Akutní medicína – vypracované otázky pro zkoušku ve FTN v Krči

disekce hrudní aorty. Klin.: 1) bolest (náhlá, prudká, na hrudníku, nereaguje na léčbu pro ischemii
myokardu. 2) systolický a diastolický šelest nad aortou. 3) postižení CNS, vymizení pulsací na HK
a DK, oligurie až anurie. 4) šokový stav (náhle vzniklá hypovolemie při ruptuře aorty -> krvácení
do pleurál. dutiny, tamponáda => smrt X může proběhnout asymptomaticky. Vyš.: RTG srdce a plic
(rozšíření stínu horního mediastina), ECHO, CT, MR. Ter.: 1)chirurg. intrvence – zrušení vtoku
krve do nesprávného kanálu, řešením je resekce postiženého úseku a náhrada protézou
2)konzervativní léčba – vždy při podezření na aortální disekci. Snížení systémového tlaku
antihypertenzivy a snížení kontraktility myokardu. Terapie probíhá do stnovení Dg. Prognóza: patří
mezi nejzávažnější onem. KVS. DO 48 hod od vzniku příznaků umírá 50% nemocných
7D – Akutní selhání jater
stav způsobený náhlým nebo pozvolným úbytkem fční jater.tkáně v důsl.poškození jater nejrůznější
etiologie (dochází k zániku hepatocytů) Jde o fční poruchu základních syntetických, katabolických,
detoxikačních mechanismů hepatocytů, kterou nelze morfologicky definovat. Nedosatečná syntéza
látek nezbytných pro organismus a kumulace toxických metabolitů vedou k hlubokému
metab.rozvratu. Může pak dojít k post.CNS s následnými nervovými a duševními poruchami
(jaterní encefaloatie) Vystupňování jater.encefalopatie s těžkou poruchou vědomí označujeme jako
jaterní kóma. Etiopatog: onem.jater vedoucí k jater.selhání dělíme na akutní a chronické. U
akutních onem.jater, která postihují většinou osoby s dosud zdravými játry, bývá rozvoj
jater.selhání tak prudký, že se označuje jako fulminantní selhání jater – mezi jeho nejč.příčiny patří:
1) virové hepatitidy (B, non-A, non-B, herpetické), 2) léky (paracetamol, PAS, INH, rifampicin), 3)
anestetické látky (halotan, metoxyfluran), 4) ischémie (šok, akut. srdeč. nedostatečnost, Buddův-
Chiariho sy.), 5) metabolické poruchy (akut.idiopatická žloutenka těhotných, akut.alkoholická
hepatitida), 6) jedy (amanitin, aflatoxin, tetrachlormetan). KO: příznaky vyplývají z primární
příčiny – příznaky virových hepatitid, u otrav je důležitá anamnéza (po otravě paracetamolem může
být pac.několik hod.bez obtíží, ale léčbu je třeba zahájit okamžitě, při otravě muchomůrkou zelenou
se objeví bolesti břicha a průjem s latencí 6-24 hod.po požití), na Wilsonovu chorobu je třeba
myslet u mladých dívek s amenoreou a postižením jater. Symptomy předcházející vlastnímu ALF (z
angl.názvu renál.selhání = acute liver failure) bývají nespecifické – slabost, nauzea, bolesti břicha a
hlavně ikterus. Klinicky rozhodující známkou ALF je porucha vědomí, jak kvalitativní, tak později i
kvant. Stav bývá komplikován selháním řady orgánů, které je důsledkem redukce funkční jaterní
tkáně, přímým toxickým efektem (u otrav) nebo též vlivem sepse, jež tento stav často provází.
Časté bývá renální selhání a těžké kardiovaskulární post.s následným nedostatkem O2 ve tkáních a
s obrazem připomínajícím septický šok, ARDS či edém plic. Post.jater vede k řadě koagulopatií,
k metabolic.komplikacím (hypoglykémie, poruchy acidobazic.a elektrolytové rovnováhy), někdy i
k portální hypertenzi. Patogeneze postižení CNS: encefalopatie a mozk.edém jsou hlav.příznaky
ALF. Patog.jater.encefalopatie stále není objasněna. Úlohu jistě hraje hladina amoniaku,
glutaminu, možná je i souvislost dalších látek (serotonin, tyramin, inhibitory neurotransmiterů aj.).
Také se uvažuje o souvisl.s tzv.benzodiazepin-like substancemi a GABA receptory. Mozk.edém
vedoucí k nitrolební hypertenzi je hlav.příčinou smrti těchto pac. Na jeho vzniku se podílí jednak
porušení hematoencef.bariéry (vazogenní edém), jednak porušení buněčné osmoregulace (buněčný
či cytotoxický edém). Ter: Otrava paracetamolem (acetaminofen) – letální dávka je 13-25 g pro
dospělého (při 500 mg v 1 tbl.jde o 26 tbl.a více). Podáme infúzí antidotum N – acetylcystein.
Otrava much.zelenou – příznaky se obv.projeví až za 6 – 24h. – bolesti břicha, zvracení, krvavé
průjmy. Pokud je pac.léčen paretnterálním podáním tekutin, stav se obvykle upraví a pac.je někdy
bývá propuštěn s falešnou dg.gastroenteritida. Za 3-4 dny dochází k rozvoji ALF. Výplach žaludku
je účinný zejména provede-li se do 4 hod., ale má se provést vždy, neboť vyprazdňování žaludku
bývá zpomaleno. Podáváme absorpční uhlí ve vysokých dávkách (20-40 g každé 3-4 hod.) po dobu
36hod.k zabránění enterohepatál.oběhu toxinu. Vzhledem k dobré glomerul.filtraci amatoxinu je
účinná forsírovaná diuréza. U této otravy neexistuje jednoznačné antidotum – podává se
kys.thioktová, silymarin a vysoké dávky krystalického G – penicilinu, draselné soli (1 milion
jednotek na kg a den). Hemodialýza se provádí jen při selhání ledvin. Terapie komplikací:
mozkové komplikace – riziko nitroleb.tlaku – třeba sledovat velikost a reakce zornic, jejichž
34