06.01.2015 Views

4/2010 - AIP ČR

4/2010 - AIP ČR

4/2010 - AIP ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

ozdíl mezi úrovní rozvoje region a lenských stát EU a míry<br />

zaostávání nejvíce znevýhodnných region. eská republika se<br />

adí mezi chudší státy Evropské unie a v období 2007—2013<br />

mže ke zlepšení životní úrovn svých obyvatel erpat z fond<br />

EU pibližn 26,7 miliard €, což je zhruba 753 miliard K. Projekty<br />

spolu nancované z fond EU jsou realizovány prostednictvím<br />

tematických a regionálních operaních program a formou evropské<br />

územní spolupráce. Pro úspšné erpání musí náš stát<br />

pidat navíc pibližn 133 mld. K z národních zdroj na spolu-<br />

nancování projekt (Evropská unie nancuje maximáln 85 %<br />

zpsobilých výdaj). Na období 2007-2013 je v eské republice<br />

stanoveno 26 operaních program. Pro podporu inovaních aktivit<br />

jsou ureny operaní programy OP Podnikání a inovace, OP<br />

Výzkum a vývoj pro inovace a OP Vzdlávání pro konkurenceschopnost.<br />

Globálním cílem operaního programu podnikání a inovace je<br />

zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost eské<br />

ekonomiky a piblížit inovaní výkonnost sektoru prmyslu a služeb<br />

úrovni pedních prmyslových zemí Evropy.<br />

Operaní program Výzkum a vývoj pro inovace je zamený<br />

na posilování výzkumného, vývojového a proinovaního potenciálu<br />

R, a to pedevším prostednictvím vysokých škol, výzkumných<br />

institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje<br />

vybavení výzkumných pracoviš moderní technikou, budování<br />

nových výzkumných pracoviš a zvyšování kapacity terciárního<br />

vzdlávání.<br />

Operaní program Vzdlávání pro konkurenceschopnost je zamený<br />

na zkvalitnní a modernizaci systém poáteního, terciárního<br />

a dalšího vzdlávání, jejich propojení do komplexního systému<br />

celoživotního vzdlávání a ke zlepšení podmínek ve výzkumu<br />

a vývoji.<br />

Studentské grantové soutže<br />

Pi aplikaci získání zdroj nancování formou Studentské grantové<br />

soutže (SGS) se využívá úelová podpora na tzv. speci cký<br />

vysokoškolský výzkum. Z úelové podpory jsou hrazeny náklady<br />

na projekty v rámci výzkumné a vývojové innosti. Zapojeni mohou<br />

být do ešení studenti doktorských a magisterských studijních<br />

program. Využití úelové podpory na speci cký vysokoškolský<br />

výzkum je mimo jiné realizováno na VUT formou „Studentské<br />

grantové soutže VUT“ (dále jen SGS) v souladu se zákonem .<br />

130/2002 Sb. v aktualizovaném znní (zákon 110/2009 Sb., úplné<br />

znní vyhlášené pedsedou vlády R 211/2009 Sb.), zákony dalšími<br />

a Pravidly pro poskytování úelové podpory na speci cký vysokoškolský<br />

výzkum (dále jen Pravidla) dle Usnesení vlády R .<br />

1021 ze dne 17. srpna 2009.<br />

Úelová podpora na speci cký vysokoškolský výzkum je poskytována<br />

na:<br />

náklady na jedno až tíleté studentské projekty (dále jen SP) v oblasti<br />

výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a jejich prezentaci,<br />

vybrané z projekt pihlášených do SGS,<br />

náklady spojené s organizací studentských vdeckých konferencí<br />

(dále jen SK) do výše 10% poskytnuté podpory,<br />

náklady spojené s organizací SGS a inností Interní grantové<br />

agentury VUT do výše 2,5% poskytnuté podpory.<br />

Pro realizaci a zabezpeení SGS je na VUT zízena „Interní grantová<br />

agentura VUT“ (dále jen IGA) ve struktue: grantová komise<br />

VUT, oborové hodnotitelské komise, kontrolní komise, administrativní<br />

složka (odbor ekonomického ízení a controllingu R VUT).<br />

Soutžní obory SGS pokrývají akreditované doktorské a magisterské<br />

studijní programy a i v letošním roce byl zájem znaný.<br />

Projekty a s tím související piznání nancí bylo posuzováno<br />

po stránce vdecké závažnosti a aktuálnosti projektu, návaznosti<br />

na téma ešených okruh, byla posuzována odborná a vdecká<br />

úrove len ešitelského týmu, vyjasnnost cíl ešení, jejich konkrétní<br />

formulace, reálnost ešení, úrove zpracování návrhu, koncepce<br />

a metodika ešení, konkrétnost návrhu a pimenost nanních<br />

prostedk na ešení, dosavadní výsledky vdeckovýzkumné<br />

innosti ešitelského týmu.<br />

Ze zdroj jsou hrazeny i ady tematických konferencí, jejichž<br />

úastníky jsou pedevším studenti magisterského a doktorského<br />

studia. Z širokého výtu lze uvést jen nkolik významných konferencí,<br />

jako 19. roník VUT Workshop – <strong>2010</strong>, Mechanické, tepelné<br />

a vlhkostní parametry kompozit, Voda a krajina, Management<br />

a ekonomika stavebnictví, Studentská tvrí innost <strong>2010</strong>, 11. roník<br />

SVO stavebních fakult R a SR.<br />

Informativn lze uvést i nkterá témata studentské grantové<br />

soutže, jako: Parametrické a optimalizaní modelování ortotropní<br />

mostovky, Matematické a poítaové modelování krizových situací<br />

na nanním trhu, Geostatistika v R-projektu, Matematické modelování<br />

vybraných úloh ve stavebním inženýrství, Perspektivní materiály<br />

pro stavebnictví 21. století, Informaní technologie pro pípravu<br />

a realizaci staveb, Vliv termodifúze na transport vlhkosti v porézních<br />

materiálech, Spektrální analýza hydratace modi kovaných vápenných<br />

pojiv, Systémové ešení prefabrikovaných systém, Optimalizace<br />

parametr stech velkorozponových konstrukcí, Systémová<br />

požárn bezpená budova, Optimalizace návrhu solárních systém,<br />

Optimalizace stavebních opatení u stávajících mostních objekt,<br />

Ekonomika technických ešení sdružených tras inženýrských sítí<br />

i Inovaní technologie pro inženýrské ocelové konstrukce.<br />

Závr<br />

Inovaní prostedí v eské republice se snaží zejména po vstupu<br />

R do EU sladit pístupy i nanní zdroje. Dležité je, že inovaní<br />

potenciál eské republiky se objektivn zlepšuje, což je zejmé i ze<br />

závr hodnocení dle Evropského inovaního zpravodaje, který je<br />

základním nástrojem posuzování inovaní pozice jednotlivých lenských<br />

zemí Evropské unie. Podle nj sice patí R stále ješt mezi<br />

zem, které zaostávají za prmrem EU, ale dosahuje píznivého<br />

tempa rstu inovaního potenciálu.<br />

V posouzení inovaního prostedí je možné identi kovat hlavní<br />

problémy, které by jeho další rozvoj mohly ohrozit. Zejména nepropojení<br />

oblastí výzkumu a vývoje a inovací, neprovázanost procesu<br />

vzniku, penosu a využívání nových poznatk.<br />

Je nutno eliminovat problémy v podpoe výzkumu a vývoje z ve-<br />

ejných zdroj a budoucí nedostatek výzkumných pracovník a kvali<br />

kovaných odborných pracovník<br />

Významné je pedevším stálé zvyšování požadavk na snižování<br />

negativních vliv na životní prostedí, požadavky udržitelného rozvoje<br />

a trvalého snižování energetické náronosti.<br />

Nemén dležitá je otázka zdroj nancování inovaního procesu,<br />

jež je limitující jak pro výzkumná pracovišt, tak i pro malé<br />

a stední podniky. Práv jim je urena nejvtší ást prostedk ze<br />

strukturálních fond Evropské unie.<br />

Píprava odborník na vysokých školách je pro vdu, výzkum, pro<br />

inovace klíová. Finanní podpora je proto cílen orientována.<br />

Zdroje<br />

[1] Národní inovaní politika eské republiky na léta 2005-<strong>2010</strong>,<br />

Ministerstvo prmyslu a obchodu R<br />

[2] Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v eské republice,<br />

Technologické centrum Akademie vd R, Praha, bezen<br />

2008<br />

[3] Švejda Pavel a kol.: Inovaní podnikání, <strong>AIP</strong> R 2007. ISBN<br />

978-80-903153-6-5<br />

[4] Pitra Zbynk: Inovaní strategie, Grada Publishing 1997. ISBN<br />

80-7169-461-4<br />

[5] Pittner M, Švejda P.: ízení inovací v podniku, <strong>AIP</strong> R 2004.<br />

ISBN 80-903153-2-1<br />

[6] Strategie vize eského stavebnictví do roku 2015, Svaz podnikatel<br />

ve stavebnictví a ÚRS Praha, a.s. 2007<br />

[7] O ciální stránky Výzkumu a vývoje v R [on-line], Dostupné z:<br />

<br />

[8] O ciální stránky Asociace inovaního podnikání R [on-line],<br />

Dostupné z: <br />

[9] Internetový portál Bussinesinfo [on-line], Dostupné z: <br />

[11] Internetový portál Fondy evropské unie [on-line], Dostupné z:<br />

<br />

[12] O ciální stránky Ministerstva prmyslu a obchodu R [on-line],<br />

Dostupné z: http://www.mpo.cz/<br />

[13] O ciální stránky centra CIDEAS [on-line], Dostupné z: <br />

[14] Technologické a inovaní centrum VUT [on-line], Dostupné z:<br />

http://www.mpo.cz/<br />

Píspvek vznikl za podpory grantového projektu SGS 10/016/<br />

OHK5/1T/11 Ekonomika technických ešení sdružených tras inženýrských<br />

sítí a jako souást výzkumného zámru „Management<br />

udržitelného rozvoje životního cyklu staveb, stavebních podnik<br />

a území“ MSM 6840770006 nancovaného Ministerstvem školství<br />

mládeže a tlovýchovy na eském vysokém uení technickém<br />

v Praze, na Fakult stavební.<br />

4/<strong>2010</strong> 15

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!