prvních návštěvníků<br />
prý byl i bývalý velitel ponorkového<br />
loďstva Třetí říše Karl Dönitz….<br />
A i tady jsme nadšeni. Vnitřek udržovaný,<br />
k vidění jsou tu do posledního detailu<br />
renovované jednotlivé segmenty<br />
ponorky. I z hlediska estetického je to<br />
skutečně oku lahodící pohled na řady<br />
ventilů a kohoutů, umně propleteného<br />
potrubí a vedení, uspořádaného vybavení<br />
a označení motorových součástí.<br />
Vše podbarvuje zvukový doprovod -<br />
hřmot motorů, hlasy námořníků i tíživé<br />
klepání asdicu, podmořského sonaru.<br />
Dojem je lepší než z ruské ponorky, byť<br />
je mladšího data, tady je vše německy<br />
precizní a to musíme ocenit.<br />
V kiosku nakoupíme suvenýry, jsou to -<br />
mezi námi - samé blbosti, ale jsou od<br />
moře a od ponorky, že.<br />
A vracíme se opět směrem na Kiel, už se<br />
tu pomalu orientujeme i bez navigace.<br />
Bohužel jsme asi v polovině cesty mezi<br />
Kielem a Laboe, v městečku Heikenbort,<br />
minuli další památník, o kterém jsme<br />
nevěděli. Jmenuje se U-Boot – Ehrenmal<br />
a jak napovídá jeho název, je věnovaný<br />
nejen padlým německým ponorkářům<br />
v obou světových válkách, ale i<br />
obětem havárií ponorek v době míru.<br />
Před námi je cesta do Hamburku po<br />
rychlých německých dálnicích a nevadí<br />
ani mírné přepršky, kterými projíždíme.<br />
Hamburk je obrovský, zahlédneme<br />
přístavní jeřáby a část doků, ale pak se<br />
noříme do tunelu, do Elbtunnelu, který,<br />
jak hlásají doprovodné cedule, podjíždí<br />
tok Labe. A když se vynoříme, projedeme<br />
ještě část města, ale pak se silnice<br />
stočí na severozápad a my víme, že<br />
Labe se do moře ve skutečnosti vlévá<br />
asi o 50km dále právě tímto směrem.<br />
Naším cílem je Cuxhaven.<br />
Ač se zdá, že to není velké město, přesto<br />
se chvíli motáme, najdeme sice Lidl,<br />
najdeme Haus&Garden geschäft, ale<br />
nemůžeme najít ono místo, kde je ústí<br />
Labe jako na dlani a kde symbolem<br />
konce této evropské veleřeky je Kugelbake.<br />
Kugelbake je dřevěné navigační<br />
zařízení postavené na ústí řeky Labe<br />
do Severního moře. Označuje nejsevernější<br />
bod Dolního Saska. Inspirace<br />
na stavbu majáku pochází ze středověku.<br />
První maják tu byl postaven<br />
v roce 1703, v roce 1737 musel být<br />
zrekonstruován. V dnešní době patří<br />
Kugelbake městu Cuxhaven a je<br />
místní chráněnou památkou. Současný<br />
návrh majáku pochází z roku<br />
1945. Kugelbake je 30 m vysoká,<br />
dřevěná konstrukce, přístupná po<br />
250 m dlouhém vlnolamu. Dnes<br />
slouží jako oblíbená turistická atrakce,<br />
je přístupný i v noci a je osvětlen.<br />
Nakonec ovšem směr i příhodné parkoviště<br />
nalezneme, a zde se i při slavnostním<br />
nástupu dozvíme, že Mirek – Bivoj<br />
je potřetí dědečkem a doma na něj ode<br />
dneška čeká malý Mireček.<br />
A po slavnostní chvilce vzhůru na duny,<br />
vystoupáme cestičkou kolem místní<br />
pevnosti Fort Kugelbake v klasickém<br />
pětibokém tvaru z let 1869 -1879, a<br />
pak už se před námi rozklene to naše<br />
Labe, které tady u přímého ústí má<br />
šířku přes deset kilometrů, což nás přivádí<br />
k tichému úžasu. Kdo by to byl řekl<br />
do toho pramínku na Pančavské louce<br />
v Krkonoších, při procházce po nábřeží<br />
v Hradci Králové, při přejezdu svatoštěpánského<br />
mostu v Neratovicích, při pohledu<br />
na soutok s Vltavou u Mělníka<br />
nebo v ohbí jejího toku u Roudnice nad<br />
Labem. Tam všude to známe a nyní můžeme<br />
říci, ano, známe tě milé Labe od<br />
zrodu až po zmar. Ale ten konec je jedinečný,<br />
na břehu ho obdivuje plno lidí,<br />
na vlnách, zřejmě už mořských, plachtí<br />
surfaři, v pozadí míří do hamburgského<br />
přístavu nákladní lodě a u samé paty<br />
mola, tam kde se zdvihá navigační konstrukce<br />
starodávného Kugelbake, narážejí<br />
svou silou vlny napůl labské a napůl<br />
už mořské, vlny moře Severního.<br />
Opět fotíme a filmuje, samozřejmě pár<br />
kamínků či mušliček na památku, počasí<br />
nám tu přeje. Svítí slunce a modrá se<br />
obloha a ostrý vítr nevadí.<br />
A pak už dolů na jih, na Bremen, Brémy.<br />
Vypouštíme návštěvu bývalého koncentračního<br />
tábora Bergen - Belsenu, protože<br />
se s nadějí upínáme k hotelu typu<br />
Etap v Brémách, se kterým máme dobré<br />
zkušenosti z Anglie.<br />
No – vezmeme to zkrátka: Etap byl plný<br />
a ostatní Etapy v okolí také, což jsme po<br />
získání adresáře zjistili telefonicky<br />
(Renda - lingvista funguje bezchybně).<br />
Takže navolíme pomocí navigace adresy<br />
zaregistrovaných penzionů, ubytoven a<br />
hotelů a do tmy objíždíme, co se dá.<br />
12
Change language