3/2012 - AIP ÄR

More documents

Recommendations

Info

EUREKA v zemích západního Balkánu Svatopluk Halada EUREKA Sekretariát, Brusel Region západního Balkánu bývá nkdy díky své geogra cké poloze a minulosti zjednodušen vnímán jako jeden celek, pi bližším pohledu naopak vyniká jeho rznorodost. Z pohledu na politickou mapu jihovýchodní Evropy (viz obrázek . 1) vyplývá, že ekonomická prosperita a politická stabilita tohoto regionu, ze všech stran obklopeného lenskými zemmi EUREKY, které všechny jsou zárove lenskými státy Evropské unie, je pro spolupráci v rámci EUREKY racionálním zájmem. Obrázek . 1: Region západního Balkánu Západní Balkán mže být v blízké budoucnosti významným evropským regionem s rychle rostoucí ekonomikou, zajímavou i pro eské podniky a investory, kteí pitom využijí výsledky výzkumných a inovaních projekt EUREKY. V tomto pohledu je proto dležité podporovat plné zalenní zemí západního Balkánu do celoevropské spolupráce. Evropské unie a zem západního Balkánu Všechny zem západního Balkánu mají vyhlídku na budoucí lenství v Evropské unii. Z pohledu evropské integrace Chorvatsko dlí od lenství v Evropské unii už pouze podpisy lenských stát, což by mla být jen formalita, a od 1. ervence píštího roku by se mlo stát osmadvacátým lenem Evropské unie. Status kandidátských zemí mají Bývalá jugoslávská republika Makedonie (od 16. 12. 2005), erná Hora (od 17. 12. 2010) a Srbsko (od 1. 3. 2012). Udlení statusu není automatickou vstupenkou do Evropské unie a do zahájení pístupových jednání mže v nkterých pípadech uplynout delší doba. V tchto jednáních, bez jejichž úspšného dokonení stát do Evropské unie nemže vstoupit, musí daná zem ve více než tech desítkách rzných oblastí od hospodáství (vetn oblasti vdy a výzkumu) po justici prokázat sladní své legislativy a její implementaci s právním ádem Evropské unie. V pípad erné Hory byl na základ rozhodnutí Evropské rady proces pístupových jednání již zahájen (29. 6. 2012). Zahájení pístupových jednání mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republiky Makedonií blokuje nevyešený spor se sousedním eckem o ociální název této bývalé jugoslávské republiky a eká se zatím na tetí dialog na vysoké úrovni ohledn pistoupení. Srbsko je teprve na zaátku cesty, jež povede k vlastnímu zahájení pístupových rozhovor. Evropská unie má zájem na proevropské orientaci Srbska, které je klíem v Balkánu, a pokud bude stabilní situace v této zemi, bude jednodušší i v Bosn a Hercegovin. V souasnosti jako velmi dležitý signál pro region západního Balkánu je, že od momentu uzavení pístupových jednání s Chorvatskem netrvalo dlouho a byla otevena jednání s další kandidátskou zemí – ernou Horou. Ostatní zem západního Balkánu – Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo jsou rovnž potenciálními kandidáty lenství v Evropské unii. Albánie minulý rok obdržela seznam konkrétních úkol, které zatím brání doporuit udlení kandidátského statusu. Bosna a Hercegovina by mohla ješt do konce tohoto roku zažádat o lenství v Evropsé unii pokud dokáže její vláda naplnit verdikt Evropského soudu pro lidská práva. V pípad Kosova (ociáln oznaované jako Kosovo – chránné rezolucí RB OSN . 1244/99) je nutno uvést, že nemá formalizovaný vztah k Evropské unii a jednostranné vyhlášení nezávislosti není uznáváno všemi lenskými státy Evropské unie (Kypr, Rumunsko, ecko, Slovensko a Španlsko). S piznáním postavení kandidáta urité zemi musí Evropská unie souhlasit jednomysln. Spolupráce a zaleování regionu západního Balkánu do Evropské unie jednoznan napomáhá k nastavení obvyklých ekonomických a politických standard. Nemén významné pro Evropu je rozšíení volného evropského trhu o tyto zem a pozitivní ekonomické dsledky z uplatování ekonomických svobod, na kterých vznikaly myšlenky evropské integrace. Zapojení a úast zemí západního Balkánu v programu EUREKA Ministerská konference EUREKY v Budapešti, která se konala v ervnu 2012, pijala ernou Horu jako zatím poslední lenskou zemi z regionu západního Balkánu. Chorvatsko získalo lenský status EUREKY v roce 2000, potom následovala v roce 2002 Federativní republika Jugoslávie (federace republik Srbska a erné Hory), piemž od roku 2003 federativní uspoádání obou republik bylo nahrazeno státní unií Srbska a erné Hory a v roce 2006 se Srbsko stalo nástupnickou zemí této rozpadlé unie a tím i lenskou zemí EUREKY. Bývalá jugoslávská republika Makedonie byla pijata za lenskou zemi EUREKY v roce 2008. Další dv zem Albánie (od roku 1992) a Bosna a Hercegovina (od roku 2009) spolupracují v rámci EUREKY s pedlenským statusem, pro který je zaužíván termín NIP zem (National Information Point – zem s národní kontaktní kanceláí EUREKY). lenství zemí západního Balkánu v programu EUREKA je pehledn uvedeno v následující tabulce. Tabulka . 1: Zem západního Balkánu a jejich lenství v programu EUREKA Zem západního Balkánu Zdroj: EUREKA Sekretariát lenská zem EUREKY od roku Chorvatsko 2000 Federativní republika Jugoslávie Unie republik Srbska a erné Hory 2002 2003 Srbsko (nástupnický stát) 2006 Bývalá jugoslávská republika Makedonie 2009 erná Hora 2012 Albánie – 1992 Bosna a Hercegovina – 2009 Kosovo (rozhodnutí RB OSN . 1244/99) žádné pravidelné vztahy Spolupracující zem EUREKY – NIP status od roku Pro doplnní je možno uvést, že autor lánku odpovídal od roku 2002 za procedurální postupy a pípravu podklad pro rozhodování Konference ministr o pijetí zemí západního Balkánu za nové lenské zem EUREKY. Výsledky a úast v projektech EUREKY v zemích západního Balkánu Zaniklá Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ) se jako jediná evropská nelenská zem EUREKY aktivn zapojila do ešení projekt v období 1985-1990. V tomto období po svém vyhlášení EUREKA výlun fungovala jako spolupráce v oblasti aplikovaného a prmyslového výzkumu v rámci západoevropských zemí. V tehdejším pípad se konkrétn jednalo o zapojení ve tech projektech, a to dvou chorvatských a jedné makedonské organizace. Rozpad SFRJ a válený kon ikt na pevážné vtšin jejího – 6 3/2012
území ve svém dsledku vedl i k perušení úasti jak v projektech, tak celkových vazeb s programem EUREKA. K jejímu optnému navázání došlo až v druhé polovin devadesátých let a to nakonec vyústilo k pijetí Chorvatska v roce 2000 a Federativní republiky Jugoslávie v roce 2002 za lenské zem EUREKY. Spolupráci s EUREKOU a úast organizací ze zemí západního Balkánu v projektech výstižn uvádí graf . 1 (vetn výstražné pauzy v létech tragického váleného kon iktu). Všechny uvedené statistické údaje v tomto píspvku o potu, úasti a ešení projekt se týkají EUREKA individuálních projekt. Gra cký pehled rovnž vystihuje nárst aktivity v píprav a pedkládání nových projekt Chorvatskem a Srbskem po jejich pijetí za lenské zem. Vzhledem k tomu, že graf nezahrnuje rok 2012 je proto nezbytné doplnit, že do dvou ešených projekt se zapojily ernohorské organizace (v obou pípadech prmyslové podniky), což byla i jedna z podmínek pro pijetí erné Hory za lenskou zemi EUREKY. Hlavním ešitelem jednoho z tchto dvou projekt je eský podnik Software602, který tak vykroil pro možnost dalších výzkumných a komerních aktivit v zemích západního Balkánu. Albánie, která má status EUREKA NIP zem od roku 1992, není zapojena do ešení žádného projektu, pestože Sekretariát EURE- KY opakovan poskytnul národní kontaktní kancelái jak metodickou pomoc, tak i pipravil tréning pro projektové manažery. Tato skutenost, jež je v rámci EUREKY zcela ojedinlá, byla rovnž diskutována i na zasedáních ídíci platformy pro výzkum v zemích západního Balkánu, jejímž lenem je také EUREKA, zastupovaná bruselským sekretariátem. Pro úplnost je nutno uvést, že Slovinsko, jako jedna z bývalých jugoslávských republik, se nezahrnuje do regionu západní Balkánu a lenem EUREKY se stalo již v roce 1994. Graf . 1: Úast zemí západního Balkánu v projektech EUREKY Zdroj: EUREKA Sekretariá Vysvtlivky: FYROM – Bývalá jugoslávská republika Makedonie; Bosnia-Herzegovina – Bosna a Hercegovina Croatia – Chorvatsko Serbia – Srbsko Pehlednou informaci o typu organizací ze zemí západního Balkánu, které se zúastují ešení individuálních projekt EUREKY, zahrnuje graf . 2. Porovnání úasti zemí západního Balkánu v projektech EUREKY podle typu organizací je podrobnji diskutováno ješt v další ásti píspvku. Výše v tomto lánku uvedená úast SFRJ, jako evropské nelenské zem EUREKY v projektech v období 1985-1990, byla reprezentována výzkumnými organizacemi a univerzitním ešitelem. Graf . 2: Úast zemí západního Balkánu v projektech EUREKY podle typu organizací Zdroj: EUREKA Sekretariát Vysvtlivky: SME – malý a stední podnik; Large company – velký podnik Research institute – výzkumná organizace; University – univerzita; Other – jiný typ organizace Základní statistický pehled o souasn ešených projektech EU- REKY s úastí zemí západního Balkánu vetn jejich hlavního obsahového zamení a vynakládaných prostedk je shrnut v tabulce . 2. Poet pedkládaných a následn ešených projekt vícemén zohleduje ešitelskou kapacitu a infrastrukturu v zúastnných zemích západního Balkánu vetn nanních možností ešitel a poskytovaného spolu nancování z veejných úelových prostedk. Obsahové zamení projekt se v podstat nijak statisticky neliší od portfolia projekt, které jsou vytváeny a pedkládány jinými lenskými státy EUREKY, piemž rozpoty projekt jsou obvykle nižší než projekty, které jsou pedkládány projektovými konsorcii, složenými pouze úastníky ze západoevropských zemí. Nepochybným dvodem jsou nižší mzdové náklady, jež jsou souástí rozpotu projekt EUREKY. Tabulka . 2: Statistika ešených projekt EUREKY s úastí zemí západního Balkánu Oblast ešení projekt Poet projekt (ešené projekty – 30. 6. 2012) Rozpoet projekt (M€) Informaní a telekomunikaní 49 technologie, elektrotechnika 16.85 Prmyslové technologie, nové materiály, doprava 25 11.40 Zdravotnictví, ochrana životního prostedí 16 6.66 Ostatní 7 2.91 Zdroj: EUREKA Sekretariát Porovnání úasti zemí západního Balkánu v projektech EUREKY Na špici peletonu zemí západního Balkánu z hlediska potu individuálních projekt EUREKY, jsou ob nejlidnatjší zem – Srbsko (7,36 mil. obyvatel) a Chorvatsko (4,43 mil. obyvatel). Srbsko, pestože bylo pijato za lenskou zemi pozdji než Chorvatsko, se úastní na vtším potu projektú – 71 ešených nebo již ukonených individuálních projekt EUREKY a jeho nanní podíl na rozpotu tchto projekt iní 29.6 milion euro. Chorvatsko je úastníkem 56 ešených nebo ukonených projekt a naní úast je 20.3 milion euro. Srbsko v posledních tech letech zahajovalo ešení 10-12 projekt, Chorvatsko ešení 5-8 nových projekt (viz graf . 1). V Srbsku byl vytvoen fukní systém nancování projekt z úelových prostedk. V prbhu letošního roku ale ob zem zatím nepedložily žádný nový projekt pro jejich schválení grémiem Skupiny vysokých pedstavitel EUREKY. V Srbsku je to jako možný dopad ve zmn struktury státní administrativy po posledních volbách a v Chorvatsku dvodem mže být preference a vtší úelová podpora pro úast v 7. Rámcovém programu EU. Bývalá jugoslávská republika Makedonie je v posledním období ešitelem 1-2 projekt ron, ale je škoda, že v období po pijetí za lena EUREKY v roce 2008 nebyly využity v pozitivním dopadu tehdy pipravované aktivity a zájem organizací vstupovat do projekt EUREKY. Bosna a Hercegovina v možnosti využít EUREKU jako evropský a úelný nástroj spolupráce doplácí na politický status quo a chybjící schéma veejného nancování mezinárodní spolupráce. Nová úast v projektu vychází vždy z osobních kontakt nkterého univerzitního pracovišt. erná Hora je novákem v programu EUREKA (i když v rámci stání unie Srbsko a erná Hora byla lenem „rodiny EUREKY“, ale bez projektové úasti) a pro nynjší pijetí vyvinula velmi aktivní pístup a má také vytvoen systém nancování pro podporu úasti v projektech EUREKY. Pasivní chování Albánie a dosavadní neúast v projektech EU- REKY byl již uveden v kapitole Výsledky a úast v projektech EU- REKY v zemích západního Balkánu. Souhrnn je pehled úasti zemí západního Balkánu v projektech EUREKY (ukonené a ešené projekty) uveden v tabulce . 3. Obsahového zamení projekt EUREKY v jednotlivých zemích západního Balkánu zahrnuje tabulka . 4. Pevažujícími technologickými oblastmi jsou Informaní a komunikaní technologie, Prmyslové technologie a nové materiály, Zdravotnictví, ochrana životního prostedí. Vzhledem k velmi malému potu projekt EUREKY v pípad Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a erné Hory se v podstan jedná pouze o vyjmenování obsahového zamení tchto projekt a této informaci nelze pikládat žádný shrnující význam. 3/2012 7
Page 2 and 3: Asociace inovaního podnikání R V
Page 4 and 5: K píprav 20. výroí zahájení in
Page 6 and 7: Duševní vlastnictví je zejména
Page 10 and 11: Tabulka . 3: Pehled úasti zemí z
Page 12 and 13: Podnikavá hlava Strategie Nájemn
Page 14 and 15: Metoda relaních matic a její vyu
Page 16 and 17: Oprava Karlova mostu 2. etapa - opr
Page 18 and 19: Sms je odolná vi chemickým a fyzi
Page 20 and 21: informaci K. Šperlinka a dalších
Page 22 and 23: - informace o projektech v rámci p
Page 24 and 25: HLR v programech EUREKA a EUROST- A
Page 26 and 27: Projekt CIAAU a CIAA Network V soua
Page 28 and 29: ve Zpravodaji SJ 2012/2 mj. je, že
Page 30 and 31: Jak už to tak v život bývá, sta
Page 32 and 33: CT dat, návrhem (CAD) a pesným pt
Page 34 and 35: metodiky, specializovaných map s o
Page 36 and 37: Vdeckotechnický park a Centrum tra
Page 38 and 39: Konference a jednání orgán ICSTI
Page 40 and 41: Služby, které zájemcm o podniká
Page 42 and 43: SOUHRNNÉ ÚDAJE O AUDITOVANÉM TRH
Page 44 and 45: VIENNA-TEC 2012 Asociace inovaního
Page 46 and 47: Názor na sta Milana Zeleného „V
Page 48 and 49: vlastní titul, ale které znalosti
Page 50 and 51: CONTENTS IP & TT 3/2012 INHALT IP &
Page 52 and 53: Programy EUREKA a Eurostars Program
Page 54 and 55: První úspšný projekt EUROSTARS
Page 56 and 57: STRNADEL Bohumír, VŠB - Technick
Page 58 and 59:
Aktivity mezinárodní spolupráce
Page 60 and 61:
Obr. 1. b) Elektronový snímek 100
Page 62 and 63:
INOVACE ROKU 2012 Registraní popla
Page 64:
Asociace inovačního podnikání
show all

3/2012 - AIP ÄR

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?

3/2012 - AIP ÄR