thesis - Theses

úředníci konali zkoušky z němčiny. Po porážce Německa došlo k téměř úplnému
odsunu Němců z našich zemí.
3.2. Slovní zásoba německého původu v současné češtině
Pronikání německých slov do české slovní zásoby je dáno geografickou polohou
a společnou minulostí obou národů. Německá slova pronikala do češtiny již od
nejstarších dob. Některé výrazy se dostaly do spisovné němčiny a jejich německý původ
není na první pohled znatelný – kašna, šálek, barva, rytíř. Velký počet germanismů
nebyl začleněn do spisovné němčiny a tato slova se vyskytují v češtině obecné –
apatyka, hantuch (ručník), cimra, flaška, ruksak, dávat bacha. Mnohá z němčiny přejatá
slova mají hanlivé zabarvení k českým synonymům – frajle, fotr, hajzl, barák, ksicht,
mord, švindl. Slova německého původu se hojně vyskytují i ve slangu, jedná se
především o slova z oblasti řemesel a zaměstnání – štreka, šíbovat, hunt (těžební vozík).
Přes němčinu se do češtiny dostala i slova cizího původu – např. z latiny oltář, klášter,
almužna, jeptiška; z francouzštiny turnaj.
Většina germanismů v české slovní zásobě je přejata z rakouské němčiny.
Důkazem toho jsou znaky bavorsko-rakouských nářečí, např. výslovnost dvojhlásky eu
/:oj/ jako /:aj/ - šlajsna (Schleuse); užití jihoněmeckých zdrobňovacích přípon - cukrle,
štokrle; neznělá souhláska místo znělé b – p, g – k: kvér (Gewehr).
Česká slovní zásoba obsahuje i kalky utvořené podle německého vzoru – zvěrolékař
(Tierarzt), rychlovlak (Schnellzug), dávat pozor (achtgeben).
Ne všechna slova německého původu užívaná v češtině se ve svém významu
shodují s tytéž slovy v současné spisovné němčině. Při přejímání slov mohlo dojít
k posunutí, rozšíření nebo zúžení významu slova, např. štafle – Staffelei – německý
výraz označuje malířský stojan; slovo grunt (= základ, podstata, statek) má v češtině
zúžený význam, neboť německé Grund má ještě významy dno, důvod.
Germanismy v české slovní zásobě postupně ubývají, některé se stávají
nesrozumitelnými.
14