Průvodce - Sardegna Turismo

Všeobecný
průvodce

Obsah Indice
Pohoří, I monti, roviny, le pianure, řeky, i pobřeží fiumi, le coste
Města Le città
Cagliari
Sassari
Nuoro
Oristano
Olbia
Iglesias
Sanluri
Sanluri
Lanusei
Lanusei
Storia, archeologia, arte
Historie, archeologie a umění
- L'età preistorica
–Prehistorické období
- L'età nuragica
–Nuraghské období
- L'età fenicio-punica, romana e vandalica
–- Fénicko-punské L'età bizantina e období, giudicale
- římské L'età aragonese období a období e spagnola vandalů
–Byzantské - 'età sabauda období e contemporanea a judikáty
–Aragonské La lingua, a l'abito španělské e le období feste
–Období L'artigianato savojského rodu a současnost
Jazyk, La gastronomia oděvy a slavnosti
Řemeslná výroba
Gastronomie

Pohoří, roviny,
řeky, pobřeží
La Sardinie Sardegna je ostrov, è un’isola který nel se bacino nachází occidentale v západní del pánvi Mediterraneo, Středozemního più
grande moře, rozlehlejší della Corsica než Korsika e seconda a druhý per estensione největší po solo Sicílii, alla omývaný Sicilia, bagnata
dal Tyrhénským Tirreno e a dal Sardinským Mar Sardegna. mořem. Ve All’interno vnitrozemí il suo je jeho territorio území è většinou
prevalenza hornaté, tvořené collinare z několika e montuoso, masivů, costituito z nichž da vyniká un insieme masiv di Gennargentu
massicci tra
i s quali nejvyšším spicca vrcholem quello del Punta Gennargentu, La Marmora. che Přesto culmina je jeho con Punta průměrná La nadmořská
výška L’altimetria mírná. Rozlehlý media è però rovinný modesta. pás Campidani Nella parte v západní occidentale části la
Marmora.
grande ostrova fascia odděluje pianeggiante pohoří oblastí dei Campidani Iglésias a Sulcis separa od dai vnitřních rilievi interni reliéfů. i Nevyznačuje
gruppi montuosi
se častými
dell’Iglesiente
otřesy půdy.
e del
V
Sulcis.
historii
Mancano
bylo zaznamenáno
fenomeni di
pouze
forte
sismicità. A memoria d’uomo si ricordano solo 7 terremoti, il più antico
sedm zemětřesení, z nichž nejstarší bylo zdokumentováno v Cagliari
dei quali documentato a Cagliari nel 1616, il più recente nel 1948. La
v roce 1616 a poslední v roce 1948. Počátek geologické historie Sardinie
spadá do kambria. Kambrické pískovce tvoří páteř Sulcis-Iglesiente
storia geologica della Sardegna ha inizio nel Cambrico. Arenarie
cambriane formano l’ossatura del Sulcis-Iglesiente e dei suoi bacini
a báňských pánví. Po sedimentárních horninách následovaly v období
minerari. Alle pietre sedimentarie seguono nel Carbonifero quelle
vulcaniche, kamenouhelném segno sopečné di potenti horniny, eruzioni stopy laviche. po mohutných A seguito dell’orogenesi erupcích lávy. Po
l’isola orogenezi emerse ostrov in tutta vystoupil la sua v estensione, celé své velikosti, per esser načež nuovamente byl v eocénu invasa znovu dal
mare zaplaven nell’Eocene mořem e a assumere svůj nynější il suo tvar aspetto nabyl v attuale období a spodního partire dal pliocénu. Pliocene
inferiore. Litologické La složení costituzione se sestává litologica převážně annovera z metamorfovaných anzitutto rocce metamorfiche hornin (břidlice),
které scisti), představují che costituiscono základ, na lo němž zoccolo spočívají sul quale ostatní si appoggiano útvary ostrova, tutte
(gneiss,
le sopečné altre formazioni horniny (andezit, dell’isola; čedič), rocce sedimentární vulcaniche sia horniny intrusive (vápencové (graniti) sia
effusive a pískové (andesiti, horniny), basalti): které vznikly rocce sedimentarie po povodních. (calcari, Morfologie arenarie), není vůbec
formatesi jednotvárná, a seguito jelikož dei každé fenomeni geologické alluvionali. období La morfologia vytvořilo velmi non rozdílnou è
monotona, in quanto ogni epoca geologica ha qualificato paesaggi
krajinu. Žulovité reliéfy provincie Gallura tvoří zvrásněný profi l, většinou
assai diversi. I rilievi granitici della Gallura hanno profili tormentati e
mírných výšek, kromě hory Monte Limbara, která dosahuje 1362 metrů,
risultano in media modesti, ad eccezione del Monte Limbara che si eleva
s jejími typickými a nádhernými vrcholky a výstupky pásma Aggius,
fino a 1362 metri, con i tipici pinnacoli e spuntoni così suggestivi nella
které dominuje otevřenému údolí Tempio. Na jihu provincie Gallura žula
catena di Aggius che domina la conca di Tempio. A sud della Gallura il
zřetelněji nabývá hornatého rázu, s rozsáhlým pohořím, jehož průměrná
granito assume un più deciso carattere montuoso, con ampie dorsali, in
un nadmořská crescendo výška altimetrico se zvyšuje verso směrem le vette k della vrcholkům Barbagia, Barbagie con tacchi s tacchi e a
tonneri, které se táhnou až k žulovému pohoří Sette Fratelli, až se nakonec
tonneri jeho che hřebeny, si prolungano ostré jako nel břitva, gruppo noří granitico do moře. dei Kolem Sette Fratelli, zálivu Orosei fino
immergersi nel mare con creste scolpite a lama. Attorno al golfo di
převažují vápencové a dolomitové útvary a tvoří horu Oliena (1463 m)
Orosei predominano formazioni calcareo-dolomitiche, che costituiscono i
a Montalbo (1127 m), pro které jsou příznačné závratně vysoké holé
Monti di Oliena (m 1463) e il Montalbo (m 1127), caratterizzati da
a bělavé stěny, jenž propůjčují krajině měsíční ráz. Krasové jevy zde
pareti vertiginose, spoglie e biancastre, che danno al paesaggio un
vydolovaly četné propasti, rozsáhlé úkryty pod skalami (jako například
aspetto lunare. Il fenomeno carsico vi ha scavato numerose voragini,
ampi
Tiscali)
ripari sotto
a jeskyně,
roccia
z
(come
nichž
quello
některé
di
zaplavilo
Tiscali) e
moře,
grotte
jako
anche
například
invase dal
jeskyně mare, come Blu Marino quella del v Cala Bue Gonone Marino a (Dorgali). Cala Gonone Mezi (Dorgali). hornatým Tra pohořím le
a dorsali nížinou montuose Campidani e i Campidani se rozprostírá si stende kopcovitá una regione oblast, které collinare dominuje distinta
Trexenta in a Marmilla, e s jemně con paesaggi zvrásněným dalle povrchem morbide ondulazioni, čnícím nad strmé che si
sopečné elevano con vrcholky, ripide pro pareti které vulcaniche jsou charakteristické nelle caratteristiche giare, jejichž giare, nejtypičtějším
quali příkladem il prototipo je è Gesturi quella di (500 Gesturi až 600 (fra i metrů 500 e vysoký). i 600 m di altezza).
fra le
Altre formazioni vulcaniche occupano gran parte del territorio nordoccidentale
sardo. Dominanti sulla pianura oristanese si innalzano il
Další sopečné útvary tvoří většinu severozápadního území Sardinie.
Hory Arci (812 m) a Ferru (1050 m) ční nad Oristánskou nížinou
Monte Arci (m 812) e il Monte Ferru (m 1050), che si raccordano con
a navazují na menší reliéfy centrálních masivů a nechávají snadný
rilievi minori ai massicci centrali, consentendo un facile passaggio solo
průchod jen v sedle Macomer (530 m). Představují geografi cký předěl
nella sella di Macomer (m 530) e determinando la divisione geografica
mezi
in Capo
Capo
di
di
Sopra
Sopra
(o
(nebo-li
di Sassari)
Sassari)
e Capo
a Capo
di Sotto
di
(o
Sotto
di Cagliari),
(nebo-li Cagliari)
con
s importanti důležitým conseguenze vlivem i na osídlení anche dal obyvatelstva. punto di vista Na del sever popolamento od Macomeru,
logudorské umano. A nord území, di Macomer, logudorese, il territorio nese viditelné logudorese stopy presenta sopečné evidenti minulosti
s tracce malými del lávovými passato kužely, vulcanismo a to nei především conetti d’eruzione, mezi Romana specie a Cheremule. fra Romana
Sopečná e Cheremule. krajina Il paesaggio pokračuje vulcanico až k Angloně si prolunga a u Sassari fino all’Anglona, ustupuje rozlehlé
rovině lasciando mezi spazio, zakulacenými verso Sassari, nízkými ad kopci, un’ampia které pianura se táhnou fra až basse k moři colline
s di úchvatnými profilo tondeggiante, výběžky (Capo che si Caccia). affaccia Žulový sul mare masiv con Sulcis, suggestivi izolovaný od
jiných promontori útvarů, (Capo dosahuje Caccia). téměř Isolato 1000 dalle metrů altre a ze formazioni, tří stran uzavírá il massiccio rozlehlou
nížinu otevřenou k západnímu moři. Masiv Iglesias ho převyšuje
Skalnatý Dirupi rocciosi strmý sráz
na nel území Nuorese provincie
Nuoro
4 5

granitico se týče sulcitano nadmořské raramente výšky (Monte raggiunge Linas i 1000 1263 m m) e a circonda majestátnosti su tre se lati
una svými vasta vrcholky, conca které aperta jsou verso viditelné il mare i z occidentale. velké vzdálenosti. Il massiccio Režim iglesiente vodních
lo toků supera záleží in na altimetria dešťových (Monte srážkách, Linas, m které 1263) nejsou e in nikdy maestosità, hojné. con Nejvýznamnější
anche řeky da jsou grande Tirso distanza. (nejdelší Il řeka), regime Flumendosa, dei corsi d’acqua Flumini dipende Mannu,
punte
visibili
dalla
Cixerri,
caduta
Temo,
della
Coghinas,
pioggia,
Posada,
mai abbondante.
Cedrino. Je
I
zde
fiumi
jediné
più importanti
přírodně
sono
il Tirso (il più lungo), il Flumendosa, il Flumini Mannu, il Cixerri, il Temo,
vytvořené jezero (Baratz) a nejvýznamnější uměle vytvořené jezero je
il Coghinas, il Posada, il Cedrino. Esiste un unico lago naturale (Baratz)
jezero Omodeo, zásobené řekou Tirso. Vodní toky často vytvářejí
e il più importante lago artificiale è l’Omodeo, alimentato dal Tirso.
rozsáhlé laguny. Pobřeží je většinou skalnaté a střídají se na něm vysoké
Spesso i corsi d’acqua danno origine a vaste lagune. Lungo le coste
vrcholky (v zálivu Orosei se nacházejí propasti hluboké až 500 metrů),
prevalgono i profili rocciosi, con alternanza di pareti alte (nel golfo di
Orosei do kterých esistono se někdy strapiombi zakusují anche zátoky di 500 a nízké m), talvolta a písčité incise svahy. daAsinara je
insenature, jeden z hlavních e pendenze ostrovů basse Sardinie. e sabbiose. Přírodní L’Asinara poklad, jediný è una delle svého maggiori druhu
isole v celém della Středomoří, Sardegna. si Tesoro po více naturalistico než sto let senza zachoval paragoni svůj ekologický in tutto il
Mediterraneo, habitat. Rostlinný ha porost conservato je tvořen l’habitat z velké ecologico části duby di oltre cesmínovitými un secolo fa. Il
manto (Quecus vegetale ilex) a è středomořskými costituito prevalentemente macchiemi. da Rostou lecci na e da něm macchia typické
mediterranea. sardinské rostliny Conserva jako například alcune piante modrák tipiche trnitý. della Zároveň Sardegna, je to i come důležité il
fiordaliso místo pro spinoso. rozmnožování È inoltre mnoha un’area divokých importante zvířat, per a la to riproduzione i velmi vzácných di
diversi jako je: animali diskoglosus selvatici sardinský, anche molto kormorán rari: chocholatý, il discoglosso mufl sardo, on a ilbílý osel,
marangone dal ciuffo, il muflone e l’asinello bianco che ha dato il nome
Costa gestione Smeralda del suo (Smaragdové patrimonio naturalistico. pobřeží) se La nachází Costa Smeralda na severovýchodě si trova
Sardinie, nella zona v provincii nord-orientale Gallura. della Pne Sardegna, se podél in malých Gallura. hlubokých Si articola zátok, in
podobným piccole e profonde fjordům, insenature obklopených simili žulovými a fiordi, skalnatými incluse tra výběžky, promontori časem di
opracovanými rocce granitiche, do talvolta zvláštních foggiate tvarů. dal Skály tempo a ostrůvky in modi uzavírají bizzarri. malé La linea strmé di
zátoky
scogli e
s plážemi
isolette racchiude
z bílého písku.
calette
Některé
dirupate
jsou
con
obzvláště
spiagge di
krásné,
sabbia
jako
bianca.
Alcune sono particolarmente accoglienti, come Liscia di Vacca o Cala di
Liscia di Vacca nebo Cala di Volpe, omývané průzračnou vodou
Volpe, bagnate da un’acqua limpidissima e circondate da una ricca
a obklopené bohatou středomořskou vegetací. Od šedesátých let
vegetazione mediterranea. A partire dagli anni Sessanta del secolo
minulého století společnost Cooperativa Costa Smeralda zatraktivnila
scorso, il Consorzio Costa Smeralda ha dato luogo a una vasta opera di
pobřeží pro turisty: byly vybudovány přístavy, hotely, residence a turistická
villaggi střediska. turistici. Z Il divoké territorio a málo si è trasformato: osídlené oblasti da selvaggio se stal symbol e scarsamente světáctví,
valorizzazione turistica. Sono stati costruiti porti, hotel, residence e
luxusu popolato a dovolené a simbolo elitní della společnosti. mondanità, Tato del lusso oblast e bývá della každoročně vacanza d’élite, cílem
tisíců meta turistů. di migliaia Pláže di Smaragdového turisti ogni anno. pobřeží. Il massiccio Masiv del Gennargentu je è il
nejvýznamnější più importante gruppo pohoří Sardinie. montuoso Je della tvořeno Sardegna. prastarými È costituito horninami da rocce jako
jsou molto obrovské antiche žulové tra cui vaste a břidlice formazioni útvary. di Uprostřed scisti e graniti. pohoří La se zona tyčí nejvyšší centrale
vrchol è dominata ostrova dalla Punta vetta La più Marmora, alta dell’isola, obklopený Punta rozlehlými La Marmora, zelenými contornata
údolími, da ampie zatímco e verdi na vallate, severu mentre ční Monte a nord Spada si ergono a Bruncu Monte Spina, Spada kde e se
nachází Bruncu Spina, jediná in lyžařská cui sono střediska, agibili in která pieno jsou inverno v zimě gli v unici provozu. impianti Suprasciistici
dell’isola. Nel Supramonte di Orgosolo e Oliena sopravvivono
km 2
Le Hlavní isole ostrovy maggiori 245 km 245 Kmq
La Morfologie morfologia 245 Caprera 15 15 Kmq km 2
Sant’Antioco
Sant´Antiocco
109
109
Kmq
km 2
Superficie
Celková plocha
totale 24.090
24.090
Kmq
km 2
Asinara 51 51 Kmq km 2
Collina
Kopcovitý povrch
16.352
16.352
Kmq
km 2
San Pietro 50 50 Kmq km 2
Montagna Pohoří 4.451 4.451 Kmq km 2
La Maddalena 20 20 Kmq km 2
Pianura Nížiny 3.287 3.287 Kmq km 2
Žulové Rocce granitiche skály na
Smaragdovém
nelle scogliere
pobřeží della Costa (Costa Smeralda
Smeralda)
all’isola. po kterém Una je ostrov sola strada pojmenován. ne collega Dva le konce due estremità. ostrova pojí Gli unici jediná edifici silnice.
sono Jediné le stavby rovine na del ostrově Castellaccio, jsou trosky fortezza Castellaccia, medievale středověké dei Doria, e pevnosti il
penitenziario Doriů a vězení di s massima vysokou sicurezza, ostrahou, od chiuso roku nel 1997 1997. zavřené. Quest’ultimo Tato skutečnost
vedla ha permesso k podstatnému una forte přehodnocení riqualificazione ostrova dell’isola a byla e podnětem ha dato unpro
grande
evento
národní
impulso
park Asinara,
al Parco
založeného
Nazionale
roku
dell’Asinara,
1991, aby
istituito
institucionalizoval
nel 1991,
rendendo istituzionale l’impegno alla conservazione e alla corretta
úsilí pro zachování a efektivní správu jeho přírodního bohatství. Pobřeží
6 107

monte boschi di ultrasecolari Orgosolo e di si Oliena trova la je sorgente pokrytý carsica staletými di lesy. su Gologone, Na této plošině la più
vyvěrá importante krasový dell’isola, Su Gologone, con i suoi nejdůležitější 300 litri d’acqua pramen al secondo. ostrova s 300 litry
vody Vi si za trovano sekundu. anche Nachází il canyon se di tam Gorropu, také nejhlubší il più profondo kaňon Evropy, d’Europa, kaňon con
Gorropu, impressionanti jehož pareti stěny alte dosahují oltre 400 na některých metri, e l’enorme místech až dolina neuvěřitelných di Su
400
Suercone,
metrů,
al
a krasová
cui interno
dolina
si può
Su
intravedere
Suercone, kde
una
můžete
stazione
zahlédnout
di tassi secolari.
Da questo massiccio nascono alcuni dei principali fiumi della Sardegna:
staleté tisy. V tomto masivu pramení některé hlavní řeky Sardinie:
il Cedrino, che erodendo le rocce forma splendide gole, e il Flumendosa,
Cedrino, která podrývá skály a vytváří nádherné soutěsky, a Flumendosa,
druhá nejvýznamnější řeka ostrova. Flóru tvoří především horské
il secondo dell’isola. La flora è costituita principalmente da specie
mediterraneo-montane cui si associano arbusti ed erbe rare, mentre la
středomořské druhy rostlin a vzácné keře a rostliny, zatímco fauna je
fauna, ricchissima, presenta eccezionali esemplari: mufloni, cinghiali, il
obzvláště gatto selvatico bohatě sardo, zastoupená martore, včetně donnole vzácných e volpi. druhů Tra i volatili zvířat si jako segnalano jsou:
mufl avvoltoi oni, divoká sardi, aquile prasata, reali, sardinské corvi imperiali divoké kočky, e falchi kuny, pellegrini. lasice a lišky.
Z Uno ptactva degli zmíníme aspetti più supa interessanti sardinského, delle orla coste královského, della Sardegna havrana è dato dalla
císařského ricchezza di a sokola grotte, stěhovavého. numerose laddove Jedna esistono z největších formazioni zajímavostí calcaree pobřeží
Sardinie soggette je ai bohatství fenomeni jeskyní, carsici. které Tra le se più nachází note e především suggestive na si annoverano místech, kde
byly le grotte vápencové del Bue útvary Marino, vystaveny presso Cala krasovým Gonone, jevům. e quelle Z nejznámějších di Nettuno,
a presso nejkrásnějších Alghero sotto jeskyní il promontorio můžeme zmínit roccioso jeskyně di Capo Blu Marino, Caccia. nedaleko
Cala Gonone, a Grotta di Nettuno, Neptunovu jeskyni, blízko Alghera,
Malí Giovani sokoli
stěhovaví di Falco pellegrino
8 9 12

Le pod Grotte skalním del výběžkem Bue MarinoCapo si dividono Caccia. in Jeskyně due parti: Blu il Marino ramo nord, se dělí ormai na dvě
fossile části: severní perché rameno, è cessata které al suo je už interno zkamenělé, l’attività jelikož carsica, krasová e il ramo činnost sud,
ancora v něm již attivo ustala, e aperto a jižní al rameno, pubblico, dosud ricchissimo aktivní a di přístupné concrezioni, veřejnosti, stalattiti e
stalagmiti plné krápníků, di diverse stalaktitů tonalità a stalagmitů che, specchiandosi rozmanitých nei barev, numerosi které laghetti, se odráží
favoriscono
v jezerech a
riflessi
vytváří
colorati
tak nádherné
di rara
barevné
bellezza.
odlesky.
Le Grotte
K
di
Neptunově
Nettuno si
possono raggiungere in barca o attraverso la Escala del Cabirol, lunga
jeskyni, Grotta di Nettuno, se dostanete lodí nebo po dlouhých schodech
Escala Cabirol postavených na výběžku v roce 1954. Uvnitř
scalinata realizzata nel 1954 sul promontorio. All’interno si trova un
vasto lago salato, lungo 120 metri, da cui affiorano enormi colonne,
mezinárodního d’importanza internazionale. významu. Východní Gli stagni laguny orientali se určitě meritano vyplatí d’essere navštívit, visitati už
kvůli anche zařízením per la presenza a budovám degli starých impianti státních e degli solivaren, edifici delle důležitých ex Saline di
příkladů Stato, esempi technických pregevoli památek di archeologia ze začátku industriale 20. století. dei Sardinie primi delje země
bohatá Novecento. na nerostné La Sardegna suroviny. è una Jejich terra těžba ricca má di risorse tisíciletou minerarie. tradici. Před Lo osmi
tisíci
sfruttamento
lety se Sardové
di queste
naučili
risorse
opracovávat
è antico di millenni.
obsidián,
Ottomila
což je druh
anni
sopečného
skla, a vyrábět ostré předměty. Poté začali těžit ze zemských útrob
fa le
genti sarde impararono a lavorare l’ossidiana, una sorta di vetro
vulcanico, per produrre oggetti taglienti. Successivamente estrassero
cín a měď a vyrábět slitinu bronzu, nerostnou surovinu pro výrobu zbraní
dalle viscere della terra stagno e rame per produrre la lega di bronzo,
Grotte Neptunova di Nettuno jeskyně
Plameňáci Fenicotteri
formate jeskyně dall’unione se nachází velké di stalattiti solné e jezero stalagmiti. dlouhé Concrezioni 120 metrů, pittoresche, ze kterého se
saloni vynořují giganteschi obří sloupy e misteriosi vytvořené cunicoli, spojením frutto stalaktitů dell’incessante a stalagmitů. lavorio Malebné del
mare krápníky nella v obrovských roccia calcarea, síních completano a záhadné questo chodby, imponente vymodelované e affascinante
angolo di Sardegna. Le coste della Sardegna sono caratterizzate dalla
intenzivním a neustálým působením moře na vápencové horniny,
presenza di zone umide. Il 20% è distribuito in maniera uniforme lungo il
dovršují krásu tohoto úchvatného koutu Sardinie. Pro pobřeží Sardinie
territorio costiero, mentre il restante 80% è situato in tre settori principali:
jsou charakteristické mokřady, z nichž 20 % je rovnoměrně rozloženo
il golfo di Oristano, il golfo di Palmas e il golfo di Cagliari. L’area di
podél pobřeží a zbylých 80 % se nachází ve třech zálivech: v zálivu
Cagliari costituisce la terminazione sud-orientale della pianura del
Oristano, v zálivu Palmas a v zálivu Cagliari. Území Cagliari je
Campidano ed è occupata da stagni e lagune per una superficie di
4500 jihovýchodním ettari. La zakončením Laguna di Santa roviny Gilla Campidano si stende a nel je settore plné rybníků occidentale a lagun
della o rozloze città, 4500 mentre hektarů. in quello Laguna orientale Santa si stendono Gilla se gli rozkládá stagni del v severní Poetto, části di
Molentargius města, zatímco e di ve Quartu. východní L’elemento části se nachází di maggior rybníky interesse Poetto, per Molentargius
a Quartu. della Největší natura zajímavostí è la ricca avifauna, pro milovníky 180 přírody specie, je che bohatá popola
gli
appassionati
questi ornitologická specchi fauna d’acqua, 180 con druhů la presenza ptactva, které di specie žije rare v těchto quali vodních il pollo
sultano, zrdcadlech. il cavaliere Vyskytují d’Italia, se zde il vzácné falco di druhy palude jako e molti například altri, oltre slípka al modrá, ben
noto vodouš fenicottero (cavaliere rosa, d’Italia), che nidifica moták a pochop Cagliari a dal mnoho 1993. dalších Nel 1971 druhů, la
Convenzione včetně známého di Ramsar růžového ha plameňáka, dichiarato le který zone hnízdí umide v cagliaritane Cagliari od siti roku
1993. Roku 1971 Ramsarská úmluva prohlásila mokřiny Cagliari oblastí
a materia lidských prima sošek, per nazývaných le loro armi „bronzetti“, e per le statuine umělecká umane díla dette nuraghské “bronzetti”, éry.
Různé massima národy, espressione které pak della přijížděly arte nuragica. na ostrov, Le diverse těžily sardinské genti che suroviny seguitove
velkém. giunsero Většina nell’isola, nerostných sfruttarono surovin ampiamente Sardinie le se miniere nachází sarde. na jihozápadě La maggior
parte delle risorse minerarie della Sardegna è concentrata nel sud-ovest
ostrova, v oblasti Sulcis-Iglesiente, kde těžba ovlivnila výrazným způsobem
životní styl místního obyvatelstva a jejich způsobu výstavby.
dell’isola, nella regione del Sulcis-Iglesiente, dove l’attività estrattiva ha
profondamente modificato gli stili di vita della popolazione locale e i
V dnešní době je ale těžba vzhledem k malé konkurenceschopnosti na
modi d’insediamento. Attualmente è ridotta al minimo data la scarsa
mezinárodním trhu omezená na minimum. Přesto si oblast zachovala
competitività sul mercato internazionale. Permane comunque un
sugestivní hornickou krajinu, tvořenou budovami, které již neslouží
suggestivo paesaggio minerario costituito da edifici dismessi, villaggi
původnímu abbandonati, účelu, con opuštěnými una concentrazione vesnicemi, che ale non i na ha mezinárodní eguali a livello úrovni
výjimečně nazionale, krásnou sullo sfondo přírodou. di una V natura roce 1998 superba. UNESCO prohlásilo hornickou
Nel oblast 1998 Sardinie l’UNESCO za dichiarò světové kulturní le aree minerarie dědictví. Tak della vznikl Sardegna „Geologický,
historický patrimonio a dell’umanità. klimatický park Nasceva Sardinie“, così instituce, il Parco Geominerario, která označila Storico hornicky e
zajímavé Ambientale oblasti della a Sardegna, která přispěla istituzione k zachování che ha a provveduto ocenění tohoto a delimitare dědictví. le
V aree tunelech d’interesse a zastaralých minerario šachtách e contribuisce se provádějí a conservarne prohlídky e valorizzarne s průvodcem il
a patrimonio. je možné navštívit Si possono haly effettuare se starým visite zařízením. guidate Fauna nelle gallerie Sardinie e oplývá nei pozzi
vzácnými in disuso e a visitare často ohroženými le sale dei vecchi druhy zvířat, macchinari. jen ojediněle se vyskytujícími
na území Evropy. Mezi tyto početné druhy se řadí i ty, jejichž endemický
10 11

výskyt La fauna je omezený della Sardegna většinou è ricca na Sardinii specie a Korsiku, di particolare nebo žijí importanza, výlučně non
právě comuni na e území spesso Sardinie. estinte o Nejtypičtějším rare in altre regioni savcem d’Europa. sardinské Tra fauny queste je
mufl numerosi on, předek sono gli ovce endemismi, domácí, jíž cioè se le velmi specie podobá. ad areale Žije limitato v horských (per lo più
oblastech sardo-corso) ve střední o esclusive části della ostrova, Sardegna. v dubových Tra i mammiferi, lesích a na il horských più
loukách
caratteristico
a pozná
della
se
fauna
podle
sarda
bílého
è il
sedla
Muflone,
na zádech,
progenitore
které
della
kontrastuje
pecora
se
domestica e ad essa assai simile. Vive nei monti delle zone centrali
zrzavým kožichem, a podle spirálovitě zatočených rohů samců. V některých
lesích na Sardinii se vyskytuje veverka sardinská, jejíž počet se
dell’isola, tra foreste di lecci e nelle praterie montane; lo si riconosce per
la sella bianca sul dorso in contrasto col manto fulvo rossastro, e per le
zvyšuje poté, co málem vyhynula kvůli pytlákům. Důležité je také
corna a spirale dei maschi. Alcuni boschi della Sardegna sono abitati dal
plemeno poníka Achetta divoce žijící na vysoké čedičové náhorní
Cervo sardo, di nuovo in aumento dopo aver rischiato l’estinzione a causa
plošině del bracconaggio. Giara v srdci Importante Sardinie. anche Oslík il bílý Cavallino je zvláštní della druh Giara, žijící che v národním
stato parku brado Asinara, questo po altopiano kterém je basaltico ostrov pojmenován. della Sardegna Sardinská centrale. kočka
vive allo
divoká Particolare patří l’Asinello do poddruhu albino evropské del Parco kočky Nazionale divoké, dell’Asinara, rozšířené v da severní cui l’isola
Africe, trae il nome. na Korsice Il Gatto a na selvatico Sardinii. sardo Tento appartiene savec se a živí una malými sottospecie hlodavci, del gatto
zajíci, selvatico ptáky europeo, a obojživelníky diffusa nell’Africa a loví nejčastěji settentrionale, v noci. in Je Corsica podobný e in kočce
domácí, Sardegna. se È kterou un mammifero se někdy predatore kříží. Sardinský piccoli netopýr roditori, ušatý conigli, je netopýr, uccelli e
který anfibi se che vyskytuje va a caccia pouze prevalentemente na Sardinii, objevený di notte. teprve Il suo aspetto nedávno è molto v roce
2002. simile a Jedná quello se di o un objev gatto mimořádného domestico, con významu, il quale talvolta jelikož può je to incrociarsi. jediný
L’Orecchione sardo è un pipistrello endemico della Sardegna, cioè
Muflone v nei předhůří
Supramonte
contrafforti del
Supramonte
endemický presente solo savec nell’isola, nejen scoperto na Sardinii, soltanto ale v nel celé 2002. Itálii. La Dostal scoperta jméno è dipo
svých notevole velkých importanza ušiskách. in quanto Z dravých si tratta ptáků dell’unico zde žije mammifero Falco eleonorae endemico (ostříž non
jižní solo neboli della Sardegna, sokol eleanořin), ma d’Italia. druh Il hnízdící nome deriva koncem dalle léta orecchie v koloniích. di grandi
Obývá dimensioni. Sardinii Tra spolu i rapaci s více si segnala než 400 il Falco páry della na ostrovech regina, specie oblasti che Sulcis nidifica
a in podél colonie útesů alla zálivu fine dell’estate. Orosei. Začátkem In Sardegna listopadu è presente ptactvo con oltre migruje quattrocento
coppie
směrem na
nelle
Madagaskar.
isole sulcitane
Název
e lungo
tohoto
le scogliere
druhu je
del
odvozen
Golfo di
od
Orosei.
sardinské
12 13

Mláďata sokola
v hnízdě
All’inizio královny jménem di novembre Eleonora gli uccelli Alborejská, migrano která verso svým il Madagascar. zákonem (Carta Il nome de
della specie si riferisce a Eleonora d’Arborea, giudicessa sarda che
Logu, 14. stol.) zakázala lov sokolů a vybírání jejich hnízd s cílem
nel suo codice di leggi (Carta de Logu, XIV secolo) vietava la cattura di
chránit aristokratický zvyk lovu sokolů, jež nepřímo chránil sokolovité
falchi e la predazione dei nidi: lo scopo era quello di proteggere la
druhy před vyhynutím. Orel královský je největší dravec Itálie, pokud
pratica aristocratica della falconeria, l’effetto indiretto quello di
nepočítáme supa, jehož 30 párů přežívá v severozápadní části Sardinie.
Rozpětí křídel u samic orla královského může dosahovat až 2,20
preservare i falconidi dall’estinzione. L’Aquila reale è il più grande
rapace d’Italia, se si eccettua il Grifone che sopravvive con una trentina
di
metrů,
coppie
u samců
nella Sardegna
je toto rozpětí
nord-occidentale.
křídel menší. Více
Le femmine
exemplářů
dell’Aquila
tohoto dnes
reale
possono chráněného raggiungere druhu se un’apertura vyskytuje v alpském alare di circa pásmu, 2,20 na metri; Apeninském il maschio pohoří è
di a na dimensioni Sicílii a 50 inferiori. párů žije La specie, na Sardinii. oggi protetta, conta una buona
popolazione nell’arco alpino, è presente nelle montagne appenniniche e
in Sicilia e una cinquantina di coppie vive in Sardegna.
Le Nové nuove provincie province Comuni Obce Superficie Rozloha (ettari) (hektary) Residenti Počet obyvatel (al 2001)
(k roku 2001)
Cagliari 71 71 457.000 543.310 543.310
Carbonia - – Iglesias 23 23 149.495 131.890 131.890
Medio Campidano 28 28 151.619 105.400 105.400
Oristano 88 88 303.999 167.971 167.971
Ogliastra 23 23 185.424 185.424 58.389 58.389
Nuoro Nuoro 52 52 393.382 393.382 164.260 164.260
Olbia - Tempio
Olbia – Tempio
26
26
339.856
339.856
138.334
138.334
Sassari
Sassari
66
66
428.214
428.214
322.326
322.326
14 15

Města
Le Città
...La ...Město città Cagliari di Cagliari nabízí presenta cestovateli, agli occhi který di k chi němu vi arriva připluje dalla po parte moři, di
mare krásný un a aspetto impozantní piacevole pohled, i imponente, přes nažloutlou malgrado bílou il barvu color vápencové
skály, della roccia a jakousi calcarea, africkou ed vyprahlost, una specie která di aridità mu propůjčuje africana che le
bianco
giallastro
dà zvláštní un’impronta vzhled... particolare...
(Alberto Della Marmora, Itinerario Itinerář Sardinie, dell’isola 1860) di Sardegna, 1860
Letecký Veduta aerea pohled na
baštu del Bastione Saint Remy, di Saint
Cagliari Remy, Cagliari
Cagliari
Cagliari (164.249 obyvatel), je největší město Sardinie a zároveň se
Cagliari (164.249 abitanti) è la città più grande della Sardegna.
tak nazývá celá jeho oblast, kde žije přibližně jedna třetina z miliónu
Nel suo circondario e nei paesi della sua provincia vive circa un terzo
a půl obyvatel ostrova. Situované na nejjižnějším konci roviny Campidano,
uprostřed rozlehlého stejnojmenného zálivu, s velkými mokřady
del milione e mezzo di abitanti dell’isola. Situata all’estremità
meridionale della pianura del Campidano, al centro dell’ampio golfo
omonimo, na východě con a importanti na západě, zone město umide Cagliari sia ad se est rozprostírá sia ad ovest, podél Cagliari pobřeží si
estende a na devíti lungo vápencových la costa e sui pahorcích, suoi nove z colli nichž calcarei, některé alcuni se pyšní di rilevante překrásnou
přírodou, paesaggistico jako Monte e naturalistico, Urpinu, sedlo come San il Monte Michele Urpinu, se středověkým
il colle di
pregio
San hradem Michele a výběžkem col suo castello Capo Sant’Elia, medievale který e il promontorio Evropská Unie di Capo zařadila
Sant’Elia, mezi Přírodně inserito zajímavá dalla Unione místa Společenství Europea tra i (SIC). (Sito Město d’Interesse, založili
naturalistico Féničané mezi Comunitario). 7. a 8. století La città př. n. fu l. fondata Od té doby tra il je VII město e il VI považováno
Fenici. za bránu Da allora Sardinie è stata a všichni, la porta kdo della připluli Sardegna ostrov, e tutte z le něj genti učinili che
secolo a.C.
dai
sono giunte nell’isola hanno stabilito qui il centro del loro potere: Punici,
Řady Palazzata domů di na viatřídě
via Roma Roma a Cagliari v Cagliari
16 17

Basilika Basilica di N.S. N.S. di di Bo-
Bonaria v Cagliari a Katedrála Cattedrale San di San
Nicola v a Sassari
Romani, mocenské Vandali, centrum: Bizantini, Punské Pisani, kmeny, Aragonesi Římané, Vandalové, e Piemontesi. Byzantinci, Nella
struttura Pisané, Aragonci urbana è possibile a Piemonťané. cogliere Městské i segni stavby della storia: nesou la stopy necropoli historie:
fenicio-punica fénickopunská del nekropole colle di Tuvixeddu, sedla Tuvixeddu, l’anfiteatro římský romano amfi teátr scavato vytesaný nella
roccia do vápencové calcarea, skály, la cattedrale katedrála di origini pisanského pisane, původu, il Palazzo královský Regio, palác, che per
un
který
breve
krátce
periodo
obýval
ospitò
savojský
la corte
dvůr.
sabauda.
Byli to Pisané, kteří v 8. století
Furono i Pisani, fortificando il colle di Castello nel XIII secolo, e
opevnili sedlo Castello a podporovali přístavbu Stampace, Marina
favorendo la formazione delle sue appendici Stampace, Marina e
a Villanova, které daly městu tvar, jenž se zachoval až do začátku minulého
století. Čtvrť Castello se stala symbolem Cagliari. Jako součást
Villanova, ad imprimere alla città la forma che verrà conservata sino
all’inizio del secolo scorso. Il quartiere di Castello è il simbolo di
hradeb města byly ve 14. století vystavěny dvě pisanské věže, Torre
Cagliari. Nel gonfalone cittadino appaiono le due torri pisane,
dell’Elefante dell’Elefante e a di Torre San San Pancrazio, Pancrazio, edificate aby nel město XIV vzdorovalo secolo per resistere obležení
all’assedio Aragonců. degli Sardinský Aragonesi. název města zní Casteddu, což ukazuje jak bylo
Il město nome v sardo tehdejší della době città ztotožněno è Casteddu s che jeho indica čtvrtí come Castello. in passato V historických venisse
identificata čtvrtích Cagliari col quartiere se nachází di Castello. mnoho kostelů, šlechtických paláců a archeologických
quartieri storici památek. di Cagliari Nelze sono pominout ricchi di chiese, prohlídku palazzi katedrály nobiliari Santa e
I
vestigia Maria a archeologiche. Bastione di San Meritano Remy ve una čtvrti visita Castello, la cattedrale barokní di Santa kostel Maria San
e Michele il Bastione ve čtvrti di Saint Stampace Remy a a Castello; goticko-katalánský il complesso kostel archeologico San Giacomo
sotterraneo ve čtvrti Villanova. di Sant’Eulalia Každoročně, nella Marina; 1. května, la chiesa Cagliari barocca slaví svátek di San Sant’E-
Michele a Stampace; quella gotico-catalana di San Giacomo a
Villanova. fi sio, nejproslulejší A Cagliari a nejnavštěvovanější si svolge ogni primo svátek maggio z celého la festa ostrova di Sant’Efisio, díky
la okázalému più celebre průvodu e frequentata statisíců dell’isola obyvatel per v via tradičních della sontuosa krojích. processione
in abito tradizionale di diverse centinaia di persone.
18 2219

Sassari
Sassari Sassari (120.729 (120.729 abitanti) obyvatel), nasce město nel bylo Medioevo, založeno dall’aggregazione ve středověku spojením
původně in origine oddělených distinti. Nel osad. cuore V del srdci centro historického storico si centra erge il se duomo tyčí ka-
di
di
villaggi
San tedrála Nicola, San Nicola, impiantato vystavěná in epoca v romanica, románském con období belle s volte krásnou a crociera křížovou di
epoca klenbou aragonese; příčné lodi straordinaria z doby Aragonců la facciata a jedinečným settecentesca barokním in stile průčelím barocco.
Il z nucleo 18. století. antico Starověké della città centrum conserva města ancora si dodnes oggi un uchovalo aspetto medievale. středověký
Sono vzhled. visibili Ještě piccoli tam můžeme tratti della objevit mura pozůstatky abbattute nel hradeb 1800. zbořených Il centro storico v roce è
ricco 1800. di V chiese, historickém palazzi centru privati se e nachází pubblici, mnoho come kostelů, il cinquecentesco soukromých
Palazzetto a veřejných d’Usini paláců, o la jako Frumentaria, je palác Usini antico ze monte 16. století granatico a Frumentaria, che reca
scolpiti gli stemmi di Sassari e d’Aragona.
stará žulovitá hora, do které jsou vytesány erby Sassari a Aragonců. Do
L’accesso alla città era regolato da quattro porte, fra cui porta Rosello,
města se vstupuje čtyřmi branami, z nichž nejznámější z celé Sardinie
oltre la quale si può visitare la fontana del Rosello, la più famosa fontana
je zdobená brána Rosello, postavená v 17. století, skrze kterou lze dojít
ornamentale in Sardegna, realizzata nel Seicento. A sud si trovava la
k fontáně Fonte Rosello. Na jihu stála brána Castello, nedaleko které
porta Castello, in prossimità della quale sorgeva un castello aragonese tra
se tyčil jeden z největších aragonských hradů z celé Sardinie, bohužel
i più grandi in Sardegna, purtroppo demolito nel 1800.
Fuori zbořený delle v roce mura 1800. sorgono Za le hradbami chiese conventuali se nachází di kláštery Santa Maria Santa di Maria Betlem di e
di Betlemme San Pietro a San di Silki. Pietro Attorno di Silki. alla Okolo Sassari středověkého medievale si města è sviluppata bylo vystavěno
město Merita moderní. una visita Určitě il navštivte Palazzo della Palazzo Provincia, della Provincia, realizzato postavený alla fine
la città
moderna.
dell’Ottocento, na konci 19. století, che ospita kde se diverse nachází opere mnoho di artisti sardinských e un umělecký dipinto murale děl
del a malba catanese na zdi Giuseppe od malíře Sciuti, jménem raffigurante Giuseppe L’ingresso Sciuti z di Catane, Gio Maria která Angioy zobrazuje
Sassari. vstup Il territorio Gio Marie della Angioy provincia do Sassari. di Na è území ricco di provincie bellissime Sassari coste
a
e se di nachází siti d’interesse mnoho turistico. překrásných È d’obbligo pobřeží una a turisticky visita al zajímavých centro minerario míst.
dismesso Nelze opomenout dell’Argentiera, návštěvu a centri bývalého d’origine hornického medievale centra come Argentiera, Castelsardo,
fondata dai Doria, o Alghero, di tradizioni catalane, a monumenti come
jakož i centra středověkého původu jako je Castelsardo, založeného
la grandiosa basilica romanica di San Gavino a Porto Torres.
rodem Doriů, nebo Alghero, katalánského původu, a památky jako je
románská bazilika San Gavino v Porto Torres.
Nuoro
Nuoro Nuoro (36.478 (36.478 obyvatel), abitanti) alle město falde položené del monte na Ortobene, svazích hory è la Ortobene, capitale
je della hlavní Barbagia. město Barbagie. Le sue caratteristiche Jeho moderní moderne charakteristické convivono znaky con i segni
snoubí
s delle prvky antiche antického origini. původu. I quartieri Původní da cui čtvrti, si formò na kterých la cittadina bylo město sono quelli založeno,
Seuna jsou e San Seuna Pietro. a San Il primo, Pietro. originariamente První, původně quartiere čtvrť vesničanů, dei contadini, přišla ha
di
o perso většinu molte svých delle starých sue antiche staveb. costruzioni. Její centrum Il suo představuje cuore è rappresentato starý kostel
Chiesa dalla chiesa delle Grazie, vecchia delle který Grazie, pochází che z konce risale 16. alla století. fine del Nový Cinquecento. kostel,
postavený Quella nuova, v šedesátých costruita negli letech anni minulého Settanta století, del secolo nachází scorso, na si křižovatce trova
dvou nello hlavních slargo tra ulic: le due via La principali Marmora strade a Corso cittadine, Garibaldi. via La Marmora Druhá čtvrť e je
pastýřská.
Corso Garibaldi.
V jejích uzoučkých uličkách jsou zachovány staré stavby,
Il secondo è il quartiere dei pastori. Tra le sue strettissime viuzze si
z nichž některé byly zrekonstruované. V této čtvrti se narodila Grazia
conservano le vecchie costruzioni, alcune ristrutturate. In questo quartiere
Deledda. V ulici, která je po ní pojmenovaná, můžete navštívit muzeum
nacque Grazia Deledda. Nella via che le è stata intitolata è possibile
spisovatelky, kde jsou uloženy její osobní věci, fotografi e, dopisy, první
visitare la casa-museo della scrittrice, in cui sono conservati oggetti
vydání jejích děl a kopie diplomu, kterým jí byla udělena Nobelova
personali, foto, lettere, prime edizioni delle sue opere e la riproduzione
cena del diploma za literaturu di conferimento v roce 1926. del Blízko premio ulice Nobel Corso per Garibaldi la letteratura se nachází nel
náměstí 1926. Nelle Piazza vicinanze Sebastiano di Corso Satta, Garibaldi zrekonstruované si trova Piazza v roce 1967 Sebastiano socha-
Náměstí Piazza Satta Satta
Středověké Stemmi medievali erby
v
nelle
hradbách
mura di
Sassari
Sassari
20 2421

Katedrála La cattedrale Santa
Maria di Santa della Maria Neve della
Neve
Katedrála Cattedrale Santa di Santa
Maria a Oristano gotický
detail okna
Satta, řem jménem sistemata Constantino nel 1967 Nivola. dallo scultore Uprostřed Costantino bílé dlažby Nivola. se In nachází mezzo dva alla
pavimentazione žulové bloky, uvnitř bianca kterých sono jsou collocati ve výklencích grandi blocchi umístěny di granito bronzové dove, sošky in
piccole nicchie, sono inserite statuette in bronzo che raffigurano il poeta
znázorňující básníka z Nuora v různých etapách jeho života.
nuorese in diversi momenti della sua vita. In posizione sopraelevata,
Katedrála Santa Maria della Neve, vybudovaná v letech 1836 až
nell’omonima piazza, sorge la cattedrale di Santa Maria della Neve,
costruita 1854 v neoklasicistickém tra il 1836 e il 1854 slohu, in se stile tyčí neoclassico. na vyvýšeném A breve místě distanza na stejnojmenném
náměstí. il Museo Několik della Vita metrů e delle odtud Tradizioni se nachází popolari Muzeum Sarde, lidových aperto
si
raggiunge
dal tradic 1976 a života per ospitare (Museo diverse della Vita collezioni: e delle unica Tradizioni nel suo Popolari genere Sarde), quella
degli otevřené abiti v tradizionali roce 1976 za sardi, účelem bellissime vystavení quelle mnoha di gioielli, sbírek utensili, tradičních tessuti e
mobili sardinských caratteristici zvyků, dell’artigianato které jsou jedinečné isolano. svého Alla druhu, fine della výjimečně lunga strada krásné
panoramica sbírky šperků, di nástrojů, Viale Ciusa látek si a trova nábytku, la chiesa který della pochází Solitudine. z tradiční Edificata řeme-sslné
výroby di Giovanni ostrova. Ciusa Romagna, al suo interno conserva le spoglie
disegno
di Na Grazia konci dlouhého Deledda. vyhlídkového bulváru Viale Ciusa se nachází kostel
Chiesa della Solitudine, postavený podle nákresu Giovanniho Ciusi
Romagna. Zde jsou uloženy ostatky spisovatelky Grazie Deleddy.
22 23

Olbia
Oristano
Oristano (31.169 abitanti), situata nell’alto Campidano, fu capitale del
Olbia (45.366 obyvatel) je hlavním městem nové provincie Gallura. Je
giudicato d’Arborea e conobbe in età medioevale un notevole sviluppo
situováno v zátoce, která ho chrání před mořskými větry a je vybaveno
urbano ed economico. Nel 1478 cadde nelle mani degli Aragonesi e
funkčním přístavem a letištěm. Podle pověsti ho založila mytologická
visse un lungo periodo di decadenza che portò, nel Seicento, al quasi
postava Iolao nebo řečtí fokijští osadníci z Marseille, ale ve skutečnosti
totale spopolamento della città. Nel 1718, con l’intera isola, entrò a far
parte
bylo pravděpodobně
del Regno di Sardegna.
založeno
La
punskými
rinascita,
kmeny
nel Novecento,
mezi 6. a
ha
4.
portato
stoletím př.
all’abbattimento n. l. Během římského delle období mura e byla dopo Olbia la promozione důležitým a centrem capoluogo na cestě di do
provincia Ostie. Po období la città ha úpadku assunto bylo un město aspetto Olbia più moderno. kolem roku Il suo 1000 centro obnoveno storico
mostra a stalo l’antica se hlavním tessitura městem urbanistica pánů z Gallury medievale pod e názvem conserva Civita diversi nebo e
importanti Terranova. monumenti: Předpokládá la se, poderosa že středověké torre di San město Cristoforo se nacházelo (1291), kolem il románského
di Santa kostela Maria, San Simplicio la chiesa s di kamennou San Francesco. klenbovou Vi si trova konstrukcí inoltre(z 12.
duomo
l’Antiquarium století), který je Arborense, považován che za espone nejvýznamnější reperti dall’età památku neolitica města. a quella
romana, V moderní provenienti době město principalmente zažívalo střídavá dal sito období dell’antica rozvoje, Tharros. která byla
Il vždy duomo spojena di Oristano, s rozkvětem il più přístavu. grande della V roce Sardegna, 1939 město è dedicato dostalo a zpět Santa svůj
Maria Assunta. Fu impiantato nel XII secolo ma le forme attuali derivano
název řeckého původu. Jeho rozvoj je spjatý s rozkvětem turistického
dalla ricostruzione settecentesca. Al suo interno sono custoditi importanti
ruchu započatým v šedesátých letech minulého století na pobřeží Costa
oggetti di arredo liturgico, fra i quali una coppia di picchiotti bronzei
Smeralda. Provincie Gallura oplývá archeologickými a historickými
(1228), una serie di codici musicali con bellissime miniature (XIII-XVI
památkami. Jsou zde početné nuragy a hroby obrů, z nichž vynikají ty
secolo), una grande croce processionale in argento (XV secolo). Nella
na území Arzachena. Ekologicky významné je souostroví Maddalena,
chiesa di San Francesco si conserva invece il Cristo di Nicodemo,
scultura na kterém in se legno nachází che rientra stejnojmenný nella tipologia národní dei park crocefissi a který gotici se skládá dolorosi. ze
Nella čtyř hlavních vicina piazza ostrovů Eleonora (La Maddalena, si innalza Caprera, il monumento Santo ottocentesco Stefano, Spargi)
dedicato a dalších alla menších famosa ostrovů, giudicessa, z nichž che nejznámější alla fine del je ostrov Trecento Budelli promulgò jeho la
Carta růžovou de pláž. Logu, Zajímavá codice giuridico je také návštěva che venne Garibaldiho a lungo applicato domu in na tutta ostrově
l’isola. Caprera, Poco kde distante je zachováno da Oristano, zařízení la cattedrale a předměty di z Santa posledního Giusta období è uno
degli generálova edifici života. romanici più significativi dell’isola. Nei dintorni della città si
può trovare un ambiente naturale tra i più caratteristici d’Europa. Dagli
stagni di Cabras e di Sale Porcus, habitat per decine di rare specie
volatili, alle distese di sabbia dietro Mari Ermi; dalle suggestive spiagge
di Putzu Idu e Su Pallosu, ai boschi del Montiferru, senza tralasciare la
splendida penisola del Sinis che si protende nel Mediterraneo per una
lunghezza di circa 10 chilometri.
Sanluri
Olbia
Sanluri Olbia (45.366 (8.519 obyvatel) abitanti) se è la nachází principale uprostřed città della nové neonata provincie provincia Střední
Campidano. della Gallura. V historii Dotata mělo di un značný efficiente význam porto díky e di zemědělskému un aeroporto, si bohatství
un’insenatura a výhodné protetta zeměpisné dai poloze. venti marini. Hrad symbolizuje jeho minulost: při
trova in
obchůzce La tradizione po hradním ne attribuisce ochozu la mezi fondazione čtyřmi zdmi al mitico cimbuří Iolao znovu o ai prožijeme coloni greci
slavnou focesi di bitvu Marsiglia, z roku 1409, ma probabilmente ve které bylo fu panstvo fondata z Arborey dai Punici poraženo tra il VI e Aragonci,
IV secolo kteří a.C. jako In vítězové epoca zavedli romana proti fu un městu importante tvrdá odvetná centro di opatření. collegamento Jedná
il
se con o jediný Ostia. stále Dopo ještě un periodo obyvatelný di decadenza hrad na Sardinii, si assiste, který verso byl postaven il 1000, alla
rinascita di Olbia quale capitale del giudicato di Gallura col nome di
ve 13. století a který je zařízený dobovým nábytkem. Nachází se v něm
Civita o Terranova. Si suppone che il borgo medievale fosse nelle
soukromé muzeum obrazů, keramiky, ceroplastiky, vzácných dokumentů
vicinanze della chiesa romanica di San Simplicio (XII secolo), il
a historické relikvie z válek italského obrození a 20. století.Kostel San Pietro
monumento più importante della città, in conci di granito. In epoca
také pochází ze středověku (ze 14. století). Farní kostel Nostra Signora
moderna la città procede con uno sviluppo a fasi alterne sempre legato
delle Grazie je z pozdějšího období, byl přestavěný v osmdesátých letech
alle fortune del porto. Nel 1939 la città riacquista il nome di origine
18. greca. století Il suo z původního sviluppo è kostela, legato ze all’industria kterého se turistica zachovala a partire gotická dagli zvonice, anni
zrekonstruovaná Sessanta del secolo v barokním scorso sulle stylu coste celého della kostela. Costa Uvnitř Smeralda. kostela La se Gallura nachází è
Rektábl una terra Svaté ricca Anny, di testimonianze dvojitý triptych, archeologiche olejomalba z e roku storiche. 1576 Sono a náboženské numerosi
relikvie, i nuraghi z nichž e le tombe je působivý di giganti, krucifi fra x z le 15. quali století. spiccano quelle in territorio
di Arzachena. Di notevole importanza ambientale è l’arcipelago della
Maddalena, sede dell’omonimo Parco Nazionale, formato da quattro
isole maggiori (La Maddalena, Caprera, Santo Stefano, Spargi) e altre
minori, tra cui la più nota è Budelli per la sua spiaggia rosa. Interessante
anche la visita al Compendio Garibaldino di Caprera, che custodisce la
casa e gli oggetti legati all’ultimo periodo di vita del generale.
Hroby Tomba obrů dei giganti
„Li “Li Lolghi“ Lolghi”
a Arzachena
na území Arzachena
24 25

Smaragdové
Costa Smeralda:
pobřeží: veduta aerea letecký di una
spiaggia
pohled na jednu
z pláží
Pan di zucchero
(tzv. a Buggerru „cukrová
homole“) v Buggerru
26 27

Iglesias
Iglesias (28.170 obyvatel), antický původ města dokládá byzantský
kostel San Salvatore. Ale městská struktura pochází ze 13. století, kdy
panstvo z Pisy dalo vybudovat důležité městské hradby, ze kterých se
dosud zachovaly dlouhé zbytky.
V historickém centru města, pro které jsou typické secesní paláce
a paláce ve stylu art déco, se tyčí gotická katedrála Santa Chiara, jejíž
stavba byla zahájena podle záznamů v roce 1285 a dokončena před
rokem 1288. Zajímavý je také kostel San Francesco, retábl z dílny
z Cagliari ze druhé poloviny 16. století. Centrum moderního města
tvoří sousední náměstí Piazza Oberdan, na kterém se nachází Pomník
padlým ve válce od Francesca Ciusi (1928). Několik metrů odtud se
nachází hornické muzeum, kde jsou uloženy předměty z dolů z oblasti
Iglesias: původní přístroje, modely a dobové fotografi e. Navíc se v něm
nachází původní štola, která je přístupná veřejnosti. Při výjezdu z města
jsou vidět červené kopce vytvořené hromaděním zbytků ze zpracování
železné rudy těžené v rudném komplexu Monteponi, jednom z největších
zařízení ze Sulis-Iglesiente. Odvěkou činnost, která z něj učinila
jedno z nejdůležitějších center těžby nerostných surovin zinku a olova
v Itálii, dokládá význam zařízení a objem těžby. Nelze opomenout
fresku namalovanou v hostinci od Aligi Sassu nazvanou Lom (1950)
a opuštěné hornické vesnice Sa Macchina Beccia a Seddas Moddizzis.
Sanluri
Sanluri (8.519 abitanti) è al centro della nuova provincia del Medio
Sanluri (8.519 obyvatel) se nachází uprostřed nové provincie Střední
Campidano. La ricchezza agricola delle sue terre e la favorevole posizione
Campidano. V historii mělo značný význam díky zemědělskému
geografica le hanno storicamente conferito una notevole importanza.
bohatství a výhodné zeměpisné poloze. Hrad symbolizuje jeho minulost:
při obchůzce po hradním ochozu mezi čtyřmi zdmi cimbuří znovu
Emblema del suo passato è il castello: percorrendo il passaggio di ronda
tra le quattro mura merlate, si può rivivere la celebre battaglia del 1409, in
prožijeme cui il giudicato slavnou d’Arborea bitvu z cadde roku 1409, per mano ve které degli bylo Aragonesi panstvo con z Arborey
poraženo conseguenti Aragonci, dure rappresaglie kteří jako dei vítězové vincitori zavedli sulla città. proti Edificato městu tvrdá nel XIII odvetná
secolo, opatření. è l’unico Jedná in Sardegna se o jediný ancora stále abitabile ještě obyvatelný e arredato hrad con mobili na Sardinii,
který d’epoca. byl postaven Ospita un ve museo 13. století privato a con který quadri, je zařízený porcellane, dobovým ceroplastiche, nábytkem.
Nachází documenti se rari v něm e cimeli soukromé storici muzeum delle guerre obrazů, del Risorgimento keramiky, ceroplastiky,
italiano e del
vzácných Novecento. dokumentů Sempre al a periodo historické medievale relikvie risale z válek anche italského la chiesa obrození di San
a Pietro 20. století. (XIV secolo). Kostel Di San epoca Pietro più také recente pochází la parrocchiale ze středověku di Nostra (ze 14. Signora století).
delle Farní Grazie, kostel edificata Nostra negli Signora anni delle ottanta Grazie del Settecento, je z pozdějšího su una preesistente období,
chiesa di cui conserva il campanile gotico, modificato e adattato allo stile
byl přestavěný v osmdesátých letech 18. století z původního kostela, ze
barocco dell’insieme. All’interno è custodito il Retablo di Sant’Anna,
kterého se zachovala gotická zvonice, zrekonstruovaná v barokním stylu
doppio trittico a olio su tavola, del 1576. Tra gli arredi un suggestivo
crocefisso del Quattrocento.
Hrad Castello Marmilla di Marmilla
v a Las Plassas
Doly Miniera v Masua di Masua
celého kostela. Uvnitř kostela se nachází Rektábl Svaté Anny, dvojitý
triptych, olejomalba z roku 1576 a náboženské relikvie, z nichž je působivý
krucifi x z 15. století.
28 29

Hrad Castello Eleonory di Eleonora
d´Arborea d’Arborea
Malby Dipinti Maria di Mario
Delitaly Delitala v nella Katedrále
Santa Cattedrale Maria di
Maddalena,
Santa Maria
Lanusei
Maddalena,
Lanusei
30 31

Lanusei Lanussei
Lanusei (5.841 abitanti), capoluogo dell’Ogliastra, grazie alla sua
Lanussei (5.841 obyvatel) hlavní město provincie Ogliastra. Díky své
posizione centrale permette ai turisti di accedere con facilità alle bellezze
poloze ve středu provincie umožňuje město turistům snadný přístup k přírodním
krásám a turistickým a kulturním místům celé nové provincie. Krát-
naturali e ai siti turistico-culturali di tutta la nuova provincia. Brevi tragitti
in auto permettono di raggiungere sia le spiagge sia le montagne.
kou jízdou autem se dostanete k plážím a horám. Průzračné moře s dlouhým
pobřežím solo plným dal mare pláží, o odlehlé attraverso zátoky, percorsi které di jsou trekking: někdy Cala
Un mare limpido, con lunghe distese di spiagge, cale isolate, a volte
raggiungibili dostupné
Sperone Skalnatý roccioso ostroh
di „Perda’ e ‘e Liana“
a v Gairo Gairu
Mariolu, jen po moři Cala nebo Luna, po Cala turistických Sisine e stezkách: Cala Goloritzè. Cala Mariolu, Nel variegato Cala Luna,
paesaggio Cala Sisine ogliastrino a Cala Goloritzè. spiccano V gli rozmanité inconfondibili krajině scogli regionu rossi Ogliastra di Arbatax,
scenario se tyčí jedinečné per diversi červené anni del útesy festival Arbatax, jazz Rocce které již Rosse. po mnoho Dal mare let tvoří si sale
ai kulisu monti během con paesaggi jazzového di festivalu rara bellezza, Rocce come Rosse. nel Od canyon moře vystoupáme di Su Gorropu, do
(Urzulei), hor s výjimečně a Perda krásnou longa (Baunei), krajinou jako Perda’e je kaňon Liana Su (Gairo), Gorropu nella (Urzulei), voragine
del Perda Golgo longa (Baunei). (Baunei), Il paesaggio Perda’ e Liana ogliastrino (Gairo), è contraddistinto v propasti Golgo dai (Baunei).
Pro rocciosi krajinu regionu che si ergono Ogliastra rispetto jsou alle typické alture tacchi, circostanti, vysoké ricchi skalnaté di
tacchi,
altipiani
cavità naturali di grande interesse scientifico, come quelle di Su Marmuri
náhorní plošiny, které se tyčí nad okolní vyvýšeniny s přírodními dutinami
(Ulassai). Luoghi dove la storia ha lasciato la sua traccia indelebile:
významnými z vědeckého hlediska například Su Marmuri (Ulassai).
domus de janas, nuraghi e tombe di giganti; chiese barocche e torri
Místo, na kterém historie zanechala nesmazatelné stopy: domus de
spagnole. Da visitare la chiesa di Santa Maria Navarrese, attorniata da
janas, nuragy a hroby obrů, barokní kostely a španělské věže. Určitě
olivastri plurisecolari e fondata secondo la leggenda, dalla figlia del re
navštivte kostel Santa Maria Navarrese, uprostřed stoletých olivovníků,
di Navarra, che sulla costa antistante avrebbe fatto naufragio.
který podle pověsti založila dcera krále z Navary, když ztroskotala na
protějším pobřeží.
32 33

Historie, Storia, Archeologia, archeologie Arte a umění
Prehistorické období před 100.000 lety až do roku 1800 př. n. l.
L’età preistorica
da 100.000 anni fa al 1800 a.C.
Období nuragů od roku 1800 do roku 500 př. n. l.
L’età nuragica
dal 1800 al 500 a.C.
Fénicko-punské, římské období
L’età fenicio-punica, romana e vandalica
dal 900 a.C. 534 d.C.
a období Vandalů od roku 900 př. n. l. do roku. 534 n. l.
L’età bizantina e giudicale
dal 534 al 1326
Období Byzance a judikátů od roku 534 do roku 1326
L’età aragonese e spagnola
dal 1326 al 1718
Aragonské a španělské období od roku 1326 do roku 1718
L’età sabauda e contemporanea
dal 1718 a oggi
Období Savojské dynastie a současnost od roku 1718 do současnosti
34 35

L’età Prehistorické preistorica období
da 100.000 anni fa al 1800 avanti Cristo
Před 100.000 lety do roku 1800 př. n. l.
La V období presenza paleolitu, dell’uomo starší in doby Sardegna kamenné, è attestata se objevil fin dal člověk paleolitico na území Sardinie.
První Le stopy prime byly tracce nalezeny sono v relative podobě a ručních manufatti výrobků in pietra z kamene, databili které fra
inferiore.
450.000 pocházejí e z 100.000 období před anni 450.000 fa. Nel neolitico a 100.000 antico lety. (6000-4000 V období staršího a.C.)
l’industria neolitu, mladší litica době è ben kamenné rappresentata (6000 dall’ossidiana až 4000 př. n. del l.), Monte příklad Arci, kamenné che
costituisce anche merce d’esportazione. Nel neolitico medio (4000-3400
výroby představuje obsidián hory Monte Arci, který je i vývozní zboží. Do
a.C.) si colloca la cultura di Bonuighinu, alla quale appartengono
období středního neolitu (4000 až 3400 př. n. l.) se datuje kultura Bonu
ceramiche con raffinate decorazioni incise. Attorno al 3200 a.C. le
Ighinu, ze které se dochovaly keramické výrobky s detailně vyrytými ornamenty.
Z období kolem roku 3200 př. n. l. – mladšího neolitu a počátku
subentra la cultura di Ozieri, riferibile al neolitico finale e al primo
eneolitico, nel cui ambito si evidenziano relazioni culturali più strette con
eneolitu pochází kultura Ozieri, která se vyvinula z kultury Bonu Ighinu,
il Mediterraneo orientale, soprattutto nell’importante tempio-altare di
Monte kdy vystupují d’Accoddi do popředí presso Sassari. užší vztahy A partire s východním dal neolitico Středomořím, recente především (3400-
3200 v důležitém a.C.) oltáři si diffondono chrámu hory i culti Monte funerari, d’Accoddi documentati nedaleko specialmente Sassari. da Od
grotticelle mladšího neolitu artificiali, (3400 dette až domus 3200 de př. janas, n. l.) se talvolta rozšířily decorate pohřební con kulty, simboli které
elementari jsou doloženy o anche především dipinte. malými Dal 3000 umělými a.C. jeskyněmi, fanno la loro pojmenovanými comparsa domus
de janas, in pietra v některých riferibili alla z nich dea se madre nachází il cui malby culto základních si riscontrasymbolů.
nell’intero bacino mediterraneo e in medio
figurette
oriente.
Od A queste roku 3000 succedono př. n. l. le se statue-menhir objevují kamenné con attributi sošky představující maschili (sono Bohyni notevoli
Matku, quelle di „Dea Pranu Madre“, Mutteddu jejíž presso kult je Goni). rozšířen Queste v celém ultime Středomoří segnano a un’epoca na
Středním di transizione, východě. nella Po quale těchto la soškách diffusione následují della metallurgia sošky kamenných è sintomo sloupů di
s una mužskými pratica charakteristikami della guerra, apparentemente (obzvláště krásné sconosciuta jsou sošky fino Pranu ad allora Mutteddu in
v
Sardegna.
Goni), které
Il quadro
přestavují
di
přechodné
riferimento è
období,
quello della
kdy je
cultura
rozvoj
del
zpracování
Vaso
kovů
campaniforme (2100-1800 a.C.), che evidenzia relazioni con il
příznačný pro válečné zvyky, na území Sardinie evidentně do té doby neznámých.
Referenční rámec představuje kultura zvoncových váz, „cultura
continente europeo e chiude l’eneolitico. Il Museo Archeologico
Nazionale di Cagliari raccoglie le più importanti testimonianze
Posvátná Il pozzo sacro studna
Santa di Santa Cristina na
území nel territorio Paulilatino di
Paulilatino
Nurág Nuraghe Ruiu, Ruiu,
Macomer
dell’antica vaso campaniforme“, civiltà sarda. Include (2100 až i reperti 1800 del př. vecchio n. l.), Museo které vynikají vztahy
s Archeologico, evropským kontinentem istituito nel a 1859 která uzavírá e trasferito, období nel 1993 eneolitu. dalla V národním storica sede
archeologickém
di Piazza Indipendenza
muzeu města
al complesso
Cagliari
della
jsou vystaveny
Cittadella
nejvýznamnější
dei Musei in
Piazza Arsenale. Al piano terra sono esposti oggetti che risalgono a un
pozůstatky antické sardinské civilizace. Zahrnují zbytky bývalého archeologického
muzea, založeného roku 1859 a v roce 1993 přemístěného
periodo compreso tra la Preistoria e l’inizio del Medioevo. I piani
superiori seguono criteri di esposizione non più cronologica ma
z historického sídla na náměstí Piazza Indipendenza do komplexu
topografica. Sono presentati infatti gli oggetti più significativi delle varie
citadely muzeí na náměstí Piazza Arsenale. V přízemí jsou vystaveny předměty,
cestello, které statuine pochází di z tipo dob cicladico mezi prehistorickým rappresentanti obdobím la a začátkem stře-
regioni e località archeologiche isolane. Collane in osso, vasi tripodi e a
dověku. dea madre, Expozice bronzetti v horních della civiltà patrech nuragica, nejsou seřazené iscrizioni chronologicky, fenicie e stele ale
podle funerarie místa. di Jsou età punica, zde vystaveny vasi di importazione nejvýznamnější greca předměty e italica, různých buccheri oblastí di
a produzione archeologických etrusca, nalezišť statue ostrova, marmoree jako romane například di divinità náhrdelníky e imperatori z kostí, nádoby
sono tripody solo alcuni a vejčité degli nádoby, innumerevoli malé pezzi sošky conservati kikladického nel typu museo, představující tappa
bohyni ineludibile matku, di un malé itinerario bronzy culturale nuraghské nella civilizace, città di fénické Cagliari. nápisy, punské
náhrobní kameny, nádoby dovezené z Řecka a z Itálie, etruské nádobí
typu „bucchero“, sochy božstev a vládců z římského mramoru, aby jsme
uvedli jen některé příklady nespočetných předmětů uchovaných v muzeu,
povinnou etapu kulturního itineráře města Cagliari.
36 37
39

Nuraghské L’età nuragica období
dal 1800 al 500 avanti Cristo
Od roku 1800 do roku 500 př. n. l.
Sassari
Nuoro
Olbia
Sanluri
Iglesias
Sanluri
Lanussei
Historie, archeologie a umění
Prehistorické období
Nuraghské období
Mezi Fra il rokem 1800 1800 e il 1600 a 1600 a.C. př. la cultura n. l. kultura di Bonnanaro rielabora přepracuje in modo originálním
originale způsobem le due componenti dvě kulturní culturali složky, costitutive východní delle a západní, origini, quella ze svého
počátku orientale a e vytvoří quella první occidentale, tvary nuragu. e produce Přechod le prime ze starší forme doby di nuraghe. bronzové
do Il passaggio střední doby dal bronzové antico (1600 al až bronzo 1300 medio př. n. (1600-1300 l.) představuje a.C.) opravdový
začátek kultury, která se nazývá civilizace nuragů. Její symbolickou
segna
l’inizio vero e proprio della civiltà nuragica. Il suo monumento-simbolo è
il nuraghe, un edificio a torre, in pietre di grandi dimensioni più o meno
památkou je nurag, stavba kuželovitého tvaru z víceméně pravidelně
regolarmente lavorate, al cui interno si trovano una o più camere
opracovaných obrovských kamenů, uvnitř které se nachází jedna nebo
sovrapposte caratterizzate dalla copertura a falsa cupola o tholos. Si
více místností nad sebou s typickou falešnou kopulí nebo-li tholos.
presenta sia nella versione monotorre sia nella versione sempre più
Existuje jak v provedení jedné věže tak v komplexnějším provedení s jednou
numerosi centrální nuraghi věží, vengono ke které jsou poi edificati přidány i další villaggi věže. di capanne Kolem mnoha in pietra. nu-
complessa, con torre centrale a cui poi se ne aggiungono altre. Intorno a
ragů La civiltà jsou nuragica, postaveny tra vesnice il 1300 z kamenných e il 500, rappresenta chýší. Nuraghská l’elemento civilizace, di
mezi continuità rokem locale 1300 nell’isola př. n. l. a interessata 500 n. l., via je místním via dalla pojícím frequentazione prvkem ostrova dei
postupně mercanti micenei zasažená e fenici, mykénskými quindi a dalla fénickými conquista obchody militare a poté a opera vojenským dei
dobitím cartaginesi Kartaginců e dei romani. a Římanů. Oltre Pro che tuto con civilizaci il suo monumento je nejtypičtější più stavbou
nurag caratteristico, (Su Nuraxi il nuraghe v Barumini, appunto Santu (Su Antine Nuraxi V a Torralbě, Barumini, Serra Santu Orrios Antine a
v Torralba, Dorgali, Serra Losa v Orrios Abbasantě, a Dorgali, S’Uraki Losa v ad San Abbasanta, Veru Milis, S’Uraki Arrubiu a v San Orroli), Vero
ale Milis, také Arrubiu svatyně a Orroli), (Santa Vittoria essa si esprime v Serri), con posvátné santuari studny (Santa (Su Vittoria Tempiesu a
Serri), pozzi sacri (Su Tempiesu a Orune, Santa Cristina a Paulilatino),
v Orune, Santa Cristina v Paulilatinu), pohřebiště pojmenované obří
sepolture dette “tombe di giganti” e, dal punto di vista plastico, non solo
hroby, „tombe di giganti“, a z pohledu sochařství nejen bronzové sošky
con le piccole sculture in bronzo di guerrieri, navicelle, figure femminili
válečníků, lodí, ženských postav představujících bohyni matku nebo
di dea madre o di sacerdotessa (oggi soprattutto nel Museo
kněžku (dochovaných do dnešní doby především v Národním archeologickém
Archeologico Nazionale di Cagliari), ma anche con la statuaria
monumentale
muzeu
in pietra,
v Cagliari),
documentata
ale zároveň
dalle sculture
monumentální
di Monte
sochařství
Prama
z nell’Oristanese.
kamene, doložené sochami Monte Prama v oblasti Oristano. Nedaleko
Nei Barrumini, pressi di Barumini, města Marmilla, paese della se nachází Marmilla, jedno si trova z nejvýznamnějších
uno dei più celebri
archeologických e importanti siti archeologici nalezišť Sardinie: della Sardegna: nurag Su Nuraxi. il nuraghe Hrdě Su a Nuraxi. osamoceně
se Si tyčí erge na isolato jedné su náhorní un pianoro rovině ed a è je circondato obklopený, a v breve kopcích distanza, kolem nelle Gesturi,
dalšími colline nuragy, intorno alla které giara tvoří di „hvězdový Gesturi, da systém“ altri nuraghi se Su Nuraxi che formano ve svém un
středu, sistema což “stellare” dokazuje, con jaký Su Nuraxi měl tento al centro, komplex a dimostrazione ve své době význam. di quantoOd
doby questo vzniku, complesso střední fosse doby importante bronzové, per až l’epoca. do punsko-římského období,
Dal periodo delle origini, il bronzo medio, sino all’età punico-romana
stavba podstoupila řadu změn a prošla různými vývojovými fázemi,
l’edificio è andato incontro a cambiamenti e diverse fasi evolutive, sia
které ovlivnily jak strukturu tak majetkovou kulturu. Skládá se z velké
per quanto riguarda le strutture sia per la cultura materiale. È costituito
věže nebo centrálního donjonu, nejstarší části obklopené baštou se
38 39

da čtyřmi un torrione věžemi. o Uvnitř mastio se centrale, nachází la dvorek parte se più studnou antica, hlubokou circondato 20 da metrů un
bastione pro zásobování con quattro pitnou torri. vodou. Fra i Kolem due elementi komplexu vi è vznikly un cortile, hradby dotato s pěti di un
pozzo věžemi, profondo ke kterým 20 se metri později per l’approvvigionamento přistavěly další dvě. Vně di acqua tohoto potabile. komplexu
Intorno stojí pár al chýší, complesso mezi nimi si sviluppa i chýše un „Parlamentu“, antemurale formato kde pravděpodobně
da cinque torri,
divenute
rokovala
in
rada
seguito
starších.
sette.
Většinou
All’esterno
jsou
troviamo
kulatého
invece
tvaru,
un
s předsíní,
sistema di
jednou
capanne, tra cui quella “del Parlamento”, in cui si tenevano
místností, studnou a pecí.
probabilmente le assemblee degli anziani. La loro pianta è in genere
Nejdůležitější památky z posvátné architektury nuraghského období
circolare, con atrio, varie camere, pozzo e forno. I monumenti di
jsou chrámové studny nebo-li posvátné studny. Na celém ostrově jich
maggior rilievo dell’architettura sacra d’età nuragica sono i templi a
je rozesetých asi tak čtyřicet. Posvátné studny jsou postavené podle
pozzo, o pozzi sacri. Ne sono noti circa una quarantina, diffusi in tutta
l’isola. dvou typů I pozzi zdiva, sacri kyklopského, sono realizzati kde sia jsou con na tecnica sebe kladené muraria neopracované
ciclopica,
ossia bloky, con a isodomní, grandi pietre jako non je studna squadrate, Santa sia Cristina, con tecnica kde jsou isodoma použity ossia opracované
blocchi bloky. ben Tato squadrati, se nachází come na il území pozzo Paulilatina, di Santa Cristina. v srdci Si Sardinie, trova in
con
territorio uprostřed di oblasti Paulilatino, plné nuragů nella Sardegna a náhorní centrale, plošině una nedaleko zona ricca polního di
nuraghi kostela, e po su kterém un pianoro je pojmenována. non lontano Komplex dalla chiesa je tvořen campestre velkou da nuraghskou
vesnicí il nome. rozmístěnou Il complesso ve tvaru comprende věnce un vzhledem vasto villaggio k posvátné nuragico studni. Ta
cui
prende
disposto je uzavřená a corona ve velké rispetto elipsovité al pozzo ohradě sacro. a skládá se z předsíně, schodiště
Quest’ultimo a studny s tholosem, è circondato kterému da un se také grande říká recinto falešná ellittico kopule, e si což articola je technika in un
vestibolo, una scalinata e un pozzo a tholos, ossia a falsa cupola,
podobná jako u stavby nuragu. Studna tvoří střed architektonického
secondo la stessa tecnica costruttiva dei nuraghi.
celku, protože obsahuje podzemní vodu, která je považována za sídlo
Il pozzo è il centro dell’insieme architettonico, poiché contiene l’acqua di
božstva. Předsíň měla většinou náboženskou funkci a sloužila kněžím
vena ritenuta sede della divinità. Nel vestibolo si svolgeva la funzione
a kněžkám a shromažďovaly se v ní obětiny. Posvátné a společné schodiště,
které umožňovalo nabírat vodu, bylo prostředníkem mezi vnějším
religiosa riservata al sacerdote o alla sacerdotessa e si deponevano le
offerte. La scala che permetteva di attingere l’acqua, sacra e d’uso
comune, světem a era podzemním il tramite světem tra il mondo božstva. esterno e quello sotterraneo della
divinità.
Působivý Una veduta pohled
na suggestiva vykopávky di Nora
v oblasti Nora
Le Pozůstatky rovine di Tharrosu
na nella poloostrově penisola Sinis
del Sinis
40 41

Fénick-Punské období,
dal 900 avanti Cristo al 534 dopo Cristo
Římské období a období Vandalů
L’età fenicio-punica, romana e vandalica
La Basilika basilica di
San Saturnino
a
v Cagliari
Římský Anfiteatro amfiteátr romano
v di Cagliari
Il Od primo roku momento 900 př. della n. l. frequentazione do roku 534 fenicia n. l. della Sardegna
corrisponde alla fase precoloniale (900-800 a.C.), cui subentra la
Příchod Féničanů na Sardinii odpovídá prekoloniálnímu období (900
fondazione di colonie lungo la costa sud-occidentale, fra le quali
– 800 př. n. l.), po kterém následuje zakládání kolonií podél jihozápadního
pobřeží, jako je Nora (kde byl objeven nejstarší semitský nápis
spiccano Nora (che ha restituito la più antica iscrizione semitica
nell’isola), Sulki (attuale Sant’Antioco), Tharros (Cabras) e Carales
na ostrově), Sulki (dnešní Sant’Antiocco), Tharros (Cabras), a Carales
(Cagliari). Per garantire la sicurezza delle proprie colonie i Fenici
intraprendono (Cagliari). Aby la zajistili costruzione bezpečnost delle prime svých fortezze kolonií, nell’entroterra začali Féničané (Monte budovat
presso první pevnosti Carbonia), ve potenziate vnitrozemí dai (Monte Cartaginesi Sirai poblíž nel momento Carbonie), in cui, které a
Sirai
partire byly ještě dal zpevněny 500 sec. Kartaginci, a.C., la città když africana od roku assume 500 un př. ruolo n. l. africké egemone město fra
le získalo colonie nadvládu d’occidente. nad koloniemi Il controllo na cartaginese západě. Nadvláda della Kartiginců nad
Sardegna, Sardinií, trvající fino alla až do cessione příchodu ai Romani Římanů nel v rámci quadro druhé della punské seconda války, guerra se
punica, omezovala si limita na pobřeží alle coste a komunikační e alle vie di comunicazione, cesty, po kterých lungo se dováželo le quali
transitano zboží v rámci le merci výměn oggetto s nepodrobeným di scambio con obyvatelstvem le non sottomesse Barbagie popolazioni z vnitrozemí.
Mimo dell’interno. města, vystavěná Fuori dalle jako città, přístavní configurate trhy obklopené come porto-mercato nepravi-
barbaricine
attorniato da un tessuto non regolare di case, botteghe, officine e
santuari delnou sítí urbani, domů, si s collocano malými obchůdky, le necropoli dílnami e i tophet, a městskými luoghi deputati svatyněmi, al
sacrificio se nacházejí e alla pohřebiště sepoltura a di tophetu, fanciulli místa e di piccoli pro obětování animali. a Nelle pohřbívání botteghe
transitano dětí a malých i manufatti zvířat. V d’importazione, obchůdcích se sia prodávaly italica sia ručně orientale; dělané nelle výrobky
officine dovezené si producono z Itálie a z vetri, východu gioielli, a v dílnách terrecotte se (di vyráběly particolare sklenice, interesse šperky, le
maschere keramika (obzvláště votive nel Museo zajímavé Archeologico jsou posvícenské Nazionale masky di Cagliari), z Národního sculture archeologického
muzea v Cagliari), kovové a kamenné sochy, z nichž jsou
in metallo e in pietra, fra le quali spiccano le stele. I siti, le produzioni e
la vita in genere delle città puniche non subiscono sostanziali variazioni
zvláště významné stély. Místa, výroba a život jako takový v punských
městech nel passaggio neprodělal della během Sardegna přechodu da Cartagine Sardinie a Roma, z kartaginské dopo il nadvlády 238 a.C..
pod La continuità nadvládu devozionale římskou, po è roce documentata 238 př. n. nel l. žádné santuario radikální Antas změny.
Kontinuita
(Fluminimaggiore),
chodu je
già
doložena
dedicato
svatyní
alla suprema
v Antas (Flumini
divinità paleosarda,
maggiore), jež
poi al
dio semitico Sid-Addir, quindi al Sardus Pater ricordato nelle fonti
je věnována nejvyššímu paleo-sardinskému božstvu a poté semitskému
classiche. Nei primi secoli della romanizzazione la città egemone è
bohu Sid-Addir a tudíž Saddus Pater, zmiňovaného v klasických pramenech.
Během prvních století romanizace se hlavním městem stala Nora,
Nora, fra le cui rovine si conservano terme, mosaici di ville ed il teatro.
Dal I secolo a.C. emergono Carales, dove si segnala l’anfiteatro, e Turris
kde se mezi ruinami dochovaly lázně, mozaiky domů a divadlo. Od
Libisonis (Porto Torres), colonia augustea, della quale restano ruderi
prvního dell’acquedotto století př. e n. le l. strutture vzniklo termali Carales, del ve cosiddetto kterém Vám Palazzo doporučujeme di Re
amfi Barbaro. teátr a I manufatti Turris Libisonis della (Porto Sardegna Torres) romana, augustinské sia quelli kolonie, d’importazione ze kterých
se (notevole dochovaly la serie zbytky marmorea akvaduktu di ritratti a lázeňského imperiali zařízení giulio-claudi domnělého recuperata a
paláce Sant’Antioco), barbarského sia quelli krále. di produzione Ručně dělané locale, výrobky rivelano římské l’adeguamento Sardinie, dovážené
alle mode (výjimečně extraisolane, krásná in je tutto série simili mramorových agli analoghi císařských reperti del podobizen continente
Julia-Claudia italico e dell’Africa, dochovaných dai cui v centri Sant’Antiocco), proviene la i ceramica místní výroby, sigillata, vykazují
přizpůsobování esportata fino al se VI-VII mimoostrovním secolo d.C.. způsobům, La cristianizzazione Jsou velmi dell’isola podobné kontinentálním
romana, iniziata výrobkům fin dai z Itálie primi a secoli, Afriky, non odkud conosce pochází interruzioni keramika nemmeno s kolkovanou
výzdobou vyvážená až do 6.-7. století n. l. Kristianizace
nell’epoca della dominazione vandalica, fra il 455 e il 534. In
římského
42 43

quest’anno ostrova, které le truppe začalo di od Giustiniano, prvních století, nel quadro nikdy nebylo della campagna přerušeno a pokračovalo
riconquistano dokonce během la Sardegna, období nadvlády che rientra Vandalů, a far parte mezi dei rokem territori 455
africana,
dell’impero a 534. V tomto romano roce e vojska fra il VI Justiniána, e il X secolo v rámci vive afrického un corso storico tažení, differente získají
rispetto zpět Sardinii, a quello která dei se territori opět stává italici součástí e dell’occidente římského in impéria genere; a non v období viene
occupata
mezi 6. a
da
10.
popolazioni
stoletím se její
germaniche,
vývoj oddělil
non
od
entra
italského
a far parte
území
dei
a od
domini
carolingi e mantiene un’ininterrotta dipendenza politico-amministrativa
západu vůbec, jelikož Sardinie nebyla dobyta germánskými národy,
dall’impero bizantino. Il sito archeologico di Nora ha restituito
nebyla součástí území Karlovců a nepřetržitě zůstala politicko-administrativně
závislá na byzantské říši. V archeologickém nalezišti Nora byly
antichissime tracce che vanno dalla frequentazione del luogo all’epoca
nuragica sino al primo medioevo, periodo in cui la città fu abbandonata.
nalezeny velmi staré stopy nuraghského období až do začátku středověku,
kdy dall’VIII bylo secolo město opuštěno. circa, la colonizzazione Podle pověsti je fenicia Nora pose nejstarší Nora město al na
Secondo la tradizione sarebbe la più antica città della Sardegna. A
partire
centro Sardinii. di Asi importanti od 8. století rotte commerciali: kolonizace Féničanů lo testimoniano učiní z Nory i suoi důležité tre porti, centrum
obchodních in massima parte cest: sommersi. jasně to dokazují Ascrivibili tři přístavy, a questo periodo jejichž velká sono část inoltre
oggi
un je dnes santuario pod vodou. nell’area Chrám della umístěný punta del na Coltellazzo vrcholu Coltellazzo e un quartiere a obytná a
carattere a výrobní abitativo čtvrť pod e úrovní produttivo doby al římské di sotto se dei také livelli připisuje romani tomuto del foro. období.
Successivamente, Poté, během punského in età období, punica, Nora zvýšila accresce Nora ještě ulteriormente více svůj význam la sua
importanza a dosáhla velkého raggiungendo rozkvětu un a alto stalo grado se z ní di zcela prosperità jistě jedno e divenendo z nejdůležitějších
měst una jižního delle pobřeží più importanti Sardinie. città Staveb della vybudovaných costa meridionale Puny sarda. je
sicuramente
Gli edifici sicuramente punici sono pochi: il tempio di Tanit, i resti di
velmi málo: chrám Tanit, zbytky opevnění v Coltellazzu, tavírna a zbytky
fortificazione sul Coltellazzo, la fonderia e i resti di muri a telaio dei
hradeb spodních vrstev pobřežní oblasti, zatímco pohřební předměty
livelli inferiori della zona a mare. Gli oggetti funerari, invece,
dokazují horlivost obchodních výměn. V hrobkách se dochovaly drahé
ribadiscono il fervore di attività e scambi commerciali. Le tombe hanno
keramické soupravy vyrobené místními řemeslníky nebo dovezené
restituito corredi ricchissimi di ceramica prodotta sul posto, importata
z Řecka, amulety, šperky z drahých kovů a dalších osobních předmětů.
dalla Grecia, amuleti, gioielli in metalli preziosi ed altri oggetti di
ornamento Rok 238 př. personale. n. l. značí Con počátek il 238 římské a.C. ha nadvlády. inizio la Dochované dominazione svědectví romana.
Le pochází testimonianze většinou riportate z období alla císařství. luce risalgono Můžeme per obdivovat la maggior 4 lázeňské parte al budovy,
mozaikové imperiale. dlažby, Si possono dobře vedere dochované ben quattro nádherné edifici malé termali, divadlo mosaici ze
periodo
pavimentali, 2. století n. l. un a několik piccolo bohatých bellissimo domů teatro umístěných del II secolo v d.C., určité ben vzdálenosti
conservato, od centra města. e alcune Obydlí ville obyčejných signorili situate lidí byla a una malá, certa skládala distanza se dal z centro jedné
urbano místnosti vero spodním e proprio. patře Le abitazioni a dřevěného della mezaninu gente comune v horním erano patře, di který
piccole sloužil jako dimensioni, pokoj. V costituite 8. až 9. per století lo più n. l., da po un dlouhém solo ambiente období al úpadku, piano
inferiore který začal e da ve un 4.-5. soppalco století, in když legno se s al krizí piano římské superiore, říše mořská utilizzato doprava per
dormire. Nell’VIII-IX secolo d.C., dopo un lungo periodo di decadenza
stala nejistou a oblast byla příliš vystavena nájezdům pirátů, se obyvatelé
Nory uchýlili do vnitrozemí a město tak zůstalo defi nitivně opuštěno.
iniziato nel IV-V secolo quando, con la crisi dell’impero romano, i traffici
marittimi diventarono insicuri e la zona troppo esposta alle scorrerie dei
Nejjižnější konec poloostrova Sinis, v severní oblasti Oristánského
pirati, gli abitanti di Nora si rifugiarono verso l’interno e la città fu
zálivu, si vybrali Féničané mezi 8. a 7. století př. n. l. k založení města
definitivamente abbandonata. La stretta estremità meridionale della
Tharros, a to díky jeho ideální poloze pro obchod se západem Středomoří
penisola a přístupu del Sinis, k obilným nella zona zdrojům settentrionale Sardinie. del Území golfo bylo di Oristano, již obsazeno fu
nuraghskými scelta dai Fenici osadami, tra VIII které e VII obchodovaly secolo a.C. per s Mykénami. fondare la Město città di bylo Tharros,
funzionale agli scambi con l’Occidente mediterraneo e per l’accesso alle
fénické, poté kartaginské a po roce 238 př. n. l. se dostalo do rukou
risorse cerealicole sarde. L’area era già occupata da insediamenti
Římanů. Během byzantského období se stalo sídlem biskupa a mezi 8.
nuragici interessati al commercio con i Micenei. La città fu fenicia, poi
a 9. stoletím n. l. zůstalo opuštěno kvůli nájezdům Arabů. V nádherné
cartaginese e dopo il 238 a.C. passò ai Romani; in età bizantina
přírodě mysu San Marco, kde se tyčí španělská pobřežní věž, můžete
divenne sede vescovile. Fu abbandonata tra l’VIII e il IX secolo d.C. a
navštívit zbytky antického města: římské cesty, obydlí a obchůdky, velké
causa delle scorrerie arabe. Nello splendido scenario naturale di capo
punské San Marco, cisterny su cui a zbytky svetta lázeňského la torre costiera zařízení, spagnola, punské è possibile a římské chrámy, visitare le
paleo-křesťanskou rovine della città antica: křestní strade kapli a romane, trosky punského abitazioni tophetu. e botteghe, Na poloostrově
cisterne s bohatou puniche historií e i resti a kulturou di due strutture se navíc termali, nachází templi kostel punici San e Giovanni romani, il
grandi
di battistero Sinis, jehož paleocristiano dnešní půdorys e i resti tří del lodí tophet je odvozen punico. od Nella přestavby penisola, z byzantského
di storia kostela e cultura, křížového si trovano půdorysu, inoltre postaveného la chiesa di San v 6. Giovanni nebo 7. století di Sinis, n. l.,
ricca
a la kostel cui pianta San Salvatore, attuale a tre který navate se tyčí deriva na místě dalla zajímavé trasformazione krypty. di V una okolní
vesnici, chiesa bizantina kde se točilo cruciforme, mnoho westernů, eretta nel VI se o nachází nel VII jeden secolo z d.C., nejlépe e la
dochovaných
chiesa di San
lidových
Salvatore
architektonických
che sorge su un interessante
komplexů ostrova.
ipogeo.
S
Il
rozlohou
villaggio
che la circonda, spesso utilizzato come ambientazione di film western, è
více než 100 km2, je ostrov Sant’Antiocco největší z menších ostrovů
Absida Chiesa di románské San
basiliky Gavino San Gavino
z di Porto Torres
44 45

Kostel La chiesa San bizantina Gavino
v di Porto San Giovanni Torres di
Sinis
uno Sardinie. dei complessi Hlavní město meglio je conservati Sant’Antiocco, di architettura dědictví antického popolare fénického dell’isola.
Con města oltre Sulki. 100 Následovně kmq di superficie, přešlo pod l’isola punskou di Sant’Antioco a římskou è nadvládu la più grande a v raném
středověku isole minori bylo della vylidněno Sardegna. kvůli L’abitato nájezdům principale Arabů è a quello znovu diosídleno
Sant’Antioco, teprve od 18. erede století. della antica città fenicia di Sulki. Passata
delle
successivamente
Nesmíte opomenout
sotto
navštívit
il dominio
krypty
punico
fénicko-punského
e romano, fu abbandonata
pohřebiště a
in
punský
tophet. Náhrobní kameny objevené na území tophet jsou vystaveny
epoca altomedievale a causa delle incursioni arabe e ripopolata solo a
partire dal Settecento. D’obbligo una visita alle tombe a camera
v místním Antiquariu, kde se nachází i jiné punské předměty a mnoho
ipogeica della necropoli fenicio-punica e al tophet punico. Le stele
dalších z římského období. Určitě stojí za to navštívit baziliku Sant’Antiocco.
Původní základ byzantského kostela křížového půdorysu byl
funerarie rinvenute nell’aerea del tophet sono esposte nel locale
Antiquarium che ospita altri materiali punici e numerosi di età romani.
Interessante rozšířen a byly è la přistavěny visita della křesťanské basilica di katakomby, Sant’Antioco, kde ampliata byl podle sulla pověsti base
di africký una preesistente mučedník Sant’Antiocco, chiesa bizantina patron cruciforme, Sardinie. e delle Okruh annesse kolem ostrova
catacombe Vám umožní cristiane, objevovat dove malé la tradizione překrásné vuole pláže sia a dostanete stato sepolto do il martire Calasetty,
přístavu, Sant’Antioco, kde se nalodíte patrono směrem della Sardegna. Carloforte, Un percorso nejnavštěvovanější
circolare
africano
dell’isola turistickou permette oblast. Porto di scoprire Torres diverse je malé spiagge město proti incantevoli zálivu Asinara e di při
raggiungere severním pobřeží Calasetta, ostrova. porto Za d’imbarco dávných dob per to la byla località římská di Carloforte, kolonie, založená
v 1. století frequentata př. n. l., pojmenovaná dai turisti. Porto Turris Torres Libisonis. è una cittadina Během císařského
intensamente
affacciata období zažilo sul golfo velký dell’Asinara zemědělský, lungo obchodní la costa a námořní settentrionale rozvoj. dell’isola. Pozůstatky
Colonia romana fondata nel I secolo a.C. col nome di Turris Libisonis,
zhorší giudicato přesídlením di Torres, biskupství come sede do della Sassari. diocesi Ze středověku turritana. La se conquista v Porto Torres
dochovalo aragonese nejstarší segnò l’inizio a svými di un rozměry nuovo nejvíce periodo velkolepé di decadenza, dílo (asi specie 70
metrů dopo na il trasferimento délku) a bezpochyby del vescovo nejzajímavější a Sassari. Del dílo periodo římské medievale architektury Porto na
Sardinii: Torres può bazilika vantare San l’opera Gavino. più Postavená antica, più mezi grandiosa koncem per 11. dimensioni a začátkem
12.
(circa
století,
70 metri
si na
di
severním
lunghezza)
konci
e
uchovala
senz’altro
jediný
fra le più
římský
insigni
portál, který je
dell’architettura romanica in Sardegna: la basilica di San Gavino.
zachovalý a zdobený lidskými a zvířecími motivy. Na jižním konci se
Costruita tra la fine dell’XI e gli inizi del XII secolo, conserva nel fianco
otevírají obdivuhodná goticko-katalánská dvojitá vrata. Vnitřek, prostorný
a slavnostní, je rozdělen do tří lodí, s oblouky klenoucí se nad
nord l’unico portale romanico superstite, decorato con sculture umane e
animali. Nel lato sud si apre il mirabile portale gemino gotico-catalano.
mohutnými křížovými pilíři a sloupy se zakončením z období klasicismu.
L’interno, ampio e solenne, è diviso in tre navate, con arcate su robusti
Hlavní pilastri loď cruciformi má dřevěnou e colonne konstrukci, con capitelli zatímco di età dvě classica. boční lodě La navata mají
křížovou centrale è klenbu. coperta Blízko da capriate východní lignee, absidy quelle jsou laterali na katafalku da volte vystavené a crociera. tři
dřevěné Presso l’abside sochy mučedníků orientale sono z Porto esposte Torres, su un Gavina, catafalco Prota le a tre Gianuaria, statue lignee
pro dei které martiri bylo turritani založeno Gavino, kultovní Proto místo. e Gianuario, Předpokládá per i quali se že fu jejich fondato ostatky il
leží luogo v římských di culto; sarkofázích le loro spoglie v kryptě. si ritiene Doporučujeme riposino nei sarcofagi návštěvu romani ještě
další della památky, cripta. Da kostela visitare, San inoltre, Gavino la chiesa v Mare, di který San Gavino se nachází a Mare, nedaleko presso
antického l’antica necropoli východního orientale pohřebiště di Turris Turris Libisonis, Libisonis, edificata postaveného intorno alla kolem metà poloviny
dell’Ottocento 19. století nel na luogo místě, dove, kde se secondo podle la pověsti tradizione, konalo sarebbero mučení a avvenuti pohřeb
il martirio e il primo seppellimento di Gavino, Proto e Gianuario. La
Galvina, Prota a Gianuaria. V kostele je krypta z raného středověku
chiesa presenta una cripta altomedievale e, adiacenti, due ipogei
a po stranách dvě krypty užívané jako pohřebiště až do paleo-křesťanského
období. Na závěr naleznete nedaleko města komplex z přednur-
utilizzati come luogo di sepoltura fino a età paleocristiana. Infine, poco
distante dalla città, troviamo il complesso prenuragico di Monte
ghského období Monte d’Accoddi, megalitický oltář z doby měděné
d’Accoddi, unico esempio nel Mediterraneo di altare megalitico,
se zajímavou strukturou, která připomíná mezopotámský zikurat, jediný
risalente all’età del rame con un’interessante struttura che ricorda quella
exemplář della ziggurat toho mesopotamica.
druhu v celém Středomoří.
conobbe římského in města, età imperiale v západní un části forte dnešní sviluppo aglomerace, agricolo, commerciale zahrnují lázně, e
marittimo. most, který I ještě resti della dnes città překlenuje romana, rio situati Manu, nella a archeologické parte ovest dell’attuale vykopávky
abitato, uchované comprendono v Antiquariu le v terme, Porto Torres. il ponte Po che období ancora úpadku oggi cavalca a se vznikem il rio
Mannu, námořních e i republik reperti archeologici Pisy a Janova custoditi centrum nell’Antiquarium znovu nabylo Turritano. života a prosperovalo
periodo pod di decadenza, Judikátem z con Torres, l’avvento jako sídlo delle diocézy repubbliche z Porto marinare Torres. di
Dopo
un
Pisa e Genova, il centro riacquisì vitalità, prosperando poi sotto il
Dobytí Aragonci značí začátek nového období úpadku, který se ještě
46 47

L’età Byzantské bizantina období e giudicale a udikáty
dal al 1326
Od 534 do 1326
Le Architektura architetture byzantské della Sardegna Sardinie bizantina vykazuje mostrano vliv východních di risentire vzorů, dei zároveň
však orientali, zůstává ma věrná restano prototypu fedeli martyria al prototipo křížového del martyrium půdorysu a pianta s kupolí
modelli
cruciforme s překříženými con rameny cupola all’incrocio valené klenby. dei bracci Toto měla voltati být a původní botte. Tale struktura doveva tří
essere velkých l’originale kostelů, postavených configurazione mezi strutturale 5. a 7. století. di tre San grandi Saturnino chiese, di erette Cagliari
(rekonstruovaný v románském slohu poté, co byl roku 1089 věnován
fra il V e il VII secolo: San Saturnino di Cagliari (ristrutturata in forme
romaniche dopo la donazione ai monaci vittorini nel 1089),
viktoriánským mnichům), Sant’Antiocco ze stejnojmenné oblasti a San
Sant’Antioco del centro omonimo e San Giovanni di Sinis (Cabras).
Giovanni di Sinis (Cabras). Existuje také pár křížových kostelů s kopulí
Esiste poi un gruppo di chiese cruciformi cupolate, di minori dimensioni
menších rozměrů (v Bonarcado, Simaxis, Nuxis, Cossoine, Iglesias,
(a Bonarcado, Simaxis, Nuxis, Cossoine, Iglesias, Ittireddu, Assemini),
Ittireddu, Assemini), u kterých je obtížné stanovit přesnou chronologii.
delle quali è difficile stabilire l’esatta cronologia. È possibile che siano
state Je možné, costruite že byly fra il postaveny IX e i primi mezi decenni 9. stoletím dell’XI a secolo, prvními quando desetiletími la
Sardegna 11. století, když bizantina se byzantská evolveva Sardinie nella Sardegna stávala giudicale. Sardinií Judikátů. In questi Během secoli i
locali těchto rappresentanti století místní představitelé dell’autorità vládních imperiale zastupitelů di Costantinopoli císařství si v trovano Konstantinopoli
agire praticamente byli prakticky in autonomia nezávislí na da Byzantské Bisanzio ed říši elevano a sami se povýšili stessi al
ad
rango na úroveň di “giudici”’, „soudců“, di de fatto facto autorità nejvyšší supreme autority nelle čtyř quattro nejvýznamnějších città più
importanti dell’isola: Cagliari, Oristano, Porto Torres e Olbia.
měst Si costituiscono ostrova: Cagliari, così i quattro Oristana, “giudicati”, Porto Torres o regni, a Olbie. di Cagliari, Tímto způsobem Arborea,
vznikly Torres e čtyři Gallura, judikáty nei nebo-li quali la Království Sardegna Cagliari, risulta divisa Arborea, a partire Torres dalla a Gallura,
metà na dell’XI které secolo. Sardinie Nella dělí seconda od poloviny metà dell’XI 11. století. secolo Ve si druhé assiste polovině all’avvio
11. di un’intensa století byla attività zahájena edilizia, intenzivní che nel výstavba secolo a successivo v následujícím dà origine století a un
vzniklo
panorama
architektonické
architettonico
panorama,
fra i più intatti
které
e
je
significativi
nejzachovalejší
del romanico
a nejvýznamnější
z evropského románského stylu a které charakterizuje historické
europeo, oltreché caratterizzante il paesaggio storico dell’isola.
Il crescente controllo che le repubbliche marinare di Pisa e Genova
stavby ostrova. Zvyšující se vliv námořních republik Pisy a Janova na
esercitano nella vita politico-sociale dei giudicati determina la diffusa
Predella La predella hlavního
rektáblu del Retablo z Ardaře maggiore
(1515) di Ardara (1515)
SS. Trinità
di Saccargia,
Codrongianos
politicko-sociální presenza di maestranze život judikátů provenienza byl příčinou toscana přítomnosti e ligure, skupin che pocházejících
radicano z Toskánska in Sardegna a Ligurie, e sviluppano které se modi usadily locali. na Sardinii La scala a dimensionale praktikovaly
si
jejich
si rapporta
místní zvyky.
alla funzione
Rozměry
delle
kostelů
chiese:
jsou
è
spjaty
infatti massima
s jejich funkcí:
nella
největší
grandiosa
je
ricostruzione romanica della basilica di San Gavino di Porto Torres;
okázale zrekonstruovaná románská basilika San Gavino v Porto Torres,
nella cappella palatina di Santa Maria del Regno ad Ardara; in
dále pak palatýnská kaple Santa Maria del Regno v Ardaře, katedrály
cattedrali come San Simplicio di Olbia, San Pietro di Bosa,
jako je San Simplicio d’Olbia, San Pietro di Bosa, Sant’Antiocco di
Sant’Antioco di Bisarcio (Ozieri), San Pietro di Sorres (Borutta), San
Bisarcio (Ozieri), San Pietro di Sorres (Borutta), San Nicola d’Ottana
Nicola di Ottana (consacrata nel 1160), Santa Giusta nel centro
(vysvěcená omonimo; in v roce chiese 1160), monastiche Santa benedettine Giusta ve stejnojmenné cassinesi come oblasti, Santa kostely Maria
benediktýnských Tergu, camaldolesi mnichů come z Monte Santissima Cassin Trinità jako Santa di Saccargia Maria di Tergu,
kostel (Codrongianos), jako Santissima cistercensi Trinità come di Saccargia Santa Maria (Codrongianos), di Corte (Sindia), cisterciácký
jako vittorine Santa come Maria Sant’Efisio di Corte di (Sindia) Nora (Pula). a viktoriánský Variano jako dalla Sant’Efi media sio alladi
Nora minima (Pula). scala Ostatní dimensionale kostely, le také altre klášterní chiese, nebo anch’esse farní, monastiche jsou středních o
a parrocchiali. menších rozměrů. La caduta Pád del Judikátu giudicato Cagliari di Cagliari do rukou in Pisanů mano pisana, v roce 1258 nel
tvoří 1258, historický è la premessa základ storica pro výstavbu per la katedrály costruzione Santa della Maria cattedrale a starých di Santa
hradeb Maria e čtvrti della di cinta Castello muraria („Hradní del quartiere čtvrť “). Která di Castello, byla dokončena che si conclude v letech
nel 1305-07 con le torri di San Pancrazio e dell’Elefante, progettate da
1305-07 vybudováním věže San Pancrazio a Sloní věže, „Torre dell’Ele-
48 49
51

Il Rektábl retablo Mistra del Maestro
di z Ozieri
Aragonské L’età aragonese a španělské e spagnola období
dal 1326 al 1718
Od roku 1326 do roku 1718
Roku Nel 1297 l’infeudazione dal papež Bonifác del regno VIII Království di Sardegna Sardinie a Giacomo v léno II Jakubovi re II,
králi d’Aragona, Aragonskému, da parte a di vytvořil papa tak Bonifacio předpoklady VIII, crea pro il expedici presupposto infanta per la Alfonse,
spedizione který dell’infante se roku 1323 Alfonso, vylodil che na nel ostrově 1323 a sbarca dobyl pisanský nell’isola hrad e nelz Cagliari.
1326 Během conquista let, il kdy Castello bylo město pisano obléháno, di Cagliari. vybudovali Negli anni Aragonci dell’assedio chrám
della città gli Aragonesi costruiscono il santuario della Madonna di
Madona di Bonaria, první goticko-katalánskou stavbu na Sardinii, a po
Bonaria, primo edificio gotico-catalano in Sardegna, e dopo il 1326,
roce 1326, v katedrále v Cagliari, vedle „pisánské“ kaple, umístěné napravo
od presbiteria vybudovali na levé straně kapli „aragonskou“ jako
nella cattedrale di Cagliari, alla cappella “pisana” a destra del
presbiterio si affiancherà, a sinistra, quella “aragonese”, simbolo della
symbol moci nových vládců. Dlouhý proces pokatalánšťování ostrova
presa di possesso da parte dei nuovi dominatori. Inizia il lento processo
trval po celé jedno století, za války mezi Aragonskou korunou a Královstvím
attraverso Arborejským la guerra až fra do la událostí, corona d’Aragona které mezi lety e il regno 1409 di (bitva Arborea, di Sanluri) sino
di catalanizzazione dell’isola, che si svolge lungo l’arco di un secolo,
a agli 1478 eventi (bitva che, di tra Mancomer), il 1409 (battaglia defi nitivně di Sanluri) potvrdily e dobytí il 1478 Sardinie (battaglia di
Aragonci. Macomer), Po fruttano dobu celého agli Aragonesi 14. století la trvaly definitiva umělecké conquista vztahy dellas italským
kontinentem Sardegna. Per a především tutto il corso s Toskánskem, del XIV secolo které perdurano jsou doložené i rapporti díly artistici jako
jsou con fresky il continente v kapli italico hradu e ze la Serravalle Toscana in v particolare, Bose, retábl documentati d’Ottana (objednaný
opere mezi come lety gli 1339-43 affreschi biskupem della cappella Silvestrem del castello a Marianem di Serravalle IV, budoucím a Bosa,
da
soudcem la pala di v Ottana Arboreře) (commissionata a mramorová fra socha il 1339-43 svatého dal biskupa vescovo v kostele Silvestro San e
Francesco da Mariano d’Oristano IV, futuro (podepsaná giudice d’Arborea) Ninem e Pisanem la statua kolem marmorea roku 1360). del santo
vescovo nel San Francesco di Oristano (firmata da Nino Pisano attorno
Od začátku 15. století probíhaly změny obchodních a kulturních cest,
al 1360). Fin dagli inizi del XV secolo si assiste invece a un mutamento
které už nevedly do Pisy, ale spíše do Barcelony a Neapole. Mezi liturgickými
předměty v kostelech zmíníme retábl typem a původem z Ka-
delle rotte commerciali e culturali, che non fanno più capo a Pisa bensì a
Barcellona e a Napoli. Nell’arredo liturgico delle chiese si impone il
talánska a Valencie. První exemplář, který se dochoval do našich dob,
retablo di tipologia e provenienza catalano-valenzana. Il primo
je
esemplare
retábl Zvěstování
giunto fino
Panny
a noi
Marie
è il retablo
přibližně
dell’Annunciazione,
z let 1406-09 a přičítaný
del 1406-09
katalánskému circa, attribuito malíři pittore Joanovi catalano Mateovi. Joan Kolem Mates. poloviny Attorno století alla metà se ostrovní del
zmocněnec secolo la committenza neomezoval isolana již pouze non na si limita dovoz a retáblů importare z Katalánska, retabli dallaale
Giovanni fante“, podle Capula. projektu Nella Giovanniho seconda metà Capuly. del XIII Ve secolo druhé polovině si amplia 13. Santa století
Maria byla rozšířena di Bonarcado Santa e Maria si costruisce di Bonarcado la cattedrale a byla di postavena San Pantaleo katedrála di
Dolianova, San Pantaleo nel di cui Dolianova. cantiere si Při formano její stavbě le maestranze vznikly spolky, che které erigono vybudovaly
i několik chiese menších minori místních del territorio. kostelů. Nel V roce 1293 1293 l’architetto architekt Anselmo Anselmo da
numerose
Como
da Como
dirige
vedl
la
výstavbu
fabbrica
San
del San
Pietro
Pietro
di Zuri
di Zuri
(Ghilarza),
(Ghilarza),
kde
che
je patrný
denota
forme di transizione dal romanico al gotico. La chiesa della Santissima
přechod z románského na gotický sloh. Kostel Santissima Trinità di Saccargia,
uprostřed zelenající se kotliny na území Codrongianos, je jeden
Trinità di Saccargia, al centro di una verdissima conca campestre nel
territorio di Codrongianos, rappresenta uno dei più splendidi esempi
z nejkrásnějších příkladů románské architektury na Sardinii. Postavený
dell’architettura romanica in Sardegna.
ve dvou fázích, od počátku 12. století, patřil Benediktýnům z Camaldoli,
Edificata in due fasi, a partire dai primi anni del XII secolo, appartenne
ai kteří Benedettini žili v klášteře, di Camaldoli, z něhož se che dodnes abitavano dochovaly il monastero jen trosky. del quale
restano Uvnitř se i ruderi. nachází Presenta prostorný un’aula sál v jediné mononavata lodi s transeptem, con transetto na su kterém cui si
affacciano jsou tři absidy tre absidi obrácené rivolte na a severovýchod. nord est. La facciata Před fasádou è preceduta stojí sloupoví da un
portico s klenutou con klenbou, volte a crociera, zatímco na mentre severu a settentrione je umístěna si vysoká collocano zvonice l’altove
campanile čtvercové věži a canna a sakristie. quadrata Fasáda e una rozdělená sacrestia. do La tří caratteristica horizontálních bicromia řad
è dokládá di chiara pisánský matrice původ. pisana, Ve così dvou come horních la scansione řadách, sled in tre malých ordini oblouků
orizzontali tvoří falešné della lodžie, facciata. zdobené ornamenty z mramoru různých barev.
Nei Holé due stěny ordini vnitřku superiori, kostela sequenze nás nutí obrátit di archetti pohled creano na absidy, finte logge kde se nelle do-
quali si sviluppano variegate decorazioni policrome. All’interno della
chiesa choval le výjimečný pareti nude cyklus orientano fresek, lo přičítaných sguardo verso latinsko-toskánskému zona absidale malíři. in cui
è conservato uno straordinario ciclo di affreschi da attribuire ad un
pittore tosco-laziale.
Dipinto Malba di Giuseppa
Giuseppe Sciuttiho. Sciuti. Palác
Palazzo Provincie della Sassari
Provincia
di Sassari.
50 51

Retablo Rektábl di Svaté Sant’Elena
nella Heleny parrocchiale ve farním
di kostele Benetutti. Benetutti
Catalogna, vyžadoval přesun ma richiede i samotných il trasferimento umělců. degli V letech artisti. 1455-56 Nel 1455-56 dva španělští due
pittori malíři, iberici, Rafael Rafael Tomás Tomás a Joan e Figuera, Joan Figuera, namalovali dipingono v Cagliari a Cagliari retábl ilSan
retablo Bernardino. San Nejvýznamnější Bernardino. La osobnost personalità sardinsko-katalánského più rappresentativa della malířství
pittura 15. století sardo-catalana zůstává dodnes quattrocentesca neznámá: jedná rimane se ancora o mistra oggi z Castelsarda,
anonima: si
tratta del Maestro di Castelsardo, cui si attribuiscono opere a Barcellona,
jemuž jsou přičítána díla v Barceloně, na Korsice a na Sardinii, z nichž
in Corsica e in Sardegna, delle quali l’unica datata è il retablo di Tuili,
jediné dílo, jež lze datovat je retábl z Tuili, za který mu bylo zaplaceno
che gli fu pagato nel 1500.
v roce 1500. Nové století značí vstup Království Sardinie mezi území
Il nuovo secolo segna l’ingresso del regno di Sardegna nei domini della
španělské koruny. Na jedné straně v této době byly dokončeny farní
corona di Spagna e vede da un lato l’ultimazione delle parrocchiali
kostely v oblasti Campidano podle San Giacoma di Cagliari, a na
campidanesi esemplate sul San Giacomo di Cagliari, dall’altro
l’elaborazione straně druhé se di vytvořil un analogo podobný modello, vzor, applicato který se aplikoval a quelle della na farní Sardegna kostely
settentrionale. severní části Sardinie. Il presbiterio Fara di těchto simili goticko-katalánských chiese gotico-catalane kostelů rappresenta je ideálním
místem ideale pro per umístění l’inserimento retáblů, dei které retabli, dominovaly che talvolta dokonce dominano v interiérech anche
lo
spazio
all’interno románských di budov, edifici romanici: jako například è il caso retábl del z retablo Ardary di z Ardara, roku 1515, datato který je
1515, největší il z più celého grande ostrova. nell’isola. V Cagliari A Cagliari, od dvacátých fin dal secondo let 16. decennio století zaujímala
secolo v malířství la scena přední pittorica místo è „škola dominata di Stampace“ dalla “scuola (pojmenovaná di Stampace” po
del
XVI
(cosiddetta čtvrti, ve které dal se quartiere nacházel in její cui ateliér) si trovava a osobnost la bottega) Pietro e dalla Cavaro, personalità který se
roku di Pietro 1518 Cavaro, podepsal che pod nel retábl 1518 firma z Villamar retablo a zavedl di Villamar vzory e italské inaugura renesance.
modi italiani-rinascimentali. Ve druhé polovině století Nella to seconda byli synové metà Michele del secolo a Antioco saranno Mainas,
figlio kteří Michele se dostali e Antioco na výslunní Mainas a ad do assumere ateliérů Stampace. le commissioni V severní sempre oblasti più
il
Sardinie numerose působil e ad ampio jiný neznámý raggio, che umělec, giungevano Mistr Ozierský, alle botteghe jehož di dílo odráží
přizpůsobení
Stampace. In
se
ambito
vyumělkovanému
sardo settentrionale
stylu. V
si
posledních
segnala l’attività
desetiletích
di un
se
altro
anonimo, il Maestro di Ozieri, nella cui pittura è constatabile un analogo
klasicismus, zavedený v oblasti Cagliari kulturní politikou Filipa II, odráží
adeguamento ai canoni manieristi. Nei decenni finali l’orientamento
nejen v architektuře (kostel Sant’Agostino Nuovo1577-80), ale oblíbil si
classicista impresso all’ambito cagliaritano dalla politica culturale di
ho také mecenáš, který porušil monopol místních dílen a obracel se na
Filippo II ha riflessi non solo nelle architetture, con la costruzione della
mimoostrovní dílny. Podobný trend trval po celou dobu 17. století, kdy
chiesa di Sant’Agostino Nuovo (1577-80), ma anche nella committenza,
se che na spezza ostrově il vylodilo monopolio mnoho delle malířů botteghe janovské, locali e římské si rivolge a neapolské nuovamente školy. a
Z quelle těchto extraisolane. měst pocházejí Simile dřevěné tendenza sochy si registra umístěné anche do výklenků per l’intero barokních corso
retáblů, del XVII které secolo, nahradily quando gotické giungono v presbiteriích nell’isola numerosi kostelů. dipinti V architektuře di scuolaje-
zuitského genovese, kostela romana, Santa napoletana; Caterina della (1579-1609) stessa provenienza v Sassari, sono při rekonstrukci anche le
katedrály sculture lignee v Cagliari che si (zahájené inseriscono roku nelle 1615 nicchie kryptou di retabli mučedníků di tipologia a dokončené
barocca, roku che 1703 vanno barokní a sostituire fasádou) quelli a při tardogotici výrobě impozantního già innalzati portálu nel
katedrály presbiterio San delle Nicola chiese. di Sassari z roku 1714 a která se vyznačuje bohatou
L’interazione barokní výzdobou, fra l’opera nacházíme dei costruttori vzájemný e degli vliv scalpellini děl místních locali stavebníků e quella
dei maestri che giungevano dal continente italico, si constata soprattutto
a sochařů a mistrů pocházejících z italského kontinentu. Národní obrazárna
v Cagliari, která se nachází v komplexu muzea Citadella dei Mu-
nella fabbrica sassarese della chiesa gesuitica di Santa Caterina (1579-
1609), nella ristrutturazione della cattedrale di Cagliari (iniziata nel
sei, Vám umožní poznat sardinské malířství a vliv katalánsko-valentského
1615 con la cripta dei Martiri e conclusa nel 1703 con la facciata
malířství v 15. a 16. století. Většina malířských děl pochází z kostela San
barocca) e nella costruzione dell’imponente portico della cattedrale di
Francesco di Stampace z Cagliari, který se nedochoval, jako je Triptych
San Nicola di Sassari, datato 1714 e caratterizzato da un esuberante
Útěchy apparato připisovaný decorativo umělci barocco. jménem Situata Michele all’interno Cavaro. del complesso Členové rodiny museale
Calvaro della Cittadella z Cagliari dei byli Musei, hlavními Pinacoteca představiteli Nazionale „školy Stampace“, di Cagliari consente pojítkem
un’interessante mezi místní visione malířskou della tradicí pittura a italskými sarda, e a dell’influenza katalánskými della uměleckými pittura
nároky. catalano-valenzana Malířská díla, nei která secoli se XV dochovala, e XVI. La jsou maggior většinou parte rektábly. delle opere Slovo
je pittoriche odvozeno proviene z katalánského dalla ormai retaule scomparsa (z latiny chiesa recta di tabula San Francesco altaris), což di
je Stampace označení di právě Cagliari, pro rektábl. come il Trittico Mezi nejvýznamnější della Consolazione díla patří attribuito Rektábl a
Zvěstování Michele Cavaro. Panny I Marie componenti od Joana della Matese, famiglia malíře cagliaritana který působil dei Cavaro mezi 14.
a furono 15. století, i maggiori a rektábl esponenti di San della Bernardino “scuola od di Stampace”, Rafaela Tomase anello a di Joana
congiunzione tra la tradizione pittorica locale e le istanze artistiche
Figuery, který dokládá vlámský vliv na místní uměleckou výrobu. Kromě
catalane e italiane. Le opere pittoriche ospitate sono per lo più retabli. Il
malířských děl ze 15. a 16. století můžete obdivovat olejomalby na
termine deriva dal catalano retaule (dal latino recta tabula altaris) per
plátně ze 17. století. Katedrála v Sassari, nazývána San Nicola, se tyčí
indicare la pala d’altare. Tra le opere di maggior rilievo vanno indicati il
na náměstí Piazza Duomo v srdci historického centra města. Z románského
kostela se dochovala zvonice s šedesáti klenáky, které slouží
Retablo dell’Annunciazione di Joan Mates, pittore che operò a cavallo
pro
52 53

tra umístění il XIV keramických e il XV secolo, nádob, e il Retablo často di používaných San Bernardino v pisánské eseguito architektuře. da
Rafael Románská Tomas stavba e Joan prošla Figuera, řadou che rekonstrukcí, testimonia gli první influssi probíhala dei fiamminghi mezi lety
sulla 1480-1505 produzione v goticko-katalánském artistica locale. Oltre slohu, alle zatímco opere pittoriche dnešní barokní del XV-XVI fasáda
secolo vznikla sono mezi presenti polovinou interessanti 17. století dipinti a začátkem seicenteschi 18. století. a olio Fasáda su tela. má tři
La
lodžie,
Cattedrale
kde jsou
di Sassari,
umístěny
intitolata
sochy mučedníků
a San Nicola,
Galvina,
si erge
Prota
in Piazza
a Gianuaria
Duomo, nel cuore del centro storico cittadino. Della chiesa impiantata in
a socha San Nicola. V katedrále můžete obdivovat výtvarná díla jako
epoca romanica resta il campanile, con sessanta conci che recano
Poslední večeře od Giovanniho Marghinottiho, která se nachází v posledním
rameni traseptu. Tři sály uzavírají vzácná umělecká díla z Mu-
alloggi per i bacini ceramici, frequentemente utilizzati nell’architettura
pisana. L’edificio romanico ha avuto diverse ristrutturazioni, la prima tra
zea Pokladu Katedrály, mezi nimiž je socha San Gavino z masivního
1480 al 1505, in stile gotico-catalano, mentre l’attuale prospetto
barocco tepaného fu stříbra realizzato s reliéfním tra la metà zdobením, del XVII lidově e gli nazývána inizi del XVIII Santu secolo. Bainzu La
facciata di la prata è dotata a darovanou di tre nicchie katedrále con mezi le statue 1670 dei a martiri 1675 Gavino, váženou Proto osobou e
Gianuario, jménem Galvino e la statua Fara, di původem San Nicola. ze Sassari All’interno a lékařem del duomo Filipa è IV, possibile Karla II
ammirare a Mariany diverse Rakouské. opere pittoriche, come l’Ultima cena di Giovanni
Marghinotti, ospitata nel braccio destro del transetto. Tre sale invece
accolgono le pregevoli opere d’arte del Museo del Tesoro del Duomo,
fra cui la statua di San Gavino in argento massiccio sbalzato e cesellato,
detto popolarmente Santu Bainzu di la prata e donato alla cattedrale tra
1670 e 1675 dall’illustre sassarese Gavino Fara medico di Filippo IV,
Carlo II e Marianna d’Austria.
Období L’età sabauda savojského e contemporanea rodu a současnost
dal 1718 a oggi
Od roku 1718 do současnosti
Defi Il definitivo nitivní postoupení passaggio della Sardinie Sardegna Savojské ai Savoia dynastii nel roku 1718, 1718 non nepřerušilo segna
probíhající un’interruzione výstavbu, delle fabbriche která se vyznačovala in corso, contrassegnate přilnutím ke dall’adesione stylu končícího al
baroka, linguaggio které tardobarocco, mělo trvat až destinato do konce a perdurare století. Mezi sino rokem alla fine 1674 del a secolo. 1712 Tra byl
vybudován il 1674 e il komplex 1712 viene v jezuitském costruito il stylu complesso San Michele gesuitico v di Cagliari, San Michele zdobený a
Cagliari, decorato ad affresco da Giacomo Altomonte. Nel 1722 Antonio
freskami od Giacoma Altomonteho. Roku 1722 Antonio Felice De Vincenti
Felice De Vincenti esegue i disegni per la nuova basilica di Bonaria a
zhotovil malby pro novou baziliku Bonaria v Cagliari, podle způsobu Guarina
Guariniho a Filippa Juvarry. Podle plánu této fasády, která nebyla
Cagliari, secondo i modi di Guarino Guarini e Filippo Juvarra. Dallo schema
di questa facciata, mai realizzata, deriveranno quelli di altre chiese sarde,
nikdy zrealizována, byly vytvořeny fasády jiných sardinských kostelů, mezi
fra cui la parrocchiale di Nostra Signora delle Grazie a Sanluri, eretta fra il
které patří farní kostel Nostra Signora delle Grazie v Sanluri, postavený
1781 e il 1786 su progetto di Carlo Maino e Antonio Ignazio Carta. Il
v linguaggio letech 1781 tardobarocco – 1786 podle si esplica plánu soprattutto od Carla nel Maina complesso a Antonia (chiesa Ignazia e
Carty. monastero) Styl končícího del Carmine baroka di Oristano, je patrný progettato především nel v 1776 komplexu dal piemontese (kostel
a Giuseppe klášter) Carmine Viana. L’allineamento d’Oristano, navrženého alle mode degli roku ambienti 1776 Piemonťanem artistici italiani Giuseppeem
intensifica nel Vianou. XIX secolo Napodobování con l’opera stylu di alcuni italského architetti umění nativi se dell’isola zintenzivnilo ma
si
v formatisi 19. století a Torino, s dílem al některých corrente delle architektů, forme neoclassiche kteří se narodili che na andavano ostrově, ale
diffondendosi in Europa. Giuseppe Cominotti progetta il cappellone di San
Mauro Manca, Stín
moře L’ombra na del kopci, mare 1957
(Courtesy sulla collina, MAN) 1957
(Courtesy MAN)
učili Luigi se Gonzaga v Turíně, nella během cattedrale neoklasicismu, di Oristano jež (1829-37), zažíval v Evropě dove si svůj collocheran-no rozkvět.
Giuseppe sculture neoclassiche Cominotti nakreslil del sassarese plán Andrea ohromné Galassi kaple (1793-1845). San Luigi Gonzaga Antonio
v Cano katedrále dirige v la Oristanu ristrutturazione (1829-37), della kde chiesa se nachází francescana neoklasicistické di Santa Maria sochy di
od Betlem Andrei a Sassari Galassiho (1829-34) (1793-1845), e la costruzione původem della ze cattedrale Sassari. Antonio di Santa Cano Maria
vedl della přestavbu Neve a Nuoro františkánského (1835-40). kostela Il protagonista Santa Maria del secolo di Betlemme XIX in Sardegna v Sassari è
(1829-34) l’architetto cagliaritano a výstavbu katedrály Gaetano Cima, Santa cui Maria si devono della la Neve chiesa v Nuoru di Santa (1835-
54 55

Maria 40). V assunta 19. století a Guasila byl významnou (1839-52) osobností e l’ospedale na Sardinii San Giovanni architekt di z Cagliari
Gaetano (1844-48), Cima, che který lo vytvořil pongono kostel al passo Santa con Maria il funzionalismo Assunta v Guasile in campo
zanechal Clemente, Giovanni si arricchì Antonio di una sezione Sanna, etnografica. ředitel dolů Nel Montevecchio. 1973 fu costruita Muzeum una
Dio a
archeologický museo fu inaugurato kabinet nel University 1931 e nel a archeologické 1947, grazie alla a umělecké donazione sbírky, di Gavino které
Cagliari
internazionale. (1839-52) a nemocnici Alla metà San del XIX Giovanni secolo il di pittore Dio v più Cagliari rappresentativo (1844-48), è díla
bylo nuova slavnostně ala che permise otevřeno un’esposizione roku 1931 a più díky razionale daru od dei Gavina materiali. Clemente
Giovanni která drží Marghinotti krok s funkcionalismem (1798-1865), mezinárodní che nel 1830 úrovně. dipinge V la polovině grande 19. tela con
se Attualmente v roce 1947 il museo obohatilo si articola o etnografi in due ckou sezioni: sekci, una rozdělenou archeologica do e 17 unasálů
Carlo
století
Felice
byl nejvýznamnějším
munifico protettore
malířem
delle Belle
Giovanni
Arti in
Marghinotti
Sardegna, oggi
(1798-1865),
nel Palazzo
vybavených
etnografica, suddivise
didaktickými
in 17
vysvětlujícími
sale dotate di
vývěskami.
pannelli didattici
Bohatá
esplicativi.
archeologická
La
civico di Cagliari, e dipinge poi per il Palazzo reale di Torino. L’ultimo quarto
ricca sezione archeologica comprende materiali che vanno dall’età
který roku 1830 namaloval velké plátno s Carlo Felice munifi co protettore sekce zahrnuje stopy z prehistorického období do středověku: bohyně
del secolo è segnato sia dagli sforzi artistici volti alla costruzione di un’Italia
preistorica a quella medievale: dee madri in pietra, ceramica greca ed
delle Belle Arti in Sardegna, dnes dochované v Palazzo civico v Cagliari,
matky z kamene, řecké a etruské keramiky, malé nuraghské bronzové
sabauda anche culturalmente unitaria, sia dalla valorizzazione delle
etrusca, bronzetti figurati nuragici che rappresentano arcieri, guerrieri,
a který následně maloval pro královský dvůr v Turíně. Během poslední
specificità storiche dell’isola. A Oristano si innalza il Monumento di Eleonora
čtvrtiny století se vyvíjelo umělecké úsilí mající za cíl vybudovat Itálii,
d’Arborea, realizzato nel 1875-77 da Ulisse Cambi e Mariano Falcini. A
Sassari které vládla e a Cagliari dynastie si Savojská, eseguono grandi a která cicli byla decorativi, sjednocená a celebrazione jak z kulturního
Costantino
di
Nivola:
Bronzi per
casa hlediska Savoia. tak z Gli pohledu affreschi ocenění delle sale historických consiliari del specifi Palazzo k ostrova. provinciale V Oristanu
Bronzové sochy na
di
náměstí piazza Satta, 1966
Sassari byl vystavěn sono affidati památník al catanese Eleonoře Giuseppe Arborejské, Sciuti postavený (1878-82), v letech quelli del 1875-
(Courtesy MAN)
(Courtesy MAN)
Palazzo 77 umělci di Ulissem Cagliari Cambim al perugino a Marianem Domenico Bruschi Falcinim. (1893-96). V Sassari La a lenta v Cagliari e
difficile vznikly integrazione velké dekorativní nell’Italia cykly, delle které nazioni oslavují ha Savojskou come contropartita, dynastii. nel Fresky primo
trentennio sálů rady del Paláce Novecento, provincie l’invenzione Sassari byly di un’identità svěřeny Katalánci artistica sarda, jménem Giuseppe
Sciuti dallo (1893-96). scultore Francesco Pomalé a Ciusa obtížné (1883-1949), začlenění národů dai pittori v Itálii Giuseppe bylo
perseguita
Biasi během (1885-1945), prvních třiceti Filippo let 20. Figari století (1885-1974) vyvyžováno e Mario vytvářením Delitala sardinské (1887- umělecké
identity, znázorněné v díle sochaře Francesca Ciusy (1883-1949),
1990), e soprattutto dalla poliedrica attività, fra arte, artigianato e design,
dei fratelli Melkiorre e Federico Melis. Il processo di costruzione di un’arte
malířů Giuseppa Biasiho (1885-1945), Filippa Figariho (1885-1974)
connotata da caratteri regionali sardi si arresta nel ventennio fascista,
popolani, navette e animali, gioielli punici ed una buona quantità di oggetti
a Maria Delitaly (1887-1990) a především poliedrickou činností, která
sošky znázorňující lukostřelce, slavné válečníky, lodě a zvířata, punské
quando in campo architettonico si assiste a una decisa accelerazione verso
romani. La sezione etnografica include abiti, gioielli, manufatti tessili, coltelli,
spojovala umění, řemeslnou výrobu a design, bratrů Melkiorrem a Federikem
Melisovými. Proces vzniku umění vyznačujícího se regionálními
oděvy, šperky, ručně dělané textilní výrobky, nože, košíky a nějaké tradiční
klenoty a velké množství římských předmětů. Etnografi cká sekce zahrnuje
la modernità, secondo i canoni funzionalisti perseguiti dagli architetti di
cestini e qualche strumento agricolo della tradizione sarda. Il museo possiede
regime. Il dopoguerra vedrà da un lato la stanca ripetizione di quelle formule
inoltre una pinacoteca con opere di pittori sardi, come Biasi e Marghinotti,
folkloriche sardinskými inaugurate charakteristikami da Biasi, končí Figari během e Delitala, Ventennio dall’altro fascista, l’adeguamento „Fašistického
dvacetiletí“, che provenivano kdy dochází dalla contemporaneità ke zrychlení modernizace internazionale, podle soprattutto funkciona-
sardinských malířů jako Biasi a Marghinotti a italských a zahraničních
sardinské zemědělské nástroje. Muzeum navíc vlastní obrazárnu s díly
agli
italiani e stranieri, dal XIV al XX secolo. La celebre piazza dedicata
stimoli all’avvocato e poeta Sebastiano Satta è sita nel cuore della città di Nuoro,
nell’opera listického stylu di Eugenio architektů Tavolara tehdejšího (1901-1963) režimu. e Po Mauro válce Manca se navrací (1913-1969). folklorní
malířů z období od 14. do 20. století. Slavné náměstí věnované advokátovi
realizzata a básníkovi nel 1966 jménem da Costantino Sebastiano Nivola, Satta nato se nachází a Orani, v srdci in provincia města Nuoro, di
fra il Corso Garibaldi e l’antico quartiere di San Pietro. Fu progettata e
Negli styl, který ultimi zahájili decenni Biasi, del XX Figari secolo a Delitala, la Sardegna a na è druhé inserita straně pienamente se umělci nella
globalizzazione přizpůsobovali moderní che interessa současnosti, ormai l’intero a to především ambito della Eugenio cultura Tavolara non solo
mezi Nuoro, ulicí nel Corso 1911 Garibaldi e trasferitosi a starou nel 1938 čtvrtí negli San Stati Pietro. Uniti, Bylo dove navrženo assurse a
occidentale. (1901-1963) A a distinguersi Mauro Manca sono soprattutto (1913-1969). le sculture Během di Costantino posledních Nivola desetiletí
a notorietà vybudováno internazionale. roku 1966 Piazza Constantinem Satta è caratterizzata Nivolou, narozeném da una v Orani,
(1911-1989), 20. století je Sardinie nelle quali zcela l’esperienza zapojena maturata do procesu negli globalizace, Stati Uniti si coniuga který se ajiž
v pavimentazione provincii Nuoro in roku lastre 1911, di granito, který roku sulle 1938 quali sono emigroval adagiati do dei Spojených sedili in
un’originale týká všech oblastí riscoperta kultury delle a radici nejen classiche západní. e Významné mediterranee sochy del linguaggio jsou od Constantina
Nivoly (1911-1989), ve kterých se zkušenost ze Spojených Států
dlažbou, na které jsou umístěny kamenné lavice a přírodní žulové útvary
Států, pietra kde e delle dosáhl rocce mezinárodního naturali granitiche, věhlasu. prelevate Náměstí nel vicino se vyznačuje Monte Ortobene. žulovou
artistico-artigianale del popolo sardo. Il Museo Nazionale “G.A. Sanna” di
Queste, appositamente scavate, ospitano piccole statue di bronzo che
Sassari si trova nella Via Roma in un edificio di stile neoclassico, realizzato
ritraggono il poeta Satta in atteggiamenti quotidiani, insieme ai personaggi
snoubí se znovuobjevením klasických a středomořských kořenů uměleckořemeslnického
projevu sardinského lidu. Národní muzeum „G.A. Sanna“
sošky znázorňující básníka Sebastiana Sattu v každodenním životě jako
vytěžené v nedalekém Monte Ortobene. V nich se nachází bronzové
per volere della famiglia Sanna Castaldi al fine di ospitare il gabinetto
descritti nelle sue opere. Alta testimonianza dell’arte del Nivola, l’opera ne
archeologico dell’Università e le collezioni archeologiche e artistiche lasciate
esprime al meglio una delle principali direttrici: la continua e meditata ricerca
ze Sassari se nachází ve Via Roma v budově postavené v neoklasicistickém
stylu, na přání rodiny Sanna Castaldi, aby v ní mohl být umístěn
nejlépe vystihuje jeden z hlavních směrů: neustálé a důmyslné začleňování
i postavy popisované v jeho díle. Jedná se o neobyčejné dílo, které
da Giovanni Antonio Sanna, direttore delle miniere di Montevecchio. Il
di un innesto vivo della scultura nello spazio urbano.
sochařství do městského života.
56 57

Jazyk, oděvy a slavnosti
La Lingua, L’Abito e Le Feste
La fisionomia linguistica della Sardegna è molto varia e risulta frazionata
in Jazyková quattro fyziognomie gruppi dialettali: Sardinie logudorese, je velice nuorese-barbaricino různorodá a rozdělená e do
campidanese, čtyř nářečí: logudorský che costituiscono dialekt, la nuorsko lingua – sarda, barbagijský e gallurese, dialekt risultato a kampidánský
dialekt, které di genti tvoří sardinský corse. A questi jazyk, si a aggiungono galurský dialekt, il dialetto který dije
Sassari, výsledkem risultante přistěhovalectví dalla fusione Korsičanů. del fondo K sardo nim se logudorese přidá sassarský con apporti dialekt,
dell’immigrazione
linguistici jehož základem italiani, je e sardinský quello Alghero, logudorský assai dialekt vicino ovlivněný al catalano. italštinou, Infine, a
Carloforte (nell’isola di San Pietro) e a Calasetta (in quella di
a dialekt z Alghera, který je velmi blízký katalánštině. V Carloforte (na
Sant’Antioco) si parla un dialetto ligure. Il sardo è una lingua romanza,
ostrově San Pietro) a v Calasetta (na ostrově Sant’Antioco) se mluví
che deriva dal latino al pari dell’italiano, del francese, dello spagnolo,
ligurským dialektem. Sardinština je románský jazyk, který vznikl z latiny
del rumeno. A differenza di queste ultime, si mantiene straordinariamente
jako italština, francouzština, španělština a rumunština. Ale na rozdíl od
Slavnost La Sartiglia La di Sartiglia
v Oristano Oristanu
Karneval Il Carnevale di
z Mamoiada Mamoiady
fedele těchto al jazyků latino, zůstal denotando v souladu tendenza s konzervativní conservatrice tendencí della sardinské cultura kultury
tradizionale věrný latině. sarda. Tato tendence Questa tendenza je přítomná si esprime i v dalších anche aspektech in altri aspetti: života: gli
abiti, per esempio, gelosamente tramandati nelle loro fogge distinte da
například oděvy, které si v každém městě, či dokonce v každé oblasti
paese a paese anche in una stessa zona geografica; le feste, che
žárlivě střeží svůj střih, slavnosti, které odrážejí ozvěnu starých zvyků
riverberano gli echi di antichissime usanze legate al mondo primigenio (i
primitivního světa (mamuthones) nebo byzantské minulosti (l’ardia di
mamuthones) o al passato bizantino (l’ardia di San Costantino); la musica.
San Costantino), hudba.
...Sardinie La Sardegna byla oslňujícím fu una visione snem, abbacinante; v této zemi, in kterou questa neznají terra dokonce sconosciuta ani
agli Italiani medesimi, dove i costumi d’altri tempi hanno conservato la
sami Italové a kde si pradávné zvyky zachovaly svou původní krásu,
loro originale bellezza, conobbi da vicino, familiarmente, il farsetto di
jsem důvěrně poznal sametovou kazajku, a středověk ubíhal každý
velluto, ed il medioevo trascorse ogni giorno al mio fianco, come se il
den po mém boku, jako kdyby se za poslední čtyři či pět století země
mondo non avesse ruotato per quattro o cinque secoli...
přestala otáčet...
(Gaston Vuillier, Le isole dimenticate. La Sardegna, 1893)
(Gaston
Il Museo
Vuillier,
della Vita
Zapomenuté
e delle Tradizioni
ostrovy.
Popolari
Sardinie,
Sarde
1893)
è il più importante
Muzeum museo etnografico sardinských lidových Sardegna, tradic gestito a života dall’ISRE je nejvýznamnějším
(Istituto Superiore
etnografi Regionale ckým Etnografico), muzeem Sardinie, diretta emanazione spravované della ISRE Regione (Istituto Autonoma Superiore
Regionale della Sardegna. Etnografi Il museo co) spadající fu aperto pod al pubblico přímou správu nell’agosto Regione del Autonoma 1976, per
della offrire Sardegna. al visitatore Muzeum un’immagine je pro globale veřejnost della otevřeno vita tradizionale od srpna 1976 della
a Sardegna, nabízí návštěvníkům attraverso il celkový lavoro contadino obrázek tradičního e pastorale, života le feste na Sardinii, e la musica, od
práce l’alimentazione, statkářů, slavností l’abbigliamento a hudby popolare. gastronomii Il complesso a lidové di kroje. edifici Komplex
accoglie budov, il museo ve kterých è ubicato se muzeum a Nuoro, nachází, sul colle je di v Nuoru, Sant’Onofrio, v sedle e Sant’O-
intende
che
riprodurre un villaggio tradizionale sardo. Molteplici sono i richiami ai
nofrio a jeho cílem je reprodukce tradiční sardinské vesnice. Naleznete
modelli costruttivi propri dei diversi centri abitati dell’isola. L’esposizione
zde celou řadu odkazů na stavební modely různých aglomerací ostrova.
si articola in 18 sale su 1000 mq circa. Le raccolte del museo
Výstava je rozdělená do 18 místností o rozloze asi 1000 m2. Sbírka
58 59

annoverano muzea zahrnuje più di 7000 předmětů: reperti: manufatti ručně dělané tessili textilní e lignei, výrobky strumenti a výrobky
ze di dřeva, tradizione hudební orale, nástroje, strumenti předměty di lavoro pro e domestici, práci a domácnost, abiti, gioielli,
della
musica
risalenti oděvy a al šperky, periodo které compreso pocházejí tra la z období fine del mezi XIX e koncem la metà 19. del a XX polovinou secolo.
Durante 20. století. il Carnevale Během karnevalů la Sardegna Sardinie esprime oživuje con své forza nejstarší le sue tradice, tradizioni které più
antiche,
se někdy
che
ztrácejí
talvolta
v temnotě
si perdono
dávných
nella notte
dob.
dei
V Mamoiadě
tempi. A Mamoiada
chodí průvody
sfilano i Mamuthones e gli Issohadores: i primi con maschera nera in
Mamuthones a Issohadores: první nosí dřevěnou černou masku, černou
legno, pelle nera di pecora lanosa e sonoro grappolo di campanacci, i
kůži z beraní vlny a halasně zvoní, druzí mají červenou kazajku, příčný
secondi con giubbetto di panno rosso, cintura trasversale con bubboli di
opasek z bronzových a měděných rolniček a v ruce drží provaz
bronzo e ottone, e in mano sa soha, una fune di giunco. Forti i richiami
z rákosu, kterému se říká sa soha. Najdeme zde mnoho symbolů, které
alla celebrazione della vittoria dei pastori di Barbagia (gli issohadores)
sugli oslavují invasori vítězství saraceni pastevců fatti Barbagie prigionieri (issohadores) e condotti in nad corteo saracénskými (i mamuthones)
o nájezdníky addirittura zajatými agli ancestrali a přivedenými riti di fertilità, v průvodu riconducibili (mamuthones), a culti primigeni a dokonce
diffusi odkazují in tutto na rituály il Mediterraneo. plodnosti předků La sfilata spojené di Samugheo s primitivními presenta kulty alcune rozšířenými
po celém con quella Středomoří. barbaricina: Průvod i protagonisti ze Samughea sono se i v Mamutzones, určitých ohledech
analogie
coperti podobá di tomu pelli z di Barbagie: capra, con účastníci alti copricapi jsou: Mamutzones, di sughero su kteří cui spiccano mají na
grandi sobě kozí corna, kůži il a volto vysoký nero klobouk e due paia z korku, di campanacci ze kterého vystrkují sul corpo; velké s’Urtzu, rohy,
caprone černý obličej antropomorfo, a dva páry con zvonců vello di připevněných caprone nero na e těle, su Omadore, dále s’Urtzu, figura
di antropomorfní pastore con lungo obětní gabbano beránek nero. s kšticí Anche z černé qui kozí sono bradky, evidenti a i sur richiami Omadore,
postava pastýře s dlouhým černým kabátem. Jsou zde patrné také
agli antichi culti dionisiaci: i mamutzones, seguaci di Dioniso, danzano
attorno a s’urtzu, rappresentante il dio che viene immolato, mentre su
odkazy na staré dionýské kulty, mamutzones, stoupenci Dionýse, tančí
omadore lo tormenta fino al suo sacrificio. A Bosa il Karrasegare è un
okolo s’urtzu, představujího boha, který je obětován, zatímco su
importante momento di coesione comunitaria. Negli ultimi giorni l’euforia
omadore ho mučí až do jeho obětování. V Bosa je důležitým momentem
collettiva esplode attorno a Gioldzi. Rappresentato da un enorme
společenské sounáležitosti Karrasegare. Během posledních dní kolektivní
fantoccio imbottito di paglia e stracci, è il simbolo del Carnevale che
muore. euforie È kulminuje il suo destino, kolem la Gioldzi. sera del V Martedì podobě grasso, obří slaměné bruciare a hadrové sul rogo. Il
rito panenky è preannunciato, umírá symbol durante Karnevalu. il giorno, Je to dal jeho canto osud, de na s’attittadora večer na karnevalové
úterý vestite je upálen a lutto. na hranici. Ovodda Rituál offre bývá la sua oznamován immagine più během celebre dne e
e dalle
maschere
festosa zpěvy s’attittadora a una data insolita, a maskami il mercoledì v černých delle smutečních Ceneri. oděvech. Gli abitanti Ovodda
scendono je nejslavnější per le a strade nejveselejší con vecchi na Popelečnou vestiti e il středu, volto annerito obyvatelé con vyjdou la do
fuliggine, ulic ve starých condizione oděvech obbligatoria a s černým anche obličejem per i turisti od sazí. che Toto assistono je podmínkou
také pro turisty, La sera, kteří dopo se účastní una giornata slavnosti. di Večer, allegria, po con dni offerte plném di veselí,
ai
festeggiamenti.
formaggio, kdy se nabízejí salsicce, sýry, frittelle klobásy, e buon koblihy vino, a vítečné è la volta víno, del přijde processo na řadu al
tiranno Don Conte, rappresentato da un enorme fantoccio, di una
proces s tyranem Don Conte, v podobě obrovské panenky, která je
bruttezza devastante, volgare e osceno. Il suo destino è segnato:
extrémně šeredná, vulgární a obscénní. Její osud je zpečetěn: odsouzena
k upálení na hranici. Nakonec Tempio Pausiana, kde probíhá
condanna al rogo. Infine Tempio Pausania, dove si svolge un carnevale
tra i più celebri della Sardegna. Alle manifestazioni prendono parte
jeden z nejslavnějších karnevalů Sardinie. Stovky lidí se účastní oslav
centinaia di persone e sfilano gruppi folkloristici di tutto il mondo. La
a folklorní skupiny z celého světa procházejí ulicemi. V neděli se
„Candelieri“
di Sassari
ze Sassari
60 61

domenica pozornost l’attenzione soustředí na è svatbu centrata krále sul matrimonio Giorgia, postavy, tra Re Giorgio, která odkazuje figura na
che prvky richiama před Římany, elementi spojené preromani s úrodností legati alla půdy, fertilità a Menneny, della terra, která e se stává
Mennena, kurtizánou che a jeho diventa ženou cortigiana a která ho e quindi doprovází sua consorte, na jeho cestě, e lo ale nesdílí
accompagnerà jeho osud. V úterý nel je suo král cammino, souzen ma a odsouzen non ne seguirà k upálení sorti. na hranici, Il Martedì
infatti
přičítajíc
il Re
mu
viene
všechny
processato
chyby za
e condannato
uplynulý rok.
al
Sartiglia
rogo, attribuendogli
je jedna z nejtradičnějších
lidových sardinských oslav. Jedná se o koňské dostihy
le
malefatte di tutto l’anno.
La Sartiglia è una delle più importanti manifestazione della tradizione
pořádané v Oristanu poslední karnevalovou neděli a na karnevalové
popolare sarda. Si tratta di una giostra equestre che si tiene a Oristano
úterý. Každý rok se jí účastní tisíce lidí, kteří se tlačí na kraji dráhy z hlíny
l’ultima domenica di carnevale e il martedì grasso. Ogni anno coinvolge
a slámy, jež křižuje hlavní ulice města, aby tleskali a fandili jezdcům,
migliaia di persone che si accalcano ai bordi di un tracciato di terra e
paglia účastníkům che percorre tohoto ohromujícího, le principali strade ale v Evropě della cittadina, již vzácného, per applaudire honu za e
acclamare hvězdou. Protagonisty i cavalieri, protagonisti dostihů jsou di cválající questa affascinante, koně a jezdci, e ormai kteří mají rara za in
Europa, cíl propíchnout corsa all’anello. velkým mečem Protagonisti hvězdu della zavěšenou giostra sono podél i cavalli, dráhy. Rituál lanciati
al začíná galoppo, slavnostním e i loro předáním cavalieri, il zbraní cui scopo a výstroje è quello veliteli di infilzare dostihů con su lo
stocco Componidori, una stella který forata nese sospesa prvky jak lungo mužských il percorso. tak ženských La festa si oděvů. apre con Od il
rito této della chvíle vestizione se stává polobohem de su Componidori, a jeho posvátnost capo della zaručí corsa, úrodnost che indossa půdy.
elementi On spolu dell’abbigliamento s jeho sluhy rozhodne, sia maschile kolik a kteří sia femminile. jezdci budou Da quel mít tu momento čest
egli a dostanou diventa meč un semidio na hon e za la hvězdou. sua sacralità Příznivé potrà předpovědi rendere fertile úrody la terra. záleží
Sarà lui, affiancato dai suoi aiutanti di campo, a decidere quanti e quali
na počtu hvězd, které jezdci dokáží navléknout na meč. Poté, co stojí
cavalieri avranno l’onore dello stocco per la corsa alla stella. Gli auspici
v čele průvodu páru jezdců, Componidori zahájí dostihy navléknutím
favorevoli per il raccolto dipenderanno dal numero di stelle che gli stessi
první hvězdy za mohutného potlesku davu. V Sardinii je silně prožíván
riusciranno a infilzare. Dopo aver capeggiato la sfilata delle pariglie dei
rituál vyvolávání utrpení, smrti a vzkříšení Krista. Během Svatého týdne
cavalieri, lo stesso Componidori aprirà la giostra, infilzando per primo la
se od severu až k jihu na celém ostrově odehrává mnoho tradičních
stella tra gli applausi scroscianti della folla. In Sardegna il rito di
rievocazione slavností, které della pocházejí passione, z velké della většiny morte e ze della španělské resurrezione kultury. di V Cristo Cagliari è
fortemente se nejdojemnější sentito. a Durante nejpodmanivější la Settimana slavnost Santa koná da nord v pátek, a sud kdy dell’isola se si
svolgono znázorňuje numerose pohřbívání e caratteristiche Krista. Tato slavnost celebrazioni, je zorganizovaná di matrice culturale třemi per
lo bratrstvími più spagnola. (San Crucifi A Cagliari sso, Solitudine la più commovente a Gonfalone) e suggestiva a rozptýlí celebrazione se do ulic
si města svolge ve il stejném venerdì počtu con la procesí. rappresentazione V sobotu ráno del seppellimento v katedrále di koná Cristo. rituál
Organizzata su Scravamentu, da tre dojemné confraternite snětí z (del kříže. Santissimo V Iglesias Crocifisso, se v úterý della koná procesí
Solitudine, Mistérií, nesoucí e del Gonfalone), sedm soch znázorňující si snoda per utrpení le vie della Krista città a v in poslední altrettante řadě
processioni. Svatou Marii Il Sedmibolestnou, sabato mattina invece, která má nella propíchnuté cattedrale, srdce ha luogo třemi il meči. rito deVe
su Scravamentu, la toccante deposizione di Cristo dalla croce. A
čtvrtek večer se koná procesí Svaté Marie Sedmibolestné: její socha je
Iglesias, il martedì, si svolge la processione dei Misteri, in cui vengono
přinesena do sedmi kostelů města, kde je zřízen Svatý hrob pro symbolické
hledání syna. Na druhý den ráno se koná procesí Ježíše v Cal-
trasportati sette simulacri che rappresentano la passione di Cristo; in
ultimo la Madonna Addolorata col cuore trafitto da tre spade. Il giovedì
vaire, následované Svatou Marií Sedmibolestnou. Večer se koná jeden
sera ha luogo la processione dell’Addolorata: il suo simulacro viene fatto
z nejdojemnějších rituálů: pohřbívání Ježíše, který je jako mrtvý znázor-
entrare in sette chiese della città in cui è allestito il Santo Sepolcro, nella
něný nádhernou sochou ze 17. století. Je třeba zdůraznit, že jak v Cagliari
tak v Iglesias je rozšířen zvyk vystavovat v kostelích is nenniris, talíře
ricerca simbolica del Figlio. La mattina successiva si snoda la
processione di Gesù che porta la croce al Calvario, seguito, a breve
s vatou kam byla zaseta semena obilí a zeleniny, ponechané k vyklíčení
distanza, dall’Addolorata. La sera, invece, si celebra il rito più
v šeru, aby vyrostly téměř bílé rostlinky, které symbolizují vzkříšení po
suggestivo: il seppellimento di Gesù, rappresentato morto in uno
smrti splendido a odkazují simulacro na mýtus seicentesco. o Adonisovi, Da sottolineare který zapouští come, kořeny sia a Cagliari do sia
fénického a Iglesias, světa. sia diffusa V Castelsardo, la pratica jediné esporre místo, nelle kde chiese posvátné is nenniris, slavnosti piatti
trvají riempiti po di celý bambagia Svatý týden, in cui se sono koná stati nejdůležitější seminati chicchi rituál na di grano Svaté o pondělí, legumi,
za poi úsvitu lasciati v románském crescere al kostele buio dando Santa luogo Maria a piantine di Tergu. quasi Slouží bianche: se tam mše
za simboli přítomnosti della resurrezione Mistérie. Poté dopo probíhá la morte, dlouhé si ricollegano procesí, které al mito končí di u Adone, bašty
hradu che affonda a zase le se radici vrací nel ke kostelu. mondo fenicio. Během odpoledne Castelsardo, se unico v ulicích luogo města, in cui
které le rappresentazioni jsou osvětlené sacre petrolejovými durano tutta lampami, Settimana koná procesí Santa, za celebra doprovodu il rito
mnohohlasných più importante il zpěvů. lunedì Tyto santo: zpěvy all’alba, doprovázejí nella chiesa také romanica procesí, které di Santa se
Maria di Tergu, si celebra la messa e vengono presentati i Misteri. Segue
večer vrací do kostela Santa Maria di Tergu. V Algheru se první procesí
una lunga processione che giunge fino al bastione del Castello e torna
koná při Nešporách na Svatý pátek: černě oděné dames doprovázejí
nuovamente alla chiesa. Nel pomeriggio per le vie della città illuminate
modlu Svaté Panny, Mater dolorosa, ve smutečním oděvu. Odpoledne
da lampade a olio si svolge una processione accompagnata da canti
se v katedrále koná smuteční liturgie, zatímco večer se koná obřad
Slavnost L’Ardia L´Ardia
San di San Costantino
v a Sedilo
62 63

polifonici. desclavament, Canti což che je accompagnano vzhledem k dramatičnosti anche il rientro, katalánský in serata, obřad, nellakdy
chiesa čtyři baroni di Santa ve východním Maria di Tergu. oděvu Ad sejmou Alghero Krista la prima z kříže processione a položí ho si do
svolge bressol, al rakve Vespro v barokním del Venerdì stylu di Passione: z ryzího zlata. le donne Na (les závěr dames), večera vestite je di
nero, Kristus accompagnano přenesen do ulic il simulacro města za della doprovodu Madonna, starých Mater zpěvů dolorosa, tenores
parato
v katalánštině.
a lutto. Nel
Každý
pomeriggio
rok 14. srpna
si celebra
se v Sassari
in Cattedrale
slaví Festa
la liturgia
dei Candelieri,
Svátek Svícnů, u příležitosti oslav Nanebevzetí Panny Marie.
di lutto,
mentre la sera ha luogo la cerimonia del desclavament, secondo una
drammaticità di chiara impronta catalana, in cui quattro baroni, in
Obyvatelé Sassari každý rok obnoví svůj slib daný v 16. století Panně
costume orientale, depongono il Cristo dalla croce e lo distendono nel
Marii, aby zbavila město morové epidemie. Od té doby začali představitelé
skupin občanů nosit na procesí každý rok sedm velkých svíček.
bressol, bara in stile barocco decorata in oro zecchino. A fine serata il
Cristo viene trasportato per le vie della città, accompagnato da antichi
canti Každý dei zastupoval tenores in jednu catalano. skupinu Ogni nebo anno, lépe il 14 řečeno agosto jeden si svolge ze starých a Sassari
la cechů festa města: dei Candelieri, venkovské in skupiny occasione (statkáře della celebrazione a pastýře, zelináře dell’Assunta. a koláře) I
Sassaresi i menší skupiny rinnovano (krejčí, ogni zedníky, anno un ševce, voto obchodníky). fatto nel XVI secolo S postupem all’Assunta času,
per spolu liberare se změnami la città společnosti, da una pestilenza. i tato řemesla Da allora podstoupila tutti gli anni řadu i změn.
rappresentanti Některé skupiny dei byly gremi přidány, cittadini jiné iniziarono opustily procesí, a portare jako in processione to dávno učinili otto
grandi obchodníci. ceri; ognuno Svíce jsou di questi dnes dřevěné rappresentava sloupy un vysoké gremio tři metry ossia una a vážící delleasi
antiche 400 kilogramů. corporazioni Navrchu cittadine: je zdobí sia i mnoho gremi rustici barevných (massai hedvábných e pastori, stuh.
ortolani Jelikož vztyčení e carradori), těchto sia sloupů quelli má minori hluboký (sarti, a muratori, starý náboženský calzolai, mercanti). význam,
Col passare del tempo e con il mutare della società sono mutati anche i
svátek probíhá v radostné a okázalé atmosféře. Účastníci chodí tanečním
krokem za doprovodu fl étniček a bubínků a následují le cabu
diversi mestieri. Alcuni gremi si sono aggiunti, altri invece hanno
abbandonato la processione, come fecero tempo fa i mercanti. I ceri
carriaggiu, hlavního nosiče, který couvá malými skoky. Nosiči dělají
sono oggi delle colonne lignee alte circa tre metri, pesano attorno ai
s velkými svícny piruety a krouživými pohyby a ohyby se přibližují
400 chili. Le sommità sono adornate con numerosi nastri di seta colorati.
k davu občanů, kteří jsou zároveň protagonisty i diváky. Tyto scény jsou
Evento dal profondo e antico significato religioso, la festa è però
pervasa velice působivé. da un’atmosfera 5. a 7. července giocosa e se spettacolare. v Sedilu koná I partecipanti l’Ardia di San
procedono Costantino, a církevní passo di slavnost danza, a accompagnati zároveň také okázalé da pifferi koňské e tamburi, dostihy. e
seguono Slavnost lu symbolizuje cabu carriaggiu, vítězství il císaře capo dei Constantina portatori che nad retrocede Massenziem a piccoli
balzi. v Ponte Facendo Milvio. così Sedilo compiere je jediné ai místo grandi na candelieri západě, delle kde se piroette, slaví první i
portatori římský císař, eseguono který přistoupil dei movimenti na křesťanství. circolari e Jeho degli kult inarcamenti je východě verso velmi la
folla rozšířený di cittadini, a odkazuje attori na e spettatori dávnou přítomnost al tempo stesso, byzantských determinando vojáků. un Koňské
sicuro dostihy effetto se konají scenico. kolem Il 5 polní e il 7 svatyně luglio si postavené svolge a ve Sedilo vyumělkovaném
l’Ardia di San
Costantino, stylu uprostřed festa velkého religiosa přírodního e spettacolare amfi teátru. gara equestre Jezdci se al dají tempo do zběsilého
poklusu kolem kostela v sedle na svých nádherných koních křížence
stesso.
La festa vuole ricordare la vittoria di Costantino imperatore su Massenzio
a Ponte Milvio. Sedilo è il solo luogo d’Occidente dove si festeggia il
anglo-arabsko-sardinské rasy. Objedou několik kol a předstírají bitvu
primo imperatore romano convertitosi al cristianesimo. Il suo culto,
a odvážně projedou Obloukem San Constantino. Cílem dostihů je, aby
viceversa molto diffuso in Oriente, si lega all’antica presenza di militari
sa pandela madore (velitel jezdců) a dva další pandelas nižšího
bizantini. La corsa equestre si svolge attorno al santuario campestre
postavení (vlajkonoši), kteří řídí dostihy nesouce vlajky, nebyli předstiženi
costruito jinými in jezdci. stile manierista Pomáhají al jim centro sas iscortas di un grande, (stráže). scenografico Stráže a vlajkonoši
mohou anfiteatro v krajním naturale. případě I cavalieri použít si vlajky lanciano jako al hole, galoppo aby znemožnili sfrenato, attorno
ostatním alla chiesa, jezdcům in sella je předjet. ai loro superbi Řev davu cavalli při úderu di razza gongu anglo-arabo-sarda.
velitelem jezdců
pandela Compiendo madzore, diversi který giri e značí simulando začátek la závodu, battaglia, červencové attraversano slunce,
zvířený
spericolatamente
prach z dusotu
l’arco
koní,
di San
slepé
Costantino.
výstřely střelců
Scopo
rozmístěných
della corsa è
podél
che sa
pandela madzore (il capo dei cavalieri) e altre due pandelas minori (gli
dráhy, pot a někdy i krev koní a jezdců dodávají slavnosti tajemný
alfieri), che guidano la corsa portando i vessilli, non siano superati
a divoký pathos. Od 1. do 4. května se mezi Cagliari a Nora koná
dagli altri cavalieri. In ciò vengono aiutati da sas iscortas (le guardie).
veletrh Sant’Efi sio, římského válečníka, který byl podle pověsti v antickém
římském městě Nora za dob císaře Dioklétiena prohlášený za
Queste e gli alfieri possono se necessario usare i vessilli a mo’ di bastoni
per impedire d’essere sorpassati. L’urlo della folla allo scatto della
mučedníka. pandela madzore, Když v segno roce 1656 d’inizio propukl gara, v il Cagliari sole di luglio, mor, město la polvere vyvolávalo alzata
zásah dai cavalli Svátosti, al galoppo, a učinilo gli slavnostní spari, a slib, salve, že esplosi ho donesou dai fucilieri v procesí posti až al na lato
místo del percorso, umučení. il Církevní sudore e význam a volte svátku il sangue se di dodržuje cavalli e Arcibratrstvem cavalieri, caricano ze
Sant’Efi la manifestazione sio, které má di sídlo un pathos v kostele arcano Sant’Efi e selvaggio. sio v srdci Dal Stampace, 1 al 4 maggio jedné
z si historických svolge tra Cagliari čtvrtí Cagliari. e Nora Přípravy la Sagra začínají di Sant’Efisio, již několik guerriero dní před romano
slavností: martirizzato, spolubratři secondo a la spolusestry tradizione, ozdobí nella modlu antica prapory città romana a obyvatelé di Nora,
ulic all’epoca v okolí dell’imperatore kostela vyčistí ulice Diocleziano. a ozdobí Quando balkony nel květinovými 1656 la peste prapory.
Ráno scoppiò 1. května, a Cagliari, dříve la než città vůz invocò Svatého l’intervento projede del ulicemi Santo, centra, facendo aby voto se
solenne di condurlo in processione fino al luogo del martirio.
poté vydal směrem k Noře, projíždějí is traccas, staré vozy tažené voly
L’aspetto religioso della festa è curato dall’Arciconfraternita di
se slavnostními ozdobami. Načež průvody stovek mužů, žen a dětí
Sant’Efisio, che ha sede nella chiesa di Sant’Efisio, nel cuore di
z různých oblastí Sardinie, oděných do tradičních místních krojů
Stampace, uno dei quartieri storici di Cagliari. Già da alcuni giorni
a ozdobených nádhernými starými šperky vytváří barevný obrazce. Pak
prima della festa fervono i preparativi: i confratelli e le consorelle
je řada na kampidánských jezdcích a na milicionářích na koních,
vestono a festa il simulacro e gli abitanti delle vie tutt’attorno alla
v chiesa blůze provvedono a berritta (vysokém a ripulire klobouku) le strade červené e ad abbellire barvy, ozbrojených
i balconi con
arkebuzou. stendardi e Za fiori. dávných La mattina dob del to byla 1 maggio, opravdová prima ozbrojená che il cocchio četa proti del
saracénům, Santo attraversi kteří plenili vie del pobřeží. centro Stále per poi na koních intraprendere pochodují il cammino městský verso
úřední Nora, činitelé, sfilano is včetně traccas, alternos, antichi kteří carri zastupují a buoi decorati radní z Cagliari. a festa. Seguono, V poledne
in un Svatý caleidoscopio spolu s vozem di colori, opouští centinaia kostel di a uomini, projíždí donne městem e za bambini doprovodu
provenienti spolubratří, dalle věřících diverse zone kteří zpívají della Sardegna, is goccius, abbigliati básnické con skladby i
španělského tradizioni costumi původu, locali hudebníků e adornati hrajících da splendidi na launeddas, gioielli antichi. starý lidový È poi la
dechový volta dei nástroj cavalieri vyrobený campidanesi z rákosu. e dei Slavnostním miliziani a momentem cavallo, vestiti oslav con je
giubba e berritta (un allungato cappello) di colore rosso, armati
průvod ve Via Roma před radnicí, po posypu z kvíktů, sa ramatura.
d’archibugio; in epoca passata erano una vera e propria scorta armata
Právě v tu chvíli měsští úřední činitelé, sirény lodí v přístavu a jásající dav
contro i predoni saraceni che infestavano le coste. Sempre a cavallo
vzdávají hold Efi s martiri gloriosu de Sardigna speziali prottetori
sfilano anche le diverse autorità civili, compreso l’alternos che
poderosu („Efi siovi, slavném mučedníkovi, zvláštnímu ochránci Sardinie“).
rappresenta la municipalità cagliaritana.
64 65

La Slavnost sagra Sant´Efisio
di v Cagliari Sant’Efisio
a Cagliari
Tappeto Koberec disegnato
da navrhovaný Eugenio Tavolara
Eugeniem Tavolarou
A mezzogiorno il santo col suo cocchio esce dalla chiesa e attraversa
la città accompagnato dai confratelli, dai fedeli che cantano is goccius,
componimenti poetici d’origine spagnola, dai suonatori di launeddas,
antico strumento popolare a fiato realizzato con canne palustri.
Culmine della festa è il passaggio nella Via Roma di fronte al Palazzo
del Municipio, su un letto di petali di fiori, sa ramadura. In quel
momento le autorità civili, le navi del vicino porto con le loro sirene
spiegate e la folla esultante rendono omaggio a Efis martiri gloriosu de
Sardigna speziali protettori poderosu (“Efisio glorioso martire,
protettore speciale della Sardegna”).
66 67

L’Artigianato Řemeslná výroba
La Již produzione historie sardinská artigianale řemeslná della Sardegna výroba si spočívá è espressa v tkalcovství, storicamente keramice,
košíkářství, nella ceramica, výrobcích nella ze cestineria, dřeva, výrobě nel legno, nožů nei (známé coltelli jsou (rinomati nože
nella
tessitura,
quelli Pattada), di Pattada) šperkařství e nei a gioielli, výrobě oltre jiných che předmětů nella lavorazione (například d’altri z vyřezávaných
rohů). come Ze i corni široké incisi. škály Nell’ampia ručně dělaných gamma předmětů dei manufatti, zaujímají spiccano přední
tipi di
oggetti,
quelli místo tessili. textilní Tecniche výrobky. e Techniky motivi ornamentali a ornamenty affondano se tradují le loro od minulých radici nei
secoli století, passati, ale s postupem ma col trascorrere času výrobní del tempo technologie la produzione textilií prodělala dei tessuti è
andata incontro a notevoli cambiamenti. Esistono sostanziali differenze tra i
mnoho změn. Existují podstatné rozdíly mezi produkty vyrobenými
manufatti precedenti gli anni Sessanta e quelli successivi, relativi cioè a
před šedesátými lety a výrobky pozdějšími, kdy tkalcovství přestalo
tempi in cui la tessitura è uscita dall’ambito strettamente familiare, per
být rodinným podnikem, aby dosáhlo širšího trhu. Od prvních desetiletí
guadagnare settori di mercato più ampi. Sino ai primi decenni del
Novecento
20. století a
e
v
in
některých
molte zone
oblastech
fino agli anni
až do
Cinquanta,
padesátých
tutto
let
quanto
veškeré
una
věno
donna portava come corredo, al momento di sposarsi, era frutto del lavoro
dívek bylo dílem textilní výroby. Počet kusů se lišil podle ekonomických
tessile. Il numero dei capi variava in base alle possibilità economiche della
možností nevěsty, ale burras („přikrývky“) a coberibangos („dečky na
sposa, ma non potevano mancare burras (“coperte”), e coberibangos
almary“) nemohly nikdy chybět. K těmto výrobkum se přidaly ještě další
(“copricassa”). A questi si aggiungevano altri manufatti: collanas (“collari”),
jako collanas („náhrdelníky“), bertulas („mošny“), tiaggias („ubrusy“)
bertulas (“bisacce”), tiaggias (“tovaglie”), nentsolos (“lenzuola”), sempre
a nentsolos („prostěradla“), vždy ručně tkané z vlny, bavlny a plátna,
bílé tessuti nebo a mano barvené con přírodním filati di lana, a rostlinným cotone o lino, barvivem. bianchi Před o colorati dvacátými con lety
minulého tinture vegetali. století Prima koberce degli a čalouněné anni Venti del výrobky secolo nepatřily scorso, il ještě tappeto do škály e
sardinských l’arazzo non textilií. erano Nárůst presenti této nella výroby gamma je dei dán tessuti požadavky, sardi. L’incremento které jsou
kladeny della loro moderním produzione zařizováním si deve alle domů, esigenze zvyšující del moderno sériovou arredamento, výrobu na úkor che
řemeslné
li ha progressivamente
kvality.
inseriti nelle case, incrementandone la lavorazione
seriale, a discapito della qualità artigianale.
Burras se nazývají přehozy přes postel, z plátna nebo sardinské vlny.
Col termine burras si designano le coperte da letto, sia di lino sia di lana
Maximální délka, kterou umožňuje tradiční malý tkalcovský stav je
sarda. La lunghezza massima consentita dal piccolo telaio tradizionale è di
70/80 centimetrů. Z tohoto důvodu byly přehozy sešívány ze dvou
70/80 centimetri. Pertanto le coperte venivano ottenute cucendo due o tre
nebo tří utkaných látek. Coberibangos sloužily k pokrývání truhel
teli, dopo la tessitura. I coberibangos avevano la funzione di ricoprire la
a parte almar superiore a většinou delle měly cassapanche. jásavé barvy. I colori Od erano třicátých di solito let minulého molto vivaci. století A
tyto partire dečky dagli ztratily anni Trenta svou původní del secolo funkci scorso, a začaly i copricassa sloužit hanno jako čalounění. perso la
Na loro tomto funzione místě originaria je třeba per zmínit assumere slavnou quella a vytříbenou di arazzi výrobu d’arredamento: z města
Mogoro, giustamente které celebre se stalo e raffinata sídlem největší è la produzione a nejnavštěvovanější di Mogoro, paese roční divenuto výstavy
sardinské sede della řemeslné più vasta výroby. e frequentata Collanas mostra jsou annuale řady náhrdelníků, dell’artigianato které sardo. slouží Le
jako collanas ozdoby sono pro collari voly a a striscia, koně během destinati slavností. a bardare Většinou a festa jsou buoi vyšívané e cavalli.
jásavými Sono in genere barvami ricamate a zakončené a colori zvonky. vivaci e Bertulas terminano jsou spesso mošny convyrobené
sešitím campanelli. dvou Le kapes bertulas a pruhu sono látky. bisacce Používaly ottenute se cucendo pro převoz due tasche předmětů a unana
striscia di tessuto. Venivano utilizzate per caricare oggetti su quadrupedi
soumarech, ale také pro nošení na ramenou. Ty, které byly určeny pro
da soma ma potevano essere anche utilizzate a spalla, per la stessa
každodenní použití, měly střídmé barvy a ornamenty, zatímco mošny
funzione. Quelle d’uso quotidiano hanno colori e disegni sobri, ma quelle
vyrobené pro slavnosti se vyznačovaly křiklavými barvami a výraznými
festive si caratterizzano per i colori sgargianti e l’esuberante decoro
geometrickými a květinovými vzory.
geometrico o floreale.
... Nella piccola stazione c’è una gran folla di contadini. Gli uomini
...Na portanto malém quasi závodě tutti le se bisacce sešel da houf sella statkářů. tenute Skoro a mano: všichni larghe muži strisce drží di lana
v grezza ruce mošny: tessuta velké a mano pruhy con ze due surové tasche vlny piatte se ai dvěma due capi, kapsami piene na dikonci
plnými compere. nakoupeného Si può dire che zboží. è l’unico Dá se tipo říci, di že borsa je to jediná che si usa. taška, Gli kterou uomini la
lidé portano používají. sulla spalla, Muži je in nosí modo na che ramenou un tascone tak, penda aby jedna davanti kapsa e uno byla dietro.
v Sono předu molto a druhá belle, na queste zádech. bisacce Jsou da překrásné, sella. Sono tyto rozzamente mošny. Jsou tessute hrubě a
tkané strisce z di pruhu lana surové grezza vlny nero-ruggine, černé-rezavé alternate barvy, a strisce která se bianche střídá di s bílými lana
pruhy grezza, surové canapa vlny, o konopí cotone; nebo le fasce bavlny, e le strisce pruhy sono a pásky di varia jsou ampiezza různě velké e
a corrono příčně in se senso střídají. trasversale. Světlé pruhy E nelle jsou fasce někdy chiare zdobené sono intessuti květinovými a volte vzory fiori
di colori incantevoli: rosso, azzurro e verde, di disegno contadino; e a
překrásných barev: červené, modré a zelené, zdobené ve stylu venkovanů,
někdy s bájnými zvířaty, zvířaty z tmavé vlny. A tyto zebrované
volte animali fantastici, bestie in lana scura. Così che queste bisacce
zebrate - alcune magnifiche e allegre di tinte e fiori e strisce, misteriose
mošny – některé s barvami, květinami, překrásnými a veselými pruhy,
altre di fantastici, grifoneschi animali - sono veri paesaggi a sé...
jiné tajemné s jejich bájnými zvířaty...tvoří samy o sobě opravdovou
(David Herbert Lawrence, Mare e Sardegna, 1925)
krajinu...
68 69

Gastronomie
La Gastronomia
In Sardegna il pane vanta antiche tradizioni, legate da un lato al mondo
agropastorale, Sardinský chléb dall’altro je spojen ai s riti dávnými religiosi tradicemi e alla festa. agropasteveckého Diverse zone života
dell’isola na jedné vantano straně a un náboženskými proprio pane obřady tipico. a Il pane slavnostmi carasau, na straně di lunga druhé.
conservazione, Různé oblasti ostrova è di origine mají svůj nuorese vlastní e logudorese chléb. Pane e carasau, accompagnava který dlouho i
pastori vydrží, nei je nuorského lunghi soggiorni a logudorského lontano dal původu focolare a odpradávna domestico. L’impasto, ho zakusovali
pastevci da farina k jejich di pokrmům, frumento, když semola, pobývali lievito delší e acqua, dobu viene mimo steso domov. a
costituito
sfoglia Z těsta sottilissima z pšeničné e mouky, rotonda semoly, e cotto kvásku nel forno a vody a campana se vypracuje di mattoni. tenké Se listové
těsto kulatého tvaru, které se peče v cihlových zvonových troubách.
scaldato, condito con un po’ d’olio e sale, è il pane guttiau. Originario
dell’Ogliastra è invece il pistoccu, di forma rettangolare e più spesso del
Rozpečené a s kapkou oleje a špetkou soli se jmenuje pane guttiau.
pane carasau.
Se Pistoccu fatto di pochází semola z e Ogliastry farina, costituiva a je obdélníkového il pane delle tvaru famiglie a tlustší benestanti, než pane
mentre carasau. con Bohatší la crusca rodiny o la ho farina dělaly d’orzo ze semoly costituiva a mouky, il pane zatímco dei pastori chudší e
delle rodiny famiglie a pastevci più povere. ho připravovali Il civraxiu, z otrub grande nebo pane z mouky tipico del z ječmene. Campidano,
è Civraxiu, impastato velký con typický grano chléb duro. oblasti Campidano, se připravuje z hrubé
Presenta obilné mouky. una pasta Má velmi morbidissima jemnou střídku e una a crosta tlustou, spessa lesklou e kůrku lucente, a váží e asi
raggiunge tak jeden kilogram. mediamente Původně un chilo byla di jeho peso. příprava In origine spojená la sua s obřady preparazione hlavních
náboženských slavností. Chléb, kterému se v oblasti Campidano
70 71

a Queste připravují ultime se pro rappresentano významné události, l’ingrediente jako jsou principale svatby, per biřmování la preparazionea křtiny.
Bianchittos,velmi dei gueffos e soprattutto sladké a degli drolivé, amaretti: ze sněhu composti z bílků, da cukru, una pražených pasta di
kousků mandorle mandlí dolci a e kůry amare, z jednoho zucchero, citronu, bianco můžete d’uovo ochutnat e scorza na celém di limone ostrově.
Caschettes, grattugiata, typické vengono v Barbagii, spesso consumati jsou z tenoučkého nelle occasioni listového importanti těsta a s quali náplní
z
matrimoni,
medu, skořice,
cresime,
pomerančové
battesimi.
kůry
I bianchittos,
a pražených
dolcissimi
drcených
e friabili,
oříšků.
preparati
Mustazollus,
z Oristana, mají kosočtvercový tvar a dělají se z moštu, pšeničné
con bianco d’uovo sbattuto a neve, zucchero, mandorle tostate a pezzi,
e aromatizzati con scorza di limone, sono prodotti in tutta l’isola. Le
mouky, kvásku a cukru. Pan’e sapa a pabassinos jsou podzimní zákusky,
caschettes, tipiche delle Barbagie, sono costituite da una sottilissima
s hlavní surovinou sapa, moštem povařeným na mírném ohni, připraveným
sfoglia di pasta e da un ripieno a base di miele, cannella, buccia
dříve během vinobraní. Na Sardinii se vyrábí několik druhů medu. Nejoblíbenější
I mustazzolus, je planikový di origine med, ale oristanese, stejně tak hanno vítečný forma a voňavý romboidale je med e z sono bodláku, a
d’arancia, nocciole tostate e tritate.
asfodele, base di mosto eukalyptu, concentrato, rozmarýnu farina a kaštanu. di frumento, Torrone lievito se dělá e zucchero. z medu, oříšků Il pan’e
nebo sapamandlí e i pabassinos a sněhu z sono bílků. dolci Nejznámější autunnali, je il torrone cui ingrediente Tonara. principale Sebada è
je la kulatá sapa, kobliha mosto cotto z nevykynutého a fuoco molto těsta lento se sádlem che anticamente a s čerstvým veniva zakysaným
sýrem preparato smíchaným durante s krupicí la vendemmia. a nastrouhanou La Sardegna pomerančovou può vantare kůrou. inoltre Smaží unase
na gran olivovém varietà oleji di miele. a před Il podáváním più apprezzato se posype è quello cukrem di corbezzolo, a pokape medem. ma
Pirichittus altrettanto mají profumati kulatý tvar e gustosi a podobají sono quelli se sněhovým di cardo, koulím eucalipto, a jsou asfodelo, typické
v rosmarino oblasti Cagliari. e castagno. Dává A se base do nich di miele cukr, citron è il torrone, a pomeranč. preparato Těsto con se dělá noci o
mandorle e bianco d’uovo; il più rinomato è quello di Tonara.
era říká legata Coccoi ai a riti v oblasti in occasione Gallura delle pane principali di tricu rujiu, festività je chléb religiose. různých Il coccoi, tvarů
o z hrubé pane de obilné tricu mouky. rujiu, denominazioni V Galluře se podává rispettivamente k typické campidanese místní polévce. eZe
gallurese, stejného těsta è un se pane připravuje di grano i svatební duro che chléb, assume který svariate má tvar forme. propojených In
Gallura snubních viene prstenů, utilizzato malých per ptáčků la tipica nebo zuppa. květinového Con lo věnce, stesso a impasto velikonoční si dà
forma
chléb:
al
srdce,
pane
které
degli
má
sposi,
uprostřed
che assume
vejce, hrozny,
forme quali
vozík
fedi
nebo
intrecciate,
domek, podle
uccellini, ghirlande di fiori, e a quello per la Pasqua: cuori con al centro
fantazie každého. Už od punského období, kdy bylo pod trestem smrti
uova, uva, carretti, case, a seconda dell’inventiva.
zakázáno vysazovat stromy ve velké nížině Campidano, která se rozpro-
Sin dai tempi dei Punici, quando era proibito pena la morte piantare
alberi stírá od nella Cagliari grande až k pianura Oristanu, del i za Campidano dob starých che Římanů, corre da kteří Cagliari z ní udělali a
Oristano, jednu z největších passando sýpek per říše, i Romani je Sardinie che ne zemí fecero s dlouhou uno dei obilninovou granai tradicí.
dell’impero, la Sardegna è una terra di grande tradizione cerealicola.
Centrem těchto tradic jsou nížiny Campidana, kde se hojně pěstuje obilí.
Fulcro di questa tradizione sono le pianure dei Campidani, intensamente
Těstoviny měly v sardinské tradici odvždy velký význam. Typický pokrm jsou
coltivate a grano. Nella gastronomia sarda la pasta ha avuto sempre
is malloreddus a sa campidanesa „gnocchi“ ze semoly v rajčatové omáčce
grande importanza. Il piatto tipico più diffuso sono is malloreddus a sa
s čerstvou klobásou a posypané sardinským strouhaným sýrem pecorino.
campidanesa, gnocchetti di semola di grano duro, conditi con un sugo
Těstoviny z bramborové moučky ve tvaru více či méně tlustých kouliček,
di pomodoro e salsiccia fresca, cosparso di pecorino sardo grattugiato.
La kterým pasta se di říká semola fregula, a forma jsou součástí di palline receptů più o různých meno grosse, pokrmů chiamata na bázi darů
fregula, moře nebo entra země. nelle Podávají ricette di se diversi vývaru piatti, z mušlí da quelli nebo marinari z berana, a a quelli nebo di
terra. jen jednoduše La si può posypané assaporare sýrem in brodo pecorino d’arselle (fregula o di incasada). pecora, oSpecialitou
semplicemente Ogliastry jsou culurgionis, condita con ravioli pecorino plněné (fregula brambory incasada). ve tvaru obilného klasu.
Specialità Podle receptu ogliastrina se do těsta sono často i culurgionis, přidává máta. ravioli Moučníky con ripieno se připravují di patate, pro a
forma zvláštní di příležitosti spiga di grano. a během La slavností. ricetta prevede Už od byzantského spesso l’aggiunta období di jsou menta nejčastějšími
surovinami I dolci si mouka, legano med, a eventi cukr speciali a mandle. e occasioni Právě mandle di festa. tvoří Sin hlavní
nell’impasto.
dal ingredienci periodo při bizantino přípravě gli gueffos ingredienti a především più usati makarónů: sono farina, složených miele, z těsta
zucchero e mandorle.
ze sladkých a hořkých mandlí, cukru, bílku a nastrouhané citrónové kůry,
72 7673

La z vajec, sebada olivového è una frittella oleje a discoidale, mouky. A v ottenuta neposlední con řadě una gattò, sfoglia mandlový di pasta
non a medový lievitata nugát, lavorata který con se někdy lo strutto, dělá che místo contiene tradičních il formaggio karnevalových zákusků,
zippulas, ed inacidito koblihy mischiato z mouky a semola a cukru, e a scorza pillus di frittus, limone malé o ravioli d’arancia plněné
fresco
grattugiata. tvarohem „ricotta“ Si cucina nebo friggendola mandlovým in těstem. olio d’oliva Sardinské e cospargendola gastronomické in
seguito,
tradice, spojené
prima di
s
mangiarla,
agropasteveckou
con zucchero
kulturou,
o
přikládají
miele. I pirichittus,
velký význam
di forma
masu.
circolare, ricordano palle di neve e sono tipici della zona di Cagliari.
Nejtradičnější pokrm je pečeně na ohni. Aby se dosáhla delikátní chuť pečeně,
musí se dbát na každý detail tradiční přípravy: dřevo, které je většinou
Gli ingredienti per la preparazione sono lo zucchero, il limone e
l’arancia. La pasta è fatta con le uova, l’olio d’oliva e la farina.
Infine il gattò, croccante con mandorle e miele, che in alcuni casi
jalovcové nebo dubové, místo, kde se rozdělá oheň, rožeň, která musí být
sostituisce la tradizionale torta nuziale, e i dolci tipici di carnevale: le
vyrobená z aromatického dřeva a maso, které musí být výlučně ze zvířat
zippulas, frittelle di farina e zucchero, e i pillus frittus, piccoli ravioli
odchovaných na pastvinách. Podle druhů masa se dodržují různé způsoby
ripieni di ricotta o pasta di mandorle.
přípravy. Porceddu (selátko) se může péci celé v troubě s myrtou a vavřínem
nebo na rožni na způsob tundu rozložené do tradičního tvaru kola.
La tradizione gastronomica sarda, legata alla cultura agropastorale,
affida alla carne il ruolo di protagonista. L’arrosto al fuoco, in
particolare, Jestliže je prasátko fa da padrone. větší, rozpůlí se a peče na rožni na myrtovém dřevě.
Per Jehně garantire se většinou la prelibatezza peče na rožni dell’arrosto, a je pokapané ogni sádlem dettaglio a pomalu dev’esser a neustále
maniera se otáčí (su tradizionale: furria furria), dalla aby legna, bylo rovnoměrně solitamente propečené. di ginepro, Pečeně leccio ose
rovere, podává al na luogo dřevěných dove accendere nebo korkových il fuoco; talířích, dallo aby spiedo, se zachovala che deve jeho essere chuť.
curato
alla
ricavato Pečeně a da carraxiu legno je aromatico, starý a typický alla carne, druh pečeně. che deve Vykope assolutamente se jáma, ve které
provenire se pálí aromatické da animali dřevo, allevati přikryje allo se stato myrtou, brado. na kterou se položí celé zvíře:
A může seconda to být del divočák, tipo di beran, carne jehně, si riscontrano koza nebo diverse sele, tecniche a pokryje di se cottura. znovu myrtou.
Načež (maialino), se přiloží další se da ohořelé latte, può dřevo, essere které cotto maso intero pomalu forno upeče. conRybáři
mirto e alloro oppure allo spiedo secondo la tecnica cosiddetta a tundu,
Il
porceddu
na Sardinii nikdy nelovili ryby na širém moři. Vždy je lovili v rybnících, které
sistemato cioè nella caratteristica forma a ruota; quello più grosso,
jsou na ostrově početné. Sardiňané se naučili připravovat různé druhy ryb,
invece, viene tagliato a metà e fatto allo spiedo sul fuoco di mirto.
měkkýšů a korýšů.
V Solitamente Algheru můžete allo spiedo ochutnat gli vynikající agnelli, che langustu devono na essere katalánský insaporiti způsob. conPři
pobřeží gocce di Oristana, lardo infiammato kde se nachází e girati velké lentamente množství e rybníků in continuazione a sádek, můžete (su
ochutnat furria furria) merca, in modo typický da pokrm ottenere z vařeného una cottura cípala uniforme. ochuceného La carne slanomilnou
deve bylinou essere slanorožcem, poi servita su do vassoi kterého di legno se přidávávají o di sughero podle così libosti da solené
arrosto
lisované
mantenere
jikry
intatto
cípala.
il sapore.
Jí se nakrájený na plátky s olejem nebo nastrouhaný
Importante un antico tipo di arrosto: quello a carraxiu. Si scava un buca
rovnou na špagety. Nemůžete opominout ochutnat pečeného úhoře, uloveného
v rybnících kolem Oristana, který patří k nejchutnějším na ostrově.
nel terreno, vi si fa ardere legna aromatica, si copre con uno strato di
mirto e si pone l’animale intero, che può essere un cinghiale, una
Výborné solené lisované jikry z tuňáka si dejte v Carloforte, městě založeném
v 18. století ligurskými osadníky, kteří přišli z Tuniska, jediné námoř-
pecora, un agnello, un capretto o un maialino, e lo si ricopre con mirto.
Su tutto si pongono altri tizzoni ardenti che cuoceranno lentamente la
nické carne. středisko La Sardegna na Sardinii. non ha Dosud mai posseduto se zde praktikuje una marineria rybolov di tuňáků, pescakteří
jsou d’altura. hlavním pokrmem gastronomie v Carloforte. V Cagliari jsou těstoviny
tradičně Si è sempre podávány praticata s mořskými la piccola ježky pesca nebo o la s mušlemi. cattura nei Nejtypičtější pescosi stagni pokrm di
v cui Cagliari l’isola je è sa ricca. burrida, I Sardi což hanno je máčka comunque skvrnitá imparato ochucená ad omáčkou apprezzare z jater e a
tohoto cucinare živočicha, in vari modi ořechů, il pesce, oleje a i octa. molluschi Podává e i crostacei. studený několik Ad Alghero dní po sarà
uvaření. possibile V assaporare dnešní době l’aragosta jsou sardinská alla catalana. vína oblíbená, Nelle poté coste co oristanesi, byla dlouho
považována ricche di stagni pouze e peschiere, za vína vhodná si può ke gustare „coupage“. la merca, Nejrozšířenější piatto tipico modrá fatto di
vinná muggini odrůda bolliti na e ostrově aromatizzati je Cannonau. con salicornia, Pětuje se unendovi v oblastech magari Barbagia della
bottarga di muggine, da mangiare a fettine condite con olio oppure
a Ogliastra. Další vynikající červená vína se podávají k masitým pokrmům
grattugiata direttamente sugli spaghetti. Imperdibili le anguille arrosto,
sardinské kuchyně, při sklepní teplotě, jako je Monica di Cagliari a Carignano
di Sulcis. Nejlepší víno k rybám a korýšům je jistě bílé víno Vermentino
pescate negli stagni oristanesi, le migliori dell’isola.
Dell’ottima bottarga di tonno si produce a Carloforte, borgo fondato nel
di Gallura, které se podává vychlazené, ale můžete si dát také Nuragus
XVIII secolo da coloni liguri provenienti dalla Tunisia, unico centro in
di Cagliari. Sardinie nabízí široký výběr dezertních vín: v oblasti Cagliari
Sardegna con una discreta tradizione marinara.
se Vi vyrábí si pratica vítečné ancora Moscato la mattanza a Nasco, dei ale tonni, Vernaccia prodotto d’Oristano di punta a della Malvoisie
di gastronomia Bosa jsou speciality, carlofortina. které A se Cagliari podávají la pasta ke všem si condisce sardinskym zákuskum
a tradizionalmente vychlazené se podávají con polpa i jako di riccio vynikající o con aperitiv. arselle, Uzrálé dopo víno aver Vernaccia assaporato je
lahodné pietanza víno più na caratteristica popíjení při konverzaci. della gastronomia cagliaritana: sa burrida,
gattuccio di mare condito con una salsa a base di fegatini dello stesso
pesce, noci, olio e aceto, da servire
fredda qualche giorno dopo la preparazione. Attualmente i vini sardi
conoscono una stagione felice, dopo che per anni sono stati considerati
solo vini da taglio. Il vitigno a bacca nera più diffuso nell’isola è il
Cannonau. La sua zona d’elezione è la Barbagia e l’Ogliastra. Indicati
per gli abbinamenti con i piatti di carne della cucina sarda sono altri
ottimi vini rossi, da bere sempre a temperatura di cantina, come il
Monica di Cagliari e il Carignano del Sulcis.
74 75

Guida Generale
© 2006 Regione Autonoma della SardegnaRealizzazione a cura
dell’Assessorato al Turismo, Viale Trieste 105, 09123 - Cagliari
© Testi: Simone Deidda, Rosalba Depau, Valeria Monni, Diego Nieddu
Coordinamento: Roberto Coroneo Progetto grafi co: Uffi cio di comunicazione
della Presidenza della RegioneImpaginazione: Alfredo Scrivani
© Immagini: Piero Putzu, Lino Cianciotto, Gianluigi Anedda, Donato
Tore, Giovanni Paulis, Piero Pes, Paolo Giraldi, Archivio Stampacolor,
Archivio Ilisso.
Prestampa e Stampa: Stampacolor, Muros (SS) Testi composti in Frutiger
[Adrian Frutiger, 1928]Finito di stampare nel mese di dicembre 2006
presso l’industria grafi ca Stampacolor (Muros)
L’Assessorato al Turismo, Artigianato e Commercio della Regione Autonoma
della Sardegna pubblica i dati qui elencati al solo scopo divulgativo,
per cui declina ogni responsabilità da possibili errori di stampa o
da involontarie omissioni.
77

www.sardegnaturismo.it