Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
a Ústav hospodářských a sociálních dějin Filozofi cké fakulty<br />
Univerzity Karlovy.<br />
Cílem projektu bylo podpořit česko-slovinskou vědeckou<br />
spolupráci v oblasti výzkumu moderních dějin obou národů.<br />
V této souvislosti je potřeba zvláště zdůraznit bohaté fondy<br />
pražských archivů a knihoven mimořádně významných<br />
pro slovinskou historii, ale i naopak slovinských archivů<br />
a knihoven pro historii českou. Na základě slovinského studia<br />
českých materiálů a českého studia ve slovinských archivech<br />
a knihovnách došlo, společně s výměnnými stážemi<br />
vědeckých pracovníků, k otevření interpretačního a metodologického<br />
dialogu. Zahájili jsme jej na výzkumu historicky<br />
nosných témat s předpokladem komparace tak, abychom<br />
překonali dosavadní praxi lokálního vnímání historických<br />
procesů.<br />
Svou pozornost jsme soustředili na fenomény, které v rovině<br />
výzkumného zájmu spojují obě historiografi e v delší<br />
chronologické perspektivě. Tomuto záměru nejvíce vyhovovala<br />
komplexní, vícevrstevná a významově heterogenní idea<br />
všeslovanství, která měla u Čechů i u Slovinců různé projevy.<br />
Odlišnosti vycházející z rozdílných historických východisek,<br />
situace a stavu společnosti měly význam nejen uvnitř<br />
habsburské monarchie, ale i v pozdějších „národních“ státech<br />
Československu a Jugoslávii. Všeslovanská idea nám<br />
představovala kontextuální pozadí, v jehož rámci se vytvářely<br />
specifi cké česko-slovinské historické vztahy, které byly hlavním<br />
cílem naší společné výzkumné práce.<br />
Všeslovanská idea o potřebě spolupráce mezi slovanskými<br />
národy významně ovlivňovala ve druhé polovině 19.<br />
a na počátku 20. století společenské, politické a hospodářské<br />
vztahy Slovanů, zvláště těch, kteří žili v habsburské<br />
monarchii. Pod vlivem Herderových romantických názorů<br />
na Slovany, Kolárových idejí o těsné slovanské spolupráci<br />
a podobných úvah početní Slované monarchie viděli právě<br />
ve všeslovanské ideji a na ní založeném hnutí větší naději<br />
na „spravedlivější“ postavení v „austroslavistické“ monarchii.<br />
Ve druhé polovině 19. století byli Češi jako slovanští „bratři“<br />
z předlitavské poloviny monarchie nejoblíbenějšími „spojenci“<br />
Slovinců. Z různých důvodů často postupovali po vzájemné<br />
dohodě (Chorvati jako nejbližší sousedé žili v uherské<br />
polovině říše, podmínky pro užší politickou spolupráci proto<br />
byly velmi složité). Na tomto základě se rozvíjela bohatá<br />
kulturní, spolková, politická a hospodářská spolupráce. Již<br />
v 60. letech 19. století pronikla na slovinské území pražská<br />
pojišťovna Slávie, v roce 1900 byla s kapitálem silné české<br />
Živnostenské banky založena Lublaňská kreditní banka<br />
(Ljubljanska kreditna banka), ústav, který významně ovlivnil<br />
slovinský hospodářský rozvoj.<br />
Dobrá hospodářská spolupráce, poznamenaná hlavně<br />
českým ekonomickým pronikáním na slovinské území, probíhala<br />
souběžně s česko-slovinskou politickou spoluprací,<br />
mimo jiné i na blyštivém a kluzkém vídeňském parketu.<br />
V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že česká národní<br />
argumentace spočívala na historickém právu, slovinská pak<br />
na přirozeném právu požadavku sjednoceného Slovinska.<br />
Právě posledně uvedená skutečnost, podpořená větší hospodářskou<br />
a politickou silou Čechů, byla důvodem mnohých<br />
konfliktů a vzájemných výčitek. Protichůdná národně-politická<br />
stanoviska obou národů však překrýval společný pocit<br />
národního ohrožení.<br />
Po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918 vztahy mezi<br />
oběma národy přerostly v mezistátní dialog mezi nástupnickými<br />
státy Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávií)<br />
a Československou republikou. Česko-slovinské poměry získaly<br />
novou dimenzi ve změněném mezinárodním a nacionálním<br />
prostředí. Nastala doba nového vymezení zastávaných<br />
stanovisek, což vytvářelo nový kontext a podoby vzájemné<br />
spolupráce, a také obapolného vnímání. V ovzduší těsných<br />
spojeneckých vztahů mezi Jugoslávií a Československem<br />
se prohlubovaly a rozšiřovaly také česko-slovinské vztahy,<br />
které nezkalilo ani zahraničněpolitické vzdalování obou států<br />
ve druhé polovině 30. let ani stále otevřenější zříkání se spojenecké<br />
Prahy v Bělehradě. Vztahy mezi Čechy a Slovinci se<br />
udržely a pokračovaly i po druhé světové válce. Ty jsou dnes<br />
z komparativního hlediska zvláště zajímavé, a to pro odlišné<br />
směřování a povahu obou společenských uspořádání charakterizovaných<br />
jako „socialistická“.<br />
Od řešení projektu se odvíjí vydání publikace „Češi a Slovinci<br />
v moderní době“, viz obr.<br />
Její struktura vychází ze tří klasických spojení (politika,<br />
hospodářství, společnost a kultura), uvnitř každého oddílu<br />
jsou kapitoly řazeny z chronologického a případně obsahového<br />
hlediska. Spektrum zvolených témat je široké, jejich zpracování<br />
je problémově zaměřené na vyhledávání a analýzu<br />
styčných bodů. Každá kapitola představuje jeden nový kamének<br />
v historické mozaice česko-slovinských vztahů, nové<br />
poznání o Češích a Slovincích v době moderny, v čase, kdy<br />
se politicky formovaly oba národy. Přejeme si, aby kniha pomohla<br />
k poznání a porozumění kořenům vztahů mezi oběma<br />
národy.<br />
Kniha bude vystavena v rámci INOVACE <strong>2010</strong>, Týden výzkumu,<br />
vývoje a inovací v ČR na již 17. mezinárodním veletrhu<br />
invencí a inovací na Novotného lávce 5, Praha 1, ve dnech<br />
30. 11. – 3. 12. <strong>2010</strong>.<br />
Členové projektu by závěrem rádi připomněli známou<br />
a přesto nezřídka opomíjenou zkušenost, že výzkum v archivech<br />
a knihovnách a bezprostřední dialog odborníků sotva<br />
mohou být zcela nahrazeny elektronickými médii, a že projekty<br />
typu Kontakt realizované za relativně malé fi nanční<br />
prostředky, v daném případě 56 000 Kč, mají v rozvoji vědy<br />
nezastupitelný význam.<br />
Představený projekt nastartoval dlouhodobou spolupráci<br />
participujících pracovišť a vyjadřuje i zájem celé řady odborníků<br />
společenských věd, kteří vkládají do dialogu řadu nových<br />
podnětů. V našem případě se kolem úzkého týmu čtyř<br />
historiků na každé straně soustředil širší okruh kompetentních<br />
znalců, jejichž počet dosáhl dvou desítek, okruh znalců,<br />
jenž byl schopen nepřehlédnutelným způsobem komplementovat<br />
základní studie týmových řešitelů projektu. Za zvláště<br />
pozitivní považujeme skutečnost, že se jedná v podstatné<br />
části o mladé badatele, bývalé a současné doktorandy UK<br />
FF. Ti se stali v navazujícím projektu nedílnou součástí pracovního<br />
týmu.<br />
příloha ip&tt 4/<strong>2010</strong> – transfer technologií<br />
VII
Change language