Temporální diskurz a logika

Definiens v-konstruuje třídu (časových) intervalů i takových, které jsou podtřídou
chronologie pravdivostních hodnot propozice p ve světě w (tj. jistého (οτ)-objektu).
V souladu s výše uvedenou šablonou struktury věty o minulosti a již předloženými
explikacemi je analýzou věty ‚Alan was drunk throughout 1977‘ konstrukce:
λwλt [Préteritum t [Throughout w λwλt [Drunk wt Alan]] 1977]
(přičemž 1977 / (οτ), tj. třída časových okamžiků neboli časový interval; Alan / ι, tj.
individuum). Propozice konstruovaná touto konstrukcí je bez pravdivostní hodnoty pro ty
časové okamžiky, které předchází prvnímu okamžiku roku 1977. Pro ostatní časové
okamžiky je pravdivá či nepravdivá v zásadě v souladu s tím, zda uplynulá část roku 1977 je
podtřídou chronologie propozice „Alan is drunk“.
Protože pochopení principu souhry frekvenčního adverbia, základové propozice
a referenčního intervalu je pro celou Tichého koncepci zásadní, uvedeme si ještě více
názornější rozbor, při němž se budeme opírat o výše podanou ilustraci a proto jako
frekvenční adverbium využijeme ‚(aspoň) dvakrát‘ (‚twice‘). Nechť příslušná věta o Alanově
dvojí minulé opilosti je pronesena v okamžik T 3 , který je pozdější než T 2 ; nechť referenčním
intervalem je třída časových okamžiku obsahující např. T 1 , T 2 , ale už ne T 3 , tj. {..., T 1 , ..., T 2 ,
...}. Ptejme se na hodnotu funkce „dvakrát“ ve světě W @ pro případ základové propozice
„Alan je opilý“. Touto hodnotou je pouze jedna třída intervalů, totiž singleton obsahující
{T 1 , T 2 }, což je třída intervalů, v nichž (ve W @ ) platí, že Alan je opilý.
Níže jistě nebude žádným překvapením, že jiné časy (např. „prézens“) jsou chápány
jakožto typu shodného s „préteritem“ a že základní struktura významů vět užívající tyto
časy bude shodná se strukturou významu vět o minulosti. Než se těmto budeme věnovat,
prodiskutujeme některé záležitosti úzce spjaté s temporálním diskurzem.
IMPLICITNÍ REFERENCE NA „ONCE“
Výše jsme zmínili, že věta jako:
In 1977, Alan was drunk.
9