Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

leptoidní a vyskytuje se ve dvou formách, cykloidní a ktenoidní, odlišných tvarem vnějšího
a vnitřního okraje. Leptoidní šupiny, které nebrání rychlému pohybu, spočívají v kůži
pokryté tenkou mukózní epidermis.
http://bioweb.uwlax.edu/zoolab/Table__of_Contents/Lab-9b/Placoid/placoid.htm
http://bioweb.uwlax.edu/zoolab/Table_ of_ Contents/Lab-9b/Ganoid/ganoid.htm
N e r v o v á s o u s t a v a a s m y s l o v é o r g á n y
Ve srovnání s parybami mají ryby celkově rozvinutější střední mozek a mozeček. Avšak
v uspořádání a celkové úrovni rozvoje koncového mozku se projevují rozdíly mezi
dvojdyšnými na straně jedné a všemi ostatními recentními rybami na straně druhé.
Dvojdyšní mají dobře vyvinuté pallium hemisfér koncového mozku, čímž zapadají do
progresivní linie vedoucí od paryb k amniotům. Naproti tomu u paprskoploutvých a
zejména kostnatých ryb horní části pallia redukují, přičemž mohutným rozvojem bazálních
ganglií vzniká epistriatum, které u kostnatých ryb výrazně převažuje nad palliem (podobně
jako neostriatum u ptáků). Čichové laloky koncového mozku mají zpravidla vzhled
nevelkých tenkých provazců sahajících až k párovým nosním dutinám. Ryby mají 10 párů
hlavových nervů.
Čichový orgán není u ryb dominujícím smyslovým orgánem. u paprskoploutvých jsou
zpravidla na každé straně dvě vnější nozdry (přední a zadní), takže voda může proudit přes
čichové váčky jedním směrem (nikdy do dutiny ústní!). Dobrý čich byl prokázán u úhořů.
Pravé choany (tj. vnitřní nozdry) spojující nosní a ústní dutinu, měly vytvořené pouze
lalokoploutvé ryby nadřádu Rhipidistia. U dvojdyšných ryb jsou sice choany vytvořeny,
avšak vznikly přesunem zadních vnějších nozder na přední část stropu ústní dutiny a
nejsou proto homologické s choanami lalokoploutvých a tetrapod.
Vnitřní ucho tvoří tři polokružné chodby s velkými otolity umožňujícími vnímání polohy.
Bubínek a střední ucho dosud chybí.
Zrakový orgán ryb je dobře vyvinut. Ryby jsou schopné vnímat pohyb předmětů i nad
vodou. V sítnici jsou tyčinky a čípky. Pigmentové i zrakové buňky jsou schopné pohybu
v závislosti na intenzitě světla vstupujícího do oka zorničkou. Hlubinné ryby mívají velkou
čočku a dvojí sítnici – pro vidění na dálku a na blízko. Chuťové pupeny mohou být kromě
úst rozsety na hlavě i na jiných místech těla. Důležitým analyzátorem je orgán postranní