Stáhnout PDF/Download - Ostravská univerzita v Ostravě
Stáhnout PDF/Download - Ostravská univerzita v Ostravě
Stáhnout PDF/Download - Ostravská univerzita v Ostravě
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
180 HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2012/2<br />
Pieta<br />
Nejstarší z hradeckých gotických skulptur je téměř<br />
metr vysoká, polychromovaná Pieta – truchlící<br />
Panna Marie držící na klíně tělo mrtvého Krista. 22<br />
Je také jediná z nich, která byla samostatně zmíněna<br />
v literatuře. Šlo ovšem opět jen o pouhé dvě<br />
drobné informace o tom, že v letech 1969–1970<br />
ji začal restaurovat Vladimír Terš. 23<br />
S velmi obecným datováním<br />
do druhé poloviny 14. století<br />
a také s širší německou proveniencí,<br />
jak se uvádí v evidenčním<br />
listu Národního památkového<br />
ústavu, 24 nelze než<br />
souhlasit. Pokud se ovšem pokusíme<br />
o zařazení plastiky do přesnějšího<br />
časového horizontu, musíme přihlédnout<br />
k obecnějšímu vývoji Piety<br />
ve střední a západní Evropě. Velmi<br />
zjednodušeně bychom pak mohli<br />
hradeckou Pietu považovat za jakýsi<br />
mezičlánek či přechod mezi vývojově<br />
starší tzv. mystickou Pietou a mladší<br />
Pietou krásnoslohovou. Sumární<br />
pojetí drapérie – velká, hmotná, detailů<br />
prostá rouška Panny Marie<br />
s cípem přehozeným přes levé rameno<br />
– a uzavřený celek odpovídají<br />
již době po polovině století. Tehdy<br />
také záměrně na odiv stavěná, až „krutá“<br />
expresivita mystických Piet začala být<br />
Pieta, střední Porýní či Švábsko (), 3. čtvrtina<br />
14. století, lipové dřevo, zámek Hradec nad Moravicí.<br />
Foto Tomáš Knoflíček<br />
22 Lipové dřevo, výška 91 cm; vzadu vydlabáno, stará, pravděpodobně původní, ale velice poškozená a odlupující<br />
se polychromie a zlacení; poškození: četné praskliny ve dřevě a mnoho drobných mechanických narušení, na<br />
několika místech tmeleno, odlámané trny trnové koruny, napadeno červotočem, restaurováno v letech 1969–<br />
1978 (Vladimír Terš); všechny restaurátorské zprávy k hradeckým sochám jsou uloženy ve Spisovém archivu<br />
NPÚ, ú.o.p. Ostrava – Správě státního zámku Hradce.<br />
23 DĚDKOVÁ, L.: Seznam restaurátorských prací sledovaných KSPPOP v Ostravě v roce 1969. In: Sborník<br />
památkové péče v Severomoravském kraji, 1. Ostrava 1971, s. 155; TÁŽ: Seznam restaurátorských prací, sledovaných<br />
KSPPOP v Ostravě v letech 1970–1972. Tamtéž, 2. Ostrava 1973, s. 123. Nevypadá, že by někdejší<br />
restaurátorský zásah, provedený před třiceti lety, přispěl k ochraně a adekvátnímu vyznění plastiky, přestože<br />
jeho autorovi trval celých 9 let! Z dnešního pohledu se zdá, že restaurátor použil poněkud „drastickou“ metodu<br />
při odstraňování nepůvodních přemaleb a dostal se v některých částech, patrně ne zcela chtěně, až na „dřeň“<br />
plastiky, někde dokonce až pod podkladový nátěr. Snad takový zásah narušil ochrannou vrstvu plastiky, která<br />
teď dostatečně nekonzervuje a na některých místech se polychromie se v šupinách odlupuje. Další citlivé restaurování,<br />
nebo alespoň konzervování, by plastice prospělo nejen z hlediska ochrany před dalším rozkladem, ale<br />
také z hlediska estetického.<br />
24 Evidenční list movité kulturní památky (NPÚ, ústřední pracoviště), staré inv. č. 17, Německo, 2. polovina<br />
14. století, Pieta, opraveno 5. 2. 1999 (jméno badatele neuvedeno).
Change language