Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
(Porifera) či žahavců (Cnidaria). V rámci členovců jsou hermafrodity svijonožci<br />
(Cirripedia), kteří jsou až na larvální stadia přisedlí (viz kap. 2.1).<br />
1.4 Shrnutí<br />
Výsledkem pohlavního procesu je vznik nových, unikátních genotypů kombinací<br />
genotypů rodičovských. Jinými slovy, sexualitou vznikají potomci, kteří se liší jak<br />
od svých rodičů, tak i od sebe navzájem. Sexualitu nalezneme u naprosté většiny<br />
eukaryotických organizmů. Ačkoli se prokaryotické organizmy a některá eukaryota<br />
bez sexuality obejdou, vyskytuje se u nich ve zvýšené míře horizontální genový přenos,<br />
který rovněž vede ke vzniku nových genotypů.<br />
Rozmnožování a sexualita nemusejí být v rámci životního cyklu organizmu pevně<br />
spojenými procesy. Jednotlivé složky pohlavního procesu – meióza a oplození –<br />
na sebe nemusí navazovat, i když čím složitější je stavba těla organizmu, tím častěji<br />
jsou meióza, oplození i rozmnožování těsně spojeny.<br />
Nevýhodami pohlavního rozmnožování jsou především jeho energetická<br />
náročnost, rizikovost a malá rychlost. Hlavní výhodou pohlavního rozmnožování<br />
je větší odlišnost jedinců v rámci populace. Taková odlišnost může být užitečná<br />
například jako efektivní obrana proti parazitům. Parazit potřebuje svého hostitele<br />
specificky rozpoznat, což se mu nepovede, jestliže se hostitelé mezi sebou příliš<br />
liší. Vzájemná odlišnost jedinců může být výhodná i v jiných těsných vztazích mezi<br />
organizmy (např. vztah rostlin s opylovači nebo mykorhizními houbami) a také pro<br />
snazší přizpůsobování se novým podmínkám různorodých stanovišť.<br />
Z přírody známe i výhradně nepohlavně se množící skupiny eukaryot, ve většině<br />
případů jsou však evolučně mladé. Z toho lze usoudit, že nepohlavnost může být<br />
výhodná krátkodobě, ale z dlouhodobého hlediska vyhrávají linie sexuální. Je tedy<br />
možné, že za udržením sexuality stojí i procesy, které působí na úrovni populace či<br />
druhu, například zbavování se škodlivých mutací.<br />
Pohlavně se rozmnožující organizmy obvykle produkují dva typy gamet:<br />
makrogamety a mikrogamety. Funkční odlišení gamet je výhodné kvůli<br />
minimalizaci samooplození. Tvarové odlišení gamet je pravděpodobně výhodné<br />
kvůli možnosti specializace na vyšší přežívání nebo na efektivnější šíření gamet.<br />
U hermafroditů jsou jedinci schopni produkovat oba typy gamet, zatímco<br />
gonochoristé vytvářejí typ jediný – samčí nebo samičí. Gonochorizmus zvýrazňuje<br />
výhody oddělení pohlavních buněk, ale představuje pro své nositele riziko, že se<br />
vůbec nerozmnoží, pokud nenajdou vhodného partnera.<br />
2. Živočichové<br />
V této kapitole se podrobněji podíváme na rozmnožování u živočichů. Nebudeme<br />
ale provádět výčet konkrétních způsobů, jak se která skupina množí. Spíše si projdeme<br />
a na příkladech vysvětlíme obecné principy, které se při rozmnožování živočichů<br />
uplatňují.<br />
Nejprve se krátce zastavíme u nepohlavního množení. Co se týče pohlavního<br />
rozmnožování, podíváme se nejdříve na hermafrodity a dále se budeme věnovat<br />
už pouze živočichům s odděleným pohlavím. Dozvíme se, jakými způsoby může<br />
být pohlaví určeno. A také to, že mít dvě pohlaví s sebou nenese jen výhody, ale<br />
způsobuje i určité konflikty.<br />
Konflikt mezi zájmy různých pohlaví vede ke vzniku nejrůznějších strategií<br />
rozmnožování. Postupně se jimi budeme zabývat. Na příkladu drobného pěvce<br />
pěvušky modré (Prunella modularis) si ukážeme, jak rozmanité mohou tyto<br />
strategie být u jednoho jediného druhu podle toho, jak se mění podmínky prostředí.<br />
Vysvětlíme si, jak funguje pohlavní výběr. Pomocí tohoto mechanizmu vznikají<br />
mimo jiné nejrůznější barevné či jinak nápadné ozdoby u samců. Také si řekneme,<br />
jaký je v populacích živočichů poměr samců a samic, a proč tomu tak je. Nakonec se<br />
budeme věnovat námluvám a chování, které je spojené s rozmnožováním.<br />
2.1 Pohlavní a nepohlavní rozmnožování<br />
Jak již bylo zmíněno (kap. 1.1), při nepohlavním rozmnožování nedochází ke splývání<br />
pohlavních buněk, a tedy k míchání genetické informace. Potomci jsou geneticky<br />
kopiemi svého rodiče a nemusí ani vznikat ze specializovaných tkání nebo<br />
buněk. Rostliny se nepohlavně rozmnožují naprosto běžně, více si o tom povíme<br />
v kap. 3.5. U živočichů je tento způsob množení běžný především u skupin s jednodušší<br />
stavbou těla (např. houbovci Porifera nebo žahavci Cnidaria).<br />
Nejjednodušší je prostá fragmentace (rozpad) rodičovského těla na více<br />
částí, z nichž posléze dorostou noví jedinci. Takto se umí množit živočišné houby<br />
(houbovci, Porifera) nebo některé ploštěnky (Turbellaria). Dělení je vlastně<br />
řízeným rozpadem na dvě části, a to buď podle podélné (u mnoha druhů prvoků),<br />
nebo příčné osy (např. u ploštěnek). Častým typem fragmentace je polyembryonie,<br />
kdy se na více částí nerozpadá tělo dospělého jedince, ale jeho embryo. Protože<br />
je významným jevem především u rostlin, více si o ní povíme v rámečku 3.L<br />
v kap. 3.5. Poněkud složitější je pučení, které je známé například u nezmarů (rod<br />
Hydra) a dalších žahavců (Cnidaria). Při něm na těle rodiče vyrůstá nový jedinec,<br />
který se později oddělí.<br />
Zvláštním, ale efektivním způsobem nepohlavního množení je partenogeneze<br />
(z řec. parthenos – panna a genesis – zrod). Jedná se o množení pomocí vajíček,<br />
která však nesou dvě sady chromozomů, a jsou tedy diploidní. Potomstvo vzniká<br />
přímo z těchto vajíček bez nutnosti jejich oplození samcem. Ačkoli na první pohled<br />
by se mohlo zdát, že jde o pohlavní rozmnožování (využívá specializované pohlavní<br />
32 Vojtech Baláž, Alena Balážová, Jan Fíla, Filip Kolář, Michael Mikát<br />
Láska, sex a něžnosti v říši živočichů a rostlin 33
Change language