Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

Ptáci jsou rovněž recentními obratlovci s vytvořenou homoiotermií. Tuto schopnost však
měli zřejmě i dinosauři.
K ř í d l a a p t a č í k o s t r a
Křídla jsou původně pětiprsté končetiny, adaptované k létání. Hlavní oporu křídla tvoří
humerus, ulna a 2. prst, přičemž 4. a 5. prst vymizely. U skupiny nazývané běžci
s recentními řády Struthioniformes (pštrosovití), Casuariformes (kasuárovití),
Apterygiformes (kiviové), Rheiformes (nanduové), došlo sekundárně k redukci křídel. Ke
ztrátě schopnosti létat a redukci křídel došlo u různých skupin ptáků nezávisle na sobě
několikrát, viz např. Ralliformes (krátkokřídlí), nebo Pelecaniformes (veslonozí).
Lopatkové pásmo tvoří šavlovitá lopatka, kost krkavčí a kost klíční . Obě kosti klíční
srůstají ve furkulu, která je vedle peří jedním z nejvýznačnějších ptačích znaků. Tento
kosterní element se vyskytoval také u některých drobných theropodních dinosaurů.
V kostře zadní končetiny je charakteristicky upravena zejména kost holenní (tibia), ke
které distálně přirůstá řada tarzálních kostí a vzniká tak tibiotarsus . Lýtková kost (fibula)
svým dolním koncem také přirůstá ke kosti holenní, tzn. že nedosahuje až k patnímu
hrbolu. Typickou ptačí kostí je tarsometatarsus - běhák, který vzniká srůstem kostí
tarzálních a metatarzálních. Vytvořeny jsou jen čtyři prsty, ze kterých je 1. obrácen
dozadu, 2. až 4. dopředu a 5. vymizel.
Ptáci mají zkrácenou páteř s typickými srůsty. Srůstem hrudních obratlů vzniká notarium
a podobně z lumbálních, sakrálních a části ocasních obratlů vzniká synsacrum. Také
redukované kaudální ocasní obratle splývají a vzniká z nich pygostyl (kostrční kost). Za
adaptaci k letu je považován vznik háčkovitých výběžků (processus uncinati), které značně
zpevňují stavbu hrudního koše. Ptáci, kteří létají, mají na sternu vyvinut mohutný hřeben
(crista sterni). U forem, které druhotně ztratily schopnost létání, je hřeben redukovaný.
Pneumatizované kosti mnohých ptáků jsou přímo napojeny na dýchací aparát
prostřednictvím vzdušných vaků ( tj.výběžků průdušek). Lehká kostra napomáhá odlehčení
těla, na němž se kromě toho podílí lehké peří a redukce některých orgánů, např. pravého
vaječníku u samic, močového měchýře, a také sezónní zmenšování velikosti a hmotnosti
varlat u samců.
Lebeční kosti srůstají již v časných stádiích ontogeneze, původní švy proto nejsou na lebce
vůbec patrné. Lebka je monokondylní, jeden týlní hrbol (condylus occipitalis) umožňuje
velmi pohyblivé spojení hlavy s páteří, což dovoluje některým ptákům otočení hlavy až o