Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
přežít a rozmnožit se. U polyandrických živočichů mají jasný prospěch samičky,<br />
protože péče o mláďata se rozloží mezi více samců, kteří se určitým způsobem dělí<br />
o nároky na páření. V případě, že samec je hodně dobrý a zabezpečí dobré zdroje,<br />
je pro samičky dobrá i harémová polygynie. Sukcesivní polygynie se zdá být vždy<br />
nevýhodná pro opuštěnou samici.<br />
Obr. 2.11: Nenápadný ptáček s pestrým sexuálním<br />
životem – pěvuška modrá (Prunella modularis).<br />
Upraveno dle Anděra (1999).<br />
Paleta rozmnožovacích strategií u pěvušky modré<br />
Detailní poznání jednoho konkrétního organizmu dokáže mnohem lépe ilustrovat<br />
teoretické modely než spousta slov a grafů. Proto se teď podíváme na nenápadného<br />
ptáčka pěvušku modrou (Prunella modularis, obr. 2.11), která je příkladem toho,<br />
jak může okolní prostředí ovlivňovat systém rozmnožování. Vyskytuje se u ní totiž<br />
celá škála reprodukčních strategií v závislosti na kvalitě jí obývaných teritorií.<br />
Pěvuška modrá je relativně běžný, skrytě žijící pěvec. Vyskytuje se od hor<br />
po nížiny, často i v městských parcích. Jen v České republice se její počty odhadují<br />
na stovky tisíc. Pěvušky se živí drobnými bezobratlými, v zimě i semínky. Z velké<br />
části je variabilita reprodukčních strategií u pěvušek dána právě jejich potravní<br />
specializací – sběrem drobné potravy, jehož úspěšnost není závislá ani tak na jeho<br />
kvalitě, jako na prostém počtu pracujících.<br />
Většina populací pěvušek je stálá, jen populace ze severu Evropy přelétají jižněji.<br />
Zimování je však náročné a pěvušky každou zimu zaznamenávají citelné ztráty.<br />
Samičky jsou na tom o poznání hůře a v zimě jich umírá více než samečků, čímž<br />
se vychyluje poměr pohlaví ve prospěch<br />
samečků. Přesto mají všichni<br />
samci v období rozmnožování<br />
šanci získat samičku. U pěvušek<br />
se totiž vytvářejí jak polygynní, tak<br />
i monogamní, a dokonce polyandrické<br />
svazky (obr. 2.12). Jediný<br />
typ rozmnožování, se kterým se<br />
zde nesetkáme, je promiskuita. Ta<br />
je vyloučena, protože samičky vždy<br />
potřebují alespoň nějakou pomoc<br />
samečků.<br />
Důvod takové variability musíme<br />
hledat v teritorialitě. U pěvušky si,<br />
na rozdíl od většiny ptáků, teritoria<br />
mezi sebou dělí samičky a vzájemně<br />
se z nich vyhání. Velikost svých teritorií<br />
samičky nastavují podle kvality<br />
prostředí. Každá z nich musí totiž<br />
zabrat takové území, aby měla dost<br />
potravy pro sebe a svá mláďata.<br />
Samičky, které mají to štěstí a objeví úživnou plochu (hodně keřů, správný podrost,<br />
hodně potravy), budou mít teritorium malé. Teritoria na neúživných plochách budou<br />
naopak hodně veliká. Samečci si poté najdou samičku s teritoriem a obsadí ho.<br />
Samička si v podstatě udělá domácí okrsek, ale nijak neovlivní, který sameček se<br />
k ní nastěhuje.<br />
Všichni samečci jsou schopni zabrat jen území o určité maximální velikosti a toto<br />
maximum se mezi jedinci příliš neliší. Zásadní rozdíl není ve velikosti, ale v kvalitě.<br />
„Supersamec“ tedy obsadí kvalitní území, kde se nachází více samičích domácích<br />
okrsků. Slabý sameček ovládá stejně veliké, avšak neúživné teritorium, kde se<br />
nachází pouze jeden samičí okrsek.<br />
Z toho plyne, že dobří samečci se snaží najít a obhájit oblast s hodně zdroji.<br />
Obsadí tím rovnou několik samičích teritorií a vytvoří se samičkami polygynní<br />
svazky. Samičky z toho samozřejmě nejsou nadšené, potřebují totiž samečka<br />
na výpomoc s péčí o mláďata. Proto v „polygynních vztazích“ dochází k velké<br />
rivalitě mezi samičkami, která vede až ke vzájemnému ničení snůšek.<br />
Monogamní páry mají situaci asi nejsnadnější. Území samce a samice se<br />
překrývají a ani jeden z nich nemá příležitost k nevěře. Atraktivita samečků totiž<br />
spočívá v jejich závazku k péči – přelétavý sameček žádnou samičku nezíská.<br />
V určitých situacích se dva samečci dělí o jedno velké teritorium. Pokud se v něm<br />
nachází dvě teritoria samiček, systém se obvykle rozpadne na dva monogamní<br />
svazky, kdy si lepší sameček vybere lepší samičku.<br />
Nakonec přichází nejkurióznější situace – teritorium samičky ve velmi<br />
neúživném terénu. V tomto teritoriu je tak málo potravy a vzdálenosti mezi jejími<br />
zdroji a hnízdem jsou tak velké, že na odchování mláďat je potřeba více než dva<br />
rodiče. Samička si zaváže prvního samečka (α), ale stále se snaží najít a zlákat<br />
ještě dalšího, který by přiložil zobák k dílu. Co může ale samička nabídnout dvěma<br />
samcům? Potomstvo. Když se to samičce povede, mají oba samci šanci na zplození<br />
části potomstva. Oba samci přitom musí být přesvědčeni, že jsou alespoň některá<br />
mláďata jejich. Proto pak mají zájem na přežití ptáčat a pomáhají s krmením.<br />
Obr. 2.12: Párovací systémy pěvušek v závislosti na velikosti jejich teritorií.<br />
56 Vojtech Baláž, Alena Balážová, Jan Fíla, Filip Kolář, Michael Mikát<br />
Láska, sex a něžnosti v říši živočichů a rostlin 57
Change language