Ukázka z knihy - Vyšehrad

Pražským skladatelem (1871–1877) 117
První tato opera, jejížto hudba v převážné míře ryze českou fysiognomií vyniká,
zdařila se v také míře, že o další produkci Dvořákovu nepotřebujeme býti v starostech.
Pravou cestu ku chrámu samostatné hudební uměny slovanské skladatel přes vše dlouholeté
bloudění nalezl. 183
To znamená, že po sebekritickém zhodnocení v roce 1873 dospěl Dvořák
velmi brzy k samostatnému, národně zabarvenému individuálnímu stylu a při
hledání sebe sama nalezl výchozí bod pro svou tvorbu. Od této chvíle není jeho
umění ovlivňováno novoněmeckým směrem, nýbrž tradicí klasiků, neposunuje
a neprolamuje hranice, nýbrž vytříbeným způsobem naplňuje a originálně
obohacuje existující normy a dává vzniknout dílu, jež si prorazilo cestu do
světa. Avšak Dvořák se nedočkal chvály ode všech. Nejpozději od okamžiku,
kdy dosáhl úspěchů v cizině, se začínají v rámci konfliktu mezi smetanovci
a dvořákovci, který propukl na začátku osmdesátých let, hlasitě ozývat obvinění
z konzervatismu a hudebního zpátečnictví, vyslovovaná předtím spíše jen
skrytě. Dvořák prý se vrací k „zastaralým formám“, zejména k symfonii a k dílům
komorním (jimiž nicméně významně přispěl k internacionalizaci české národní
hudby v 19. století), jeho hudbě se vytýká přílišná líbivost a závislost na vzoru
Smetanově. 184
Rodina
Kromě práce na Smyčcovém kvartetu op. 9, při níž hledal směr svého dalšího
skladatelského vývoje, zaměstnávala Dvořáka na podzim roku 1873 vzhledem
k blížícímu se datu svatby jistě také myšlenka, že se brzy bude muset starat
o tříčlennou domácnost. Skladatelskou činností rodinu neuživí – to jasně ukázala
finanční ztráta způsobená odmítnutím Krále a uhlíře – a těch 60 zlatých
měsíčně za hodiny klavíru bude stačit sotva na to nejnutnější. Vědom si těchto
vyhlídek začíná Dvořák ještě před svatbou vyučovat na soukromé pražské
hudební škole Jana Augusta Starého a pravděpodobně počátkem roku 1874 se
uchází o uvolněné místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha. Rozhodnutí padlo
10. února 1874:
Rada městská propůjčila místo varhaníka při farním chrámu Páně sv. Vojtěcha,
kteréž se uprázdnilo po Janu Aug. Starém, Antonínu Dvořákovi, učiteli hudby a skladateli,
bytem č. p. 27 na Florenci s tou podmínkou, aby místo toto osobně a řádně
zastával, a vyzývá jej zároveň, aby službu dnem 15. února b. r. nastoupil a se za tou
příčinou v úřadě zádušním ohlásil. 185
183 Dalibor II, 1874, 415; premiéru dirigoval Adolf Čech, protože Smetana se začátkem září musel
v důsledku ohluchnutí vzdát hudebního vedení Prozatímního divadla.
184 Tak reprodukuje tehdejší výtky Foerster, Poutník, op. cit., 134n.
185 VD, 26n; na udané adrese (byt tchyně) bydlel Dvořák s Annou po svatbě; po narození dítěte
se přestěhovali do bytu v ulici Na rybníčku. Zmíněný bývalý varhaník J. A. Starý byl zároveň
majitelem soukromé hudební školy, na níž Dvořák krátce předtím začal vyučovat.