4/2010 - AIP ÄR

More documents

Recommendations

Info

INOVACE 2010 posedmnácté Pavel Švejda Asociace inovaního podnikání R V letošním roce poádá Asociace inovaního podnikání R (AIP R) ve spolupráci se svými tuzemskými a zahraniními leny a partnery a pod záštitou pedsedy vlády eské republiky Petra Ne- ase posedmnácté INOVACE 2010, Týden výzkumu, vývoje a inovací v R. V souladu s tradicí, založenou v roce 1994, se jedná o nejvýznamnjší mezinárodní akci v oblasti inovaního podnikání v R. Jejím hlavním cílem je zhodnotit dosažené výsledky v oblasti inovaního podnikání, transferu technologií a vdeckotechnických park za období od INOVACE 2009. AIP R plní úlohu nevládní organizace pro výše uvedené oblasti, od letošního roku je rovnž výzkumnou organizací, obanským sdružením, které plní Rámec spoleenství pro oblast VaVaI. INOVACE 2010, Týden výzkumu, vývoje a inovací v R má ti obsahové ásti: – 17. mezinárodní sympozium – 17. mezinárodní veletrh invencí a inovací – 15. roník soutže o Cenu Inovace roku 2010 V rámci mezinárodního sympozia jsou v rámci úvodní plenární sekce a dalších pti odborných sekcí zaazeny pednášky pedních tuzemských a zahraniních odborník o Systému inovaního podnikání v R, formách podpory oblasti VaVaI v R a v zahranií, o dosažených výsledcích EEN, o programech mezinárodní vdeckotechnické spolupráce KONTAKT, INGO, EUREKA a Eurostars a projektech v rámci tchto program. Nov jsou zaazeny prezentace vybraných projekt PROINCOR, InnoSkills a Faster , FREE a Den technologických platforem. V úvodním vystoupení zhodnotím plnní hlavních úkol AIP R v tuzemsku a v zahranií za období od prosince 2009, kdy se konala INOVACE 2009. V rámci mezinárodního veletrhu invencí a inovací budou prezentovány tuzemské a zahraniní výsledky VaVaI v souladu se zamením výstavních sekcí. Zde budou rovnž prezentovány inovaní produkty, pihlášené v rámci 15. roníku soutže o Cenu Inovace roku 2010. Souástí vernisáže výstavní ásti INOVACE 2010 bude v úterý 30. 11. 2010 v 16 hodin kest CD ROM Technologický pro l R, verze 11 a kest publikace Inovace a technologie v rozvoji region. V závru vernisáže, spojené s prezentací výstavních stánk a ped setkáním tuzemských a zahraniních úastník INOVACE 2010, vystoupí komorní pvecký sbor Vocalica. Soutž o Cenu Inovace roku 2010 ve svém 15. roníku jednoznan dospla k tomu, že inovaní produkty (výrobky, postupy, služby) je poteba zaadit mezi výsledky VaVaI a vykazovat je v rámci RIV. Pihlášené inovaní produkty budou prezentovány spolu s pedáním ocenní úspšným inovaním produkt v jednacím sále Senátu Parlamentu R ve Valdštejnském paláci, Praha 1. Informace o INOVACE 2010 jsou umístny na www.aipcr.cz,k pípadným dotazm mžete využít Diskusní fórum na stejné webové stránce. Vím, že se letošní sedmnáctá INOVACE 2010 stane jedním z nejúspšnjších Týdn výzkumu, vývoje a inovací v R Reformy, koncepce a politiky výzkumu, vývoje a inovací Marek Blažka Reformy (zmny, transformace atd.) V uplynulých sedmi letech byl každým rokem pijat nejmén jeden (v nkterých letech i více) zásadní koncepní dokument pro oblast výzkumu, vývoje a inovací v eské republice. Z tch hlavních to byly: – Národní politika výzkumu a vývoje R na léta 2004-2008 (leden 2004, v ervnu 2005 a únoru 2006 výrazn aktualizována), – Národní inovaní politika R na léta 2005-2010 (ervenec 2005), – Strategie hospodáského rstu R (listopad 2005), – Projekt VIVAT – Vda, Inovace, Výzkum, Aplikace a Technologie (listopad 2007), – Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v eské republice (bezen 2008), – Národní politika výzkumu, vývoje a inovací R na léta 2009 – 2015 (erven 2009). Tento pehled by samozejm bylo možné dále rozšiovat – od materiál, kterými eská republika reagovala na evropské dokumenty (od Lisabonské strategie až po Evropu 2020), až po další obecn platné materiály, které se také týkají výzkumu a vývoje – nap. Východiska z krize (únor 2010). Stejn tak je možné jít dále do minulosti, tento trend není jen výsadou posledních sedmi let. Už z tohoto krátkého pehledu je zejmé, že „nco je špatn“ – každý rok pijímat novou koncepci (politiku, reformu atd. – jinými slovy si íci „jak dále“) a to s platností na pt až sedm let, je pinejmenším ponkud neobvyklé. V em je problém Domnívám se, že nejde o jeden problém, ale že je jich nejmén pt: Zadání První „kámen úrazu“ ady koncepcí vzniká už pi jejich zadání – v dob, která na jejich zpracování je. Ve vtšin pípad šlo o jednorázové akce trvající nkolik týdn, v lepším pípad msíc. Relativn nejmén problém vyvolaly tam, kde koncepce mohly vyjít z dlouhodobjších prací (nap. Zelená, Bílá a Modrá kniha výzkumu, vývoje a inovací v R z r. 2008, http://www.vyzkum.cz). Jinými slovy pokud se nebudeme koncepními dokumenty zabývat kontinuáln jako v jiných zemích, pokud nebude pro jejich pípravu dostatek relevantních analýz a podklad, pokud nebudou diskutovány ped jejich schválením (ale až pi vlastní zmn realizující koncepci) atd., tak je budeme muset stále pedlávat. Ješt vtším problémem jsou zadání, která jsou asto tak limitována, že je pomrn jasné pedem, jak skoní. Typickým píkladem jsou inovace a jejich propojení s výzkumem a vývojem. Pokud bude rozpoet výzkumu, vývoje a inovací jen o výzkumu a vývoji (a do inovací z nj pjde mén než 2 %), pak tomu bude ádov odpovídat i výsledek – minimální transfer poznatk státem podporovaného výzkumu do praxe. Zatímco první polovina principu „Vda dlá z penz znalosti, inovace dlají ze znalostí peníze“ v R obrazn eeno kulhá, druhá je beznohá. Podstatné vs. podružné cíle Koncepní materiály obsahují vše, klíové vci spolen s mén dležitými (až s podružnými detaily). Že koncepce, má-li platit na pt a více let, nemohou jít do detail je pomrn jasné. A už je ale koncepce obecnjší nebo podrobnjší, musí mít její cíle hierarchickou strukturu, musí být stanoveno, které jsou hlavní, které podstatné a které podružné cíle. V opaném pípad dochází pi pokusu o naplnní koncepce ke koniktu jednotlivých cíl. Nap. prvním principem Reformy 2008 bylo „Co nejvtší zjednodušení struktury systému státní podpory VaV, snížení potu rozpotových kapitol a snížení administrativní zátže.“ Systém hodnocení výzkumných organizací založený na výsledcích a jejich bodování (tzv. „kafemlejnek“ mnící dosavadní systém výzkumných zámr) byl jen jedním z dsledk uplatnní tohoto principu. Zmna kafemlejnku podle programového prohlášení vlády („Vláda zavede systém hodnocení pracoviš výzkumu a vývoje (VaV), který nahradí stávající institucionální nancování za výsledky v Rejstíku informací o výsledcích (RIVu) kombinací kvantitativního a kvalitativního 2 4/2010
hodnocení s výrazným zapojením zahraniních expert.“) bude vyžadovat ádov (o nkolik ád) více prostedk, úedník (vznikne nco jako „Úad pro hodnocení“) i asu a práce vdc a výzkumník. Prosadit v dob nanních i personálních restrikcí nový systém bude dosti obtížné a bude vyžadovat objektivní srovnání pedností a nedostatk obou zpsob hodnocení (tzv. hodnocení dopad regulace – RIA). Priority a excelence Zem velikosti R ale nemže ešit vše, na obecné poteb priorit se proto všichni shodnou. Ve chvíli, kdy daný obor (nebo ást výzkumu atd.) nemá být prioritou a má dostat mén penz, je po shod. To, že prioritou nemže být vše, je sice teoreticky jasné – ím mén bude priorit, tím více budou moci být tyto priority preferovány a souasn tím mén se budou muset uskrovnit ostatní, neprioritní obory (ásti výzkumu atd.). A v tom je opakovaný problém všech koncepcí – priorit je moc (90 % celého výzkumu je prioritou) a každá pak dostane tak málo penz navíc, že to ani nezaznamená. Podobný problém je se slovem „excelence“. Vyskytuje se v každé koncepci, ale v praxi mnoho neznamená, nap. jako centra excelence jsou oznaovány jednotlivé laboratoe i obrovské výzkumné infrastruktury. Stejné píklady lze najít i v jiných oblastech výzkumu a vývoje (parky s rznými pívlastky). Obecn by se (nejen) tento problém dal oznait jako inace pojm a najít takový, který nebyl použit a zprofanován je skuten „koncepní problém“. Nedotažené „reformy“ Dalším vážným problémem je to, že se reformy z ady dvod vyhýbají ešení klíových problém. Pokud pro ilustraci vezmeme jeden z cíl Reformy 2008 – snížit poet rozpotových kapitol, pak vlastní poet byl snížen (na polovinu). Pokud se ale podíváme na to, kterých kapitol se toto snížení nann dotklo, pak šlo o snížení o 3,88 % výdaj na VaV (šlo o nejmenší kapitoly). V uplynulých patnácti letech byla navržena ada výrazn efektivnjších systém státní podpory, než je ten stávající (od „ministerstva pro výzkum a vysoké školy“ až po „autoritu“). Jejich spoleným problémem je ale co se „zbytky“ jednotlivých resort (po vylenní VaV), jak mají jednotlivá ministerstva ovlivovat rozvoj jednotlivých odvtví, když by nemla v ruce jeden z klíových nástroj – výzkum, vývoj a inovace atd. Peníze jsou až na prvním míst Konen pátá skupina problém souvisí s nancováním (státní podporou) výzkumu, vývoje a inovací. To je spolený jmenovatel („spolený mšec“), který spojuje všechny ásti této oblasti a o který jde až na prvním míst. Základní charakteristikou tohoto systému je pitom jeho setrvanost. Pokud je pijata nová koncepce na úrovni R (viz úvod), program, který ji v nkteré ásti realizuje, zane za ti až tyi roky a trvá pt až sedm let. Jedním z problém, který pijímáním nových a nových koncepcí vzniká je, že je paraleln - nancována ada program a dalších aktivit VaV vzniklých na výrazn jiných principech. A pi frekvenci pijímání nových koncepcí už došly peníze, v souasné dob jsou závazky (vyplývající z rzných koncepcí) o cca 2 mld. K/r vyšší než je státní rozpoet na VaV. Poznat v tomto systému, co je dsledkem eho, co se osvd- ilo a co ne, je pomrn obtížné. Na druhé stran pes všechny problémy (asto z rzných dvod zveliované) se pomalu ale pece eská vda a výzkum pibližují vysplým zemím. Ve zmínných koncepcích ale už zaíná být nedostatek myšlenek, které bylo možné uskutenit s malými kon ikty a kompromisy. Je naase (už vzhledem k nanní situaci) zaít ešit ty problémy, které adu let byly odkládány a které tuto zemi díve i pozdji neminou. V tomto se eská vda a výzkum neliší od jiných oblastí. R a její praxe v oblasti VaVaI, svtové trendy Karel Šperlink Asociace inovaního podnikání R Souasná vláda chce být vládou reformní, a proto by mla být prvou vládou eské republiky, která pipraví a pedevším zrealizuje tolik potebnou reformu výzkumu, vývoje a inovací v R, po jejíž realizaci by systém a struktury VaVaI mly odpovídat vysplým zemím svta. Všechny pedchozí vlády se sice k tomuto úkolu hlásily, ale skutenost byla zcela jiná. V prbhu uplynulých sedmnácti let byla pipravena ada dokument-zásady, politiky, které mly v principu dobré a v podstat všemi odsouhlasené zámry, chybla pouze malikost-uvedení tchto cíl do praxe. Neustálé oddalování tak vedlo k tomu, že souasný systém státní podpory VaVaI zdaleka neodpovídá optimálnímu stavu a naopak povede v krátké budoucnosti k tém neešitelným problémm ve nancování. O tchto problémech píši, dávám rozhovory a pednáším již od r. 1992, kdy jsem se poprvé zú- astnil práce v poradním orgánu vlády R, vedeným místopedsedou eské vlády A. Baudyšem, kterému tehdy dlal poradce souasný ministr nancí M. Kalousek. Nepovažuji za nutné dlat rekapitulaci všeho, k emuž také není prostor, uvedu pouze jeden píklad. eská republika byla v r. 2005 jednou z mála lenských zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která nemla o ciální, vládou nebo parlamentem schválený dokument o státní podpoe inovací. Národní inovaní politika byla schválena v r. 2005 -usnesením vlády ze dne 7. 7. 2005 . 851. Usnesením vlády z 26. 3. 2008 . 287 byla schválena Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v R. Celkem bylo uloženo 18 úkol, které byly vesms splnny. Pesto není souasná skutenost optimální. V em je tedy problém. Podle mne tkví v tom, že se stále postupuje tak „aby se vlk nažral a koza zstala celá“ (omlouvám se za tento pímr, který ale považuji za zcela výstižný). Jak by se tedy mlo postupovat. Souasná vláda chce být vládou reformní a nemla by reformy omezit pouze na vybrané, i když zásadní problémy. Mla by zaít s de nicí cílového stavu, kterým by v prvé ad mla být reforma státních orgán a institucí. K tomuto kroku se neodhodlaly žádné pedchozí vlády, což také souviselo se situací v Parlamentu. Konen by ml být vypracován nový kompetenní zákon, který by ml nahradit zákon ze šedesátých let, nesíslnkrát doplovaný resp. novelizovaný. Tomuto státu pece musí dostaovat deset rezort, kdy by se nap. slouily MPO a MMR pod novým ministerstvem hospodáství, rezorty MO a MV, MPSV a MZ, MK a MŠ apod. Souasn by mlo vzniknout ministerstvo pro vysoké školy a vdu, pod které by spadaly VŠ, AV R a GA R (se samostatnými rozpotovými kapitolami) a které by mlo, spolen s ministerstvem hospodáství (pod které by spadala se samostatným rozpotem TA R), garantovat podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Práv v této oblasti, pes veškerou snahu pracovník MŠMT, panuje znaná roztíštnost a R nemá adekvátní partnery vi aktivitám EU, OECD apod. Samozejm s tím souvisí i zákon o veejné služb, kterého se stále bojíme a který perfektn funguje nap. ve Finsku. Podklad pro pípravu takové reformy, pedevším pro oblast VaVaI, je dostatek a to jak ve form analýz, tak studií. Jen s tím konen zaít, nebát se a nesnažit se vyhovt všem. Je jasné, že se nejedná o snadný proces a proto by se mlo zaít po ástech. Pro oblast VaVaI musí dojít k rekonstrukci poradního orgánu, kterým je Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Souasné složení a pedevším práce neodpovídají potebám spolenosti. To pece není Rada pro vdu, za což je asto úelov zamována. Její chování je v uritém rozporu se souasnými prioritami vysplých stát svta, ke kterým chceme také patit. Ve svt se klade prvoadá pozornost podpoe inovací, které musí být motorem rstu a garantem rstu konkurenceschopnosti celé ekonomiky a tedy i spolenosti. Proto by také strategie hospodáského rstu, která by mla být vypracovaná v prvém tvrtletí píštího roku, dle slibu premiéra Nease na Snmu SP R v Brn, mla mít podporu inovací jako nezpochybnitelnou prioritu. S tím také souvisí píprava nové politiky výzkumu, vývoje a inovací. Je teba jasn vymezit roli a navazující státní podporu všech struktur a aktivit pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Zcela odmítám názory, že stát musí podporovat pouze základní výzkum, které se razily poátkem devadesátých let a které se opt oprašují. Nikdo nezpochybuje význam základního i vyhledávacího výzkumu, otázkou je jeho prospšnost pro naše, eské, realizaní zázemí. Dalším dležitým 4/2010 3
Page 3: íslo 4/2010 Roník XVIII OBSAH VYD
Page 7 and 8: Technická úrove V souvislosti s h
Page 9 and 10: Graf - Poet projekt s eskou úastí
Page 11 and 12: ACM / Association for Computing Mac
Page 13 and 14: • Proces výcviku. • Hodnocení
Page 15 and 16: Mkké faktory 5 bod Plný servis ob
Page 17 and 18: ozdíl mezi úrovní rozvoje region
Page 19 and 20: Výbor 21. 9. 2010 Jednání ídil
Page 21 and 22: Podmínky pro úastníky a zajišov
Page 23 and 24: Tuto innost provádí i na evropsk
Page 25 and 26: Výchova expert pilotního projektu
Page 27 and 28: Rada pro výzkum, vývoj a inovace
Page 29 and 30: uvažovat o vícezdrojovém nancov
Page 31 and 32: Projekt CLUSTERS - CORD STATE SE I
Page 33 and 34: i strukturální programy EU. Postu
Page 35 and 36: Studium MCI v R Vývoj, realizace a
Page 37 and 38: V rámci odborného programu konfer
Page 39 and 40: V souvislosti se zkušeností pi po
Page 41 and 42: Ondej Tyc, STROJÍRNA TYC s.r.o. se
Page 43 and 44: spojuje významnou obchodní a prmy
Page 45: krize na Ameriku (ostatn tam také
Page 48 and 49: UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Un
Page 50: CONTENTS IP & TT 4/2010 INHALT IP &
Page 53 and 54: Příloha čísla 4/2010 TRANSFER T
Page 55 and 56:
Program Eurostars www.eurostars-eur
Page 57 and 58:
kultur, ale rovněž metody popisuj
Page 59 and 60:
a Ústav hospodářských a sociál
Page 61 and 62:
INOVACE ROKU 2011 Registrační pop
Page 63 and 64:
příloha ip&tt 4/2010 - transfer t
show all

4/2010 - AIP ÄR

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

4/2010 - AIP ÄR