You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Rada pro výzkum,<br />
vývoj a inovace<br />
Rada se v záí a íjnu <strong>2010</strong> sešla<br />
na tech zasedáních. Dne 17. záí <strong>2010</strong> se<br />
uskutenilo mimoádné zasedání Rady, vnované<br />
návrhu zákona o státním rozpotu<br />
R na r. 2011 a stedndobému výhledu<br />
na léta 2012 a 2013. Výstupem bylo Stanovisko<br />
Rady, které je spolen s podrobným<br />
zápisem zveejnno na webu Rady<br />
(www.vyzkum.cz). Stanovisko Rady bylo<br />
jedním z podklad pro jednání vlády dne<br />
22. záí <strong>2010</strong> k návrhu tohoto zákona. Výsledné<br />
usnesení Rady je uvedeno na jejím<br />
webu v ásti státní rozpoet na rok 2011.<br />
Na tomto zasedání Rada rovnž ešila stav<br />
pípravy operaního programu Výzkum<br />
a vývoj pro inovace.<br />
Na svém 257. zasedání dne 24. záí<br />
Rada pijala usnesení k dosavadnímu postupu<br />
pi zaazování nov navržených subjekt<br />
na seznam výzkumných organizací<br />
pro hodnocení výsledk, na jehož základ<br />
je poskytována institucionální podpora<br />
na dlouhodobý koncepní rozvoj organizace.<br />
Dále Rada zvolila kandidáta na Národní<br />
cenu vlády eská hlava – prof. RNDr. Jana<br />
Svobodu, DrSc. A zvolila leny Bioetické komise.<br />
Rada rovnž jmenovala své zpravodaje<br />
pro jednotlivé úkoly Rady.<br />
Na svém 258. zasedání dne 22. íjna<br />
Rada jednala o plnní programového prohlášení<br />
vlády a o postupu pípravy návrhu<br />
státního rozpotu na výzkum, vývoj a inovace<br />
na r. 2012. Pokraovala v jednání o stavu<br />
pípravy operaního programu Výzkum<br />
a vývoj pro inovace, schválila Analýzu stavu<br />
výzkumu, vývoje a inovací v eské republice<br />
a jejich srovnání se zahraniím v roce<br />
<strong>2010</strong> a Zprávy o innosti Rady a jejich poradních<br />
orgán a materiál (zahrnující i GA<br />
R a TA R) pro jednání vlády.<br />
P. Š<br />
Slavnostní zahájení<br />
akademického roku <strong>2010</strong>/2011<br />
vysokých škol R<br />
Projev pedsedy<br />
eské konference rektor<br />
Vážený pane pedsedo vlády, páni ministi,<br />
pane rektore, milé kolegyn, milí kolegové,<br />
dámy a pánové,<br />
jsem potšen, že Vás mohu jménem eské<br />
konference rektor pozdravit pi píležitosti<br />
slavnostního zahájení akademického<br />
roku na eských vysokých školách.<br />
Pes slavnostní charakter dnešní akce by<br />
nebylo správné, kdybychom zcela odhlédli<br />
od asu a místa dnešního shromáždní. Setkáváme<br />
se na pelomu léta a podzimu a to<br />
je každoron situace, kdy se vysoké školy<br />
snaží za velmi nedstojných podmínek –<br />
prostednictvím jednání vedení KR s vládou<br />
– dosáhnout alespo njaké rozpotové<br />
jistoty, aby mohly nancovat innosti,<br />
které již realizují. Je to stále stejné, protože<br />
v eské republice nemáme jinde obvyklý<br />
systém dlouhodobého nancování vysokých<br />
škol. Letos je nicmén, jak všichni víte,<br />
situace dramatitjší než jindy, protože navrhované<br />
rozpotové škrty už bezprostedn<br />
ohrožují fungování vysokých škol, mají<br />
plošný dopad a vedly by ke snížení kvality<br />
celého systému terciárního vzdlávání. Nemžeme<br />
však odhlédnout ani od místa, kde<br />
se setkáváme. Aféra Právnické fakulty Západoeské<br />
univerzity na dlouho poškodila<br />
povst této vysoké školy a oslabila dvru<br />
veejnosti ve vysoké školy jako celek. S jejími<br />
následky se budeme všichni ješt njakou<br />
dobu vyrovnávat.<br />
Místo a as dnešního slavnostního<br />
shromáždní by nás tedy mly vést<br />
k uvažování o odpovdnosti: na jedné<br />
stran o odpovdnosti státu za rozvoj<br />
vzdlanosti a vdy a na stran druhé<br />
o odpovdnosti vysokých škol vi spolenosti.<br />
Ale nebojte se, nemám v úmyslu<br />
zde rozebírat obtíže eského vysokého<br />
školství. Rád bych spíše naše problémy<br />
zasadil do obecnjšího rámce a pipomenul<br />
nkteré základní prvky debaty o vysokých<br />
školách, která se nyní vede v zahranií a jíž<br />
kupodivu u nás pi vytváení nejroztodivnjších<br />
reformních nápad vnujeme jen malou<br />
pozornost.<br />
Nedávno jsem ve Frankfurter Allgemeine<br />
Zeitung etl lánek, který se zabýval situací<br />
na nmeckých vysokých školách a jejich perspektivou:<br />
mluvilo se tam o peplnných posluchárnách<br />
(v Nmecku se pro to používá<br />
slogan Masse statt Klasse), a souasn o boji<br />
o studenty vzhledem ke slabším populaním<br />
roníkm, o tom, jak jsou univerzity chronicky<br />
pod nancovány a jak horen hledají<br />
jiné zdroje nanních prostedk, o složitém<br />
budování most mezi vysokými školami<br />
a hospodáskými subjekty a také o tom, jak<br />
univerzity musejí rozvíjet inovativní myšlení,<br />
vzhledem k výzvám, které je ekají. Mnohé<br />
z toho známe i od nás. lánek, jenž byl píznan<br />
nazván Was nun, Herr Humboldt<br />
(Co te, pane Humboldte), konil poukazem<br />
na to, že univerzity se nemají nov uit<br />
jen spolupráci mezi vdou a hospodáskou<br />
sférou, ale že se pedevším budou muset<br />
znovu uit spolupracovat se svými studenty,<br />
protože to je stále jejich hlavním úkolem.<br />
Odkaz na Wilhelma von Humboldta v názvu<br />
lánku nebyl náhodný. Nmecký uenec<br />
a státník formuloval a ásten uskutenil<br />
moderní ideu univerzity, podle níž<br />
se rozvíjely vysoké školy v minulých dvou<br />
stoletích. Ješt ped deseti lety se nicmén<br />
vilo, že humboldtovské pojetí univerzity<br />
bylo na konci 20. století de nitivn pekonáno.<br />
Symbolem tohoto pesvdení bylo<br />
funkcionalistické pojetí úlohy vysokých škol,<br />
formulování jejich povinnosti zodpovídat se<br />
z každé innosti a pispívat k performativit<br />
spoleenského systému – jak to asi nejvýstižnji<br />
vyjádil lozof Jean Francois Lyotard<br />
v sedmdesátých letech minulého století.<br />
Dnes se však pední myslitelé i praktici zabývající<br />
se problematikou vysokého školství<br />
znovu k humboldtovým myšlenkám vracejí,<br />
nejen jako k obecn platným, ale i jako k návodu,<br />
jak si poradit se souasnými úkoly terciárního<br />
vzdlávání.<br />
Pipomeme si, že jednou ze základních<br />
humboldtových tezí je „Einheit von Forschung<br />
und Lehre“, jednota výzkumu a výuky,<br />
jež zahrnuje nkolik aspekt. Humboldt<br />
byl pesvden, že univerzita musí neustále<br />
propojovat výuku s výzkumem, a že jsou to<br />
hlavn vysoké školy, které posunují vdecké<br />
poznání kupedu. Proto se stavl proti vyle-<br />
ování vdy do jiných institucí (nap. pruské<br />
akademie vd) a dsledn trval na tom, že<br />
univerzita nemá jen uit, ale má pímo zapojovat<br />
studenty do výzkumné práce. Uitelé<br />
tu podle Humboldta nejsou jen pro studenty,<br />
ale ob skupiny, tedy uitelé i studenti, jsou<br />
na univerzit kvli poznání a vd. Velmi<br />
souasn zní také jeho požadavek, že je<br />
povinností vysokoškolského uitele, pokud<br />
k nmu dobí studenti nepijdou sami, je vyhledávat.<br />
Nemén dležité zásady formuloval<br />
Humboldt i pokud jde o vztah univerzit<br />
a státu. Zdrazoval autonomii vysokých<br />
škol a tvrdil, že stát nemá univerzity ídit ani<br />
po univerzitách chtít nic bezprostedního,<br />
ale má jim vytvoit podmínky pro samostatné<br />
rozhodování o svých aktivitách. Zastával<br />
názor, že díky této svobod budou univerzity<br />
i prakticky užitenjší. Humboldt byl také<br />
pesvden o nutnosti takového nanního<br />
zabezpeení univerzit, které by bylo dlouhodobé<br />
a nebylo závislé na momentální<br />
politické situaci. Humboldt však nehlásal<br />
jen dalekosáhlou autonomii a povinnost státu<br />
vysoké školy zabezpeit, ale prosazoval<br />
i uritou kontrolní roli státu, nap. v otázce<br />
jmenování profesor apod.<br />
S odkazem na Humboldta se dnes znovu<br />
rozšiuje pesvdení, že kvalita zem jako<br />
centra výzkumu a inovací nezávisí primárn<br />
na struktue výzkumných institucí i na vazbách<br />
mezi vysokými školami a prmyslem,<br />
ale na tom, jaké je pro budoucí výzkumníky<br />
vytvoeno studijní prostedí. Tento názor<br />
nezpochybuje význam profesního bakaláského<br />
vzdlávání, ale íká, že univerzity<br />
se musejí i nadále, možná intenzivnji než<br />
díve, vedle masového vzdlávání soustedit<br />
na výchovu elity, na pípravu vdc,<br />
a že úspch státu závisí na tom, jaké<br />
k tomu mají univerzity podmínky. Gerhard<br />
Casper nedávno ekl: „Univerzity jsou drahé,<br />
ale pokud se nkdo rozhodne, že práv<br />
v této oblasti uspoí na investicích, iní<br />
4/<strong>2010</strong> 25
Change language