Stáhnout PDF/Download - Ostravská univerzita v Ostravě

186 HISTORICA Revue pro historii a příbuzné vědy 2012/2
Sv. Anna Samatřetí, Tyrolsko, kolem
1410–1420, borovicové dřevo, soukromá
sbírka, Převzato z MAYRHOFER, H. –
MILLER, A. – HAHNL, A. (Hg.): Maria :
Licht im Mittelalter : Meisterwerke der
Gotik. Leogang 2003, obr. 84
podstaty ikonografického schématu sv. Anny
Samétřetí, devočního obrazu, poukazujícího
na událost Neposkvrněného početí Panny
Marie, zde scházejí (byly odlomeny) dvě
postavy – Panna Marie a Ježíšek. 48
V evidenčním listě 49 jako autora uvádějí
německého mistra z konce 15. století.
Tato datace je ale příliš pozdní,
protože plastika vykazuje ještě zřejmou
svázanost s principy krásného slohu. Především
sklady ve formě trubic na cípech
roušky či na šatu, splývajícím přes koleno,
a také měkké mísovité záhyby v klíně se
odvolávají k doznívajícímu krásnému slohu. Ovšem
obličej, kde již není ani stopy po idealizaci,
a částečně také poněkud schematické přepásání
Sv. Anna Samatřetí (torzo bez Panny
Marie a Ježíška), Bavorsko či Tyrolsko
(), 30.–40. léta 15. století, lipové dřevo,
zámek Hradec nad Moravicí. Foto
Tomáš Knoflíček
48 VORLOVÁ, H.: Svatá Anna Samatřetí v gotické plastice českých zemí : Soupis a ikonografie. Diplomová práce,
Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2002, zvl. s. 13–15.
49 Evidenční list movité kulturní památky (NPÚ, ústřední pracoviště), staré inv. č. 3398, německý mistr, konec
15. století, sv. Anna, opraveno 5. 2. 1999 (jméno badatele neuvedeno).