Ukázka z knihy - Vyšehrad
Ukázka z knihy - Vyšehrad
Ukázka z knihy - Vyšehrad
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Pražským skladatelem (1871–1877) 117<br />
První tato opera, jejížto hudba v převážné míře ryze českou fysiognomií vyniká,<br />
zdařila se v také míře, že o další produkci Dvořákovu nepotřebujeme býti v starostech.<br />
Pravou cestu ku chrámu samostatné hudební uměny slovanské skladatel přes vše dlouholeté<br />
bloudění nalezl. 183<br />
To znamená, že po sebekritickém zhodnocení v roce 1873 dospěl Dvořák<br />
velmi brzy k samostatnému, národně zabarvenému individuálnímu stylu a při<br />
hledání sebe sama nalezl výchozí bod pro svou tvorbu. Od této chvíle není jeho<br />
umění ovlivňováno novoněmeckým směrem, nýbrž tradicí klasiků, neposunuje<br />
a neprolamuje hranice, nýbrž vytříbeným způsobem naplňuje a originálně<br />
obohacuje existující normy a dává vzniknout dílu, jež si prorazilo cestu do<br />
světa. Avšak Dvořák se nedočkal chvály ode všech. Nejpozději od okamžiku,<br />
kdy dosáhl úspěchů v cizině, se začínají v rámci konfliktu mezi smetanovci<br />
a dvořákovci, který propukl na začátku osmdesátých let, hlasitě ozývat obvinění<br />
z konzervatismu a hudebního zpátečnictví, vyslovovaná předtím spíše jen<br />
skrytě. Dvořák prý se vrací k „zastaralým formám“, zejména k symfonii a k dílům<br />
komorním (jimiž nicméně významně přispěl k internacionalizaci české národní<br />
hudby v 19. století), jeho hudbě se vytýká přílišná líbivost a závislost na vzoru<br />
Smetanově. 184<br />
Rodina<br />
Kromě práce na Smyčcovém kvartetu op. 9, při níž hledal směr svého dalšího<br />
skladatelského vývoje, zaměstnávala Dvořáka na podzim roku 1873 vzhledem<br />
k blížícímu se datu svatby jistě také myšlenka, že se brzy bude muset starat<br />
o tříčlennou domácnost. Skladatelskou činností rodinu neuživí – to jasně ukázala<br />
finanční ztráta způsobená odmítnutím Krále a uhlíře – a těch 60 zlatých<br />
měsíčně za hodiny klavíru bude stačit sotva na to nejnutnější. Vědom si těchto<br />
vyhlídek začíná Dvořák ještě před svatbou vyučovat na soukromé pražské<br />
hudební škole Jana Augusta Starého a pravděpodobně počátkem roku 1874 se<br />
uchází o uvolněné místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha. Rozhodnutí padlo<br />
10. února 1874:<br />
Rada městská propůjčila místo varhaníka při farním chrámu Páně sv. Vojtěcha,<br />
kteréž se uprázdnilo po Janu Aug. Starém, Antonínu Dvořákovi, učiteli hudby a skladateli,<br />
bytem č. p. 27 na Florenci s tou podmínkou, aby místo toto osobně a řádně<br />
zastával, a vyzývá jej zároveň, aby službu dnem 15. února b. r. nastoupil a se za tou<br />
příčinou v úřadě zádušním ohlásil. 185<br />
183 Dalibor II, 1874, 415; premiéru dirigoval Adolf Čech, protože Smetana se začátkem září musel<br />
v důsledku ohluchnutí vzdát hudebního vedení Prozatímního divadla.<br />
184 Tak reprodukuje tehdejší výtky Foerster, Poutník, op. cit., 134n.<br />
185 VD, 26n; na udané adrese (byt tchyně) bydlel Dvořák s Annou po svatbě; po narození dítěte<br />
se přestěhovali do bytu v ulici Na rybníčku. Zmíněný bývalý varhaník J. A. Starý byl zároveň<br />
majitelem soukromé hudební školy, na níž Dvořák krátce předtím začal vyučovat.