You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tím implicitn rozhodnutí nevytvoit v dané<br />
zemi kvalitní vdu.“ Pipomínám, že Casper<br />
není žádný „ruku natahující“ nepraktický<br />
akademik, ale dlouholetý úspšný prezident<br />
Stanfordovy univerzity, tedy nejlepší<br />
soukromé vysoké školy na svt. A Casper<br />
taky, s odkazem na Humboldta, napsal,<br />
že v Evrop jen velmi povrchn a špatn<br />
rozumíme americké diskusi o transferu<br />
technologií. Ve Spojených státech, zdraz-<br />
uje Casper, v podstat nikdo nepochybuje<br />
o tom, že nejdležitjší transfer znalostí<br />
a technologií realizují univerzity tím, že „vychovávají<br />
špikové studenty, kteí pozdji<br />
zaujímají vedoucí role v prmyslu, hospodáství<br />
a veejné služb“.<br />
Z této mezinárodní debaty vyplývá, že<br />
vysoké školy jsou stále více považovány<br />
za klíovou instituci pro rozvoj národní<br />
prosperity. Vzrstá pesvdení,<br />
že nejlepší model je ten, kdy vysoké školy<br />
mají vysokou míru autonomie, pi níž si<br />
stát ponechává urité kontrolní nástroje, ale<br />
neuruje konkrétní cíle rozvoje škol. Veejné<br />
univerzity mají být dlouhodob stabiln<br />
nann zabezpeeny pro svoje základní<br />
poslání a stát má vytvoit takové podmínky,<br />
aby všechny vysoké školy mohly v soutži<br />
získávat další prostedky jak z veejných,<br />
tak soukromých zdroj. Vysoké školy mají<br />
plnit širokou vzdlávací funkci, vetn profesního<br />
vzdlávání a umožnní masového<br />
pístupu k vysokoškolskému vzdlávání,<br />
ale souasn musejí zstat místem výchovy<br />
elity, alespo ty vysoké školy, které<br />
jsou univerzitami. Mají být klíovou institucí<br />
výzkumu a mají pro to mít strukturální podmínky.<br />
Vysoké školy sice mohou plnit tzv.<br />
„tetí“ a jiné role, ale nesmjí oslabit svj<br />
základní, jakoby „nepraktický“ obecný úel<br />
a jejich význam nemá být pomován krátkodobými<br />
politickými a ekonomickými zájmy.<br />
Dležité je, že vysoké školy nemají být<br />
cílem bezprostedních státních zásah, ale<br />
na druhé stran mají být vystaveny soutži:<br />
o studenty, o projekty, o vdce, o nance.<br />
Tedy shrnuto: široká autonomie, rozumná<br />
diverzi kace a soutžní prostedí, to jsou<br />
hesla, podle kterých se dnes utváí kvalitní<br />
systémy terciárního vzdlávání. Myslím, že<br />
mnohé z toho bychom mli zohlednit i pi<br />
našich úvahách.<br />
Ped nkolika týdny pi své návštv Velké<br />
Británie prohlásil papež Benedikt XVI.,<br />
který se mimochodem loni setkal i s eskou<br />
akademickou obcí, za blahoslaveného kardinála<br />
Johna H. Newmana, anglikánského<br />
a posléze katolického teologa a lozofa, který<br />
mimo jiné psobil na oxfordské univerzit<br />
a také jako rektor irské katolické univerzity<br />
v Dublinu. Newman je v debatách o vysokých<br />
školách v posledních letech asto pipomínán<br />
díky svému spisu Idea univerzity<br />
(The Idea of a University) z roku 1852. Newman<br />
už na prahu prmyslového vku tvrdil,<br />
že hodnota univerzity nespoívá v jejím<br />
sociálním a ekonomickém užitku. Vdní,<br />
znalosti totiž nejsou nástrojem k dosažení<br />
„neho“, íkal Newman, je to „úel sám<br />
o sob“. Vzdlání je píprava k vdní a dležitou<br />
úlohou univerzity je vštípit studentm<br />
ideál vzdlanosti. Univerzita musí ukázat<br />
studentm, že vdomosti nejsou ním, co<br />
leží nkde mimo n. Knowledge is a habit,<br />
vdní je zvyk, obyej a je to osobní majetek.<br />
A kultivovat tento zvyk, zvyk vzdlávat se<br />
a vidt ve znalostech hodnotu, je prvoadou<br />
úlohou univerzity.<br />
Tak nám všem do nového akademického<br />
roku peji, abychom na to nezapomnli<br />
a vnovali se pedevším svým student,<br />
kterým máme pedávat poznání,<br />
s nimiž spolen máme pstovat vdu,<br />
a kteí jsou také nositeli budoucího vdní<br />
a tedy i bohatství naší spolenosti.<br />
Petr Fiala<br />
pedseda eské konference rektor<br />
East-West Business Fórum <strong>2010</strong><br />
Více než 70 odborník z 10 zemí se zú-<br />
astnilo 2. roníku podnikatelského East-<br />
West Business Fóra. Ve tvrtek 16. záí<br />
<strong>2010</strong> ho na brnnském výstavišti v rámci<br />
52. Mezinárodního strojírenského veletrhu<br />
uspoádala Mezinárodní obchodní komora<br />
v eské Republice (ICC R). Akce se<br />
i tento rok zamila na potenciální exportéry<br />
a investory, kteí plánují vstup na zahraniní<br />
trhy. Exportní a investiní píležitosti<br />
prezentovali zejména zástupci zahraniních<br />
ambasád v R. Partnery East-West Business<br />
Fóra <strong>2010</strong> byly Ministerstvo prmyslu<br />
a obchodu R, agentura pro podporu podnikání<br />
a investic CzechInvest, EGAP, EB<br />
a Komerní banka.<br />
Prof. Ing. Michal Mejstík, CSc., len<br />
NERVu a kandidát na nového pedsedu<br />
ICC R (byl zvolen na mimoádné valné<br />
hromad ICC R dne 21. 9. <strong>2010</strong> na období<br />
od 1. 1. 2011) v úvodním slovu vyzdvihl<br />
nkteré nové výzvy v zahraniním obchod<br />
a konkurenceschopnosti. Mimo jiné<br />
zdraznil, že eská republika mže dosáhnout<br />
lepších výsledk v oblasti cenové konkurenceschopnosti<br />
exportu pouze za pedpokladu<br />
krocení rstu mzdové úrovn, a to<br />
v první ad ve veejném sektoru, protože<br />
jej kopíruje vývoj mezd v soukromém sektoru.<br />
„Nedostatený rst produktivity práce<br />
nám v komparaci s našimi konkurenty diktuje<br />
jasn de novaný prostor a vláda musí<br />
tento omezený mzdový prostor respektovat,“<br />
dodal.<br />
Zdenk Vališ, editel odboru podpory<br />
exportu Ministerstva prmyslu a obchodu<br />
R ocenil pínos ICC R pro eský<br />
export a zprostedkovávání obchodních<br />
píležitostí v zahranií. Generální editel<br />
CzechInvestu Ing. Miroslav Kížek, Ph.D.<br />
pedstavil hlavní priority agentury opírající<br />
se pedevším o podporu inovací a zdraznil:<br />
„eská republika se musí zam-<br />
it na lákání investic s vysokou pidanou<br />
hodnotou“.<br />
Široké spektrum možností, kde a za jakých<br />
podmínek ve vybraných zemích obchodovat,<br />
bylo rozdleno do ty ástí dle region (Evropa,<br />
Asie, Afrika a Amerika), prezentovány<br />
byly obchodní píležitosti v Rakousku, Estonsku,<br />
Polsku, Srbsku, Gruzii, Indii, Kazachstánu,<br />
Srí Lance, Brazílii, Kanad, USA, Egyptu,<br />
Libyi a Maroku. V popedí zájmu byly obory<br />
jako energetika, strojírenství, infrastruktura<br />
a další píbuzná odvtví.<br />
Paraleln s konferencí se konaly také semináe<br />
týkající se tradiních produkt Mezinárodní<br />
obchodní komory - na téma novinek<br />
letošního roku, tedy revize dodacích a platebních<br />
podmínek Incoterms <strong>2010</strong> a pravidel<br />
ICC pro záruky vyplatitelné na požádání.<br />
Pro více informací navštivte www.ewbf.cz<br />
a www.icc-cr.cz.<br />
P. Š.<br />
Regionální inovaní fond<br />
Královéhradeckého kraje<br />
je nov zízeným nanním nástrojem ur-<br />
eným na úhradu projekt a inností smující<br />
k rozvoji výzkumu, vývoje a inovací na území<br />
kraje. Podpora této oblasti je jedním z faktor<br />
rstu konkurenceschopnosti všech aktér<br />
26 4/<strong>2010</strong><br />
regionálního inovaního systému (veejná<br />
správa, aplikaní sféra, vysoké školy a výzkumné<br />
organizace), rstu regionálního HDP<br />
a nepímo rstu zamstnanosti. Poteba zízení<br />
fondu vyplynula z Akního plánu Regionální<br />
inovaní strategie. Fond byl schválen<br />
zastupitelstvem kraje v ervnu <strong>2010</strong>. Fond se<br />
ídí svým statutem, zásadami pro erpání<br />
prostedk a pravidly jednotlivých vyhlašovaných<br />
výzev. Do budoucna se poítá nejenom<br />
s dotaními výzvami, ale i s úvrovým nancováním<br />
projekt. Výhledov je také možné
Change language