Temporálnà diskurz a logika
Temporálnà diskurz a logika
Temporálnà diskurz a logika
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
‚in the future‘). Ve významu vět s těmito výrazy by figurovali konstrukce podobné λt‘<br />
[Minulý wt t‘], přičemž proměnná t by byla vázána přední lambdou.<br />
Oněm temporálním vlastnostem okamžiků jsou zcela analogické temporální vlastnosti<br />
intervalů „minulý“, „budoucí“, definice (Minulý (οτ) , Budoucí (οτ) / (ο(οτ)) τω ):<br />
[Minulý (οτ) wt i] ≡ [∀.λt‘ [[i t‘] → [t‘ < t]]]<br />
// λwλt.λi<br />
[Budoucí (οτ) wt i] ≡ [∀.λt‘ [[i t‘] → [t‘ > t]]]<br />
// λwλt.λi<br />
Při uplatnění ≤, ≥ bychom mohli mluvit o intervalech (dobách) dobíhajících, nastávajících.<br />
V případě ‚současná (doba)‘ sice víme, že máme v definiens uvést podmínku [i t], nicméně<br />
bychom měli v konsekventu nějak omezit velikost onoho intervalu, aby k současným<br />
intervalům nebylo řazeno např. naše tisíciletí, či dokonce celá epocha. Jinými slovy, se<br />
slovem ‚současný‘ se váže vágnost ohledně toho, jak velký takový současný interval může<br />
být (a též jaký je poměr okamžiku před a okamžiků po t). Pro ilustraci způsobu, jak s touto<br />
vágností naložit uvažme, že v přítomný okamžik t se „současnost“ týká všech okamžiků (vč.<br />
t) až o 60 menších, dále pochopitelně okamžiku t, a taktéž 40 okamžiků až o 40 větších. Nuže<br />
Současný -60+40(οτ) / (ο(οτ)) τω ; 60, 40 / τ):<br />
[Současný -60+40(οτ) wt i] ≡ [∀.λt‘ [ [i t‘] → [ [t‘ ≥ [t - 60]] ∧ [i t] ∧ [t‘ ≤ [t + 40]] ] ]]<br />
// λwλt.λi<br />
SUBSTANTIVA JAKO PROSTŘEDKY REFERENCE NA TŘÍDY ČASOVÝCH OKAMŽIKŮ<br />
V této sekci letmo prodiskutujeme skupinu temporálních substantiv jako např. ‚den‘ či<br />
‚včera‘. Při snaze o přesnou definici narazíme na obtížné úskalí. To se zakládá na tom, že<br />
nemáme doopravdy pojmenovány prvky reálné osy. Nemůžeme pak říci, že určitý den je<br />
třída okamžiků mezi jistým určitým okamžikem a dalším určitým okamžikem. Z jiného<br />
hlediska téhož: nevíme z přesně kterých jednotlivých časových okamžiků se sestává určitá<br />
vteřina. Na druhou stranu se zdá, jako bychom v přirozeném uvažování takovýmito<br />
přesnými jmény disponovali – každý přece ví, kolik má den hodin, kolik hodina minut atd.,<br />
každý ví, že všechny dny jsou rovnopočetnými třídami okamžiků. Jak už jsme naznačili,<br />
dokud není perfektně interpretována reálná osa (tj. který prvek τ reprezentuje který časový<br />
18