You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
vymovat své názory (viz eská pozice). Vedle slovníku, hodícího<br />
se asto spíše k politikm nebo bulváru (ale ne ke ctihodným<br />
akademikm) je tragikomická podstata sporu – zda má Akademie<br />
vd R dostat o 295 mil. K mén nebo více (jde cca o 1 % výdaj).<br />
Pipomíná to hádku na Titaniku, zda íšníkovi dát spropitné o dolar<br />
více i mén.<br />
Peji hezké léto a pojme k dnešnímu tématu – k transferu<br />
výsledk výzkumu a vývoje a inovací. Téma je vzhledem<br />
k zamení asopisu „Inovaní podnikání a transfer technologií“<br />
velmi frekventované a aktuální a proto bych se chtl v tomto<br />
lánku zamit na pedpoklady, za kterých transfer výsledk<br />
výzkumu a vývoje a inovace mohou fungovat (a které dlouhodob<br />
v naší zemi splnny nejsou). Podle mého názoru jde o pt<br />
hlavních pedpoklad:<br />
Motivace vysokých škol, ústav AV R<br />
a dalších výzkumných organizací<br />
Jde o relativní dostupnost jednotlivých nanních zdroj a úsilí,<br />
které na jejich získání musí daná organizace vynaložit. Stejný<br />
problém jako u transferu je u mezinárodní spolupráce – postupn<br />
klesají prostedky, které eské výzkumné organizace získávají ze<br />
zahraniních veejných zdroj (nap. Rámcových program EU)<br />
v pípad, že o n soutží s jinými (zahraniními) organizacemi<br />
a to pesto, že podmínky pro jejich zapojení se neustále zlepšují.<br />
Podstata problému totiž není v nedostatených podmínkách, ale<br />
v „levnjších“ (snáze dostupných) prostedcích, které jednodušeji<br />
výzkumné organizace získají pímo z rozpotu (institucionální<br />
výdaje) nebo je získají v mnohem mén náronjších soutží<br />
s dalšími eskými výzkumnými organizacemi jako grantové i<br />
programové projekty (pro získání projektu je úspch pedem<br />
zaruen – úspšnost ešení projekt je stále pes 99 %). U transferu<br />
výsledk výzkumu a vývoje je situace podobná, transfer výsledk<br />
vyžaduje spolupráci s podniky s mnohem vyšším úsilím nejen<br />
pi navázání spolupráce, ale zejména pi jejím naplování. Tento<br />
problém ešila i eší ada zemí a univerzální recept neexistuje.<br />
Ale velmi úspšný se v dlouhodobjším horizontu ukázal anglický<br />
model, spoívající v rapidním snížení státních dotací za vlády M.<br />
Thatcherové, které pes protesty vdc (hnutí „Zachrame britskou<br />
vdu“ – „Save british science“ 1986) nevedlo ke zkáze britské vdy<br />
(spíše naopak) a výrazn zlepšilo transfer výsledk a spolupráci<br />
britských univerzit (Cambridge aj.) s podniky. To je samozejm<br />
jen jedna z cest, je ale i ada dalších – k jedné z nich se zavázala<br />
souasná vláda ve svém programovém prohlášení: „(Vláda) zavede<br />
též boni kaci pracoviš, která prokazateln spolupracují s aplikaní<br />
sférou v podob dodatených institucionálních prostedk.“ Zatím<br />
skutek utekl, nap. poslední zmna Postupu pro posuzování<br />
výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (zvýšení<br />
limitu na 3 000 bod) vede k vylouení ady tchto pracoviš<br />
z institucionální podpory.<br />
Motivace podnik<br />
Pokud se chovají pi získávání prostedk na svou innost<br />
vtšinou racionáln výzkumné organizace, mnohonásobn více to<br />
platí pro podniky. Je to dáno jednak podstatou jejich innosti, jednak<br />
mnohem vtšími možnostmi, které podniky mají (a platí pímá<br />
úmra – ím vtší podnik, tím vtší možnosti). Lapidárn to vyjádil<br />
Ing. Zbynk Frolík ve svém lánku (eská pozice 10. 7. <strong>2012</strong>):<br />
„Podnikatelská sféra jsou vlastn takové svobodné krávy, které se<br />
voln pasou na poli. Stát jim ho obas pohnojí, aby na nich rostla<br />
kvalitnjší tráva a podojil z nich víc mléka. A když pole nepohnojí,<br />
bude mléka mí. Navíc ty krávy jsou svobodné a pasou se tam, kde<br />
je tráva nejlepší. A ono se mže stát, že kravky své teritorium obas<br />
zmní – teba pebhnou za Šumavu nebo zhubnou a pestanou<br />
dojit.“ Podniky dávají do výzkumu a vývoje letos pes 40 miliard<br />
korun, z toho je cca desetina na projekty spolen nancované<br />
státem (projekty MPO a TA R) a další cca desetina je státem<br />
podporovaná formou daových úlev. Do drtivé vtšiny výzkumu<br />
a vývoje v podnicích tak stát nemá vbec možnost zasahovat<br />
a jen vytváí podmínky, které jsou v R mírn eeno neuspokojivé<br />
(od stability prostedí pes složitost a byrokratinost podmínek pro<br />
podnikání až po korupci a klientelismus). V této situaci stát výrazn<br />
snižuje podporu prmyslového výzkumu a vývoje o cca 2,5 mld. K<br />
v píštích tech letech (urenou prakticky výlun malým a stedním<br />
podnikm), což je pokles o více než 40 %. Jiné zem naopak podporu<br />
rasantn zvyšují (nap. ve spoleném programu EU Horizont<br />
2020 je na druhou ze tí priorit „Konkurenceschopnost a vedoucí<br />
postavení v prmyslu“ ureno 26 % všech prostedk). Výsledek se<br />
dá pedvídat pedem – „velké krávy“ uteou, malé pestanou dojit<br />
(vznešenji – R sníží svou konkurenceschopnost). Ty prmyslové<br />
výzkumné ústavy, které pežily všechny „podmínky“, které jim<br />
tato zem vytvoila (od divoké privatizace pes nulovou podporu<br />
po adu následujících let, až po jejich posuzování a hodnocení<br />
akademickými kritérii) se zavou a za pár let už nebude nikdo, kdo<br />
bude schopen transferu výsledk výzkumu, vývoje a inovací. Rizika<br />
neúspchu ve vd bude platit stát (daoví poplatníci) a z úspchu<br />
budou pro tovat jiné zem (v píjmech z výroby, zamstnanosti,<br />
daní atd.).<br />
Dlouhodobá a nemnná státní politika<br />
Nerad se dopouštím autocitace, ale zde nic jiného nezbývá.<br />
V posledním ísle roku 2010 jsem mj. napsal „V uplynulých sedmi<br />
letech byl každým rokem pijat nejmén jeden (v nkterých letech<br />
i více) zásadní koncepní dokument pro oblast výzkumu, vývoje<br />
a inovací v eské republice.“. Od té doby se produkce zásadních<br />
dlouhodobých koncepcí ješt zrychlila, v záí 2011 byly vládou<br />
schváleny „Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti R“<br />
a „Národní inovaní strategie“, ve stejné dob byl zveejnn<br />
Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v R, dále byly<br />
schváleny strategie EU, které R pijala (nap. Evropa 2020 –<br />
Unie inovací) a pipravovaný HORIZONT 2020 atd. Staí se blíže<br />
seznámit s obsahem jednotlivých dokument a je zejmé, že stejné<br />
problémy jsou ešeny diametráln (až antagonisticky) odlišn.<br />
O stabilit a dlouhodobosti státní politiky ve výzkumu, vývoji<br />
a inovacích si bohužel mžeme nechat stále jen zdát.<br />
Vyváženost a provázanost jednotlivých<br />
forem podpory<br />
Transfer výsledk výzkumu a spolupráce výzkumných organizací<br />
a podnik v R je dlouhodob podporována z veejných prostedk,<br />
a to jak v národních programech (Výzkumná centra a Centra<br />
základního výzkumu 2005 – 2011 aj.) a v posledních letech i ze<br />
strukturálních fond OP PI, OP VK a OP VaVpI. Podporovány jsou<br />
ale vždy jen nkteré formy transferu. Podle zahraniních studií jsou<br />
chápány transfer a spolupráce výrazn šíeji, nap. v Rakousku<br />
zahrnují (podle klesající dležitosti) zamstnávání absolvent,<br />
spolený dohled nad diplomovými / disertaními pracemi,<br />
kontrahovaný výzkum, mezinárodní výzkumné sít a spolený<br />
výzkum; ve Švýcarsku neformální setkání (workshopy, konference),<br />
využití výzkumné infrastruktury (laboratoe apod.), vzdlávání,<br />
spolené výzkumné aktivity, konzultaní služby a patentování,<br />
licence, spin-off (podrobnosti viz studie TC AV R A 4-1 a 4-2<br />
na www.vyzkum.cz).<br />
Jedním z hlavních problém podpory tak zstává zamení<br />
podpory jen na nkteré formy (zpsoby) transferu technologií,<br />
piemž konený cíl transferu a spolupráce, tj. inovace jsou<br />
zakotveny v podmínkách program vtšinou jen deklarativn.<br />
Neustále vznikají další a další centra transferu, nancovaná<br />
z rzných program „na zelené louce“, aniž by existovala jejich<br />
vzájemná návaznost a možnost využít tch forem, které jsou pro<br />
danou oblast nejvhodnjší.<br />
Výmna informací a další nástroje<br />
Vedle ady dalších podmínek pro transfer výsledk výzkumu<br />
a vývoje a inovací je klíová dostupnost informací o možnostech<br />
spolupráce a aplikovatelných výsledcích pro ob strany. V roce 2009<br />
sice došlo k pejmenování Informaního systému výzkumu a vývoje<br />
na Informaní systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,<br />
ale nenásledovaly další nezbytné kroky. Opatení A 3-5 Národní<br />
politiky VaVaI R na léta 2009 – 2015 „Rozšíit souasný informaní<br />
systém VaVaI za úelem zlepšení managementu znalostí státní<br />
správy i soukromé sféry“ mlo zajistit faktické rozšíení IS VaVaI<br />
o inovace vetn jejich výsledk a souasn využití stávajících<br />
údaj pro transfer poznatk do praxe. Z ady dvod nebylo dosud<br />
realizováno a v souasné dob se z jeho realizací zatím nepoítá.<br />
Obdobn došlo v roce 2009 novelou zákona . 130/2002 Sb.<br />
k rozšíení jeho psobnosti i na oblast inovací, ale podpora je stále<br />
zamena jen na výzkum a vývoj.<br />
Konkurenceschopnost a inovace jsou nejastji používanými<br />
pojmy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací jak v eské republice, tak<br />
v zahranií. Zásadní rozdíl ale je, že v zahranií nejde jen o pojmy<br />
a deklarace, ale následují konkrétní kroky k jejich realizaci. Stejn<br />
jako v jiných oblastech se ešení donekonena odkládat nedá a ím<br />
bude pozdji, tím bude komplikovanjší a mén úinné.<br />
3/<strong>2012</strong> 3
Change language