Temporální diskurz a logika

TEMPORÁLNÍ DE DICTO A DE RE
Jak Tichý upozorňuje v sekci Temporal de dicto and de re (Tichý 1980, 363-364),
podobně jako v případě modalit, tak i v případě temporality, existují dva druhy čtení věty
jako:
The sober man was drunk throughout 1977.
Při jejím de re čtení ten, kdo je aktuálně (a v současnosti) tím jediným střízlivým
člověkem (řekněme, že jde o Alana), je takový, že byl po celou dobu roku 1977 nepřetržitě
opilý (TheSoberMan / ι τω , tj. individuový úřad). V souladu s tímto je analýzou celé věty
konstrukce:
λwλt [ λx [Préteritum t [Throughout w λw‘λt‘ [Drunk w‘t’ x]] 1977] TheSoberMan wt ]
Konstrukce vyjádřená (individuovou) deskripcí ‚the sober man‘ je − analogicky
k intendované supozici deskripce v celé větě − v supozici de re (je spjata s proměnnými w, t
vázanými nejpřednějšími lambdami celé konstrukce; viz k tomu kapitolu Zobecněné de
dicto a de re). Podobně jako v případě modalit, jedná se o větu informativní a dost možná
pravdivou.
Na druhou stranu, při de dicto čtení, které je vystiženo konstrukcí:
λwλt [Préteritum t [Throughout w λw‘λt‘ [Drunk w‘t‘ TheSoberMan w‘t‘ ]] 1977]
se nachází konstrukce TheSoberMan v supozici de dicto. To znamená, že základovou
propozicí je propozice „Ten jediný (the) střízlivý člověk je opilý“. Tato propozice (Tichý
o tom nepíše) zjevně pravdivou být nemůže a v důsledku toho ani celá věta chápaná jakožto
stavící na této základové propozici. Neboli: při de dicto čtení diskutované věty se setkáváme
s větou neinformativní, analytickou, a to konkrétně větou kontradiktorickou.
Rovněž odkazy na referenční časový interval se mohou ve větách s časy vyskytnout
v de dicto či de re variantě. Analyzujme dvě následující věty:
34