VÝCHOVA K OBČANSTVÍ PRO 21. STOLETÍ - WebHumanita

přes chvilkové vzplanutí, mající reprízu znovu v roce 1938,
neučinily z Těšínska balvan zatěžující trvale vzájemné vztahy.
To jen mladý a agresivní nacionalismus slovenský má občas
tendenci rozdmýchávat hraniční spor o území na Oravě a Spiši.
Polská menšina v České republice nemá patrnějších důvodů
k nespokojenosti. To ovšem neznamená, že neexistují jisté
předsudky, fi xované v podvědomí. Mezi ty zcela banální patří
např. závistí motivované vidění Poláků jako evropských kšeftařů,
mistrů nekalých obchodů a vykupovačů zboží v českých
zemích. Jakmile však se Čechům otevřely hranice, pro Poláky
vždycky dříve průchodnější na východ i na západ, rázem se
lavinovitě vrhli na konzumní obchody v nemenší míře, než
to činili vysmívaní polští sousedé. Je sice pravda, že živý tržní
ruch na česko-polském pomezí také spojuje národy, bylo by
však žádoucí, kdyby vzájemné poznávání mělo podstatně širší
a hlubší prostor, než jsou přeplněná tržiště.
Nejsem dosti kompetentní k posuzování stavu polského
a německého národního povědomí, avšak zdá se mi, že přes
rozsahem daleko větší rány, vzniklé ve druhé světové válce,
a daleko větší územní přesuny, došlo mezi těmito národy
k podstatně většímu uklidnění vztahů a problém analogický
sudetoněmeckému tu tak tíživě nestojí. Samozřejmě možná
i proto, že velké Polsko dokázalo zvláště při sjednocení Německa
po pádu komunismu lépe svou pozici vůči SRN diplomaticky
lépe zajistit. Je-li tomu tak a proč, to může ovšem
být osvětleno především polskými a německými historiky
a politology.
Ve všech třech zemích je nepochybně nutno více fi xovat
v lidském povědomí ekumenické křesťanství, poněvadž dějiny
všech tří samotných i dějiny vzájemných vztahů jsou zatíženy
těžkými náboženskými konfl ikty. Katolictví, pravoslaví,
protestantismus, husitství, kalvinismus atd., to jsou pojmy, jež
nelze zamlčet v jejich historické kontroverzní roli, ale nad tím
by mělo převládnout vědomí, že všechny jsou projevy křesťan-
– 26 –
SPHV.indd 26 8/5/08 9:52:43 AM