29.03.2013 Views

Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

k orgánům a zpět k srdci. Stejně jako u obratlovců je puls myogenický, to znamená,<br />

že srdce pracuje nezávisle na nervovém podráždění (bezobratlí živočichové mají<br />

neurogenický puls, závislý na motorických nervových vláknech). Srdce pláštěnců<br />

může alternativně 2-3 minuty pumpovat krev vždy jen jedním směrem.<br />

g) v krvi jsou přítomné vanadocyty, zvláštní améboidní buňky, které ve stěně hltanu<br />

zachycují vanadium a poté migrují do tuniky , kde se rozpadají. Vanadium se<br />

uvolňuje a působí jako redukční agens při ukládání celulózních mikrofibril. U části<br />

pláštěnců je vanadium nahrazeno železem se stejnou redukční funkcí<br />

h) vylučovací orgány pláštěncům chybí. Odpadní látky jsou odstraňovány<br />

prostřednictvím améboidních buněk – nefrocytů, které zpočátku kolují v krvi a po<br />

naplnění vytváří pevné trsy na některých místech těla<br />

i) pláštěnci jsou hermafrodité a v jejich životním cyklu se často střídá pohlavní a<br />

Klasifikace:<br />

nepohlavní rozmnožování (= metageneze). Při nepohlavním rozmnožování, pučení,<br />

vznikají kolonie.<br />

Podkmen Urochordata je dělen na 3 třídy:<br />

1. Ascidiacea – sumky jsou solitérní i koloniální druhy, proslulé mohutností proudu<br />

vody vystřikovaného z vyvrhovacího otvoru. Adultní jsou vždy sesilní. Přisedlé<br />

sumky jsou považovány za fylogenetické předky následující třídy. Výklad<br />

středoškolské látky o pláštěncích je většinou založen na stavbě těla sumky obecné<br />

(Ascidia mentula), která je běžným druhem Středozemního moře.<br />

2. Thaliacea – salpy mají ocáskem opatřené larvy, které se v průběhu metamorfózy<br />

mění v soudečkovité planktonní dospělce, kteří mají přijímací a vyvrhovací otvory<br />

na opačných pólech těla. Tato poloha jim umožňuje pohyb zpětným nárazem vody,<br />

vypuzované z těla vyvrhovacím otvorem při kontrakci 6-10 „obroučkovitých“<br />

okružních svalů. Pro průsvitná, cca 10 cm dlouhá těla, je příznačná<br />

bioluminiscence. GAISLER (1983) uvádí, že „rozmnožování je nejpozoruhodnější<br />

stránkou života salp“. Solitérní jedinec nebo hlavní jedinec kolonie se nazývá<br />

oozoid a rozmnožuje se nepohlavně (pupenotvorný stvol = stolo prolifer).<br />

Příslušníci kolonií jsou nazýváni souhrnně blastozoidy a dále se funkčně i

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!