AUDIT

Mise Audit Německo 2013
Dostaneme, či spíše Mirek nějak sežene
pro každého zajímavou a obsáhlou propagační
publikaci o muzeu. Opravdu,
toto muzeum nezklamalo.
Zklamal ovšem Münster, další zastávka
a pro dnešek snad i konečná. Byli jsme
tu ve tři odpoledne, toto se povedlo.
Horší to bylo s navigací po městě, protože
tu mají jakési zelené zóny, kam
naše smradlavá auta z Česka nesmějí a
do nichž jsme samozřejmě vjeli a velitel
z toho měl depku. Naštěstí se nám je
povedlo uklidit do podzemní garáže a
vyrazili jsme za noclehem. V prvním
hotelu to už už vypadalo, ale sedm postýlek
prostě neměli. Nicméně poradili
nám, kde je turistické centrum a to se
ukázalo jako zásadní. Úžasně příjemná
paní se sluchátky na uších a monitorem
před sebou si ověřila naše požadavky -
počet, za kolik, snídani, bez slečen - a
během čtvrt hodiny jsme měli zajištěný
nocleh v hotelu Münnich na Herremansweg
13, na jihovýchodním okraji
města a za přijatelnou cenu! Huh.
Radostně jsme paní Němce líbali ruce a
zmínili se o jejím krásném Münsteru a o
tom, jak se těšíme na jejich úžasné tankové
muzeum. To se ovšem paní zarazila
a my už tušili mrak na jasném nebi.
Paní něco brebentila a nakonec nám
ukázala na mapě, že my jsme sice
v Münsteru, ale tankové muzeum je
v Munsteru, necelých 300km odtud na
severovýchod. Takže oni mají krásné
historické centrum, dějiny protkané
reformací, ale tankové muzeum skutečně
nikoli. No, nevadí,
v tuto chvíli jsou pro nás
po včerejší noci zajištěné
teplé a pohodlné postýlky
prioritou. A také velitel
pookřál a zahnal depku do
prosluněných uliček starého
Münsteru. Takže projdeme
pouze částí starého
města, za jedno euro se
všichni vyčůráme v místní
buňce a nalezneme svá
auta v pořádku v podzemí.
Navigace nás pak dovede do kouzelného
klidného vilového a zelení zarostlého
předměstí, ubytujeme se v pohodlných
pokojících s plným komfortem a večer
se sejdeme v místní hospůdce, dáme si
teplé jídlo, polívčičku, pivečko, Mirek
ještě pohostí panáčkem, aby malý Mireček
dobře rostl. Pohodička a teplo
v bříšku, kde jsi skrčená noci
z předešlého dne?
Igor: „Nesnášejte to a nestrpte, aby lože
dánských králů pelechem bylo krvesmilné
říje….“ (bez dalšího komentáře)
Trasa: odpočivadlo Hamweide - Hannover
– Bad Salzuflen - Münster
Ujeto: 292
Pátek 15. září 2013
Ráno je sice kalné, ale naše mysl jasná.
Perfektní vyspání a ve vedlejší budově
s recepcí opulentní snídaně. (Čech: „Tady
bych klidně mohl jít okolo, zaskočit sem,
nasnídat se a pokračovat dál, oni to vůbec
nehlídaj…. Jaká, že je tady adresa?“ - Vysvětlení:
Němec nic nehlídá, protože ho
vůbec nenapadne takový bezva nápad,
který napadne Čecha!)
Takže ještě jednou – posnídáme, pobalíme,
naložíme a skutečně odpočinutí vyrážíme
směrem jižním k hlavnímu cíli letošní
mise - k přehradám na řekách Möhne,
Sorpe a Erde.
Za Dortmundem sjedeme z dálnice č.1 na
č.44, pokračujeme po ní asi 25 km na východ
(směr Kassel), ale pak na exitu 58
sjedeme a projíždíme příjemnou pahorkatinou
(Přírodní park Ansberger), půvabnými
německými městečky a vesnicemi
s hrázděnými domy a upravenými náměstíčky.
Všude je čisto, vzorně posekáno, jen
žádné penziónky nebo motely nebo hotely,
ty tady v Německu ze silnic nějak nejsou
vidět. Nicméně počasí se lepší, a když vyleze
sluníčko, dojíždíme do Delecke
a před námi je přehradní
jezero Möhnesee. Jen musíme
podle mapy zjistit, kde je hráz,
která nás zajímá a kde je konec
přehrady, který nás nezajímá.
Samozřejmě se sekneme
(nebudeme jmenovat, kdo
první řekl: „jedeme doleva“...)
a skončíme u konce přehrady
na Kanzelbrücke am Möhnesee,
kamenném mostě, který se klene už
spíše nad mokřady. Je tu sice hezky, půvabné
místo, ale evidentně tu nikde poblíž
žádná přehrada není, notabene taková, do
které by se někdo chtěl strefovat Wallisovou
bombou! Vše podstatné, co souvisí s
pojmem Wallisova bomba a s operací
Chastise čili s ojedinělou akcí britských
bombardérů proti přehradám, které chce-
14