25.10.2013 Views

Říjen 2010 - Lázně Františkovy Lázně as

Říjen 2010 - Lázně Františkovy Lázně as

Říjen 2010 - Lázně Františkovy Lázně as

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

strana 6 Františkolázeňské listy č. 10, <strong>2010</strong><br />

DANKWARTE<br />

PAMÁTNÍK OKRAŠLOVACÍHO SPOLKU<br />

Ph.Dr. Jaromír Boháč<br />

Dankwarte po otevření roce 1916<br />

Dne 16. dubna 1916<br />

byla ve Wiedermannově<br />

parku (dnešní<br />

Sady míru) pro p.t.<br />

publikum slavnostně<br />

otevřena malá budova<br />

s vyhlídkovou věží. Měl<br />

to být trvalý památník<br />

činnosti františkolázeňskéhookrašlovacího<br />

spolku a zároveň<br />

i výrazný projev díků<br />

všem jeho příznivcům<br />

a mecenášům.<br />

V úvodním slavnostním<br />

projevu úřadující<br />

předseda spolku,<br />

radní Franz Köppl,<br />

vyzdvihl všechny významné<br />

činy, kterými<br />

spolek během své více<br />

než třicetileté existence<br />

přispěl k zvelebení<br />

okolí lázeňského města.<br />

A měl se skutečně<br />

čím chlubit.<br />

Když v květnu 1911<br />

slavil okrašlovací spolek třicáté výročí svého založení, mohl jeho tehdejší<br />

předseda Gustav Wiedermann konstatovat, že spolek zakoupil<br />

v bezprostředním okolí lázní 51 parcel o rozměru téměř 40 hektarů<br />

za 109 925 korun a vysadil na pozemcích spolku a dalších 15 hektarech<br />

městských pozemků 600 000 stromů, keřů a okr<strong>as</strong>ných rostlin.<br />

Za zkrášlení a údržbu těchto pozemků pak zaplatil 134 113 korun.<br />

Stručná, leč obdivuhodná bilance.<br />

Výsadbový a okrašlovací spolek v lázeňském městě <strong>Františkovy</strong><br />

<strong>Lázně</strong> byl pod tímto oficiálním názvem povolen v květnu 1881, ale<br />

vše začalo již v roce 1878, kdy mladý architekt Gustav Wiedermann<br />

uveřejnil v chebských novinách seriál článků o Františkových Lázních<br />

a potřebě „změnit monotónní území kolem lázní". Krajina kolem<br />

města byla tehdy téměř stejně nevábná a neutěšená jako dnes.<br />

S jedním rozdílem. Byla bez stromů a stínů. Obdobně, jako dnešní<br />

zarostlý a neudržovaný lesopark-prales, nelákala ani tehdy lázeňské<br />

hosty k procházkám, ani nepřinášela radost<br />

z přírody kolem nás.<br />

Na provolání přípravného výboru v červnu<br />

1880, který vyzýval všechny občany města<br />

ke společné zvelebovací práci, se přihlásilo<br />

81 členů. V druhém roce své činnosti<br />

měl spolek již 122 řádných platících členů<br />

a třetinu svého ročního rozpočtu z téměř<br />

3000 zlatých dal na zalesnění 15 hektarů<br />

obecního pozemku s p<strong>as</strong>tvinami a městským<br />

lesem zvaným později již jen Amerika, neboť<br />

šlo o území pro město znovu objevované.<br />

V roce 1899 zde město rozhodlo postavit<br />

výletní kavárnu a od roku 1901 sem již vzorně<br />

upraveným lesoparkem pravidelně zajížděl<br />

z města omnibus s lázeňskými hosty.<br />

Okrašlovací spolek se postupně stal nejdůležitějším<br />

a nejaktivnějším občanským<br />

sdružením pro zvelebení a zpříjemnění<br />

života v lázních. Většina pomníků, nových<br />

vycházkových cest a parkových úprav vzniká<br />

z jeho iniciativy. Vedle stálé péče o západní<br />

okolí města proměnil v letech 1895-1899<br />

místo mezi Lesním a Železnatým pramenem<br />

v nový park, který byl po roce 1900 přejme-<br />

Plán vybudování parku na městském pozemku zvaném<br />

Amerika. 1882<br />

nován na Park Františka Josefa. Za kolonádou Solného a Lučního<br />

pramene pak vznikl Park arcivévodkyně Stefanie.<br />

V roce 1900 byl iniciátor založení okrašlovacího spolku, a od roku<br />

1889 i jeho předseda, architekt Wiedermann, zvolen starostou lázní.<br />

Císařský rada Gustav Wiedermann se, během svého desetiletého<br />

starostování, stal jedním z nejlepších a nejschopnějších regionálních<br />

politiků Chebska. A to vše se projevilo především v rozkvětu jeho rodného<br />

města. Zakoupení soukromých lázní pro město a získání celého<br />

chebského majetku na lázeňském území patří k jeho nejvýznamnějším<br />

činům ve výčtu mnoha dalších úspěšných aktivit. Právě pro ně byl také<br />

oprávněně nazván tvůrcem moderních Františkových Lázní.<br />

Jako předsedovi okrašlovacího spolku se mu podařilo dokončit<br />

hlavní, generacemi sněný úkol, obepnout lázně uceleným zeleným<br />

pásmem lesoparků. Od roku 1900 začal spolek systematicky vykupovat<br />

pozemky v severovýchodní části za tratí, které patřily kat<strong>as</strong>trálně<br />

k Horní Vsi a u kterých hrozilo, že budou jinak z<strong>as</strong>tavěny.<br />

Výletní restaurace Zámeček v roce 2009<br />

Do roku 1911 zde spolek vl<strong>as</strong>tnil, již díky větším darům několika<br />

mecenášů, pozemky o rozměru 22 hektarů a vybudoval na nich<br />

nový park zvaný Hornoveský areál. Na Wiedermannův návrh bylo<br />

v roce 1913 rozhodnuto postavit zde dřevěnou chatu pro lázeňské<br />

hosty a v nich umístit pamětní tabuli se jmény významných dárců,<br />

díky kterým spolek mohl tuto část území<br />

zakoupit a zvelebit.<br />

Dne 11. února 1914 Gustav Wiedermann<br />

umírá a spolek navrhuje, aby nově vybudovaný<br />

park nesl jeho jméno. V červnu<br />

roku 1914 bylo rozhodnuto, že zde bude,<br />

podle plánu stavitele Franze Prosche,<br />

postaven kamenný dům s pamětní síni<br />

v přízemí a bytem pro hlídače v prvním patře.<br />

V březnu 1916 byla stavba s vyhlídkovou<br />

věží dokončena a bylo rozhodnuto, že<br />

ponese jméno Dankwarte - Vyhlídka díků.<br />

V pamětní síni, vybavené lavicemi a stolem<br />

pro odpočívající lázeňské hosty, byl umístěn<br />

portrét Gustava Wiedermanna v nadživotní<br />

velikosti a pamětní deska se jmény dárců<br />

a prvních dvou předsedů spolku - Johanna<br />

Köppela a Gustava Wiedermanna. Nad<br />

vstupem pak dedikační nápis: „Svým vysoce<br />

váženým příznivcům a podporovatelům<br />

věnováno ve válečném roce 1915. Výsadbový<br />

a okrašlovací spolek.“ Po roce 1945<br />

byly všechny pamětní stopy okrašlovacího<br />

spolku odstraněny a z Dankwarte se stala<br />

výletní restaurace Zámeček.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!