Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

stahy je hnána do pravé předsíně. Krev z plic se shromažďuje v levé předsíni. Při smrštění
obou předsíní je jejich obsah vtlačen do komory. Když se smrští komora, pak je obojí krev,
tj. okysličená i redukovaná tlačena do conus arteriosus, avšak spirální chlopeň v něm
odklání většinu toku neokysličené krve z pravé strany do vnějších oblouků vedoucích
k dýchacím orgánům, tj. plicím a kůži, zatímco z levé strany je převážně okysličená krev
vedena do vnitřních oblouků (tj. krčních tepen n. carotid), které vedou krev do hlavy a do
středních oblouků, vedoucích krev do těla a k útrobám. Levá i pravá větev conus arteriosus
se tudíž dělí na tři hlavní tepny neboli oblouky, vedoucí krev do hlavy, těla a dýchacích
orgánů. Střední oblouky se stáčejí kolem jícnu a mediánně spojují v jednu dorzální aortu
(aorta dorsalis syn. a. descendens), probíhající pod páteří. Vnější oblouky se větví na
arterie plicní a kožní. Do žilného splavu přivádí z těla odkysličenou krev spodní dutá žíla
(vena cava inferior) a z hlavy dvě horní duté žíly (venae cavae superiores). Z kůže sem
přichází kožní žíla (vena cutanea magna), která ovšem přivádí okysličenou krev, jenž se
mísí s odkysličenou krví podklíčkové žíly sbírané z předních končetin. Okysličená krev
z plic se vrací dvěma plicními žílami (venae pulmonales) do levé předsíně. Obojživelníci
mají vyvinutý vrátnicový krevní oběh v játrech i v ledvinách. Srdce larev obojživelníků
má sice vytvořené obě předsíně, ale je plněno jen odkysličenou krví. Obojživelníci mají
vytvořený mízní systém soustředěný ve velkých mízních prostorách pod kůží. Koloběhu
mízy napomáhají tzv. mízní srdce.
T r á v i c í ú s t r o j í
Žabí pulci se živí převážně rostlinnou potravou, avšak dospělci žab a ostatní obojživelníci
všech stádií loví pohybující se živočišnou potravu. V ústech je většinou pohyblivý jazyk a
potrava je zde obalována hlenem. Polykání je spojeno se zatahováním očních bulev svalem
musculus retractor bulbi. Recentní dospělci mají pravé homodontní polyfiodontní zuby.
Zuby larev jsou rohovinové. Trávicí trubice je členěna na hltan, jícen, žaludek, tenké
střevo s dvanáctníkem, tlusté střevo a konečník ústící do kloaky. Do dvanáctníku ústí játra
a pankreas.
U r o g e n i t á l n í s y s t é m
Nejprimitivnější typ ledviny mají u obojživelníků larvy červořů , nazývá se holonefros a
je segmentovaný, neboť se vytváří v každém somitu jako pár kanálků s obrvenými
nálevkovitými nefrostomy, při vnější poloze glomerulů. Kanálky jsou napojeny na
Wolffovu chodbu (primární močovod). Pozůstatkem holonefrosu v hlavové části je