Fylogeneze a system strunatcu - KATEDRA BIOLOGIE - UJEP

koncích stále plošší, až vznikají obratle platycélní, procélní (nejčastější u recentních) a
opistocélní. U plazů je vytvořen nosič (atlas), který je bez těla a pouze s jednou jamkou pro
zakloubení monokondylní lebky. Čepovec (axis), kolem něhož se hlava s atlasem otáčí, má
neúplně přirostlý zub (dens axis). Zub čepovce vznikl z těla atlasu. Páteř je členěna na
přední (presakrální) část, křížovou (sakrální) a ocasní (kaudální) část. S výjimkou hadů je
možné v presakrální části rozlišit krční, hrudní a bederní oddíl.
E. Ž e b r a
U primitivních forem a u hadů jsou připojena žebra ke všem obratlům. U vývojově
pokročilejších jen k hrudním a bederním obratlům. Ve většině případů je žebro složeno
z části vertebrokostální, interkostální a sternokostální. U haterií a krokodýlů je na
vertebrokostálních částech vždy dozadu směřující výběžek, processus uncinatus. Stejný je
také u ptáků.
F. K o n č e t i n y
V lopatkovém pletenci plazů vymizelo cleithrum, které je dermálního původu. Ve
vývojové linii směřující k plazům se vyvinula krkavčí kost (coracoid). Volné končetiny
jsou obvykle pětiprsté. Plazi mají, stejně jako ptáci, intertarzální patní kloub, vložený mezi
proximální a distální řadu tarzálních kůstek.
K o s t e r n í s v a l o v i n a
Pro plazy je typická pokračující diferenciace svalů, nápadná zejména na svalovině
končetin, kde lze velmi dobře provést homologizaci se stavem u ostatních amniot. Počínaje
plazy jsou vyvinuty mezižeberní dýchací svaly. Rozvíjejí se rovněž svaly zpevňující páteř
a svaly břišního lisu.
D ý c h a c í o r g á n y
Plazi dýchají plícemi, neboť jejich pokožka neumožňuje kožní dýchání. Zdokonaluje se
alveolární struktura plic, i když u haterií je vnitřní plicní stěna hladká. Naopak dobře
vyvinuté alveolární plíce mají krokodýli a také želvy, jejichž plicní sklípky se podobají
alveolám savců. U některých plazů může sloužit kaudální část plic jako rezervoár vzduchu