Slidy lekce 5: Srážecí reakce

2) Zadání: vliv komplexotvorného činidla pro účely stínění (maskování) při srážecí reakci.
Řešení: směs Zn 2+ a Ni 2+ působením kyanidu převedeme na příslušné komplexní ionty
[Zn(CN)4] 2- a [Ni(CN)4] 2- za přítomnosti přebytku ligandu CN – . Výpočtem se přesvědčíme, že
nasyceným vodným roztokem sulfanu vysrážíme z tohoto roztoku selektivně pouze ZnS, zatímco
nikelnaté ionty jsou za těchto podmínek stíněny vůči sulfanu a zůstávají v roztoku.
Data:
c(Zn 2+ ) = c(Ni 2+ ) = 10 -2 mol/l KS(ZnS) = 4,5.10 -24 KS(NiS) = 3.10 -19
β4(Ni(CN)4 2- ) = 10 22 β4(Zn(CN)4 2- ) = 8,3.10 17
Máme přebytek ligandu o [CN – ] = 0.1M a výslednou koncentraci nadbytečného sulfanu 0,1 mol/l
a koncentrace obou kyanokomplexů jsou rovny analytické koncentraci kovových iontů 10 -2 mol/l.
Vypočteme z konstant stability kyanokomplexu koncentrace volných iontů Zn 2+ a Ni 2+ dle
[Zn 2+ ] =
[Ni 2+ ] =
[Zn(CN)4 2- ] 10
=
-2
β4 · [CN – ] 4 8,3.10 17 · (0,1) 4
[Ni(CN)4 2- ] 10
=
-2
β4 · [CN – ] 4 10 22 · (0,1) 4
= 1,2.10 -16 mol/l
= 1.10 -20 mol/l
Závěr: Podmínkou pro vysrážení ZnS a NiS je překročení jejich součinu rozpustnosti, což je
splněno pouze u sulfidu zinečnatého ([Zn 2+ ][S 2- ] = 1,2.10 -17 > KS(ZnS)) nikoliv však u sulfidu
nikelnatého ([Ni 2+ ][S 2- ] = 10 -21 < KS(NiS)) .Tento způsob maskování využíváme při kvalitativním
důkazu zinečnatých iontů za přítomnosti rušivých iontů Ni 2+ .