Slidy lekce 5: Srážecí reakce

Vliv komplexotvorného činidla na srážecí rovnováhu: na dvou příkladech.
1) Zadání: Na roztok Cd 2+ působíme nasyceným roztokem sulfanu a vysrážíme žlutý CdS a
působením alkalického hydroxidu vyloučíme Cd(OH)2.
Řešení: Převedeme-li Cd 2+ do kyanokomplexu [Cd(CN)4] 2- , poklesne za přítomnosti mírného
nadbytku ligandu CN – koncentrace volných iontů Cd 2+ na hodnotu, která dovoluje pouze
vysrážení CdS, nikoliv však Cd(OH)2.
c(Cd 2+ ) = 10 -2 mol/l [CN – ] = 10 -1 mol/l c(H2S) = 10 -1 mol/l
KS(CdS) = 10 -29 KS(Cd(OH)2) = 4.10 -15 β4(Cd(CN)4 2- ) = 10 17
Vzhledem k dostatečné stabilitě kyanokomplexu kadmia bude [Cd(CN)4 2- ] = c(Cd 2+ ) = 10 -2 mol/l
[Cd 2+ ] v kyanidovém roztoku o [CN – ] = 0.1M vypočteme z konstanty stability:
[Cd 2+ ] =
10 -2
β4 · [CN – ] 4 10 17 · (0,1) 4
[Cd(CN)4 2- ] =
= 1.10 -15 mol/l
Závěr: při srážení nasyceným roztokem sulfanu ve vodě o koncentraci 0.1M dosáhneme
překročení součinu iontových koncentrací CdS a tím i jeho vysrážení ([Cd 2+ ][S 2- ] = 10 -16 > KS).
Působením alkalického hydroxidu se však nepodaří vysrážet Cd(OH)2, neboť přebytkem
hydroxidu nedosáhneme překročení součinu iontových koncentrací, tj. součinu rozpustnosti.