Sborník z konference TTnetu, říjen 2008 - Národní ústav odborného ...

Zkušenosti z kombinovaného studia učitelství
praktického vyučování
Karel Ouroda
Abstrakt: Příspěvek přináší zkušenosti z výuky učitelů praktického vyučování (OVP) z hlediska několikaletého garantování tohoto
bakalářského studia na jedné z pedagogických fakult. Zmiňuje se o staré a inovované obsahové náplni tohoto studia, přináší úvahy
o možných modifikacích této obsahové náplně, o průzkumu názorů na vzdělávání ze strany jeho frekventantů - zkušených učitelů
z praxe.
Klíčová slova: OVP, učitelství praktického vyučování, střední odborná škola, učiliště, školní vzdělávací program.
Abstract: The paper presents experience the author gained from his activities in teacher training intended for teachers of practical
training (VET) while providing auspices over the bachelor studies at the faculty of education for several years. The author mentions
the old as well as innovative contents of study, reflects about possible modifications of the contents based on a survey of opinions of
the courses’ participants who are experienced practitioners.
Keywords: VET, teaching practical training, secondary technical school, secondary vocational school, school educational programme.
Úvodem
V uplynulých několika letech jsem působil na jedné
z pedagogických fakult ve funkci garanta bakalářského
kombinovaného studia mistrů odborné výchovy, později
učitelů praktického vyučování (OVP). Začínal
jsem v době, kdy také toto bakalářské studium bylo
začátcích (viz příloha 1) a kdy bylo spíše známo z nepedagogických
fakult především jako doplňující pedagogické
studium, které měli podstupovat středoškolsky
nebo vysokoškolsky vzdělaní technici, pokud potřebovali
dosáhnout pedagogické způsobilosti.
Problematika OVP mě zajímala především v návaznosti
na didaktiku, postupně však také v souvislosti
s komparativní pedagogikou, rozvojem témat bakalářských
prací pomocí podnětů obsažených v předmětu
propedeutika vědecké práce a pedagogického výzkumu a
průběžně pak také sledováním aplikace metodiky
NÚOV v předmětu svět práce, jakož i díky výuce
předmětu vybrané kapitoly z inženýrské pedagogiky.
Každý z těchto předmětů mi poskytoval možnosti průzkumů,
takže jsem při vhodných příležitostech zadával
posluchačům vhodné ankety, na jejichž otázky odpovídaly
poměrně početné skupiny našich frekventantů.
Nejužitečnější se v tomto směru zatím ukázala inženýrská
pedagogika, která jako vyučovací předmět
umožnila uskutečnit šetření na téma „Úvaha o tom, co
by mělo zahrnovat vzdělávání učitelů SOŠ a učilišť“.
Podotýkám, že ve výběru N=30 respondentů šlo o lidi
s víceletou praxí, většinou zkušené mistry, kteří v rámci
zákona o pedagogických pracovnících byli nuceni dosahovat
titulu bakalář.
Takto získané podklady spolu s rozhovory s posluchači
v jakýchsi třídnických hodinách přispěly řadou
inspirací k inovaci a rozšíření kurikula kombinovaného
studia OVP. Zpracované nové akreditační podklady se
staly v Akreditační komisi MŠMT ČR (dále jen AK)
úspěšnými hned napoprvé a umožnily tak zahájit nový
cyklus studia, které probíhá již druhým rokem. Proto
bych se u obsahu nového bakalářského kombinovaného
studia (viz příloha 2) chtěl krátce zastavit.
V novém návrhu, stejně tak jako v původním starém
návrhu, šlo o 3leté studium, v němž první ročník
v podstatě kopíroval známé doplňující pedagogické
studium (a toto vzdělávání – DPS – jsme nakonec
opravdu realizovali v prvních 2 semestrech jako identické
s prvními dvěma semestry vzdělávání kombinovaného).
Při garantování staré verze kombinovaného
bakalářského studia jsem v průběhu jeho realizace začal
pozorovat některé, řekněme, nevyváženosti v obsahu.
Můj zájem se soustředil hlavně na předměty obecného
zaměření. Za stále nevyjasněnou otázku bohužel musím
nadále považovat to, co vlastně mohou mistrům již
v prvním semestru takovéto předměty přinést a zda by
nepatřily spíše do vyšších ročníků studia, kde by napomáhaly
kultivaci pedagogických pojmů a terminologie
v kontextu s pěstováním vědeckého jazyka potřebného
k připravované bakalářské práci.
Dále to byla otázka jazyků, které byly, dle mého
názoru, v rozporu s evropskou dimenzí ve vzdělání,
protože staré kurikulum bylo natolik děravé, že umožňovalo,
aby absolvent neovládal žádný jazyk (jazykové
předměty byly zařazeny nikoliv jako povinné, ani jako
povinně volitelná alternativa, ale pouze jako volitelné,
takže kdo z různých důvodů necítil potřebu se jazykem
zabývat, nemusel jej studovat).
Kromě toho mě také, díky předchozímu zaměstnání
na VUT, kde jsem se na jedné z fakult věnoval vedení
DPS, zaujal ještě další problém. Už tehdy jsem si opa-
10